{"id":12209,"date":"2010-03-04T18:30:00","date_gmt":"2010-03-04T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=12180"},"modified":"2010-03-04T18:30:00","modified_gmt":"2010-03-04T17:30:00","slug":"advent-26","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/03\/04\/advent-26\/","title":{"rendered":"Advent 26."},"content":{"rendered":"
autor: Saj\u00fc & Lorett<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
Nov\u00fd za\u010d\u00e1tek<\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
V\u00edm, \u017ee je u\u017e r\u00e1no. D\u00edky sv\u011btlu venku, kter\u00e9 m\u011b dokonale dok\u00e1zalo probudit, i p\u0159es pevn\u011b semknut\u00e1 v\u00ed\u010dka, v\u00edm, \u017ee je u\u017e d\u00e1vno den. Pond\u011bl\u00ed. Den po posledn\u00ed adventu. Po posledn\u00edm adventu, kter\u00fd mi m\u011bl nav\u017edycky odn\u00e9st to, co nadev\u0161echno miluju. Srdce mi siln\u011b bu\u0161\u00ed, jen p\u0159i my\u0161lence na to, \u017ee tu nen\u00ed. \u017de m\u016fj \u017eivot ztroskot\u00e1 stejn\u011b rychle, jako nabral sm\u011br. V\u00ed\u010dka nech\u00e1v\u00e1m st\u00e1le pevn\u011b sev\u0159en\u00e1 ze strachu, co uvid\u00edm, a\u017e se probud\u00edm, ale jednou se p\u0159eci probudit mus\u00edm, a jestli to bude za vte\u0159inu nebo za t\u00fdden, neovlivn\u00edm t\u00edm nic. Tak pro\u010d ty o\u010di prost\u011b nerozev\u0159u? Pro\u010d se prost\u011b k tomu v\u0161emu nepostav\u00edm \u010delem?<\/p>\n<\/div>\n
Pomalu zamrk\u00e1m. Srdce t\u00e9m\u011b\u0159 nehybn\u00e9, t\u00e9m\u011b\u0159 bez tlukotu. Bez dechu oto\u010d\u00edm hlavu na vedlej\u0161\u00ed postel a v\u00ed\u010dka bolestiv\u011b semknu, kdy\u017e postel je zcela pr\u00e1zdn\u00e1. Tak pr\u00e1zdn\u00e1, jako byla p\u0159ed \u010dty\u0159mi t\u00fddny, proto\u017ee cel\u00e9 \u010dty\u0159i t\u00fddny byla pln\u00e1 m\u011b a jeho. Sev\u0159u ruce v p\u011bst, kdy\u017e se mi z koutku o\u010d\u00ed prodere n\u011bkolik bolestiv\u00fdch slz. A\u0165 je to jen zl\u00fd sen. Hloup\u00fd zl\u00fd sen, a a\u017e te\u010f otev\u0159u o\u010di, pros\u00edm, a\u0165 je vedle m\u011b. A\u0165 tam le\u017e\u00ed jako to nejnevinn\u011bj\u0161\u00ed ku\u0159\u00e1tko sv\u011bta.<\/p>\n<\/div>\n
Posad\u00edm se na kraj postele. Zni\u010den\u011b si p\u0159ejedu dlan\u011bmi po sp\u00e1nc\u00edch, ze kter\u00fdch si set\u0159u slzy. Moje srdce, jakoby p\u0159estalo b\u00edt, i p\u0159esto\u017ee v\u00edm, \u017ee se uvnit\u0159 m\u011b chv\u011bje. V\u0161echno, co jsem si p\u0159\u00e1l, bylo, aby ON tady z\u016fstal. Aby m\u016fj Billi, moje Pol\u00e1rka,<\/em> z\u016fstala u m\u011b a n i k d y neode\u0161la. Tak od \u010deho jsou v\u00e1no\u010dn\u00ed p\u0159\u00e1n\u00ed, kdy\u017e se nespln\u00ed? Od \u010deho? Rukou shod\u00edm bud\u00edk, kter\u00fd si radostn\u011b stoj\u00ed na no\u010dn\u00edm stolku. Nen\u00e1vid\u00edm \u010das. Nen\u00e1vid\u00edm advent a nen\u00e1vid\u00edm V\u00e1noce, nebo\u0165 mi dok\u00e1zaly tak krut\u011b a nel\u00edtostn\u011b vz\u00edt to jedin\u00e9, pro co \u017eiju. Pro co jsem d\u00fdchal. Pro co moje srdce bilo jako spla\u0161en\u00e9, jen kdy\u017e jsem se na n\u011bj pod\u00edval.<\/p>\n<\/div>\n
Trhav\u011b se nadechnu, tak zhluboka, jak jen to jde. Je\u0161t\u011b jednou si oto\u010d\u00edm na pr\u00e1zdn\u00e9, chladn\u00e9 m\u00edsto vedle sebe. Jako kdyby tam nikdy nikdo takov\u00fd nele\u017eel. Jako kdyby to byl jen \u010dir\u00fd v\u00fdmysl. Rozhl\u00e9dnu se okolo sebe. V\u0161echno je nyn\u00ed tak pr\u00e1zdn\u00e9, \u0161ed\u00e9 a oby\u010dejn\u00e9. Vlo\u010dky sn\u00e1\u0161ej\u00edc\u00ed se venku z nebe jen l\u00edn\u011b dopadaj\u00ed na u\u017e i tak dost b\u011blostnou krajinu. Jako kdyby se mi vysm\u00edvaly! Jejich \u017eivot se rod\u00ed p\u00e1dem z nebes a jejich kr\u00e1sa je to jedin\u00e9, co maj\u00ed, p\u0159esto jsou tak ledov\u00e9, tak neciteln\u00e9. Z\u0159eteln\u011b sly\u0161\u00edm jejich v\u00fdsm\u011b\u0161n\u00fd a pohrdav\u00fd sm\u00edch. Vysm\u00edvaj\u00ed se mi snad, \u017ee jsem ztratil c\u00edl, ten pomysln\u00fd st\u0159ed m\u00e9ho vesm\u00edru? Vztekle bouchnu p\u011bst\u00ed do p\u00e9\u0159ov\u00e9ho pol\u0161t\u00e1\u0159e. Cel\u00e9 t\u011blo se mi jako na povel za\u010dne t\u0159\u00e1st. Snad a\u017e te\u010f si uv\u011bdomuji, \u017ee jsem jej opravdu ztratil. \u017de tady se mnou nen\u00ed, ale je jen pouh\u00fd kus porcel\u00e1nu. Jako kdy\u017e v k\u0159e\u010d\u00edch a bolestech se schoul\u00edm do klub\u00ed\u010dka. V\u0161echno m\u011b tak nesnesiteln\u011b bol\u00ed a p\u00e1l\u00ed. Srdce mi snad ani netlu\u010de, aby se zase v p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed chv\u00edli rozeb\u011bhlo na pln\u00fd plyn a cht\u011blo mi ut\u00e9ct, daleko pry\u010d – za n\u00edm. Cel\u00e9 m\u00e9 t\u011blo se chv\u011bje. C\u00edt\u00edm p\u0159ech\u00e1zej\u00edc\u00ed mr\u00e1z po m\u00e9m krku a z\u00e1dech.<\/div>\n
\n
Rukama si obejmu kolena, kter\u00e1 si p\u0159itisknu k brad\u011b za \u00fa\u010delem zm\u00edrnit t\u0159as t\u011bla a p\u0159ihodit si alespo\u0148 tro\u0161i\u010dku tepla, proto\u017ee se cel\u00fd ot\u0159\u00e1s\u00e1m jako p\u0159i zimnici. Cel\u00fd sv\u011bt mi spl\u00fdv\u00e1 do sn\u011bhov\u011b b\u00edl\u00e9 barvy, moje o\u010di u\u017e postr\u00e1daj\u00ed zrak, kdy\u017e se nem\u00e1m na co d\u00edvat. Tot\u00e1ln\u011b p\u0159est\u00e1v\u00e1m sly\u0161et televizi ze spodu, moje u\u0161i vst\u0159eb\u00e1vaj\u00ed jen t\u00e1hl\u00e9 dlouh\u00e9 hu\u010den\u00ed, nic v\u00edc, a k \u010demu taky, kdy\u017e u\u017e nemohu poslouchat ten medov\u00fd hlas pln\u00fd zv\u00eddav\u00fdch ot\u00e1zek vedle sebe?! P\u0159est\u00e1v\u00e1m na sv\u00fdch l\u00edc\u00edch c\u00edtit i padaj\u00edc\u00ed slzy, nepo\u010d\u00edt\u00e1m je, nemohu ani, copak se daj\u00ed spo\u010d\u00edtat kapi\u010dky v oce\u00e1nech? Nevn\u00edm\u00e1m nic, jen t\u011bch n\u011bkolik v\u011bc\u00ed okolo sebe, a jako kdyby se se mnou cel\u00fd sv\u011bt to\u010dil. Nen\u00e1vid\u00edm V\u00e1noce! Krut\u00e9, nemilosrdn\u00e9 V\u00e1noce, k \u010dertu s nimi! Pro\u010d \u017e\u00edt a radovat se, kdy\u017e sv\u011btlo m\u00e9ho \u017eivota vyhaslo? Kdy\u017e ten plam\u00ednek zap\u00e1len\u00e9 sv\u00ed\u010dky, jen\u017e k\u0159ehce pl\u00e1polal, aby n\u00e1m oz\u00e1\u0159il cestu \u017eivotem, sfoukl prol\u00ednaj\u00edc\u00ed se chladn\u00fd v\u00edtr? Za\u0161tk\u00e1m. Ruce si siln\u011b tisknu ke sv\u00e9mu bolav\u00e9mu srdci. Nejde potla\u010dit siln\u00e9 vzlyky. CHCI J\u00cdT ZA N\u00cdM! Za mou Pol\u00e1rkou<\/em>!!!! Pro\u010d to nedok\u00e1\u017ee nikdo pochopit? Pot\u0159ebuju ho k \u017eivotu. Nemohu bez n\u011bj \u017e\u00edt. Pro\u010d mi to ud\u011blal? Pro\u010d\u2026 pro\u010d jsem ho nechal odej\u00edt? Pro\u010d jsem ho nedok\u00e1zal zachr\u00e1nit? Pro\u010d? Pro\u010d? V\u017edy\u0165 v\u0161echno je moje vina. Neuchr\u00e1nil jsem to nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed stvo\u0159en\u00ed pod sluncem. Vrt\u00edm hlavou ze strany na stranu jako bl\u00e1zen. Nechci se vyrovnat se skute\u010dnost\u00ed. Nechci p\u0159ijmout fakt, \u017ee mi um\u0159el. V\u017edy\u0165 on je tady jist\u011b n\u011bkde se mnou. Rozechv\u011ble dopadnu na zem a t\u0159esouc\u00edm se t\u011blem se sna\u017e\u00edm naj\u00edt pod postel\u00ed nebo kdekoliv v pokoji porcel\u00e1novou panenku. To moje mal\u00e9 ku\u0159\u00e1tko s \u010dern\u00fdmi vlasy. \u0160\u00edlen\u00e1 zima svazuje moje t\u011blo, ale a\u010d hled\u00e1m jak chci, nemohu jej naj\u00edt. Ani tu krabici, ve kter\u00e9 jsem si ho p\u0159ivedl dom\u016f. Op\u0159u \u010delo o r\u00e1m postele, na\u010de\u017e hlavu pora\u017een\u011b zabo\u0159\u00edm do prost\u011bradla, je\u017e t\u0159esouc\u00edma se rukama uchop\u00edm do obou hrst\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
*flaskback*<\/em><\/div>\n
Oto\u010d\u00edm nezvykle t\u011b\u017ek\u00e9 k\u0159eslo a na prvn\u00ed pohled m\u011b do obli\u010deje \u0161lehne obr\u00e1zek m\u00e9 mikiny. Potichu si radost\u00ed tlesknu a samolib\u011b se u\u0161kl\u00edbnu, j\u00e1 v\u011bd\u011bl, \u017ee bude\u0161 tady, ty mrcho, tak poj\u010f k Tomovi. U\u017eu\u017e se natahuji, abych si ji vzal, kdy\u017e v tom se pozorn\u011bji zahled\u00edm a na druh\u00fd, \u010dtvrt\u00fd, \u0161est\u00fd vykolejen\u00fd pohled zpozoruju to n\u011bco p\u0159ed sebou. Leknut\u00edm sebou trhnu, div dnes podruh\u00e9 nespadnu na zem. A\u010dkoliv byl v\u010derej\u0161\u00ed ve\u010der dost divok\u00fd, nem\u011bl jsem \u017e\u00e1dnou holku ani kluka na to, abych se s n\u011bk\u00fdm vyspal a zavedl si ho dom\u016f. Popla\u0161n\u011b zamrk\u00e1m a zam\u017eour\u00e1m pohledem. To snad nen\u00ed pravda! Siln\u011b p\u0159itisknu v\u00ed\u010dka k sob\u011b a zavrt\u00edm hlavou, je to ur\u010dit\u011b je\u0161t\u011b n\u011bjak\u00fd dozn\u00edvaj\u00edc\u00ed \u00fa\u010dinek n\u011bjak\u00e9ho alkoholu, co jsem v\u010dera pil. \u0158\u00edkal jsem si, \u017ee je mi n\u011bjak neobvykle dob\u0159e na to, \u017ee jsem v\u010dera chlastal a ejhle (!), ono to bude m\u00edt dneska siln\u011bj\u0161\u00ed h\u0159eb\u00ed\u010dek. \u017de bych m\u011bl halucinace? Jist\u011b\u011b\u011b\u2026 Uklid\u0148uj\u00ed s\u00e1m sebe, le\u010d je mi to, s prominut\u00edm, hovno platn\u00e9!!!! Jakmile znovu a znovu otev\u00edr\u00e1m o\u010di, neust\u00e1le m\u00e1m p\u0159ed sebou ten stejn\u00fd obr\u00e1zek chv\u011bj\u00edc\u00edho se klub\u00ed\u010dka k\u0159ehk\u00e9 osoby (?), kter\u00e1 m\u00e1 nezvykle ebenov\u011b \u010dern\u00e9 vlasy a ple\u0165 b\u00edlou jako sn\u00edh, rty pln\u00e9 a sladce nar\u016f\u017eov\u011bl\u00e9. Spoj\u00edm si v\u0161echny souvislosti do jedn\u00e9 vodorovn\u00e9 roviny a m\u00e1lem se zakuck\u00e1m. Jestli\u017ee nem\u00e1m vidiny, nem\u016f\u017ee b\u00fdt \u017e\u00e1dn\u00fd \u010dlov\u011bk na sv\u011bt\u011b tak podobn\u00fd\u2026 jemu!<\/em><\/div>\n
Nar\u00e1z mi nevad\u00ed zima, rychle se za\u010dnu sh\u00e1n\u011bt po krabici s panenkou a nemus\u00edm ani nijak zvl\u00e1\u0161t\u011b hledat. Le\u017e\u00ed PR\u00c1ZDN\u00c1 a otev\u0159en\u00e1, m\u00edsty trochu narupl\u00e1 vedle m\u00e9 postele. Zakrout\u00edm hlavou a po z\u00e1dech mi sou\u010dasn\u011b p\u0159ejde chladiv\u00fd mr\u00e1z s va\u0159\u00edc\u00edm potem. Rozechv\u011ble se k tomu oto\u010d\u00edm \u010delem.<\/em><\/div>\n
M\u00e1 zav\u0159en\u00e1 v\u00ed\u010dka, jeho \u0159asy se nepatrn\u011b chv\u011bj\u00ed. T\u0159ese se jako osika a zoufale se schov\u00e1v\u00e1 pod moj\u00ed mikinu. Hluboce oddechuje. Nejsp\u00ed\u0161 sp\u00ed. Zataj\u00ed se mi dech \u00fa\u017easem a odv\u00e1\u017e\u00edm se k n\u011bmu p\u0159ibl\u00ed\u017eit. Je to na pohled norm\u00e1ln\u00ed \u010dlov\u011bk, z masa a kost\u00ed. Siln\u011b potla\u010duji nutk\u00e1n\u00ed dotknout se jej, le\u010d touha je mnohon\u00e1sobn\u011b siln\u011bj\u0161\u00ed a j\u00e1 s o\u010dima siln\u011b rozev\u0159en\u00fdma jemn\u011b p\u0159ejedu b\u0159\u00ed\u0161ky prst\u016f po jeho tv\u00e1\u0159i. Srdce se mi v tu chv\u00edli zastav\u00ed a snad ani nebije do t\u00e9 doby, dokud se jej opravdu nedotknu. C\u00edt\u00edm jeho jem\u0148ou\u010dkou poko\u017eku, m\u00e1 j\u00ed tak zatracen\u011b jemnou!! Jako n\u011bjak\u00e9 miminko.<\/em><\/div>\n
*konec flashbacku*<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Co bych jen za tohle nyn\u00ed dal. V\u0161echno. V\u0161echno bych prodal a rozdal, v\u0161echno bych ob\u011btoval jedin\u011b pro n\u011bj. Po svou z\u00e1\u0159\u00edc\u00ed a sladkou Pol\u00e1rku.<\/em> Zavzlyk\u00e1m. Skon\u010d\u00edm jako ten star\u00fd d\u011bdek. U\u017e nikdy se nezamiluji, proto\u017ee moje srdce bude nav\u017edy b\u00edt jen pro jedno jedin\u00e9 stvo\u0159en\u00ed. Nav\u017edy tady bude se mnou, nikdy jej nenech\u00e1m nadobro odej\u00edt. Nenech\u00e1m si vyprat povle\u010den\u00ed ani prost\u011bradla, chci cel\u00fd \u017eivot c\u00edtit jeho v\u016fni!!! A jestli to bude i nutn\u00e9, nebudu se snad ani m\u00fdt, abych ze sv\u00e9ho t\u011bla nesmyl jeho jemn\u00e9 doteky. U\u0161kl\u00edbnu se. U\u017e ti hrabe, Tome, co? \u017de se pt\u00e1m! Tohle p\u0159eci syst\u00e9m tv\u00e9ho mozku nem\u016f\u017ee un\u00e9st\u2026 Zavzlyk\u00e1m a kvapn\u011b si st\u00edr\u00e1m slzy, je\u017e dopadaj\u00ed na m\u00e9 rty. Tam m\u011b p\u0159eci l\u00edbal, tolikr\u00e1t m\u011b na nich \u017e\u00e1dostiv\u011b l\u00edbal. Trhav\u011b polknu. Bol\u00ed to a j\u00e1 \u0161tk\u00e1m ve\u0161kerou ho\u0159kost. Nav\u017edy ho budu milovat – to svoje mal\u00e9 ku\u0159\u00e1tko. Obejmu ob\u011bma rukama pol\u0161t\u00e1\u0159, na kter\u00e9m v\u017edy us\u00ednal. Zabo\u0159\u00edm do n\u011bj hlavu a vdechuju jeho v\u016fni, pol\u0161t\u00e1\u0159 j\u00ed je p\u0159esycen. Srdce mi bije na poplach.<\/p>\n<\/div>\n
„Tomi?“<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Zavrt\u00edm hlavou. Z d\u00e1lky ke mn\u011b dol\u00e9h\u00e1 ten medov\u00fd, galakticky podbarven\u00fd hlas. Sna\u017e\u00edm se zamrkat, sna\u017e\u00edm se zvednout a ohl\u00e9dnout se po n\u011bm, ale neda\u0159\u00ed se mi to. Nemohu se zvednout, jak je moje t\u011blo slab\u00e9 a je mi takov\u00e1 zima. Jen b\u00edlou a \u010dernou vn\u00edmaj\u00ed moje o\u010di, v\u00edc nic nepot\u0159ebuj\u00ed. Trhav\u011b polknu, op\u011bt mi ten krk m\u00e1lem uho\u0159\u00ed, sliny ani slzy p\u0159es tuh\u00fd knedl\u00edk v krku mi v\u016fbec nejdou polykat. V\u0161echno jde tak t\u011b\u017eko. Tak ztuha. Kdy\u017e tu nen\u00ed moje l\u00e1ska, um\u0159el jsem tak\u00e9.<\/p>\n<\/div>\n
„Tomi??“<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Utlumen\u011b poslouch\u00e1m jeho hlas. Dol\u00e9h\u00e1 ke mn\u011b jako k ozv\u011bn\u011b. Klidn\u011b bych ur\u010dil jeho p\u0159esnou polohu. Kdyby takhle na m\u011b mluvil, st\u00e1l by u dve\u0159\u00ed a starostliv\u011b by se koukal, co se to se mnou d\u011bje. Kdyby to v\u0161ak nebyla fikce m\u00e9ho mozku, aby obalamutilo roztrhan\u00e9 srdce.<\/div>\n
„Bille.“ Zavzlyk\u00e1m ti\u0161e do pol\u0161t\u00e1\u0159e. M\u016fj hlas se v\u016fbec nepodob\u00e1 tomu, na kter\u00fd jsme zvykl\u00fd. Nen\u00ed pevn\u00fd, ani rozhodn\u00fd, le\u010d zlomen\u00fd a t\u0159esouc\u00ed se. „Bille.“ Za\u0161ept\u00e1m srdceryvn\u011b. N\u011bkolik rychl\u00fdch krok\u016f p\u0159eb\u011bhne k m\u00e9 posteli, kter\u00e1 se symbolicky prohne a trochu vrzne. Zhoupnu se s n\u00ed a moje t\u011blo se samo nato\u010d\u00ed. Ty kroky. Bolestiv\u011b se sna\u017e\u00edm otev\u0159\u00edt o\u010di a zaost\u0159it a\u017e p\u0159ehnan\u011b rozost\u0159en\u00fd pohled. Ty kroky bych poznal i mezi tis\u00edci jin\u00fdmi!!<\/p>\n<\/div>\n
„Copak se d\u011bje, l\u00e1sko moje? J\u00e1 jsem tady.“ Tepl\u00e9 ruce za\u010dnou konej\u0161iv\u011b p\u0159ij\u00ed\u017ed\u011bt po m\u00e9m t\u011ble, na\u010de\u017e si m\u011b sto\u010d\u00ed do objet\u00ed. V\u0161echno, co ve mn\u011b v\u011bz\u00ed, se sev\u0159e. Srdce snad p\u0159estane b\u00edt, kdy\u017e m\u011b na krku po\u0161imraj\u00ed jemn\u00e9 vlasy. Sna\u017e\u00edm se oto\u010dit. Cuknu sebou. Jestli se mi to zd\u00e1\u2026 jestli se mi tohle zd\u00e1! Tak u\u017e nev\u00edm\u2026 Prsty si sna\u017e\u00edm prot\u0159\u00edt o\u010di, abych l\u00e9pe vid\u011bl. M\u017eour\u00e1m p\u0159ed sebe a zat\u00edm tmav\u00e1 silueta na m\u011b p\u016fsob\u00ed jako elekt\u0159ina. Srdce se naplno rozbije, nemohu jej kontrolovat. P\u0159\u00edjemn\u011b vla\u017en\u00e9 dlan\u011b p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bj\u00ed po m\u00e9 tv\u00e1\u0159i a st\u00edraj\u00ed mi mokr\u00e9 cesti\u010dky od slz a hebk\u00e9 pol\u0161t\u00e1\u0159ky se ot\u0159ou o m\u00e9 rty. Siln\u011b p\u0159iv\u0159u o\u010di. Vydechnu ti\u0161e.<\/div>\n
„Dobr\u00e9 r\u00e1no, Tomi,“ za\u0161ept\u00e1 mi u ucha a mazliv\u011b se ot\u0159e sv\u00fdm nosem o ten m\u016fj. Trochu se zavrt\u00ed a p\u0159itul\u00ed se mi k sob\u011b. „Pro-probudil jsem se d\u0159\u00edv a \u0161el jsem ti ud\u011blat sn\u00eddani. Pod\u00edvej.“ K\u00fdvne k no\u010dn\u00edmu stolku, na kter\u00fd polo\u017eil t\u00e1c s ob\u0159\u00ed a pestrou sn\u00eddan\u00ed, kter\u00e1 by zasytila i regiment.<\/div>\n
P\u0159it\u00e1hnu si ho za krk k sob\u011b. Nech\u00e1pav\u00fd pocit euforie a v\u00edt\u011bzstv\u00ed, \u0161t\u011bst\u00ed a l\u00e1sky, se ve mn\u011b m\u00eds\u00ed. Nejsem s to pochopit absolutn\u011b nic. Nech\u00e1pu to, ale fakt, \u017ee jej c\u00edt\u00edm, \u017ee jej \u017eiv\u011b sly\u0161\u00edm, a dokonce u\u017e i vid\u00edm, je p\u0159eci snad dosta\u010duj\u00edc\u00ed.<\/div>\n
Anebo ne?<\/p>\n<\/div>\n
„Pol\u00e1rko.“<\/em> Zavzdych\u00e1m mu trhav\u011b do \u00fast, kdy\u017e jej hladov\u011b pol\u00edb\u00edm. „Pros\u00edm, \u017ee nejsi jen m\u016fj kr\u00e1sn\u00fd sen?“<\/p>\n<\/div>\n
P\u0159ipad\u00e1m si, jako uv\u011bzn\u011bn v n\u011bjak\u00e9 poh\u00e1dce. V\u017edy\u0165 je p\u0159eci\u2026 je ur\u010dit\u011b 20.12. ur\u010dit\u011b! Pod\u00edv\u00e1m se na bud\u00edk, na kter\u00e9m jsou mal\u00fdmi \u010d\u00edsly v\u017edy ur\u010den\u00e9 i datumy a dny a \u2026 opravdu je 20.12. Ne, ur\u010dit\u011b se mi to zd\u00e1, v\u017edy\u0165 p\u0159eci\u2026 nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b si ho prohl\u00e9dnu, sjedu jej od hlavy a\u017e k pat\u011b, za\u010dnu zb\u011bsile d\u00fdchat, kdy\u017e na m\u011b poul\u00ed sv\u00e9 obrovsk\u00e9 o\u010di a usm\u00edv\u00e1 se od ucha k uchu. Vyzvednu jej do n\u00e1ru\u010d\u00ed a jako \u0161\u00edlen\u00fd se za\u010dnu sm\u00e1t. Splnil se mi ten nejtajn\u011bj\u0161\u00ed, nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed sen. Sta\u010dilo jen milovat se s n\u00edm. Uk\u00e1zat mu, kolik l\u00e1sky k n\u011bmu chov\u00e1m, a jak moc jej miluji a nedok\u00e1\u017eu bez n\u011bj \u017e\u00edt, aby jej to zachr\u00e1nilo a on tu se mnou z\u016fstal. P\u0159iv\u0159u v\u00ed\u010dka, pono\u0159\u00edm nos do zm\u011bti \u010dern\u00e9 barvy jeho vlas\u016f a nadechnu se jeho podmaniv\u00e9 v\u016fn\u011b.<\/div>\n
„Jak je to jen-\u2026“ zdvihne ke mn\u011b sv\u016fj pohled, kter\u00fdm mi vyraz\u00ed dech. Z\u00e1\u0159\u00ed mu o\u010di jako snad nikdy za celou dobu, co jej zn\u00e1m. Jeho ple\u0165 je stejn\u011b tak b\u00edl\u00e1, jako byla, p\u0159esto je v\u00edc lid\u0161t\u011bj\u0161\u00ed. Posad\u00edm si ho na kl\u00edn, jakmile se zabo\u0159\u00edm zadkem zp\u00e1tky do pe\u0159iny a pevn\u011b jej sev\u0159u. Chv\u011bje se v m\u00e9m n\u00e1ru\u010d\u00ed a usm\u00edv\u00e1 se. Jeho rty jsou n\u00e1dhern\u011b r\u016f\u017eov\u00e9, znam\u00ednko pod spodn\u00edm rtem snad o n\u011bco v\u00fdrazn\u011bj\u0161\u00ed a jeho rysy obli\u010deje jsou z\u0159eteln\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e b\u00fdvaly. Je to tak\u2026 neuv\u011b\u0159iteln\u00e9? Ten pocit, kter\u00fd mnou proplouv\u00e1, je nepopsateln\u00fd. Je je\u0161t\u011b v\u00edc kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e kdy d\u0159\u00edv, a p\u0159itom je st\u00e1le stejn\u00fd.<\/p>\n<\/div>\n
Bill<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
St\u00e1le na m\u011b tak kouk\u00e1, prohl\u00ed\u017e\u00ed si m\u011b a usm\u00edv\u00e1 se! Vypad\u00e1 kouzeln\u011b! V\u00edc kouzeln\u011bji, ne\u017e je mo\u017eno! Tiskne m\u011b na sv\u00e9 t\u011blo, jako by se cht\u011bl ujistit, \u017ee jsem skute\u010dn\u00fd a nejsem jen n\u011bjak\u00fd jeho p\u0159elud. Mazl\u00ed se s mou poko\u017ekou na krku a beze slova hlad\u00ed m\u00e1 z\u00e1da, je\u017e ladn\u011b prop\u00edn\u00e1m, kdykoli mi sv\u00fdmi prsty po nich p\u0159ejede. Zvedne ke mn\u011b sv\u016fj obli\u010dej, pln\u00fdmi pol\u0161t\u00e1\u0159ky, coby sv\u00fdmi rty, se za\u010dne ot\u00edrat o ty moje, ne\u017e je pomalu, voln\u011b pootev\u0159u a nech\u00e1m jej, aby sv\u00fdm jazykem vklouznul mezi m\u00e9 rty a vychutn\u00e1val si na\u0161e polibky. T\u00e9m\u011b\u0159 ned\u00fdch\u00e1m. Chv\u011bji se, kdy\u017e se sv\u00fdm jazykem ot\u00edr\u00e1m o ten jeho. Pod t\u00edm siln\u00fdm n\u00e1valem slasti p\u0159iv\u00edr\u00e1m v\u00ed\u010dka a po tv\u00e1\u0159\u00edch se mi samovoln\u011b kut\u00e1lej\u00ed slzy. Tolik jsem se b\u00e1l, \u017ee jej u\u017e nikdy nespat\u0159\u00edm, \u017ee se jej nikdy nedotknu a u\u017e nikdy neuc\u00edt\u00edm chu\u0165 jeho polibk\u016f. \u017de nikdy nebudu v\u011bd\u011bt, jak moje poh\u00e1dka m\u011bla pokra\u010dovat, a te\u010f? Je pond\u011bl\u00ed, po posledn\u00ed adventn\u00ed ned\u011bli a j\u00e1 mu sed\u00edm na kl\u00edn\u011b a nech\u00e1v\u00e1m se j\u00edm l\u00edbat. Nech\u00e1v\u00e1m jeho jazyk, propl\u00e9tat se s t\u00edm m\u00fdm a vn\u00edm\u00e1m, jak prudce m\u00e9 srdce d\u00e1v\u00e1 najevo \u017eivot.<\/p>\n<\/div>\n
Op\u0159u sv\u00e9 \u010delo o to jeho, tisknouc se k jeho n\u00e1ru\u010di, je\u017e dod\u00e1v\u00e1 m\u00e9mu t\u011blu neuv\u011b\u0159itelnou oporu. P\u0159iv\u00edr\u00e1m slast\u00ed v\u00ed\u010dka, kdy\u017e nosem vdechuji tu nadpozemskou v\u016fni jeho t\u011bla. Nic ji nep\u0159ekon\u00e1, nebo\u0165 ona v\u016fn\u011b je tak siln\u00e1. Tak Tomovsky aromatick\u00e1, kr\u00e1sn\u00e1 a v\u00e1biv\u00e1. P\u0159iv\u00edr\u00e1m pod tou v\u016fn\u00ed v\u00ed\u010dka. Dlan\u011b sune po m\u00fdch boc\u00edch, dokud se nezastav\u00ed na m\u00e9m zade\u010dku, kter\u00fd lehce stiskne, p\u0159ejede po n\u011bm sv\u00fdmi prsty a zvedne mou tv\u00e1\u0159 za bradu, na\u010de\u017e sv\u00e9 rty p\u0159itiskne k t\u011bm m\u00fdm a za\u010dne se o n\u011b ot\u00edrat. Nebr\u00e1n\u00edm se, nebo\u0165 to je to, co chci. Nebo\u0165 jeho polibky, doteky, slova\u2026 cel\u00fd ON – to pot\u0159ebuji k byt\u00ed na t\u00e9to zemi. Jedin\u011b jeho a jeho teplou n\u00e1ru\u010d, kterou mi jasn\u011b d\u00e1v\u00e1 najevo, \u017ee j\u00e1 jsem jedin\u00fd. Ten, koho miluje v\u00edc, ne\u017e cokoli jin\u00e9ho, stejn\u011b tak, jako j\u00e1 jeho\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Jedin\u00e9, co nyn\u00ed v\u00edm, je, \u017ee nikdy nedovol\u00edm, aby n\u00e1s \u010das rozd\u011blil!!!<\/p>\n<\/div>\n
autor: Saj\u00fc & Lorett<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Saj\u00fc & Lorett Nov\u00fd za\u010d\u00e1tek Tom V\u00edm, \u017ee je u\u017e r\u00e1no. D\u00edky sv\u011btlu venku, kter\u00e9 m\u011b dokonale dok\u00e1zalo probudit, i p\u0159es pevn\u011b semknut\u00e1 v\u00ed\u010dka, v\u00edm, \u017ee je u\u017e d\u00e1vno den. Pond\u011bl\u00ed. Den po posledn\u00ed adventu. Po posledn\u00edm adventu, kter\u00fd mi m\u011bl<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[287],"tags":[],"class_list":["post-12209","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-advent"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12209","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=12209"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12209\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=12209"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=12209"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=12209"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}