{"id":12210,"date":"2010-03-04T18:00:00","date_gmt":"2010-03-04T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=12181"},"modified":"2010-03-04T18:00:00","modified_gmt":"2010-03-04T17:00:00","slug":"se-mnou-se-bat-nemusis-5","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/03\/04\/se-mnou-se-bat-nemusis-5\/","title":{"rendered":"Se mnou se b\u00e1t nemus\u00ed\u0161 5."},"content":{"rendered":"
autor: Ainikki<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
N\u00e1st\u011bnn\u00e9 hodiny v Tomov\u011b kancel\u00e1\u0159i za\u010daly ukrajovat druhou p\u016flhodinu od doby, co Bill se sm\u00edchem zmizel v archivu, a on je\u0161t\u011b st\u00e1le nebyl sto za\u010d\u00edt d\u011blat cokoli smyslupln\u00e9ho. Pohupoval se na \u017eidli s nohama vylo\u017een\u00fdma na stole a h\u00e1zel si s tu\u017ekou. Pozoroval, jak se ve vzduchu ot\u00e1\u010d\u00ed a u toho si n\u011bco pobrukoval.<\/div>\n
„Jampadam, pam pam.“ Tu\u017eka vyl\u00e9tla zase o n\u011bco v\u00fd\u0161, ne\u017e p\u0159i p\u0159edchoz\u00edm hodu.<\/div>\n
„Typ typ ty dyp.“ A znovu. Tentokr\u00e1t Tom \u0161vihl rukou je\u0161t\u011b v\u00edce rozm\u00e1chleji. Psac\u00ed pot\u0159eba vyst\u0159elila t\u00e9m\u011b\u0159 a\u017e ke stropu a zase se vracela k zemi. Ov\u0161em mlad\u00fd pr\u00e1vn\u00edk ji hodil dost nep\u0159esn\u011b. Ne nad sebe, ale kousek za sebe. Naklonil se v \u017eidli v\u00edc dozadu a ch\u0148apl po tu\u017ece. Dr\u017eel ji, ov\u0161em tu\u017eka pokra\u010dovala sm\u011brem dol\u016f spolu i s Tomem. Zhoupl se p\u0159\u00edli\u0161, kole\u010dka kancel\u00e1\u0159sk\u00e9 \u017eidle podjela a Tom se s hlasit\u00fdm \u017euchnut\u00edm z\u016fstal v\u00e1let na podlaze. Na\u0161t\u011bst\u00ed dopadl \u0161ikovn\u011b, tak\u017ee si ani nic nenarazil.<\/p>\n<\/div>\n
„Do hajzlu!“ Zanad\u00e1val si a jal se sb\u00edrat na nohy. „Kaulitzi, ty u\u017e norm\u00e1ln\u011b bl\u00e1zn\u00ed\u0161.“ Promlouval s\u00e1m k sob\u011b a pak se najednou rozesm\u00e1l. Tak takhle dopad\u00e1 v\u00e1\u017een\u00fd a kultivovan\u00fd pr\u00e1vn\u00edk, kdy\u017e se zamiluje. Musel s\u00e1m nad sebou kroutit hlavou. Sehnul se pro \u017eidli, aby ji mohl narovnat, tu\u017eku odhodil na st\u016fl a zap\u0159em\u00fd\u0161lel, \u010d\u00edm by kone\u010dn\u011b mohl za\u010d\u00edt. Na rozjezd by to cht\u011blo n\u011bco nen\u00e1ro\u010dn\u00e9ho, proj\u00edt si p\u00e1r pap\u00edr\u016f, kouknout do di\u00e1\u0159e, d\u00e1t si kafe. To je ono. Po\u0159\u00e1d mu sch\u00e1zel rann\u00ed kofein. Tom se uculil, nechal v\u0161echno le\u017eet a hrnul se ke dve\u0159\u00edm. Cestou hm\u00e1tl je\u0161t\u011b na polici, kde tr\u016fnil \u010dtvrtlitrov\u00fd keramick\u00fd hrne\u010dek a u\u017e bral za kliku dve\u0159\u00ed odnaproti.<\/div>\n
\n
Bill pr\u00e1v\u011b v rukou t\u0159\u00edmal docela objemn\u00fd stoh n\u011bjak\u00fdch slo\u017eek, balancoval s n\u00edm na mal\u00fdch sch\u016fdk\u00e1ch a sna\u017eil se je za\u0159adit do t\u011bch polic \u00fapln\u011b nejv\u00fd\u0161e. S jednou se nat\u00e1hl k m\u00edstu, kam ji zam\u00fd\u0161lel za\u0161oupnout, tak\u017ee zbytek v\u0161ech t\u011bch lejster dr\u017eel jen v jedn\u00e9 ruce. T\u00edha to byla docela znateln\u00e1, nav\u00edc schodky nebyly nijak zvl\u00e1\u0161\u0165 stabiln\u00ed. Zavr\u00e1voral. Hrom\u00e1dka desek v jeho ruk\u00e1ch za\u010dala od t\u00e9 nejsvrchn\u011bj\u0161\u00ed sklouz\u00e1vat dol\u016f. Sna\u017eil se zachr\u00e1nit bl\u00ed\u017e\u00edc\u00ed se pohromu, sb\u00edrat rozh\u00e1zen\u00e9 pap\u00edry bylo to posledn\u00ed, co by cht\u011bl d\u011blat, jen to ale cel\u00e9 zhor\u0161il. P\u0159i\u0161el o stabilitu \u00fapln\u011b a po z\u00e1dech se \u0159\u00edtil dol\u016f. Vyk\u0159ikl, kdy\u017e mu do\u0161lo, \u017ee p\u00e1du u\u017e nezabr\u00e1n\u00ed. P\u0159ipravoval se na bolestiv\u00fd dopad, m\u00edsto toho se ale octl v n\u011b\u010d\u00ed n\u00e1ru\u010di. Rozlepil v\u00ed\u010dka, kter\u00e1 k sob\u011b ze strachu semknul a pod\u00edval se na sv\u00e9ho zachr\u00e1nce.<\/p>\n<\/div>\n
„Tome, kde se tu bere\u0161?“ Vydechl p\u0159ekvapen\u011b a z\u00e1rove\u0148 vd\u011b\u010dn\u011b.<\/div>\n
„Tak j\u00e1 t\u011b p\u0159ijdu zachr\u00e1nit a ty se m\u00edsto d\u00edk\u016f zaj\u00edm\u00e1\u0161, co tu d\u011bl\u00e1m.“ Tom p\u0159edst\u00edral, jak je hluboce dot\u010den\u00fd t\u00edmto p\u0159\u00edstupem, ov\u0161em moc se mu to neda\u0159ilo. Nedok\u00e1zal zabr\u00e1nit n\u011b\u017en\u00e9mu \u00fasm\u011bvu z b\u00e1je\u010dn\u00e9ho pocitu, \u017ee dr\u017e\u00ed Billa v n\u00e1ru\u010d\u00ed, \u017ee byl t\u00edm ryt\u00ed\u0159em, kter\u00fd byl ve spr\u00e1vnou dobu na spr\u00e1vn\u00e9m m\u00edst\u011b. Jednodu\u0161e to polichotilo jeho egu, kdy\u017e mohl b\u00fdt t\u00edm siln\u00fdm.<\/div>\n
„Promi\u0148. Jsi m\u016fj hrdina. \u0158ekni, \u010d\u00edm se ti jenom odvd\u011b\u010d\u00edm?“ Usmi\u0159oval si ho rychle Bill, a p\u0159i tom se ho nep\u0159est\u00e1val dr\u017eet kolem krku jako kl\u00ed\u0161t\u011b. Tom nebyl jedin\u00fd, komu se nastal\u00e1 situace l\u00edbila.<\/div>\n
„O n\u011b\u010dem bych v\u011bd\u011bl.“ \u0158ekl neur\u010dit\u011b, p\u0159e\u0161el s Billem k psac\u00edmu stolu a posadil ho na n\u011bj. Bill u\u017e tu\u0161il, ale \u010dekal, a\u017e to Tom dopov\u00ed. Ten ale nic ne\u0159\u00edkal, v jemn\u00e9m tahu p\u0159ejel Billovi ukazov\u00e1kem po tv\u00e1\u0159i, ten pod t\u00edm hladiv\u00fdm dotekem p\u0159iv\u0159el o\u010di a na to Tom \u010dekal. Nahnul se k n\u011bmu a zlehka Billa pol\u00edbil. Kdy\u017e se chystal polibek prohloubit, vyru\u0161il je zvon\u00edc\u00ed telefon. M\u011bli \u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee to byl jen ten.<\/p>\n<\/div>\n
„Pr\u00e1vn\u00ed kancel\u00e1\u0159 Konrad, jak v\u00e1m mohu pomoci?“ M\u00edrn\u011b nak\u0159\u00e1pnut\u00fdm hlasem vydrmolil Bill do sluch\u00e1tka. „Ano, jist\u011b. Vydr\u017ete moment.“ Vy\u0159izoval d\u00e1l hovor. Tom od n\u011bj tedy poodstoupil, aby ho mohl v klidu nechat pracovat, a hlavn\u011b se soust\u0159edit. Ona toti\u017e nejen Tomova, ale i Billova koncentrace kamsi odplouvala, kdy\u017e byli v takhle bezprost\u0159edn\u00ed bl\u00edzkosti. Tom se zad\u00edval na tu spou\u0161\u0165 na zemi. V\u011bt\u0161ina dokument\u016f byla z tvrd\u00fdch pap\u00edrov\u00fdch desek vysypan\u00e1 a rozh\u00e1zen\u00e1 t\u00e9m\u011b\u0159 po cel\u00e9 podlaze m\u00edstnosti, jak se p\u0159i Billov\u011b p\u00e1du snesla z v\u00fd\u0161ky jako list\u00ed ze strom\u016f na podzim. Tohle by tu Bill d\u00e1val s\u00e1m do po\u0159\u00e1dku nekone\u010dn\u011b dlouho. Tom si tedy d\u0159epnul na bobek a za\u010dal to postupn\u011b rovnat.<\/p>\n<\/div>\n
„Nem\u00e1te za\u010d. P\u0159eji hezk\u00fd den. Na shledanou.“ Ukon\u010dil Bill hovor.<\/div>\n
„Tome, tohle nemus\u00ed\u0161. M\u00e1\u0161 dost svoj\u00ed pr\u00e1ce. J\u00e1 se tu t\u00edm n\u011bjak prokou\u0161u.“ Zareagoval na Toma, kdy\u017e si v\u0161iml, co d\u011bl\u00e1.<\/div>\n
„Ta nikam neute\u010de.“ M\u00e1vl nad t\u00edm Tom rukou a pokra\u010doval ve sb\u00edr\u00e1n\u00ed. Bill to tedy vzal z druh\u00e9 strany, a nakonec musel uznat, \u017ee Tomova pomoc se docela hodila. \u0160lo mu to toti\u017e p\u011bkn\u011b pomalu. Ka\u017ed\u00fd list si musel pe\u010dliv\u011b prohl\u00e9dnout, aby si byl jist\u00fd, \u017ee to nepoplete a nestr\u010d\u00ed n\u011bkam jinam, ne\u017e kam pat\u0159\u00ed. Mnohokr\u00e1t se musel i Toma pt\u00e1t, aby se ujistil, \u017ee je v\u0161e spr\u00e1vn\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
„Copak, copak, nehoda?“ Ve\u0161el do m\u00edstnosti mal\u00fd huben\u00fd asi pades\u00e1tilet\u00fd mu\u017e\u00ed\u010dek v moment\u011b, kdy u\u017e m\u011bli v\u00edce jak polovinu poskl\u00e1danou.<\/div>\n
„Tak trochu. Na\u0161emu nov\u00e9mu panu archiv\u00e1\u0159i nejdou v\u00fd\u0161kov\u00e9 pr\u00e1ce a moc si nerozum\u00ed s t\u011bmihle schody.“ Vysv\u011btlil Tom a uk\u00e1zal na mal\u00e9 kovov\u00e9 \u0161tafli\u010dky, ze kter\u00fdch se Bill z\u0159\u00edtil.<\/div>\n
„Nen\u00ed divu. M\u011b jen p\u0159ekvapuje, \u017ee p\u0159e\u017eily Stuzovou a dr\u017e\u00ed je\u0161t\u011b pohromad\u011b. Ale tak hlavn\u011b, \u017ee to odnesly jen ty pap\u00edry.“ Kouknul se star\u0161\u00ed pr\u00e1vn\u00edk na Billa a pousm\u00e1l se. Chlapec tu byl docela obl\u00edben\u00fd. Byl takov\u00e1 mal\u00e1 rarita sv\u00fdm zjevem, lidi ho r\u00e1di okukovali, a pak byl velice mil\u00fd a \u00faslu\u017en\u00fd.<\/p>\n<\/div>\n
„Co pot\u0159ebujete, doktore Richtere?“ Bill si nechal vysv\u011btlen\u00ed toho, \u017ee je cel\u00fd jen d\u00edky Tomovi, pro sebe, narovnal se a p\u0159e\u0161el bl\u00ed\u017ee k nevysok\u00e9mu mu\u017ei. P\u0159evy\u0161oval ho snad o hlavu a p\u016fl. Pan Richter nebyl sice dlouh\u00e1n, ale velk\u00fdm mu\u017eem b\u00fdt naz\u00fdv\u00e1n mohl. Skv\u011ble se vyznal ve sv\u00e9m \u0159emesle. Z t\u011bch, co tu p\u016fsobili, byl jeden z nej\u017e\u00e1dan\u011bj\u0161\u00edch. Nav\u00edc s Billem prohodil v\u017edy i n\u011bjak\u00e9 to mil\u00e9 slovo, kdy\u017e se tu uk\u00e1zal, tak\u017ee chlapec ho m\u011bl i vcelku r\u00e1d.<\/div>\n
„Jen tohle vr\u00e1tit. Nebudu to ji\u017e pot\u0159ebovat.“ Polo\u017eil na Bill\u016fv st\u016fl dal\u0161\u00ed desky. „P\u0159\u00edpad uzav\u0159en.“ Dodal je\u0161t\u011b s uspokojen\u00fdm \u00fa\u0161klebkem na tv\u00e1\u0159i, aby bylo jasno, \u017ee si m\u016f\u017ee p\u0159ipsat dal\u0161\u00ed \u00fasp\u011bch.<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b.“ K\u00fdvl Bill.<\/div>\n
„Mus\u00edm b\u011b\u017eet, p\u00e1nov\u00e9. Hezkou z\u00e1bavu, kolego.“ K\u00fdvl sm\u011brem k Tomovi, kter\u00fd se vkle\u010de na zemi d\u00e1l vypo\u0159\u00e1d\u00e1val se zbytky zbloudil\u00fdch poti\u0161t\u011bn\u00fdch A-\u010dty\u0159ek. Ten u\u017e ani nesta\u010dil zareagovat a doktor Richter byl pry\u010d.<\/p>\n<\/div>\n
„P\u0159\u00edpad uzav\u0159en\u2026“ brumlal si pod nos. „J\u00e1 nech\u00e1pu, jak to ten chlap d\u011bl\u00e1.“ Tak trochu mu z\u00e1vid\u011bl, ale ne ve \u0161patn\u00e9m slova smyslu. Sp\u00ed\u0161e ho obdivoval.<\/div>\n
„Za kr\u00e1tko, bude\u0161 taky tak dobr\u00fd, uvid\u00ed\u0161.“ Ujistil ho Bill. Nebyl to pokus Toma n\u011bjak fale\u0161n\u011b povzbuzovat. On byl o tom skute\u010dn\u011b p\u0159esv\u011bd\u010den\u00fd.<\/div>\n
„O tom ani v nejmen\u0161\u00edm nepochybuju.“ Nap\u0159\u00edmil se a sebev\u011bdom\u011b se bouchl p\u011bst\u00ed do prsou. P\u0159ed Billem nebyl probl\u00e9m vystupovat jako velk\u00fd macho, ten by ho neshodil, pokud by z\u016fstal jen pr\u016fm\u011brn\u00fdm. Ov\u0161em podobn\u00fdm zp\u016fsobem by se asi neprojevil p\u0159ed nik\u00fdm jin\u00fdm. Byla v n\u011bm mal\u00e1 du\u0161i\u010dka, kdy\u017e do\u0161lo na to, jak se st\u00e1t \u00fasp\u011b\u0161n\u00fdm a mo\u017en\u00e1 nejlep\u0161\u00edm. Tom si nep\u0159\u00e1l nic jin\u00e9ho, jen\u017ee tak\u00e9 si uv\u011bdomoval, kolik d\u0159iny le\u017e\u00ed p\u0159ed n\u00edm, aby toho doc\u00edlil. Ne\u017e na tom ale za\u010dne d\u011blat, hodl\u00e1 si u\u017e\u00edt je\u0161t\u011b p\u00e1r chvilek v p\u0159\u00edtomnosti rozko\u0161n\u00e9ho pana archiv\u00e1\u0159e.<\/p>\n<\/div>\n
„Tady.“ Pod\u00e1val mu kupku se srovnan\u00fdmi pap\u00edry. Bylo hotovo. Sta\u010dilo v\u0161echno na spr\u00e1vn\u00e1 m\u00edsta vyskl\u00e1dat do polic. Bill se pro v\u0161echno nat\u00e1hl a jak skon\u010dila cel\u00e1 ta v\u00e1ha v jeho rukou, poklesly. Chlapec usyknul a m\u00e1lem v\u0161e zase upustil. Tom ale v\u0161echno v\u010das zastavil a z\u00fa\u017een\u00fdm pohledem si chlapce p\u0159em\u011b\u0159il.<\/div>\n
„To ty \u017eebra, vi\u010f? Bol\u00ed to?“<\/div>\n
„Tak trochu.“ P\u0159iznal Bill snad a\u017e s provinilost\u00ed.<\/div>\n
„To je taky d\u016fvod, pro\u010d jsi m\u00e1lem \u017euchnul z t\u011bch schod\u016f. Jak t\u011b v\u016fbec napadlo si toho br\u00e1t najednou tolik, kdy\u017e nejse\u0161 OK?!“ Napom\u00ednal ho Tom. Opravdov\u011b se malinko zlobil. Bill klopil o\u010di, labiln\u011b p\u0159e\u0161lapoval z nohy na nohu a zk\u0159\u00ed\u017een\u00e9 ruce si tisknul k hrudn\u00edku.<\/div>\n
„Promi\u0148.“ P\u00edpnul. „U\u017e se to v\u00edckr\u00e1t nestane.“ Sliboval t\u00e9m\u011b\u0159 pla\u010dtiv\u011b. Mrzelo ho, \u017ee ho Tom k\u00e1r\u00e1 a skute\u010dn\u011b litoval toho, \u017ee ud\u011blal n\u011bco, co se mu nel\u00edbilo. S\u00e1m sob\u011b nad\u00e1val za svoji neopatrnost.<\/p>\n<\/div>\n
„Bl\u00e1z\u00ednku. Nemus\u00ed\u0161 se mi omlouvat.“ Tomovi neuniklo, \u017ee \u010dernovl\u00e1ska sv\u00fdm t\u00f3nem hlasu malinko rozhodil. Polo\u017eil stoh desek na st\u016fl, p\u0159e\u0161el k n\u011bmu a zlehka ho objal. „Nezlob\u00edm se.“ Za\u0161eptal a op\u0159el \u010delo o to Billovo. Byli stejn\u011b vysoc\u00ed, i kdy\u017e Bill p\u016fsobil mnohem drobn\u011bj\u0161\u00edm dojmem. Chlapec rozpojil ruce a ovinul je kolem Toma. \u00dalevn\u011b vydechl. „Jen m\u00e1m o tebe strach. D\u011bs\u00ed m\u011b jen pomyslet na to, co by se stalo, kdybych se tu neuk\u00e1zal v\u010das.“ Vysv\u011btlil, \u017ee ta v\u00fdtka byla skute\u010dn\u011b jen z leknut\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„\u0158ekni, \u017ee bude\u0161 opatrn\u011bj\u0161\u00ed.“ Nutil Billa p\u0159isl\u00edbit.<\/div>\n
„Budu opatrn\u00fd. Ten nejopatrn\u011bj\u0161\u00ed.“ Vyslovil to Bill nahlas a u\u017e se usm\u00edval. Tom tak\u00e9. Narazili do sebe nosy a mlad\u0161\u00ed z chlapc\u016f se usm\u00edvat p\u0159estal. Tou\u017eebn\u011b spojil s Tomem rty v polibku, kr\u00e1tce na nich z\u016fstal p\u0159itisknut\u00fd a pak se za\u010dal odtahovat.<\/div>\n
„Kam mi ut\u00edk\u00e1\u0161?“ Durdil se Tom a p\u0159itahoval si ho zp\u00e1tky.<\/div>\n
„Je to nebezpe\u010dn\u00fd. Kdykoli sem m\u016f\u017ee n\u011bkdo p\u0159ij\u00edt, jako p\u0159ed chv\u00edl\u00ed Richter.“ Upozornil Bill. Sice to nebylo lehk\u00e9, ale m\u011bli by se ovl\u00e1dat.<\/div>\n
„To je fakt.“ P\u0159ik\u00fdvl Tom, svra\u0161til \u010delo a podrbal se v z\u00e1tylku. Tohle ale nebylo n\u011bco, co by se snadno dost\u00e1valo pod kontrolu. „A co m\u00e1m d\u011blat, kdy\u017e se t\u011b tak moc chci dot\u00fdkat?“ Nam\u00edtl a ud\u011blal op\u011bt krok k Billovi. Chlapec o krok couvl.<\/div>\n
„Co takhle t\u0159eba j\u00edt pracovat?“ Navrhl Bill. Tom se kysele za\u0161klebil nad tou p\u0159edstavou, ale v\u011bd\u011bl, \u017ee Bill m\u00e1 pravdu. Za chv\u00edli by si mohli nad\u011blat p\u011bkn\u00fdch p\u00e1r nep\u0159\u00edjemnost\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„OK, kdy\u017e m\u011b teda vyh\u00e1n\u00ed\u0161\u2026“ P\u0159edst\u00edran\u011b si Tom povzdechl, ale nedok\u00e1zal zamaskovat zacuk\u00e1n\u00ed koutk\u016f. Kdy\u017e se oto\u010dil, \u017ee tedy odejde, chytl ho Bill za ruk\u00e1v.<\/div>\n
„Nevyh\u00e1n\u00edm t\u011b.“ Nal\u00e9hav\u011b se mu zad\u00edval do o\u010d\u00ed. To by ho nikdy nenapadlo. B\u00fdt s n\u00edm, bylo to jedin\u00e9, co ho \u010dinilo \u0161\u0165astn\u00fdm.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm.“ Usm\u00e1l se na n\u011bj Tom n\u011b\u017en\u011b. V\u011bd\u011bl to. Cht\u011bl Billa jen mali\u010dko pozlobit. „Ale pracovat u\u017e bych j\u00edt m\u011bl.“ Uznal, \u017ee jeho povinnosti za n\u011bj nikdo jin\u00fd neud\u011bl\u00e1. „M\u016f\u017eu si jen je\u0161t\u011b rychle ud\u011blat kafe?“ Vzpomn\u011bl, pro\u010d sem vlastn\u011b p\u0159i\u0161el, kdy\u017e si v\u0161iml sv\u00e9ho hrnku, stoj\u00edc\u00edho na okraji stolu, kam ho snad a\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 odhodil, kdy\u017e se vrhal k Billovi, aby ho sta\u010dil zachytit.<\/div>\n
„Jasn\u011b.“ K\u00fdvl Bill, posadil se za po\u010d\u00edta\u010d a hm\u00e1tl po zvon\u00edc\u00edm telefonu.<\/p>\n<\/div>\n
\u2026<\/p>\n<\/div>\n
„Minul\u00fd v\u00edkend byla otev\u0159ena v\u00fdstava v\u00fdtvarn\u00e9ho um\u011bn\u00ed. Nev\u00edm p\u0159esn\u011b autory. V\u00edm jen, \u017ee jich tam bude v\u00edc. J\u00e1 se v tom moc nevyzn\u00e1m, ale myslel jsem, \u017ee by se ti to mohlo l\u00edbit, kdy\u017e s\u00e1m r\u00e1d maluje\u0161.“ Bill pokr\u010dil rameny a soust\u0159ed\u011bn\u011b \u017ev\u00fdkal sousto sv\u00e9ho ob\u011bda. „Tak co, p\u016fjdeme? T\u0159eba dneska po pr\u00e1ci na dv\u011b hodinky, jen si to prohl\u00eddnout?“ Cht\u011bl Tom v\u011bd\u011bt, co si o tom n\u00e1vrhu mysl\u00ed. Bill polkl, a kone\u010dn\u011b promluvil.<\/div>\n
„Nezlob se. Nem\u016f\u017eu.“ Zam\u00edtl Tomovo pozv\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
„Pro\u010d ne? Nehod\u00ed se ti to dneska? Trv\u00e1 to je\u0161t\u011b dva m\u011bs\u00edce, m\u016f\u017eeme j\u00edt kdykoli jindy.“ Bill zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„Nejsem \u017e\u00e1dnej um\u011blec. Maluju si oble\u010den\u00ed. V\u00fdtvarn\u00fd um\u011bn\u00ed jde mimo m\u011b.“ Svedl Bill svou neochotu na \u00fa\u010dasti v tomto programu na sv\u016fj absolutn\u00ed nez\u00e1jem.<\/div>\n
„Aha\u2026“ Prot\u00e1hl Tom a sna\u017eil se nedat najevo zklam\u00e1n\u00ed. Vlo\u017eil si do \u00fast brambor a pokra\u010doval v j\u00eddle.<\/p>\n<\/div>\n
\u2026<\/p>\n<\/div>\n
„Koukni.“ P\u0159istrkoval po stole Billovi mal\u00fd zelen\u00fd let\u00e1\u010dek.<\/div>\n
„Co je to?“ Chlapec dlepil o\u010di od monitoru po\u010d\u00edta\u010de a mrknul na pap\u00edr.<\/div>\n
„Je to n\u011bjak\u00e1 za\u010d\u00ednaj\u00edc\u00ed rockov\u00e1 kapela. Zn\u00e1mej je u\u017e vid\u011bl vystupovat a \u0159\u00edkal, \u017ee jsou moc dob\u0159\u00ed. Tenhle p\u00e1tek hrajou v jednom mal\u00fdm klubu tady v Berl\u00edn\u011b.“ Pod\u00e1val mu k tomu Tom v\u00fdklad. „Napadlo m\u011b, \u017ee bychom mohli j\u00edt. Tedy zvu t\u011b. \u0160el bys?“ Prosil Billa snad i pohledem a \u010dekal, co on na to.<\/div>\n
„Tomi, promi\u0148. Tyhle akce nejsou nic pro m\u011b. P\u0159\u00edli\u0161 hlasit\u00e1 hudba, alkohol, v\u0161ude plno kou\u0159e\u2026“ Vyjmenov\u00e1val Bill.<\/div>\n
„OK, OK ch\u00e1pu.“ Vzdal to Tom ne\u010dekan\u011b prudce a rychl\u00fdm pohybem ruky hm\u00e1tl po let\u00e1ku. „\u017d\u00e1dn\u00fd koncerty.“<\/p>\n<\/div>\n
\u2026<\/p>\n<\/div>\n
„Bille, m\u00e1\u0161 r\u00e1d divadlo?“ Za\u010dal tentokr\u00e1t mlad\u00fd mu\u017e oklikou. Bill upil trochu \u010daje, kter\u00fd si dnes v\u00fdjime\u010dn\u011b ud\u011blal m\u00edsto k\u00e1vy. Nepost\u0159ehl, \u017ee by Tom chystal lest, a tak popravd\u011b odpov\u011bd\u011bl.<\/div>\n
„Ale jo. Docela jo. Na st\u0159edn\u00ed jsem m\u011bl i p\u00e1r men\u0161\u00edch rol\u00ed ve \u0161koln\u00edch p\u0159edstaven\u00edch.“ Tomovi radost\u00ed zasv\u00edtily o\u010di. Nadechl se a vysypal na Billa dal\u0161\u00ed n\u00e1pad, kam by si spolu mohli zaj\u00edt.<\/div>\n
„M\u00e1m mo\u017enost v sobotu ve\u010der dostat l\u00edstky na Sen noci svatoj\u00e1nsk\u00e9. To je klasika. Poj\u010f, pros\u00edm, taky.“ Bill se kousl do rtu a za\u010dal si pod stolem nerv\u00f3zn\u011b podup\u00e1vat nohou. Tohle tedy neodhadl. \u017de rad\u011bji nedr\u017eel jazyk za zuby. P\u0159\u00e1l si, aby s t\u00edm u\u017e kone\u010dn\u011b Tom p\u0159estal. P\u0159estal ho tahat ven. On necht\u011bl. Jemu sta\u010dily ty chvilky, kter\u00e9 si pro sebe ukradli v pr\u00e1ci. D\u0159\u00edv nem\u011bl ani to. Nech\u00e1pal, \u017ee o tomhle vztah nen\u00ed. \u017de Tom bude cht\u00edt v\u00edc. Proto p\u0159i\u0161la jen dal\u0161\u00ed v\u00fdmluva.<\/p>\n<\/div>\n
„Shakespeare? Toho v\u016fbec nem\u00e1m r\u00e1d.“<\/p>\n<\/div>\n
Po t\u00e9hle v\u011bt\u011b u\u017e Tom nem\u011bl s\u00edlu ani na to, aby si s Billem dopil svoji rann\u00ed k\u00e1vu u n\u011bj. Se smutn\u00fdm a zklaman\u00fdm v\u00fdrazem v obli\u010deji se zvednul, \u0159ekl, \u017ee u\u017e mus\u00ed j\u00edt pracovat, a ode\u0161el k sob\u011b do kancel\u00e1\u0159e. Tam se jen frustrovan\u011b zhroutil do \u017eidle. Nerozum\u011bl tomu. Cel\u00fd t\u00fdden mu d\u011blal nab\u00eddky na r\u016fzn\u00e9 programy, a\u0165 u\u017e to byla z\u00e1bava, kultura, sport, cokoli. Jen aby byl s n\u00edm taky n\u011bkde jinde ne\u017e u ob\u011bda a p\u00e1r minut zav\u0159en\u00fd v archivu, kde se sebe navz\u00e1jem nemohli ani po\u0159\u00e1dn\u011b dotknout a jen neust\u00e1le ostra\u017eit\u011b hl\u00eddali, aby k nim nikdo ne\u010dekan\u011b nevtrhnul dovnit\u0159. Cht\u011bl v\u00edc. Tou\u017eil Billa l\u00edbat, hladit, dokonce se s n\u00edm milovat, a to tedy nebylo mo\u017en\u00e9, pokud se spolu neza\u010dnou sch\u00e1zet i mimo pracovi\u0161t\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
Sice o sv\u00fdch citech k sob\u011b navz\u00e1jem prozat\u00edm nemluvili. On si byl ale jist\u00fd, \u017ee c\u00edt\u00ed l\u00e1sku, a \u017ee je to vz\u00e1jemn\u00e9. Bill ho m\u011bl tak\u00e9 moc r\u00e1d, tak pro\u010d jen tak zarputile sabotoval v\u0161echny Tomovy snahy b\u00fdt s n\u00edm? Ned\u00e1valo to smysl. I kdyby p\u0159ipustil, \u017ee se ani jednou netrefil do n\u011b\u010deho, co by Bill s chut\u00ed d\u011blal, tak podle n\u011bj na tom p\u0159eci nez\u00e1le\u017eelo. V\u017edy\u0165 zamilovan\u00fdm obvykle b\u00fdv\u00e1 jedno, kam s t\u00edm druh\u00fdm jdou. D\u016fle\u017eit\u00e9 bylo jen to, aby byli spolu. Bill mu p\u0159ipadal jako p\u011bkn\u00fd sobec. Tak moc se tu sna\u017e\u00ed a on mu nevyjde vst\u0159\u00edc v\u016fbec v ni\u010dem.<\/p>\n<\/div>\n
„Tohle se ned\u011bl\u00e1. \u017de jo Kr\u00e1sko?“ Do\u017eadoval se spojenectv\u00ed sv\u00e9 ryby. Ta ale jen neru\u0161en\u011b proplouvala nevelk\u00fdm akv\u00e1riem a na Toma ani v nejmen\u0161\u00edm nereagovala.<\/div>\n
„Taky jsem ti volnej. To jsem to teda dopracoval.“ Povzdychl si Tom. V\u00e1\u017en\u011b se c\u00edtil na nic. Z\u00edtra byl p\u00e1tek a on pochyboval, \u017ee do t\u00e9 doby p\u0159ijde s n\u011b\u010d\u00edm, k \u010demu by Billa zl\u00e1kal, a v\u00fdhled na dal\u0161\u00ed v\u00edkend bez n\u011bj se mu nel\u00edbil, co by se za nehet ve\u0161lo.<\/p>\n<\/div>\n
Prob\u00edral dokola v\u0161echny mo\u017en\u00e9 d\u016fvody k tomu, pro\u010d by ho m\u011bl Bill st\u00e1le tak odstrkovat, ale k ni\u010demu kloudn\u00e9mu nedoch\u00e1zel. Mohl by to b\u00fdt strach z lid\u00ed. Plach\u00fd a boj\u00e1cn\u00fd Bill byl. Pravda. Na druhou stranu s n\u00edm v pohod\u011b zvl\u00e1dl n\u00e1v\u0161t\u011bvu kina a n\u00e1kupy, tud\u00ed\u017e probl\u00e9m s fobi\u00ed z dav\u016f vylou\u010dil. Bill se jen ost\u00fdchal navazovat kontakty. On by byl ale v\u0161ude s n\u00edm, tak\u017ee tohle by se ned\u011blo.<\/p>\n<\/div>\n
Napadlo ho toho skute\u010dn\u011b hodn\u011b, ale v\u0161echno postupn\u011b vylou\u010dil, a nakonec se mu na mysli usadil jeden jedin\u00fd d\u016fvod, kter\u00fd ale ze v\u0161ech t\u011bch variant nejv\u00edce bolel. Bill ho ani zdaleka nemiluje tak jako on jeho. Pouze si s n\u00edm kr\u00e1t\u00ed \u010das v pr\u00e1ci. Zneu\u017e\u00edv\u00e1 ho.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Ainikki<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Ainikki N\u00e1st\u011bnn\u00e9 hodiny v Tomov\u011b kancel\u00e1\u0159i za\u010daly ukrajovat druhou p\u016flhodinu od doby, co Bill se sm\u00edchem zmizel v archivu, a on je\u0161t\u011b st\u00e1le nebyl sto za\u010d\u00edt d\u011blat cokoli smyslupln\u00e9ho. Pohupoval se na \u017eidli s nohama vylo\u017een\u00fdma na stole a h\u00e1zel si<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[309],"tags":[],"class_list":["post-12210","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-se-mnou-se-bat-nemusis"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12210","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=12210"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12210\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=12210"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=12210"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=12210"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}