{"id":12375,"date":"2010-02-13T14:30:00","date_gmt":"2010-02-13T13:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=12345"},"modified":"2010-02-13T14:30:00","modified_gmt":"2010-02-13T13:30:00","slug":"zakazane-ovoce-vune-novoty-11","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/02\/13\/zakazane-ovoce-vune-novoty-11\/","title":{"rendered":"Zak\u00e1zan\u00e9 ovoce – V\u016fn\u011b novoty 11."},"content":{"rendered":"
autor: Kate<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
„Ok.“ P\u0159i\u0161la Tomovi stru\u010dn\u00e1 zpr\u00e1va nazp\u011bt. Zamknul kl\u00e1vesy na svoj\u00ed Nokii a hodil mobil do kapsy u kalhot. Ve sv\u00e9m objet\u00ed pevn\u011b sev\u0159el to klub\u00ed\u010dko, co se k n\u011bmu tak tisklo. Nemohl uv\u011b\u0159it, \u017ee to nechal zaj\u00edt tak daleko. M\u011bl pro jistotu je\u0161t\u011b jednu fl\u00e1knout Markovi ve \u0161kole po jeho v\u00fdstupu s Billem, aby mu to bylo po\u0159\u00e1dn\u011b jasn\u00fd. V\u011bd\u011bl, \u017ee je Mark zvrhl\u00fd, ale nemohl uv\u011b\u0159it, \u017ee by dok\u00e1zal tohle. Ale vid\u011bl to s\u00e1m na vlastn\u00ed o\u010di. A byl te\u010f rozhodnut\u00fd, \u017ee to nenech\u00e1 jenom tak. Mark si to p\u011bkn\u011b vypije. Z jeho p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed ho vytrhlo zb\u011bsil\u00e9 rozra\u017een\u00ed dve\u0159\u00ed.<\/div>\n
„Tome?“ objevila se v nich fialov\u00e1 hlava. Bill popla\u0161n\u011b zvednul pohled ke dve\u0159\u00edm, a vykulil o\u010di. Znovu se v\u00edce p\u0159itisknul k Tomovi a zabo\u0159il hlavu do jeho mikiny.<\/div>\n
„Tomi.“ Za\u0161eptal rozt\u0159esen\u00fdm hlasem.<\/div>\n
„Klid, jsem u tebe.“ Ut\u011b\u0161oval ho a p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl dlan\u011bmi po jeho z\u00e1dech. S\u00e1ra si klekla k t\u011bm dv\u011bma.<\/div>\n
„Nessa u\u017e jede. Co se stalo?“ zeptala se u\u017e klidn\u011bj\u0161\u00edm hlasem. Tom si povzdychnul.<\/div>\n
„Pov\u00edm to, a\u017e u toho bude i Nessa. Nechci to \u0159\u00edkat nadvakr\u00e1t.“ Zakroutil hlavou.<\/div>\n
„Dob\u0159e. Jak jsi to myslel s t\u00edm, \u017ee dneska domu bez pomoci nedojdete?“<\/div>\n
„To v\u00e1m taky pov\u00edm potom.“<\/div>\n
„Ok.“ Pok\u00fdvala S\u00e1ra na souhlas. Up\u0159ela zrak na Billa tisknouc\u00edho se k Tomovi. Cht\u011bla ho pohladit po vlasech, ale on se nenechal. St\u0159elil v tu chv\u00edli po S\u00e1\u0159e tak vyt\u0159e\u0161t\u011bn\u00fdm v\u00fdrazem pln\u00fdm strachu, \u017ee byla okam\u017eit\u011b nucena rezignovan\u011b st\u00e1hnout ruku zp\u011bt. Zad\u00edvala se na n\u011bj nech\u00e1pav\u00fdm kuku\u010dem s otazn\u00edky v o\u010d\u00edch. Nech\u00e1pala to. V S\u00e1\u0159in\u011b kapse zazvonil mobil a okam\u017eit\u011b utichnul. Vyt\u00e1hla ho a pod\u00edvala se na displej. Zme\u0161kan\u00fd hovor od Nessy. Dohodly se, \u017ee a\u017e tu bude s autem, tak prozvon\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„Nessa u\u017e je tady.“ Ozn\u00e1mila kr\u00e1tce a zvedla se ze zem\u011b. Bill se ale moc nem\u011bl k tomu, aby z Toma slezl a vstal.<\/div>\n
\n
„Bille?“ nat\u00e1hla k n\u011bmu S\u00e1ra ruku, kdy\u017e se Bill ani nehnul.<\/div>\n
„Bille. Brou\u010dku, vst\u00e1vej. Pojedem dom\u016f.“ Za\u0161eptal mu lehce do ucha Tom. Bill se na n\u011bj pod\u00edval s vyd\u011b\u0161en\u00fdm v\u00fdrazem ve tv\u00e1\u0159i. Tom k\u00fdvnul sm\u011brem k S\u00e1\u0159e. Bill si povzdychnul a dal svoji ru\u010dku z Tomova ramena S\u00e1\u0159e. Ta mu pomohla vst\u00e1t na vratk\u00e9 nohy. Rad\u0161i ho podp\u00edrala, aby se tu nesvalil na zem. Nevypadal na to, \u017ee by te\u010f dr\u017eel rovnov\u00e1hu. Tom se taky postavil na nohy, a s usyk\u00e1v\u00e1n\u00edm se kulhav\u00fdm krokem vydal za Billem a S\u00e1rou sm\u011brem k v\u00fdchodu. S\u00e1ra se rozhl\u00e9dla, a na parkovi\u0161ti hledala p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9 auto. Nedaleko nich blikla sv\u011btla, a u\u017e v\u011bd\u011bli kam j\u00edt.<\/p>\n<\/div>\n
„T\u00e1mhle je.“ \u0158ekla si jen tak pro sebe. Bill ji toti\u017e v\u016fbec nevn\u00edmal, a Tom je te\u010f dohnal.<\/div>\n
Trojice \u0161la sm\u011brem k \u010dern\u00e9mu Land Roveru. S\u00e1ra otev\u0159ela dve\u0159e, a na m\u011bkk\u00e9 sedadlo usadila Billa. Tom auto obe\u0161el a tak\u00e9 nasedl. S\u00e1ra zabouchla za Billem dve\u0159e, a sedla si na m\u00edsto spolujezdce. Nessa se pod\u00edvala do zp\u011btn\u00e9ho zrc\u00e1tka na to, jak se Bill znovu natisknul na Toma, a nastartovala motor. Ne\u017e do\u0161l\u00e1pla na ped\u00e1l, tak hodila nech\u00e1pav\u00fd obli\u010dej na S\u00e1ru. Ta jen pokr\u010dila rameny. Nessa tedy do\u0161l\u00e1pla na ped\u00e1l a rozjela se sm\u011brem ke sv\u00e9mu bytu.<\/p>\n<\/div>\n
V\u0161ichni byly zticha. Dvojice na p\u0159edn\u00edch sedadlech dumala nad t\u00edm, co z Toma a Billa vypadne, a dvojice na zadn\u00edch sedadlech dumala nad t\u00edm, nebo sp\u00ed\u0161e jen Tom dumal nad t\u00edm, co \u0159ekne a jak to vysv\u011btl\u00ed. Nenach\u00e1zel slova. A Bill je ani naj\u00edt necht\u011bl. Cht\u011bl b\u00fdt jen u Toma, aby ho ochr\u00e1nil, a necht\u011bl si nikoho jin\u00e9ho pustit k t\u011blu. Te\u010f u\u017e nev\u011b\u0159il. Stal se z n\u011bj ten ned\u016fv\u011b\u0159iv\u00fd tvor jako minule. Znovu. Cel\u00e1 jeho minulost, jako by se z \u010d\u00e1sti opakovala.<\/p>\n<\/div>\n
Auto sebou cuklo a zastavilo. Motor utichl. Nikomu se necht\u011blo vst\u00e1vat. S\u00e1ra se rozhoupala.<\/div>\n
„Tak jdeme, ne?“ pronesla, otev\u0159ela dve\u0159e a vystoupila. Nessa se tak\u00e9 zvedla z m\u011bkk\u00e9 seda\u010dky, a dvojice na zadn\u00edch sedadlech ud\u011blala to sam\u00e9. Nessa odemykala domovn\u00ed dve\u0159e. Nechala ostatn\u00ed vej\u00edt, a dala kl\u00ed\u010de S\u00e1\u0159e, aby mohli j\u00edt d\u00e1l do domu. Sama d\u00e1lkov\u011b zamknula auto a \u0161la za ostatn\u00edmi. Zula si boty, a znovu zamkla. Jako posledn\u00ed se do\u0161ourala do prostorn\u00e9ho ob\u00fdv\u00e1ku a svalila se do seda\u010dky.<\/div>\n
„Tak co se stalo?“ ozvala se S\u00e1ra z k\u0159esla. Tom se pod\u00edval na Billa, jak se mu st\u00e1le chv\u011bje v n\u00e1ru\u010d\u00ed, a na prvn\u00ed pohled bylo poznat, \u017ee Bill nen\u00ed schopen slova. Cht\u011bl to \u0159\u00edct za n\u011bj, ale nev\u011bd\u011bl jak.<\/div>\n
„J\u00e1…“ ozvalo se ti\u0161e nak\u0159\u00e1pl\u00fdm hlasem u Tomova hrudn\u00edku. V\u0161ichni sto\u010dili pohledy na klub\u00ed\u010dko sto\u010den\u00e9 u Toma na kl\u00edn\u011b. „J\u00e1… no,“ \u0161kytnul znovu Bill. S\u00e1ra te\u010f Billa zkoumala v\u00edc ne\u017e norm\u00e1ln\u011b jin\u00e9 lidi. Sna\u017eila se pochopit jeho chov\u00e1n\u00ed, a co t\u00edm chce \u0159\u00edct. Kdy\u017e u\u017e ne slovy. S\u00e1\u0159in t\u00e1ta byl psycholog, a \u010dasto j\u00ed pov\u00eddal o n\u011bjak\u00fdch n\u00e1znac\u00edch, a co znamenaj\u00ed. Te\u010f se to S\u00e1\u0159e hodilo. Bill se o n\u011b\u010dem boj\u00ed mluvit, to je jasn\u00e9. Je ned\u016fv\u011b\u0159iv\u00fd. A aby vy\u010detla strach z jeho o\u010d\u00ed, strach z jin\u00fdch lid\u00ed, ne\u017e je Tom, na to nemusela b\u00fdt odborn\u00edk. N\u011bkdo mu n\u011bco ud\u011blal, a hezk\u00e9 to zrovna nebylo. Te\u010f to akor\u00e1t z n\u011bj vyt\u00e1hnout. Ale cht\u011bla, aby to \u0159ekl s\u00e1m od sebe. Zvedla se z k\u0159esla.<\/p>\n<\/div>\n
„Bille.“ Nat\u00e1hla k n\u011bmu ruku. Ten se op\u011bt oto\u010dil sm\u011brem k Tomovi a je\u0161t\u011b v\u00edc se k n\u011bmu p\u0159itisknul, pokud to bylo mo\u017en\u00e9. To \u010dekala. Boj\u00ed se. Ruku st\u00e1hla zp\u011bt a klekla si p\u0159ed Tomovy nohy, aby byla k Billovi bl\u00ed\u017ee. „Bille, v\u00edm, \u017ee tu nejsi dlouho, ale jsme tv\u00fd p\u0159\u00e1tel\u00e9, a chci, abys v\u011bd\u011bl, \u017ee s n\u00e1mi m\u016f\u017ee\u0161 mluvit o \u010demkoliv. Ano?“ ujistila ho. Bill se na ni pod\u00edval s roz\u0161\u00ed\u0159en\u00fdma zorni\u010dkama a slab\u011b p\u0159ik\u00fdvnul. „A\u017e to bude\u0161 cht\u00edt \u0159\u00edct, tak to \u0159ekni. Nebudeme na tebe tla\u010dit. A te\u010f p\u016fjdeme sp\u00e1t.“ Rozhodla. V\u0161ichni jen p\u0159ik\u00fdvli. Nessa se S\u00e1rou okam\u017eit\u011b zmizely ve sv\u00e9m pokoji. Tom Billa pob\u00eddnul, aby z n\u011bj slezl. Bill se rozt\u0159esen\u011b postavil na vratk\u00e9 nohy, a \u010dekal na Toma, a\u017e se tak\u00e9 zvedne. Cht\u011bl b\u00fdt jen u n\u011bj. Nehnul se od Toma ani na krok.<\/div>\n
„Tak poj\u010f.“ Nat\u00e1hnul k n\u011bmu Tom ruku a vedl ho do ‚jejich‘ pokoje. I kdy\u017e se Bill necht\u011bl svl\u00e9knout, nakonec byl stejn\u011b nucen. Ale s\u00e1m si st\u00e1hnul jen mikinu, ve kter\u00e9 byl zabalenej. Tom musel z n\u011bj tri\u010dko a kalhoty sundat pomalu n\u00e1sil\u00edm. Nakonec se to obe\u0161lo bez drastick\u00e9ho \u0159e\u0161en\u00ed a ze sk\u0159\u00edn\u011b hodil Billovi svoje tri\u010dko, kter\u00e9 tu v\u017edycky m\u011bl schovan\u00e9. Bill si ho neochotn\u011b navl\u00e9knul. Pak zabo\u0159il hlavu do pol\u0161t\u00e1\u0159e. Tom se tak\u00e9 p\u0159evl\u00e9knul a p\u0159ikryl te\u010f u\u017e nejsp\u00ed\u0161e sp\u00edc\u00edho Billa. P\u0159ilehnul si k n\u011bmu a zalez si k n\u011bmu pod deku. Lehnul si na z\u00e1da a ruce si dal pod hlavu. Sledoval Billa. Nekontrolovateln\u011b se klepal, a na tv\u00e1\u0159i m\u011bl n\u00e1znak slz. Tom si ho sto\u010dil k sob\u011b do n\u00e1ru\u010de a pevn\u011b si ho p\u0159itisknul k t\u011blu. Bill se trochu zavrt\u011bl, a svoji ru\u010dku si polo\u017eil na Tomovo b\u0159\u00ed\u0161ko, kde pevn\u011b v ruce stiskl l\u00e1tku tri\u010dka.<\/div>\n
Oba dva upadli do neklidn\u00e9ho sp\u00e1nku.<\/p>\n<\/div>\n
DRUH\u00dd DEN R\u00c1NO-DOPOLEDNE<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Bill se marn\u011b sna\u017eil nahmatat n\u011bco, o \u010dem si myslel, \u017ee je Tom. Bohu\u017eel po\u0159\u00e1d lapal rukou jen po pr\u00e1zdn\u00e9 posteli. Nam\u00e1hav\u011b rozlepil o\u010di, kter\u00e9 m\u011bl sm\u00e1\u010den\u00e9 od slz. Celou noc se budil nebo plakal. Zd\u00e1ly se mu r\u016fzn\u00e9 sny, ale ani jeden si necht\u011bl pamatovat. Koukal na m\u00edsto, kde byla odkopan\u00e1 deka. Nikdo tam nebyl. S\u00e1hnul na to m\u00edsto. Bylo je\u0161t\u011b tepl\u00e9. Nebude pry\u010d dlouho. Posadil se, a rozhl\u00e9dl se po pokoji. Nic. Nikdo tu nebyl.<\/div>\n
„Tomi?“ \u0159ekl skoro nesly\u0161n\u011b. „Tome?“ k\u0159iknul u\u017e o n\u011bco v\u00edc. Za dve\u0159mi se ozvaly kroky, a dve\u0159e se pomalu otev\u0159ely.<\/div>\n
„Ahoj.“ \u0160pitla dredat\u00e1 hlava a ve\u0161la do pokoje s t\u00e1cem j\u00eddla.<\/div>\n
„Ahoj.“ \u0160eptnul nazp\u011bt Bill.<\/div>\n
„Jak jsi se vyspal?“<\/div>\n
„Ne moc dob\u0159e.“ Ot\u0159\u00e1sl se.<\/div>\n
„Tady jsem ti p\u0159inesl n\u011bco k j\u00eddlu.“ Uk\u00e1zal na t\u00e1c a sedl si na postel. Divil se nad tou zm\u011bnou chov\u00e1n\u00ed. Asi z toho byl je\u0161t\u011b v\u010dera rozhozenej. Bill sklopil pohled.<\/div>\n
„D\u011bkuju.“<\/div>\n
„Nem\u00e1\u0161 za\u010d.“<\/div>\n
„Nemysl\u00edm tohle.“<\/div>\n
„A co teda?“<\/div>\n
„To jak… jak jsi mi pomohl v tom kin\u011b.“ Uk\u00e1pla mu slza. Tom si poposednul k n\u011bmu bl\u00ed\u017e.<\/div>\n
„Bille, no tak. U\u017e je to dobr\u00fd.“ Set\u0159el mu slzu. „To je p\u0159eci jasn\u00e9. Jsi m\u016fj kluk, musel jsem ti p\u0159eci pomoct. A i kdybys nebyl, ud\u011blal bych to sam\u00e9.“ Objal ho kolem ramen. Bill ti\u0161e p\u0159ik\u00fdvnul. Za malou chv\u00edli se odt\u00e1hnul. Tom nech\u00e1pav\u011b koukal do t\u00e9 doby, ne\u017e zjistil, co Bill d\u011bl\u00e1. Bill si polo\u017eil hlavu do jeho kl\u00edna a p\u0159iv\u0159el o\u010di. Tom ho hladil ve vlasech.<\/div>\n
„Co budeme d\u011blat?“ otev\u0159el znovu o\u010di.<\/div>\n
„Co mysl\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„No, s Markem…“ot\u0159\u00e1sl se Bill. Tom ztuhnul. Tak to opravdu nev\u011bd\u011bl.<\/div>\n
„Tak to opravdu nev\u00edm.“ Vydechl.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Kate<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Kate „Ok.“ P\u0159i\u0161la Tomovi stru\u010dn\u00e1 zpr\u00e1va nazp\u011bt. Zamknul kl\u00e1vesy na svoj\u00ed Nokii a hodil mobil do kapsy u kalhot. Ve sv\u00e9m objet\u00ed pevn\u011b sev\u0159el to klub\u00ed\u010dko, co se k n\u011bmu tak tisklo. Nemohl uv\u011b\u0159it, \u017ee to nechal zaj\u00edt tak daleko. M\u011bl<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[293],"tags":[],"class_list":["post-12375","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-zakazane-ovoce"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12375","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=12375"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12375\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=12375"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=12375"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=12375"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}