{"id":1222,"date":"2017-06-08T15:00:00","date_gmt":"2017-06-08T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=1215"},"modified":"2017-06-08T15:00:00","modified_gmt":"2017-06-08T14:00:00","slug":"galway-boy-1-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2017\/06\/08\/galway-boy-1-2\/","title":{"rendered":"Galway boy 1\/2"},"content":{"rendered":"
autor: Becs<\/p>\n

<\/strong><\/div>\n

Nen\u00ed t\u011b\u017ek\u00e9 uh\u00e1dnout, kter\u00e1 p\u00edsni\u010dka mi byla inspirac\u00ed pro tuhle pov\u00eddku. Ano spr\u00e1vn\u011b, je to Galway girl od Eda Sheerana. V\u0159ele doporu\u010duji si ji ke \u010dten\u00ed pustit, abyste se dostali do t\u00e9 spr\u00e1vn\u00e9 n\u00e1lady. Douf\u00e1m, \u017ee se v\u00e1m m\u016fj klu\u010dina z Galway bude l\u00edbit. Becs<\/em><\/div>\n
\n

„Geo, ty zdechl\u00e1 hromado hnoje. Vsta\u0148 a poj\u010f ven. Nep\u0159ijeli jsme do Lond\u00fdna, aby sis tu v\u00e1lel \u0161unky,“ tahal jsem sv\u00e9ho nov\u00e9ho n\u011bmeck\u00e9ho kamar\u00e1da za nohu z postele, jen\u017ee on se dr\u017eel sloupku opravdu pevn\u011b a nem\u00ednil se tak lehce vzd\u00e1t. <\/a><\/div>\n

„Kaulitzi, jak m\u016f\u017ee\u0161 m\u00edt chu\u0165 j\u00edt te\u010f je\u0161t\u011b ven. Pro\u0161li jsme snad v\u0161echny pam\u00e1tky, kter\u00e9 v tomhle zpropaden\u00e9m m\u011bst\u011b jsou. Bol\u00ed m\u011b nohy. Bol\u00ed m\u011b z\u00e1da. A p\u0159\u00edsah\u00e1m, \u017ee m\u011b bol\u00ed i o\u010dn\u00ed bulvy ze v\u0161eho toho \u010dum\u011bn\u00ed,“ odbyl m\u011b. Vysmeknul se mi a marn\u011b se m\u011b pokou\u0161el kopnout.<\/div>\n
„Z\u00edtra odj\u00ed\u017ed\u00edme. Copak se mnou nechce\u0161 zapadnout do n\u011bjak\u00e9 p\u0159\u00edjemn\u00e9 anglick\u00e9 hosp\u016fdky, d\u00e1t si pivo a o\u010dumovat Angli\u010danky?“ l\u00e1kal jsem ho, zat\u00edmco jsem si obouval boty.<\/div>\n
„Angli\u010danky nejsou zrovna m\u016fj typ. M\u00e1m r\u00e1d na\u0161e n\u011bmeck\u00e9 holky. S pevn\u00fdm bujn\u00fdm poprs\u00edm a t\u011blem, kter\u00e9 je za co chytit. Nev\u00edm, co by m\u011b m\u011blo l\u00e1kat na vychrtl\u00fdch bledul\u00edch. Nein,“ protestoval a oto\u010dil se na posteli na b\u0159icho. Hlavu zabo\u0159il do pol\u0161t\u00e1\u0159e a pot\u011b\u0161en\u011b vydechl. „To ty jako am\u00edk absolutn\u011b nem\u016f\u017ee\u0161 ch\u00e1pat.“<\/div>\n
\n

„Ur\u00e1\u017e\u00ed\u0161 na\u0161e holky?“ pochecht\u00e1val jsem se, kdy\u017e jsem si do kapsy strkal mobil a pen\u011b\u017eenku.<\/p><\/div>\n

„Ur\u00e1\u017e\u00edm tebe, ty blb\u010de. Proto\u017ee nem\u00e1\u0161 \u017e\u00e1dn\u00fd vkus,“ pochecht\u00e1val se. Jeho vlastn\u00ed bota, kter\u00e1 mu skon\u010dila na hlav\u011b, ho donutila p\u0159estat se sm\u00e1t. D\u0159\u00edv, ne\u017e mi \u00fatok stihl oplatit, jsem se prot\u00e1hl dve\u0159mi a rychle je za sebou zav\u0159el. Vyb\u011bhl jsem ze smrdut\u00e9 ubytovny do \u010derstv\u00e9ho podve\u010dern\u00edho vzduchu. Na to, \u017ee byl b\u0159ezen, bylo velmi chladno. No jo, tady u\u017e jsem nebyl doma v Los Angeles. Mohl jsem jen d\u011bkovat, \u017ee m\u011b nezastihlo typick\u00e9 anglick\u00e9 po\u010das\u00ed a za cel\u00fd m\u016fj kr\u00e1tk\u00fd pobyt ani jednou nepr\u0161elo. P\u0159it\u00e1hl jsem si mikinu v\u00edc ke krku, ruce zabo\u0159il do klokanky a \u0161el rovnou za nosem, ani\u017e bych tu\u0161il, kam vlastn\u011b m\u00ed\u0159\u00edm.<\/div>\n
Proch\u00e1zel jsem se snad deset minut a nas\u00e1val atmosf\u00e9ru star\u00e9ho m\u011bsta. V\u0161echny ty mal\u00e9 zapadl\u00e9 uli\u010dky, kde turisty nepotk\u00e1te, mi naprosto u\u010darovaly. Zd\u00e1lo se mi, \u017ee na ulic\u00edch potk\u00e1v\u00e1m n\u011bjak moc lid\u00ed, na to \u017ee byl \u010dtvrtek. Mo\u017en\u00e1 jim tady za\u010d\u00edn\u00e1 v\u00edkend d\u0159\u00edv, pomyslel jsem si. Minul jsem skupinku \u0161t\u011bbetaj\u00edc\u00edch holek v kr\u00e1tk\u00fdch zelen\u00fdch suk\u00fdnk\u00e1ch a musel jsem se usm\u00e1t, kdy\u017e se za mnou v\u0161ech osm ohl\u00e9dlo. Tahle zem\u011b je prost\u011b perfektn\u00ed.<\/div>\n
Zabo\u010dil jsem za dal\u0161\u00ed roh a potla\u010dil my\u0161lenku na to, \u017ee jsem u\u017e u\u0161el po\u0159\u00e1dn\u00fd kus, a pravd\u011bpodobn\u011b mi bude d\u011blat probl\u00e9m naj\u00edt cestu zp\u00e1tky. U\u0161i mi za\u010d\u00ednaly mrznout, a tak jsem usoudil, \u017ee je nejvy\u0161\u0161\u00ed \u010das zal\u00e9zt do tepla a d\u00e1t si n\u011bco dobr\u00e9ho k pit\u00ed. V\u00fdb\u011br tu byl rozhodn\u011b pestr\u00fd. Ocitl jsem se na m\u00edst\u011b, kde se mi nab\u00edzelo hned p\u011bt r\u016fzn\u00fdch hosp\u016fdek s n\u00e1zvy jako U kr\u00e1le a \u0161a\u0161ka nebo Zlat\u00fd hrnec.<\/div>\n
\n
U\u017e jsem byl p\u0159ipraven\u00fd vykro\u010dit k tomu nejbli\u017e\u0161\u00edmu, kdy\u017e jsem odn\u011bkud zaslechl \u017eivou hudbu a zp\u011bv. P\u0159idal jsem p\u00e1r krok\u016f a skrz zaml\u017een\u00e9 sklo hlavn\u00edch dve\u0159\u00ed uvid\u011bl po\u010detnou skupinu lid\u00ed, jak zp\u00edvaj\u00ed a korbely \u010dern\u00e9ho piva p\u0159i tom m\u00e1vaj\u00ed ve vzduchu. P\u0159emohla m\u011b zv\u011bdavost, tak\u017ee jsem nakonec vstoupil dovnit\u0159.<\/div>\n
Hosp\u016fdka byla mal\u00e1 a \u00fatuln\u00e1. Na st\u011bn\u00e1ch nebylo jedin\u00e9 m\u00edsto voln\u00e9, v\u0161ude visely obr\u00e1zky a n\u00e1pisy. V rohu dokonce v krbu pl\u00e1polal ohe\u0148. Host\u00e9 v\u011bnovali pozornost blon\u010fat\u00e9mu klukovi, kter\u00fd st\u00e1l na jednom ze stol\u016f a cel\u00fd ten sbor vedl sv\u00fdm jasn\u00fdm hlasem. Podup\u00e1val p\u0159i tom nohama v n\u011bjak\u00e9m slo\u017eit\u00e9m tanci a j\u00e1 se jen divil, jak je mo\u017en\u00e9, \u017ee p\u0159i tom poskakov\u00e1n\u00ed nevylije sv\u00e9 vlastn\u00ed pivo. Posadil jsem se na jedin\u00e9 voln\u00e9 m\u00edsto u baru a sledoval tenhle mal\u00fd koncert. V\u0161ichni n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edci museli b\u00fdt m\u00edstn\u00ed, proto\u017ee slova p\u00edsn\u011b znali. Tleskali a dupali na t\u011bch spr\u00e1vn\u00fdch m\u00edstech. Sly\u0161el jsem i zvuk housl\u00ed, a\u010dkoliv houslistu jsem p\u0159es dav lid\u00ed nevid\u011bl.<\/div>\n
P\u00edse\u0148 skon\u010dila a v\u0161ichni se nad\u0161en\u011b roztleskali. Atmosf\u00e9ra byla naka\u017eliv\u00e1, a tak jsem se bez v\u00e1h\u00e1n\u00ed p\u0159idal. Klu\u010dina se n\u011bkolikr\u00e1t uklonil, a pak se zhluboka napil ze sv\u00e9ho p\u016fllitru.<\/div>\n
„P\u0159\u00eddavek,“ do\u017eadovalo se p\u00e1r lid\u00ed. Blon\u010f\u00e1\u010dek v\u0161ak jen zakroutil hlavou.<\/div>\n
„Je na \u010dase se vr\u00e1tit k rozn\u00e1\u0161en\u00ed piva. Kdo m\u00e1\u0161 \u017e\u00edze\u0148?“ zak\u0159i\u010del a v\u0161ichni s hul\u00e1k\u00e1n\u00edm nad\u0161en\u011b pozvedli sv\u00e9 sklenice. Sesko\u010dil dol\u016f, kolem pasu si ov\u00e1zal zelenou z\u00e1st\u011brku a s \u0161irok\u00fdm \u00fasm\u011bvem na rtech ode\u0161el za bar, kde se p\u0159idal ke dv\u011bma star\u0161\u00edm mu\u017e\u016fm, kte\u0159\u00ed u\u017e \u010depovali tmav\u00fd mok.<\/div>\n
\n

Ani\u017e bych si objednal, p\u0159ist\u00e1la p\u0159ede mnou velk\u00e1 sklenice s \u010dernou tekutinou.<\/p><\/div>\n

„Guinness,“ ozn\u00e1mil mi zrzav\u00fd vous\u00e1\u010d. „Nic lep\u0161\u00edho u n\u00e1s nenajdete,“ mrknul na m\u011b a znova se chopil p\u00edpy.<\/div>\n
„Moc v\u00e1m d\u011bkuju,“ usm\u00e1l jsem se. Chl\u00e1pek vedle m\u011b mi podal \u010dern\u00fd podt\u00e1cek a dobr\u00e1cky se na m\u011b zak\u0159enil. Zaznamenal jsem p\u011bt d\u011br po zubech, kter\u00e9 mu v \u00fasm\u011bvu chyb\u011bly. Pak se vr\u00e1til k hovoru se \u017eenou po sv\u00e9m druh\u00e9m boku. M\u011blo to tady opravdu rodinou atmosf\u00e9ru.<\/div>\n
„Ameri\u010dan?“ zeptal se m\u011b v\u00fd\u010depn\u00ed.<\/div>\n
„Ano,“ p\u0159ik\u00fdvl jsem. „Je to na mn\u011b tak poznat?“ zeptal jsem se skoro omluvn\u011b.<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eete \u010dekat, \u017ee p\u0159ijdete do irsk\u00fd hospody a zapadnete,“ mrknul na m\u011b.<\/div>\n
„Tohle je irsk\u00e1 hospoda? J\u00e1 myslel, \u017ee anglick\u00e1,“ p\u0159iznal jsem a mu\u017e se hlasit\u011b roz\u0159ehtal.<\/div>\n
„Nic ameri\u010dt\u011bj\u0161\u00edho jste u\u017e \u0159\u00edct nemohl,“ pop\u00edchl m\u011b, ale ani v nejmen\u0161\u00edm to nezn\u011blo jako ur\u00e1\u017eka. „Bill se z v\u00e1s pomine. Jen po\u010dkejte, a\u017e v\u00e1s zmer\u010d\u00ed.“<\/div>\n
„Bill?“ zeptal jsem se, ale odpov\u011bdi u\u017e se mi nedostalo, proto\u017ee se p\u0159i\u0159\u00edtil ten blon\u010fat\u00fd zp\u011bv\u00e1k a houknul na hospodsk\u00e9ho: „Gery, jestli se tady bude\u0161 vykec\u00e1vat a nebude\u0161 \u010depovat, m\u016f\u017eeme tu tvoji knajpu rovnou zav\u0159\u00edt. Lidi maj\u00ed \u017e\u00edze\u0148.“ Zpod pultu vyt\u00e1hl s\u00e1\u010dky jak\u00fdchsi chips\u016f a skl\u00e1dal si je na t\u00e1c.<\/div>\n
„Bille, tohle je…“ nedokon\u010dil a v\u00fdmluvn\u011b na m\u011b k\u00fdvnul.<\/div>\n
„Tom,“ dopov\u011bd\u011bl jsem za n\u011bj.<\/div>\n
„Je to Ameri\u010dan,“ dodal a blon\u010f\u00e1kovy o\u010di se roz\u0161\u00ed\u0159ily nenad\u00e1l\u00fdm z\u00e1jmem. „A je poprv\u00e9 v anglick\u00fd hospod\u011b,“ utahoval si ze m\u011b.<\/div>\n
„Bill,“ nap\u0159\u00e1hl ke mn\u011b malou ru\u010dku a j\u00e1 ji stiskl. „Hned jsem u tebe,“ sl\u00edbil a pak zmizel mezi hosty, ani\u017e by mi vysv\u011btlil, co to vlastn\u011b znamen\u00e1.<\/div>\n
„N\u00e1\u0161 Billy m\u00e1 slabost pro americk\u00fd kluky,“ mrknul na m\u011b spiklenecky zrzoun. Ne\u017e jsem se stihl zeptat, jestli to opravdu myslel tak, jak to vyzn\u011blo, zap\u0159edl hovor s mu\u017eem p\u0159ed sebou a j\u00e1 u\u017e ho necht\u011bl ru\u0161it.<\/div>\n
Usrkl jsem ze sv\u00e9ho piva a moje pusa se c\u00edtila velmi pot\u011b\u0161en\u011b. Pat\u0159il jsem k t\u011bm, kte\u0159\u00ed tvrd\u00ed, \u017ee Corona je nejlep\u0161\u00ed pivo na sv\u011bt\u011b, ale asi budu muset sv\u00e9 prohl\u00e1\u0161en\u00ed trochu p\u0159ehodnotit. Tohle bylo fakt v\u00fdborn\u00e9 pit\u00ed. Kluci ze \u0161koly mi daj\u00ed co proto, \u017ee jsem zradil n\u00e1\u0161 chlastac\u00ed gang.<\/div>\n
\n

„Tak jsem tady,“ p\u0159ihnal se ke mn\u011b blon\u010f\u00e1k a vystrnadil ze \u017eidli\u010dky po m\u00e9 levici n\u011bjak\u00e9ho star\u0161\u00edho chl\u00e1pka. „B\u011b\u017e si sednout za Dorris, Larry. U\u017e p\u016fl hodinu se pt\u00e1 v\u0161ech okolo, kam jsi zmizel.“<\/p><\/div>\n

Uvelebil se a prohl\u00ed\u017eel si m\u011b od hlavy a\u017e k pat\u011b, skoro jako bych byl zv\u00ed\u0159\u00e1tko v Zoo. „Tak, jak se ti l\u00edb\u00ed na\u0161e anglick\u00e1 hospoda.“<\/div>\n
„Haha, j\u00e1 u\u017e v\u00edm, \u017ee je irsk\u00e1,“ zamra\u010dil jsem se.<\/div>\n
„D\u011bl\u00e1m si srandu,“ dloubnul do m\u011b prstem a nat\u00e1hl se p\u0159es pult pro sv\u00e9 pivo. O\u010dividn\u011b tady platila jin\u00e1 pravidla ne\u017e u n\u00e1s. V americk\u00e9m baru by \u010d\u00ed\u0161n\u00edkovi nepro\u0161lo, kdyby se takhle nal\u00edval.<\/div>\n
„Tak\u017ee odkud jsi?“ vyzv\u00eddal a jazykem si p\u0159ejel po horn\u00edm rtu, aby si set\u0159el zbytek p\u011bny, jen\u017e mu tam ulp\u011bl.<\/div>\n
„Z Los Angeles,“ p\u0159iznal jsem up\u0159\u00edmn\u011b a po\u0159\u00e1d byl dost vyveden\u00fd z m\u00edry. Jasn\u011b, lidi tady byli p\u0159\u00e1tel\u0161t\u00ed, ale Bill\u016fv z\u00e1jem m\u011b tak trochu d\u011bsil.<\/div>\n
„A jak\u00e9 to tam je?“ za\u010dal se vypt\u00e1vat. Byl jsem podroben p\u0159\u00edmo k\u0159\u00ed\u017eov\u00e9mu v\u00fdslechu, po\u010d\u00ednaje t\u00edm, jak\u00e9 vlo\u010dky si d\u00e1v\u00e1m k sn\u00eddani a kon\u010de u toho, jestli m\u00e1m v\u00e1\u017en\u011b \u0159idi\u010d\u00e1k u\u017e od \u0161estn\u00e1cti.<\/div>\n
„Amerika je m\u016fj velk\u00fd sen. Cht\u011bl bych tam jednou \u017e\u00edt. Ob\u010das sem n\u011bkdo od v\u00e1s zajde a vypr\u00e1v\u00ed mi o tom, a s ka\u017ed\u00fdm dal\u0161\u00edm slovem m\u011b jen uji\u0161\u0165uje, \u017ee jsem se narodil proto, abych se tam odst\u011bhoval,“ bl\u00e1bolil se z\u00e1\u0159\u00edc\u00edma o\u010dima.<\/div>\n
„Tady to taky nen\u00ed k zahozen\u00ed. M\u016f\u017eete tu p\u00edt u\u017e od osmn\u00e1cti,“ pozvedl jsem p\u016fllitr s pivem, kter\u00e9 bych se ve st\u00e1tech leg\u00e1ln\u011b d\u00e1t nemohl.<\/div>\n
„Jedin\u00e1 v\u00fdhoda,“ rozchechtal se Bill.<\/div>\n
„O\u00b4malley, koukej naklusat na plac. Neplat\u00edm t\u011b za oblbov\u00e1n\u00ed am\u00edk\u016f,“ zah\u0159m\u011bl zrzoun\u016fv hlas, a\u017e jsem z toho nadsko\u010dil, Billa to v\u0161ak nechalo naprosto chladn\u00fdm.<\/div>\n
„V klidu, Gery. Praskne ti c\u00e9vka. Pak bude\u0161 slintat a tahat nohu,“ m\u00e1vnul na n\u011bj blon\u010f\u00e1k rukou a jen tak tak uhnul p\u0159ed mokr\u00fdm hadrem. Sebral ho z podlahy a pak se oto\u010dil ke mn\u011b. „Po\u010dk\u00e1\u0161 tady? Za hodinu kon\u010d\u00edm.“ Odpov\u011b\u010f asi nepot\u0159eboval, proto\u017ee se oto\u010dil, popadl do jedn\u00e9 ruky t\u00e1c s deseti kousky piva a zase mi zmizel z dohledu.<\/div>\n
\n

„J\u00e1 moc na sport nejsem,“ nakr\u010dil Bill ten sv\u016fj mal\u00fd nos\u00edk, kdy\u017e jsem se mu pokou\u0161el vysv\u011btlit pravidla baseballu.<\/p><\/div>\n

„Tak co t\u011b je\u0161t\u011b zaj\u00edm\u00e1?“ zeptal jsem se ho s \u00fasm\u011bvem a dopil sv\u00e9 \u010dtvrt\u00e9 pivo. Mus\u00edm p\u0159iznat, \u017ee jsem za\u010d\u00ednal trochu chrapt\u011bt. Jakmile Billovi skon\u010dila sm\u011bna, hopnul si zase na \u017eidli\u010dku vedle m\u011b a zaplavil m\u011b lavinou ot\u00e1zek.<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee u\u017e t\u011b nebudu tr\u00e1pit,“ obla\u017eil m\u011b sv\u00fdm mil\u00fdm \u00fasm\u011bvem a j\u00e1 jsem cht\u011b necht\u011b musel uznat, \u017ee je naprosto k se\u017er\u00e1n\u00ed. „Chce\u0161 te\u010f na opl\u00e1tku vid\u011bt, jak vypad\u00e1 m\u016fj \u017eivot?“<\/div>\n
Rozum mi \u0159\u00edkal, \u017ee bych m\u011bl zaplatit a pomalu se vr\u00e1tit zp\u00e1tky. B\u016fh v\u00ed, \u017ee nem\u00e1m nejmen\u0161\u00ed tu\u0161en\u00ed, kde jsem, tak\u017ee by mi to mohlo n\u011bjakou dobu trvat. Nicm\u00e9n\u011b jsem se p\u0159istihl, jak souhlasn\u011b p\u0159ikyvuju. Vyt\u00e1hl jsem pen\u011b\u017eenku, ale Bill m\u011b odbyl. „Dneska to je na Geryho.“ Popadl m\u011b za ruku a vyb\u011bhl se mnou ven do \u0161e\u0159\u00edc\u00edho se ve\u010dera.<\/div>\n
„Tohle si vypiju pozd\u011bji,“ zaculil se a vedl m\u011b od podniku pry\u010d.<\/div>\n
„Kam \u017ee to vlastn\u011b jdeme,“ zeptal jsem se a udr\u017eoval jeho svi\u017en\u00e9 tempo.<\/div>\n
„Mus\u00edm se te\u010f na chvilku stavit k na\u0161im,“ pronesl nenucen\u011b.<\/div>\n
„Po\u010dkej,“ popadl jsem ho za nadlokt\u00ed a p\u0159inutil zastavit. „Ty m\u011b chce\u0161 vz\u00edt k sob\u011b dom\u016f?“<\/div>\n
„Jo, je to probl\u00e9m?“ naklonil nech\u00e1pav\u011b hlavu na stranu a j\u00e1 p\u0159\u00edsah\u00e1m, \u017ee jsem m\u011bl chu\u0165 ho popadnout a uma\u010dkat. Kdo v\u00ed, jestli za to mohl ten jeho sladk\u00fd kuku\u010d nebo v\u0161echno to pivo, co jsem vypil.<\/div>\n
„No nebudou tam rodi\u010de? Sotva m\u011b zn\u00e1\u0161. To si m\u016f\u017ee\u0161 dom\u016f takhle n\u011bkoho p\u0159iv\u00e9st?“<\/div>\n
„Rodi\u010de tam budou. Taky tam pravd\u011bpodobn\u011b budou moje sestry. Tety a strejdov\u00e9. A kdy\u017e nad t\u00edm tak p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm, tak taky p\u00e1r bratranc\u016f a sest\u0159enic. Jo a taky sousedi. T\u011bch tam bude hodn\u011b,“ vyjmenov\u00e1val s hran\u00fdm v\u00e1\u017en\u00fdm v\u00fdrazem. „Klid, Tome, p\u0159\u00edsah\u00e1m, \u017ee se ti tam bude l\u00edbit,“ vybuchl sm\u00edchy, kdy\u017e vid\u011bl, jak se tv\u00e1\u0159\u00edm. Jen velmi neochotn\u011b jsem ho n\u00e1sledoval.<\/div>\n
\n

V uli\u010dk\u00e1ch bylo je\u0161t\u011b v\u00edc lid\u00ed ne\u017e p\u0159edt\u00edm a jak jsem zaznamenal, taky mnohem v\u00edc zelen\u00e9 barvy. Nedalo mi to, abych se nezeptal. „Ty Bille, j\u00e1 v\u00edm, \u017ee zelen\u00e1 je n\u011bco jako va\u0161e n\u00e1rodn\u00ed barva, ale pro\u010d ji dneska v\u0161ichni maj\u00ed na sob\u011b?“<\/p><\/div>\n

„Je sedmn\u00e1ct\u00e9ho b\u0159ezna,“ \u0159ekl, a to mi m\u011blo jako vysv\u011btlen\u00ed sta\u010dit. „Sv\u00e1tek svat\u00e9ho Patrika,“ doplnil moje mezery ve vzd\u011bl\u00e1n\u00ed. „To je pro Iry velk\u00fd sv\u00e1tek. K \u010demu bych to tak p\u0159irovnal? No nev\u00edm. Asi jako \u010dtvrt\u00fd \u010dervenec pro v\u00e1s Ameri\u010dany. Poj\u010f, uk\u00e1\u017eu ti to.“<\/div>\n
Chytil m\u011b za z\u00e1p\u011bst\u00ed a u\u017e m\u011b zase t\u00e1hnul za sebou. Ob\u010das jsem m\u011bl probl\u00e9m mu st\u00edhat. V jednu chv\u00edli \u0161el naprosto v klidu s rukama v kaps\u00e1ch sv\u00e9 ko\u017een\u00e9 bundi\u010dky, a najednou se rozb\u011bhl jako post\u0159elen\u00fd kamz\u00edk a ukazoval na n\u011bco, co ho zaujalo, a cht\u011bl, a\u0165 to taky vid\u00edm. Zavedl m\u011b do uli\u010dky, kter\u00e1 byla tak zelen\u00e1, a\u017e o\u010di p\u0159ech\u00e1zely. Po obou stran\u00e1ch se t\u00e1hly d\u0159ev\u011bn\u00e9 st\u00e1nky obt\u011b\u017ekan\u00e9 nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edm zbo\u017e\u00edm. Zahl\u00e9dl jsem mu\u017ee \u010depuj\u00edc\u00edho Guinesse, \u017eenu, kter\u00e1 ve velk\u00e9m kotli m\u00edchala n\u011bjakou zeleninovou pol\u00e9vku. Do nosu m\u011b pra\u0161tila v\u016fn\u011b brambor a \u010derven\u00e9 \u0159epy. Jej\u00ed man\u017eel z pece pr\u00e1v\u011b vytahoval bochn\u00edk zlatav\u011b hn\u011bd\u00e9ho chleba. Naklonil se k n\u00ed a v\u011bnoval j\u00ed polibek na l\u00ed\u010dko. Byly tu typick\u00e9 st\u00e1nky pro turisty se spoustou zelen\u00fdch trojl\u00edstk\u016f, zlat\u00fdch minc\u00ed, mal\u00fdch keramick\u00fdch sk\u0159\u00edtk\u016f nebo velk\u00fdch zelen\u00fdch klobouk\u016f. Bill k jednomu z nich zam\u00ed\u0159il a hm\u00e1tl po p\u0159ip\u00ednac\u00edm trojl\u00edstku.<\/div>\n
„Ob\u010das si ho lidi pletou se \u010dty\u0159l\u00edstkem pro \u0161t\u011bst\u00ed, ale pro Svat\u00e9ho Patrika je typick\u00fd pr\u00e1v\u011b trojl\u00edstek.“ Vysypal mu\u017ei v \u010dern\u00e9 \u010depici do ruky p\u00e1r minc\u00ed, a pak se ke mn\u011b oto\u010dil. P\u0159it\u00e1hl si m\u011b bl\u00ed\u017e za p\u0159edek mikiny a p\u0159ipnul mi ho na levou stranu hrudn\u00edku.<\/div>\n
„Co by to bylo za oslavu takov\u00e9ho sv\u00e1tku, kdybychom se nenastrojili,“ povyt\u00e1hl n\u011bkolikr\u00e1t obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Hmm, d\u011bkuju,“ odpov\u011bd\u011bl jsem mu rozpa\u010dit\u011b. Ne\u0159ekl bych, \u017ee tohle bylo n\u011bco, co bych b\u011b\u017en\u011b nosil.<\/div>\n
„Neofr\u0148uj se, nebo ti koup\u00edm jeden z t\u011bch klobouk\u016f,“ vzty\u010dil p\u0159\u00edsn\u011b ukazov\u00e1\u010dek. Nem\u011bl jsem nejmen\u0161\u00ed chu\u0165 pob\u00edhat tu ve sm\u011b\u0161n\u00e9 hu\u010dce jako permon\u00edk, tak\u017ee jsem sv\u016fj v\u00fdraz trochu uvolnil. „A te\u010f u\u017e v\u00e1\u017en\u011b poj\u010f nebo budeme m\u00edt pr\u016f\u0161vih.“ Pronesl to, jako bych byl j\u00e1 ten, co zdr\u017euje.<\/div>\n
\n

Rychlou ch\u016fz\u00ed jsme \u0161li asi patn\u00e1ct minut, ne\u017e jsme dorazili na m\u00edsto, kde nebylo nejmen\u0161\u00edch pochyb o tom, \u017ee pat\u0159\u00ed Ir\u016fm. V\u0161ude visely vlajky a zelen\u00e1 p\u0159evl\u00e1dala i tady. Zahl\u00e9dl jsem i p\u00e1r um\u011bl\u00fdch trojl\u00edstk\u016f za v\u00fdlohami obchod\u016f.<\/p><\/div>\n

„Je to p\u0159\u00edmo t\u00e1mhle,“ uk\u00e1zal Bill prstem na v\u00fdv\u011bsn\u00ed \u0161t\u00edt, kter\u00fd se ve v\u011btru m\u00edrn\u011b kol\u00e9bal. Trochu u toho sup\u011bl, proto\u017ee jsme stoupali do p\u0159\u00edkr\u00e9ho kopce.<\/div>\n
Kdy\u017e jsme p\u0159i\u0161li bl\u00ed\u017e, v\u0161iml jsem si, \u017ee podnik, na kter\u00fd ukazoval, je dal\u0161\u00ed hospoda. Ve d\u0159ev\u011b nad vstupn\u00edmi dve\u0159mi bylo vyryto O\u00b4malley. Te\u010f u\u017e jsem pochopil, jak to Bill myslel. Nevedl m\u011b dom\u016f, ale do hospody jeho rodi\u010d\u016f. Nap\u011bt\u00ed ze m\u011b trochu opadlo. Chvilku jsem se b\u00e1l, \u017ee se m\u011b chyst\u00e1 p\u0159ed celou rodinou p\u0159edstavit jako budouc\u00edho man\u017eela.<\/div>\n
„Tak do toho,“ pronesl Bill sp\u00ed\u0161 pro sebe, a tak jsme ve\u0161li dovnit\u0159. Cel\u00fd prostor byl narvan\u00fd lidmi. Ve vzduchu se vzn\u00e1\u0161ela v\u016fn\u011b tab\u00e1ku a n\u011bjak\u00e9ho sladk\u00e9ho j\u00eddla. Bill m\u011b vedl skrz masu lid\u00ed s hlavou sklopenou, jako by necht\u011bl, aby ho n\u011bkdo zahl\u00e9dl. Kdy\u017e jsem sto\u010dil pohled nahoru, zjistil jsem, \u017ee je hosp\u016fdka n\u011bkolikapatrov\u00e1, ze dvou balkonk\u016f na n\u00e1s shl\u00ed\u017eeli lidi a pop\u00edjeli p\u0159i tom Guinesse. V\u0161iml jsem si, \u017ee v rohu sed\u00ed hudebn\u00edci a na stole maj\u00ed polo\u017een\u00e9 n\u00e1stroje. Vypadlo to, \u017ee si zrovna d\u00e1vaj\u00ed pauzu.<\/div>\n
\n

„Douf\u00e1m, \u017ee se n\u00e1m poda\u0159\u00ed protla\u010dit a\u017e dozadu, ne\u017e si n\u00e1s v\u0161imne\u2026“ V\u011btu nestihl do\u0159\u00edct, proto\u017ee vzduch pro\u0159\u00edzlo zvol\u00e1n\u00ed jeho jm\u00e9na. Za okam\u017eik u\u017e se objevila zrzav\u00e1 \u017eena v b\u00edl\u00e9 halence a zelen\u00fdch \u0161atech.<\/p><\/div>\n

„Nemohl bys j\u00edt do kuchyn\u011b a pomoc Patrici\u00ed s n\u00e1dob\u00edm. Tak trochu nest\u00edh\u00e1,“ zeptala se t\u00f3nem, kter\u00fd rozhodn\u011b nebyl t\u00e1zac\u00ed.<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eu. Sl\u00edbil jsem Tomovi, \u017ee mu to tady uk\u00e1\u017eu,“ nap\u0159\u00edmil se do pln\u00e9 v\u00fd\u0161ky, proto\u017ee kryt\u00ed u\u017e nebylo t\u0159eba.<\/div>\n
„Snad to nen\u00ed dal\u0161\u00ed Ameri\u010dan,“ odfrkla si, jako bych tam v\u016fbec nest\u00e1l. D\u00e1l u\u017e ho k \u017e\u00e1dn\u00e9 aktivit\u011b nep\u0159emlouvala. Popadla z nejbli\u017e\u0161\u00edho stolu p\u00e1r pr\u00e1zdn\u00fdch p\u016fllitr\u016f a r\u00e1zn\u011b odkr\u00e1\u010dela pry\u010d.<\/div>\n
„Maminka,“ zak\u0159enil se Bill. „P\u016fsob\u00ed jako buldozer, ale jinak je vlastn\u011b moc hodn\u00e1.“<\/div>\n
„Nebude\u0161 m\u00edt pr\u016f\u0161vih, kdy\u017e jim nepom\u016f\u017ee\u0161?“ uji\u0161\u0165oval jsem se, kdy\u017e m\u011b Bill nasm\u011broval do jednoho pr\u00e1zdn\u00e9ho boxu. Lavice byla pota\u017een\u00e1 jak jinak ne\u017e tmav\u011b zelenou k\u016f\u017e\u00ed a na stole tu le\u017eela miska s ope\u010den\u00fdmi bramb\u016frky. Nepochybn\u011b dom\u00e1c\u00edmi.<\/div>\n
„Ani ne. J\u00e1 tady vlastn\u011b ofici\u00e1ln\u011b pracovat nesm\u00edm.“ Soukal se na seda\u010dku a p\u0159i tom uj\u00eddal z misky.<\/div>\n
„Ale v\u017edy\u0165 v t\u00e9 druh\u00e9 hospod\u011b pracuje\u0161 bez probl\u00e9mu,“ nech\u00e1pal jsem.<\/div>\n
„Na\u0161i jsou hrd\u00ed Irov\u00e9 a j\u00e1 jim do toho tak trochu nezapad\u00e1m. Maj\u00ed dojem, \u017ee bych jim to tady naru\u0161oval,“ huh\u0148al s plnou pusou.<\/div>\n
\n<\/div>\n
„To proto, \u017ee jsi gay?“ zeptal jsem se hloup\u011b, ale jin\u00e9 vysv\u011btlen\u00ed m\u011b nenapadlo.<\/div>\n
„Ne, Tome,“ rozchechtal se op\u011bt Bill. „To proto\u017ee jsem blon\u010f\u00e1k. V\u0161ichni v na\u0161\u00ed rodin\u011b jsou typicky zrzav\u00ed, jen j\u00e1 jsem jak\u00e1si h\u0159\u00ed\u010dka p\u0159\u00edrody. Patricie, Jamie i Sarah, v\u0161echny moje sestry jsou zrzav\u00e9, jen j\u00e1 jsem se narodil jako blon\u010f\u00e1k, kluk, a jak u\u017e jsi trefn\u011b poznamenal, gay.“<\/div>\n
Vd\u011b\u010dn\u011b se usm\u00e1l na zrzav\u00e9ho kluka, kter\u00fd n\u00e1m donesl dva korbely piva. Op\u011bt bez jak\u00e9koliv objedn\u00e1vky.<\/div>\n
„To byl Finn, bratranec,“ uk\u00e1zal na chlapcova z\u00e1da. „Na\u0161i by mi odpustili cokoliv. Gay, bisexu\u00e1l, budhista. Cokoliv. Ale to, \u017ee nejsem zrzek, p\u0159es srdce nikdy nep\u0159enesli. Pochopiteln\u011b jsem taky musel chodit na irsk\u00e9 tance a u\u010dit se hr\u00e1t na housle, jak se na slu\u0161n\u00e9ho irsk\u00e9ho klou\u010dka slu\u0161\u00ed, ale nikdy jsem se mezi nimi nec\u00edtil jako doma.“ Vykl\u00e1dal to s takovou lehkost\u00ed, jako by ho v\u016fbec netr\u00e1pilo, \u017ee nepat\u0159\u00ed do rodiny.<\/div>\n
„Netva\u0159 se tak zmu\u010den\u011b,“ dloubnul do m\u011b. „Nen\u00ed to tak dramatick\u00e9, jak to zn\u00ed. Ne\u0161ikanuj\u00ed m\u011b a v\u011bt\u0161ina z nich m\u011b m\u00e1 doopravdy r\u00e1da.“ Roz\u0159ehtal se na cel\u00e9 kolo, jako by to byl ten nejlep\u0161\u00ed vtip, jak\u00fd kdy sly\u0161el. „Nakonec to m\u00e1 i svoje v\u00fdhody. Mohl jsem nechat \u0161koly, kdy\u017e m\u011b nebavila. Na rozd\u00edl od m\u00fdch sester. A taky si nebudu muset vz\u00edt nikoho s rudou hlavou. M\u016f\u017eu si vybrat s\u00e1m.“<\/div>\n
\n

„Chce\u0161 si zahr\u00e1t?“ k\u00fdvnul hlavou sm\u011brem k \u0161ipk\u00e1m a j\u00e1 jen p\u0159ik\u00fdvl. Bill pro m\u011b byl jako p\u0159\u00edzrak z jin\u00e9ho sv\u011bta. Tak vesel\u00fd a bezstarostn\u00fd. Nic pro n\u011bj nebyl probl\u00e9m, ani ut\u00e9ct bez zaplacen\u00ed z hospody, ve kter\u00e9 pracoval. I kdy\u017e na jednu stranu, to by m\u011bla b\u00fdt hlavn\u011b moje starost, vzhledem k tomu, \u017ee to byla moje \u00fatrata.<\/p><\/div>\n

P\u0159i h\u0159e mi vypr\u00e1v\u011bl, jak se s rodi\u010di p\u0159ist\u011bhovali do Lond\u00fdna, kdy\u017e byl je\u0161t\u011b \u00fapln\u011b mal\u00fd. Po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b m\u00e1 v Irsku babi\u010dku a d\u011bdu, kter\u00e9 \u010das od \u010dasu nav\u0161t\u011bvuje. Jeho popisy v\u0161ech m\u00edst byly tak pestr\u00e9, \u017ee jsem m\u011bl dojem, jako bych tam byl s n\u00edm.<\/div>\n
„Nikdy nehraj hospodskou hru s nik\u00fdm, kdo v n\u00ed pracuje,“ po\u0161kleboval se mi, kdy\u017e m\u011b t\u0159ikr\u00e1t porazil v \u0161ipk\u00e1ch a jednou v kule\u010dn\u00edku. Posadili jsme se zp\u00e1tky ke stolu, proto\u017ee m\u011b upozornil, \u017ee u\u017e to brzo za\u010dne. A\u0165 u\u017e to „to“ m\u011blo b\u00fdt cokoliv.<\/div>\n
\n

Cel\u00e1 hospoda se za\u010dala uklid\u0148ovat a a\u017e na p\u00e1r \u0161epot\u00e1lk\u016f bylo sly\u0161et jen houslistu, kter\u00fd se rozehr\u00e1val. Na jeden z nejv\u011bt\u0161\u00edch stol\u016f vysko\u010dily t\u0159i d\u00edvky a j\u00e1 se dovt\u00edpil, \u017ee to budou Billovy sestry, proto\u017ee na sob\u011b m\u011bly stejn\u00fd \u00fabor jako jejich matka. Do rud\u00fdch vlas\u016f m\u011bly vpleten\u00e9 zelen\u00e9 stuhy a tv\u00e1\u0159ily se nerv\u00f3zn\u011b. Bill m\u011b \u0161eptem informoval o \u010dlenech kapely, kterou z velk\u00e9 \u010d\u00e1sti tak\u00e9 tvo\u0159ila jeho rodina. Houslista byl jeho otec a hr\u00e1\u010d na basu strejda.<\/p><\/div>\n

Muzikanti spustili \u017eivou melodii a d\u00edvky za\u010daly tancovat v podobn\u00e9m tanci, jak\u00fd p\u0159edt\u00edm p\u0159edv\u00e1d\u011bl Bill. Pak za\u010daly zp\u00edvat p\u00edsni\u010dku, kterou op\u011bt v\u0161ichni znali. Brzy se cel\u00fdm lok\u00e1lem nesl zvu\u010dn\u00fd zp\u011bv. Mnoho lid\u00ed podup\u00e1valo nebo pl\u00e1calo dlan\u011bmi o stehna. Nebyl tu jedin\u00fd \u010dlov\u011bk, kter\u00fd by dok\u00e1zal sed\u011bt v klidu. V\u0161ichni tancovali nebo se alespo\u0148 vrt\u011bli. Po chvilce se k mu\u017e\u016fm s n\u00e1stroji p\u0159idala mal\u00e1 hol\u010di\u010dka a za\u010dala hr\u00e1t na fl\u00e9tnu. Nepochyboval jsem o tom, \u017ee je to dal\u0161\u00ed Billova p\u0159\u00edbuzn\u00e1.<\/div>\n
Cel\u00e9 vystoupen\u00ed zabralo asi dvacet minut a j\u00e1 jsem musel vyj\u00e1d\u0159it up\u0159\u00edmn\u00fd obdiv v\u0161em t\u0159em sestr\u00e1m. Ani jednou nevypadly z rytmu a rychl\u00e9 tempo je ur\u010dit\u011b muselo vy\u010derpat. Bill celou dobu nad\u0161en\u011b tleskal a o\u010di se mu leskly hrdost\u00ed. Bylo vid\u011bt, jak moc je zbo\u017e\u0148uje.<\/div>\n
\n

„Tak konec sta\u0159eck\u00fdch tradic. Pad\u00e1me,“ prohl\u00e1sil Bill, a ani\u017e by \u010dekal na moji reakci, vstal a dral se k v\u00fdchodu. U v\u00fd\u010depn\u00edho pultu l\u00edbnul na tv\u00e1\u0159 matku a ujistil sestry, \u017ee byly naprosto dokonal\u00e9. V\u0161echny t\u0159i m\u011b sjely pohledem a pak si mezi sebou n\u011bco za\u010daly \u0161pitat.<\/p><\/div>\n

Vy\u0161li jsme do tmav\u00e9 noci, kterou ru\u0161ily jen oran\u017eov\u00e9 koule pouli\u010dn\u00edho sv\u011btla. Vzduch byl tak chladn\u00fd, \u017ee se n\u00e1m p\u0159ed pusou tvo\u0159ily obl\u00e1\u010dky p\u00e1ry.<\/div>\n
„Nejsi je\u0161t\u011b unaven\u00fd?“ kontroloval m\u011b Bill.<\/div>\n
„Nejsem. Jen m\u00e1m trochu hlad,“ p\u0159iznal jsem, proto\u017ee m\u016fj spole\u010dn\u00edk spo\u0159\u00e1dal celou misku bramb\u016frku s\u00e1m d\u0159\u00edv, ne\u017e jsem na ni stihl jen pomyslet.<\/div>\n
„Co takhle rybu s hranolkama?“ navrhl. „Mus\u00ed\u0161 si d\u00e1t n\u011bco typicky anglick\u00e9ho. Nejel jsi p\u0159ece do Anglie, abys zakou\u0161el jen irsk\u00e9 tradice.“<\/div>\n
\u0160li jsme ml\u010dky zp\u00e1tky po cest\u011b dol\u016f a Bill byl tak bl\u00edzko, \u017ee se o m\u011b ka\u017edou chvilku ot\u0159el. Tu\u0161il jsem, \u017ee to d\u011bl\u00e1 z\u00e1m\u011brn\u011b. Uvnit\u0159 hospody se na m\u011b v jednu chv\u00edli zad\u00edval hrozn\u011b zvl\u00e1\u0161tn\u00edm pohledem a skousnul si spodn\u00ed ret. Netu\u0161il jsem, co se mu honilo hlavou, ale \u00fatroby se mi z toho sev\u0159ely.<\/div>\n
\n

„Kdy se vrac\u00ed\u0161?“ promluvil Bill do ticha a u\u017e to nezn\u011blo tak rozja\u0159en\u011b jako cokoliv, co \u0159ekl p\u0159edt\u00edm.<\/p><\/div>\n

„Z\u00edtra,“ odpov\u011bd\u011bl jsem mu a \u00fakosem na n\u011bj pohl\u00e9dl. Nic na to ne\u0159ekl, jen si zase za\u010dal \u017emoulat ret. Ne\u017e jsme do\u0161li do bistra, kde vyhl\u00e1\u0161enou anglickou pochoutku prod\u00e1vali, ne\u0159ekl ani slovo. Jakmile jsme vstoupili dovnit\u0159, bylo to, jako by mu n\u011bkdo dobil baterky a znovu tu byl ten vesel\u00fd klu\u010dina. Objednal pro ka\u017ed\u00e9ho dv\u011b porce se slovy: „Jedna ti prost\u011b sta\u010dit nebude. V\u011br mi.“ A tak jsem neprotestoval. Hranolky byly hork\u00e9 a k\u0159upav\u00e9. Po t\u00e9 sib\u00e9rii venku mi p\u0159i\u0161ly docela vhod. C\u00edtil jsem, jak m\u011b zaplavuje teplo a tu\u0161il, \u017ee to nebude jen j\u00eddlem. Bill vypr\u00e1v\u011bl dal\u0161\u00ed ze sv\u00fdch historek a \u010das od \u010dasu se pod stolem kolenem dotkl m\u00e9 nohy.<\/div>\n
„Nechce\u0161 se proj\u00edt k \u0159ece? K Tem\u017ei to odsud nen\u00ed daleko a uvid\u00ed\u0161 London Eye. V noci vypad\u00e1 n\u00e1dhern\u011b.“<\/div>\n
I kdyby mi nab\u00eddl, jestli s n\u00edm nechci j\u00edt po cest\u011b ze st\u0159ep\u016f p\u0159\u00edmo do pekeln\u00fdch plamen\u016f, souhlasil bych. S ka\u017edou vte\u0159inou jsem mu propadal \u010d\u00edm d\u00e1l t\u00edm v\u00edc. D\u011bsil jsem se chv\u00edle, kdy \u0159ekne, \u017ee je pozd\u011b a mus\u00ed j\u00edt dom\u016f. Byl jsem r\u00e1d, \u017ee ji zase o kousek odd\u00e1lil.<\/div>\n
\n

Do\u0161li jsme ke kamenn\u00fdm schod\u016fm a seb\u011bhli je dol\u016f. U\u0161li jsme p\u00e1r metr\u016f pod\u00e9l b\u0159ehu \u0159eky, ne\u017e jsme narazili na d\u0159ev\u011bnou lavi\u010dku. Posadili jsme se a j\u00e1 mohl z bezprost\u0159edn\u00ed bl\u00edzkosti sledovat, jak se p\u0159ede mnou Tem\u017ee vln\u00ed. I kdy\u017e \u0161el od vody chlad, tepl\u00e9 j\u00eddlo a p\u0159\u00edjemn\u00e1 spole\u010dnost m\u011b rozeh\u0159\u00edvaly.<\/p><\/div>\n

„Chod\u00ed\u0161 sem \u010dasto?“ na\u010dal jsem rozhovor, proto\u017ee Bill u\u017e zase o n\u011b\u010dem zamy\u0161len\u011b dumal.<\/div>\n
„U\u017e ne tolik jako d\u0159\u00edv,“ pokr\u010dil rameny. „To v\u00ed\u0161 pr\u00e1ce a v\u0161echny povinnosti. Na poflakov\u00e1n\u00ed nen\u00ed tolik \u010dasu.“<\/div>\n
Kdy\u017e mluvil, zkoumal jsem jeho dokonalou tv\u00e1\u0159 a modlil se, aby vypr\u00e1v\u011bl o malinko d\u00e9le a j\u00e1 si ho tak mohl beztrestn\u011b prohl\u00ed\u017eet. O\u010di m\u011bl hn\u011bd\u00e9 a hlubok\u00e9. Jako by se mu tam rozpustily tabulky s \u010dokol\u00e1dou. Ple\u0165 m\u011bl bledou stejn\u011b jako v\u0161ichni \u010dlenov\u00e9 jeho rodiny, alespo\u0148 n\u011bco po nich tedy zd\u011bdil. Blond vlasy mu ka\u017edou chvilku padaly do o\u010d\u00ed a j\u00e1 musel potla\u010dovat touhu mu je odhrnout stranou.<\/div>\n
„Tak\u017ee Tome,“ narovnal se zni\u010dehonic a up\u0159en\u011b na m\u011b pohl\u00e9dl. „Jak dlouho mi bude\u0161 je\u0161t\u011b z\u00edrat na pusu, ne\u017e m\u011b pol\u00edb\u00ed\u0161?“<\/p>\n


autor: Becs<\/strong><\/div>\n

<\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Becs Nen\u00ed t\u011b\u017ek\u00e9 uh\u00e1dnout, kter\u00e1 p\u00edsni\u010dka mi byla inspirac\u00ed pro tuhle pov\u00eddku. Ano spr\u00e1vn\u011b, je to Galway girl od Eda Sheerana. V\u0159ele doporu\u010duji si ji ke \u010dten\u00ed pustit, abyste se dostali do t\u00e9 spr\u00e1vn\u00e9 n\u00e1lady. Douf\u00e1m, \u017ee se v\u00e1m m\u016fj klu\u010dina<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-1222","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1222","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1222"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1222\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1222"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1222"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1222"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}