{"id":1228,"date":"2017-06-05T16:00:00","date_gmt":"2017-06-05T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=1221"},"modified":"2017-06-05T16:00:00","modified_gmt":"2017-06-05T15:00:00","slug":"berlin-anonymous-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2017\/06\/05\/berlin-anonymous-2\/","title":{"rendered":"Berlin, Anonymous 2."},"content":{"rendered":"
autor: Estricnina<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
M\u00e1\u0161 n\u011bco, \u010deho se m\u016f\u017ee\u0161 ob\u00e1vat<\/strong><\/div>\n
\n

\u010ctvrtek, 18. listopadu 2010<\/p><\/div>\n

10:15<\/div>\n
Odesl\u00e1no na adresu: 99red_dreams@msn.de<\/div>\n
<\/p>\n

M\u011bl by sis v\u00edce v\u011b\u0159it, Rede, jsi p\u011bkn\u011b v\u0161\u00edmav\u00fd. Nechodil jsem do \u0161koly v Berl\u00edn\u011b, ale docela bl\u00edzko. Hned na okraji to-ti-nem\u016f\u017eu-\u0159\u00edct, proto\u017ee to je proti pravidl\u016fm, \u017ee? Haha. Maturoval jsem ve stejn\u00e9m roce jako ty, p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m. Blbci? Nem\u016f\u017eu \u0159\u00edct, \u017ee bych potkal mnoho blbc\u016f, kter\u00e9 jsem neposlal k zemi. Pokud jsou to kret\u00e9ni, pak m\u011b dr\u00e1\u017ed\u00ed, a kdy\u017e m\u011b dr\u00e1\u017ed\u00ed, tak se ujist\u00edm, aby o tom v\u011bd\u011bli. Jeliko\u017e jim to d\u00e1m najevo dost otev\u0159en\u011b, v\u011bt\u0161inou naprav\u00ed cokoliv, co d\u011blali \u0161patn\u011b, a pak u\u017e to d\u00e1l nejsou blbci. Pravd\u011bpodobn\u011b se nem\u016f\u017eu tak \u00fapln\u011b ztoto\u017enit s t\u00edm, co t\u00edm mysl\u00ed\u0161, ale docela v\u00edm, o \u010dem to mluv\u00ed\u0161. V \u017eivot\u011b u\u017e jsem se setkal s n\u011bkolika lidmi, kte\u0159\u00ed se ke mn\u011b vet\u0159eli t\u00edm \u0161patn\u00fdm zp\u016fsobem (bez jak\u00fdchkoliv oplzl\u00fdch dvojsmysl\u016f), a to z\u016fstane ve tv\u00e9 hlav\u011b jako prom\u00e1\u010dkl\u00fd d\u016flek. Obvykle to nejsou lid\u00e9, kter\u00e9 bych nen\u00e1vid\u011bl, ale n\u011bkdy je prost\u011b ani nem\u00e1m r\u00e1d, a p\u0159esto je na nich n\u011bco, d\u00edky \u010demu je nemo\u017en\u00e9 na n\u011b zapomenout. H\u00e1d\u00e1m, \u017ee sv\u011bt je prost\u011b n\u011bkdy takhle divn\u00fd, jo. Zaj\u00edmalo by m\u011b, jestli j\u00e1 jsem jedn\u00edm z t\u011bchto lid\u00ed, kte\u0159\u00ed vy\u010dn\u00edvaj\u00ed v mysl\u00edch jin\u00fdch lid\u00ed. Tak trochu si p\u0159eju, abych byl, bylo by cool, kdyby lid\u00e9 za deset let \u0159\u00edkali \u00b4ten TD t\u00fdpek je v\u00e1\u017en\u011b bl\u00e1zniv\u00fd\u00b4, nebo dokonce \u00b4TD byl \u0161\u00edlen\u011b cool zmrd\u00b4, ale byl bych spokojen\u00fd i jen s \u00b4TD, po cel\u00e9 t\u00e9 dlouh\u00e9 dob\u011b si po\u0159\u00e1d mysl\u00edm, \u017ee je tot\u00e1ln\u00ed v\u016fl, ale t\u00fd jo- p\u00e1ni, byla to ta nejv\u00edce omra\u010duj\u00edc\u00ed lidsk\u00e1 bytost, jakou jsem kdy vid\u011bl\u00b4. Jo, p\u0159esn\u011b tak, v\u00e1\u017en\u011b jsem pr\u00e1v\u011b pou\u017eil \u00b4t\u00fd jo\u00b4 a \u00b4p\u00e1ni\u00b4 v jedn\u00e9 v\u011bt\u011b, ale nen\u00ed tady nic, co bys s t\u00edm mohl ud\u011blat. \ud83d\ude42 Stejn\u011b, kdo v\u00ed?<\/em><\/div>\n

\u0160kola byla fajn; m\u011bl jsem spoustu z\u00e1bavy. A\u010dkoliv nem\u016f\u017eu up\u0159\u00edmn\u011b \u0159\u00edct, \u017ee bych se tam vr\u00e1til. V dne\u0161n\u00ed dob\u011b je to drsn\u00e9 a j\u00e1 se st\u00e1le sna\u017e\u00edm zbavit star\u00fdch zlozvyk\u016f a vym\u00e9st zpod koberce n\u011bjak\u00e9 ty d\u00e9mony. Nejsem \u017e\u00e1dn\u00fd \u0161\u00edlenec nebo tak n\u011bco, ale mysl\u00edm, \u017ee pr\u00e1v\u011b ty mi v\u00edc ne\u017e kdokoliv jin\u00fd porozum\u00ed\u0161, jsem si t\u00edm docela jist\u00fd. Prost\u011b tady jsou n\u011bjak\u00e9 v\u011bci, kter\u00e9 pat\u0159\u00ed do minulosti.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

Sakra, Coldplay nem\u016f\u017eu vyst\u00e1t. Budu ti to muset odpustit, proto\u017ee jsem si u\u017eil \u010dten\u00ed o tom takzvan\u00e9m \u00b4zjeven\u00ed\u00b4, kter\u00e9 to vyvolalo, haha. Alespo\u0148 jsi m\u011b varoval, ne\u017e ses p\u0159epnul na holku. Nebudu ti lh\u00e1t – naprosto t\u011b ch\u00e1pu. N\u011bjakou dobu jsem cestoval, ne\u017e jsem se vr\u00e1til zp\u00e1tky do Berl\u00edna. Cht\u011bl jsem pry\u010d stejn\u011b jako ty, taky jsem pot\u0159eboval d\u00fdchat. Ale d\u00edky tob\u011b te\u010f vypad\u00e1m jako blbec, proto\u017ee jsem v\u00e1\u017en\u011b nikdy dvakr\u00e1t nep\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, koho za sebou nech\u00e1v\u00e1m: prost\u011b jsem \u0161el a bylo to. I kdy\u017e se to nejsp\u00ed\u0161 nikdy nedozv\u00edm, pravd\u011bpodobn\u011b jsem toho za sebou zanechal m\u00ed\u0148, ne\u017e za sebou kdy zanech\u00e1\u0161 ty. Douf\u00e1m, \u017ee se nikdy nec\u00edt\u00ed\u0161 provinile za vybalen\u00ed sv\u00e9 ta\u0161ky, jsem si jist\u00fd, \u017ee poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e to ud\u011bl\u00e1\u0161, je to to spr\u00e1vn\u00e9 rozhodnut\u00ed.<\/a><\/em><\/div>\n

<\/p>\n

Mo\u017en\u00e1 si budu muset p\u0159in\u00e9st pivo, ne\u017e p\u0159ijdu s n\u011bjakou tou p\u0159\u00ed\u0161ern\u011b chytrou a sentiment\u00e1ln\u00ed sra\u010dkou. (Co\u017e znamen\u00e1, \u017ee si na tenhle mejl bude\u0161 muset po\u010dkat, jestli si chce\u0161 p\u0159e\u010d\u00edst n\u011bco dramatick\u00e9ho – je\u0161t\u011b nen\u00ed ani jeden\u00e1ct dopoledne). Myslel by sis, \u017ee budu daleko v\u00edc v depresi p\u0159i sv\u00e9 sou\u010dasn\u00e9 finan\u010dn\u00ed situaci, a taky \u017ee u\u017e budu m\u00edt to pivo d\u00e1vno p\u0159ed sebou. Jsem docela p\u0159ekvapen\u00fd, \u017ee je\u0161t\u011b nejsem v n\u011bjak\u00e9 d\u00ed\u0159e. Ne doslova, samoz\u0159ejm\u011b – jo, jsem omezen\u00fd jen na sv\u016fj laptop a matraci, ale kter\u00fd 21let\u00fd nen\u00ed? Na to neodpov\u00eddej, a\u017e dostane\u0161 \u0161anci, nechci to sly\u0161et. Prost\u011b se jen pot\u0159ebuju postavit zp\u00e1tky na nohy; nem\u00e1m co ztratit. Je to jen ot\u00e1zka \u010dasu, \u017ee? Jsem celkem slu\u0161n\u00fd kluk, r\u00e1d si to mysl\u00edm. P\u0159\u00edle\u017eitost se objev\u00ed b\u011bhem n\u011bkolika dn\u00ed, c\u00edt\u00edm to, m\u00e1m na tyhle v\u011bci \u010duch, stejn\u011b jako ty m\u00e1\u0161 talent dostat se mi do hlavy bez m\u00e9ho svolen\u00ed. Tak trochu se c\u00edt\u00edm na noc str\u00e1venou ve m\u011bst\u011b, ale po ka\u017ed\u00e9m dlouh\u00e9m dni pln\u00e9m sebeanal\u00fdzy skon\u010d\u00edm na sv\u00e9 velmi luxusn\u00ed matraci ve prosp\u011bch zahrani\u010dn\u00edho filmu.<\/em><\/div>\n

Rad\u011bji doufej, \u017ee ti Coldplay m\u016f\u017eou zachr\u00e1nit zadek, kdy\u017e o tom n\u011bkomu \u0159ekne\u0161. Je to i ciz\u00ed ak\u010dn\u00ed film se spoustou krve a \u017een v bikin\u00e1ch.<\/em><\/div>\n
Pokud se uk\u00e1\u017ee, \u017ee jsem si p\u016fj\u010dil cokoliv s Meg Ryan, byla to \u00fapln\u011b pod\u011blan\u00e1 ne\u0161\u0165astn\u00e1 n\u00e1hoda a mo\u017en\u00e1 budu muset zavolat mana\u017eerovi Mega Flicks.<\/em><\/div>\n
Ale hej, v ur\u010dit\u00e9m okam\u017eiku byla p\u011bkn\u011b sexy.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

Nepot\u0159ebuju kybl\u00edk na zvracen\u00ed, ale najednou jsem dostal velkou chu\u0165 na k\u00e1vu, pokud mo\u017eno irskou. M\u00e1\u0161 na m\u011b \u0161patn\u00fd vliv, v\u00ed\u0161? Mysl\u00edm, \u017ee ze m\u011b d\u011bl\u00e1\u0161 holku. Mo\u017en\u00e1 budu jen sed\u011bt nad \u0161\u00e1lkem k\u00e1vy a p\u0159em\u00fd\u0161let o tom, jak se m\u016f\u017eu vypo\u0159\u00e1d\u00e1vat s chl\u00e1pkem, kter\u00fd vede poh\u00e1dkov\u00e9 boje o p\u0159e\u017eit\u00ed, m\u00e1 divn\u00e9 analogie k \u017eivotu a kofeinovou poruchu, kter\u00e1 m\u011b p\u0159inut\u00ed se usm\u00edvat poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e o n\u00ed \u010dtu.<\/em><\/div>\n

\n
***<\/div>\n
\n

„Heinrichu, ruce pry\u010d. Danieli, zopakuj to nevhodn\u00e9 gesto je\u0161t\u011b jednou a v\u0161em \u0159eknu, co se stalo minul\u00fd \u010dtvrtek v tom skladu.“ Neud\u011blal by to, ale to Daniel nev\u011bd\u011bl. Ve skute\u010dnosti si myslel, \u017ee by to rozhodn\u011b ud\u011blal, soud\u011b podle plamen\u016f, kter\u00e9 \u0161lehaly z norm\u00e1ln\u011b jasn\u00fdch a medov\u011b zbarven\u00fdch o\u010d\u00ed jeho instruktora. T\u011b\u017ece polkl a narovnal se, neochotn\u00fd pokou\u0161et sv\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed. To jsem si myslel, ty sy\u010d\u00e1ku<\/em>. Bill v\u00edt\u011bzoslavn\u011b pozvedl obo\u010d\u00ed. Koutkem oka zachytil Gustavovo nesouhlasn\u00e9 zaz\u00edr\u00e1n\u00ed, kter\u00fdm mu \u0159\u00edkal: \u00b4Ty v\u00ed\u0161, \u017ee nem\u016f\u017ee\u0161 vyhro\u017eovat desetilet\u00fdm d\u011btem, Bille\u00b4. Koutky jeho \u00fast sebou za\u0161kubaly, kdy\u017e zachytil hrav\u00fd \u00fa\u0161klebek na kamar\u00e1dov\u011b tv\u00e1\u0159i, zat\u00edmco za\u010dal ve sv\u00fdch velk\u00fdch ruk\u00e1ch hladit struny akustick\u00e9 kytary. N\u011bkolik d\u011bt\u00ed po Gustavov\u011b levici n\u00e1sledovalo blon\u010f\u00e1kovy pohyby, jejich vlastn\u00ed kytary za\u010daly sk\u0159\u00edpav\u011b hr\u00e1t.<\/div>\n

Bill obr\u00e1til svou pozornost ke skupince d\u011bt\u00ed usazen\u00fdch p\u0159ed n\u00edm. „Posledn\u00ed \u010d\u00edslo dne, a pak p\u016fjdeme. Od p\u0159edposledn\u00ed sloky, a\u2026“<\/div>\n
„U\u017e ne zase \u00b4Am Weihnachtsbaum-bla-bla\u00b4!“<\/div>\n
„Poj\u010fme si d\u00e1t tu druhou p\u00edsni\u010dku, pane! Tu pro z\u00e1bavu!“<\/div>\n
„Tu z\u00e1bavnou! U\u017e m\u011b nebav\u00ed ty star\u00e9 p\u00edsni\u010dky!“<\/div>\n
\n

Bill si polo\u017eil ruce v bok, jak se ze t\u0159\u00eddy oz\u00fdvalo v\u00edce nespokojen\u00fdch v\u00fdk\u0159ik\u016f. „Ale\u2026“ Zvedl hlavu Gustavov\u00fdm sm\u011brem s nad\u011bj\u00ed, \u017ee jeho spolupachatel bude r\u00e1zn\u011bj\u0161\u00ed. V\u011bd\u011bl, \u017ee mus\u00ed zkou\u0161et na bl\u00ed\u017e\u00edc\u00ed se festival, a v\u011bd\u011bl, \u017ee bude m\u00edt probl\u00e9my, pokud bude i nad\u00e1le nech\u00e1vat d\u011bti hr\u00e1t p\u00edsn\u011b mimo u\u010debn\u00ed pl\u00e1n. A\u010dkoliv to byla v prv\u00e9 \u0159ad\u011b jeho chyba, \u017ee je nechal dostat jejich mal\u00e9 ruce na listy s jeho obl\u00edbenou p\u00edsn\u00ed od Coldplay. No – nechat je necht\u011bn\u011b o ty listy zakopnout a d\u00e1t jim je do ruky, a u\u010dit je to hr\u00e1t hned po t\u00fddnech lidov\u00fdch p\u00edsn\u00ed a opakov\u00e1n\u00ed koled, byly dva velmi odli\u0161n\u00e9 sc\u00e9n\u00e1\u0159e. Nicm\u00e9n\u011b, jejich t\u0159\u00edda si tu p\u00edse\u0148 u\u017e\u00edvala a on se nechal spokojen\u011b vt\u00e1hnout do \u010dehokoliv, co nebyla jen mdl\u00e1 melodie, kter\u00e9 byli nuceni hr\u00e1t den po dni.<\/p><\/div>\n

Gustav mu v\u011bnoval v\u011bdouc\u00ed pohled a na tv\u00e1\u0159 se mu vkradl mal\u00fd \u00fasm\u011bv tak jako v\u017edy, kdy\u017e v\u011bd\u011bl, \u017ee budou d\u011blat n\u011bco, co by nem\u011bli – ale stejn\u011b to ud\u011blaj\u00ed. Bill vydechl, jako by byl pr\u00e1v\u011b p\u0159inucen k t\u011b\u017ek\u00e9mu kompromisu, ale sv\u011btlo v jeho o\u010d\u00edch vypov\u00eddalo o n\u011b\u010dem jin\u00e9m.<\/div>\n
Sv\u00e9 \u010d\u00edslo na festival mohli zkou\u0161et i ve st\u0159edu.<\/div>\n
„Okay, okay, vy bando mimin,“ zavrkal \u0161k\u00e1dliv\u011b p\u0159es brebent\u011bn\u00ed a v\u00fdk\u0159iky. „Tak\u017ee \u00b4Strawberry Swing\u00b4. Ale za\u010dneme a\u017e od posledn\u00ed \u010d\u00e1sti a d\u00e1me si to do konce, a pak je na \u010dase j\u00edt dom\u016f. V\u0161ichni se m\u016f\u017eou p\u0159idat k vok\u00e1l\u016fm. \u00b4People moving<\/em>\u00b4, a t\u0159i \u010dty\u0159i\u2026“<\/div>\n
<\/p>\n

People moving all the time<\/em><\/div>\n

Inside a perfectly straight line<\/em><\/div>\n
Don’t you wanna curve away?<\/em><\/div>\n
When it’s such\u2026<\/em><\/div>\n
It’s such a perfect day<\/em><\/div>\n
It’s such a perfect day.<\/em><\/div>\n
\n

\u00dasty nazna\u010doval slova, jak zp\u011bv\u00e1ky zpo\u010d\u00e1tku vedl, gestem jim uk\u00e1zal, aby se narovnali v z\u00e1dech a upravili sv\u00e9 d\u00fdch\u00e1n\u00ed, ne\u017e se vrhli do dal\u0161\u00ed sloky. Bill jemn\u011b zvedl ruku se sign\u00e1lem, aby zvolnili tempo.<\/p><\/div>\n

<\/p>\n

Now the sky could be blue<\/em><\/div>\n

I don’t mind<\/em><\/div>\n
Without you it’s a waste of time<\/em><\/div>\n
Could be blue<\/em><\/div>\n
I don’t mind<\/em><\/div>\n
Without you it’s a waste of time<\/em><\/div>\n
Could be blue,<\/em><\/div>\n
Could be grey<\/em><\/div>\n
Without you I’m just miles away<\/em><\/div>\n
Could be blue<\/em><\/div>\n
I don’t mind …<\/em><\/div>\n
\n

„Spr\u00e1vn\u011b, spr\u00e1vn\u011b, a\u2026 velk\u00fd z\u00e1v\u011br\u2026“ Zav\u0159el o\u010di a soust\u0159edil se na zvuk akustiky, blokoval n\u011bkter\u00e9 z fale\u0161n\u00fdch p\u0159edpubert\u00e1ln\u00edch kv\u00edlen\u00ed, kter\u00e9 mu pi\u0161t\u011bly do ucha ze zadn\u00ed \u010d\u00e1sti t\u0159\u00eddy.<\/p><\/div>\n

<\/p>\n

Without you it\u00b4s waste of time\u2026<\/em><\/div>\n

\n

Elegantn\u011b m\u00e1chl rukama a p\u0159ivedl sbor k z\u00e1v\u011bru.<\/p><\/div>\n

„Dobr\u00e1 pr\u00e1ce, v\u0161ichni. Je \u010das j\u00edt, ale nezapome\u0148te, \u017ee V\u00e1no\u010dn\u00ed Festival Sv\u011btel je u\u017e za m\u011bs\u00edc, tr\u00e9nujte ve voln\u00e9m \u010dase i doma. P\u0159\u00ed\u0161t\u00ed t\u00fdden chci sly\u0161et bezchybn\u00e9 p\u0159echody.“ Daniel hlasit\u011b vyjekl, kdy\u017e ho jeho nejlep\u0161\u00ed kamar\u00e1d kopl do holen\u011b, a oba kluci vyrazili ze t\u0159\u00eddy, aby unikli zaz\u00edr\u00e1n\u00ed jejich instruktora.<\/div>\n
T\u0159\u00edda se vypr\u00e1zdnila b\u011bhem t\u0159\u00ed minut a Bill se zamra\u010dil, kdy\u017e si v\u0161iml nepo\u0159\u00e1dku, kter\u00fd tam zanechali. \u0158\u00edkaj\u00ed v\u016fbec ti rodi\u010de n\u011bkdy sv\u00fdm d\u011btem, aby si po sob\u011b uklidili?<\/em> Pomyslel si unaven\u011b, zat\u00edmco opatrn\u011b ulo\u017eil housle do sametov\u00e9ho pouzdra. Op\u0159el ho o ze\u010f, ne\u017e se zam\u011b\u0159il na ka\u0161tanov\u011b hn\u011bd\u00e9 kudrlinky, kter\u00e9 pro\u0161ly kolem n\u011bj.<\/div>\n
\n

„Oh, Elso,“ Bill popadl d\u00edvku za rameno, ne\u017e stihla dorazit ke dve\u0159\u00edm. Poklekl na jej\u00ed \u00farove\u0148 a pohl\u00e9dl do jej\u00edho skl\u00ed\u010den\u00e9ho obli\u010deje. Kdy\u017e si v\u0161iml nepohodl\u00ed a strachu v jej\u00edch o\u010d\u00edch, zm\u011bk\u010dil sv\u016fj v\u00fdraz a laskav\u011b se usm\u00e1l. „Dneska jsi byla opravdu skv\u011bl\u00e1, mali\u010dk\u00e1. Hodn\u011b ses zlep\u0161ila, a tohle ne\u0159\u00edkej ostatn\u00edm, ale,“ zazubil se, kdy\u017e nejmlad\u0161\u00ed \u017e\u00e1kyn\u011b jeho t\u0159\u00eddy zm\u011bnila okam\u017eit\u011b v\u00fdraz; koneckonc\u016f si byla jist\u00e1, \u017ee j\u00ed bude \u0159e\u010deno to nejv\u011bt\u0161\u00ed tajemstv\u00ed a \u017ee jej\u00ed u\u010ditel ho sv\u011b\u0159\u00ed pouze j\u00ed. „Jsi v na\u0161\u00ed t\u0159\u00edd\u011b letos jedn\u00edm z nejlep\u0161\u00edch zp\u011bv\u00e1k\u016f. Chci, abys m\u011bla na na\u0161em vystoupen\u00ed na festivalu b\u011bhem prvn\u00ed \u010d\u00e1sti s\u00f3lo. Bylo by to v pohod\u011b?“ Else se okam\u017eit\u011b rozsv\u00edtily o\u010di.<\/p><\/div>\n

„O-okay\u2026“ Odpov\u011bd\u011bla \u0161eptem a kousala se do rtu.<\/div>\n
„B\u00e1je\u010dn\u00e9. Te\u010f ut\u00edkej, ne\u017e si tvoje m\u00e1ma za\u010dne d\u011blat starosti. A doma cvi\u010dit!“ P\u0159ipomn\u011bl j\u00ed Bill, kdy\u017e se postavil a uk\u00e1zal j\u00ed rukou ke dve\u0159\u00edm. Sledoval, jak miz\u00ed ze dve\u0159\u00ed a dol\u016f do haly, ne\u017e se oto\u010dil a zam\u00ed\u0159il zp\u00e1tky do t\u0159\u00eddy.<\/div>\n
„Ty bl\u00e1zne.“ Gustav se zvedl ze sv\u00e9ho m\u00edsta za bubny. „A cenu za \u00b4Nejv\u011bt\u0161\u00edho po\u0161etilce roku\u00b4 dostane\u2026“ Gustav si poupravil dr\u017een\u00ed sv\u00fdch pali\u010dek a vrhnul rukama dol\u016f do n\u00e1siln\u00e9ho zabubnov\u00e1n\u00ed. „Dung, dung, dung, dung, dung\u2026 Idiot: Bill Tr\u00fcmper!“<\/div>\n
\n<\/div>\n
„Ani nev\u00edm, komu bych m\u011bl pod\u011bkovat, tohle je tak ne\u010dekan\u00e9,“ Bill klop\u00fdtl kup\u0159edu ve sv\u00fdch vysok\u00fdch \u010dern\u00fdch bot\u00e1ch, ruku s jemn\u011b upraven\u00fdmi st\u0159\u00edbrn\u00fdmi nehty si v \u0161oku p\u0159idr\u017eel na hrudi. „Nem\u011bl jsem ani tu\u0161en\u00ed, ach, tohle jsem ne\u010dekal! Kde m\u00e1m za\u010d\u00edt?“ Vystr\u010dil jazyk, jak se nat\u00e1hl do zadn\u00ed kapsy pro kousek pap\u00edru, a odka\u0161lal si. „R\u00e1d bych svou nejup\u0159\u00edmn\u011bj\u0161\u00ed vd\u011b\u010dnost sm\u011b\u0159oval ke sv\u00fdm p\u0159\u00e1tel\u016fm, kte\u0159\u00ed to se mnou nikdy nevzdali, sv\u00e9 m\u00e1m\u011b, samoz\u0159ejm\u011b, za to, \u017ee m\u011b porodila, sv\u00e9mu posti\u017een\u00e9mu spolupracovn\u00edkovi Gustavovi, kter\u00fd m\u00e1 v\u017edy n\u011bco bezv\u00fdznamn\u00e9ho a zbyte\u010dn\u00e9ho na jazyku, bez ohledu na situaci\u2026“ Bill se dramaticky ov\u00edval, zd\u00e1nliv\u011b na pokraji mdlob.<\/div>\n
„Napsal jsi sv\u00e9 d\u00edky na zadn\u00ed stranu bro\u017eurky z \u010d\u00ednsk\u00e9ho j\u00eddla?“<\/div>\n
„\u2026 ale my mu odpou\u0161t\u00edme, proto\u017ee v\u0161ichni v\u00edme, jak\u00e9 je to b\u0159emeno \u017e\u00edt s Tourettov\u00fdm syndromem.“<\/div>\n
Bill se vyhnul pali\u010dce m\u00ed\u0159\u00edc\u00ed na jeho hlavu. „Hej, opatrn\u011b s t\u00edm vybaven\u00edm, ty demente!“<\/div>\n
Bill zvedl pali\u010dku a zp\u016fsobil Gustavovi z\u00e1chvat sm\u00edchu, kdy\u017e se ji pokusil proto\u010dit v prstech tak, jak to \u010das od \u010dasu vid\u011bl u blon\u010f\u00e1ka. Nespokojen\u011b nakr\u010dil tv\u00e1\u0159, kdy\u017e se mu v dlani pouze neohraban\u011b oto\u010dila. Frustrovan\u011b ji hodin nazp\u011bt.<\/div>\n
\n

„Panebo\u017ee, Bille!“<\/p><\/div>\n

Gustav uhnul a d\u0159evo nal\u00e9tlo plnou silou do hromady \u010del a kytar op\u0159en\u00fdch o zadn\u00ed st\u011bnu. Oba posko\u010dili, kdy\u017e v\u011bt\u0161ina z nich byla shozena a s hlasit\u00fdm rachotem dopadla na zem.<\/div>\n
„Do prdele!“<\/div>\n
„Pod\u00edvej, cos ud\u011blal, kurva.“ Gustav potla\u010dil zasm\u00e1n\u00ed, pln\u011b si v\u011bdom toho, \u017ee kdyby kter\u00fdkoliv z t\u011bchto n\u00e1stroj\u016f byl rozbit\u00fd, oba by byli p\u011bkn\u011b v h\u00e1ji. Oba mu\u017ei se p\u0159i\u0161ourali bl\u00ed\u017e, zvedli v\u0161echny n\u00e1stroje a postavili je \u00fahledn\u011b zp\u00e1tky na m\u00edsto.<\/div>\n
„G, tohle – pod\u00edvej\u2026“ Bill se oto\u010dil ke kamar\u00e1dovi s roz\u0161\u00ed\u0159en\u00fdma o\u010dima a \u0161t\u00edhl\u00fdm prstem p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl p\u0159es m\u00edsto, kde m\u011bla b\u00fdt na kytaru, kterou dr\u017eel, navinuta struna H. Otev\u0159el \u00fasta.<\/div>\n
„To jsme neud\u011blali, chci \u0159\u00edct, \u017ees je jen shodil, nep\u0159e\u0159\u00edznul jsi struny,“ Gustav si vt\u00e1hl ret mezi zuby, vzal si od Billa kytaru a narovnal se.<\/div>\n
„V\u010dera to takhle nebylo, kontrolovali jsme to, v\u0161echno jsme spo\u010d\u00edtali a nic takov\u00e9ho nebylo zaps\u00e1no\u2026“<\/div>\n
„Ale, tak\u2026 to je jedno, je to dobr\u00e9, v\u0161echno je v po\u0159\u00e1dku.“ Gustav po Billovi bl\u00fdsknul nerv\u00f3zn\u00edm \u00fasm\u011bvem a sp\u011bchal sm\u011brem k zadn\u00ed m\u00edstnosti. Otev\u0159el dve\u0159e a Bill p\u0159i\u0161el za n\u00edm, zv\u011bdav\u00fd, co m\u00e1 jeho kamar\u00e1d v pl\u00e1nu. Gustav p\u0159e\u0161el malou m\u00edstnost, razil si cestu mezi velk\u00fdmi boxy pln\u00fdmi v\u0161ech mo\u017en\u00fdch v\u011bc\u00ed, od hudebn\u00edch skladeb a\u017e po n\u00e1hradn\u00ed jaz\u00fd\u010dky do klarinet\u016f, \u010distic\u00edch prost\u0159edk\u016f a trs\u00e1tek. Nat\u00e1hl se za nejvzd\u00e1len\u011bj\u0161\u00ed polici, odtla\u010dil stranou n\u011bkolik \u010dern\u00fdch pouzder a zastr\u010dil za n\u011b, mimo dohled, po\u0161kozenou kytaru.<\/div>\n
\n

„To je tak d\u011btinsk\u00e9, Gustave,“ zafun\u011bl Bill, pobaven\u011b.<\/p><\/div>\n

„A ty snad v\u00ed\u0161, jak vym\u011bnit kytarovou strunu, ty g\u00e9nie? Pokud nechce\u0161, aby to Brauer zjistil, tak ti navrhuju dr\u017eet tu svou kr\u00e1snou pusu zav\u0159enou.“ Gustav na sv\u00e9ho spolupracovn\u00edka varovn\u011b zak\u00fdval prstem a zvedl obo\u010d\u00ed, ne\u017e se z t\u00e9 p\u0159epln\u011bn\u00e9 m\u00edstnosti vypot\u00e1cel.<\/div>\n
Bill ho n\u00e1sledoval s v\u011bdom\u00edm, \u017ee m\u00e1 jeho kamar\u00e1d pravdu; kdyby jejich \u0161\u00e9f na\u0161el rozbit\u00fd n\u00e1stroj bez zodpov\u011bdn\u00e9ho vysv\u011btlen\u00ed, museli by ze sebe vym\u00e1\u010dknout p\u011bkn\u00fd pen\u00edz, kter\u00fd ani jeden z nich nem\u011bli. Bu\u010f tohle, anebo do\u010dasn\u00e9 zbaven\u00ed funkce, nebo n\u011bco je\u0161t\u011b hor\u0161\u00edho, o \u010dem\u017e Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee si to tak\u00e9 nem\u016f\u017ee dovolit.<\/div>\n
Navzdory tomu v\u0161emu si s Gustavem vym\u011bnili pobaven\u00e9 \u00fa\u0161klebky, ne\u017e za\u010dali ukl\u00edzet a balit si v\u011bci. Bill vklouznul za st\u016fl v rohu m\u00edstnosti. Rychle prolistoval kupu pap\u00edr\u016f, n\u011bkter\u00e9 z nich slo\u017eil na hrom\u00e1dku a odlo\u017eil je stranou, zat\u00edmco ostatn\u00ed zastr\u010dil do sv\u00e9 ta\u0161ky. Prsty p\u0159ejel \u0161tos barevn\u00fdch pap\u00edr\u016f scvaknut\u00fdch dohromady, o\u010di mu se z\u00e1jmem zam\u00ed\u0159ily na formul\u00e1\u0159 na p\u0159edn\u00ed str\u00e1nce.<\/div>\n
<\/p>\n

\u00da\u010dastnick\u00fd formul\u00e1\u0159 pro V\u00e1no\u010dn\u00ed Festival Sv\u011btel<\/em><\/div>\n

\n

„Uf, po\u0159\u00e1d jsem to je\u0161t\u011b nevyplnil\u2026“ zast\u00e9nal Bill. Popadl nejbli\u017e\u0161\u00ed pero a rychle za\u010dal vypisovat.<\/p><\/div>\n

Centrum um\u011bn\u00ed a hudby: Mimo\u0161koln\u00ed z\u00e1kladn\u00ed hudebn\u00ed program – t\u0159\u00edda B (v\u011bk 10-13)<\/div>\n
P\u00edse\u0148: Am Weihnachtsbaum die Lichter Brennen<\/div>\n
14 vokalist\u016f, 4 kytary, 1 basa, 5 r\u016fzn\u00fdch bic\u00edch n\u00e1stroj\u016f, 1\u2026\u00a8<\/div>\n
\n<\/div>\n
„Chod\u00ed\u0161 sem \u010dasto, fe\u0161\u00e1ku?“<\/div>\n
„\u2026 co kurva?“<\/div>\n
Bill t\u00e9m\u011b\u0159 bolestiv\u011b vyst\u0159elil hlavou vzh\u016fru, ale d\u0159\u00edv ne\u017e se mohl rozhl\u00e9dnout po vin\u00edkovi, jemn\u00e9 prsty se zamotaly do jeho b\u00edlo-\u010dern\u00fdch dred\u016f a p\u0159it\u00e1hly si jej do pohlcuj\u00edc\u00edho polibku. T\u00e9m\u011b\u0159 okam\u017eit\u011b se uvolnil, ochutnal rty n\u011bkoho, koho moc dob\u0159e znal.<\/div>\n
„U\u017e nikdy se ke mn\u011b nepokou\u0161ej takhle p\u0159ikr\u00e1st,“ zamumlal proti rt\u016fm sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele, kdy\u017e byl polibek u konce. „A u\u017e nikdy neopakuj tuhle fr\u00e1zi. Skon\u010d\u00edm to s tebou, rozum\u00ed\u0161?“<\/div>\n
Vy\u0161\u0161\u00ed mu\u017e se lehce uchechtl jeho pasivn\u011b-agresivn\u00edmu t\u00f3nu, ne\u017e sklonil hlavu a do\u017eadoval se dal\u0161\u00edho polibku.<\/div>\n
„Ehm-ehm.“ Bill neochotn\u011b rozbalil sv\u00e9 ruce z t\u011bla druh\u00e9ho mu\u017ee a pohl\u00e9dl na Gustava, kter\u00fd si upravoval br\u00fdle s tlust\u00fdmi r\u00e1my, nyn\u00ed sed\u00edc\u00ed na ko\u0159eni jeho nosu.<\/div>\n
„Promi\u0148.“ Bill nezn\u011bl p\u0159\u00edli\u0161 omluvn\u011b.<\/div>\n
„No, cht\u011bl jsem se zeptat, jestli byste si ty a Picasso cht\u011bli zaj\u00edt na \u010d\u00ednu, ale ta \u017elu\u010d stoupaj\u00edc\u00ed m\u00fdm hrdlem-„<\/div>\n
„Jo, jo, nech si toho, Buzzi Killingtone.“ Gustav na n\u011bj vystr\u010dil prost\u0159edn\u00ed\u010dek a Bill na opl\u00e1tku vypl\u00e1zl jazyk, v tlumen\u00e9m sv\u011btle bl\u00fdskl jeho piercing. „Ali, p\u016fjde\u0161, nebo ne?“ Promluvil druh\u00fdm sm\u011brem a p\u0159ehodil si sv\u00e9 dlouh\u00e9 vlasy p\u0159es rameno.<\/div>\n
\n

Alfons proto\u010dil o\u010di, jednu ruku si zastr\u010dil do kapsy a druhou zajel do sv\u00fdch kr\u00e1tk\u00fdch, kudrnat\u00fdch vlas\u016f. „Nemysl\u00ed\u0161, \u017ee by ses m\u011bl zeptat, jestli my p\u016fjdeme? M\u00edsto toho, abys na m\u011b promluvil jako na d\u00edt\u011b nebo na \u0161t\u011bn\u011b-„<\/p><\/div>\n

„Ty jsi \u0161t\u011bn\u011b,“ zvolal Bill zpod stolu, kde si balil do ta\u0161ky posledn\u00ed zbytky sv\u00fdch v\u011bc\u00ed. Vysko\u010dil zp\u00e1tky, popadl ze \u017eidle svou bundu a hodil ji na sebe. „Jsi moje \u0161t\u011b\u0148\u00e1tko. A te\u010f, bude\u0161 hodn\u00fd kluk a p\u016fjde\u0161 se mnou a s Gustavem na kafe?“<\/div>\n
„Pouze pokud mi p\u00e1n\u00ed\u010dek sl\u00edb\u00ed odm\u011bnu,“ odpov\u011bd\u011bl Alfons sv\u00fdm typick\u00fdm, hlubok\u00fdm hlasem.<\/div>\n
Bill koutkem oka zachytil, jak se jeho spolupracovn\u00edk nepohodln\u011b zavrt\u011bl, a nemohl si pomoct, aby se nerozesm\u00e1l. „Ne p\u0159ed d\u011btmi, Ale.“ Uk\u00e1zal Gustavovi na dve\u0159e a hrav\u011b zatahal za ruku sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele.<\/div>\n
„Pozd\u011bji,“ za\u0161eptal Alfonsovi do ucha, zat\u00edmco v\u0161ichni t\u0159i vyrazili do ulic.<\/div>\n
\n

***<\/strong><\/div>\n

\n

Tom se posadil do rohu p\u0159epln\u011bn\u00e9 m\u00edstnosti a p\u0159ilo\u017eil si ruce na tv\u00e1\u0159, ve snaze rozmas\u00edrovat stres, kter\u00fd se v n\u011bm nahromadil za posledn\u00edch n\u011bkolik dn\u00ed. P\u0159ed \u010dty\u0159mi dny obdr\u017eel telefon\u00e1t, p\u0159ed t\u0159emi sed\u011bl v letadle zp\u00e1tky do N\u011bmecka a p\u0159ed dv\u011bma kontaktoval v\u0161echny p\u0159\u00edbuzn\u00e9, kte\u0159\u00ed byli jeho otci dostate\u010dn\u011b bl\u00edzc\u00ed, aby s nimi prodiskutoval poh\u0159ebn\u00ed v\u00fddaje; v\u00fddaje, kter\u00e9, jak zjistil, byly u\u017e dlouho za\u0159\u00edzeny bez n\u011bj. Ve chv\u00edli, kdy se mu kone\u010dn\u011b poda\u0159ilo p\u0159ijmout fakt, \u017ee jeho otec zem\u0159el, u\u017e sledoval, jak duchovn\u00ed spou\u0161t\u00ed rakev do zem\u011b.<\/p><\/div>\n

Zhluboka d\u00fdchat. Zhluboka d\u00fdchat, Tome.<\/em><\/div>\n
Zamrkal sv\u00fdma zaml\u017een\u00fdma o\u010dima a zhluboka d\u00fdchal, jak s\u00e1m sebe instruoval od chv\u00edle, co poh\u0159eb za\u010dal. V posledn\u00edch letech si se sv\u00fdm otcem nebyl nijak zvl\u00e1\u0161\u0165 bl\u00edzk\u00fd, ale rodina byla rodina a v\u0161echno se to stalo tak zatracen\u011b rychle; dnes r\u00e1no se probudil, zapomn\u011bl, \u017ee je v N\u011bmecku, a m\u00e1lem se rozb\u011bhl do vedlej\u0161\u00ed m\u00edstnosti nah\u00fd a volal na sv\u00e9 kamar\u00e1dy z kapely. Na\u0161t\u011bst\u00ed k n\u011bmu okam\u017eit\u011b p\u0159isp\u011bchala vzpom\u00ednka na ubytov\u00e1n\u00ed v dom\u011b Georgovy rodiny, ale s t\u00edm z\u00e1rove\u0148 i p\u0159ipom\u00ednka na znepokojuj\u00edc\u00ed telefon\u00e1t i celou tu situaci, do kter\u00e9 byl bez varov\u00e1n\u00ed vhozen.<\/div>\n
\n<\/div>\n
„Hej k\u00e1mo, jak se dr\u017e\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„\u2026 budu \u017e\u00edt, nen\u00ed to nic v\u00e1\u017en\u00e9ho,“ zavtipkoval Tom temn\u011b, kdy\u017e zvedl obli\u010dej ze sv\u00fdch dlan\u00ed. Georg ho popl\u00e1cal po z\u00e1dech a posadil se vedle n\u011bj.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, \u017ee jsem ti to \u0159\u00edkal u\u017e p\u0159edt\u00edm, ale\u2026 Je mi l\u00edto, \u017ee se to stalo tak rychle. Tohle byl p\u011bkn\u011b posran\u00fd zp\u016fsob, jak se vr\u00e1tit dom\u016f, a dokonce je\u0161t\u011b posran\u011bj\u0161\u00ed zp\u016fsob, jak se vypo\u0159\u00e1dat se smrt\u00ed sv\u00e9ho otce a tak. Jestli je tady n\u011bco, co pot\u0159ebuje\u0161, v\u00ed\u0161, kde m\u011b naj\u00edt, Tome.“<\/div>\n
Tomovi se na tv\u00e1\u0159 vpl\u00ed\u017eil ten nejmen\u0161\u00ed \u00fasm\u011bv. Obr\u00e1til se ke Georgovi a popl\u00e1cal ho po z\u00e1dech. „Jo, j\u00e1 v\u00edm. Cen\u00edm si toho, chlape.“<\/div>\n
Rozhostila se mezi nimi p\u0159\u00edjemn\u00e1 chv\u00edle ticha. Tomovy my\u0161lenky st\u00e1le p\u0159etrv\u00e1valy u jeho otce a bylo \u010d\u00edm d\u00e1l t\u011b\u017e\u0161\u00ed a t\u011b\u017e\u0161\u00ed se s t\u00edm vypo\u0159\u00e1dat, kdy\u017e mu za\u010d\u00ednala doch\u00e1zet cel\u00e1 realita. Dokonce se s J\u00f6rgem ani nerozlou\u010dil, ne\u017e vystoupil z jeho \u017eivota; ten ve\u010der, kdy nastoupil do vlaku, aby se v Berl\u00edn\u011b setkal s Georgem, m\u011bl v hlav\u011b jen sotva n\u011bjakou my\u0161lenku na sv\u00e9ho otce. Noc p\u0159edt\u00edm se poh\u00e1dali, docela n\u00e1siln\u011b, a pr\u00e1v\u011b tu noc se Tom rozhodl, \u017ee u\u017e sv\u00e9ho otce nebude nikdy pot\u0159ebovat. Sbalil se a n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed den ode\u0161el, bez \u00famyslu se v nejbli\u017e\u0161\u00ed dob\u011b dom\u016f vr\u00e1tit.<\/div>\n
\n

Ironie je krut\u00fd bastard, kter\u00fd m\u00e1 pot\u011b\u0161en\u00ed ze syp\u00e1n\u00ed soli do va\u0161ich \u010derstv\u00fdch ran pot\u00e9, co jste byl bezl\u00edtostn\u011b za\u0161lap\u00e1n do zem\u011b. A tady Tom st\u00e1l; p\u0159ej\u00edc\u00ed si z hloubi sv\u00e9ho srdce v naprost\u00e9 marnosti m\u00edt se sv\u00fdm otcem je\u0161t\u011b jednu posledn\u00ed chvilku.<\/p><\/div>\n

Jen kdyby m\u011bl mo\u017enost mu \u0159\u00edct, jak je mu to l\u00edto.<\/div>\n
„Je to hrozn\u00e9, \u017ee Karla nemohla p\u0159ij\u00edt,“ promluvil Georg a vyvedl tak Toma z jeho skl\u00ed\u010den\u00fdch my\u0161lenek.<\/div>\n
„Mm, jo,“ souhlasil.<\/div>\n
„Tady u\u017e to v\u0161ichni bal\u00ed, vypad\u00e1 to, \u017ee p\u00e1rty je u konce,“ sna\u017eil se Georg. Tom se rozmrzele odvr\u00e1til, a on si uv\u011bdomil, \u017ee by se m\u011bl pro tuto chv\u00edli odprostit od \u0161patn\u00e9ho humoru. „Jasn\u011b. No, Tome, odvezu t\u011b. J\u00e1 v\u00edm, \u017ee sis v\u010dera na\u0161el tu my\u0161\u00ed d\u00edru, ale nenech\u00e1m t\u011b tam v tomhle stavu samotn\u00e9ho. Dneska v noci z\u016fstane\u0161 se mnou u n\u00e1s. Tak poj\u010f, p\u016fjdeme odsud.“<\/div>\n
„To zn\u00ed dob\u0159e, Georgu.“<\/div>\n
\n

***<\/strong><\/div>\n

\n

„To je podruh\u00e9, co jsem unikl Brauerov\u00fdm mal\u00fdm, slizk\u00fdm ruk\u00e1m. P\u0159\u00edsah\u00e1m, \u017ee je na m\u011b zasedl\u00fd,“ st\u011b\u017eoval si Alfons a napil se ze sv\u00e9ho velk\u00e9ho latt\u00e9.<\/p><\/div>\n

„Brauer je zasedl\u00fd na ka\u017ed\u00e9ho, Ali,“ sko\u010dil mu do \u0159e\u010di Bill s pot\u0159esen\u00edm hlavy. Gustav ze sv\u00e9ho m\u00edsta na druh\u00e9 stran\u011b stolu souhlasn\u011b p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
Alfons rychle odv\u011btil, jakmile polkl zbytek sv\u00e9ho latt\u00e9. „Jsem vedouc\u00ed odd\u011blen\u00ed v\u00fdtvarn\u00e9ho um\u011bn\u00ed, Bille. Nemysl\u00ed\u0161, \u017ee by m\u011bl b\u00fdt trochu decentn\u011bj\u0161\u00ed se sv\u00fdmi obvin\u011bn\u00edmi v\u016f\u010di takov\u00fdm respektovan\u00fdm osob\u00e1m? Jako Moi? (jako ke mn\u011b?)<\/em>“ Ubl\u00ed\u017een\u011b vy\u0161pulil spodn\u00ed ret, ten d\u011btinsk\u00fd v\u00fdraz vypadal na tv\u00e1\u0159i dosp\u011bl\u00e9ho t\u0159iadvacetilet\u00e9ho mu\u017ee sm\u011b\u0161n\u011b.<\/div>\n
„To je okay, j\u00e1 k tob\u011b budu decentn\u00ed,“ zast\u00e9nal Bill s p\u0159edst\u00edranou sympati\u00ed a naklonil se, aby z Alfonsov\u00fdch rt\u016f sl\u00edznul zbytek p\u011bny.<\/div>\n
„P\u0159\u00e1l bych si, abys nebyl,“ zabru\u010del Alfons.<\/div>\n
„Je to pravda,“ \u0159ekl Gustav hlasit\u011b, „\u2026 ale zaslechl jsem p\u00e1r v\u011bc\u00ed,“ dokon\u010dil s v\u00e1\u017en\u011bj\u0161\u00ed tv\u00e1\u0159\u00ed.<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b? Jak\u00e9 v\u011bci?“ Zeptal se Bill a p\u0159esunul svou pozornost zp\u00e1tky na blon\u010f\u00e1ka naproti.<\/div>\n
„V\u011bci jako\u2026 jako \u017ee se komunitn\u00ed um\u011bleck\u00e9 centrum zav\u00edr\u00e1.“ Gustav si pohr\u00e1val s br\u010dkem ze sv\u00e9ho frapu\u010d\u00edna, n\u00e1hle unaven\u00fd.<\/div>\n
„Co\u017ee?“ Zasy\u010del Bill nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b.<\/div>\n
\n<\/div>\n
„J\u00e1 jsem n\u011bco takov\u00e9ho sly\u0161el taky. Prosl\u00fdch\u00e1 se, \u017ee Brauer je vystresovan\u00fd z n\u011bjak\u00e9 velk\u00e9 hudebn\u00ed \u0161koly a studia, kter\u00e9 se otev\u00edraj\u00ed p\u00e1r blok\u016f odsud.“ Sv\u011btlej\u0161\u00ed brunet m\u00edrn\u011b poklepal klouby o st\u016fl. „Jsou to jen zv\u011bsti, o\u010dividn\u011b nic nen\u00ed pevn\u011b dan\u00e9. Jsem si jist\u00fd, \u017ee kdybychom brzy zav\u00edrali, tak bychom st\u00e1le nep\u0159ij\u00edmali, \u017ee ano?“ Alfons se lehce uchechtl a vyh\u00fdbal se st\u00ednu v o\u010d\u00edch sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele.<\/div>\n
„My p\u0159ij\u00edm\u00e1me?“ Zeptal se Gustav a vzhl\u00e9dl.<\/div>\n
„Ehm, jo. Podle Ingrid Herz, kter\u00e1 ve st\u0159edy ve\u010der vyu\u010duje fl\u00e9tnu. Brauer za n\u00ed kv\u016fli n\u011b\u010demu p\u0159i\u0161el a b\u011bhem toho se zm\u00ednil o nov\u00e9 pracovn\u00ed pozici v hudebn\u00edm odd\u011blen\u00ed.“<\/div>\n
„P\u00e1ni. Neuv\u011bdomil jsem si, \u017ee pot\u0159ebujeme nov\u00e9 lidi.“<\/div>\n
„Jo, chci \u0159\u00edct, nev\u011bd\u011bl bych to tak jako vy dva, kluci, ale taky jsem nem\u011bl ten pocit.“<\/div>\n
„Po\u010dkat, nezmi\u0148oval se p\u0159ed n\u011bjakou dobou Jager o n\u011bjak\u00fdch pl\u00e1nech na st\u011bhov\u00e1n\u00ed?“<\/div>\n
Alfons pokr\u010dil rameny. „O tom nic nev\u00edm, nem\u00e1m ho moc r\u00e1d. Je p\u011bkn\u011b namy\u0161len\u00fd. Ale v\u00edm, \u017ee jeho \u017eena je v tom.“<\/div>\n
Gustav se zasm\u00e1l. „Jo, to jsem v\u011bd\u011bl taky. Dokonce i kret\u00e9ni maj\u00ed \u017eeny.“<\/div>\n
„Ty bys m\u011bl taky p\u0159em\u00fd\u0161let o po\u0159\u00edzen\u00ed n\u011bjak\u00e9 \u017eensk\u00e9, G.“<\/div>\n
„Hej! To nebylo nutn\u00e9!“<\/div>\n
\n

„Ale pro\u010d pak\u2026“ Bill kone\u010dn\u011b zvedl hlavu z m\u00edsta, kde byl hluboce zamy\u0161len\u00fd. „Pro\u010d p\u0159ij\u00edmat n\u011bkoho nov\u00e9ho, kdy\u017e si mysl\u00ed, \u017ee ta nov\u00e1 \u0161kola n\u00e1s p\u0159iprav\u00ed o pen\u00edze?“<\/p><\/div>\n

„To opravdu nev\u00edm,“ p\u0159iznal Alfons.<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b neotev\u0159eli, tak\u017ee si mo\u017en\u00e1 mysl\u00ed, \u017ee je moc brzo na to p\u0159edpokl\u00e1dat por\u00e1\u017eku.“ Sna\u017eil se Gustav a navr\u00e1til se do v\u00e1\u017en\u00e9ho t\u00f3nu, kter\u00fd pou\u017e\u00edval p\u0159ed chv\u00edl\u00ed. „Na\u0161e centrum funguje u\u017e cel\u00e1 desetilet\u00ed. M\u00edstn\u00ed ho prakticky uct\u00edvaj\u00ed. J\u00e1 bych se tolik neb\u00e1l.“ Blon\u010f\u00e1k se usm\u00e1l a odhodil pr\u00e1zdn\u00fd kel\u00edmek do nejbli\u017e\u0161\u00edho ko\u0161e.<\/div>\n
„Bude to v po\u0159\u00e1dku, zlato. Nenech se p\u0159\u00edli\u0161 rozhodit n\u011bjak\u00fdm drbem.“ Alfons se naklonil, aby Billa l\u00e1skypln\u011b pol\u00edbil na \u010delo, kdy\u017e vyc\u00edtil jeho obrovsk\u00e9 nepohodl\u00ed.<\/div>\n
„Jo, v to douf\u00e1m,“ za\u0161eptal Bill nazp\u011bt, navzdory v\u0161emu nach\u00e1zel v jejich slovech malou \u00fat\u011bchu.<\/p>\n

autor: Estricnina<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/p>\n

<\/strong>original<\/a><\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Estricnina M\u00e1\u0161 n\u011bco, \u010deho se m\u016f\u017ee\u0161 ob\u00e1vat \u010ctvrtek, 18. listopadu 2010 10:15 Odesl\u00e1no na adresu: 99red_dreams@msn.de M\u011bl by sis v\u00edce v\u011b\u0159it, Rede, jsi p\u011bkn\u011b v\u0161\u00edmav\u00fd. Nechodil jsem do \u0161koly v Berl\u00edn\u011b, ale docela bl\u00edzko. Hned na okraji to-ti-nem\u016f\u017eu-\u0159\u00edct, proto\u017ee to je<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[675],"tags":[],"class_list":["post-1228","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-berlin-anonymous"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1228","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1228"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1228\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1228"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1228"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1228"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}