{"id":12391,"date":"2010-02-11T14:30:00","date_gmt":"2010-02-11T13:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=12361"},"modified":"2010-02-11T14:30:00","modified_gmt":"2010-02-11T13:30:00","slug":"andel-a-dabel-8","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/02\/11\/andel-a-dabel-8\/","title":{"rendered":"And\u011bl a \u010f\u00e1bel 8."},"content":{"rendered":"
autor: Strawberry<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Bill zrovna \u0161el lesem, kdy\u017e spat\u0159il vlkodlaka, jak nese Tomovo bezvl\u00e1dn\u00e9 t\u011blo\u2026<\/div>\n
„Tome\u2026“ za\u0161eptal, kdy\u017e to spat\u0159il. Tohle p\u0159eci nejde. „Ale co, on je p\u0159eci Lovec, on se o sebe postar\u00e1. N\u00e1\u0161 velk\u00fd Tom,“ \u0159ekl na\u0161tvan\u011b. On p\u0159eci nebude za nik\u00fdm b\u011bhat a pr\u00e1t se. To ne. P\u0159em\u00e1hal se. Rozum mu \u0159\u00edkal, a\u0165 Toma ponech\u00e1 sv\u00e9mu osudu. Ale n\u011bco uvnit\u0159 ho nutilo j\u00edt a pomoci mu. Zachr\u00e1nit ho. Oto\u010dil se a sledoval vlkodlaka.<\/p>\n<\/div>\n
„Blbej lovec,“ mumlal si pro sebe vlkodlak, kdy\u017e do\u0161el a\u017e ke sv\u00fd chatr\u010di a otev\u00edral dve\u0159e. „Kdyby se tam blbec nep\u0159ipletl, nemusel jsem se te\u010f v\u016fbec zab\u00fdvat t\u00edm, \u017ee se ho budu muset zbavit. Jak tohle vysv\u011btl\u00edm na sch\u016fzi klanu? D\u00edt\u011b nem\u00e1m, a je\u0161t\u011b ke v\u0161emu jsem nejsp\u00ed\u0161 z lovce ud\u011blal vlkodlaka. To bude zase \u0159evu,“ hudroval a p\u0159i tom hledal sekerku. Nejprve hledal v k\u016fln\u011b, pak \u0161el do ob\u00fdv\u00e1ku, nemohl ji nikde naj\u00edt, a potom si vzpomn\u011bl, \u017ee naposled ji m\u011bl, kdy\u017e sekal ku\u0159at\u016fm hlavy. Vzal chlapce a polo\u017eil ho na st\u016fl, co st\u00e1l uprost\u0159ed zap\u00e1chaj\u00edc\u00ed m\u00edstnosti. Nap\u0159\u00e1hl se a\u2026<\/div>\n
\n
Bill, kter\u00fd sly\u0161el, jak vlkodlak hudruje u dve\u0159\u00ed, se rozhodl, \u017ee dovnit\u0159 p\u016fjde zadn\u00edm vyml\u00e1cen\u00fdm oknem. Kdy\u017e vlkodlak za\u0161el dovnit\u0159, prot\u00e1hl se v\u011btvemi star\u00fdch strom\u016f a vydal se skrz bl\u00e1tivou cestu k oknu. Koukl dovnit\u0159 a spat\u0159il Toma, kter\u00fd le\u017eel na stole bez hnut\u00ed.<\/div>\n
„To ne!“ za\u0161eptal. „P\u0159eci nam\u016f\u017ee b\u00fdt mrtv\u00fd!“ Za\u010dala v n\u011bm v\u0159\u00edt krev. „To jsi nem\u011bl,“ procedil mezi a zuby a chystal se sko\u010dit dovnit\u0159 a p\u0159ekazit tomu chlupat\u00e9mu zv\u00ed\u0159eti jeho pl\u00e1ny, ale n\u00e1hle ho bodlo u srdce. „\u00c1\u00e1\u00e1\u00e1\u2026 kurva, u\u017e zase!“ zak\u0159i\u010del a vyru\u0161il t\u00edm vlkodlaka.<\/p>\n<\/div>\n
„Co to ksakru bylo?“ \u0159ekl vlkodlak a p\u0159e\u0161el p\u0159es m\u00edstnost k oknu. Chlapce si v\u0161ak nev\u0161iml. Dlouho se ale nezab\u00fdval t\u00edm, odkud se to vzalo. Musel zab\u00edt chlapce, kter\u00e9ho p\u0159edt\u00edm pokousal. Nem\u011bl \u010dasu nazbyt, hrozilo toti\u017e, \u017ee se prom\u011bn\u00ed ve vlkodlaka, kter\u00fd ho pak m\u016f\u017ee s klidem zab\u00edt, m\u011bl by toti\u017e stejnou s\u00edlu jako on, mo\u017en\u00e1 v\u011bt\u0161\u00ed. Oto\u010dil se a zhrozil se. „Kde je?“ Vyk\u0159ikl, kdy\u017e zjistil, \u017ee jeho ob\u011b\u0165 je pry\u010d. „A do h\u00e1je.“ V\u011bd\u011bl, \u017ee mus\u00ed co nejrychleji ut\u00e9c. U\u017e to tu nebylo bezpe\u010dn\u00e9. Hodil sekeru do rohu a vyb\u011bhl z domu pry\u010d. Neohl\u00ed\u017eel se a rad\u011bji ut\u00edkal do hloubi lesa.<\/div>\n
Netu\u0161il v\u0161ak, \u017ee jeho si Tom nevyhl\u00e9dl za svou ob\u011b\u0165. C\u00edtil toti\u017e p\u0159\u00edtomnost je\u0161t\u011b n\u011bkoho jin\u00e9ho. Vyc\u00edtil, \u017ee se n\u011bkde v bl\u00edzkosti t\u00e9 zch\u00e1tral\u00e9 budovy ukr\u00fdv\u00e1 k\u0159\u00ed\u017eenec. Vz\u00e1cn\u00e1 krev. Cht\u011bl c\u00edtit, jak mu st\u00e9k\u00e1 po l\u00edci.<\/p>\n<\/div>\n
Bill se za\u010dal pomalu zvedat. Kdy\u017e st\u00e1l zase pevn\u011b na nohou, sly\u0161el n\u011b\u010d\u00ed kroky. Myslel si, \u017ee je to vlkodlak, a proto se oto\u010dil k oknu, aby mohl pomoci Tomovi. To, co ale vid\u011bl, ho nepot\u011b\u0161ilo. Oba byli pry\u010d. „To ne.“ N\u00e1hle zaslechl kroky. Oto\u010dil se a spat\u0159il Toma. „Tome? Jsi v po\u0159\u00e1dku?“ odpov\u011bdi se mu dostalo v podob\u011b vr\u010den\u00ed a pohledem na ostr\u00e9 zuby a krvela\u010dn\u00e9 o\u010di.<\/div>\n
Chlapec na nic ne\u010dekal a oknem sko\u010dil do kuchyn\u011b a rychle ut\u00edkal skrz m\u00edstnost d\u00e1l do domu. Kdy\u017e vyb\u011bhl dve\u0159mi, u\u017e tam na n\u011bj \u010dekal Tom. Bill ho v\u0161ak nevid\u011bl. Lovec st\u00e1l za dve\u0159mi, a kdy\u017e vyb\u011bhl mlad\u00fd k\u0159\u00ed\u017eenec ven, sko\u010dil na n\u011bj zezadu. Chlapec byl v \u00fazk\u00fdch. Nem\u011bl se jak vymanit z jeho sev\u0159en\u00ed. Byl o tolik siln\u011bj\u0161\u00ed.<\/div>\n
„Mlad\u00fd k\u0159\u00ed\u017eenec se vz\u00e1cnou krv\u00ed, co v\u00edc si p\u0159\u00e1t k sn\u00eddani?“<\/div>\n
„Tu p\u0159\u00edle\u017eitost m\u00edt nebude\u0161,“ zavr\u010del Bill. P\u0159eci se nenech\u00e1 kousnout od lovce zk\u0159\u00ed\u017een\u00e9ho s vlkodlakem? To bylo pod jeho \u00farove\u0148. „Slez ze m\u011b, ty zmetku,“ zak\u0159i\u010del a siln\u011b sebou \u0161kubl a t\u00edm se vymanil ze siln\u00e9ho sev\u0159en\u00ed. Probudila se v n\u011bm vlkodla\u010d\u00ed krev a on c\u00edtil s\u00edlu, kterou mu nab\u00edz\u00ed.<\/div>\n
„Ty malej \u010derve,“ zavr\u010del na n\u011bj Lovec a silnou ranou ho srazil k zemi. To u\u017e bylo moc, v Billovi to v\u0159elo. Sko\u010dil na Toma a za\u010dal ho kousat do pa\u017ee. To si v\u0161ak nenechal Tom l\u00edbit a zaryl mu dr\u00e1py do zad. K\u0159\u00ed\u017eenec zavyl bolest\u00ed, a p\u0159itom se prohnul v z\u00e1dech, a d\u00edky tomu se Lovci naskytl pohled na vztekem vystouplou \u017e\u00edlu na jeho krku, ve kter\u00e9 pulzovala krev. Na nic ne\u010dekal a zakousl se mu do krku. Chlapec vyk\u0159ikl bolest\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
Ne\u017e v\u0161ak Lovec mohl za\u010dat p\u00edt, zatm\u011blo se p\u0159ed o\u010dima a on se zapot\u00e1cel. C\u00edtil ostrou bolest v lev\u00e9m boku. Koukl se a spat\u0159il \u0161\u00edp. Cht\u011bl si ho vyt\u00e1hnout, ne\u017e to v\u0161ak sta\u010dil ud\u011blat, spadl omr\u00e1\u010den na zem. Bill to pozoroval, a p\u0159i tom se sna\u017eil zadr\u017eet krev, kter\u00e1 mu vyt\u00e9kala z r\u00e1ny, kterou mu zp\u016fsobil. Ohl\u00e9dl se do m\u00edst, odkud \u0161\u00edp p\u0159ilet\u011bl. Spat\u0159il zahalenou osobu, kter\u00e1 \u0161la p\u0159\u00edmo k n\u011bmu. Kdy\u017e p\u0159i\u0161la bl\u00ed\u017e, sklonila se a bodla chlapci do pa\u017ee n\u016f\u017e. K\u0159\u00ed\u017eenec c\u00edtil, jak sl\u00e1bne a ztr\u00e1c\u00ed v\u011bdom\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
Oba chlapce probudil pronikav\u00fd zvuk sir\u00e9ny. Oba dva byli v kleci. Bill se zhrozil, kdy\u017e zjistil, \u017ee je v kleci zav\u0159en s Tomem a nem\u00e1 kam ut\u00e9ci. Rukou si s\u00e1hl na krk, kam ho p\u0159ed t\u00edm kousl, a zjistil, \u017ee r\u00e1na je zcela pry\u010d. Pozoroval Toma, sed\u00edc\u00edho v prot\u011bj\u0161\u00edm rohu. M\u011bl p\u00e1sku p\u0159es o\u010di, tak\u017ee nev\u011bd\u011bl o jeho p\u0159\u00edtomnosti, aspo\u0148 si myslel, \u017ee to Lovec nev\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„Bille?“ \u0159ekl chlapec a sna\u017eil se uvolnit si ruce, kter\u00e9 m\u011bl p\u0159iv\u00e1zan\u00e9 k m\u0159\u00ed\u017ei. „Bille, j\u00e1 v\u00edm, \u017ee tu jsi. Sundej mi tu p\u00e1sku a rozva\u017e m\u011b, pros\u00edm. J\u00e1 ti neubl\u00ed\u017e\u00edm,“ prosil Tom. Bill m\u011bl strach, ale n\u011bjak\u00fdm divn\u00fdm zp\u016fsobem m\u011bl Toma r\u00e1d, a proto p\u0159ekonal strach a \u0161el k chlapci bl\u00ed\u017e a sundal mu p\u00e1sku, co m\u011bl na o\u010d\u00edch. Pohl\u00e9dl mu do o\u010d\u00ed a trochu se uklidnil. U\u017e v nich nem\u011bl tu z\u00e1\u0161\u0165 jako p\u0159edt\u00edm. Bill tedy prot\u00e1hl ruce za n\u011bj a rozv\u00e1zal provaz.<\/div>\n
„Jak si v\u011bd\u011bl, \u017ee tu jsem?“ zeptal se, jakmile ho pustil.<\/div>\n
„Nev\u00edm, n\u011bjak jsem vyc\u00edtil, \u017ee tu jsi. A kde to vlastn\u011b jsme? Naposledy jsem byl v temn\u00e9 uli\u010dce.“ Tom byl zmaten\u00fd, v\u016fbec nic si nepamatoval. Netu\u0161il, \u017ee Billa m\u00e1lem zabil.<\/div>\n
„Cht\u011bl jsi m\u011b zab\u00edt,“ \u0159ekl mu chlapec. „Byl jsem v lese a tebe nesl n\u011bjak\u00fd vlkodlak do star\u00e9 zch\u00e1tral\u00e9 budovy. Nejsp\u00ed\u0161 t\u011b cht\u011bl zab\u00edt, a ty, kdy\u017e jsi p\u0159i\u0161el k v\u011bdom\u00ed, tak jsi cht\u011bl zab\u00edt m\u011b.“<\/div>\n
Tom nev\u011b\u0159il tomu, co sly\u0161\u00ed. Posledn\u00ed, co si pamatoval, bylo, jak Bill utekl ze st\u0159echy a pak jak le\u017eel v t\u00e9 tmav\u00e9 uli\u010dce.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Strawberry<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Strawberry Bill zrovna \u0161el lesem, kdy\u017e spat\u0159il vlkodlaka, jak nese Tomovo bezvl\u00e1dn\u00e9 t\u011blo\u2026 „Tome\u2026“ za\u0161eptal, kdy\u017e to spat\u0159il. Tohle p\u0159eci nejde. „Ale co, on je p\u0159eci Lovec, on se o sebe postar\u00e1. N\u00e1\u0161 velk\u00fd Tom,“ \u0159ekl na\u0161tvan\u011b. On p\u0159eci nebude za<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[127],"tags":[],"class_list":["post-12391","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-andel-a-dabel"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12391","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=12391"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12391\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=12391"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=12391"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=12391"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}