{"id":1221,"date":"2017-06-08T16:00:00","date_gmt":"2017-06-08T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=1214"},"modified":"2017-06-08T16:00:00","modified_gmt":"2017-06-08T15:00:00","slug":"berlin-anonymous-3","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2017\/06\/08\/berlin-anonymous-3\/","title":{"rendered":"Berlin, Anonymous 3."},"content":{"rendered":"
autor: Estricnina<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
M\u00e1\u0161 p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00ed bou\u0159ku<\/strong><\/div>\n
\n

St\u0159eda, 17. listopadu<\/p><\/div>\n

\n

***<\/strong><\/div>\n

<\/p>\n

Kdy\u017e mi \u017eivot dal citrony a \u0159ekl mi, abych byl mil\u00fd, zeptal jsem se, kam schoval cukr a mra\u017eenou vodku, napsal: (21:33)<\/em><\/strong><\/div>\n

<\/p>\n

Heeej, uf, offline chat je kr\u00e1sa. Myslel jsem, \u017ee tady mo\u017en\u00e1 bude\u0161, ale m\u00e1ma mi lhala, kdy\u017e mi \u0159\u00edkala, \u017ee jsem se narodil speci\u00e1ln\u00ed. Myslel jsem, \u017ee \u00b4speci\u00e1ln\u00ed\u00b4 mo\u017en\u00e1 zahrnuje n\u011bjak\u00e9 psychick\u00e9 schopnosti, ale h\u00e1d\u00e1m, \u017ee ne.<\/em><\/div>\n

<\/p>\n

Ka\u017edop\u00e1dn\u011b, nezdr\u017e\u00edm se, abych tu mluvil jen tak do vzduchu, jen jsem se cht\u011bl ujistit, \u017ee t\u011b nic nep\u0159ejelo, v\u00edm, \u017ee p\u011b\u0161\u00ed \u017eivot je v tomhle m\u011bst\u011b \u010dir\u00e9 nebezpe\u010d\u00ed. *zaka\u0161l\u00e1n\u00ed* Ehm, jo, tak\u017ee mi n\u011bkdy brzo napi\u0161. U\u017e sklapnu.<\/em><\/div>\n

<\/p>\n

Kdy\u017e mi \u017eivot dal citrony a \u0159ekl mi, abych byl mil\u00fd, zeptal jsem se, kam schoval cukr a mra\u017eenou vodku, napsal: (21:38)<\/em><\/strong><\/div>\n

<\/p>\n

Bu\u010f opatrn\u00fd, m\u016fj p\u0159\u00edteli.<\/em><\/div>\n

\n

***<\/strong><\/div>\n

\n

Tom se vrhnul na postel pro hosty v\u0161\u00ed silou, kterou v sob\u011b dok\u00e1zal posb\u00edrat. Tom dok\u00e1zal zvl\u00e1dnout spoustu v\u011bc\u00ed, Tom byl velk\u00fd kluk. Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee m\u016f\u017ee ovl\u00e1dnout sv\u011bt i s\u00e1m, a s\u00e1m v\u0161echno zvl\u00e1dnout, kdy\u017e v\u011bci za\u010dnou vypadat marn\u011b.<\/p><\/div>\n

Ptal se s\u00e1m sebe, kdy p\u0159esn\u011b p\u0159estal v\u011b\u0159it, \u017ee je superman.<\/div>\n
Cht\u011bl s\u00e1m sob\u011b \u0159\u00edct, \u017ee v\u011bci jsou okay. V\u00edce ne\u017e cokoli jin\u00e9ho cht\u011bl, aby tohle v\u0161echno bylo jen dal\u0161\u00ed p\u0159ek\u00e1\u017ekou jako v\u0161e, co mu p\u0159i\u0161lo do cesty – p\u0159ek\u00e1\u017eky tak\u00e9 mohl zvl\u00e1dnout. P\u0159edstavovaly v\u00fdzvu, a v jeho mysli v\u0161ichni skute\u010dn\u00ed mu\u017ei milovali v\u00fdzvy.<\/div>\n
P\u0159esto mu n\u011bco na tomhle p\u0159ipadalo jako konec sv\u011bta, a on se ani nedok\u00e1zal p\u0159im\u011bt, aby p\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm pro\u010d. Prost\u011b to tak bylo, a on t\u00edm ka\u017edou bu\u0148kou sv\u00e9ho t\u011bla pohrdal.<\/div>\n
P\u0159evalil se na temn\u00e9 matraci, st\u00e1hnul si \u010dern\u00fd kab\u00e1t a odhodil ho na podlahu.<\/div>\n
<\/p>\n

Nem\u00e1m \u017e\u00e1dn\u00e9 pen\u00edze, \u017e\u00e1dnou pr\u00e1ci, jsem zahlcen\u00fd bludy o sv\u00e9m \u017eivot\u011b, a on je te\u010f pry\u010d. T\u00e1ta je pry\u010d a j\u00e1 jsem, zatracen\u011b, ani nebyl s n\u00edm. Ani jsem nebyl po dva roky v t\u00e9hle zemi a on je te\u010f, kurva, pry\u010d!<\/em><\/div>\n

\n

Tom si promnul o\u010di a c\u00edtil nezn\u00e1m\u00e9 sev\u0159en\u00ed v krku, kter\u00e9 ohro\u017eovalo jeho stabilitu. Zav\u0159el o\u010di tak pevn\u011b, jak jen mohl. Ne dnes. Kdykoliv, jen ne dnes. Oto\u010dil se na svou levou stranu, kdy\u017e se mu ot\u0159\u00e1sla kapsa. Neochotn\u011b si odt\u00e1hl ruku od obli\u010deje, aby mohl v kapse nahmatat telefon, a odemkl ho.<\/p><\/div>\n

„Ahoj sv\u016fdn\u00edku, jsi okay? Po\u0159\u00e1d na tebe mysl\u00edm, chyb\u00ed\u0161 mi! Zavolej nebo napi\u0161, drahou\u0161ku. – Karla<\/em><\/div>\n
Karla. Skoro na ni zapomn\u011bl.<\/div>\n
Zvedl prsty, aby j\u00ed odpov\u011bd\u011bl a b\u011bhem toho procesu stiskl tla\u010d\u00edtko \u00b4odpov\u011bd\u011bt\u00b4.<\/div>\n
Taky mi chyb\u00ed\u0161. M\u00e1m se okay, j\u00e1-<\/em><\/div>\n
Je to le\u017e. Je to automatick\u00e1 odpov\u011b\u010f na v\u0161echno. Nelhal jenom Karle, u\u017e l\u00e9ta lhal s\u00e1m sob\u011b. Telefon zapraskal pod jeho utahuj\u00edc\u00edm se sev\u0159en\u00edm.<\/div>\n
„Nem\u00e1m! Nem\u00e1m se, kurva, okay!“<\/div>\n
Mobiln\u00ed telefon se rozt\u0159\u00ed\u0161til o st\u011bnu s hlasit\u00fdm pr\u00e1sknut\u00edm a Tom zabo\u0159il tv\u00e1\u0159 do pol\u0161t\u00e1\u0159e.<\/div>\n
Vydal ze sebe tich\u00fd vzlyk, a n\u00e1sledoval druh\u00fd. Nakonec se za\u010dal ot\u0159\u00e1sat a d\u00e1vit, kdy\u017e podlehl intenzivn\u00edmu sv\u00edrav\u00e9mu pocitu v hrudn\u00edku a vylil sv\u00e9 emoce do pol\u0161t\u00e1\u0159e pod sebou.<\/div>\n
„Tentokr\u00e1t to prost\u011b nen\u00ed okay\u2026“<\/div>\n
\n
***<\/strong><\/div>\n
\n

„Tome\u2026 hej, hej!“<\/p><\/div>\n

To po\u0159\u00e1d sp\u00edm<\/em>? Tom se ve sv\u00e9m komat\u00f3zn\u00edm stavu zavrt\u011bl. Zaznamenal hlas, nejsp\u00ed\u0161 Georg\u016fv, ale byl tlumen\u00fd a on necht\u011bl otev\u0159\u00edt o\u010di. Sv\u011bt byl nevl\u00eddn\u00fd a on nem\u011bl v \u00famyslu b\u00fdt dnes jeho ne\u017e\u00e1douc\u00edm hostem.<\/div>\n
„Tome, sly\u0161\u00edm tv\u016fj telefon a\u017e odsud. Zvedni to, k\u00e1mo!“<\/div>\n
Telefon\u2026 Prudce otev\u0159el o\u010di a byl zasa\u017een tou nejbolestiv\u011bj\u0161\u00ed migr\u00e9nou, jakou si kdy pamatoval, \u017ee by m\u011bl, bez pomoci alkoholu. Pokusil se vst\u00e1t z postele a zoufale se sna\u017eil nevn\u00edmat Georgovo nep\u0159\u00edjemn\u00e9 klep\u00e1n\u00ed na dve\u0159e. M\u00e1lem zakopnul o dlouh\u00e9, tmav\u00e9 kalhoty, kter\u00e9 m\u011bl na sob\u011b je\u0161t\u011b z poh\u0159bu, popadl telefon, kter\u00fd byl kupodivu st\u00e1le v jednom kuse, a p\u0159ijal hovor.<\/div>\n
„\u2026 Was.“<\/div>\n
„Tome? Hej\u2026 u\u017e jsem si skoro myslel, \u017ee to nezvedne\u0161.“<\/div>\n
„Scheisse, arugh. Nepl\u00e1noval jsem to,“ odpov\u011bd\u011bl Tom se zakokt\u00e1n\u00edm, kdy\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee ten druh\u00fd mluv\u00ed anglicky.<\/div>\n
„Jsi tam teprve \u010dty\u0159i dny a u\u017e zapom\u00edn\u00e1\u0161, jak mluvit anglicky, wow.“<\/div>\n
„Jdi do prdele. Co chce\u0161? Nem\u00e1m n\u00e1ladu se tebou zab\u00fdvat, Marku.“ Ani si ten zatracen\u00fd mezin\u00e1rodn\u00ed hovor nem\u016f\u017eu dovolit.<\/em><\/div>\n
\n

„M\u00e1m n\u011bco, co ti mus\u00edm \u0159\u00edct. Nev\u00edm, jak to m\u00e1m \u0159\u00edct; vlastn\u011b v\u016fbec nev\u00edm, co m\u00e1m \u0159\u00edct. Je to, no\u2026“ Na druh\u00e9m konci nastala pauza a Tom c\u00edtil, jak se s ka\u017ed\u00fdm v\u00fddechem jeho spoluhr\u00e1\u010de z kapely c\u00edt\u00ed nerv\u00f3zn\u011bji. „\u2026 mo\u017en\u00e1 je \u010das se posunout d\u00e1l.“<\/p><\/div>\n

Tom pomalu zamrkal do m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edho sv\u011btla, uva\u017eoval, jestli je tak moc unaven\u00fd, anebo jeho angli\u010dtina nen\u00ed tak dobr\u00e1, aby to pochopil. Zaslechl, jak za n\u00edm zavrzaly dve\u0159e a zav\u0159ely se, ale nevn\u00edmal to. „Co t\u00edm chce\u0161 \u0159\u00edct-„<\/div>\n
„Odch\u00e1z\u00edm z kapely, Tome. Nev\u00edm, jak jinak ti to \u0159\u00edct.“<\/div>\n
„Ty co?“<\/div>\n
„Minul\u00fd m\u011bs\u00edc jsem dostal nab\u00eddku bubnovat pro \u00b4Eye for eye\u00b4. Omlouv\u00e1m se, \u017ee jsem ti to ne\u0159ekl. V\u010dera m\u011b kontaktovali, aby mi \u0159ekli, \u017ee jejich nab\u00eddka z\u00edtra kon\u010d\u00ed a-a\u2026 Byl bych, kurva, \u0161\u00edlen\u00fd, kdybych jim \u0159ekl ne.“<\/div>\n
„Ne – jsi, kurva, \u0161\u00edlen\u00fd, kdy\u017e si mysl\u00ed\u0161, \u017ee s touhle sra\u010dkou budeme v pohod\u011b!“ Tomova migr\u00e9na se t\u00edm tlakem zdvojn\u00e1sobila. Tohle te\u010f nepot\u0159eboval. Nev\u011bd\u011bl, jestli dok\u00e1\u017ee ve sv\u00e9 realit\u011b zvl\u00e1dnout dal\u0161\u00ed r\u00e1nu.<\/div>\n
„Je mi to jedno,“ poznamenal Mark z druh\u00e9 strany. „U\u017e jsem unaven\u00fd z takov\u00e9hle pr\u00e1ce. Jsem unaven\u00fd z neust\u00e1l\u00e9ho cestov\u00e1n\u00ed, span\u00ed v zadn\u00ed \u010d\u00e1sti kamionu a j\u00eddla jen ka\u017ed\u00fd druh\u00fd den. M\u00e1m \u0161anci na bubnov\u00e1n\u00ed pro jednu z nejpopul\u00e1rn\u011bj\u0161\u00edch za\u010d\u00ednaj\u00edc\u00edch kapel v Michiganu. Jsou hardcore a j\u00e1 chci hardcore. Do prdele s touhle pop-punkovou sra\u010dkou, Tome! Karla neudr\u017e\u00ed melodii ani po cel\u00fd jeden zatracen\u00fd song – do prdele se v\u0161ema t\u011bmahle bludn\u00fdma sra\u010dkama! Probu\u010f se! Ty a Georg byste si m\u011bli vz\u00edt p\u0159\u00edklad a posunout se d\u00e1l taky-„<\/div>\n
\n

Tom hovor prudce vypnul a \u0161vihnul s telefonem o zem. Tentokr\u00e1t se mu ho poda\u0159ilo rozt\u0159\u00ed\u0161tit.<\/p><\/div>\n

Dobr\u00e9 r\u00e1no, sv\u011bte. V\u010dera ve\u010der jsem nem\u011bl dostatek bolesti, tak pro\u010d m\u011b dneska nep\u0159ev\u00e1lcuje\u0161 je\u0161t\u011b jednou, jen pro jistotu?<\/em><\/div>\n
„Tome?“ Tom se ani nemusel oto\u010dit.<\/div>\n
„On s tou zatracenou kapelou skon\u010dil,“ vyk\u0159ikl v angli\u010dtin\u011b.<\/div>\n
„Jo, tak trochu jsem v\u011bd\u011bl, \u017ee to p\u0159ijde.“ Co\u017ee<\/em>?<\/div>\n
„Ty\u2026 tys o tom v\u011bd\u011bl? Tys o tom, zatracen\u011b, v\u011bd\u011bl?“ Oto\u010dil se kolem dokola, aby st\u00e1l ke sv\u00e9mu nejlep\u0161\u00edmu p\u0159\u00edteli \u010delem. „Pro\u010d jsem o t\u00e9 nab\u00eddce nev\u011bd\u011bl, kurva, i j\u00e1?“<\/div>\n
„V\u011bd\u011bl, \u017ee bys reagoval takhle. Cht\u011bl si b\u00fdt jist\u00fd, ne\u017e se rozhodne.“<\/div>\n
„No to v\u011bd\u011bl sakra spr\u00e1vn\u011b, \u017ee budu reagovat takhle! Co te\u010f m\u00e1me k\u010dertu d\u011blat? Kam se to ksakru vr\u00e1t\u00edme? Nem\u016f\u017eeme hr\u00e1t bez buben\u00edka, Georgu!“<\/div>\n
„Tome, uklidni se. M\u011bl jsi t\u011b\u017ek\u00fdch p\u00e1r dn\u00ed a-„<\/div>\n
„Ne, j\u00e1 se, kurva, neuklidn\u00edm. J\u00e1 chci odpov\u011bdi! Kdo, kurva, jsi, kdo je, kurva, on, \u017ee si chod\u00edte kolem, jako by va\u0161e stupidn\u00ed rozhodnut\u00ed neovliv\u0148ovaly nikoho jin\u00e9ho ne\u017e v\u00e1s! To jsou kecy, Georgu. Jdi do prdele, ty i ten hajzl Mark!“ K\u0159i\u010del, dokud ho nezradil hlas. V\u011bd\u011bl, \u017ee kdyby nek\u0159i\u010del, tak by se zhroutil a bre\u010del.<\/div>\n
Georg neodpov\u011bd\u011bl. St\u00e1l mezi Tomem a dve\u0159mi a provrt\u00e1val do mlad\u0161\u00edho mu\u017ee o\u010dima d\u00edry, vztek v jeho v\u00fdrazu byl siln\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e kdy d\u0159\u00edve Tom vid\u011bl.<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eu tady z\u016fstat. J\u00e1 tohle nem\u016f\u017eu,“ zask\u0159ehotal Tom. M\u011bl pocit, jako by m\u011bl jazyk obalen\u00fd \u0161mirglpap\u00edrem.<\/div>\n
\n

Popadl ze zem\u011b sv\u016fj kab\u00e1t a vydal se ke dve\u0159\u00edm.<\/p><\/div>\n

„Ty jsi takov\u00fd zbab\u011blec,“ odplivl si Georg a zaryl prsty do Tomovy pa\u017ee. Popadl ho a p\u0159irazil ke zdi, kde mu do obli\u010deje nam\u00ed\u0159il prst. „Jsi jako zatracen\u00e9 mimino, f\u0148uk\u00e1\u0161 a bre\u010d\u00ed\u0161, kdy\u017e nejsou v\u011bci podle tebe, a mysl\u00ed\u0161 si, \u017ee m\u016f\u017ee\u0161 mluvit sra\u010dky, o kom jen sakra chce\u0161, proto\u017ee jsi Tom Kaulitz. Nadut\u00fd a mocn\u00fd Tom Kaulitz. Nejsi nic ne\u017e jen sobeck\u00fd spratek, Tome!“<\/div>\n
Spratek.<\/em><\/div>\n
Lid\u00e9 jako j\u00e1.<\/em><\/div>\n
Georg dopadl na postel, rukou si sv\u00edral \u010delist nap\u016fl bolest\u00ed a nap\u016fl \u0161okem.<\/div>\n
„Jo, j\u00e1 v\u00edm.“<\/div>\n
Georg sebou \u0161kubnul, kdy\u017e se dve\u0159e od pokoje zabouchly a t\u0159\u00e1sly se v r\u00e1mu je\u0161t\u011b dlouho pot\u00e9, co byly zav\u0159eny.<\/div>\n
\n

***<\/strong><\/div>\n

\n

„Pros\u00edm, \u0159ekni mi, \u017ee je p\u00e1tek.“<\/p><\/div>\n

„Je p\u00e1tek.“<\/div>\n
„Panebo\u017ee, v\u00e1\u017en\u011b? Ano!“<\/div>\n
„Bille?“ Osloven\u00fd mu\u017e vzhl\u00e9dl od pap\u00edr\u016f a oto\u010dil se na \u017eidli. „Lhal jsem. Je st\u0159eda.“ Gustav si hodil batoh p\u0159es rameno.<\/div>\n
„Pro\u010d bys lhal?“ Zak\u0148oural Bill.<\/div>\n
„Nem\u011bl jsem to v \u00famyslu – tys cht\u011bl, abych ti \u0159ekl, \u017ee je p\u00e1tek, tak jsem to ud\u011blal. Ne\u0161lo o pravdu,“ informoval ho Gustav a zastr\u010dil sv\u016fj \u0161\u00e1tek do tlust\u00e9ho, \u010dokol\u00e1dov\u011b zbarven\u00e9ho kab\u00e1tu. P\u0159e\u0161el k zrcadlu v bl\u00edzkosti stolu a zd\u00e1nliv\u011b si prohl\u00ed\u017eel ka\u017ed\u00fd detail sv\u00e9 postavy.<\/div>\n
„V\u00fdmluvy.“ Bill odhodil pap\u00edry na st\u016fl. Hodina u\u017e p\u0159ed n\u011bjakou dobou skon\u010dila, ale chladn\u00e9 listopadov\u00e9 ve\u010dery zp\u016fsobovaly, \u017ee se p\u0159\u00edli\u0161 net\u011b\u0161il na cestu dom\u016f nebo na \u010dek\u00e1n\u00ed na autobus. Jen nebe v\u011bd\u011blo, kde se nach\u00e1zel Alfons, jinak by jej mlad\u00fd instruktor snadno p\u0159emluvil k j\u00edzd\u011b dom\u016f na jeho mopedu.<\/div>\n
„G, co to d\u011bl\u00e1\u0161?“ Bill si okam\u017eit\u011b pov\u0161iml zp\u016fsobu, jak\u00fdm si \u00b4Kr\u00e1l laxnosti\u00b4 o\u010dividn\u011b d\u011blal starosti o sv\u016fj vzhled. Nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b pozvedl sv\u00e9 prop\u00edchnut\u00e9 obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
Gustav se naklonil k zrcadlu a rukou si p\u0159ejel po \u010delisti, aby uc\u00edtil vyr\u016fstaj\u00edc\u00ed strni\u0161t\u011b. „Nic,“ zamumlal sp\u00ed\u0161 pro sebe ne\u017e k mlad\u0161\u00edmu mu\u017ei.<\/div>\n
„Hmmm,“ odpov\u011bd\u011bl Bill celkem hlasit\u011b.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„A co ty<\/em> d\u011bl\u00e1\u0161?“ Gustav kr\u00e1tce p\u0159ik\u00fdvl na sv\u016fj odraz, ne\u017e se rozhodl zbavit se sv\u00fdch br\u00fdl\u00ed. Rychle je nacpal do kapsy kab\u00e1tu a skepticky se pod\u00edval na sv\u00e9ho spolupracovn\u00edka.<\/div>\n
„Mmm\u2026 nic.“<\/div>\n
„Nic,“ zopakoval blon\u010f\u00e1k ned\u016fv\u011b\u0159iv\u011b. „Nic.“ S o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00edm naklonil hlavu, jak si Bill pohr\u00e1val s posledn\u00edm knofl\u00edkem sv\u00e9ho kab\u00e1tu. Bill jen non\u0161alantn\u011b pokr\u010dil rameny.<\/div>\n
„Jo.“<\/div>\n
„Bille\u2026“ zast\u00e9nal Gustav.<\/div>\n
„Co, nic to nen\u00ed. Prost\u011b nic.“ Bill se sna\u017eil udr\u017eet si pokerovou tv\u00e1\u0159, kdy\u017e si hodil batoh p\u0159es rameno a poklepal nohou do podlahy pokryt\u00e9 kobercem. Gustav nikdy nebyl v\u00fdzva.<\/div>\n
„Pro\u010d to pot\u0159ebuje\u0161 v\u011bd\u011bt?“ Zareptal Gustav nad nemilosrdnost\u00ed sv\u00e9ho kamar\u00e1da.<\/div>\n
„Hm? V\u011bd\u011bt co, G?“<\/div>\n
„Fajn!“ Na Bill\u016fv obli\u010dej se pomalu vpl\u00ed\u017eil pobaven\u00fd \u00fa\u0161klebek, kdy\u017e se roze\u0161li, vy\u0161li z centra a zam\u00ed\u0159ili do ulic. „Je to\u2026 jedna d\u00edvka. Jmenuje se Felicia. Okay?“ Gustavovo bru\u010den\u00ed bylo srovnateln\u00e9 s desetilet\u00fdm klukem, kter\u00fd pr\u00e1v\u011b p\u0159izn\u00e1val svou prvn\u00ed l\u00e1sku. Bill zamy\u0161len\u011b na\u0161pulil rty.<\/div>\n
\n

„Po\u010dkat\u2026 Felicia\u2026 Felicia Adler? Co vyu\u010duje angli\u010dtinu,“ Bill se oto\u010dil a zam\u00e1val palcem na budovu stoj\u00edc\u00ed vedle centra, „\u2026 tady?“<\/p><\/div>\n

„Uh, jo.“ Druh\u00fd mu\u017e p\u0159ekvapen\u011b zamrkal, zat\u00edmco se vyh\u00fdbal lidem, kter\u00e9 m\u00edjeli na ulici. „Jak to m\u016f\u017ee\u0161 v\u011bd\u011bt? U\u017e dva m\u011bs\u00edce s n\u00ed mluv\u00edm ka\u017ed\u00fd den na autobusov\u00e9 zast\u00e1vce.“<\/div>\n
„Je to moje bl\u00edzk\u00e1 kamar\u00e1dka, dalo by se \u0159\u00edct\u2026“ Bill si opatrn\u011b poklepal na bradu. „Ah – BFF.“<\/div>\n
„B\u00ed – ef – ef?“<\/div>\n
„\u0158ekla mi, \u017ee to je n\u011bjak\u00fd nehor\u00e1zn\u00fd slang teenager\u016f pro \u00b4Nejlep\u0161\u00ed p\u0159\u00e1tel\u00e9 nav\u017edy\u00b4, v angli\u010dtin\u011b \u00b4Best friends forever\u00b4.“<\/div>\n
„Aha.“ Gustav p\u0159ik\u00fdvl, nebyl si jist\u00fd, jestli to ch\u00e1pe, ale v\u00edce se zaj\u00edmal o to, jak moc toho Bill v\u00ed o \u017een\u011b, kterou on s\u00e1m cht\u011bl u\u017e m\u011bs\u00edce pozvat na rande. „Tak\u017ee jste si bl\u00edzc\u00ed. Hodn\u011b bl\u00edzc\u00ed.“ Nebyl si jist\u00fd, jak to \u0159\u00edct, ale doufal, \u017ee to jeho kamar\u00e1d zachyt\u00ed z jeho hlasu. Jeho zuby se o sebe najednou nerv\u00f3zn\u011b t\u0159ely. Bill se v\u011bdoucn\u011b zahih\u0148al.<\/div>\n
„Ach, ty jsi t\u00e1\u00e1\u00e1k roztomil\u00fd,“ odfrkl si \u0161k\u00e1dliv\u011b a popadl blon\u010f\u00e1kovy kulat\u00e9 tv\u00e1\u0159e. „Je jako panenka, \u017ee? J\u00e1 ti zajist\u00edm rande, mysl\u00edm, \u017ee to bude snadn\u00e9. Felicia je super sladk\u00e1.“ Bill se na n\u011bj usm\u00e1l a Gustav rozpa\u010dit\u011b sklopil hlavu.<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b? D\u00edky.“<\/div>\n
„\u017d\u00e1dn\u00fd prob-„<\/div>\n
„Bille! Bille!“<\/div>\n
\n

Oba mu\u017ei se oto\u010dili a spat\u0159ili Alfonse, kter\u00fd k nim sprintoval. „Pod\u00edvej, kdo se rozhodl uk\u00e1zat,“ \u0159ekl Bill a zvedl jedno obo\u010d\u00ed.<\/p><\/div>\n

Alfons zkolaboval proti rameni sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele a sna\u017eil se popadnout dech, kdy\u017e je kone\u010dn\u011b dob\u011bhl.<\/div>\n
„No ahoj. My se zn\u00e1me?“<\/div>\n
„Ha-ha,“ vydechl Alfons a narovnal se. Popadl Billovu ruku, oto\u010dil ji dlan\u00ed vzh\u016fru a nacpal mu do n\u00ed \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b ohnutou karti\u010dku.<\/div>\n
„Pro m\u011b? Tos nemusel,“ prot\u00e1hl mlad\u0161\u00ed mu\u017e sarkasticky. Chytil si karti\u010dku i druhou rukou a p\u0159e\u010detl si ji. „Co to je?“<\/div>\n
„Pozv\u00e1nka. Nedokon\u010den\u00e1, nenale\u0161t\u011bn\u00e1 pozv\u00e1nka na slavnostn\u00ed otev\u00edrac\u00ed ve\u010d\u00edrek s ve\u010de\u0159\u00ed pro Durchgang: Sterne Music.“ Bill zmaten\u011b nakr\u010dil nos.<\/div>\n
„Ta nov\u00e1 hudebn\u00ed \u0161kola!“ Vyk\u0159ikl Gustav, jak se pokou\u0161el \u010d\u00edst Billovi p\u0159es rameno.<\/div>\n
„P\u0159esn\u011b tak. Oh, ahoj Gustave,“ \u0159ekl Alfons, jako by si a\u017e n\u00e1hle uv\u011bdomil blon\u010f\u00e1kovu p\u0159\u00edtomnost.<\/div>\n
„Pro\u010d bych tohle, sakra, m\u011bl cht\u00edt?“ Bill se zamra\u010dil.<\/div>\n
„Dnes se na m\u011b obr\u00e1til n\u011bjak\u00fd reprezentativn\u00ed z\u00e1stupce jejich spole\u010dnosti. Vid\u011bl online n\u011bco z m\u00e9 pr\u00e1ce, v\u0161ak v\u00ed\u0161 – fotky ze street-art festivalu v \u010dervnu\u2026 a po\u017e\u00e1dal m\u011b, abych mu navrhl pozv\u00e1nky. A pak j\u00e1 i moje rande tam dostaneme voln\u00fd vstup.“<\/div>\n
\n

Kdy\u017e v\u0161e, co Bill d\u011blal, bylo, \u017ee na Alfonse bezv\u00fdrazn\u011b z\u00edral, vlo\u017eil se do toho Gustav vysok\u00fdm hlasem. „Nev\u00edm, co na to \u0159\u00edct, Ali. Ty jsi tak sladk\u00fd! Co bych si m\u011bl vz\u00edt na sebe?“ Oba dva vybuchli sm\u00edchy, ale Bill nebyl pobaven\u00fd.<\/p><\/div>\n

„Vecpali se do na\u0161eho sousedstv\u00ed, usadili sv\u00e9 tlust\u00e9, bezejmenn\u00e9 zadky hned za nejbli\u017e\u0161\u00ed roh a p\u0159\u00edpadn\u011b sebrali na\u0161emu centru obchody, a ty jde\u0161 a souhlas\u00ed\u0161, \u017ee navrhne\u0161 pozv\u00e1nky na oslavu jejich potenci\u00e1ln\u00edho p\u0159evzet\u00ed moci? A pak m\u00e1\u0161 odvahu m\u011b po\u017e\u00e1dat, abych \u0161el s tebou a z\u00fa\u010dastnil se tohoto bezpr\u00e1v\u00ed? Co je s tebou, sakra, \u0161patn\u011b, Alfonsi?“ Bill karti\u010dku ve sv\u00e9 dlani rozdrtil a o\u010dima propaloval do star\u0161\u00edho mu\u017ee d\u00edry.<\/div>\n
„J\u00e1\u2026 no, Bille, nen\u00ed to tak, jak si mysl\u00ed\u0161-“ Vykoktal Alfons. Byl Billovou odpov\u011bd\u00ed lehce zdeptan\u00fd, a v\u00edce ne\u017e jen lehce zrudl\u00fd po v\u0161ech t\u011bch pohledech, kter\u00e9 na n\u011b n\u00e1hle byly nam\u00ed\u0159eny.<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b, Ale, tys up\u0159\u00edmn\u011b \u010dekal, \u017ee ti sko\u010d\u00edm do n\u00e1ru\u010de hned pot\u00e9, cos mi do ruky str\u010dil tuhle v\u011bc? V\u011bd\u011bl jsi, jak\u00fd m\u00e1m na to m\u00edsto n\u00e1zor!“ Vyk\u0159ikl Bill.<\/div>\n
„J\u00e1 myslel-„<\/div>\n
„V\u00ed\u0161 co, rad\u0161i ml\u010d, Alfonsi – Nem\u016f\u017eu tomu uv\u011b\u0159it.“ Bill se od n\u011bj oto\u010dil a zamumlal Gustavovi pozdrav na rozlou\u010denou, ne\u017e se roze\u0161el ru\u0161nou ulic\u00ed. Alfons u\u017e d\u0159\u00edve ud\u011blal n\u011bjak\u00fd ten \u0161patn\u00fd \u00fasudek, ale tentokr\u00e1t byl Bill naprosto rozzu\u0159en\u00fd. Zatnul zuby a sna\u017eil se potla\u010dit vztek, kter\u00fd mu bublal v \u017ealudku.<\/div>\n
\n<\/div>\n
„Bille – pros\u00edm, po\u010dkej!“ Jdi pry\u010d, Alfonsi, pr\u00e1v\u011b te\u010f se s tebou nechci vypo\u0159\u00e1d\u00e1vat<\/em>.<\/div>\n
„Poslouchej!“ Alfons sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele dohnal a popadl ho za rameno, jak se jej sna\u017eil oto\u010dit.<\/div>\n
„Co? Co bys mi pr\u00e1v\u011b te\u010f mohl \u0159\u00edct, co by ospravedlnilo to, cos ud\u011blal, Ale? Hm? M\u00e1\u0161 n\u011bjak\u00e9 skute\u010dn\u00e9 vysv\u011btlen\u00ed? N\u011bco, co mi uniklo? Pokud ano, pod\u011bl se s celou t\u0159\u00eddou o to, co p\u0159esn\u011b ve tv\u00e9 hlav\u011b nefunguje, kdy\u017e sis myslel, \u017ee s t\u00edm budu v pohod\u011b,“ vyprskl Bill a p\u0159ek\u0159\u00ed\u017eil pa\u017ee. Alfons mu pohl\u00e9dl do o\u010d\u00ed, c\u00edtil se je\u0161t\u011b provinileji, kdy\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee Bill\u016fv v\u00fdraz je v\u00edce ran\u011bn\u00fd, ne\u017e na\u0161tvan\u00fd.<\/div>\n
„Budu k tob\u011b up\u0159\u00edmn\u00fd,“ \u0159ekl Alfons a pustil jeho rameno.<\/div>\n
„To je poprv\u00e9.“<\/div>\n
„Bille, nebu\u010f takov\u00fd. \u0158\u00edk\u00e1\u0161 to jenom ze zlomyslnosti.“ Star\u0161\u00ed mu\u017e zvedl ruku, aby si promas\u00edroval prostor mezi o\u010dima. „Pot\u0159ebuju pen\u00edze, okay? Tenhle rok byl t\u011b\u017ek\u00fd – to v\u00ed\u0161 stejn\u011b dob\u0159e jako j\u00e1. Nab\u00eddli mi dobrou cenu a j\u00e1 jsem to prost\u011b nemohl odm\u00edtnout.“<\/div>\n
Bill sklopil pohled, s t\u00edmto pocitem byl a\u017e sm\u011b\u0161n\u011b obezn\u00e1men. M\u011bl jsem to v\u011bd\u011bt<\/em>.<\/div>\n
„A za druh\u00e9, myslel jsem, \u017ee bys mo\u017en\u00e1 cht\u011bl j\u00edt a prohl\u00e9dnout si to tam. Bude se to po\u0159\u00e1dat p\u0159\u00edmo ve studiu za dva t\u00fddny. P\u0159em\u00fd\u0161lej o tom jako o\u2026 \u0161pion\u00e1\u017ei?“ \u0158ekl Alfons troufale.<\/div>\n
\n

Bill sklonil ruce k bok\u016fm v do\u010dasn\u00e9 por\u00e1\u017ece, ale jeho v\u00fdraz se jen sotva zm\u011bnil. Pomalu p\u0159ik\u00fdvl a Alfons pe\u010dliv\u011b sledoval jeho pohyby – v o\u010d\u00edch m\u011bl nad\u011bjn\u00fd z\u00e1blesk.<\/p><\/div>\n

„\u0160pion\u00e1\u017e?“ Zopakoval Bill slab\u00fdm hlasem, hodn\u011b jako d\u00edt\u011b, kter\u00e9 bylo slep\u011b l\u00e1k\u00e1no k \u010dinnosti, kterou jinak odm\u00edtalo.<\/div>\n
„Ano, tak n\u011bjak. Sezn\u00e1m\u00ed\u0161 se p\u0159\u00edmo s n\u011bjak\u00fdmi pracovn\u00edky, prohl\u00eddne\u0161 si budovu, mo\u017en\u00e1 odhal\u00ed\u0161 n\u011bjak\u00e9 z jejich mm-m-motiv\u016f?“ Dokon\u010dil Alfons sp\u011b\u0161n\u011b, t\u00e9m\u011b\u0159 ztratil slovo, kter\u00e9 pot\u0159eboval. P\u0159emluvit Billa k n\u011b\u010demu bylo jako vstoupit na minov\u00e9 pole. Mlad\u0161\u00ed mu\u017e na n\u011bj s o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00edm z\u00edral. „Taky bude\u0161 m\u00edt d\u016fvod se vy\u0161\u0148o\u0159it.“<\/div>\n
„L\u00edb\u00ed se ti, kdy\u017e jsem vy\u0161\u0148o\u0159en\u00fd?“<\/div>\n
„L\u00edb\u00ed,“ souhlasil.<\/div>\n
Bill dramaticky zahu\u010del, kdy\u017e si ho Alfons vt\u00e1hl do objet\u00ed. „Fa-ajn.“ Zjistil, \u017ee p\u0159ich\u00e1z\u00ed o ve\u0161ker\u00e9 argumenty, kdy\u017e Alfons p\u0159ejel rty po jeho krku.<\/div>\n
„Bude to skv\u011bl\u00e9, neboj se,“ zamumlal mu star\u0161\u00ed mu\u017e do ucha.<\/div>\n
„Mmhm. Dlu\u017e\u00ed\u0161 mi za to, \u017ee jsem tak milostiv\u00fd. Po\u0159\u00e1d jsem trochu na\u0161tvan\u00fd.“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, d\u011bkuju ti. Ty v\u00ed\u0161, \u017ee si toho cen\u00edm. Vynahrad\u00edm ti to.“<\/div>\n
„Ach, opravdu? Jak-“ Bill vyjekl, kdy\u017e se ocitl ve vzduchu, a na\u0161el s\u00e1m sebe, jak je odn\u00e1\u0161en ke zn\u00e1m\u00e9mu, jasn\u011b oran\u017eov\u00e9mu mopedu, zaparkovan\u00e9mu na druh\u00e9 stran\u011b ulice.<\/div>\n
\n

***<\/strong><\/div>\n

<\/p>\n

Te\u010f nem\u00e1m ani zkurven\u00fd telefon. K \u010dertu se v\u0161\u00edm<\/em>. Tom klesl do ply\u0161ov\u00e9ho k\u0159esla v mal\u00e9 kav\u00e1rn\u011b s k\u00e1vou v ruce. Kr\u00e1tce si promas\u00edroval sp\u00e1nek sv\u00fdmi zav\u00e1zan\u00fdmi klouby a p\u0159ejel si rukou p\u0159es temn\u011b \u010dern\u00e9 cornrows, ne\u017e se nat\u00e1hl pro noviny le\u017e\u00edc\u00ed na stole p\u0159ed n\u00edm.<\/div>\n

Zaj\u00edmalo by m\u011b, jestli je p\u0159\u00edli\u0161 pozd\u011b se sto\u010dit to klub\u00ed\u010dka a um\u0159\u00edt. Zaj\u00edmalo by m\u011b, kdo by si toho v\u0161iml.<\/em><\/div>\n
Navzdory svmu pesimismu listoval str\u00e1nkami a ani se neobt\u011b\u017eoval s komiksy. Nechal sv\u00e9 o\u010di chv\u00edli putovat po sekci se z\u00e1bavou, ne\u017e si nalistoval inzer\u00e1ty.<\/div>\n
Pro\u010d m\u00e1m pocit, \u017ee je to takov\u00e1 ztr\u00e1ta \u010dasu? Nem\u011bl bych se ani obt\u011b\u017eovat, m\u011bl bych se vr\u00e1tit zp\u00e1tky do Ameriky<\/em>. Vnit\u0159n\u011b s\u00e1m sebe pl\u00e1cl za takov\u00e9 my\u0161lenky – u\u017e by se nem\u011bl k \u010demu vr\u00e1tit. Nav\u00edc musel z\u016fstat pobl\u00ed\u017e dostate\u010dn\u011b dlouho, aby zjistil, co je v otcov\u011b v\u016fli; a\u010dkoliv si byl jist\u00fd, \u017ee m\u00e1 chamtiv\u00e9 tety a str\u00fdce, kte\u0159\u00ed by byli v\u00edce ne\u017e ochotn\u00ed vz\u00edt si v\u0161e, co z\u016fstalo (Pokud mu J\u00f6rg v\u016fbec n\u011bco zanechal) z jeho rukou.<\/div>\n
V ur\u010dit\u00e9m okam\u017eiku budu muset Karle \u0159\u00edct, co se d\u011bje.<\/em><\/div>\n
T\u011b\u017ece si povzdechl a prohl\u00ed\u017eel si inzer\u00e1ty.<\/div>\n
<\/p>\n

Hmm. Pomocn\u00fd kucha\u0159\u2026 v\u011bt\u0161inou pod\u011bl\u00e1m i vlastn\u00ed sendvi\u010d, ani n\u00e1hodou.<\/em><\/div>\n

\u010clov\u011bk na ven\u010den\u00ed ps\u016f? Jako v\u00e1\u017en\u011b?<\/em><\/div>\n
Escort pro seniory – pravd\u011bpodobn\u011b v\u00edce vzru\u0161en\u00ed, ne\u017e bych dok\u00e1zal zvl\u00e1dnout.<\/em><\/div>\n
Exotick\u00e1 tane\u010dnice – no to je n\u011bco, co bych si pro sebe dok\u00e1zal p\u0159edstavit.<\/em><\/div>\n
\n

Tom se napil ze sv\u00e9ho p\u0159eslazen\u00e9ho kafe, ani\u017e by mu vadilo, jak je proti jeho rt\u016fm hork\u00e9. Nakoukl do hrnku a nesouhlasn\u011b pot\u0159\u00e1sl hlavou. Ani k\u00e1vu nem\u00e1m r\u00e1d. Co to se mnou, sakra, je?<\/em><\/div>\n

Obr\u00e1til svou pozornost zp\u00e1tky do novin a jeho o\u010di zachytil barevn\u00fd inzer\u00e1t v prav\u00e9m horn\u00edm rohu.<\/div>\n
<\/p>\n

Centrum Um\u011bn\u00ed a Hudby v Mitte<\/em><\/div>\n

Hled\u00e1me: Zku\u0161en\u00e9ho kytaristu na m\u00edsto asistenta u\u010ditele pro na\u0161e u\u010debn\u00ed hodiny pro za\u010d\u00e1te\u010dn\u00edky ka\u017ed\u00e9 \u00fater\u00fd a p\u00e1tek ve\u010der. Zku\u0161enosti s v\u00fdukou jsou v\u00fdhodou, ale ne podm\u00ednkou. Z\u00e1jemci star\u0161\u00ed 18 let, pros\u00edm kontaktujte Ewalda Brauera na telefonn\u00edm \u010d\u00edsle (030) 765 – 7745.<\/em><\/div>\n
\n

„Tomu nev\u011b\u0159\u00edm. Kdo se nade mnou, sakra, slitoval?“<\/p><\/div>\n

Tom si prohled\u00e1val kapsy a hledal kousek pap\u00edru. Sp\u011b\u0161n\u011b utrhnul kousek novin a vysko\u010dil z k\u0159esla, vyb\u011bhl z kav\u00e1rny a hledal nejbli\u017e\u0161\u00ed telefonn\u00ed automat; k\u00e1va z\u016fstala le\u017eet opu\u0161t\u011bn\u00e1 na stole.<\/p>\n

autor: Estricnina<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/p>\n

<\/strong>original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Estricnina M\u00e1\u0161 p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00ed bou\u0159ku St\u0159eda, 17. listopadu *** Kdy\u017e mi \u017eivot dal citrony a \u0159ekl mi, abych byl mil\u00fd, zeptal jsem se, kam schoval cukr a mra\u017eenou vodku, napsal: (21:33) Heeej, uf, offline chat je kr\u00e1sa. Myslel jsem, \u017ee tady mo\u017en\u00e1<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[675],"tags":[],"class_list":["post-1221","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-berlin-anonymous"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1221","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1221"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1221\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1221"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1221"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1221"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}