{"id":1230,"date":"2017-06-04T16:00:00","date_gmt":"2017-06-04T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=1223"},"modified":"2017-06-04T16:00:00","modified_gmt":"2017-06-04T15:00:00","slug":"fuck-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2017\/06\/04\/fuck-2\/","title":{"rendered":"Fuck 2."},"content":{"rendered":"
autor: Becs<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
„Sakra Bille, kde jsi byl? Nejm\u00ed\u0148 p\u016fl hodiny u\u017e t\u011b tady hled\u00e1m. Myslel jsem, \u017ee jsi ode\u0161el dom\u016f,“ vybalil na m\u011b Gustav, kdy\u017e jsem ho na\u0161el op\u0159en\u00e9ho o st\u011bnu. Bavil se s n\u011bjak\u00fdm vy\u010douhl\u00fdm klukem, tak\u017ee jsem ho popadl za loket a odt\u00e1hl kousek stranou. Dlouh\u00e1n vypadal docela zmaten\u011b, ale nijak m\u016fj man\u00e9vr nekomentoval.<\/div>\n
„Mus\u00edme dom\u016f,“ k\u0159i\u010del jsem mu do ucha a roztr\u017eit\u011b se rozhl\u00ed\u017eel. Opravdu jsem posp\u00edchal. Ka\u017edou vte\u0159inou se tady mohl vyno\u0159it Tom.<\/div>\n
„Stalo se n\u011bco?“ pohl\u00e9dl na m\u011b kamar\u00e1d se starost\u00ed vepsanou do tv\u00e1\u0159e.<\/div>\n
„U\u017e chci prost\u011b j\u00edt,“ neobt\u011b\u017eoval jsem se s vysv\u011btlen\u00edm a t\u00e1hl ho ven. No\u010dn\u00ed letn\u00ed vzduch byl p\u0159\u00edjemn\u011b osv\u011b\u017euj\u00edc\u00ed po dusn\u00e9m klimatu uvnit\u0159 klubu. Nijak jsem se nerozpakoval a dlouh\u00fdmi kroky zam\u00ed\u0159il k nejbli\u017e\u0161\u00ed zast\u00e1vce. Sv\u011btlo pouli\u010dn\u00edch lamp se odr\u00e1\u017eelo v mokr\u00fdch chodn\u00edc\u00edch. O\u010dividn\u011b se tudy p\u0159ehnala letn\u00ed bou\u0159ka. Gustav za mnou musel poklus\u00e1vat, proto\u017ee byl mnohem men\u0161\u00ed a m\u00e9mu tempu nesta\u010dil. Kapky z kalu\u017e\u00ed se rozprsk\u00e1valy, kdy\u017e do nich dupal podr\u00e1\u017ekami bot.<\/div>\n
\n

„Vysv\u011btl\u00ed\u0161 mi, co se stalo?“ fun\u011bl. Opravdu nem\u011bl moc dobrou fyzi\u010dku. L\u00e9ta povalov\u00e1n\u00ed na gau\u010di a cpan\u00ed se sladkostmi nebyly jako \u017eivotn\u00ed styl zrovna ide\u00e1ln\u00ed.<\/p><\/div>\n

„Za chvilku. Jen se mus\u00edme dostat co mo\u017en\u00e1 nejd\u00e1l. Mohl by n\u00e1s vid\u011bt, kdyby te\u010f vy\u0161el ven,“ mumlal jsem si sp\u00ed\u0161 pro sebe a znovu se nerv\u00f3zn\u011b rozhl\u00ed\u017eel. V okol\u00ed klubu post\u00e1valo jen p\u00e1r skupinek lid\u00ed a nebylo mo\u017en\u00e9 se mezi nimi schovat.<\/div>\n
„Kdo?“ zas\u00edpal Gus a v jeho hlase bylo zn\u00e1t podr\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed. Asi bylo na \u010dase za\u010d\u00edt mu d\u00e1vat n\u011bjak\u00e9 odpov\u011bdi.<\/div>\n
„Pamatuje\u0161 na toho kluka, co sed\u011bl vedle m\u011b na baru? Ten co vyk\u0159ikoval n\u011bco o sexu,“ zeptal jsem se a trochu zvolnil, aby kamar\u00e1d nedostal infarkt. V d\u00e1lce u\u017e jsem vid\u011bl na\u0161i zast\u00e1vku a trochu se mi ulevilo.<\/div>\n
„Jo,“ odpov\u011bd\u011bl, proto\u017ee v\u00edc ze sebe nebyl schopn\u00fd dostat. V obli\u010deji byl cel\u00fd \u010derven\u00fd a na \u010dele se mu perlil pot.<\/div>\n
„Rozdal jsem si to s n\u00edm na z\u00e1chodech,“ shrnul jsem celou historku do jedn\u00e9 v\u011bty.<\/div>\n
\n

„Co\u017ee?“ ch\u0148apl m\u011b za ruk\u00e1v a \u0161kubnut\u00edm m\u011b donutil zastavit. Hled\u011bl na m\u011b nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b s pusou doko\u0159\u00e1n. „On t\u011b p\u0159inutil m\u00edt s n\u00edm sex? Zn\u00e1silnil t\u011b?“<\/p><\/div>\n

„Ne, nic takov\u00e9ho. Vlastn\u011b jsem to cel\u00e9 za\u010dal j\u00e1. Dokonce jsem si jist\u00fd, \u017ee je heter\u00e1k a nic takov\u00e9ho p\u0159edt\u00edm ned\u011blal,“ p\u0159iznal jsem up\u0159\u00edmn\u011b, proto\u017ee s Gusem jsme si v\u017edycky \u0159\u00edkali v\u0161echno.<\/div>\n
„Ty?“ \u0159ekl \u0161okovan\u011b. „Pan slu\u0161\u0148\u00e1k Bill Kaulitz, kter\u00fd trv\u00e1 na deseti sch\u016fzk\u00e1ch, ne\u017e se s n\u011bk\u00fdm vysp\u00ed, jsi svedl \u00fapln\u011b ciz\u00edho heter\u00e1ka a ojel ho na z\u00e1chodech?“<\/div>\n
„No, p\u0159\u00edsn\u011b vzato ojel on m\u011b,“ uvedl jsem v\u011bci na pravou m\u00edru, ale Gustava tyhle nepodstatn\u00e9 detaily asi nezaj\u00edmaly.<\/div>\n
„Kdo komu n\u011bco n\u011bkam strkal, je te\u010f nepodstatn\u00e9,“ odm\u00e1vl to rukou. „Ud\u011blal jsi to?“<\/div>\n
„Jo,“ kousl jsem se do rtu a zahanben\u011b sklopil pohled k zemi.<\/div>\n
„A pro\u010d ten zb\u011bsil\u00fd \u00fat\u011bk? Nebyl dobr\u00fd?“ nech\u00e1pal kamar\u00e1d a kone\u010dn\u011b se vzpamatoval natolik, \u017ee jsme se zase dali do ch\u016fze.<\/div>\n
„Byl \u00fa\u017easn\u00fd a cht\u011bl m\u011b pak pozvat na pit\u00ed, ale j\u00e1 nemohl. Ur\u010dit\u011b si o mn\u011b te\u010f mysl\u00ed, \u017ee jsem n\u011bjak\u00e1 d\u011bvka, co d\u00e1 ka\u017ed\u00e9mu na potk\u00e1n\u00ed, a to prost\u011b nesnesu. Nech\u00e1pu, co to do m\u011b vjelo. St\u00e1l tam a vypadal naprosto k se\u017er\u00e1n\u00ed. Prost\u011b n\u011bjak zafungovala chemie a j\u00e1 se neovl\u00e1dl,“ sypal jsem to ze sebe nesouvisle.<\/div>\n
„O\u010dividn\u011b,“ potvrdil Gustav s \u00fa\u0161klebkem. Do\u0161li jsme a\u017e k zast\u00e1vce a posadili se pod st\u0159\u00ed\u0161ku na \u00fazkou lavi\u010dku.<\/div>\n
„Tolik se za sebe styd\u00edm. Bude lep\u0161\u00ed, kdy\u017e u\u017e se neuvid\u00edme. Bylo to sice super, ale nechci, aby m\u011b n\u011bkdo m\u011bl jen na sex. Tot\u00e1ln\u011b jsem ujel.“<\/div>\n
\n
Byli jsme nuceni rozhovor na moment p\u0159eru\u0161it, proto\u017ee p\u0159ijela tramvaj a oba jsme do n\u00ed nastoupili. Usadili jsme se a\u017e \u00fapln\u011b vzadu, kde nehrozilo, \u017ee n\u00e1s n\u011bkdo usly\u0161\u00ed. Sed\u011bli tu sotva t\u0159i lidi, ale i tak jsem byl paranoidn\u00ed.<\/div>\n
„Bille, j\u00e1 to nech\u00e1pu. Ze v\u0161ech lidi na \u0161iro\u0161ir\u00e9m sv\u011bt\u011b jsi ty ten posledn\u00ed, od kter\u00e9ho bych \u010dekal n\u011bco takov\u00e9ho. Nen\u00e1vid\u00ed\u0161 zn\u00e1mosti na jednu noc. Po\u0159\u00e1d vykl\u00e1d\u00e1\u0161 ty kraviny o prav\u00e9 l\u00e1sce a pak hupsne\u0161 na n\u011bjak\u00e9ho nadr\u017een\u00e9ho chlapa na \u0161pinav\u00fdch z\u00e1chodech? Nem\u00e1m se o tebe b\u00e1t?“<\/div>\n
Shrnul mi to p\u011bkn\u011b, jen co je pravda. Bohu\u017eel jsem mu to nedok\u00e1zal vysv\u011btlit. Ani j\u00e1 jsem to nech\u00e1pal. Ten Bill, co se tak odv\u00e1\u017en\u011b vrhl na cizince, byl n\u011bkdo jin\u00fd a ne j\u00e1. Pono\u0159ili jsme se do t\u00ed\u017eiv\u00e9ho ml\u010den\u00ed. Gustav m\u011b po\u0159\u00e1d propaloval pohledem, ale j\u00e1 si nejd\u0159\u00edve pot\u0159eboval srovnat my\u0161lenky v hlav\u011b.<\/div>\n
„Prost\u011b jsem asi jednou cht\u011bl b\u00fdt spont\u00e1nn\u00ed,“ vysoukal jsem nakonec ze sebe. „Aspo\u0148 jednou jsem cht\u011bl n\u011bco ud\u011blat, ne\u017e abych si pak \u0159\u00edkal: Co kdyby?“<\/div>\n
„A musels to vz\u00edt rovnou takhle zhurta?“ Kamar\u00e1d nedok\u00e1zal ovl\u00e1dnout checht\u00e1n\u00ed. Tahle situace se mu o\u010dividn\u011b velmi zamlouvala. V\u011bt\u0161inou to byl on, kdo provedl n\u011bjakou hovadinu a j\u00e1 ho z toho musel vysek\u00e1vat, a pak se mu za to posm\u00edval. Jak \u0159ekl, v\u017edycky jsem byl ten rozumn\u00fd. Ten, co nikdy neud\u011bl\u00e1 nic ne\u010dekan\u00e9ho. H\u00e1d\u00e1m, \u017ee jednou se to prost\u011b muselo zlomit.<\/div>\n
„Hele, j\u00e1 u\u017e tady vystupuju,“ dloubl do m\u011b. „Nebo chce\u0161, abych jel s tebou dom\u016f?“<\/div>\n
„Nev\u00edm, k \u010demu bys mi tam byl,“ zakroutil jsem zam\u00edtav\u011b hlavou. Gustav byl mil\u00fd, ale pot\u0159eboval jsem b\u00fdt s\u00e1m.<\/div>\n
„Hele, sna\u017e se nad t\u00edm tolik nep\u0159em\u00fd\u0161let, jo? J\u00e1 v\u00edm, \u017ee pro tv\u016fj moze\u010dek je tohle velk\u00fd h\u0159\u00edch, ale lidi to d\u011blaj\u00ed po\u0159\u00e1d. Ne, \u017ee se za to bude\u0161 zbyte\u010dn\u011b bi\u010dovat,“ p\u0159ik\u00e1zal mi p\u0159\u00edsn\u011b, proto\u017ee m\u011b znal a\u017e moc dob\u0159e. Byl jsem tak posedl\u00fd sebekontrolou, \u017ee tohle by se v m\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b dalo naz\u00fdvat psychotickou p\u0159\u00edhodou.<\/div>\n
„Nebudu,“ zahu\u010del jsem, ale zn\u011blo to dost nep\u0159esv\u011bd\u010div\u011b.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, \u017ee bude\u0161. Jen to nep\u0159eh\u00e1n\u011bj,“ popl\u00e1cal m\u011b Gustav dobr\u00e1cky po rameni, vstal a zmizel do noci.<\/div>\n
\n

Op\u0159el jsem si hlavu o chladn\u00e9 sklo a urputn\u011b jsem se sna\u017eil nemyslet na to, co se je\u0161t\u011b p\u0159ed p\u00e1r des\u00edtkami minut d\u011blo na jist\u00fdch z\u00e1chodc\u00edch. Zkou\u0161el jsem se sm\u011b\u0159ovat sv\u00e9 my\u0161lenky ke sv\u00e9 z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e9 pr\u00e1ci, kterou jsem musel ji\u017e brzy odevzdat. Sna\u017eil jsem se p\u0159edstavit si, co budu d\u011blat o pr\u00e1zdnin\u00e1ch, a\u017e skon\u010d\u00ed \u0161kola, ale v\u0161echno bylo marn\u00e9. My\u0161lenky se mi poka\u017ed\u00e9 sto\u010dily zp\u011bt k Tomovi.<\/p><\/div>\n

Povzdechl jsem si a donutil se vst\u00e1t, kdy\u017e tramvaj p\u0159ijela k m\u00e9 zast\u00e1vce. Obvykle jsem dom\u016f sp\u011bchal a v kapse pevn\u011b sv\u00edral kl\u00ed\u010de nebo pep\u0159\u00e1k, kdyby na m\u011b cht\u011bl vysko\u010dit n\u011bjak\u00fd \u00fachyl, ale dnes ve\u010der mi to bylo v\u0161echno tak n\u011bjak jedno. Plou\u017eil jsem se noc\u00ed mezi vysok\u00fdmi panel\u00e1ky. Pokud by se n\u011bkdo rozhodl m\u011b zab\u00edt, pravd\u011bpodobn\u011b bych mu je\u0161t\u011b pod\u011bkoval, \u017ee mi prokazuje slu\u017ebu. Tak moc znechucen\u00fd jsem ze sebe byl.<\/div>\n
\n

Probralo m\u011b a\u017e cinknut\u00ed kl\u00ed\u010d\u016f o keramickou misku v m\u00e9 p\u0159eds\u00edni. Absolutn\u011b jsem si nevzpom\u00ednal, \u017ee bych odemykal, ale to byl te\u010f pravd\u011bpodobn\u011b m\u016fj nejmen\u0161\u00ed probl\u00e9m. Doplou\u017eil jsem se a\u017e do kuchy\u0148sk\u00e9ho koutu a otr\u00e1ven\u011b vylil obsah sklenice, kter\u00e1 tu st\u00e1la u\u017e od r\u00e1na. Vypl\u00e1chl jsem ji a pak do n\u00ed znovu napustil vodu. Zvl\u00e1dl jsem do sv\u00fdch \u00fast vpravit sotva jeden dou\u0161ek, ne\u017e jsem ji zase odlo\u017eil. Douf\u00e1m, \u017ee m\u011b tenhle z\u00e1\u017eitek nedostane a\u017e na psychinu, proto\u017ee zat\u00edm to tak vypad\u00e1.<\/p><\/div>\n

V kapse d\u017e\u00edn\u016f mi zavibroval mobil a mn\u011b se \u00fazkost\u00ed sev\u0159el \u017ealudek. Na moment m\u011b vyd\u011bsila my\u0161lenka, \u017ee mi t\u0159eba p\u00ed\u0161e Tom. Rychle mi ale do\u0161lo, \u017ee n\u011bco takov\u00e9ho nen\u00ed mo\u017en\u00e9. P\u0159ece jsem mu nedal \u010d\u00edslo. Jen ho zneu\u017eil na p\u00e1nsk\u00fdch z\u00e1chodech a pak utekl.<\/div>\n
„U\u017e na to nemysli,“ p\u0159e\u010detl jsem si slova z\u00e1\u0159\u00edc\u00ed na displeji, kter\u00e1 mi poslal Gus, kdy\u017e se mi poda\u0159ilo mobil vysoukat z kapsy.<\/a><\/div>\n
„To se ti lehko \u0159ekne,“ \u0159ekl jsem p\u0159\u00edstroji, ale kamar\u00e1dovi jsem se neobt\u011b\u017eoval odpov\u011bd\u011bt. Mrsknul jsem mobilem do k\u0159esla, a\u017e zajel mezi matrace. Ur\u010dit\u011b ho budu lovit dva dny, a\u017e ho budu cht\u00edt vyt\u00e1hnout, ale ani to mi v tuto chv\u00edli nijak nevadilo.<\/div>\n
Bylo mi ze sebe zle. Jak\u00e1 d\u011bvka ojede n\u011bkoho na z\u00e1chodech, ani\u017e by znala jeho jm\u00e9no? V\u017edy\u0165 ten kluk klidn\u011b mohl m\u00edt kapavku nebo n\u011bco hor\u0161\u00edho. Nepochybn\u011b jsem to od n\u011bj chytil a te\u010f um\u0159u. Nic jin\u00e9ho bych si ani nezaslou\u017eil. Jsem prase.<\/div>\n
\n

Najednou m\u011b ovl\u00e1dlo nutk\u00e1n\u00ed vl\u00e9zt si do sprchy a vydrhnout si ka\u017edi\u010dkou \u010d\u00e1st t\u011bla. Vz\u00edt si lufu a sed\u0159\u00edt ze sebe vrchn\u00ed \u010d\u00e1st k\u016f\u017ee, a\u017e budu rud\u00fd jako raj\u010de. Rozsv\u00edtil jsem v koupeln\u011b a pohl\u00e9dl do zrcadla. P\u0159iv\u00edtaly m\u011b dv\u011b hn\u011bd\u011b vypla\u0161en\u00e9 o\u010di. Vypadal jsem jako srne\u010dka p\u0159ed sv\u011btly rozjet\u00e9ho n\u00e1kla\u010f\u00e1ku. Bill Kaulitz, student designu, nejlep\u0161\u00ed \u017e\u00e1k ve t\u0159\u00edd\u011b, romantick\u00e1 du\u0161e a pro dne\u0161n\u00ed ve\u010der nejv\u011bt\u0161\u00ed d\u011bvka z cel\u00e9ho okol\u00ed. Chcete si \u0161trejchnout? Nen\u00ed probl\u00e9m. Sta\u010d\u00ed, kdy\u017e se budete dostate\u010dn\u011b dlouho ochom\u00fdtat kolem p\u00e1nsk\u00fdch z\u00e1chod\u016f a jistojist\u011b na n\u011bj naraz\u00edte. Prvn\u00ed \u010d\u00edslo zdarma, dal\u0161\u00ed za dv\u011b stovky. A bez gumy. Bill se toho toti\u017e neboj\u00ed. Potla\u010dil jsem chu\u0165 se na sebe rozk\u0159i\u010det a prudce ze sebe strhnul tri\u010dko. U\u017e, u\u017e jsem se chystal rozepnout si sponu na p\u00e1sku, kdy\u017e jsem se zarazil a prohl\u00e9dl si svou tv\u00e1\u0159 pozorn\u011bji.<\/p><\/div>\n

Bradu jsem m\u011bl celou od\u0159enou a \u010dervenou od Tomova strni\u0161t\u011b, horn\u00ed ret mi je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d trochu brn\u011bl. Na krku rud\u011b z\u00e1\u0159ily jasn\u00e9 zna\u010dky po Tomov\u00fdch polibc\u00edch, opatrn\u011b jsem po nich p\u0159ejel prsty, jako by snad mohly zmizet nebo se rozmazat, kdybych se jich dotknul moc siln\u011b. O\u010dima jsem sklouzl je\u0161t\u011b n\u00ed\u017e a dal\u0161\u00ed zn\u00e1mky otisk\u016f prst\u016f jsem na\u0161el na sv\u00fdch boc\u00edch. M\u00edsty byly do m\u00e9 k\u016f\u017ee obtisknuty p\u016flm\u011bs\u00edce, jak do n\u00ed Tom zat\u00ednal sv\u00e9 nehty. Nemohl jsem si pomoct, ale pocit znechucen\u00ed pomalu ustupoval. Najednou se mi v\u016fbec necht\u011blo do sprchy. Necht\u011blo se mi ze sebe sm\u00fdt tu mu\u017enou v\u016fni, kterou jsem c\u00edtil je\u0161t\u011b te\u010f.<\/div>\n
\n

St\u00e1hl jsem si d\u017e\u00edny p\u0159es huben\u00fd zadek a hodil je na pra\u010dku. P\u0159e\u0161el jsem do lo\u017enice a rychle vklouzl pod studenou p\u0159ikr\u00fdvku. Stulil jsem se do klub\u00ed\u010dka a kone\u010dn\u011b nechal sv\u00e9 my\u0161lenky voln\u011b proudit. Vzpom\u00ednal jsem na Tomovy doteky, na jeho dokonal\u00e9 rty na t\u011bch m\u00fdch. Na to, jak se tv\u00e1\u0159il vyd\u011b\u0161en\u011b, kdy\u017e za\u010dalo j\u00edt opravdu do tuh\u00e9ho. Musel jsem se pro sebe usm\u00e1t. P\u0159i\u010dichl jsem si ke k\u016f\u017ei na rameni a naprosto z\u0159eteln\u011b jsem jej ze sebe c\u00edtil.<\/p><\/div>\n

Lehnul jsem si na z\u00e1da a vybavil si jeho hlubok\u00e9 o\u010di. Bez pochyb je to jeden z nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edch chlap\u016f, jak\u00e9 jsem kdy vid\u011bl. Kdybychom se nesezn\u00e1mili za tak o\u0161emetn\u00e9 situace a on m\u011bl z\u00e1jem, rozhodn\u011b bych se nebr\u00e1nil za\u010d\u00edt si s n\u00edm n\u011bco v\u00e1\u017en\u011bj\u0161\u00edho. Jen\u017ee Tom nebyl na kluky a j\u00e1 nejsem ten typ, kter\u00fd by n\u011bkoho p\u0159emlouval, aby se j\u00edm stal. Tihle kluci si svou homosexualitu v\u011bt\u0161inou velmi rychle rozmysl\u00ed a pak to berou jen jako ne\u0161kodn\u00e9 experimentov\u00e1n\u00ed, a s t\u00edm jsem necht\u011bl m\u00edt nic spole\u010dn\u00e9ho.<\/div>\n
\n

Povzdechl jsem si a polo\u017eil si kone\u010dny prst\u016f na rty. Je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d jsem c\u00edtil ty \u017ehav\u00e9 polibky. Ruka mi bezd\u011b\u010dn\u011b sklouzla a\u017e na b\u0159icho. Znovu jsem se vracel k tomu intenzivn\u00edmu pocitu, kdy\u017e se m\u011b Tom poprv\u00e9 dotkl na m\u00e9m nejintimn\u011bj\u0161\u00edm m\u00edst\u011b. A pak, ani\u017e bych si byl v\u011bdom, \u017ee jsem rukou znovu pohnul, jsem zjistil, \u017ee dr\u017e\u00edm v ruce sv\u016fj ztopo\u0159en\u00fd penis a pomalu si po n\u011bm po cel\u00e9 d\u00e9lce p\u0159ej\u00ed\u017ed\u00edm.<\/p><\/div>\n

Dne\u0161n\u00ed noc m\u011b opravdu ovl\u00e1d\u00e1 n\u011bjak\u00e1 podivn\u00e1 neviditeln\u00e1 s\u00edla. Sta\u010dilo mi deset minut, ne\u017e jsem se ud\u011blal na b\u0159icho a ze rt\u016f mi hladce splynulo jedin\u00e9 jm\u00e9no: Tom<\/p>\n

autor: Becs<\/strong><\/div>\n

<\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Becs „Sakra Bille, kde jsi byl? Nejm\u00ed\u0148 p\u016fl hodiny u\u017e t\u011b tady hled\u00e1m. Myslel jsem, \u017ee jsi ode\u0161el dom\u016f,“ vybalil na m\u011b Gustav, kdy\u017e jsem ho na\u0161el op\u0159en\u00e9ho o st\u011bnu. Bavil se s n\u011bjak\u00fdm vy\u010douhl\u00fdm klukem, tak\u017ee jsem ho popadl za<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[674],"tags":[],"class_list":["post-1230","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-fuck"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1230","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1230"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1230\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1230"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1230"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1230"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}