{"id":12234,"date":"2010-03-01T17:00:00","date_gmt":"2010-03-01T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=12205"},"modified":"2010-03-01T17:00:00","modified_gmt":"2010-03-01T16:00:00","slug":"za-stesti-zaplatis-27","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/03\/01\/za-stesti-zaplatis-27\/","title":{"rendered":"Za \u0161t\u011bst\u00ed zaplat\u00ed\u0161! 27."},"content":{"rendered":"
autor: \u00c1\u010fa & Bitter<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
„Proboha, Bille… neboj se… j\u00e1 t\u011b p\u0159i\u0161el odv\u00fdzt odsud pry\u010d… dom\u016f, za Tomem,“ vydechl Andreas, sotva se trochu z toho \u0161oku vzpamatoval a sedl si na kraj postele.<\/div>\n
Bill se v\u0161ak ani nehnul. Snad ani nevn\u00edmal jeho p\u0159\u00edtomnost. Byl te\u010f jako v jin\u00e9m sv\u011bt\u011b, ve sv\u011bt\u011b nucen\u00e9 poslu\u0161nosti, p\u0159etv\u00e1\u0159ek a v\u011b\u010dn\u00fdch vzpom\u00ednek…<\/p>\n<\/div>\n
Flashback<\/em><\/div>\n
„Bille, no tak…“ za\u00fap\u011bl Tom t\u00e9m\u011b\u0159 zoufale a nat\u00e1hl se v\u00edc k n\u011bmu.<\/em><\/div>\n
„Ne,“ zadr\u017eel ho Bill a vr\u00e1til ho na jeho m\u00edsto.<\/em><\/div>\n
„Bille… netrucuj u\u017e…“ zavrn\u011bl Tom a \u0161\u0165ouchl ho \u010delem do loktu, jako to d\u011blala jejich m\u00edca, kdy\u017e se cht\u011bla mazlit.<\/em><\/div>\n
„Netrucuju,“ odsekl Bill a \u0161\u0165ouchl ho do nosu stejn\u011b jako Kazim\u00edra, kdy\u017e na mazlen\u00ed nem\u011bl n\u00e1ladu.<\/em><\/div>\n
„Ale jo, trucuje\u0161,“ nedal se Tom a l\u00edbnul ho na b\u0159\u00ed\u0161ko prstu, kter\u00fdm ho Bill \u0161\u0165ouchal.<\/em><\/div>\n
„No fajn, tak trucuju, no a? M\u00e1m pro\u010d.“<\/em><\/div>\n
„Nem\u00e1\u0161.“<\/em><\/div>\n
„Jo, m\u00e1m, celej rozhovor jsi t\u00fd moder\u00e1torce \u010dum\u011bl do vejst\u0159ihu, a pak se ke mn\u011b l\u00eds\u00e1\u0161 v aut\u011b. To jsem ti dobrej,“ vyjel na n\u011bj hned ura\u017een\u011b, ale oba v\u011bd\u011bli, \u017ee nic v\u00edc krom\u011b \u0161k\u00e1dlen\u00ed v tom nen\u00ed a nic, co bylo a bude \u0159e\u010deno, nen\u00ed my\u0161leno v\u00e1\u017en\u011b.<\/em><\/div>\n
„Jo, na to se\u0161 zatracen\u011b dobrej. A tys tam koukal taky, tak co.“<\/em><\/div>\n
„J\u00e1 koukal, proto\u017ee jsi koukal ty,“ vypl\u00e1zl na n\u011bj Bill jazyk a zacukaly mu koutky.<\/em><\/div>\n
„Bille, nejsme siamsk\u00fd dvoj\u010data, abys musel d\u011blat \u00fapln\u011b to sam\u00fd, co j\u00e1,“ upozornil ho Tom a rukou prom\u00e1chl prostor mezi nimi. „Vid\u00ed\u0161?“<\/em><\/div>\n
„Vidim, ale j\u00e1 koukal, abych v\u011bd\u011bl, na co kouk\u00e1\u0161, a abych si nechal ud\u011blat je\u0161t\u011b lep\u0161\u00ed, a abys pak nekoukal jinam,“ vysv\u011btlil mu Bill, tv\u00e1\u0159\u00edc se zcela v\u00e1\u017en\u011b a vypjal hru\u010f.<\/em><\/div>\n
Chvilku vl\u00e1dlo ticho a pak se oba hlasit\u011b rozesm\u00e1li. Tom pak skon\u010dil s hlavou v Billov\u011b kl\u00edn\u011b a rukama na jeho st\u00e1le vypjat\u00e9 hrudi.<\/em><\/div>\n
„Ned\u011blej to, takhle jsi nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed,“ rozhodl nakonec a Bill se k n\u011bmu naklonil.<\/em><\/div>\n
„Fajn, ale u\u017e nikdy nekoukej jinam, jinak budu moc \u017e\u00e1rlit,“ uculil se a l\u00edbl ho na nos.<\/em><\/div>\n
„A \u0161ahat m\u016f\u017eu?“ zamrkal na n\u011bj Tom a vyfasoval jednoho v\u00fdchovn\u00e9ho lep\u00e1ka.<\/em><\/div>\n
„Blbe\u010dku… zabil bych se, kdybys m\u011b podv\u00e1d\u011bl…“ vydechl Bill a jeho rty se na okam\u017eik dotkly t\u011bch Tomov\u00fdch.<\/em><\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b?“<\/em><\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b… a co bys d\u011blal ty, kdybych t\u011b podvedl j\u00e1?“<\/em><\/div>\n
„Zabil bych tebe,“ odv\u011btil Tom nevzru\u0161en\u011b a po p\u00e1r vte\u0159in\u00e1ch naprost\u00e9ho ticha se autem op\u011bt rozlil zvoniv\u00fd sm\u00edch…<\/em><\/div>\n
Konec flashbacku<\/em><\/p>\n

<\/div>\n

\n
Andreas si v\u0161iml Billova zasko\u010den\u00ed z toho, co \u0159ekl a opatrn\u011b ho zahalil tenkou dekou.<\/div>\n
„Za Tomim…“ \u0161pitl Bill a rozechv\u011bl se.<\/div>\n
Ne, to nejde, nem\u016f\u017ee za Tomem, ne v tomhle stavu, ne po tom v\u0161em, Tom ho zavrhne, vy\u017eene ho z jejich domu, kdo by taky cht\u011bl \u017e\u00edt s d\u011bvkou…<\/div>\n
Ani nevn\u00edmal Andrease, kter\u00fd se u\u017e d\u00e1vno nenach\u00e1zel na jeho chatrn\u00e9m leti\u0161ti, n\u00fdbr\u017e p\u0159e\u0161lapoval po pokoji a \u017eiv\u011b diskutoval p\u0159es telefon s Morisem a d\u00e1val do kupy z\u00e1chrannou akci, zat\u00edmco jen o p\u00e1r kilometr\u016f d\u00e1le od nich se pr\u00e1v\u011b znova ozval Tom\u016fv telefon.<\/div>\n
Te\u010f se v\u0161ak Tom \u00fanosce neb\u00e1l, v\u011bd\u011bl, \u017ee bude m\u00edt svou l\u00e1sku brzo doma, a i kdy\u017e u\u017e debatovali o v\u00fdkupn\u00e9m docela dlouho, a Hans byl \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edc nerv\u00f3zn\u00ed, bylo mu to jedno. Te\u010f \u0161lo jen o to, z\u00edskat \u010das na zji\u0161t\u011bn\u00ed jeho polohy a zav\u0159\u00edt ho za to v\u0161echno, co se jeho mal\u00e9mu br\u00e1\u0161kovi stalo…<\/div>\n
A to se i povedlo. Zat\u00edmco on m\u00ed\u0159il autem ke klubu, kde, jak dostal hl\u00e1\u0161en\u00ed, se Bill nach\u00e1z\u00ed, Hansovi i Simonovi pr\u00e1v\u011b spadla klec v okam\u017eiku, kdy Moris\u016fv pod\u0159\u00edzen\u00fd zaznamenal, \u017ee ti dva jsou v kancel\u00e1\u0159i klubu. Parta policajt\u016f vyrazila dve\u0159e, zatkla je, odvedla do auta a rozjeli se na stanici, zat\u00edmco zbytek policajt\u016f okam\u017eit\u011b za\u010dal cel\u00fd klub zaji\u0161\u0165ovat… a Morisova skupina zat\u00edm byla v pokoji, kde se marn\u011b sna\u017eili komunikovat se zran\u011bn\u00fdm Billem.<\/p>\n<\/div>\n
„Bille, no tak, oble\u010d si to, mus\u00edme pry\u010d… neboj, nic se ti nestane, u\u017e je dob\u0159e,“ p\u0159esv\u011bd\u010doval inspektor chlapce choul\u00edc\u00edho se v rohu postele a pod\u00e1val mu sv\u016fj kab\u00e1t.<\/div>\n
Bill na n\u011bj jen nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b koukal a co chvilku za\u0161ilhal i na Andrease stoj\u00edc\u00edho za n\u00edm.<\/div>\n
Nev\u011b\u0159il. Nev\u011b\u0159il t\u00e9 policejn\u00ed akci tam venku, nev\u011b\u0159il Andreasovi, nev\u011b\u0159il Morisovi, nikomu a ni\u010demu. Co kdy\u017e je to jen past? Hans zkou\u0161\u00ed, jak moc poslouch\u00e1, a sotva Bill kab\u00e1t p\u0159ijme, vyb\u011bhne odn\u011bkud s bi\u010dem v ruce a zt\u0159\u00edsk\u00e1 ho.<\/div>\n
Ne, nevezme si ten kab\u00e1t, nikam nep\u016fjde. Nen\u00ed p\u0159ece bl\u00e1zen, aby nalet\u011bl. Bolest u\u017e ho nau\u010dila dost a \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b se hoj\u00edc\u00ed \u0161lince po jeho t\u011ble toho byly v\u00edce ne\u017e jasn\u00fdm d\u016fkazem.<\/div>\n
„No tak, Bille…“ mluvil na n\u011bj d\u00e1l ti\u0161e a klidn\u011b Moris, a je\u0161t\u011b v\u00edc se s kab\u00e1tem p\u0159ibl\u00ed\u017eil. Bill jen zav\u0159el o\u010di a zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
Pr\u00e1v\u011b v tom okam\u017eiku ve\u0161el dovnit\u0159 Tom. M\u00e1lem omdlel, kdy\u017e vid\u011bl, jak je Bill z\u0159\u00edzen\u00fd, pln\u00fd mod\u0159in a podlitin, ale state\u010dn\u011b se dr\u017eel, kdy\u017e se p\u0159ibl\u00ed\u017eil a\u017e k Morisovi.<\/div>\n
„Pus\u0165te m\u011b k n\u011bmu… Bille!“ vydechl, Bill v\u0161ak nov\u011b p\u0159\u00edchoz\u00edho nevid\u011bl. Jeho o\u010di byly st\u00e1le pevn\u011b zav\u0159en\u00e9 i p\u0159esto, \u017ee mu byl ten hlas tak moc zn\u00e1m\u00fd.<\/div>\n
V\u011bd\u011bl, \u017ee tam stejn\u011b nebude, \u017ee to jsou jen halucinace, tak pro\u010d by je otv\u00edral. Je to jen past a on za to, \u017ee nenalet\u00ed, dostane naj\u00edst a nap\u00edt, to byla v tuhle chv\u00edli priorita. Nesm\u00ed nalet\u011bt, \u010dekal by ho bi\u010d.<\/p>\n<\/div>\n
„Bille…“ \u0161eptl Tom ohromen\u011b, kdy\u017e spat\u0159il to uboh\u00e9 stvo\u0159en\u00ed kr\u010dit se strachy v rohu postele, s o\u010dima pevn\u011b zav\u0159en\u00fdma a \u0161mouhama na tv\u00e1\u0159i od rozmazan\u00fdch st\u00edn\u016f.<\/div>\n
Na vte\u0159inku zapomn\u011bl d\u00fdchat, pak si ale sundal mikinu a jen na krati\u010dk\u00fd okam\u017eik se pod\u00edval na Morise, aby se ujistil, \u017ee k Billovi m\u016f\u017ee. Ten jen k\u00fdvl a kab\u00e1t si znova nasadil. Stejn\u011b ho k sob\u011b Bill nepust\u00ed, Tom je te\u010f snad jedin\u00fd, komu bude v\u011b\u0159it a on necht\u011bl pou\u017e\u00edt n\u00e1sil\u00ed, aby ho odtud dostali, pokud to nebude opravdu nutn\u00e9.<\/p>\n<\/div>\n
Tom bez rozmy\u0161len\u00ed vylezl na postel a zabalil Billa do mikiny.<\/div>\n
„Billy… To jsem j\u00e1, neboj se… l\u00e1sko,“ \u0161eptl mu do ou\u0161ka, aby to nikdo krom nich nesly\u0161el a chlapec v jeho n\u00e1ru\u010d\u00ed se jako z\u00e1zrakem p\u0159estal chv\u011bt. Uc\u00edtil, jak mu stiskl z\u00e1p\u011bst\u00ed, a kdy\u017e se znovu zad\u00edval do jeho obli\u010deje, o\u010di byly otev\u0159en\u00e9.<\/div>\n
„Tome,“ \u0161eptl ti\u0161e a jeho stisk bratrova z\u00e1p\u011bst\u00ed je\u0161t\u011b v\u00edc zes\u00edlil.<\/div>\n
„Ty jsi v\u00e1\u017en\u011b tady…“ \u0161eptl p\u0159ekvapen\u011b a pro jistotu se rozhl\u00e9dl kolem.<\/div>\n
„Neboj, u\u017e je dob\u0159e… pr\u00e1v\u011b je vezou do v\u011bzen\u00ed, u\u017e ti neubl\u00ed\u017e\u00ed, nemus\u00ed\u0161 se b\u00e1t,“ odpov\u011bd\u011bl Tom na nevy\u0159\u010denou ot\u00e1zku, je\u0161t\u011b v\u00edc k sob\u011b Billa p\u0159ivinul a s n\u00edm v n\u00e1ru\u010d\u00ed se pomalu zvedl.<\/div>\n
Bill schoval hlavu pod Tomovu bradu a jen jedn\u00edm okem vypla\u0161en\u011b t\u011bkal kolem sebe, dokud se za nimi nezav\u0159ely dve\u0159e sanitky, kter\u00e1 je okam\u017eit\u011b odvezla do nemocnice.<\/p>\n<\/div>\n
„Spinkej…“ pousm\u00e1l se Tom, kdy\u017e vid\u011bl, jak Bill kone\u010dn\u011b pod vlivem sedativ us\u00edn\u00e1 a hladil ho po vlasech, jakmile se ale Billovy o\u010di nadobro zav\u0159ely, jeho \u00fasm\u011bv zmizel a nahradil jej smutek.<\/div>\n
Tolik se na tuhle chv\u00edli t\u011b\u0161il, na chv\u00edli, kdy bude br\u00e1\u0161ka znova u n\u011bj, ale te\u010f? Nev\u011bd\u011bl, co m\u00e1 d\u011blat, co m\u00e1 \u0159\u00edkat, nev\u011bd\u011bl, jak Billa po tom v\u0161em uklidnit a p\u0159esv\u011bd\u010dit, \u017ee je u\u017e opravdu v bezpe\u010d\u00ed, i kdy\u017e tolik cht\u011bl… Dos\u00e1hl jedin\u011b opaku.<\/p>\n<\/div>\n
Flashback<\/em><\/div>\n
„Bille, no tak, m\u00e1\u0161 b\u00fdt v klidu…“ broukl Tom a st\u00e1hl Billa znova na postel, ze kter\u00e9 se Bill sna\u017eil sl\u00e9zt.<\/em><\/div>\n
„Mus\u00edm pry\u010d… on m\u011b tady najde, najde m\u011b, jako na\u0161el Nadyn… Tome, nech\u00e1pe\u0161 to…“ zavrt\u011bl hlavou a panicky se rozhl\u00e9dl.<\/em><\/div>\n
„Bille… no tak, on je ve v\u011bzen\u00ed, pr\u00e1v\u011b ho vysl\u00fdchaj\u00ed.“<\/em><\/div>\n
„Ne, nen\u00ed, j\u00e1 to v\u00edm… p\u0159ijde sem a ubl\u00ed\u017e\u00ed i tob\u011b, mus\u00edm zp\u00e1tky!“<\/em><\/div>\n
„Bille, ty nikam nemus\u00ed\u0161, jsi v bezpe\u010d\u00ed,“ zopakoval Tom snad potis\u00edc\u00ed a znovu chytil Billa za nadlokt\u00ed a p\u0159itla\u010dil ho k posteli.<\/em><\/div>\n
„Ne! Mus\u00edm pry\u010d! P\u0159ijdou oba dva! Pus\u0165 m\u011b! N\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9!“ zm\u00edtal sebou a cukal. Tom ho d\u00e1l pevn\u011b dr\u017eel, ale Bill po\u0159\u00e1d k\u0159i\u010del a nijak na n\u011bj nereagoval. K\u0159ik dokonce p\u0159ivolal i doktora, kter\u00fd mu okam\u017eit\u011b p\u00edchl sedativa…<\/em><\/div>\n
Konec flashbacku<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Ach l\u00e1sko, co m\u00e1m d\u011blat?“ \u0161eptl Tom ne\u0161\u0165astn\u011b a znovu pohladil te\u010f u\u017e klidnou Billovu sp\u00edc\u00ed tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
„\u0158ekni, jak ti m\u00e1m pomoct?“<\/p>\n<\/div>\n
autor: \u00c1\u010fa & Bitter<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: \u00c1\u010fa & Bitter „Proboha, Bille… neboj se… j\u00e1 t\u011b p\u0159i\u0161el odv\u00fdzt odsud pry\u010d… dom\u016f, za Tomem,“ vydechl Andreas, sotva se trochu z toho \u0161oku vzpamatoval a sedl si na kraj postele. Bill se v\u0161ak ani nehnul. Snad ani nevn\u00edmal jeho p\u0159\u00edtomnost.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[262],"tags":[],"class_list":["post-12234","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-za-stesti-zaplatis"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12234","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=12234"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12234\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=12234"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=12234"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=12234"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}