{"id":12256,"date":"2010-02-26T18:30:00","date_gmt":"2010-02-26T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=12227"},"modified":"2010-02-26T18:30:00","modified_gmt":"2010-02-26T17:30:00","slug":"hrisna-exploze-6","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/02\/26\/hrisna-exploze-6\/","title":{"rendered":"H\u0159\u00ed\u0161n\u00e1 exploze 6."},"content":{"rendered":"
autor: Emilia<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
Bylo pr\u00e1v\u011b n\u011bkolik minut p\u0159ed koncertem a v\u0161ichni pob\u00edhali zmaten\u011b sem a tam, aby se stihla p\u0159\u00edprava. Tom jen sledoval m\u00edhaj\u00edc\u00ed se postavy kolem n\u011bj. Nebylo mu dob\u0159e u\u017e od v\u010derej\u0161ka, kdy odjeli ze studia. Zna\u010dn\u00fd pod\u00edl na tom m\u011bla ud\u00e1lost, je\u017e se stala mezi n\u00edm a Billem, ale taky studen\u00e1 zem, na kter\u00e9 se podchladil. M\u011bl m\u00edrn\u011b zv\u00fd\u0161enou teplotu a bolela ho hlava. T\u0159\u00e1sly se mu ruce. V tuto chv\u00edli si nebyl jist\u00fd, jestli je to nervozitou nebo zimnic\u00ed. David mu v\u010dera navrhoval, \u017ee koncert odlo\u017e\u00ed na dal\u0161\u00ed den, ale Tom odm\u00edtl. Te\u010f si \u0159\u00edkal, jakou ud\u011blal chybu. Jen\u017ee nev\u011bd\u011bl, \u017ee nastane je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed zhor\u0161en\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
Nem\u016f\u017ee si v\u0161ak u\u017e nikomu na nic zt\u011b\u017eovat, koncert za\u010d\u00edn\u00e1 za necel\u00fdch p\u011bt minut. Musel se j\u00edt tedy p\u0159ipravit a na rameno si zav\u011bsit jednu ze sv\u00fdch kytar. P\u0159ipadala mu te\u010f mnohem t\u011b\u017e\u0161\u00ed ne\u017e obvykle. Jakmile vy\u0161li na p\u00f3dium, v\u0161e se pono\u0159ilo do \u00fapln\u00e9 tmy a on sly\u0161el k\u0159ik fanynek, jen\u017e ston\u00e1sobn\u011b zes\u00edlil. Myslel, \u017ee se mu snad v\u0161echny us\u00eddlily v hlav\u011b. Za\u010dal vybrnk\u00e1vat prvn\u00ed kytarov\u00e9 t\u00f3ny, ale zn\u011blo to sp\u00ed\u0161, jako kdy\u017e n\u011bkdo tah\u00e1 kocoura za ocas. Zbytek kapely se na n\u011bj ohl\u00e9dlo se zmatenost\u00ed v o\u010d\u00edch. C\u00edtil tlouct sv\u00e9 srdce a\u017e v krku. Rvalo se mu z hrudi ven. Obraz sl\u00e9vaj\u00edc\u00ed se dohromady vytv\u00e1\u0159el \u0161mouhy r\u016fzn\u00fdch obrazc\u016f a v u\u0161\u00edch sly\u0161el nesnesiteln\u00e9 hu\u010den\u00ed. Najednou jako by se pod n\u00edm ztr\u00e1cela zem a on nastoupil do koloto\u010de, kter\u00fd se ot\u00e1\u010del obrovskou rychlost\u00ed. Jeho prsty se svezly po strun\u00e1ch dol\u016f a podlomila se mu kolena. Klesal k zemi, uc\u00edtil tup\u00fd n\u00e1raz a potom se ocitl ve tm\u011b. Na konci v\u0161ak uvid\u011bl mal\u00e9 sv\u011bt\u00e9lko. Vypadalo to, \u017ee sta\u010d\u00ed jen vyj\u00edt z temn\u00e9ho tunelu, v n\u011bm\u017e se nach\u00e1z\u00ed. Pomalu se tedy roze\u0161el k jedin\u00e9mu z\u00e1chytn\u00e9mu bodu. Bylo mu znovu dvan\u00e1ct a on s celou rodinou, v\u010detn\u011b Anet a Billa, nav\u0161t\u00edvili pou\u0165. Ten den si moc dob\u0159e pamatoval\u2026<\/div>\n
\n
Flashback<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„No tak, kluci, netva\u0159te se otr\u00e1ven\u011b, bude to legrace.“ Usm\u00edvala se nad\u0161en\u011b Anet a Bill si jenom odfrknul.<\/em><\/div>\n
„Jak pro koho.“ Nepozn\u00e1val svoji matku. Jej\u00ed chov\u00e1n\u00ed se dalo p\u0159irovnat k p\u011btilet\u00e9mu d\u00edt\u011bti a jemu se rozhodn\u011b necht\u011blo tr\u010det n\u011bkde na pouti, nav\u00edc op\u011bt s Tomem. Ten m\u011bl naopak radost v\u017edycky, kdy\u017e se koloto\u010de zastavily n\u011bkde v bl\u00edzkosti jejich bydli\u0161t\u011b. Na pout\u011b chodil r\u00e1d, byla to z\u00e1bava, ale kdy\u017e sto\u010dil pohled na Bill\u016fv zkysl\u00fd obli\u010dej, pochyboval, \u017ee dnes n\u011bjakou za\u017eije.<\/em><\/div>\n
Ob\u011b matinky to nav\u00edc korunovaly ve chv\u00edli, kdy se postavily ke st\u00e1nku s ply\u0161\u00e1ky a cht\u011bly po chud\u00e1kovi Gordonovi, aby jim n\u011bjak\u00e9 vyst\u0159elil. Ten se tedy hrdinn\u011b ujal sv\u00e9ho bojov\u00e9ho \u00fakolu a sna\u017eil se m\u00ed\u0159it, co mo\u017en\u00e1 nejp\u0159esn\u011bji, proto\u017ee d\u011bv\u010data, jak jinak, cht\u011bla ty nejv\u011bt\u0161\u00ed. „Tady se pozn\u00e1 skromnost.“ Zamumlal si pro sebe.<\/em><\/div>\n
„\u0158\u00edkal jsi n\u011bco, mil\u00e1\u010dku?“ Optala se ho se sladk\u00fdm \u00fasm\u011bvem Simone.<\/em><\/div>\n
„Ne, v\u016fbec nic.“<\/em><\/div>\n
„To jsem si myslela.“<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Zat\u00edmco se ti t\u0159i vytratili u v\u00fd\u0161e zm\u00edn\u011bn\u00e9ho st\u00e1nku, kluci osam\u011bli. \u0160li vedle sebe jako dva cizinci, a\u017e u\u017e Tom to trapn\u00e9 ticho nevydr\u017eel a nadhodil ot\u00e1zku.<\/em><\/div>\n
„Hm, tak kam p\u016fjdeme prvn\u00ed?“<\/em><\/div>\n
Bill se tv\u00e1\u0159il po\u0159\u00e1d zamra\u010den\u011b, ruce v kaps\u00e1ch a agresivn\u011b kopal do kam\u00ednku p\u0159ed sebou.<\/em><\/div>\n
„Je mi to fuk. Nejrad\u0161i bych voca\u010f vypadnul. Beztak jsem tu jenom kv\u016fli m\u00e1m\u011b.“<\/em><\/div>\n
Tom jen proto\u010dil o\u010di, nenech\u00e1 si Billovou blbou n\u00e1ladou zkazit cel\u00fd den.<\/em><\/div>\n
„Jak mysl\u00ed\u0161. J\u00e1 jdu do tunelu hr\u016fzy, bude to po\u0159\u00e1d lep\u0161\u00ed, ne\u017e koukat na tv\u016fj otr\u00e1venej ksicht.“ U\u0161kl\u00edbnul se. Bill na n\u011bj vypl\u00e1znul jazyk, ale p\u0159esto se za Tomem pomalu \u0161oural.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Nech\u00e1pal, jak za tuhle nehor\u00e1znou hovadinu, m\u016f\u017eou cht\u00edt tolik pen\u011bz.<\/em><\/div>\n
‚Sed\u00e1tka jsou tvrd\u00fd, prdel m\u011b bude bolet je\u0161t\u011b t\u00fdden. Pro\u010d j\u00e1 jsem na tohle p\u0159istoupil.‘ B\u011bdoval v duchu. Ty \u0161ar\u00e1dy, co tu na n\u011b vyskakovaly, v\u016fbec nebyly stra\u0161ideln\u00fd, proto prot\u00e1\u010del o\u010di, kdy\u017e za sebou sly\u0161el k\u0159ik n\u011bjak\u00fdch holek. V tom zamy\u0161len\u00ed ned\u00e1val pozor, a kdy\u017e se v zat\u00e1\u010dce p\u0159ed nimi objevila znenad\u00e1n\u00ed n\u011bjak\u00e1 figur\u00edna bez oka, leknut\u00edm nadsko\u010dil a instinktivn\u011b se p\u0159im\u00e1\u010dknul v\u00edc na Toma. Jakmile dojeli na konec velice r\u00e1d a s \u00falevn\u00fdm pocitem vystoupil.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Byl jsi pod\u011blanej strachy.“ Dob\u00edral si ho Tom.<\/em><\/div>\n
„Ne, to teda nebyl!“ Zakabonil se Bill a p\u0159idal do kroku.<\/em><\/div>\n
„Ale jo, div, \u017ees mi leknut\u00edm z t\u00e9 figur\u00edny nevylezl na hlavu.“ Chechtal se p\u0159iblble Tom.<\/em><\/div>\n
„Nev\u00edm, kdo tam pi\u0161t\u011bl jak mal\u00e1 holka, kdy\u017e mu spadl ten gumov\u00fd pavouk na rameno.“ Opl\u00e1cel stejnou minc\u00ed Bill.<\/em><\/div>\n
„To jsem samoz\u0159ejm\u011b hr\u00e1l.“ U\u0161kl\u00edbnul se frajersky Tom.<\/em><\/div>\n
„Ned\u011blej se, m\u00e1lem sis k\u00e1knul do trenek.“ Pochleboval se Bill.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Takhle se po\u0161\u0165uchovali je\u0161t\u011b dlouho, a\u017e Bill zahl\u00e9dnul st\u00e1nek s cukrovou vatou. Miloval ji. Okam\u017eit\u011b se k n\u011bmu rozb\u011bhnul, Tom mu sotva sta\u010dil.<\/em><\/div>\n
„Chce\u0161 taky?“ Zeptal se jej nat\u011b\u0161en\u011b.<\/em><\/div>\n
„Jasn\u011b.“ Mrknul na n\u011bj Tom.<\/em><\/div>\n
‚Mo\u017en\u00e1 to tady p\u0159ece jen nebude tak \u0161patn\u00e9.‘ Pomyslel si Bill a postavil se do fronty.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Tom post\u00e1val kousek d\u00e1l a pozoroval Billa, jemu\u017e z\u00e1\u0159ily p\u0159i pohledu na tu sladkou cukrovinku o\u010di. Nev\u0161iml si ani osoby, bl\u00ed\u017e\u00edc\u00ed se k n\u011bmu zezadu, proto p\u0159i poklep\u00e1n\u00ed na rameno leknut\u00edm ucuknul.<\/em><\/div>\n
„Fuj, to sem se lek. Ahoj Suzane.“ Pozdravil d\u00edvku stoj\u00edc\u00ed za n\u00edm.<\/em><\/div>\n
Byla o rok star\u0161\u00ed a v\u011bt\u0161ina kluk\u016f na \u0161kole ji \u017erala. M\u011bla ka\u0161tanov\u00e9 lok\u00fdnky, spou\u0161t\u011bj\u00edc\u00ed se a\u017e k pasu, a modr\u00e9 o\u010di j\u00ed jisk\u0159ily nad\u0161en\u00edm. Tom se j\u00ed hodn\u011b l\u00edbil. Byl jeden z nejhez\u010d\u00edch kluk\u016f na \u0161kole, ka\u017ed\u00e1 holka po n\u011bm \u0161\u00edlela, a\u0165 u\u017e byla star\u0161\u00ed nebo mlad\u0161\u00ed. Ona ho v\u0161ak cht\u011bla z\u00edskat prvn\u00ed. P\u0159ece nedovol\u00ed n\u011bjak\u00e9 koze, aby j\u00ed ho vyfoukla.<\/em><\/div>\n
„Ahoj, Tome, co ty tady?“ Zamrkala na n\u011bj la\u0161kovn\u011b.<\/em><\/div>\n
„\u00c1le, jsem tu s rodinou a nevlastn\u00edm br\u00e1chou.“ K\u00fdvnul sm\u011brem k Billovi.<\/em><\/div>\n
Ten pr\u00e1v\u011b p\u0159i\u0161el na \u0159adu a sd\u011bloval prodava\u010di svoji objedn\u00e1vku. Jakmile m\u011bl v rukou dv\u011b cukrov\u00e9 vaty, zaplatil a vydal se k Tomovi a t\u00e9 holce.<\/em><\/div>\n
„J\u00e9 vata. Tu miluju, m\u016f\u017eu si vz\u00edt?“ Nadhodila and\u011blsk\u00fd \u00fasm\u011bv a nato\u010dila si na prst kousek z t\u00e9 Tomovy. Vlo\u017eila si ji do \u00fast a p\u0159ehnan\u011b dlouho si sl\u00edz\u00e1vala zbytek cukru ze sv\u00e9ho ukazov\u00e1\u010dku, h\u00e1zej\u00edc na Toma sv\u016fdn\u00e9 pohledy.<\/em><\/div>\n
‚Trapka!‘ Pomyslel si Bill. Vadilo mu, jak okat\u011b se Tomovi nab\u00edz\u00ed a mysl\u00ed si o sob\u011b b\u016fh v\u00ed co.<\/em><\/div>\n
„Suzane, tohle je Bill, Bille Suzane.“ P\u0159estavil je Tom. Bill ji jenom spra\u017eil sv\u00fdm nep\u0159\u00e1telsk\u00fdm pohledem a prohodil sotva sly\u0161iteln\u00e9 „\u010dau“. Suzane to ale jak se zd\u00e1 v\u016fbec nerozhodilo a mile sm\u011brem k n\u011bmu prohodila.<\/em><\/div>\n
„R\u00e1da t\u011b pozn\u00e1v\u00e1m.“ Sna\u017eila se prost\u011b, co nejl\u00edp na Toma zap\u016fsobit a \u0159ekla si, \u017ee kdy\u017e bude dob\u0159e vych\u00e1zet s jeho nevlastn\u00edm br\u00e1chou, p\u016fjde to sn\u00e1z.<\/em><\/div>\n
„Tomi, necht\u011bl bys se mnou zaj\u00edt na rusk\u00e9 kolo?“ Optala se.<\/em><\/div>\n
„No jasn\u011b, tam jsme je\u0161t\u011b nebyli, vi\u010f Bille?“ Usm\u00e1l se na n\u011bj Tom.<\/em><\/div>\n
„No v\u00ed\u0161, ale j\u00e1 myslela jaksi jako\u2026ehm sami.“ V\u00fdznamn\u011b se na Toma pod\u00edvala.<\/em><\/div>\n
„Ale\u2026“ Nestihl do\u0159\u00edct Tom, proto\u017ee ho p\u0159eru\u0161il Bill.<\/em><\/div>\n
„Chmpf je to fuk, stejn\u011b jsem tam j\u00edt necht\u011bl, rusk\u00fd kola jsou pro mal\u00fd d\u011bti.“ Nadhodil op\u011bt otr\u00e1ven\u00fd v\u00fdraz. Nehodlal jim d\u011blat k\u0159ena, a nav\u00edc u\u017e by se nevydr\u017eel d\u00edvat na jej\u00ed namy\u0161len\u00fd fr\u0148\u00e1k.<\/em><\/div>\n
„Fajn, my teda p\u016fjdem. Kdyby si n\u011bkde potkal rodi\u010de, \u0159ekni jim pros\u00edm, \u017ee se s v\u00e1ma nevr\u00e1t\u00edm.“ Hodil na n\u011bj Tom je\u0161t\u011b prosebn\u00fd pohled. Bill neodpov\u011bd\u011bl a nakva\u0161en\u011b sledoval dv\u011b vzdaluj\u00edc\u00ed se postavy.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Nen\u00e1vid\u011bl pout\u011b, cukrov\u00e9 vaty a hn\u011bdovlas\u00e9 \u010d\u016fzy s lok\u00fdnkama. Na\u0161tvan\u011b mrsknul svoji vatu do ko\u0161e. P\u0159e\u0161la ho chu\u0165. Kone\u010dn\u011b nastane jeden z m\u00e1la okam\u017eik\u016f, kdy spolu mluv\u00ed norm\u00e1ln\u011b, pak si p\u0159ijde n\u011bjak\u00fd zmalovan\u00fd sto\u017e\u00e1r a v\u0161echno je v h\u00e1ji. Jo, byla vy\u0161\u0161\u00ed ne\u017e Tom. Ten si s t\u00edm v\u0161ak o\u010dividn\u011b starosti ned\u011blal. Zaj\u00edmaly ho \u00fapln\u011b jin\u00e9 partie jej\u00edho t\u011bla. Bill p\u0159evr\u00e1t\u00ed o\u010di. No jist\u011b, hotov\u00e1 Dolly Buster. Je\u0161t\u011b chv\u00edli tam jenom tak post\u00e1val a pot\u00e9 se vydal hledat rodi\u010de. Na\u0161el je u st\u00e1nku s popcornem. Nejsp\u00ed\u0161 se dob\u0159e bavili. Simone i Anet spokojen\u011b dr\u017eely v n\u00e1ru\u010d\u00ed pracn\u011b vyhran\u00e9 ply\u0161\u00e1ky. P\u0159ipadal si odstr\u010den\u00fd a snad poprv\u00e9 od doby, kdy se s Tomem poznali, ho mrzelo, \u017ee tady nen\u00ed. Op\u011bt se zamyslel a nev\u0161iml si rodi\u010d\u016f bl\u00ed\u017e\u00edc\u00edch se k n\u011bmu. „J\u00e9, Bille, kdepak m\u00e1\u0161 Toma?“ Zeptala se Simone.<\/em><\/div>\n
„Ode\u0161el s n\u011bjakou holkou na rusk\u00e9 kolo, \u0159\u00edkal, \u017ee se vr\u00e1t\u00ed pozd\u011bji.“ Sd\u011bloval Bill se skr\u00fdvan\u00fdm zklam\u00e1n\u00edm v hlase.<\/em><\/div>\n
„No jo, d\u011bv\u010data ho nah\u00e1n\u011bj\u00ed o sto \u0161est.“ Zasm\u011bje se Simone.<\/em><\/div>\n
„Nen\u00ed se \u010demu divit, je to moc hezk\u00fd kluk.“ P\u0159itak\u00e1 Anet.<\/em><\/div>\n
„Stejn\u011b jsou trapn\u00fd.“ Zamuml\u00e1 si sp\u00ed\u0161 pro sebe Bill, ale Anet ho stejn\u011b zaslechne.<\/em><\/div>\n
„Bille, neboj, ty si ur\u010dit\u011b taky co nevid\u011bt najde\u0161 d\u011bv\u010de, hm?“ Povzbudiv\u011b se na n\u011bj usm\u011bje.<\/em><\/div>\n
„\u017d\u00e1dn\u00fd nechci, ka\u0161lu na n\u011b.“ Zavr\u010d\u00ed a vyd\u00e1 se sm\u011brem k autu.<\/em><\/div>\n
„Co mu zase p\u0159el\u00edtlo p\u0159es nos?“ Podiv\u00ed se Simone. Anet jen pokr\u010d\u00ed rameny a zavolaj\u00ed na Gordona balancuj\u00edc\u00edho s p\u011bti bal\u00ed\u010dky popcornu. Pou\u0165 pro n\u011b nejsp\u00ed\u0161 skon\u010dila, proto\u017ee podle Billovy n\u00e1lady se tu jist\u011b necht\u011bl d\u00e9le zdr\u017eovat.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Konec flashbacku<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Pomalu za\u010dal rozev\u00edrat o\u010di a zd\u00e1lky sly\u0161el n\u011bjak\u00e9 p\u00edp\u00e1n\u00ed. Nakr\u010dil nos pod divn\u00fdm z\u00e1pachem desinfekce. Tohle nevypadalo jako rusk\u00e9 kolo. „Bille?“ Za\u0161eptal. Objevila se nad n\u00edm v\u0161ak pouze \u017eena v b\u00edl\u00e9 uniform\u011b. Nejsp\u00ed\u0161 zdravotn\u00ed sestra. Ale co d\u011blal v nemocnici?<\/div>\n
„\u0158\u00edkal jste n\u011bco?“ Optala se ho.<\/div>\n
„Co se stalo, kde je Bill?“ Za\u010dal se vypt\u00e1vat a cht\u011bl se posadit, sestra ho ale urychlen\u011b zatla\u010dila zp\u011bt do lehu.<\/div>\n
„Uklidn\u011bte se a le\u017ete. M\u00e1te lehk\u00fd ot\u0159es mozku a ch\u0159ipku, omdlel jste p\u0159i koncert\u011b vy\u010derp\u00e1n\u00edm a stresem.“ Vysv\u011btlila mu. ‚\u00c1 u\u017e si vzpom\u00edn\u00e1m, nebylo mi dob\u0159e. Super, ot\u0159es mozku, a je\u0161t\u011b k tomu jsem nachc\u00edpanej. David jist\u011b sk\u00e1kal radost\u00ed t\u0159i metry do stropu.‘<\/div>\n
„A Bill?“ Zopakoval znovu nal\u00e9hav\u011b svoji ot\u00e1zku, na kterou mu dote\u010f neodpov\u011bd\u011bla.<\/div>\n
„Je s ostatn\u00edmi u pana doktora, vysv\u011btluje jim, co a jak. Jestli chcete, zajdu pro n\u011bj. Beztak mus\u00edm j\u00edt nahl\u00e1sit, \u017ee u\u017e jste vzh\u016fru.“ Mrkla na n\u011bj mile sest\u0159i\u010dka.<\/div>\n
„To byste byla hodn\u00e1.“ Usm\u00e1l se mdle. Po\u0159\u00e1d vypadal bled\u011b a vy\u010derpan\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
Sest\u0159i\u010dka se tedy vydala ke kancel\u00e1\u0159i l\u00e9ka\u0159e. Zaklepala a vstoupila.<\/div>\n
„Dobr\u00fd den.“ Pozdravila slu\u0161n\u011b.<\/div>\n
„Pot\u0159ebujete n\u011bco?“ Optal se j\u00ed doktor, ani\u017e by pozdrav op\u011btoval.<\/div>\n
„Ano, pan Kaulitz je ji\u017e p\u0159i v\u011bdom\u00ed.“ Nahl\u00e1s\u00ed poslu\u0161n\u011b.<\/div>\n
„\u00d3, tak to je v\u00fdborn\u00e1 zpr\u00e1va, hned se na n\u011bj p\u016fjdu pod\u00edvat.“<\/div>\n
„Jo a po\u0159\u00e1d se na v\u00e1s vypt\u00e1v\u00e1.“ Prohodila sm\u011brem k Billovi.<\/div>\n
„Na m\u011b?“ Zamrkal p\u0159ekvapen\u011b. V\u016fbec to ne\u010dekal, ale nemohl v sob\u011b potla\u010dit pocit radosti, jen\u017e j\u00edm v tuhle chv\u00edli proudil. Od okam\u017eiku ud\u00e1losti na zahr\u00e1dce studia spolu nepromluvili ani slovo. Tom se Billovi vyh\u00fdbal, a nav\u00edc mu nebylo dob\u0159e. V\u010dera opravdu vypadal vystresovan\u011b. A kdy\u017e sebou na koncert\u011b pra\u0161til, Bill se m\u00e1lem zbl\u00e1znil strachy. Nech\u00e1pal d\u016fvod, Toma p\u0159ece nen\u00e1vid\u00ed, ne? Posledn\u00ed dobou se to sp\u00ed\u0161 zm\u011bnilo na ‚nesn\u00e1\u0161\u00ed‘. Ka\u017edop\u00e1dn\u011b myslel, \u017ee s n\u00edm Tom v\u00e1\u017en\u011b skon\u010dil, jen\u017ee kdyby ano, pro\u010d by se po n\u011bm sh\u00e1n\u011bl?<\/div>\n
„Sest\u0159i, p\u0159ipravte mi pros\u00edm jeho kartu, my tam mezit\u00edm dojdeme, ale m\u011bl by j\u00edt se mnou jen jeden. Nen\u00ed vhodn\u00e9, aby se rozru\u0161oval, a jestli\u017ee se v\u00e1s nahrne do pokoje p\u011bt, moc tomu nepom\u016f\u017eete.“ Vysv\u011btloval doktor.<\/div>\n
„M\u011bl bych j\u00edt asi j\u00e1.“ P\u0159ihl\u00e1s\u00ed se o slovo aktivn\u011b Bill. Nikdo se v\u0161ak nediv\u00ed, p\u0159ece jen je jeho bratr, a jestli nevlastn\u00ed nebo ne, nehraje roli. Rodina jako rodina.<\/div>\n
„Dob\u0159e, n\u00e1sledujte mne.“ Pokynul Billovi doktor a vydali se sm\u011brem k pokoji, v n\u011bm\u017e Tom le\u017eel. „Zdrav\u00edm v\u00e1s, pane Kaulitzi, jakpak se n\u00e1m da\u0159\u00ed?“ Spustil na Toma a do\u0161el k jeho l\u016f\u017eku. Ne\u017e sta\u010dil n\u011bjak odpov\u011bd\u011bt, za\u010dal mu \u010d\u00edmsi sv\u00edtit do o\u010d\u00ed. „Vypad\u00e1te o hodn\u011b l\u00edp, te\u010f pros\u00edm sledujte m\u016fj prst.“ Za\u010dal kmitat s ukazov\u00e1kem ze strany na stranu. „Velmi dob\u0159e. Bol\u00ed v\u00e1s n\u011bco, krom\u011b hlavy?“ Optal se pro jistotu. Sice ud\u011blali v\u0161echny pot\u0159ebn\u00e9 testy, ale jeden nikdy nev\u00ed. „Ne.“<\/div>\n
„Dobr\u00e1, nech\u00e1m v\u00e1s tedy o samot\u011b s va\u0161\u00edm panem bratrem.“ \u0158ekl a klidil se ven. Bill \u010dekal zat\u00edm p\u0159ed pokojem, aby ho doktor mohl klidn\u011b vy\u0161et\u0159it.<\/p>\n<\/div>\n
„Ahoj.“ Ve\u0161el Bill dovnit\u0159 a sednul si na \u017eidli u postele.<\/div>\n
„Ahoj.“ Oplatil mu pozdrav Tom.<\/div>\n
Bill si povzdechnul. „Pro\u010d si proboha nikomu ne\u0159ekl, \u017ee ti nen\u00ed dob\u0159e?“ Vy\u010detl mu a p\u0159\u00edsn\u011b se na n\u011bj pod\u00edval.<\/div>\n
„Necht\u011bl jsem to \u0159\u00edkat p\u0159ed koncertem, myslel jsem\u2026“ Nestihl do\u0159\u00edct, jeliko\u017e mu do \u0159e\u010di sko\u010dil Bill. No jist\u011b to byla jeho specialita, jeho nikdo p\u0159eru\u0161ovat nesm\u011bl, ale on mohl do \u0159e\u010di sk\u00e1kat komukoli kdykoli.<\/div>\n
„No pr\u00e1v\u011b. Ty v\u017edycky mysl\u00ed\u0161, a takhle to dopad\u00e1. Ale, doktor \u0159\u00edkal, \u017ee jestli bude v\u0161e ok, pust\u00ed t\u011b u\u017e z\u00edtra.“ Do\u0159ekl a roztomile na\u0161pulil rty. ‚Roztomile? Tome, kl\u00eddek. Asi jsem se do t\u00e9 hlavy pra\u0161til hodn\u011b.‘<\/div>\n
„V\u00ed o tom m\u00e1ma?“ Zeptal se.<\/div>\n
„Jo, volal jsem j\u00ed. David n\u00e1m dal dva t\u00fddny volno, za tu dobu bys m\u011bl b\u00fdt u\u017e v pohod\u011b. Na koncerty m\u00e1me n\u00e1hradn\u00ed term\u00edny.“ Tom jenom pok\u00fdval hlavou.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, co se mi vybavilo, kdy\u017e jsem byl mimo sebe?“ Vzpomn\u011bl si Tom na svoji vzpom\u00ednku.<\/div>\n
„Co?“ Pohl\u00e9dnul mu Bill zp\u0159\u00edma do o\u010d\u00ed. Myslel, \u017ee nar\u00e1\u017e\u00ed na v\u011bci, kter\u00e9 se mezi nimi v posledn\u00ed dob\u011b d\u011bjou.<\/div>\n
„Jak jsme byli na t\u00fd pouti, ve dvan\u00e1cti, pamatuje\u0161?“ \u0158ekl Tom proti jeho o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed zcela n\u011bco jin\u00e9ho.<\/div>\n
„Jak bych mohl zapomenout, ta \u0161tafle mi to bude snad do smrti p\u0159ipom\u00ednat.“ V\u011bt\u0161inou poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e se \u0159ekne pou\u0165, vybav\u00ed si tu kudrnatou kozu.<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161 Suzane?“ Zasm\u00e1l se Tom.<\/div>\n
„Jo p\u0159esn\u011b tu mysl\u00edm.“ Ot\u0159epal se Bill p\u0159i vzpom\u00ednce na jej\u00ed p\u0159\u00ed\u0161ern\u011b p\u0159eslazen\u00fd t\u00f3n hlasu.<\/div>\n
„Ale jdi, byla docela mil\u00e1.“<\/div>\n
„Mil\u00e1? Sp\u00ed\u0161 p\u011bkn\u00e1 vt\u011brka. P\u0159isomrovala se k n\u00e1m nebo sp\u00ed\u0161 k tob\u011b. Zkazila super rodinn\u00fd v\u00fdlet.“ Sto\u010dil Bill rty do \u00fa\u0161klebku.<\/div>\n
„Ne\u0159\u00edkej, \u017ee ty si z n\u011bj byl \u00fapln\u011b nad\u0161en\u00fd\u2026“ Uchechtl se ironicky Tom. Bill sklopil pohled.<\/div>\n
„Jo no, m\u011bl bych u\u017e j\u00edt. Sbal\u00edm ti n\u011bjak\u00fd v\u011bci a po\u0161lu je z\u00edtra po Lerym (\u010dlen ochranky).“<\/div>\n
„Uhm, d\u00edk.“ Bill mo\u017en\u00e1 doufal, \u017ee se Tom zept\u00e1, jestli by z\u00edtra nep\u0159i\u0161el, ale nezeptal.<\/div>\n
„Tak \u010dau. Asi se uvid\u00edme a\u017e za dva t\u00fddny.“ Zvedal se pomalu k odchodu.<\/div>\n
„Nejsp\u00ed\u0161 jo. M\u011bj se.“ Oto\u010dil Tom hlavu na stranu. Bill tam je\u0161t\u011b chv\u00edli post\u00e1val a potom ode\u0161el.<\/p>\n<\/div>\n
Noc ub\u011bhla jako voda a Tom m\u011bl te\u010f str\u00e1vit dva t\u00fddny doma v Simonin\u011b nep\u0159etr\u017eit\u00e9 p\u00e9\u010di. U\u017e mu volala s ozn\u00e1men\u00edm, \u017ee si v pr\u00e1ci vzala volno. Byl r\u00e1d, alespo\u0148 bude n\u011bjak\u00fd \u010das s rodinou a d\u00e1 si pauzu od Billa. Nutn\u011b ji pot\u0159eboval, proto\u017ee vztah mezi nimi nabral \u00fapln\u011b jin\u00e9ho sm\u011bru, ne\u017e jak\u00fd oba zam\u00fd\u0161leli.<\/div>\n
„Tak, Tome, jsme tady.“ Ozn\u00e1mil mu \u0159idi\u010d a Tom pomalu vystoupil. Lery mu pomohl s kufry a\u017e ke dve\u0159\u00edm, kde u\u017e st\u00e1la Simone a schovala ve sv\u00e9m l\u00e1skypln\u00e9m objet\u00ed jedin\u00e9ho syna. „Zlat\u00ed\u010dko, kone\u010dn\u011b jsi taky jednou doma. Poj\u010f, ur\u010dit\u011b m\u00e1\u0161 hlad.“ Vychrlila na n\u011bj a Tom stihl Lerymu jenom rychle pod\u011bkovat, jeliko\u017e ho Simone zat\u00e1hla do kuchyn\u011b.<\/div>\n
„Mami, j\u00e1 nem\u00e1m hlad.“ Sna\u017eil se protestovat. Nem\u011bl na j\u00eddlo ani pomy\u0161len\u00ed. „Ale nemrmlej a po\u0159\u00e1dn\u011b se najez. Jsi v\u011b\u010dn\u011b ve stresu a vychrtlej, tak\u017ee dokud tohle nesn\u00ed\u0161, nehne\u0161 se odsud.“ Uk\u00e1zala na p\u0159epln\u011bn\u00fd tal\u00ed\u0159 a Tom jenom hlasit\u011b polknul. Snad po n\u011bm nem\u016f\u017ee cht\u00edt, aby do sebe tohle v\u0161echno nah\u00e1zel. Tolik toho nesn\u00ed ani norm\u00e1ln\u011b.<\/div>\n
„A-ale mami, j\u00e1\u2026“<\/div>\n
„Ano zapomn\u011bla bych, tady m\u00e1\u0161 vidli\u010dku, dobrou chu\u0165, Tomi.“ Rozt\u00e1hla rty do z\u00e1ke\u0159n\u011b sladk\u00e9ho \u00fasm\u011bvu, jako tenkr\u00e1t na Gordona u toho st\u00e1nku.<\/div>\n
„D\u011bkuju.“ P\u00edpl jenom Tom a s nepatrn\u00fdm \u00fasm\u011bvem se pustil do j\u00eddla. Byl zase doma\u2026<\/p>\n<\/div>\n
U Billa doma<\/p>\n<\/div>\n
„Bylo to moc dobr\u00fd, mami, ale jsem nacpanej k prasknut\u00ed.“ Byl si jist\u00fd, \u017ee by se mu do \u017ealudku neve\u0161la u\u017e ani kapka vody.<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b si nechce\u0161 je\u0161t\u011b p\u0159idat?“ Zeptala se starostliv\u011b Anet. Bill byl v\u017edy huben\u00fd, ale te\u010f se j\u00ed zd\u00e1l je\u0161t\u011b k\u0159eh\u010d\u00ed. Nen\u00ed divu, tenhle usp\u011bchan\u00fd styl \u017eivota se na n\u011bm podepsal. „Jsem docela unaven\u00fd, p\u016fjdu si lehnout, ano?“ Z\u00edvnul hran\u011b, aby sv\u00fdm slov\u016fm dodal pat\u0159i\u010dn\u00fd d\u016fraz. Ve skute\u010dnosti v\u016fbec nebyl unaven\u00fd. Po\u0159\u00e1d musel p\u0159em\u00fd\u0161let o Tomovi. Cht\u011bl se tomu vyhnout, ale jen, co p\u0159ijel dom\u016f, Anet na n\u011bj spustila nekone\u010dn\u00e9 mno\u017estv\u00ed ot\u00e1zek. Co se stalo, jak a kdy\u2026 cel\u00e1 ona. Tak\u017ee v\u016fbec nebylo mo\u017en\u00e9 nemyslet na n\u011bj, proto\u017ee o n\u011bm dlouho mluvili. „Jasn\u011b, mus\u00ed\u0161 si po\u0159\u00e1dn\u011b odpo\u010dinout a nabrat s\u00edly.“ Usm\u00e1la se, l\u00edpla mu pusu na tv\u00e1\u0159, a pot\u00e9 se Bill zvedl ze \u017eidle a odkr\u00e1\u010del do sv\u00e9ho pokoje. Nic se tu nezm\u011bnilo. M\u011bl pocit, jako by tu nebyl v\u011bky. Dosedl na svoje m\u011bkk\u00e9 velk\u00e9 leti\u0161t\u011b a dlan\u00ed p\u0159ejel po \u010dist\u011b b\u00edl\u00e9m povle\u010den\u00ed. Zjevil se mu obraz dvou mal\u00fdch kluk\u016f, ha\u0161te\u0159\u00edc\u00ed se o pe\u0159inu.<\/p>\n<\/div>\n
Flashback<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„A \u010d\u00edm se m\u00e1m p\u0159ikr\u00fdt j\u00e1?“ Koukal Tom na Billa, kter\u00fd se zachumlal a\u017e po u\u0161i do sv\u00e9 ‚jedin\u00e9‘ hu\u0148at\u00e9 pe\u0159iny.<\/em><\/div>\n
„\u010c\u00edm chce\u0161.“ Odseknul. Rozhodn\u011b se o ni nehodlal d\u011blit.<\/em><\/div>\n
„Tak to ne, dej ji sem.“ Vzal Tom konec pe\u0159iny a za\u010dal za ni tahat.<\/em><\/div>\n
„Ne, je moje.“ Nedal se Bill. P\u0159etahovali se o ni jako dva bl\u00e1zni, a\u017e ji Tom schv\u00e1ln\u011b pustil a jeliko\u017e le\u017eel Bill na okraji postele, spadnul na zem. Tom se za\u010dal \u0159ehtat.<\/em><\/div>\n
„Ty idiote.“ Vykouknul nasupen\u011b zpoza leti\u0161t\u011b Bill a u\u017e se hrnul k Tomovi. Za\u010dal mu tahat za dredy.<\/em><\/div>\n
„Au, au p\u0159esta\u0148.“ Sna\u017eil se br\u00e1nit Tom.<\/em><\/div>\n
„J\u00e1 ti d\u00e1m au, ty jeden smet\u00e1ku. Si mysl\u00ed\u0161, \u017ee m\u011b ten p\u00e1d nebolel?“ \u0160kubal d\u00e1l Bill Tomovy dredy a najednou mu jeden z\u016fstal v ruce. „Oh.“ Kouknul se na Toma.<\/em><\/div>\n
„Ty si mi\u2026m\u016fj\u2026j\u00e1 t\u011b zabiju.“ Zak\u0159i\u010del Tom a hrnul se nasupen\u011b k Billovi. Ten se rychle rozeb\u011bhnul. Honili se po pokoji.<\/em><\/div>\n
„Nem\u016f\u017eu za to, \u017ee ti na t\u00fd hlav\u011b nedr\u017eej. Prost\u011b upad, no.“ Provokoval za b\u011bhu Bill a st\u00e1le dr\u017eel v ruce Tom\u016fv dred, se kter\u00fdm m\u00e1val nad hlavou.<\/em><\/div>\n
„Upad?! Jak t\u011b \u010dapnu, tak se nedo\u017eije\u0161.“ \u0158val nep\u0159\u00ed\u010detn\u011b Tom.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Najednou pokoj zalilo prudk\u00e9 sv\u011btlo a ve dve\u0159\u00edch st\u00e1la Simone s Anet.<\/em><\/div>\n
„Kluci, co m\u00e1 tenhle neskute\u010dnej krav\u00e1l znamenat?!“<\/em><\/div>\n
„Mami, on mi vytrhnul dred.“ Uk\u00e1zal na hrub\u011b spleten\u00fd pramen v Billov\u011b ruce a nadhodil smutn\u00fd v\u00fdraz v obli\u010deji. „Bille?! Pro\u010d jsi to ud\u011blal?!“ Sykla na n\u011bj na\u0161tvan\u011b Anet.<\/em><\/div>\n
„Ale j\u00e1 jsem\u2026“ Sna\u017eil se br\u00e1nit Bill.<\/em><\/div>\n
„Ne, rad\u011bji u\u017e nechci nic sly\u0161et. Omluv se Tomovi.“ Rozk\u00e1zala mu.<\/em><\/div>\n
„Jemu j\u00e1 se omlouvat nebudu.“ Vystr\u010dil Bill bojovn\u011b bradu.<\/em><\/div>\n
„N\u011bco jsem \u0159ekla.“ Zopakovala ji\u017e netrp\u011bliv\u011b Anet.<\/em><\/div>\n
„Nikdy.“ Trval si na sv\u00e9m Bill.<\/em><\/div>\n
„Jak chce\u0161. Jsi m\u011bs\u00edc bez kapesn\u00e9ho a m\u00e1\u0161 zaracha do konce t\u00fddne.“<\/em><\/div>\n
„Mami, to p\u0159ece nem\u016f\u017ee\u0161.“ Vyt\u0159e\u0161til o\u010di Bill a zaleskly se mu v nich slzy.<\/em><\/div>\n
„Jestli ty m\u016f\u017ee\u0161 Tomovi trhat vlasy, potom j\u00e1 ti m\u016f\u017eu zabavit kapesn\u00e9.“ Ukon\u010dila Anet diskuzi a Bill vztekle odpochodoval trucovat do koupelny. „Tome, za Billa se omlouv\u00e1m.“ Pousm\u00e1la se na n\u011bj Anet. Tomovi se v o\u010d\u00edch zra\u010dil smutek.<\/em><\/div>\n
„Neboj, vlasy ti dorostou.“ Pohladila Simone sv\u00e9ho syna na vytrhl\u00e9m m\u00edste\u010dku a dala mu pusu na \u010delo. „Dobrou noc Tomi.“ Rozlou\u010dila se a i s Anet ode\u0161ly sp\u00e1t. Tom je\u0161t\u011b dlouh\u00e9 minuty post\u00e1val u dve\u0159\u00ed, ne\u017e se odebral do postele a p\u0159ikryl se pe\u0159inou, kv\u016fli kter\u00e9 to v\u0161echno za\u010dalo. P\u0159iv\u0159el v\u00ed\u010dka a poklidn\u011b us\u00ednal. V tom v\u0161ak do pokoje vrazil Bill a v\u016fbec se nesna\u017eil b\u00fdt potichu. V ruce po\u0159\u00e1d dr\u017eel Tom\u016fv dred, posadil se na postel a pramen odlo\u017eil na stolek. Tom pooto\u010dil hlavu.<\/em><\/div>\n
„Dej mi ho.“ K\u00fdvne sm\u011brem k dredu. P\u00e1r vlas\u016f mu na posti\u017een\u00e9m m\u00edst\u011b je\u0161t\u011b z\u016fstalo, mo\u017en\u00e1 by se dal zapl\u00e9st zp\u011bt.<\/em><\/div>\n
„Ne. Nedostanu kv\u016fli n\u011bmu kapesn\u00fd a m\u00e1m zaracha. Je moje pr\u00e1vo si ho nechat.“ Lehnul si do postele a ukradl Tomovi kousek pe\u0159iny. Le\u017eeli z\u00e1dy k sob\u011b a dot\u00fdkali se zadkama.<\/em><\/div>\n
„Netla\u010d se na m\u011b.“ St\u011b\u017eoval si Tom.<\/em><\/div>\n
„J\u00e1 se na tebe netla\u010d\u00edm. To ty se tla\u010d\u00ed\u0161 na m\u011b.“ Zavr\u010del Bill.<\/em><\/div>\n
„Dopr\u010dic, ta pe\u0159ina je mal\u00e1 pro dva.“ P\u0159it\u00e1hnul si ji Tom bl\u00ed\u017e k sob\u011b.<\/em><\/div>\n
„Jo, taky si mysl\u00edm. M\u011bl by ses klidit.“ Zat\u00e1hnul ji zase v\u00edc Bill na svoji stranu.<\/em><\/div>\n
„To by se ti l\u00edbilo.“ U\u0161kl\u00edbnul se Tom.<\/em><\/div>\n
„Chmpfbrrrr.“ Prskal Bill, ale po chv\u00edli se oba dva jak\u017etak\u017e uvelebili, a kone\u010dn\u011b usnuli.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Konec Flashbacku<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Nev\u011bdomky rozt\u00e1hl rty do \u00fasm\u011bvu. Vlastn\u011b se od t\u00e9 doby nic moc nezm\u011bnilo. Po\u0159\u00e1d se h\u00e1daj\u00ed. Dokonce i p\u0159i tom, co spolu ned\u00e1vno d\u011blali. Spolu\u2026 Neuv\u011bdomoval si, \u017ee a\u010dkoli na sebe pov\u011bt\u0161inou \u0161t\u011bkali, skoro v\u0161echno v \u017eivot\u011b d\u011blali spolu. A te\u010f dostali dva t\u00fddny volna\u2026 dlouh\u00e1 doba. Co bude d\u011blat cel\u00e9 dva t\u00fddny? Mo\u017en\u00e1 by mohl za Tomem zaj\u00edt. Mohl nebo cht\u011bl? ‚No tak, Bille, soust\u0159e\u010f se. Bude to jen n\u00e1v\u0161t\u011bva ze slu\u0161nosti a\u2026 sakra!‘ Prot\u0159el si o\u010di. ‚N\u00e1v\u0161t\u011bva ze slu\u0161nosti? V\u011bt\u0161\u00ed blbost jsem v \u017eivot\u011b nesly\u0161el. Kdy jsme k sob\u011b my dva za\u010dali b\u00fdt slu\u0161n\u00ed? No dob\u0159e, tot\u00e1ln\u011b mi hr\u00e1blo. J\u00e1 m\u00e1m ale n\u00e1pady.‘ Rozumoval si pro sebe. Stejn\u011b v\u0161ak v\u00e1hal, m\u00e1 za n\u00edm z\u00edtra zaj\u00edt, nem\u00e1\u2026 R\u00e1no moud\u0159ej\u0161\u00ed ve\u010dera.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Emilia<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Emilia Bylo pr\u00e1v\u011b n\u011bkolik minut p\u0159ed koncertem a v\u0161ichni pob\u00edhali zmaten\u011b sem a tam, aby se stihla p\u0159\u00edprava. Tom jen sledoval m\u00edhaj\u00edc\u00ed se postavy kolem n\u011bj. Nebylo mu dob\u0159e u\u017e od v\u010derej\u0161ka, kdy odjeli ze studia. Zna\u010dn\u00fd pod\u00edl na tom m\u011bla<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[291],"tags":[],"class_list":["post-12256","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-hrisna-exploze"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12256","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=12256"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12256\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=12256"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=12256"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=12256"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}