{"id":12413,"date":"2010-02-08T17:00:00","date_gmt":"2010-02-08T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=12383"},"modified":"2010-02-08T17:00:00","modified_gmt":"2010-02-08T16:00:00","slug":"za-stesti-zaplatis-24","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/02\/08\/za-stesti-zaplatis-24\/","title":{"rendered":"Za \u0161t\u011bst\u00ed zaplat\u00ed\u0161! 24."},"content":{"rendered":"
autor: Bitter & \u00c1\u010fa<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
Bill ne\u0161\u0165astn\u011b zamrkal, ale poslechl, co mu Hans na\u0159\u00eddil. Poslu\u0161n\u011b si lehl na zadn\u00ed seda\u010dky auta a zav\u0159el o\u010di.<\/div>\n
„No vid\u00ed\u0161, jak um\u00ed\u0161 bejt hodnej,“ zavrn\u011bl Hans. „Jen koukej spinkat, kurvi\u010dko… V\u011b\u0159 mi, \u017ee tam<\/em> bude\u0161 vd\u011b\u010dnej za ka\u017edou minutu, kterou bude\u0161 moct chrn\u011bt.“<\/div>\n
Bill se rozt\u0159\u00e1sl je\u0161t\u011b v\u00edc a neb\u00fdt p\u00e1sky p\u0159es \u00fasta, unikl by mu vzlyk. Takhle jen bolestn\u011b p\u0159iv\u0159el o\u010di pln\u00e9 slz, usnout v\u0161ak nemohl. Myslel na v\u0161echny, kter\u00e9 znal, a kter\u00e9 m\u011bl tak r\u00e1d. Co te\u010f asi d\u011blaj\u00ed? V\u011bd\u00ed u\u017e mamka s Gordonem, \u017ee ho unesli, v\u00ed to Andreas? Tom to u\u017e v\u00ed ur\u010dit\u011b… co asi d\u011bl\u00e1? Billovi zpod \u0159as vyklouzla osam\u011bl\u00e1 slza. Jeho dvoj\u010de ho ur\u010dit\u011b hled\u00e1, panika\u0159\u00ed, kde je… myslel na n\u011bj, ale v\u011bd\u011bl, \u017ee u\u017e ho nikdy neuvid\u00ed. Jak by Tom mohl v\u011bd\u011bt, kde je? A i kdyby to v\u011bd\u011bl, jak by dok\u00e1zal p\u0159emoct ty dva ozbrojen\u00e9 nebezpe\u010dn\u00e9 psychopaty, kte\u0159\u00ed sed\u011bli na m\u00edst\u011b \u0159idi\u010de a spolujezdce? S hlavou plnou zoufal\u00fdch my\u0161lenek se mu po chv\u00edli kone\u010dn\u011b poda\u0159ilo upadnout do neklidn\u00e9ho sp\u00e1nku, zat\u00edmco ho ti dva un\u00e1\u0161eli na jejich chalupu. Na m\u00edsto, kde u\u017e zlomili, mu\u010dili a zabili tolik nevinn\u00fdch…<\/p>\n

<\/div>\n

„Tak Tome, mus\u00edme v\u011bd\u011bt v\u00edc…“ p\u0159emlouval ho trp\u011bliv\u011b Moris. „Popi\u0161te n\u00e1m ji…“<\/div>\n
„A co v\u00e1m m\u00e1m \u0159\u00edct v\u00edc?“ vy\u0161t\u011bkl Tom. „U\u017e jsem \u0159\u00edkal, \u017ee byla Billovi brut\u00e1ln\u011b podobn\u00e1… a \u017ee utekla z n\u011bjak\u00fdho bordelu, kde ji tejrali… ta svin\u011b!“ dopadl ne\u0161\u0165astn\u011b na seda\u010dku a zaryl si ruce do cop\u016f. Pro\u010d ho to nenapadlo d\u0159\u00edv… V\u017edy\u0165 to bylo tak o\u010dividn\u00fd, \u017ee to m\u011bla Nadyn napl\u00e1novan\u00fd, pro\u010d jinak by se m\u011bla tak moc zrovna k Billovi? Kdyby nem\u011bla postrann\u00ed \u00famysly, tak dob\u0159e vych\u00e1z\u00ed s nima ob\u011bma, a ne jenom s Billem! Jenom\u017ee kdy\u017e si to tak zp\u011btn\u011b p\u0159ebral, tak ona vych\u00e1zela dob\u0159e i s n\u00edm. Nerozli\u0161ovala je. K ob\u011bma se chovala mile a p\u0159\u00e1telsky. S Billem si byla bl\u00ed\u017e jen proto, \u017ee jim ob\u011bma bylo ubli\u017eov\u00e1no, \u017ee byli oba zn\u00e1siln\u011bni proti jejich v\u016fli. To si te\u010f uv\u011bdomoval \u010d\u00edm d\u00e1l jasn\u011bji…<\/div>\n
\n
„Nebyla to ona,“ \u0161eptnul n\u00e1hle s pohledem do pr\u00e1zdna.<\/div>\n
„Ale Tome,“ zavr\u010del Peter. „V\u017edy\u0165 – „<\/div>\n
„NEBYLA TO ONA!“ za\u0159val Tom najednou cholericky. „Mysl\u00ed\u0161, \u017ee by Billovi ubl\u00ed\u017eila? U\u017e jen proto, \u017ee sama, kdy\u017e k n\u00e1m p\u0159i\u0161la, tak byla zml\u00e1cen\u00e1 jak \u017eito! To u n\u00e1s se dala dohromady, to my jsme denn\u011b sledovali, jak se pomalu, ale jist\u011b p\u0159est\u00e1v\u00e1 b\u00e1t v\u0161eho a v\u0161ech kolem sebe! \u0158\u00edkala, \u017ee za to v\u0161echno, co se j\u00ed stalo, m\u016f\u017eou ty dva…“<\/div>\n
Tom se najednou zarazil. \u017de mu to nedo\u0161lo d\u0159\u00edv?!<\/div>\n
„To oni! To oni je unesli! Billa i Nadyn!“<\/div>\n
„Kdo? Kdo je unesl?“ zeptal se se z\u00e1jmem Moris. „Pokra\u010dujte, Tome…“<\/div>\n
„No… j\u00e1 nev\u00edm!“ za\u0161ermoval rukama Tom v gestu, kter\u00e9 m\u011blo nejbl\u00ed\u017e k pokr\u010den\u00ed ramen. „Ale \u0159\u00edkala, \u017ee n\u011bjak\u00fd dva chlapi z toho bordelu ji budou hledat… ale v\u00edc fakt nev\u00edm! Ani jak se jmenujou, ani odkud p\u0159\u00edmo utekla, z jak\u00fdho m\u011bsta… prost\u011b v\u00edc nevim!“ za\u0159val a definitivn\u011b se pod\u00e9l zdi sesunul na podlahu, kde zabo\u0159il obli\u010dej do dlan\u00ed, p\u0159i\u010dem\u017e \u010delo op\u0159el o kolena. Plakal jako mal\u00e9 d\u00edt\u011b, kter\u00e9 pr\u00e1v\u011b p\u0159i\u0161lo o nejmilovan\u011bj\u0161\u00ed hra\u010dku. A on o svou nejmilej\u0161\u00ed nikoliv hra\u010dku, ale bytost, p\u0159i\u0161el. V\u011bd\u011bl, \u017ee Bill n\u011bkde trp\u00ed. \u017de m\u00e1 strach. \u017de pro\u017e\u00edv\u00e1 bolest. Ale kde? V\u017edycky v\u0161ak, kdy\u017e na tohle pomyslel, zjevilo se mu v mysli to skladi\u0161t\u011b nebo co to bylo, to, kter\u00e9 vid\u011bl ve snu.<\/div>\n
„Pros\u00edm… nemohli bysme jet zkontrolovat to skladi\u0161t\u011b?“ up\u0159el prosebn\u00fd pohled na Morise a ignoroval Peterovo proto\u010den\u00ed o\u010d\u00ed v sloup.<\/div>\n
„Jak\u00e9 skladi\u0161t\u011b?“ zeptal se rychle Moris.<\/div>\n
„\u017d\u00e1dn\u00e9, jenom se mu zd\u00e1lo, \u017ee – „<\/div>\n
„TO NEBYL SEN!“ za\u0159val Tom tak nahlas, a\u017e v\u00e1za na stole m\u00edrn\u011b zavibrovala. „\u0158\u00edk\u00e1m ti, \u017ee to byla skute\u010dnost! Copak ses za ty roky, co pro n\u00e1s d\u011bl\u00e1\u0161, nep\u0159esv\u011bd\u010dil o tom, jak silnou m\u00e1me s Billem intuici a telepatii?“<\/div>\n
„Ale tohle se ti zd\u00e1lo, proto\u017ee to bylo p\u0159\u00edli\u0161- „<\/div>\n
Jejich h\u00e1dku p\u0159eru\u0161ilo Morisovo odka\u0161l\u00e1n\u00ed si.<\/div>\n
„Tome… v\u00edte, kde je to skladi\u0161t\u011b?“<\/div>\n
„Nev\u00edm,“ pokr\u010dil Tom rameny. „Ale kdy\u017e pojedem z n\u00e1m\u011bst\u00ed, z toho, co je odsa\u010f nejbl\u00ed\u017e, tak tu cestu pozn\u00e1m…“<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ zaklapl poru\u010d\u00edk sv\u016fj notes s pozn\u00e1mkami. „Poj\u010fte do auta. Jedeme tam…“<\/p>\n

<\/div>\n

„Tak vst\u00e1vej, jsme tady,“ zavr\u010del Hans.<\/div>\n
Nic. Bill, zdrcen\u00fd ud\u00e1lostmi posledn\u00edch n\u011bkolika hodin, vy\u010derp\u00e1n\u00edm usnul jako miminko. Probudilo ho a\u017e prudk\u00e9 \u0161t\u00edpnut\u00ed mlaskav\u00e9 facky.<\/div>\n
„\u0158ek jsem, \u017ee bude\u0161 vst\u00e1vat, ty d\u011bvko!“ k\u0159ikl na n\u011bj Hans a surov\u011b ho chytil za vlasy, za n\u011b\u017e ho vyt\u00e1hl do sedu. Vid\u011bl v Billov\u011b obli\u010deji strach, ale o to v\u00edc ho bavilo chlapci vyhro\u017eovat a ubli\u017eovat.<\/div>\n
„Tak poj\u010f, ty \u010dubko,“ u\u0161kl\u00edbl se, odcvakl ode dve\u0159\u00ed auta pouta, za n\u011b\u017e byl Bill celou cestu p\u0159ipoutan\u00fd, a prudk\u00fdm trhnut\u00edm za vlasy ho vyt\u00e1hl z auta.<\/div>\n
„Nemus\u00ed\u0161 se b\u00e1t… i kdybys na dr\u017ece nem\u011bl tu izolepu, tak by ses stejn\u011b nedovolal pomoci… nikdo t\u011b tu nenajde!“ zachechtal se temn\u011b Simon a zat\u00edmco Hans Billa sm\u011broval ke dve\u0159\u00edm sympaticky vypadaj\u00edc\u00ed chalupy, chtiv\u011b polo\u017eil svou dla\u0148 na Billovy p\u016flky a s pot\u011b\u0161en\u00edm zaznamenal, jak se st\u00e1hly strachy.<\/div>\n
„Tak v\u00edtej doma,“ zak\u0159enil se Hans, kdy\u017e ve\u0161li a on dve\u0159e do domu zamknul. „Teda, pro tebe je to jen do\u010dasnej domov, domov bude\u0161 m\u00edt v klubu, m\u00edsto t\u00fd tvoj\u00ed slavn\u00fd kamar\u00e1dky.“<\/div>\n
Vyvlekl klepaj\u00edc\u00edho se Billa, kter\u00fd cestou p\u00e1rkr\u00e1t klop\u00fdtnul, po schodech a\u017e do patra a zat\u00edmco Simon \u0161el chystat n\u011bco k j\u00eddlu, on otev\u0159el sv\u016fj obl\u00edben\u00fd pokoj.<\/div>\n
„Tak tady bude prob\u00edhat tv\u016fj v\u00fdcvik,“ zasm\u00e1l se Billovi do ucha a s pot\u011b\u0161en\u00edm zaznamenal, jak se chlapci z obli\u010deje vytr\u00e1c\u00ed posledn\u00ed zbyte\u010dky barvy. \u00dapln\u011b si vychutn\u00e1val, kdy\u017e Billa prov\u00e1d\u011bl po m\u00edstnosti a v\u0161echno mu ukazoval, od extr\u00e9mn\u011b tlust\u00fdch vibr\u00e1tor\u016f a\u017e po \u0159et\u011bzy, bi\u010de a d\u016ftky.<\/div>\n
„Ano… kdy\u017e bude\u0161 hodn\u00fd a bude\u0161 hezky poslouchat, tak se t\u011b tohle v\u016fbec nemus\u00ed dotknout,“ zavrn\u011bl a p\u0159ejel \u0161pi\u010dkou bi\u010d\u00edku po Billov\u011b lev\u00e9 tv\u00e1\u0159i, sleduj\u00edc se zvr\u00e1cenou radost\u00ed, jak po n\u011bm Bill boj\u00e1cn\u011b \u0161ilh\u00e1. „Ale pokud bude\u0161 zlobit, tak…“<\/div>\n
Nedokon\u010dil a v\u0161\u00ed silou, kterou v sob\u011b na\u0161el, Billa do tv\u00e1\u0159e \u0161vihnul. Ozval se o\u0161kliv\u00fd zvuk natrhnut\u00ed k\u016f\u017ee, a kdyby Bill nem\u011bl p\u0159es pusu p\u00e1sku, zak\u0159i\u010del by jako snad nikdy. Ale nem\u011bl volnou ani pusu, ani ruce, proto se mohl jenom klepat bolest\u00ed a nech\u00e1vat si po tv\u00e1\u0159i st\u00e9kat pram\u00ednky vlastn\u00ed hork\u00e9 krve, netu\u0161\u00edc, \u017ee o n\u011bkolik des\u00edtek kilometr\u016f d\u00e1le si Tom s n\u00e1hl\u00fdm prudk\u00fdm trhnut\u00edm p\u0159ilo\u017eil dla\u0148 k lev\u00e9 tv\u00e1\u0159i, kter\u00e1 jej najednou prudce zabolela, ani\u017e by se mu na n\u00ed cokoliv objevilo. Telepatie byla mocn\u00e1… ne v\u0161ak natolik, aby dok\u00e1zala \u010dernovlas\u00e9ho chlapce zachr\u00e1nit p\u0159ed krut\u00fdm osudem, kter\u00fd ho \u010dekal.<\/p>\n<\/div>\n
K\u0159e\u010dovit\u011b sev\u0159el o\u010di, kdy\u017e mu Hans bez jak\u00e9hokoliv varov\u00e1n\u00ed serval lepic\u00ed p\u00e1sku ze rt\u016f a o chvilku pozd\u011bji uc\u00edtil, jak mu osvobodil ruce z okov\u016f. Rozklepal se je\u0161t\u011b v\u00edc, kdy\u017e Hans zamknul dve\u0159e pokoje, aby je Simon neru\u0161il.<\/div>\n
„Tak za\u010dneme,“ za\u0161eptal a s pohledem up\u0159en\u00fdm do Billov\u00fdch o\u010d\u00ed chlapce pevn\u011b chytil rukama za pas a p\u0159it\u00e1hl ho k sob\u011b. Bill kn\u00edkl, kdy\u017e uc\u00edtil, jak se Hans\u016fv kl\u00edn za\u010d\u00edn\u00e1 o ten jeho t\u0159\u00edt, nasko\u010dila mu hus\u00ed k\u016f\u017ee, kdy\u017e Hansovy dlan\u011b sebejist\u011b vklouzly pod jeho d\u017e\u00edny a boxerky a\u017e na zadek. Ale b\u00e1l se jakkoliv hnout. U\u017e necht\u011bl za\u017e\u00edt dal\u0161\u00ed bolest. V\u011bd\u011bl, \u017ee ho utrpen\u00ed je\u0161t\u011b \u010dek\u00e1, \u017ee to bude je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed, \u017ee tohle chl\u00edpn\u00e9 osah\u00e1v\u00e1n\u00ed je jedna z nejpohodov\u011bj\u0161\u00edch v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 ho tu \u010dekaj\u00ed, ale necht\u011bl za\u017e\u00edt jakoukoliv bolest nav\u00edc. Tv\u00e1\u0159 mu dote\u010f ho\u0159ela, jak mu ji roze\u0161kubnul bi\u010d, a po t\u00e9 r\u00e1n\u011b mu u\u017e bylo jasn\u00e9, \u017ee se s n\u00edm v p\u0159\u00edpad\u011b jak\u00e9hokoliv vzdoru mazlit nikdo nebude. Taky ho napadlo, jestli by nebylo lep\u0161\u00ed p\u00e1rkr\u00e1t se zavzpouzet a pak se nechat zab\u00edt. M\u011bl by klid, u\u017e by nec\u00edtil \u017e\u00e1dnou bolest… Ale pak si uv\u011bdomil, \u017ee Tom by to vyc\u00edtil. Poznal by, \u017ee um\u0159el… jen\u017ee jak\u00e1 by byla jeho reakce? Bezpochyby by se d\u0159\u00edve nebo pozd\u011bji taky zabil, copak si tolikr\u00e1t ne\u0159\u00edkali, \u017ee um\u0159ou spole\u010dn\u011b? A za Tomovu smrt by mohl jedin\u011b on…<\/div>\n
Ne. Nem\u016f\u017ee se nechat zab\u00edt, nesm\u00ed. Tom by se pak zabil taky, vyhodil by sv\u016fj mlad\u00fd \u017eivot \u00fapln\u011b zbyte\u010dn\u011b. Zb\u011bsile zamrkal, aby zahnal dal\u0161\u00ed slzy, av\u0161ak marn\u011b, a vyjekl, kdy\u017e do jeho t\u011bla Hans hrub\u011b zajel prstem. Odpov\u011bd\u00ed mu byla facka.<\/div>\n
„Dr\u017e hubu, ty d\u011bvko,“ zasy\u010del Hans. „Varuju t\u011b, tyhle cavyky se odnau\u010d\u00ed\u0161, jinak bude zle… Hodn\u011b zle…“<\/div>\n
Bill se na n\u011bj zad\u00edval uslzen\u00fdma o\u010dima.<\/div>\n
„A ne\u0159vi, nic se ti ned\u011bje! Nic, co by t\u011b m\u011blo rozf\u0148uk\u00e1vat!“<\/div>\n
A k ukazov\u00e1\u010dku p\u0159idal dal\u0161\u00ed dva prsty, kter\u00e9 vrazil do Billa je\u0161t\u011b hloub\u011bji. Znovu zaznamenal \u0161kubnut\u00ed.<\/div>\n
„Copak, mali\u010dk\u00fd? Bol\u00ed n\u00e1s to?“ zachechtal se. „No to mus\u00edme napravit, aby sis zvyknul…“<\/div>\n
Mr\u0161til Billa na postel a okam\u017eit\u011b mu spoutal ruce nad hlavou. Strhnul z n\u011bj kalhoty i boxerky a rozt\u00e1hl mu nohy, jak jen to \u0161lo, a pak je p\u0159ipoutal ke spodn\u00ed \u010d\u00e1sti postele.<\/div>\n
„Ano, takhle ti to slu\u0161\u00ed, moc,“ zap\u0159edl spokojen\u011b a s notnou d\u00e1vkou j\u00edzlivosti sledoval, jak se Bill sna\u017e\u00ed z okov\u016f vyprostit, ale marn\u011b, mohl jenom le\u017eet na z\u00e1dech, bez jak\u00e9koliv mo\u017enosti obrany.<\/div>\n
„Tak te\u010f si kr\u00e1sn\u011b zvykne\u0161 na n\u011bco po\u0159\u00e1dn\u00fdho v sob\u011b,“ u\u0161kl\u00edbl se pobaven\u011b Hans. Vyt\u00e1hl ze sk\u0159\u00edn\u011b po\u0159\u00e1dn\u011b tlust\u00fd vibr\u00e1tor a surov\u011b ho do Billa vrazil. Tentokr\u00e1t se chlapec udr\u017eel, neunikl mu ani jedin\u00fd v\u00fdk\u0159ik, av\u0161ak za cenu, \u017ee si prokousl sev\u0159en\u00e9 rty do krve a \u017ee se mu nad tou n\u00e1hlou bolest\u00ed po\u0159\u00e1dn\u011b zamotala hlava.<\/div>\n
„No vid\u00ed\u0161, tohle u\u017e je lep\u0161\u00ed,“ uculil se Hans. No\u017eem je\u0161t\u011b roz\u0159\u00edzl Billovo triko, aby m\u011bl na jeho nah\u00e9 t\u011blo dokonal\u00fd v\u00fdhled, a chv\u00edli ho po\u017eitk\u00e1\u0159sky osah\u00e1val, pak se ale zvedl.<\/div>\n
„Jdu se je\u0161t\u011b naj\u00edst, a\u0165 pak nem\u00e1m p\u0159i v\u00fdcviku hlad… ty si mezit\u00edm zvykej, a pokud bude\u0161 hodnej a poslu\u0161nej, mo\u017en\u00e1 na konci taky n\u011bco dostane\u0161!“<\/div>\n
Kr\u00e1kav\u011b se rozchechtal a na d\u00e1lkov\u00e9 ovl\u00e1d\u00e1n\u00ed zapnul vibr\u00e1tor na ten nejvy\u0161\u0161\u00ed stupe\u0148. U\u0161kl\u00edbl se, kdy\u017e Bill bolestn\u011b vyk\u0159ikl, u\u0161t\u011bd\u0159il mu za odm\u011bnu r\u00e1nu bi\u010dem p\u0159\u00edmo doprost\u0159ed b\u0159\u00ed\u0161ka a ode\u0161el do kuchyn\u011b, kde u\u017e von\u011bly zape\u010den\u00e9 t\u011bstoviny…<\/p>\n<\/div>\n
„Tudy! Tady zato\u010dte!“ vyjekl Tom n\u00e1hle.<\/div>\n
On i Peter sed\u011bl v policejn\u00edm aut\u011b, spolu s dal\u0161\u00edmi dv\u011bma policajty, Moris \u0159\u00eddil a Tom navigoval podle mlhav\u00fdch vzpom\u00ednek, kter\u00e9 si zachoval ze snu. Moris jen p\u0159ik\u00fdvl a z hlavn\u00ed silnice odbo\u010dil na lesn\u00ed cestu. S\u00e1m to tady moc dob\u0159e neznal, tak\u017ee netu\u0161il, kam a\u017e je to zavede. Taky se mu zd\u00e1lo divn\u00fd, \u017ee by sen byl tak re\u00e1ln\u00fd, ale koneckonc\u016f pro\u010d by Tomovi nem\u011bl v\u011b\u0159it? Slu\u017eebn\u00ed benzin, kter\u00fd na tuhle cestu projedou, mu \u0161\u00e9f proplat\u00ed, a bu\u010f n\u011bco najdou, nebo ne. Z my\u0161lenek ho vytrhl a\u017e Tom\u016fv v\u00fdk\u0159ik, kdy\u017e se zpoza k\u0159ov\u00ed p\u0159ed nimi vyno\u0159ila m\u00fdtina a na n\u00ed cosi jako skladi\u0161t\u011b..<\/div>\n
„To je ono!“ vyk\u0159ikl Tom a bezd\u011b\u010dn\u011b se cel\u00fd rozt\u0159\u00e1sl. Za\u010dal se… b\u00e1t? Nervovat? Co kdy\u017e jsou je\u0161t\u011b uvnit\u0159? Co kdy\u017e Billovi pr\u00e1v\u011b ubli\u017eujou? Co kdy\u017e je uvid\u00ed a jejich \u0161ance na Billovu z\u00e1chranu jsou miziv\u00e9? Jakmile auto zastavilo, zad\u00edvali se v\u0161ichni na budovu. Vypadala opu\u0161t\u011bn\u011b. A jeden z Morisov\u00fdch koleg\u016f si v\u0161iml v lesn\u00ed p\u016fd\u011b kolej\u00ed vyjet\u00fdch od v\u011bt\u0161\u00edho auta…<\/div>\n
„Nejsou tady,“ zavrt\u011bl rozhodn\u011b hlavou. „To by to tu vypadalo jinak…“<\/div>\n
„Ale byli tu,“ doplnil ho Moris. „P\u016fjdu to prozkoumat.“<\/div>\n
Vystoupil z auta, ale jakmile Tom ud\u011blal n\u00e1znak, \u017ee ho bude n\u00e1sledovat, Peter ho chytil za ruku.<\/div>\n
„Neblbni, Tome… co kdy\u017e tam po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b jsou?“<\/div>\n
„Nejsou.“<\/div>\n
„Ale co kdyby – „<\/div>\n
„Pus\u0165 m\u011b! Nejsem mal\u00fd d\u00edt\u011b!“ v\u0159\u00edskl Tom, vy\u0161kubl se mu a vyb\u011bhl z auta. Jak ale zaje\u010del, kdy\u017e zakopl o n\u011bco m\u011bkk\u00e9ho! N\u011bco bezvl\u00e1dn\u00e9ho! Pohled mu sklouzl k zemi.
„Proboha… Nadyn!“ vyk\u0159ikl. Klesl na kolena a p\u0159evr\u00e1til k sob\u011b d\u00edv\u010dino t\u011blo obli\u010dejem, ale to nem\u011bl d\u011blat. Kdy\u017e vid\u011bl vyt\u0159e\u0161t\u011bn\u00e9 pr\u00e1zdn\u00e9 o\u010di a bradu od krve, zahoupal se mu \u017ealudek, a to tak, \u017ee dost, Moris p\u0159ib\u011bhl pr\u00e1v\u011b ve chv\u00edli, kdy Tom na v\u0161ech \u010dty\u0159ech zvracel.<\/div>\n
„Tome, no tak… to bude dobr\u00fd…“<\/div>\n
„Ne, nebude,“ zachropt\u011bl Tom a vyvrhl dal\u0161\u00ed v\u00e1rku. „Chud\u00e1k… Nadyn…“<\/div>\n
O\u010di se mu naplnily slzami. Jak ji jenom kdy mohl podez\u0159\u00edvat? Byla nevinn\u00e1, te\u010f u\u017e to v\u011bd\u011bl. Ale kdy\u017e se tohle stalo s n\u00ed, tak… co se asi d\u011bje s Billem? V tu chv\u00edli vyjekl a rychle si p\u0159itiskl ruku na levou tv\u00e1\u0159. N\u011bco ho tam \u0161t\u00edplo, a jak bolestiv\u011b! Nic tam ale nec\u00edtil. M\u011bl v\u0161ak co d\u011blat, aby nek\u0159i\u010del nahlas, tak moc ho to bolelo, t\u00e9m\u011b\u0159 a\u017e p\u00e1lilo. Av\u0161ak bolest najednou zmizela tak n\u00e1hle, jako p\u0159i\u0161la, a on v\u011bd\u011bl. Billa pr\u00e1v\u011b n\u011bkdo ude\u0159il, a to dost nelidsk\u00fdm a barbarsk\u00fdm zp\u016fsobem.<\/div>\n
„Bille,“ vzlykl a bezmocn\u011b sebou hodil na zem. „Kde jsi?“<\/div>\n
Ani nevn\u00edmal, jak ho Moris zved\u00e1 do auta. U\u017e mu v\u0161echno bylo jedno. Cht\u011bl jedin\u00e9, aby to hnusn\u00e9 a nespravedliv\u00e9 chov\u00e1n\u00ed v\u016f\u010di jeho dvoj\u010deti jednou prov\u017edy p\u0159estalo. Co t\u011bm chlap\u016fm ud\u011blal, \u017ee ho unesli? Pro\u010d ho t\u00fdraj\u00ed, jak\u00fd k tomu maj\u00ed d\u016fvod?<\/p>\n<\/div>\n
„Tak je hodnej chlape\u010dek… vid\u00ed\u0161, jakej se\u0161 \u0161ikulka,“ zavrn\u011bl Hans a p\u0159irazil Billovi, kle\u010d\u00edc\u00edmu pod\u0159\u00edzen\u011b p\u0159ed n\u00edm, je\u0161t\u011b hloub\u011bji do krku.<\/div>\n
Bill nedok\u00e1zal ani hlesnout, m\u011bl co d\u011blat, aby udr\u017eel slzy za v\u00ed\u010dky. V\u011bd\u011bl, \u017ee kdyby mu vytekla jen jedna jedin\u00e1, nebo kdyby dal jakkoliv najevo sv\u016fj nesouhlas s t\u00edmhle zach\u00e1zen\u00edm, trpce by toho litoval. U\u017e to za\u017eil, u\u017e n\u011bkolikr\u00e1t mu b\u011bhem posledn\u00edch hodin ubl\u00ed\u017eili, u\u017e za\u017eil p\u0159\u00edli\u0161 mnoho bolesti na to, aby vzdoroval. Povedlo se jim ho zlomit v neuv\u011b\u0159iteln\u011b kr\u00e1tk\u00e9 dob\u011b. A\u010dkoliv se to Billovi nel\u00edbilo a bylo mu \u0161patn\u011b z n\u011bho sam\u00e9ho, poslu\u0161n\u011b vyplnil ka\u017ed\u00e9 jejich p\u0159\u00e1n\u00ed. P\u0159esto\u017ee ho to bolelo, roztahoval nohy a \u0161pulil na n\u011b zadek, kdykoliv mu ti dva \u0159ekli. Stav\u011bl se do poloh, ke kter\u00fdm ho nutili. Vykou\u0159il je, kdykoliv mu to na\u0159\u00eddili. Nem\u011bl na vybranou, neodv\u00e1\u017eil se neposlechnout, a\u010d ho kolikr\u00e1t bezd\u016fvodn\u011b ude\u0159ili, bezd\u016fvodn\u011b sekli bi\u010dem nebo do n\u011bj bezd\u016fvodn\u011b kopli. Sotva se na n\u011bj nebo v n\u011bm ud\u011blal jeden, u\u017e si ho bral druh\u00fd. Ten prvn\u00ed si mezit\u00edm oddechnul a pak si ho vzal znovu. A tak to \u0161lo po\u0159\u00e1d dokola, u\u017e n\u011bkolik hodin.<\/div>\n
Nec\u00edtil u\u017e \u017e\u00e1dnou \u0161tiplavou bolest, v pozad\u00ed c\u00edtil jednolit\u00e9 ho\u0159\u00edc\u00ed p\u00e1len\u00ed, pachu\u0165 spermatu v jeho \u00fastech byla u\u017e tak dlouho, \u017ee si na ni nucen\u011b p\u0159ivykl a krev na jeho t\u011ble mu u\u017e ani nep\u0159ipadala tepl\u00e1, i kdy\u017e mu vyt\u00e9kala z \u010derstv\u011b utr\u017een\u00fdch ran, aby se m\u00edsila se strupy ran star\u0161\u00edch. S\u00e1lala z n\u011bj horkost, jak do jeho t\u011bla vstupovala hore\u010dka a \u00fatroby se mu sv\u00edjely ne\u00faprosn\u00fdm hladem.<\/div>\n
„JO!“ vyk\u0159ikl Hans, kdy\u017e zaplnil Bill\u016fv krk \u010derstvou d\u00e1vkou ze sv\u00e9ho p\u0159irozen\u00ed, o krok ustoupil a nechal vys\u00edlen\u00e9ho chlapce upadnout na ledovou podlahu. Chvilku si ho spokojen\u011b prohl\u00ed\u017eel, na\u010de\u017e uchopil bi\u010d\u00edk a za\u010dal ho jeho \u0161pi\u010dkou hladit. U\u017e ho necht\u011bl dneska b\u00edt, u\u017e si to vychutnal dost a o\u0161kliv\u00e9 trhance a podlitiny na bled\u00e9 k\u016f\u017ei toho byly jasn\u00fdm d\u016fkazem. Bylo mu putna, \u017ee s t\u00edm nebude jejich nov\u00e1 hra\u010dka tak atraktivn\u00ed, ale to se za p\u00e1r dn\u016f zahoj\u00ed a v nejhor\u0161\u00edm ho \u0161oupnou z\u00e1kazn\u00edk\u016fm, kte\u0159\u00ed cht\u011bj\u00ed sado maso, t\u011bm to vadit nebude.<\/div>\n
„Vst\u00e1vej,“ syknul a pot\u011b\u0161en\u011b zam\u00e1val bi\u010d\u00edkem t\u011bsn\u011b nad Billovou hlavou. \u0160kodolib\u011b zaznamenal vyd\u011b\u0161en\u00fd pohled. Vid\u011bl, jak se Bill rozt\u0159esen\u011b sna\u017e\u00ed zvednout, ale jeho kon\u010detiny u\u017e byly p\u0159\u00edli\u0161 slab\u00e9 na to, aby ho unesly. Vyt\u00e1hl se a\u017e na kolena, ne\u017e se op\u011bt vy\u010derpan\u011b zhroutil…<\/div>\n
„Ty svin\u011b! Bude\u0161 poslouchat!“ za\u0159val Simon, bez rozmyslu popadl d\u016ftku a za\u010dal do Billov\u00fdch zad \u0159ezat jako smysl\u016f zbaven\u00fd, nad\u0161en\u00fd z toho, jak ostr\u00e1 k\u016f\u017ee roztrh\u00e1v\u00e1 z\u00e1da na t\u0159ech m\u00edstech sou\u010dasn\u011b. Teprve po chv\u00edli Billa hodil na postel. Cht\u011bl se na n\u011bj znovu vrhnout, ale Hans ho zadr\u017eel.<\/div>\n
„Nech ho… dneska u\u017e toho m\u00e1 dost,“ u\u0161kl\u00edbl se, kdy\u017e vid\u011bl, jak Bill le\u017e\u00ed nehnut\u011b, bez jedin\u00e9ho vzdoru, s o\u010dima nap\u016fl zav\u0159en\u00fdma. Zpod v\u00ed\u010dek mu koukalo b\u011blmo a na tv\u00e1\u0159\u00edch se leskly slzy bolesti. Jeho dech byl s\u00edpav\u00fd a t\u011blo se za\u010dalo t\u0159\u00e1st v nepopsateln\u00e9 zimnici.<\/div>\n
„Hajej, mali\u010dk\u00fd… m\u016f\u017ee\u0161 spinkat,“ zap\u0159edl mu do ucha a p\u0159et\u00e1hl p\u0159es n\u011bj starou potrhanou deku. „A za to, \u017ees byl hodnej…“<\/div>\n
Ode\u0161el do kuchyn\u011b, a kdy\u017e se vr\u00e1til, m\u011bl v rukou mal\u00fd tal\u00ed\u0159 se sm\u011b\u0161n\u00fdm zbyte\u010dkem t\u011bstovin a skleni\u010dku vody.<\/div>\n
„Tak papej, \u010dubko,“ rozk\u00e1zal a za\u010dal Billovi pod\u00e1vat jednotliv\u00e1 sousta. T\u011b\u0161ilo ho sledovat ned\u016fv\u011bru v chlapcov\u00fdch o\u010d\u00edch, kdy\u017e Bill rozt\u0159esen\u00fdmi rty stahoval z vidli\u010dky jednotliv\u00e1 sousta.<\/div>\n
„Tak, v\u00fdborn\u011b… je\u0161t\u011b nabumbat a m\u016f\u017ee\u0161 chrn\u011bt,“ p\u0159ilo\u017eil mu ke rt\u016fm sklenici. Podep\u0159el Billovi hlavu, aby se mu l\u00e9pe polykalo, a kdy\u017e byla pr\u00e1zdn\u00e1 jak skleni\u010dka, tak tal\u00ed\u0159, ode\u0161el spolu se Simonem ke dve\u0159\u00edm.<\/div>\n
„Koukej toho span\u00ed vyu\u017e\u00edt… z\u00edtra zjist\u00edme, co si v\u0161echno z dne\u0161ka pamatuje\u0161, a t\u011b\u0161 se, pokud na n\u011bco zapomene\u0161!“<\/div>\n
Zabouchl dve\u0159e do pokoje a zamknul.<\/div>\n
Jakmile jejich kroky odum\u0159ely v d\u00e1li, poda\u0159ilo se Billovi o\u010di otev\u0159\u00edt naplno. Nebyl sice u\u017e sv\u00e1zan\u00fd, ale ani tak se nedok\u00e1zal hnout, nato\u017e aby m\u011bl my\u0161lenky na \u00fat\u011bk. Jenom le\u017eel, chv\u011bl se jako list ve v\u011btru a sna\u017eil se nec\u00edtit s\u00e1lavou horkost, kter\u00e1 ho pol\u00e9vala ka\u017ed\u00fdch p\u00e1r vte\u0159in s novou a novou intenzitou, Kone\u010dn\u011b si troufl mali\u010dko ulevit bolesti tkliv\u00fdm vzlykem a nechal slzy voln\u011b, bez jak\u00e9hokoliv omezen\u00ed st\u00e9kat.<\/div>\n
„Tomi…“<\/p>\n<\/div>\n
autor: Bitter & \u00c1\u010fa<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Bitter & \u00c1\u010fa Bill ne\u0161\u0165astn\u011b zamrkal, ale poslechl, co mu Hans na\u0159\u00eddil. Poslu\u0161n\u011b si lehl na zadn\u00ed seda\u010dky auta a zav\u0159el o\u010di. „No vid\u00ed\u0161, jak um\u00ed\u0161 bejt hodnej,“ zavrn\u011bl Hans. „Jen koukej spinkat, kurvi\u010dko… V\u011b\u0159 mi, \u017ee tam bude\u0161 vd\u011b\u010dnej za<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[262],"tags":[],"class_list":["post-12413","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-za-stesti-zaplatis"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12413","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=12413"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12413\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=12413"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=12413"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=12413"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}