{"id":12232,"date":"2010-03-01T18:00:00","date_gmt":"2010-03-01T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=12203"},"modified":"2010-03-01T18:00:00","modified_gmt":"2010-03-01T17:00:00","slug":"nightmare-4","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/03\/01\/nightmare-4\/","title":{"rendered":"Nightmare 4."},"content":{"rendered":"
autor: Lea<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
Nad\u011bje na z\u00e1chranu<\/p>\n<\/div>\n
Byla hlubok\u00e1 noc. M\u011bs\u00edc byl schovan\u00fd za mraky, a tak byl pokoj brat\u0159\u00ed Kaulitz\u016f pono\u0159en ve tm\u011b. Nikdy nemohl vid\u011bt drobn\u00e9ho chlapce, kter\u00fd byl natiskl\u00fd na st\u011bnu a t\u0159\u00e1sl se, a nikdo taky nemohl vid\u011bt druh\u00e9ho chlapce, kter\u00fd le\u017eel na druh\u00e9 p\u016flce postele a sj\u00ed\u017ed\u011bl sv\u00e9ho vyd\u011b\u0161en\u00e9ho bratra \u017e\u00e1dostiv\u00fdm pohledem. Nikdy nemohl vid\u011bt to zoufalstv\u00ed \u010dernovlas\u00e9ho klub\u00ed\u010dka, kter\u00e9 se odehr\u00e1valo v jeho hlav\u011b. A nikdo taky nemohl nikdy spat\u0159it \u010f\u00e1belsky \u00fachyln\u00e9 my\u0161lenky, kter\u00e9 proletovaly hlavou chlapce s rasta cop\u00e1nky…<\/div>\n
„Bille? Sp\u00ed\u0161?“ za\u0161eptal najednou Tom. Bill ztuhnul. Dech se mu podstatn\u011b zrychlil, ale sna\u017eil se ned\u00fdchat moc nahlas. Doufal, \u017ee kdy\u017e si bude Tom myslet, \u017ee sp\u00ed, tak mu d\u00e1 pokoj. Po chv\u00edli c\u00edtil, jak se postel na jeho stran\u011b trochu zhoupla. Rozt\u0159\u00e1sl se, kdy\u017e na sv\u00e9m krku uc\u00edtil hork\u00fd dech. On mu snad nikdy ned\u00e1 pokoj…<\/div>\n
„V\u00edm, \u017ee nesp\u00ed\u0161,“ \u0159ekl Tom a odhrnul Billovi vlasy z krku. Vz\u00e1p\u011bt\u00ed p\u0159itiskl rty na jeho b\u011blostnou \u0161\u00edji a lehce ji s\u00e1l. Dredat\u00e9mu chlapci se to nezd\u00e1lo. Na jeho vkus byl Tom zat\u00edm a\u017e moc hodn\u00fd…<\/div>\n
Tlumen\u011b vyjekl, kdy\u017e ho Tom odtrhl od st\u011bny a p\u0159eto\u010dil na z\u00e1da. Nadechoval se, \u017ee zak\u0159i\u010d\u00ed, ale byl uml\u010den bratrovou dlan\u00ed.<\/div>\n
„No tak, mamka nem\u00e1 tvrd\u00e9 span\u00ed, p\u0159ece nechce\u0161, aby p\u0159i\u0161la sem,“ za\u0161eptal Tom a p\u0159ejel Billovi prstem po rtech. Ten tlumen\u011b vydechl. Tom lehce vklouzl prstem do jeho \u00fast. Bill byl z toho zmaten\u00fd. Tak p\u011bkn\u011b se k n\u011bmu Tom nikdy nechoval, \u017ee by… \u017ee by se v n\u011bm hnulo sv\u011bdom\u00ed? Ne… tomu nev\u011b\u0159il!<\/div>\n
Tom vyndal ukazov\u00e1\u010dek s Billovy pusy a n\u011b\u017en\u011b ho pol\u00edbil. Bill zalapal po dechu. To nebyl Tom! Tom by mu nikdy tak kr\u00e1sn\u00fd a n\u011b\u017en\u00fd polibek nedal!<\/div>\n
„Copak, Bill\u00ed? Nel\u00edb\u00ed se ti to?“ usm\u00e1l se Tom, a Bill si jen pomyslel, jak m\u016f\u017ee takov\u00fd hajzl jako byl Tom, vypadat jako and\u011bl.<\/div>\n
\n
„J-J\u00e1 nev\u00edm,“ vykoktal popravd\u011b a bratr ho pohladil po tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„T\u0159ese\u0161 se,“ prohodil k n\u011bmu a svl\u00edknul mu tri\u010dko na span\u00ed. Dlouh\u00fdmi prsty jemn\u011b dr\u00e1\u017edil jeho bradavky. Bill se neudr\u017eel a potichu vzdychnul. To, co mu Tom d\u011blal, se mu l\u00edbilo.<\/div>\n
Zast\u00e9nal, kdy\u017e Tom vklouzl pod jeho boxerky a stisknul mu penis. P\u0159iv\u0159el o\u010di. To nen\u00ed mo\u017en\u00e9… to nen\u00ed mo\u017en\u00e9, aby ho Tom, ten hajzl Tom, vzru\u0161oval… co se to sakra d\u011bje?<\/p>\n<\/div>\n
Tom se jemn\u011b polo\u017eil na sv\u00e9ho mlad\u0161\u00edho br\u00e1\u0161ku a hladil ho po tv\u00e1\u0159i. P\u0159itom po\u0159\u00e1d udr\u017eoval o\u010dn\u00ed kontakt, jako by necht\u011bl dred\u00e1\u010dka vypla\u0161it. V\u00edt\u011bzoslavn\u011b se usm\u00e1l, kdy\u017e c\u00edtil, jak se mu Bill nepatrn\u011b ot\u0159el o rozkrok. Jeden den tvrd\u00ed, \u017ee ho nen\u00e1vid\u00ed, a druh\u00fd den u\u017e by po n\u011bm \u017e\u00e1dal uspokojen\u00ed?<\/div>\n
Bill nev\u011bd\u011bl, co si m\u00e1 myslet. Je\u0161t\u011b p\u0159ed p\u00e1r hodinama ho Tom tvrd\u011b nutil do or\u00e1lu, a te\u010f se k n\u011bmu chov\u00e1 skoro l\u00e1skypln\u011b? To nesed\u00ed… ale ty jeho doteky byly tak p\u0159\u00edjemn\u00e9… Bill toti\u017e nikdy \u017e\u00e1dnou p\u0159\u00edtelkyni ani p\u0159\u00edtele nem\u011bl. Tomovo neust\u00e1l\u00e9 zn\u00e1sil\u0148ov\u00e1n\u00ed v n\u011bm vyvolalo strach z jak\u00e9hokoliv bli\u017e\u0161\u00edho kontaktu. B\u00e1l se dokonce i norm\u00e1ln\u00edho sebeuspokojov\u00e1n\u00ed. m\u011bl prost\u011b ze v\u0161eho, co bylo spojeno se sexem, panickou hr\u016fzu. A nebylo divu. A te\u010f, kdy\u017e ho Tom tak kr\u00e1sn\u011b hladil a dr\u00e1\u017edil, tak kone\u010dn\u011b mohl i on poc\u00edtit ty kr\u00e1sn\u00e9 pocity vzru\u0161en\u00ed, a tak se nikdo nemohl divit, \u017ee i tyto nepatrn\u00e9 doteky od \u010dlov\u011bka, kter\u00e9ho z cel\u00e9ho srdce nen\u00e1vid\u011bl, v n\u011bm dok\u00e1zaly probudit cht\u00ed\u010d a touhu…<\/p>\n<\/div>\n
Kdy\u017e Tom p\u0159itiskl sv\u00e9 rty na Billovy, tak se \u010dernovlas\u00fd chlapec v\u016fbec nebr\u00e1nil. Byl vd\u011b\u010dn\u00fd za to, \u017ee mu Tom neubli\u017euje. Proto ochotn\u011b pootev\u0159el pusu a nechal bratr\u016fv mr\u0161tn\u00fd jazyk vklouznout dovnit\u0159. Nebr\u00e1nil se, kdy\u017e mu hladil ruce od z\u00e1p\u011bst\u00ed, a\u017e k ramen\u016fm, nevn\u00edmal, \u017ee mu je d\u00e1v\u00e1 za hlavu, nec\u00edtil, \u017ee mu je d\u00e1v\u00e1 p\u0159esn\u011b k pelesti postele a nesly\u0161el, jak n\u011bco kovov\u00e9ho zlov\u011bstn\u011b cink\u00e1 v Tomov\u011b ruce…<\/div>\n
„C-Co to… “ zakoktal se Bill, kdy\u017e c\u00edtil, \u017ee se nem\u016f\u017ee h\u00fdbat. Tom se \u010f\u00e1belsky usm\u00e1l. Pr\u00e1v\u011b toti\u017e brat\u0159\u00ed\u010dka p\u0159ipoutal \u017eelezn\u00fdmi pouty k posteli, aby mu neut\u00edkal. Vzru\u0161oval ho pohled na br\u00e1\u0161ku, kter\u00fd byl absolutn\u011b v jeho moci.<\/div>\n
„Pus\u0165 m\u011b!“ vyp\u00edskl Bill a zacloumal rukama. Co ud\u011blal \u0161patn\u011b, \u017ee se to v\u0161echno tak zkazilo?<\/div>\n
Tom se nad n\u011bho s \u00fa\u0161klebkem naklonil, \u017ee se jeho hedv\u00e1bn\u00e9 cop\u00e1nky ot\u0159ely o Billovy tv\u00e1\u0159e.<\/div>\n
„Naivko,“ za\u0161eptal posm\u011b\u0161n\u011b. „Ty sis opravdu myslel, \u017ee to bude jin\u00e9? \u017de jsem se zm\u011bnil? \u017de dneska t\u011b to nebude bolet?“ vysm\u00edval se mu. „Omyl, Bille. Za to, jak\u00e1 jsi nechutn\u00e1 d\u011bvka, t\u011b to dneska bude bolet je\u0161t\u011b v\u00edc!“ S posledn\u00edmi slovy p\u0159ilet\u011bla Billovi facka.<\/div>\n
Chlapcovi se cht\u011blo bre\u010det. Tak takhle to bylo. Tom si cht\u011bl jenom pohr\u00e1t. Cht\u011bl mu navodit fale\u0161n\u00fd pocit bezpe\u010d\u00ed, aby byl povoln\u00fd, a pak… ho p\u0159icvaknout k posteli a trestat za to, \u017ee se mu l\u00edbilo, jak ho hladil. U\u017e neudr\u017eel slzy a propustil je p\u0159es okraj sv\u00fdch v\u00ed\u010dek.<\/div>\n
„Ale copak, copak,“ mlaskl Tom a ot\u0159el se rty a Billovu tv\u00e1\u0159. „Ty pl\u00e1\u010de\u0161? Uch, jak rozko\u0161n\u00e9,“ za\u0161klebil se a slzy mu nedbale set\u0159el. Nedoj\u00edmalo ho to ani v nejmen\u0161\u00edm. Na Billovy hysterick\u00e9 z\u00e1chvaty pl\u00e1\u010de byl u\u017e zvykl\u00fd.<\/div>\n
„P-Pro\u010d jsi tak zl\u00fd?“ vzlyknul ti\u0161e Bill.<\/div>\n
„Proto\u017ee m\u011b to bav\u00ed. Bav\u00ed m\u011b ti ubli\u017eovat a hr\u00e1t si s tebou,“ zasy\u010del Tom a p\u0159ejel chlapci dlouh\u00fdm nehtem po b\u0159ichu, a\u017e mu tam z\u016fstala hlubok\u00e1 r\u00fdha.<\/div>\n
„Pros\u00edm… nech m\u011b,“ zaprosil Bill, ale jeho zoufal\u00e1 prosba z\u016fstala bez odezvy. Tom se jen chladn\u011b zasm\u00e1l a st\u00e1hl Billovi boxerky.<\/div>\n
„No to se pod\u00edvejme. V jednu chv\u00edli \u0159ve\u0161, jak m\u011b nen\u00e1vid\u00ed\u0161, ale p\u0159itom se ti to l\u00edb\u00ed,“ \u0161klebil se a uk\u00e1zal na Bill\u016fv polovzru\u0161en\u00fd penis. Dred\u00e1\u010d okam\u017eit\u011b zrudl. „No to je ale opravdu roztomil\u00fd. Tob\u011b se snad l\u00edb\u00ed mu\u010den\u00ed, nem\u00e1m pravdu?“ za\u0161eptal Tom a v o\u010d\u00edch se mu nebezpe\u010dn\u011b zablesklo. Bill se zachv\u011bl. D\u011bsil se ka\u017ed\u00e9ho okam\u017eiku, kdy le\u017eel p\u0159ed Tomem takhle odhalen\u00fd. Vyd\u011b\u0161en\u00fdma o\u010dima sledoval, jak se Tom tak\u00e9 svl\u00e9kl donaha.<\/div>\n
„M\u00e1m na tebe ka\u017ed\u00fdm dnem v\u011bt\u0161\u00ed chu\u0165,“ prohodil a rozt\u00e1hl Billovi huben\u00e9 nohy. Ten jen pevn\u011b zav\u0159el o\u010di a \u010dekal. U\u017e v\u011bd\u011bl, co p\u0159ijde…<\/p>\n<\/div>\n
„Bille, to vypad\u00e1\u0161, jako kdybys celou noc nespal,“ zasm\u00e1la se Simone druh\u00fd dne r\u00e1no, kdy\u017e vid\u011bla, jak Bill tup\u011b z\u00edr\u00e1 do sv\u00e9 misky s cere\u00e1liemi a nej\u00ed.<\/div>\n
„Promi\u0148 mami,“ zamumlal Bill a vlo\u017eil do \u00fast l\u017ei\u010dku s lup\u00ednky. Nemohl ani polykat. Strach mu prost\u011b svazoval cel\u00e9 t\u011blo.<\/div>\n
„Dobr\u00e9 r\u00e1no,“ ozval se na prvn\u00ed pohled p\u0159\u00edjemn\u00fd hlas. Ov\u0161em jen Bill v\u011bd\u011bl, jak je ten hlas i \u010dlov\u011bk na druh\u00fd pohled bezcitn\u00fd netvor.<\/div>\n
„Ahoj, mil\u00e1\u010dku, poj\u010f, m\u00e1\u0161 tu sn\u00eddani,“ usm\u00e1la se laskav\u011b Simone a m\u00e1vla rukou ke stolu. Tom se posadil vedle Billa a neodpustil si, aby mu rukou nen\u00e1padn\u011b nep\u0159ejel po zadku. S pot\u011b\u0161en\u00edm zjistil, \u017ee na to Bill reaguje z\u00e1chv\u011bvem strachu.<\/div>\n
„Co budete dneska d\u011blat, kluci? M\u00e1te n\u011bco v pl\u00e1nu?“ vyzv\u00eddala mamka.<\/div>\n
„No, p\u0159em\u00fd\u0161lel jsem, \u017ee bych t\u0159eba s Billem jel n\u011bkam, t\u0159eba tam, kam jsme chod\u00edvali jako mal\u00ed,“ usm\u00e1l se nevinn\u011b Tom, tak\u017ee Simone v tom nemohla zpozorovat sebemen\u0161\u00ed fale\u0161 nebo postran\u00ed \u00famysl.<\/p>\n<\/div>\n
Bill se m\u00e1lem udusil, kdy\u017e to sly\u0161el. To si snad d\u011bl\u00e1 srandu? On mu ned\u00e1 pokoj ani jeden den? U\u017e se chytal n\u011bco nam\u00edtnout, kdy\u017e se ozval zvonek.<\/div>\n
„Kdo to otravuje takhle po r\u00e1nu,“ zabru\u010dela Simone, zvedla se a \u0161la otev\u0159\u00edt. Vz\u00e1p\u011bt\u00ed se ozvalo pot\u011b\u0161en\u00e9 vyjeknut\u00ed a Simonin radostn\u00fd hlas. Vz\u00e1p\u011bt\u00ed se ozval je\u0161t\u011b jeden hlas, klu\u010di\u010d\u00ed a na prvn\u00ed poslech vesel\u00fd a bezstarostn\u00fd…<\/div>\n
Bill zbyst\u0159il. Na tv\u00e1\u0159i se mu rozlil \u0161irok\u00fd \u00fasm\u011bv, kdy\u017e se pod\u00edval do kalend\u00e1\u0159e. Jak mohl zapomenout…<\/div>\n
„Bonjour!“ ozvalo se od dve\u0159\u00ed a do m\u00edstnosti ve\u0161el op\u00e1len\u00fd blon\u010fat\u00fd chlapec, asi tak ve v\u011bku dvoj\u010dat.<\/div>\n
„Andy!“ vyp\u00edsknul Bill a vrhnul se jako ne\u0159\u00edzen\u00e1 st\u0159ela ke sv\u00e9mu nejlep\u0161\u00edmu p\u0159\u00edteli. Sko\u010dil mu kolem krku a obj\u00edmal ho. „\u00dapln\u011b mi vypadlo z hlavy, \u017ee se dneska vrac\u00ed\u0161!“<\/div>\n
„Jak jsi na m\u011b mohl zapomenout?“ sm\u00e1l se Andy. Bill se po chvilce odt\u00e1hl a prohl\u00e9dl si ho. Po m\u011bs\u00edci ve Francii se zd\u00e1l b\u00fdt neuv\u011b\u0159iteln\u011b op\u00e1len\u00fd. Spolu s blon\u010fat\u00fdmi vlasy a zelen\u00fdma o\u010dima to byla kr\u00e1sn\u00e1 kombinace.<\/div>\n
„Vypad\u00e1\u0161 skv\u011ble,“ usm\u00e1l se na sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele. Ten se na n\u011bho pozorn\u011b zad\u00edval.<\/div>\n
„Za to ty ne. M\u00e1\u0161 kruhy pod o\u010dima, zhubl jsi… to u\u017e se ti tak st\u00fdskalo?“ \u0161klebil se vesele.<\/div>\n
„To si \u0159eknem jinde,“ zarazil ho Bill a oto\u010dil se na Simone. „Mami, m\u016f\u017eu dneska p\u0159espat u Andrease? Pros\u00ed\u00edm.“<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b, myslela jsem si, \u017ee bude\u0161 cht\u00edt b\u00fdt s n\u00edm,“ p\u0159ik\u00fdvla s \u00fasm\u011bvem Simone. Andyho znala od doby, kdy byl mal\u00fd, a m\u011bla ho moc r\u00e1da.<\/div>\n
„D\u011bkuju,“ zapi\u0161t\u011bl Bill \u0161\u0165astn\u011b a ut\u00edkal si vz\u00edt nahoru p\u00e1r v\u011bc\u00ed. Simone za n\u00edm zamy\u0161len\u011b hled\u011bla, kdy\u017e byl vedle Toma, zd\u00e1l se b\u00fdt tak smutn\u00fd a ne\u0161\u0165astn\u00fd, a sotva se objevil Andy, tak z n\u011bho byl zase ten star\u00fd a rozj\u00edven\u00fd Bill, kter\u00e9ho m\u011bli v\u0161ichni r\u00e1di…<\/p>\n<\/div>\n
Tom zu\u0159il. Pl\u00e1noval si, jak dneska Billa odveze n\u011bkam pry\u010d z domu a bude si s n\u00edm cel\u00fd den u\u017e\u00edvat. A te\u010f to v\u0161echno zkaz\u00ed tady ten namy\u0161len\u00fd blon\u010f\u00e1k? To je k vzteku!<\/div>\n
Vzhl\u00e9dl a jeho hn\u011bd\u00e9 o\u010di se st\u0159etly s t\u011bmi zelen\u00fdmi. Andy ho propaloval pohledem. V\u011bd\u011bl, \u017ee je to Tom, Bill se o n\u011bm p\u00e1rkr\u00e1t zm\u00ednil, ale v\u017edycky, kdy\u017e se zeptal na n\u011bco podrobn\u011bj\u0161\u00edho, tak sto\u010dil rozhovor jinam. Bylo to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed. P\u0159ipadalo mu, jako by Billa n\u011bco ve spojitosti s Tomem tr\u00e1pilo, ale dred\u00e1\u010dek mu odm\u00edtal \u0159\u00edct co…<\/div>\n
„U\u017e jsem tady!“ ozval se Bill a seb\u011bhl ze schod\u016f. Vypadal tak \u0161\u0165astn\u011b. Po t\u0159ech dnech se mu zase vr\u00e1tila do obli\u010deje trochu barva. „Tak z\u00edtra, mami, pa,“ rozlou\u010dil se a spolu s Andym vy\u0161el ven. Chlapci se na sebe usm\u00edvali, a ani\u017e by si n\u011bco \u0159ekli, tak oba zam\u00ed\u0159ili stejn\u00fdm sm\u011brem. Do jejich obl\u00edben\u00e9 pizzerky, kde budou moci nad pizzou a l\u00e1hv\u00ed coly v\u0161echno probrat, V\u017edy\u0165 si toho museli tolik \u0159\u00edct…<\/p>\n<\/div>\n
Dva chlapci le\u017eeli na posteli a d\u00edvali se na film. Uzob\u00e1vali popcorn a sm\u00e1li se. Bill se spokojen\u011b usm\u00edval. C\u00edtil se najednou takov\u00fd… bezstarostn\u00fd. Tady nebyl Tom, kter\u00fd ho mu\u010dil, d\u011bsil a zn\u00e1sil\u0148oval. Tady byl jen vesel\u00fd a bezstarostn\u00fd Andy, kter\u00fd mu v\u017edy, kdy\u017e pot\u0159ebuje, pom\u016f\u017ee.<\/div>\n
Film skon\u010dil a Andreas se oto\u010dil k Billovi. Zad\u00edval se do jeho hlubok\u00fdch o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Bille, co t\u011b tr\u00e1p\u00ed?“ Osloven\u00fd chlapec sebou trhl.<\/div>\n
„Co\u017ee?“<\/div>\n
„Jsem tv\u016fj nejlep\u0161\u00ed p\u0159\u00edtel. Pozn\u00e1m to na tob\u011b. \u0158ekni mi, co ti je,“ nal\u00e9hal blon\u010f\u00e1k. Bill zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„Nic mi nen\u00ed,“ zamumlal, ale do o\u010d\u00ed se Andreasovi nepod\u00edval. Poznal by to.<\/div>\n
„Hele, Billizno, j\u00e1 ti chci pomoct. Nechci, aby ses mi ztr\u00e1cel p\u0159ed o\u010dima, ale kdy\u017e nev\u00edm, o co jde, tak ti t\u011b\u017eko pom\u016f\u017eu,“ sna\u017eil se ho p\u0159esv\u011bd\u010dit Andreas.<\/div>\n
Bill polknul. Co m\u00e1 d\u011blat? Pravdu mu \u0159\u00edct nemohl. Andy by \u0161el okam\u017eit\u011b Tomovi rozb\u00edt hubu, a to by pro Billa nedopadlo v\u016fbec dob\u0159e, ale na druhou stranu, Andy byl jedin\u00fd \u010dlov\u011bk, kter\u00e9mu by se byl ochotn\u00fd sv\u011b\u0159it. V\u011b\u0159il, \u017ee by mu pomohl. V\u017edycky mu pomohl, ale to nejde. Nem\u016f\u017ee to \u0159\u00edct…<\/div>\n
„Opravdu se nic ned\u011bje,“ \u0161eptnul Bill a c\u00edtil, jak se mu do o\u010d\u00ed tla\u010d\u00ed slzy. Slzy beznad\u011bje z toho, \u017ee se nem\u016f\u017ee sv\u011b\u0159it, i kdyby cht\u011bl.<\/div>\n
Andreas Billovi jemn\u011b nadzvednul hlavu a palcem set\u0159el zbloudilou slzu, kter\u00e1 si na\u0161la cestu ven.<\/div>\n
„Je to kv\u016fli Tomovi, vi\u010f?“<\/div>\n
Bill na chv\u00edli vyd\u011b\u0161en\u011b ztuhl. V\u00e1hal. Pak ale pomali\u010dku p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„Bille… on ti ubli\u017euje, vi\u010f?“<\/p>\n<\/div>\n
A v tu chv\u00edli se n\u011bco v Billovi zlomilo. Nedok\u00e1zal se d\u00e1l schov\u00e1vat za tou lhostejnou maskou. Propukl v zoufal\u00fd pl\u00e1\u010d a vrhnul se Andreasovi do n\u00e1ru\u010de. Plakal, vzlykal a na\u0159\u00edkal. Andy ho hladil po z\u00e1dech a konej\u0161il ho slovy, \u017ee se v\u0161echno sprav\u00ed. Nev\u011bd\u011bl, o co jde, ale v\u011bd\u011bl, \u017ee to z Billa mus\u00ed dostat st\u016fj co st\u016fj, kdy\u017e se chlapec neuklid\u0148oval, tak vstal, nalil mu skleni\u010dku vodky a p\u0159itiskl mu ji k pl\u00e1\u010dem stisknut\u00fdm rt\u016fm.<\/div>\n
„Vypij to, ulev\u00ed se ti,“ \u0159ekl ti\u0161e a pohladil ho po vlasech.<\/div>\n
Bill po chv\u00edli vzal skleni\u010dku do ruky a alkohol vypil. Okam\u017eit\u011b c\u00edtil, jak ho p\u00e1l\u00ed v krku, ale z\u00e1rove\u0148 jak ho vyv\u00e1d\u00ed z otup\u011blosti, kterou zp\u016fsobovala ta ni\u010div\u00e1 bezmoc. Dal si je\u0161t\u011b jednu skleni\u010dku a c\u00edtil, jak se mu vrac\u00ed cit do t\u011bla.<\/div>\n
Kdy\u017e Andy vid\u011bl, \u017ee se Bill natolik uklidnil, \u017ee m\u016f\u017ee mluvit, tak ho op\u011bt jemn\u011b pob\u00eddnul. Vid\u011bl, jak se jeho hrudn\u00edk rychle zved\u00e1 v rytmu zb\u011bsil\u00e9ho dechu.<\/div>\n
„Andy… pro m\u011b to nen\u00ed lehk\u00e9,“ vydechnul po chv\u00edli Bill a Andy souhlasn\u011b p\u0159ik\u00fdvnul.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm. Pom\u016f\u017eu ti, Bille, ale prvn\u00ed mu mus\u00ed\u0161 \u0159\u00edct, co se stalo.“<\/div>\n
Bill se asi p\u011bt minut jen kol\u00e9bal tam a zp\u00e1tky, v\u00e1hal, a kdy\u017e u\u017e cht\u011bl Andy n\u011bco \u0159\u00edct, tak souhlasn\u011b p\u0159ik\u00fdvnul.<\/div>\n
Andy se op\u0159el o st\u011bnu a povzbudiv\u011b na Billa mrknul.<\/div>\n
„Tak vypr\u00e1v\u011bj.“<\/div>\n
A Bill vypr\u00e1v\u011bl…<\/p>\n<\/div>\n
autor: Lea<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Lea Nad\u011bje na z\u00e1chranu Byla hlubok\u00e1 noc. M\u011bs\u00edc byl schovan\u00fd za mraky, a tak byl pokoj brat\u0159\u00ed Kaulitz\u016f pono\u0159en ve tm\u011b. Nikdy nemohl vid\u011bt drobn\u00e9ho chlapce, kter\u00fd byl natiskl\u00fd na st\u011bnu a t\u0159\u00e1sl se, a nikdo taky nemohl vid\u011bt druh\u00e9ho chlapce,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[310],"tags":[],"class_list":["post-12232","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nightmare"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12232","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=12232"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12232\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=12232"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=12232"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=12232"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}