{"id":12423,"date":"2010-02-07T16:00:00","date_gmt":"2010-02-07T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=12393"},"modified":"2010-02-07T16:00:00","modified_gmt":"2010-02-07T15:00:00","slug":"love-in-heart-1","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/02\/07\/love-in-heart-1\/","title":{"rendered":"Love in heart 1."},"content":{"rendered":"
autor: Cera<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Ps\u00e1no v \u0159\u00edjnu 2007<\/em><\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Prolog<\/strong><\/em><\/div>\n
<\/div>\n
Vlny nar\u00e1\u017eely na strm\u00fd \u00fates. T\u0159\u00ed\u0161tily se na tis\u00edce pr\u016fzra\u010dn\u00fdch perel a no\u0159ily se do mo\u0159sk\u00e9 p\u011bny. Podv\u011bdom\u011b mu to p\u0159ipom\u00ednalo upu\u0161t\u011bn\u00ed \u010d\u00ed\u0161e pln\u00e9 otr\u00e1ven\u00e9ho v\u00edna. Jej\u00ed dopad na chladnou mramorovou podlahu a rozlet\u011bn\u00ed se drobn\u00fdch st\u0159\u00edpk\u016f, sm\u00ed\u0161en\u00fdch s rud\u00fdmi kapkami, p\u0159ipom\u00ednaj\u00edc\u00ed \u010dirou krev pr\u00e1v\u011b t\u0159\u00ed\u0161t\u00edc\u00ed z r\u00e1ny v\u0161emi sm\u011bry.<\/em><\/div>\n
V\u00edtr, jemn\u011b vanouc\u00ed od oce\u00e1nu, mu pro\u010des\u00e1val temn\u011b \u010dern\u00e9 vlasy jakoby uzmut\u00e9 z no\u010dn\u00ed oblohy, protr\u017een\u00e9 n\u011bkolika b\u00edl\u00fdmi pram\u00ednky m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edch paprsk\u016f. Hladil ho po b\u011blostn\u00fdch l\u00edc\u00edch, z nich\u017e se ji\u017e d\u00e1vno vytratila v\u0161echna r\u016f\u017e. Z o\u010d\u00ed, kdysi pln\u00fdch lesku a sladk\u00e9 nevinnosti, zmizela ve\u0161ker\u00e1 radost i \u0161t\u011bst\u00ed. Nahradil je mraziv\u00fd smutek a zoufalstv\u00ed. Sladk\u00e1 \u010dokol\u00e1da sama pozvolna zho\u0159kla a z\u016fstala u\u017e jen odzbrojuj\u00edc\u00ed tajemnost.<\/em><\/div>\n
Pozoroval obzor\u2026<\/em><\/div>\n
\u010cekal\u2026<\/em><\/div>\n
U\u017e vid\u011bl prvn\u00ed slune\u010dn\u00ed paprsky vych\u00e1zej\u00edc\u00ed z mo\u0159sk\u00e9 hladiny\u2026<\/em><\/div>\n
Je\u0161t\u011b chv\u00edli, jenom chv\u00edli\u2026<\/em><\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
1. kapitola<\/em><\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Proch\u00e1zel \u0161koln\u00ed chodbou. S bratrem po sv\u00e9m boku, tak jako v\u017edy. Sna\u017eil se op\u011bt rozd\u00e1vat nenucen\u00e9, p\u0159ec nau\u010den\u00e9 \u00fasm\u011bvy, ale ne\u0161lo to. Rty mu zamrzly ve sv\u00e9 melancholick\u00e9 nostalgii. Spolu\u017e\u00e1ci, kte\u0159\u00ed se mu kdysi posm\u00edvali pro jeho zevn\u011bj\u0161ek, by mu snesli modr\u00e9 z nebe, nosili ho na rukou. D\u00edvky, kter\u00e9 se mu d\u0159\u00edve vyh\u00fdbaly, necht\u00edc spadnout z v\u00fdslun\u00ed popularity a\u017e na samotn\u00e9 dno, se te\u010f stav\u011bly m\u00e1lem do fronty, aby se zeptaly, jestli pro n\u011b nen\u00ed m\u00edsto v jeho srdci.<\/div>\n
Jejich v\u0161udyp\u0159\u00edtomn\u00e9 hlasy se v posledn\u00ed dob\u011b sl\u00e9valy do \u0161ediv\u00e9 mlhoviny a on se je odnau\u010dil vn\u00edmat.<\/div>\n
Z Billa Kaulitze, ter\u010de v\u0161ech v\u00fdsm\u011bch\u016f, chr\u00e1n\u011bn\u00e9ho pouze sv\u00fdm stra\u0161\u00edm dvoj\u010detem, jen\u017e m\u011bl to \u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee zapadl d\u00edky sv\u00e9 kreativit\u011b a otev\u0159enosti ihned mezi m\u00edstn\u00ed smet\u00e1nku, se stal skoro p\u0159es noc princ. Minulost jako by najednou byla smaz\u00e1na a h\u0159\u00edchy odpu\u0161t\u011bny. Nep\u0159\u00e1tel\u00e9 se stali p\u0159\u00e1teli, a\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 ztratil p\u0159ehled, kdo za n\u00edm st\u00e1l na samotn\u00e9m po\u010d\u00e1tku.<\/div>\n
Splnil se mu sen, zp\u00edval. V nejv\u011bt\u0161\u00edch hal\u00e1ch Evropy p\u0159ed tis\u00edci div\u00e1ky. Ne ve dvaceti, t\u0159iceti, ale v \u0161estn\u00e1cti. A jako pr\u00e9mie – sv\u00e9 vlastn\u00ed m\u00edsto v kolektivu. To, po \u010dem tolik tou\u017eil. To, kv\u016fli \u010demu se ka\u017edou p\u0159est\u00e1vku zav\u00edral na z\u00e1chodc\u00edch a nech\u00e1val tam volnost sv\u00fdm slz\u00e1m a pocit\u016fm.<\/div>\n
Av\u0161ak byla ta pomysln\u00e1 t\u0159e\u0161ni\u010dka na dortu opravdu t\u00edm, co si tolik p\u0159\u00e1l?<\/p>\n<\/div>\n
Pohledem v davu vyhledal jednu jedinou osobu. Kle\u010dela na zemi p\u0159ed u\u010debnou a sb\u00edrala rozh\u00e1zen\u00e9 u\u010debnice, \u010dastov\u00e1na pohlavky neohraban\u00fdch, nev\u0161\u00edmav\u00fdch spolu\u017e\u00e1k\u016f. D\u00edvka, kter\u00e1 se po jeho ro\u010dn\u00edm odchodu ze \u0161koly a p\u0159ejit\u00ed na d\u00e1lkov\u00e1 studia, stala ve zdej\u0161\u00ed hierarchii kr\u00e1lovnou spodiny.<\/div>\n
Podel\u0161\u00ed hn\u011bd\u00e9 vlasy j\u00ed zakr\u00fdvaly obli\u010dej a z\u00e1\u0159iv\u00e9 zelen\u00e9 o\u010di, je\u017e mu dok\u00e1zaly v\u017edy poskytnout alespo\u0148 malink\u00fd plam\u00ednek, a vytrhnout ho jeho sv\u011btlem ze sp\u00e1r\u016f tmy. To ona mu ut\u00edrala tajn\u00e9 slzy, kdy\u017e jeho dvoj\u010de nebylo nabl\u00edzku. To j\u00ed se mohl vyzpov\u00eddat ze sv\u00fdch chyb, tr\u00e1pen\u00ed, s \u010d\u00edmkoliv se sv\u011b\u0159it, proto\u017ee u\u017e p\u0159edem s ur\u010ditost\u00ed v\u011bd\u011bl, \u017ee nic z toho nevyzrad\u00ed\u2026 Jeho nejlep\u0161\u00ed kamar\u00e1dka.<\/div>\n
\n
Opatrn\u011b se odpojil od skupinky v \u010dele s Tomem a potichu k n\u00ed z boku p\u0159istoupil. Sebral ze zem\u011b posledn\u00ed otev\u0159enou knihu a beze slova j\u00ed ji podal.<\/div>\n
„D\u00edky.“ Odpov\u011bd\u011bla vd\u011b\u010dn\u011b, ani\u017e by se po\u0159\u00e1dn\u011b pod\u00edvala, kdo j\u00ed pomohl.<\/div>\n
„Nem\u00e1\u0161 za\u010d\u2026“odv\u011btil a \u010dekal, jestli ho pozn\u00e1 po hlase tak, jak p\u0159edpokl\u00e1dal. Nezklamala.<\/div>\n
Nejd\u0159\u00edv se zastavila a pod\u00edvala se zp\u011bt na k n\u00ed st\u00e1le nap\u0159a\u017een\u00e9 ruce s pe\u010dliv\u011b upraven\u00fdmi dlouh\u00fdmi nehty s \u010dern\u00fdm lakem a prsteny. Postupovala k mohutn\u00fdm \u0159et\u011bz\u016fm na z\u00e1p\u011bst\u00edch, a\u017e se mu nakonec odv\u00e1\u017eila pohl\u00e9dnout do tv\u00e1\u0159e.<\/div>\n
„Bille?!“za\u0161eptala p\u0159ekvapen\u011b a v o\u010d\u00edch j\u00ed nepatrn\u011b zajisk\u0159ilo.<\/div>\n
„Ahoj, Abigail\u2026“ pomohl d\u00edvce vst\u00e1t a nehled\u011b na ostatn\u00ed j\u00ed p\u0159\u00e1telsky objal. Nevid\u011bli se tak dlouho\u2026 „Ani nev\u00ed\u0161, jak jsem r\u00e1d, \u017ee jsi tady. \u017de jsi neode\u0161la\u2026“<\/div>\n
Opatrn\u011b se od n\u00ed odt\u00e1hl a zahled\u011bl se j\u00ed do smaragdov\u011b zelen\u00fdch t\u016fn\u00ed.<\/div>\n
„Abigail mi nikdo ne\u0159ekl u\u017e hodn\u011b dlouho. Naposledy ty p\u0159ed odjezdem na turn\u00e9. M\u00e1lem jsem zapomn\u011bla, jak to zn\u00ed\u2026“<\/div>\n
„Tak to si zase za\u010dni hezky zvykat. J\u00e1 ti tak budu \u0159\u00edkat po\u0159\u00e1d\u2026 Vol\u00e1 m\u011b br\u00e1cha, mus\u00edm. Je\u0161t\u011b se uvid\u00edme.“ Pokynul j\u00ed na rozlou\u010denou a zam\u00ed\u0159il sm\u011brem k Tomovi, kter\u00fd se k nim tak jako tak pozvolna bl\u00ed\u017eil se skupinkou spolu\u017e\u00e1k\u016f.<\/p>\n<\/div>\n
Tu \u010derno\u010dernou tmu v nitru Billa Kaulitze osv\u00edtil mal\u00fd st\u0159\u00edpek \u0161t\u011bst\u00ed. Mluvil s n\u00ed, byla tu, op\u011bt ho p\u0159ipravena vyslechnout, kdyby bylo pot\u0159eba…<\/div>\n
Kv\u016fli tomu vlastn\u011b i nal\u00e9hal na Davida a na kluky, aby se nam\u00edsto na Maledivy, rozjeli o dovolen\u00e9 dom\u016f a na chv\u00edli znovu okusili b\u00fdt t\u011bmi \u00b4norm\u00e1ln\u00edmi n\u00e1ctilet\u00fdmi\u00b4. Proto\u017ee kdyby se n\u011bco stalo a on by pot\u0159eboval n\u011b\u010d\u00ed pomoc a zvl\u00e1\u0161t\u011b podporu, cht\u011bl m\u00edt vedle sebe n\u011bkoho, komu bezmezn\u011b d\u016fv\u011b\u0159oval.<\/div>\n
P\u0159\u00edli\u0161 ho to zevnit\u0159 ub\u00edjelo. V\u011bd\u011bl, \u017ee to dlouho nevydr\u017e\u00ed\u2026<\/div>\n
Ona byla jedin\u00e1 osoba, kter\u00e9 by se s t\u00edm v okam\u017eic\u00edch nouze dok\u00e1zal sv\u011b\u0159it\u2026 Ne Tom, m\u00e1ma, Andreas, \u010di dokonce Saki – ona. Proto\u017ee ona jedin\u00e1 dok\u00e1zala na sv\u011bt okolo sebe hled\u011bt bez jak\u00fdchkoli p\u0159edsudk\u016f a v\u0161e shled\u00e1vala sv\u00fdm zp\u016fsobem v\u00fdjime\u010dn\u00fdm a nach\u00e1zela p\u016fvab tam, kde by ho norm\u00e1ln\u00ed \u010dlov\u011bk nikdy nehledal. Svou and\u011blskou nevinnost\u00ed v lidech dok\u00e1zala probudit pocit, \u017ee v\u0161echna p\u0159\u00edko\u0159\u00ed, kter\u00e1 se v\u00e1m d\u011bj\u00ed, jsou jen p\u0159echodn\u00e1 f\u00e1ze mezi n\u011b\u010d\u00edm je\u0161t\u011b kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edm\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Bill kolem sebe vid\u011bl jen \u010dernou a kaln\u011b \u0161edou. Sv\u011bt pro n\u011bj u\u017e d\u00e1vno postr\u00e1dal barvy\u2026<\/div>\n
A o to v\u00edc si p\u0159\u00e1l zase spat\u0159it sv\u011btlo, ne\u017e\u00edt jen ve tm\u011b\u2026<\/div>\n
\u017d\u00edt? Relevantn\u00ed to slovo\u2026 Jak\u00fd je v\u0161ak jeho v\u00fdznam? Zn\u00e1 ho v\u016fbec n\u011bkdo? Co ozna\u010duje?<\/div>\n
Ironii\u2026<\/p>\n<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
~ Love in Heart~<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Obloha potemn\u011bla. \u0160ed\u00e9 mraky se st\u00e1hly nad m\u011bsto a vy\u010dk\u00e1valy na zrozen\u00ed sv\u00fdch d\u011bt\u00ed, mal\u00fdch kapek de\u0161t\u011b, je\u017e by dopadly na jeho betonov\u00e9 brn\u011bn\u00ed a o\u010distily jej ode v\u0161ech h\u0159\u00edch\u016f.<\/div>\n
Bill kr\u00e1\u010del opu\u0161t\u011bn\u00fdmi ulicemi a vzpom\u00ednal. Jak ho Tom shodil do ka\u0161ny na n\u00e1m\u011bst\u00ed jenom pro to, \u017ee mu necht\u011bl \u0159\u00edct, jak se jmenovala ta hezk\u00e1 holka, se kterou se st\u0159etl p\u0159ed obchodem. Jak uvolnili zmrzlin\u00e1\u0159sk\u00fd st\u00e1nek a nechali ho jet z kopce dol\u016f otev\u0159enou brankou, a\u017e do pe\u010dliv\u011b upraven\u00fdch z\u00e1honk\u016f jejich nep\u0159\u00edjemn\u00e9 u\u010ditelky matematiky.<\/div>\n
Kolik se toho od t\u00e9 doby zm\u011bnilo\u2026<\/div>\n
Ub\u00edral se sm\u011brem z centra. Nikoho nepotk\u00e1val. Kdo by n\u011bkam \u0161el, kdy\u017e se schyluje k de\u0161ti. Ozv\u011bna rozn\u00e1\u0161ela po krajin\u011b jenom jeho vlastn\u00ed tich\u00e9 kroky. Nen\u00e1vid\u011bl tohle po\u010das\u00ed, a z\u00e1rove\u0148 miloval. Nic jin\u00e9ho mu toti\u017e ani nezb\u00fdvalo.<\/p>\n<\/div>\n
Nahl\u00ed\u017eel do vitr\u00edn obchod\u016f, sem tam dokonce za\u0161el i dovnit\u0159 a n\u011bco si koupil. Nebylo toho v\u0161ak moc, tak jako d\u0159\u00edv. V posledn\u00ed dob\u011b stejn\u011b nosil jen d\u017e\u00edny, mikinu s kapucou, kter\u00e1 mu ve chv\u00edl\u00edch nejvy\u0161\u0161\u00ed nouze zakr\u00fdvala obli\u010dej, s dlouh\u00fdmi ruk\u00e1vy a kapsami, do nich\u017e mohl schovat sv\u00e9 prok\u0159ehl\u00e9 \u00fatl\u00e9 prsty. To bylo toti\u017e jedin\u00e9 m\u00edsto, kter\u00e9 se mu i p\u0159es v\u0161echnu jeho nen\u00e1padnou rafinovanost nepoda\u0159ilo p\u0159ikr\u00fdt l\u00e1tkou.<\/div>\n
Proch\u00e1zel parkem. D\u00edval se do korun strom\u016f a p\u0159edstavoval si, jak jimi proud\u00ed slune\u010dn\u00ed paprsky a hlad\u00ed ho po tv\u00e1\u0159i. Na cest\u011b vn\u00edmal \u010dty\u0159let\u00e9 d\u011bti na mal\u00fdch d\u011btsk\u00fdch motork\u00e1ch se \u017elut\u00fdmi koly, maminky s ko\u010d\u00e1rky pov\u00eddaj\u00edc\u00ed si na lavi\u010dk\u00e1ch o probl\u00e9mech se sv\u00fdmi ratolestmi. To v\u0161echno te\u010f zelo pr\u00e1zdnotou. Nam\u00edsto d\u00edt\u011bte p\u0159es cestu p\u0159eb\u011bhl tak akor\u00e1t \u00fatr\u017eek z novin popoh\u00e1n\u011bn\u00fd v\u011btrem, a na lavi\u010dk\u00e1ch odpo\u010d\u00edvali bezdomovci ve sv\u00fdch velk\u00fdch klobouc\u00edch, zal\u00e1tovan\u00fdch kab\u00e1tech, s prod\u011brav\u011bl\u00fdmi rukavicemi, i p\u0159esto p\u0159ese v\u0161echno zk\u0159ehl\u00ed mrazem.<\/div>\n
Chv\u00edli pozoroval labut\u011b pluj\u00edc\u00ed klidn\u011b na hladin\u011b jez\u00edrka. Z\u00e1vid\u011bl jim jejich svobodu, jejich b\u011blostn\u00e1 k\u0159\u00eddla, kter\u00e1 mohla kdykoli rozt\u00e1hnout a vzl\u00e9tnout k oblak\u016fm. Z\u00e1vid\u011bl jim mo\u017enost odpoutat se od zem\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
V d\u00e1lce zah\u0159m\u011blo. Nevadila mu bou\u0159ka, p\u0159estal se j\u00ed b\u00e1t ji\u017e p\u0159ed n\u011bkolika m\u011bs\u00edci, av\u0161ak necht\u011bl p\u016fsobit je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed starosti sv\u00e9mu bratrovi ne\u017e doposud.<\/div>\n
Prvn\u00ed kapky dopadaly na chodn\u00edk, kdy\u017e z \u00falevou vstoupil do domu a zamkl za sebou. Sundal si velk\u00e9 slune\u010dn\u00ed br\u00fdle a st\u00e1hl kapuci. V dom\u011b panovalo ticho a spolu s polo\u0161erem mu p\u0159id\u00e1valo na tajemnosti. On si toho v\u0161ak nev\u0161\u00edmal. V podobn\u00e9m prost\u0159ed\u00ed tr\u00e1vil n\u011bkolik posledn\u00edch t\u00fddn\u016f, tak\u017ee u\u017e pro n\u011bj ztratilo na sv\u00e9 v\u00fdjime\u010dnosti a kouzlu. Te\u010f se mu zd\u00e1la zaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00ed sp\u00ed\u0161e rozz\u00e1\u0159en\u00e1 chodba, ne\u017e-li temn\u00fd kout.<\/div>\n
Nikdo nebyl doma. Na z\u00e1znamn\u00edku na\u0161el vzkaz od bratra. Andreas po\u0159\u00e1dal party na po\u010dest jejich n\u00e1vratu. M\u011bl se dostavit ihned po n\u00e1vratu dom\u016f.<\/div>\n
Jizliv\u011b se u\u0161kl\u00edbl. Nem\u011bl r\u00e1d oslavy, spole\u010dnost. Chodil jen na ty, na kter\u00e9 musel a nedalo se z nich jak\u00fdmkoli zp\u016fsobem vykroutit. Rozhodl se z\u016fstat doma. Tom na sebe dok\u00e1zal strhnout v\u0161echnu pozornost, nikdo si ani nev\u0161imne, \u017ee jeden oslavenec chyb\u00ed. A kdy\u017e u\u017e ano, po p\u00e1r dal\u0161\u00edch skleni\u010dk\u00e1ch na to zapomene.<\/p>\n<\/div>\n
Zam\u00ed\u0159il do ob\u00fdvac\u00edho pokoje, \u017ee se pod\u00edv\u00e1, co d\u00e1vaj\u00ed v televizi, ale n\u00e1hle se mu zato\u010dila hlava a on se musel rychle zachytit stolu, aby neupadl. Posadil se na \u017eidli. Moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl, co bude n\u00e1sledovat. Nejd\u0159\u00edve za\u010dne poci\u0165ovat slabost v klenou, jako by se u\u017e nikdy nem\u011bl postavit. P\u0159estane m\u00edt cit v dlan\u00edch a nedok\u00e1\u017ee v nich udr\u017eet nejd\u0159\u00edve sklenici s vodou, a nakonec ani tenk\u00fd list pap\u00edru. P\u0159ed o\u010dima se mu budou d\u011blat m\u017eiky a po p\u00e1r minut\u00e1ch se zm\u011bn\u00ed v halucinace. A to v\u0161echno se bude snoubit s neskonale velkou touhou vyj\u00edt po schodech do jeho pokoje, anebo je\u0161t\u011b h\u016f\u0159, rovnou ven.<\/div>\n
Ne, dnes nepodlehne. Dnes to vydr\u017e\u00ed. Dok\u00e1\u017ee, \u017ee bez n\u00ed m\u016f\u017ee existovat\u2026<\/div>\n
N\u011bkolik minut jen hled\u011bl p\u0159ed sebe, zar\u00fdvaje nehty do stolu a sna\u017eil se v sob\u011b, tak jako u\u017e tolikr\u00e1t, potla\u010dit ten pud, co ho tou\u017eil ovl\u00e1dnout. Ne\u0161lo to.<\/div>\n
Podlehl, bylo to siln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e on. Rozum i srdce sice \u0159\u00edkaly ne, zastav, ale smysly znovu zv\u00edt\u011bzily.<\/p>\n<\/div>\n
Z posledn\u00edch sil pod\u00e9l st\u011bny vystoupal schody a nap\u016fl v mr\u00e1kot\u00e1ch se dopot\u00e1cel do sv\u00e9ho pokoje. Z pod postele vyt\u00e1hl mraz\u00edc\u00ed box v podob\u011b t\u011b\u017ek\u00e9ho ocelov\u00e9ho kufru a vy\u0148al z n\u011bj jednu \u00fazkou tubi\u010dku. Vyt\u00e1hl z\u00e1tku a jedn\u00edm lokem ji vypr\u00e1zdnil.<\/div>\n
Do kon\u010detin se mu op\u011bt vr\u00e1til cit, slabost zmizela. Zrak se vyjasnil. Nam\u00edsto \u00falevy po t\u011ble v\u0161ak c\u00edtil v \u00fastech pachu\u0165 prohry.<\/div>\n
Po tv\u00e1\u0159i mu stekla slza a za n\u00ed dal\u0161\u00ed a dal\u0161\u00ed. Nesn\u00e1\u0161el to. Necht\u011bl to\u2026 ale pot\u0159eboval to ke sv\u00e9mu byt\u00ed. Stalo se to jeho nepostradatelnou sou\u010d\u00e1st\u00ed on nemohl jinak. Musel se pod\u0159\u00eddit. Ano, bojoval proti tomu. Bojoval poka\u017ed\u00e9, av\u0161ak stejn\u011b jako dnes poka\u017ed\u00e9 prohr\u00e1l\u2026<\/p>\n<\/div>\n
~ Love in Heart~<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Bylo ji\u017e dost po p\u016flnoci, kdy\u017e se Tom Kaulitz vr\u00e1til z oslavy sv\u00e9ho kamar\u00e1da Andrease. D\u016fm se ji\u017e n\u011bkolik hodin hrou\u017eil do no\u010dn\u00edho sp\u00e1nku. Chlapec v\u0161ak nem\u011bl na n\u011bco, co by t\u0159eba jen vzd\u00e1len\u011b p\u0159ipom\u00ednalo sp\u00e1nek, ani pomy\u0161len\u00ed.<\/div>\n
P\u0159em\u00edtal o sv\u00e9m bratrovi. Cel\u00fd ve\u010der \u010dekal, \u017ee se otev\u0159ou domovn\u00ed dve\u0159e a vstoup\u00ed jimi jeho mlad\u0161\u00ed dvoj\u010de se sv\u00fdm dnes zplihl\u00fdm, rovn\u00fdm \u00fa\u010desem, usm\u011bje se na star\u00e9 p\u0159\u00e1tele a sma\u017ee tak ve\u0161ker\u00e9 pochybnosti, kter\u00e9 se v n\u011bm za n\u011bkolik p\u0159ede\u0161l\u00fdch t\u00fddn\u016f zrodily.<\/div>\n
Je\u0161t\u011b v n\u011bm zbyla jisk\u0159i\u010dka nad\u011bje, \u017ee si t\u0159eba nepustil z\u00e1znamn\u00edk, ov\u0161em kdy\u017e mu \u017eensk\u00fd hlas ozn\u00e1mil, \u017ee nemaj\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e9 nov\u00e9 zpr\u00e1vy, i ta pohasla.<\/div>\n
Ztr\u00e1cel ho, ztr\u00e1cel sv\u00e9ho mlad\u0161\u00edho br\u00e1\u0161ku. Mizel mu p\u0159\u00edmo p\u0159ed o\u010dima. \u00dasm\u011bv, kdysi zdob\u00edc\u00ed rty v\u00e1b\u00edc\u00ed k h\u0159\u00edchu, zmizel. Ji\u017e p\u0159edt\u00edm aksamitov\u00e1 ple\u0165 dostala je\u0161t\u011b mrtvoln\u011bj\u0161\u00ed n\u00e1dech. O\u010di, je\u017e pl\u00e1ly jako dva oh\u00fdnky, byly najednou chladn\u00e9.<\/p>\n<\/div>\n
Bill v\u0161echny jeho domn\u011bnky v\u0161emo\u017en\u011b pop\u00edral. Vinu d\u00e1val sl\u00e1v\u011b, kter\u00e1 ho pozvolna za\u010d\u00ednala unavovat a z\u00e1visel na n\u00ed v\u0161echen jejich voln\u00fd \u010das a soukrom\u00ed. Tomovi ta slova zn\u011bla jako fale\u0161n\u00e1 milosrdn\u00e1 le\u017e. Ov\u0161em kdykoli na toto t\u00e9ma zah\u00e1jil debatu, skon\u010dilo to bu\u010f Billov\u00fdm vykrucov\u00e1n\u00edm a n\u011bjakou z\u00e1minkou k odchodu, anebo dost hlasitou v\u00fdm\u011bnou n\u00e1zor\u016f.<\/div>\n
Vystoupal schody do patra a opatrn\u011b otev\u0159el dve\u0159e do Billova pokoje a na chv\u00edli spo\u010dinul pohledem na bratrov\u011b siluet\u011b le\u017e\u00edc\u00ed na nerozestlan\u00e9 posteli.<\/div>\n
Toma s\u017e\u00edral onen ochranitelsk\u00fd komplex, kter\u00fd se dostavil poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e se jeho bratr ocitl v nebezpe\u010d\u00ed. Ov\u0161em d\u0159\u00edve alespo\u0148 znal protivn\u00edky. Te\u010f nem\u011bl ani nejmen\u0161\u00ed potuchy jak\u00e9mu zlu \u010del\u00ed, a Bill se nem\u011bl k tomu, aby mu vyzradil jeho jm\u00e9no.<\/div>\n
„Pro\u010d, br\u00e1\u0161ko? Pro\u010d mi nedovol\u00ed\u0161 ti pomoci?“ za\u0161eptal do tmy, oto\u010dil se a zam\u00ed\u0159il k sob\u011b.<\/div>\n
Zalehl do pe\u0159in a je\u0161t\u011b dlouho do noci se my\u0161lenkami toulal u osoby sp\u00edc\u00ed ve vedlej\u0161\u00ed m\u00edstnosti, dokud ho p\u0159ece jen nep\u0159emohl sp\u00e1nek a on se propadl do \u0159\u00ed\u0161e sn\u016f\u2026<\/p>\n<\/div>\n
~ Love in Heart~<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Otev\u0159el o\u010di. Ani po\u0159\u00e1dn\u011b nev\u011bd\u011bl, pro\u010d se sna\u017e\u00ed usnout, kdy\u017e to bylo stejn\u011b zbyte\u010dn\u00e9. Nejsp\u00ed\u0161 \u0161lo jen o zvyk, kter\u00e9ho se necht\u011bl jen tak vzd\u00e1t. V\u011bd\u011bl, \u017ee Tom stoj\u00ed na prahu jeho pokoje, ov\u0161em neodv\u00e1\u017eil se mu d\u00e1t sebemen\u0161\u00ed podm\u011bt k tomu, aby si myslel, \u017ee nesp\u00ed. Otev\u0159elo by to toti\u017e dal\u0161\u00ed vt\u00edrav\u00e9 ot\u00e1zky, na n\u011b\u017e necht\u011bl odpov\u00eddat. Necht\u011bl bratrovi zase lh\u00e1t. Protivilo se mu to, av\u0161ak jin\u00e9 v\u00fdchodisko zat\u00edm nevid\u011bl. Nicm\u00e9n\u011b dotaz, jen\u017e jeho dvoj\u010de proneslo k chlapcovu nehybn\u00e9mu t\u011blu, se mu zaryl do mysli.<\/div>\n
Skryt\u00e9 zoufalstv\u00ed, je\u017e z t\u011bch slov plynulo, ho donutilo p\u0159ehodnocovat jeho dosavadn\u00ed postoj. Jestli by n\u00e1hodou p\u0159ece jen nem\u011bl \u0159\u00edct pravdu. Jestli by nem\u011bl v\u00edce d\u016fv\u011b\u0159ovat v bratrskou l\u00e1sku\u2026 Jestli by se Tomovi i p\u0159ese v\u0161echno, co mu na\u0161ept\u00e1vala intuice, nem\u011bl sv\u011b\u0159it.<\/div>\n
Ne. Nemohl dovolit, aby t\u00edha toho proklet\u00ed padla i na n\u011bkoho jin\u00e9ho. Zvl\u00e1\u0161t\u011b ne na \u010dlov\u011bka, jen\u017e v jeho srdci zauj\u00edmal to nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed m\u00edsto. M\u00edsto ur\u010den\u00e9 pouze pro milence\u2026 Miloval ho.<\/p>\n<\/div>\n
Uv\u011bdomil si to p\u0159ed n\u011bkolika dny. Poprv\u00e9 se poh\u00e1dali. Tom \u0161el hledat \u00fat\u011bchu do n\u00e1ru\u010de n\u011bjak\u00e9 fanynky a Bill zjistil, \u017ee k n\u011bmu u\u017e nec\u00edt\u00ed sourozeneckou l\u00e1sku. \u017de u\u017e d\u00e1vno p\u0159erostla v n\u011bco v\u00edc\u2026 V n\u011bco kr\u00e1sn\u00e9ho a z\u00e1rove\u0148 na m\u00edle vzd\u00e1len\u00e9ho. V n\u011bco nedosa\u017eiteln\u00e9ho\u2026<\/div>\n
Ne, opravdu. Nemohl se s n\u00edm pod\u011blit o sv\u00e9 tajemstv\u00ed. Ubl\u00ed\u017eil by t\u00edm nejen jemu, ale i sob\u011b.<\/div>\n
Kdy\u017e si byl stoprocentn\u011b jist\u00fd, \u017ee jeho star\u0161\u00ed br\u00e1\u0161ka sp\u00ed, potichu vstal a otev\u0159el okno do chladn\u00e9 noci. Mraky ji\u017e d\u00e1vno odpluly a temn\u00e9 nebe bylo poset\u00e9 hv\u011bzdami. Odr\u00e1\u017eely se v chlapcov\u00fdch temn\u011b hn\u011bd\u00fdch hlubin\u00e1ch a dod\u00e1valy jim jas, kter\u00fd z nich ji\u017e vyprchal. M\u011bs\u00edc v \u00fapl\u0148ku se sv\u00fdmi chladn\u00fdmi paprsky jemn\u011b dot\u00fdkal jeho b\u011blostn\u00e9 tv\u00e1\u0159e a jeho z\u00e1\u0159e vyb\u00edzela k nostalgii\u2026 Kdysi m\u00edval r\u00e1d to ticho bloud\u00edc\u00ed domem z pokoje do pokoje, schovan\u00e9 pod z\u00e1\u0161titou noci. Kdysi se nech\u00e1val un\u00e1\u0161et sv\u00fdmi pocity a pak je v\u0161echny l\u00ed\u010dil ve sv\u00fdch textech – t\u0159\u00edbenou nit\u00ed utkanou z paprsk\u016f luny je vpl\u00e9tal do jednotliv\u00fdch slov a tvo\u0159il ver\u0161e. Kdysi melancholicky pozoroval kouzelnou krajinu st\u00edn\u016f a srovn\u00e1val ji s tou denn\u00ed, stejnou, a p\u0159esto tak odli\u0161nou. To v\u0161echno te\u010f bylo pry\u010d, zmizelo.<\/p>\n<\/div>\n
Jak by si jen p\u0159\u00e1l op\u011bt c\u00edtit teplo slune\u010dn\u00edch paprsk\u016f, jejich doteky na jeho bled\u00e9 k\u016f\u017ei. Jak by si p\u0159\u00e1l jen tak vyj\u00edt ven, beze strachu. Rozhl\u00e9dnout se, s n\u011bk\u00fdm se zasm\u00e1t, zjistit, jak kr\u00e1sn\u00fd m\u016f\u017ee b\u00fdt \u017eivot. Ale copak to jde? Ne, ne a znovu ne. N\u011bkter\u00e9 stopy se nedaj\u00ed zakr\u00fdt, nedaj\u00ed se sm\u00fdt ani oklamat. Jsou na\u0161\u00ed sou\u010d\u00e1st\u00ed\u2026 Natolik, \u017ee pokud bychom se jich cht\u011bli vzd\u00e1t, museli bychom se vzd\u00e1t sami sebe. Mo\u017en\u00e1 i n\u011b\u010deho v\u00edc\u2026<\/p>\n<\/div>\n
autor: Cera<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n
Klikni na anketu, d\u00edky J. :o)<\/em><\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Cera Ps\u00e1no v \u0159\u00edjnu 2007 Prolog Vlny nar\u00e1\u017eely na strm\u00fd \u00fates. T\u0159\u00ed\u0161tily se na tis\u00edce pr\u016fzra\u010dn\u00fdch perel a no\u0159ily se do mo\u0159sk\u00e9 p\u011bny. Podv\u011bdom\u011b mu to p\u0159ipom\u00ednalo upu\u0161t\u011bn\u00ed \u010d\u00ed\u0161e pln\u00e9 otr\u00e1ven\u00e9ho v\u00edna. Jej\u00ed dopad na chladnou mramorovou podlahu a rozlet\u011bn\u00ed se<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[304],"tags":[],"class_list":["post-12423","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-love-in-heart"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12423","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=12423"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12423\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=12423"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=12423"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=12423"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}