{"id":12181,"date":"2010-03-08T17:00:00","date_gmt":"2010-03-08T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=12152"},"modified":"2010-03-08T17:00:00","modified_gmt":"2010-03-08T16:00:00","slug":"za-stesti-zaplatis-28","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/03\/08\/za-stesti-zaplatis-28\/","title":{"rendered":"Za \u0161t\u011bst\u00ed zaplat\u00ed\u0161! 28."},"content":{"rendered":"
autor: \u00c1\u010fa a Bitter<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
Tom starostliv\u011b pozoroval, jak sebou jeho dvoj\u010de ve chv\u00edli, kdy hlubok\u00fd sp\u00e1nek p\u0159estala ovliv\u0148ovat sedativa, za\u010d\u00edn\u00e1 cukat. V\u00ed\u010dka m\u011bl sice pevn\u011b zav\u0159en\u00e1, i kdy\u017e bylo vid\u011bt, \u017ee se ze v\u0161ech sil sna\u017e\u00ed probudit, ale marn\u011b. Mohl akor\u00e1t cukat hlavou a h\u00fdbat obo\u010d\u00edm, ale neprobudil se. A\u017e kdy\u017e za\u010dal ze span\u00ed na\u0159\u00edkat, polo\u017eil mu Tom dla\u0148 na \u010delo.<\/div>\n
„Br\u00e1\u0161ko… neboj se,“ za\u0161eptal, a kdy\u017e se ujistil, \u017ee je v pokoji s Billem skute\u010dn\u011b s\u00e1m, opatrn\u011b rty p\u0159ejel po t\u011bch jeho. „Neboj se, l\u00e1sko… jsem tady s tebou…“<\/div>\n
Bill ne\u0161\u0165astn\u011b zak\u0148oural, ale mali\u010dko se pod Tomov\u00fdm dotekem uklidnil. Av\u0161ak ne nadlouho.<\/div>\n
„Tomi… ne… pomoc,“ zast\u00e9nal.<\/div>\n
Ale p\u0159esto\u017ee se ho Tom sna\u017eil konej\u0161it, jak jen to bylo v jeho sil\u00e1ch, nepovedlo se mu utlumit tkliv\u00e9 n\u00e1\u0159ky, kter\u00e9 mu dr\u00e1saly srdce.<\/div>\n
Nedok\u00e1zal jim pomoct ani doktor. U\u017e jednou Billovi sedativa p\u00edchnul, a kdyby to ud\u011blal znovu, nemuselo by to m\u00edt p\u0159\u00edzniv\u00e9 \u00fa\u010dinky. Ano, i star\u0161\u00ed mu\u017e m\u011bl se zran\u011bn\u00fdm chlapcem a jeho bratrem soucit, ale tohle by mu nemohl ud\u011blat. I kdy\u017e snil a\u017e moc divoce a d\u011bsiv\u011b, vy\u0161\u0161\u00ed d\u00e1vka t\u011bch chemick\u00fdch b\u0159e\u010dek by mu nemusela d\u011blat dob\u0159e, naopak by mohla m\u00edt negativn\u00ed vedlej\u0161\u00ed projevy, a i kdy\u017e mu bylo Billa hodn\u011b moc l\u00edto, v\u011bd\u011bl, \u017ee tohle nep\u0159\u00edjemn\u00e9 sn\u011bn\u00ed je mnohem men\u0161\u00ed zlo ne\u017e to, kter\u00e9 by mu mohly l\u00e9ky zp\u016fsobit.<\/div>\n
Ani s t\u00edm, jak p\u0159esn\u011b by se m\u011bl Tom k bratrovi po tom v\u0161em chovat, copat\u00e9mu chlapci neporadil. Byl v t\u00e9hle nemocnici u\u017e solidn\u00ed \u0159\u00e1dku let, ale s takov\u00fdmhle p\u0159\u00edpadem se jednak je\u0161t\u011b nesetkal, a jednak Billovo chov\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 se odehr\u00e1valo p\u0159ed usp\u00e1n\u00edm, absolutn\u011b vyvracelo ve\u0161ker\u00e9 teorie o uklidn\u011bn\u00ed, naopak, to, co na jin\u00e9 v\u017edycky zab\u00edralo relativn\u011b bez probl\u00e9m\u016f, to Billa podn\u011bcovalo k je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed panice a hysterii. Nebylo ani divu, po tom v\u0161em, \u010d\u00edm si pro\u0161el.<\/div>\n
\n
To se projevilo i p\u0159i rann\u00edm vy\u0161et\u0159en\u00ed. Kdy\u017e u\u017e se rozedn\u00edvalo, Billovy no\u010dn\u00ed m\u016fry z\u0159ejm\u011b polevily, proto\u017ee se n\u00e1hle uklidnil, i kdy\u017e za cenu toho, \u017ee spal schoulen\u00fd do boj\u00e1cn\u00e9ho klub\u00ed\u010dka. Tom se sna\u017eil dr\u017eet vzh\u016fru, ale nakonec na \u017eidli usnul taky, a kdy\u017e se po necel\u00fdch dvou hodink\u00e1ch probudil, up\u00edraly se na n\u011bj dv\u011b \u010dokol\u00e1dov\u00e9 duhovky. Pousm\u00e1l se, ale Billovou reakc\u00ed byl ustra\u0161en\u00fd tik, kter\u00fd mu p\u0159eb\u011bhl po obli\u010deji.<\/div>\n
„L\u00e1sko… jak ti je?“ \u0161eptnul Tom a opatrn\u011b, aby dvoj\u010de moc nevypla\u0161il, k n\u011bmu vzt\u00e1hnul ruku, aby ho mohl pohladit po tv\u00e1\u0159i, Bill ale kn\u00edknul a natiskl hlavu je\u0161t\u011b v\u00edc do pol\u0161t\u00e1\u0159e. Tom pochopil a ruku nechal klesnout zp\u011bt, a jen s vyp\u011bt\u00edm v\u0161ech sil se mu da\u0159ilo zamaskovat smutek.<\/div>\n
Ne\u017e mu Bill v\u016fbec dok\u00e1zal odpov\u011bd\u011bt, p\u0159i\u0161el do pokoje doktor.<\/p>\n<\/div>\n
„Ale, pacient se n\u00e1m probudil,“ pousm\u00e1l se. Byl to vst\u0159\u00edcn\u00fd \u00fasm\u011bv, ale Bill vid\u011bl jenom v\u00fdhru\u017en\u00fd \u00fa\u0161klebek od n\u011bkoho dal\u0161\u00edho, kdo mu chce ubl\u00ed\u017eit. Zmaten\u011b o\u010dima vyhledal Toma, a kdy\u017e je doktor vyzval k tomu, aby ho n\u00e1sledovali do ordinace, pevn\u011b se ho chytil za ruku. Ano, uv\u011bdomoval si, \u017ee to je jeho milovan\u00fd Tomi, ale strach byl siln\u011bj\u0161\u00ed. U\u017e se p\u0159ed n\u00edm b\u00e1l cokoliv nazna\u010dit, byl si jist\u00fd, \u017ee je Hans se Simonem najdou, Toma zabijou a z n\u011bj bi\u010dem servou k\u016f\u017ei za\u017eiva. Ale pot\u00e9, co to bratr v\u010dera odm\u00edtal pochopit, u\u017e rad\u0161i nic ne\u0159\u00edkal a jen se kolem sebe boj\u00e1cn\u011b rozhl\u00ed\u017eel.<\/div>\n
Kdy\u017e ho ale doktor vyzval, aby si sundal kalhoty od nemocni\u010dn\u00edho py\u017eama a lehl si na leh\u00e1tko na b\u0159icho, za\u010dal vyv\u00e1d\u011bt. Vytrhl svou ruku z Tomova jemn\u00e9ho dr\u017een\u00ed a s k\u0159ikem se rozeb\u011bhl do kouta, kde se co nejv\u00edc p\u0159itiskl k zemi, a kdy\u017e se k n\u011bmu zmaten\u00fd Tom s p\u0159ekvapen\u00fdm doktorem p\u0159ibl\u00ed\u017eili, za\u010dal si rukama chr\u00e1nit hlavu, jako by ho cht\u011bli zml\u00e1tit.<\/div>\n
„Bille… Bille, neboj se!“ d\u0159epnul si k n\u011bmu Tom a konej\u0161iv\u011b ho objal. „Nejsou tady… jsme tu jen my dva, nechceme ti ubl\u00ed\u017eit… chceme ti s panem doktorem pomoct!“<\/p>\n<\/div>\n
Ale Bill p\u0159i jeho n\u00e1znac\u00edch zved\u00e1n\u00ed za\u010dal \u0161\u00edlet je\u0161t\u011b v\u00edc. Tomovi to bylo siln\u011b proti v\u016fli, ale nem\u011bli na vybranou, museli ho s doktorem dostat na l\u016f\u017eko, proto\u017ee kdyby ho nevy\u0161et\u0159ili, mohlo by se n\u011bco zanedbat a Bill by pak trp\u011bl je\u0161t\u011b v\u00edc. Zhluboka se nadechl a chytil ho za jednu ruku, doktor za druhou a zvedli ho na nohy. Bill se okam\u017eit\u011b rozje\u010del je\u0161t\u011b v\u00edc. Sna\u017eil se vzpouzet tak, jak mu jen jeho zesl\u00e1bl\u00e9 t\u011bl\u00ed\u010dko dovolovalo. Jak se ale doktor sna\u017eil ho dr\u017eet tak, aby se mu nevy\u0161kubnul, rozh\u00fdbal se mu stetoskop, vis\u00edc\u00ed mu kolem krku.<\/div>\n
Billovy o\u010di se na n\u011bj up\u0159ely a r\u00e1zem se mu z obli\u010deje vytratila ve\u0161ker\u00e1 barva. On nevid\u011bl l\u00e9ka\u0159sk\u00fd n\u00e1stroj. On v n\u011bm vid\u011bl bi\u010d, kter\u00fd ten \u010dlov\u011bk v b\u00edl\u00e9m m\u016f\u017ee kdykoliv pou\u017e\u00edt. Podv\u011bdom\u011b padnul na kolena, sv\u011bsil hlavu a objal mu nohy.<\/div>\n
„Pros\u00edm… pros\u00edm, neubli\u017eujte mi… j\u00e1…. se moc omlouv\u00e1m… u\u017e to nikdy neud\u011bl\u00e1m!“ zachrapt\u011bl a \u00fap\u011bnliv\u011b se na doktora o\u010dima pln\u00fdma slz a n\u011bm\u00fdch proseb zad\u00edval. „Slibuju… u\u017e nikdy…“<\/div>\n
Tom si s doktorem vym\u011bnil p\u0159ekvapen\u00fd pohled.<\/div>\n
„Ale nikdo ti p\u0159ece ubl\u00ed\u017eit nechce,“ pousm\u00e1l se star\u0161\u00ed mu\u017e a pomohl Billovi na nohy. „Jenom si pros\u00edm t\u011b lehni tak, jak jsem \u0159\u00edkal, a hlavn\u011b se mi neh\u00fdbej, a\u0165 t\u011b to zbyte\u010dn\u011b nebol\u00ed.“<\/p>\n<\/div>\n
Bill sotva znateln\u011b p\u0159ik\u00fdvnul a ustra\u0161en\u011b ulehnul tak, jak mu to bylo na\u0159\u00edzeno. Zaryl ruce do prost\u011bradla, kdy\u017e mu Tom opatrn\u011b svl\u00e9knul kalhoty od py\u017eama a kdy\u017e se ho doktorovy ruce v gumov\u00fdch rukavic\u00edch dotkly na zade\u010dku, za\u010dal plakat, nevy\u0161la z n\u011bj v\u0161ak ani hl\u00e1ska. Jenom vyd\u011b\u0161en\u011b po\u0161ilh\u00e1val po stetoskopu na doktorov\u011b krku. Tolik se b\u00e1l, \u017ee ho ta hadice s kovov\u00fdm sajrajtem na konci ka\u017edou chv\u00edli ude\u0159\u00ed! \u017de se ten usm\u00edvaj\u00edc\u00ed se ciz\u00e1k rozhodne ho zml\u00e1tit… v\u017edy\u0165 r\u00e1ny po bi\u010di se je\u0161t\u011b nevyhojily \u00fapln\u011b, tak pro\u010d by se nem\u011bly znovu obna\u017eit?<\/div>\n
Cuknul sebou, kdy\u017e doktorovy prsty za\u010daly prohmat\u00e1vat a o\u0161et\u0159ovat vnit\u0159ek jeho pozad\u00ed, ale mnohem v\u00edc sebou \u0161kubnul, kdy\u017e se ho dotkly bratrovy ruce, kter\u00e9 ho konej\u0161iv\u011b hladily po vlasech.<\/div>\n
Smutn\u011b se na Toma pod\u00edval, mnohem smutn\u011bji, ne\u017e za celou dobu jeho pobytu tady. Vid\u011bl v jeho chov\u00e1n\u00ed zradu. Pro\u010d jen stoj\u00ed a nic neud\u011bl\u00e1? V\u017edycky sl\u00edbil, \u017ee ho bude chr\u00e1nit. Ale te\u010f, kdy\u017e to Bill pot\u0159eboval, kdy\u017e se mu do t\u011bla no\u0159ily ciz\u00ed ruce a ohro\u017eoval ho ten p\u0159\u00edstroj vis\u00edc\u00ed kolem krku, tak te\u010f nic ned\u011bl\u00e1. Naopak ho je\u0161t\u011b hlad\u00ed a chv\u00e1l\u00ed, jak je \u0161ikovn\u00fd.<\/div>\n
Bral to v\u016f\u010di sv\u00e9 osob\u011b jako k\u0159ivdu. I kdy\u017e by tak r\u00e1d v\u011b\u0159il tomu, \u017ee brzo budou spolu zase doma, m\u011bl strach d\u00e1t tuhle d\u016fv\u011bru najevo. V\u017edy\u0165 kdy\u017e c\u00edtil strach z toho, \u017ee se sem Hans se Simonem pro n\u011bj vr\u00e1t\u00ed, sv\u011b\u0159il se mu. A co on ud\u011blal? V klidu ho p\u0159itisknul na postel, jako by se nechumelilo. A co te\u010f? Te\u010f nevid\u011bl, jak mu jsou ty prsty v zadku nep\u0159\u00edjemn\u00e9? Jak ho to bol\u00ed, jak zkoumaj\u00ed sed\u0159enou k\u016f\u017ei tam uvnit\u0159? Ne. Naopak se tu na n\u011bj usm\u00edv\u00e1 a \u0159\u00edk\u00e1 mu, jak je hodn\u00fd…<\/div>\n
A to Billa bolelo je\u0161t\u011b v\u00edc ne\u017e v\u0161e, co se mu stalo. Pro\u010d mu jen Tom p\u0159ijde takov\u00fd bezcitn\u00fd?<\/div>\n
Ne\u0161\u0165astn\u011b dr\u017eel a sna\u017eil se nic z toho v\u0161eho nevn\u00edmat. T\u0159eba se zjist\u00ed, \u017ee to cel\u00e9 je jenom divn\u00fd zmaten\u00fd sen. Ale t\u0159eba taky ne. Zavrtal uslzen\u00e9 o\u010di je\u0161t\u011b v\u00edc do matrace a pokou\u0161el se doufat, \u017ee se stane z\u00e1zrak, on otev\u0159e o\u010di a bude u nich doma, s Tomem a Nadyn, bez jak\u00fdchkoliv probl\u00e9m\u016f a \u00fanos\u016f…<\/p>\n<\/div>\n
Nic takov\u00e9ho se ale nestalo. Vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed a o\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed prob\u011bhlo a\u017e do konce. Bill d\u011blal to, co mu na\u0159\u00eddili, a\u0165 u\u017e to byly pokyny k tomu, a\u0165 se uvoln\u00ed, nebo v\u00fdzva k tomu, aby je n\u00e1sledoval do pokoje. \u0160el za nimi s o\u010dima zavrtan\u00fdma do zem\u011b, pokojn\u00fd jako ber\u00e1nek, ale jakmile uvid\u011bl svoji postel, okam\u017eit\u011b se na ni schoulil do klub\u00ed\u010dka a pod deku, aby ti dva nevid\u011bli slzy v jeho o\u010d\u00edch. Nereagoval na jejich hlasy, na jakoukoliv jejich snahu s n\u00edm promluvit.<\/div>\n
Po chv\u00edli sly\u0161el, \u017ee se dve\u0159e zav\u0159ely a pokojem se rozlinulo ticho, ale v\u011bd\u011bl, \u017ee ode\u0161el jen doktor, \u017ee Tom je po\u0159\u00e1d tam. Ani na jeho snahy a prosby o komunikaci nereagoval…<\/p>\n<\/div>\n
O m\u011bs\u00edc pozd\u011bji<\/p>\n<\/div>\n
„Ahoj Bill\u00ed, jsem doma!“<\/div>\n
Bill, dosud hled\u00edc\u00ed z okna, oto\u010dil hlavu, aby vid\u011bl ve dve\u0159\u00edch z venku p\u0159\u00edchoz\u00edho Toma a v\u00e1hav\u011b se pousm\u00e1l.<\/div>\n
„Ahoj,“ \u0161pitl pla\u0161e. Okam\u017eit\u011b ho chytla tendence oto\u010dit se zp\u011bt k oknu, ale odolal a z\u016fstal st\u00e1t \u010delem oto\u010den\u00fd k Tomovi. Ten mu radostn\u011b zam\u00e1val a ode\u0161el do kuchyn\u011b chystat j\u00eddlo.<\/div>\n
Za\u010dal kr\u00e1jet nadrobno cibulku, a a\u010dkoliv mu p\u0159itom vhrkly do o\u010d\u00ed slzy, kter\u00e9 zp\u016fsobilo podr\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed cibul\u00ed, culil se p\u0159itom jako jarn\u00ed slun\u00ed\u010dko, kter\u00e9 pr\u00e1v\u011b vylezlo zpoza mrak\u016f. Za ten m\u011bs\u00edc, co byli doma, vid\u011bl na Billovi v posledn\u00edch dnech mali\u010dkat\u00fd pokrok. U\u017e se neodvr\u00e1til k oknu, kdy\u017e p\u0159i\u0161el, dokonce u\u017e netr\u00e1vil drtivou v\u011bt\u0161inu \u010dasu v posteli nebo na gau\u010di pod dekou, a dneska se Tom poprv\u00e9 do\u010dkal \u00fasm\u011bvu.<\/div>\n
Zvolil po dlouh\u00e9m p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed taktiku, \u017ee Billa nech\u00e1, a\u0165 si d\u011bl\u00e1, co chce. P\u0159i\u0161lo mu, \u017ee zv\u00fd\u0161en\u00fd z\u00e1jem o bratrovu osobu vede akor\u00e1t k tomu, \u017ee se Bill c\u00edt\u00ed \u00fazkostn\u011b a v nap\u011bt\u00ed. Spal sice nad\u00e1le na jejich leti\u0161ti vedle n\u011bj, ale v\u00edc si ho nev\u0161\u00edmal. Zeza\u010d\u00e1tku mu to sice d\u011blalo probl\u00e9my, ale v\u017edycky jen n\u011bkolikr\u00e1t denn\u011b Billa ujistil, \u017ee tu je pro n\u011bj, a \u017ee za n\u00edm m\u016f\u017ee kdykoliv p\u0159ij\u00edt, a po zbytek \u010dasu se choval, jako by byl v dom\u011b s\u00e1m. Pokl\u00edzel, va\u0159il, leno\u0161il, broukal si.<\/p>\n<\/div>\n
Skoro cel\u00e9 prvn\u00ed dva t\u00fddny nezaznamenal \u017e\u00e1dnou zm\u011bnu, Bill se v\u017edy choval pla\u0161e a skoro po\u0159\u00e1d byl schovan\u00fd pod pe\u0159inou, a j\u00eddlo si vzal jen tehdy, kdy\u017e to bylo (jak si myslel) potaj\u00ed. A\u017e te\u010f, ke konci, nejen\u017ee vyl\u00e9zal z postele na del\u0161\u00ed dobu, ale Tom si u\u017e p\u00e1rkr\u00e1t b\u011bhem sv\u00e9 pr\u00e1ce v\u0161imnul, \u017ee ho kolikr\u00e1t zpovzd\u00e1l\u00ed pozoruje p\u00e1r zmaten\u00fdch o\u010d\u00ed. Zpo\u010d\u00e1tku ud\u011blal p\u00e1r chyb t\u00edm, \u017ee na tohle zji\u0161t\u011bn\u00ed zareagoval. Usm\u00e1l se na Billa, zam\u00e1val mu, oslovil ho.<\/div>\n
Ale dos\u00e1hl t\u00edm jen toho, \u017ee Bill utekl zp\u011bt do sv\u00e9ho pokoje. Naopak, kdy\u017e ho za\u010dal ignorovat a d\u011blal, \u017ee o n\u011bm nev\u00ed, v pr\u016fb\u011bhu n\u011bkolika dn\u00ed, zejm\u00e9na t\u011bch posledn\u00edch, zaznamenal, \u017ee se k n\u011bmu dvoj\u010de p\u0159ibli\u017euje \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edc, a od p\u0159edv\u010derej\u0161ka dokonce setrv\u00e1val v m\u00edstnosti, i kdy\u017e na n\u011bj Tom promluvil. Odpov\u011bdi se v\u011bt\u0161inou copat\u00fd chlapec nedo\u010dkal, krom ob\u010dasn\u00e9ho muml\u00e1n\u00ed nebo tich\u00e9ho p\u00edpnut\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
Ale dneska ho Bill nejen pozdravil, ale poprv\u00e9 od sv\u00e9ho \u00fanosu mu v\u011bnoval \u00fasm\u011bv, kter\u00fd byl skute\u010dn\u011b up\u0159\u00edmn\u00fd, a\u010d nejist\u00fd a krati\u010dk\u00fd…<\/div>\n
Tom si s \u00fasm\u011bvem za\u010dal zp\u00edvat o n\u011bco hlasit\u011bji. Zp\u00edval si In die Nacht a skoro ani nepost\u0159ehnul, \u017ee Bill se vpl\u00ed\u017eil do kuchyn\u011b. Neza\u010dal mu pom\u00e1hat, ale nest\u00e1l ani u dve\u0159\u00ed, zastavil se v prost\u0159edku m\u00edstnosti, pozoroval Toma a ti\u0161e mu naslouchal. Tu p\u00edsni\u010dku znal. Ale kolik \u010dasu u\u017e uteklo od doby, co ji zp\u00edval naposledy… Ani jeden z bratr\u016f nevn\u00edmal skoro nesly\u0161n\u00e9 brouk\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 se vydralo ze zp\u011bv\u00e1kov\u00fdch hlasivek.<\/div>\n
„Ich wird da nicht allein sein, lass uns gemeinsam…“ zp\u00edval si d\u00e1l Tom nevzru\u0161en\u011b, ale pak se zaseknul, proto\u017ee mu n\u011bjak vyschlo v krku a dostal \u017e\u00edze\u0148. Kdy\u017e se v\u0161ak napil, zakuckal se jako bl\u00e1zen, kdy\u017e usly\u0161el tichoulink\u00fd, ale p\u0159esto tak dob\u0159e zn\u00e1m\u00fd hlas.<\/div>\n
„… in die Nacht,“ dozp\u00edval Bill posledn\u00ed t\u0159i slov\u00ed\u010dka.<\/div>\n
Tom se na n\u011bj p\u0159ekvapen\u011b zad\u00edval a Bill mu nejist\u00fd pohled op\u011btoval. Jako by p\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, co pr\u00e1v\u011b ud\u011blal. Co zazp\u00edval. Tom se obdivn\u011b pousm\u00e1l, v jeho o\u010d\u00edch se rozz\u00e1\u0159ily hv\u011bzdi\u010dky, a ani\u017e by si to uv\u011bdomil, ud\u011blal p\u00e1r krok\u016f k Billovi. A ten poprv\u00e9 od sv\u00e9ho n\u00e1vratu neutekl ani neucouvnul, a\u010d se mu v o\u010d\u00edch rozsv\u00edtila obava…<\/p>\n<\/div>\n
autor: \u00c1\u010fa a Bitter<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/p>\n

<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: \u00c1\u010fa a Bitter Tom starostliv\u011b pozoroval, jak sebou jeho dvoj\u010de ve chv\u00edli, kdy hlubok\u00fd sp\u00e1nek p\u0159estala ovliv\u0148ovat sedativa, za\u010d\u00edn\u00e1 cukat. V\u00ed\u010dka m\u011bl sice pevn\u011b zav\u0159en\u00e1, i kdy\u017e bylo vid\u011bt, \u017ee se ze v\u0161ech sil sna\u017e\u00ed probudit, ale marn\u011b. Mohl akor\u00e1t cukat<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[262],"tags":[],"class_list":["post-12181","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-za-stesti-zaplatis"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12181","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=12181"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12181\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=12181"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=12181"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=12181"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}