{"id":1243,"date":"2017-05-28T17:09:00","date_gmt":"2017-05-28T16:09:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=1236"},"modified":"2017-05-28T17:09:00","modified_gmt":"2017-05-28T16:09:00","slug":"school-reunion-10-konec","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2017\/05\/28\/school-reunion-10-konec\/","title":{"rendered":"School reunion 10. (konec)"},"content":{"rendered":"
autor: Becs<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Tom<\/div>\n
\n

Vyt\u00e1hl jsem si z kapsy kl\u00ed\u010de, a\u017e hlasit\u011b zacinkaly, a bez probl\u00e9m\u016f jsem si odemkl. U\u017e n\u011bkolikr\u00e1t jsem mamce \u0159\u00edkal, \u017ee kl\u00ed\u010de prost\u011b vr\u00e1t\u00edm a kdykoliv k nim p\u016fjdu na n\u00e1v\u0161t\u011bvu, prost\u011b zazvon\u00edm, kdy\u017e u\u017e te\u010f nebydl\u00edm doma, ale necht\u011bla o tom ani sly\u0161et. Tak\u017ee jsem se slu\u0161n\u011b zul a vestu si pov\u011bsil na v\u011b\u0161\u00e1k v p\u0159eds\u00edni.<\/p><\/div>\n

„Mami?“ zavolal jsem sm\u011brem do domu. Sly\u0161el jsem jen zvuky r\u00e1dia, kter\u00e9 si mamka pou\u0161t\u011bla, kdy\u017e va\u0159ila nebo n\u011bco tvo\u0159ila v kuchyni.<\/div>\n
„V kuchyni,“ ozvalo se dle o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed, a tak jsem se tam l\u00edn\u00fdm krokem vydal.<\/div>\n
„Nech\u00e1pu, co je tak stra\u0161n\u011b nal\u00e9hav\u00e9ho, \u017ee to nem\u016f\u017ee po\u010dkat do odpoledne. V\u00ed\u0161, \u017ee v ned\u011bli v\u017edycky chod\u00edm ke Gustavovi,“ zamrzl jsem v p\u016flce pohybu, proto\u017ee u stolu s \u0161\u00e1lkem v ruce nesed\u011bl nikdo jin\u00fd, ne\u017e m\u016fj mal\u00fd zatracen\u00fd br\u00e1\u0161ka, kter\u00fd m\u011b p\u0159ed p\u00e1r t\u00fddny nechal opu\u0161t\u011bn\u00e9ho na jist\u00e9 st\u0159e\u0161e.<\/div>\n
\n

„Ahoj,“ pozdravil nesm\u011ble a zkusmo se usm\u00e1l. \u00dasm\u011bv jsem mu neoplatil a s jasnou v\u00fd\u010ditkou v o\u010d\u00edch jsem se pod\u00edval na mamku. Ta jen pokr\u010dila rameny, jako\u017ee ona nic.<\/p><\/div>\n

„P\u0159ijel dneska r\u00e1no. V\u0161echny n\u00e1s absolutn\u011b p\u0159ekvapil,“ nast\u00ednila mi alespo\u0148 trochu situaci.<\/div>\n
„Aha a co chce?“ adresoval jsem j\u00ed a odm\u00edtal se pod\u00edvat na sv\u00e9 zr\u00e1dn\u00e9 dvoj\u010de.<\/div>\n
„Tome,“ ok\u0159ikla m\u011b mamka a podr\u00e1\u017ed\u011bn\u011b zakroutila hlavou.<\/div>\n
„Promi\u0148, jen jsem trochu v \u0161oku,“ omlouval jsem se, i kdy\u017e jsem \u017e\u00e1dnou velkou l\u00edtost nec\u00edtil. Tenhle \u010dlov\u011bk mi rozdrtil srdce na prach, dvakr\u00e1t. Utekl ode m\u011b, dvakr\u00e1t. Bude se muset trochu v\u00edc sna\u017eit, jestli chce, abych s n\u00edm za\u010dal komunikovat. Prost\u00e9 „ahoj“ to ur\u010dit\u011b nesprav\u00ed. Posadil jsem se ke kuchy\u0148sk\u00e9mu stolu a pohl\u00e9dl na n\u011bj: „Tak\u017ee co chce\u0161?“<\/div>\n
„Tome,“ zopakovala znovu mamka podr\u00e1\u017ed\u011bn\u011b. „Nemohl bys b\u00fdt milej\u0161\u00ed?“<\/div>\n
„D\u011bl\u00e1m, co m\u016f\u017eu,“ zvedl jsem ruce do vzduchu v obrann\u00e9m gestu. Moje milovan\u00e1 maminka ke mn\u011b p\u0159i\u0161oupla tal\u00ed\u0159 s m\u00fdm obl\u00edben\u00fdm kol\u00e1\u010dem a naprosto t\u00edm obm\u011bk\u010dila m\u00e9 srdce. Bastardi, ur\u010dit\u011b se na m\u011b p\u0159ipravovali. Ml\u010dky jsem si vzal kousek t\u00e9 lah\u016fdky a nacpal si ji do pusy.<\/div>\n
\n
„\u0158\u00edkala jsem si, jestli bys Billovi ned\u011blal spole\u010dnost. Ta\u0165ka je v pr\u00e1ci a j\u00e1 mus\u00edm je\u0161t\u011b na chvilku do ateli\u00e9ru. Ve\u010der bychom se tady v\u0161ichni mohli sej\u00edt na ve\u010de\u0159i,“ pronesla vesel\u00fdm t\u00f3nem. Nemohl jsem si nev\u0161imnout jiskry v jej\u00edch o\u010d\u00edch. O\u010dividn\u011b byla \u0161t\u011bst\u00edm bez sebe, \u017ee n\u00e1s po tak dlouh\u00e9 dob\u011b m\u00e1 oba ve stejn\u00e9 m\u00edstnosti.<\/div>\n
„A on pot\u0159ebuje dozor?“ zeptal jsem se vzdorovit\u011b, ale uvnit\u0159 u\u017e jsem v\u011bd\u011bl, \u017ee to nakonec stejn\u011b odk\u00fdvnu.<\/div>\n
„Mohl bys mu uk\u00e1zat, o co za tu dobu p\u0159i\u0161el,“ mrkla na m\u011b v\u00fdznamn\u011b mamka, co\u017e m\u011b trochu zm\u00e1tlo. P\u0159edpokl\u00e1dal jsem, \u017ee t\u00edm nemysl\u00ed, abych si Billa vzal nahoru do pokoj\u00ed\u010dku a uk\u00e1zal mu d\u016frazn\u011b a po\u0159\u00e1dn\u011b tvrd\u011b, o co ve skute\u010dnosti p\u0159i\u0161el.<\/div>\n
„T\u0159eba pr\u00e1ci a kde bydl\u00ed\u0161 a tak,“ vysv\u011btlila, kdy\u017e vid\u011bla m\u016fj nech\u00e1pav\u00fd v\u00fdraz.<\/div>\n
„To by bylo moc fajn,“ promluvil kone\u010dn\u011b i Bill a z jeho hlasu byla zn\u00e1t dychtivost. To m\u011b trochu zarazilo. On opravdu o n\u011bco z toho stoj\u00ed? Je to snad poprv\u00e9, kdy n\u011bjak\u00fd impuls vy\u0161el od n\u011bj. Ne\u0159\u00edk\u00e1m, \u017ee jsem si d\u011blal nad\u011bje, ale rozhodn\u011b jsem cht\u011bl v\u011bd\u011bt, co m\u00e1 za lubem.<\/div>\n
„Jo, pro\u010d ne,“ pokr\u010dil jsem rameny a nacpal si do pusy dal\u0161\u00ed kousek kol\u00e1\u010de. Bo\u017ee, m\u00e1m tu nejlep\u0161\u00ed mamku na sv\u011bt\u011b.<\/div>\n
\n

O p\u016fl hodiny pozd\u011bji u\u017e jsme oba sed\u011bli v aut\u011b a ml\u010dky zdol\u00e1vali kr\u00e1tkou cestu k m\u00e9 pr\u00e1ci. Nebyl jsem si tak \u00fapln\u011b jist\u00fd, co od toho Bill o\u010dek\u00e1val, vzhledem k tomu, \u017ee byla ned\u011ble a cel\u00e1 budova byla pr\u00e1zdn\u00e1. Nicm\u00e9n\u011b cht\u011bl to vid\u011bt, tak mu to dop\u0159eju.<\/p><\/div>\n

„Chci se ti omluvit za to, \u017ee jsem tak utekl,“ odv\u00e1\u017eil se ze sebe vysoukat. „Tak trochu jsem zpanika\u0159il.“<\/div>\n
„Jo, v pohod\u011b. Ne, \u017ee by to bylo poprv\u00e9,“ zahu\u010del jsem otr\u00e1ven\u011b.<\/div>\n
„Tome,“ naklonil Bill hlavu na stranu v gestu, kter\u00fdm mi cht\u011bl d\u00e1t najevo, \u017ee se chov\u00e1m jako tvrdohlav\u00e9 d\u00edt\u011b, ale nehodlal jsem ustoupit.<\/div>\n
„Co po mn\u011b chce\u0161, Bille? Pro\u010d jsi p\u0159ijel?“ nevydr\u017eel jsem to. Nem\u011bl jsem n\u00e1ladu hr\u00e1t s n\u00edm n\u011bjak\u00e9 stupidn\u00ed hry.<\/div>\n
„Prost\u011b se ti chci omluvit za to, jak jsem se tehdy choval. A chci se pokusit o to, o co ses ty sna\u017eil na tom \u0161koln\u00edm srazu,“ drmolil rychle, jako by tohle byla v\u011bdomostn\u00ed sout\u011b\u017e a on musel odpov\u011bd\u011bt v dan\u00e9m limitu.<\/div>\n
„A to je konkr\u00e9tn\u011b co?“ povyt\u00e1hl jsem obo\u010d\u00ed, zat\u00edmco jsem se soust\u0159edil na ub\u00edhaj\u00edc\u00ed cestu. Rozhodn\u011b jsem mu to nehodlal usnadnit t\u00edm, \u017ee bych \u010delil pohledu jeho hlubok\u00fdch o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Usm\u00ed\u0159it se. Naj\u00edt cestu, jak spolu komunikovat. Hrozn\u011b moc mi chyb\u00ed\u0161,“ vysypal ze sebe.<\/div>\n
„Hmm,“ zamru\u010del jsem a zam\u00fd\u0161lel se nad jeho odpov\u011bd\u00ed. Up\u0159\u00edmn\u011b, to nebylo tak \u00fapln\u011b to, co bych cht\u011bl sly\u0161et, ale nebyl jsem zmrd. To, \u017ee mi chyb\u011bl, v\u011bd\u011bl moc dob\u0159e s\u00e1m, tak\u017ee nem\u011blo cenu n\u011bco p\u0159edst\u00edrat.<\/div>\n
\n

„Jsme tady,“ k\u00fdvl jsem hlavou sm\u011brem k n\u00edzk\u00e9 b\u00edl\u00e9 budov\u011b s ob\u0159\u00ed cedul\u00ed Kaulitz & Sch\u00e4fer, kdy\u017e jsem zastavil na parkovi\u0161ti.<\/p><\/div>\n

„Po\u010dkej,“ zarazil se Bill s otev\u0159enou pusou a hled\u011bl skrz sklo na n\u00e1pis. „Ty a Gustav tu firmu vlastn\u00edte? To je va\u0161e firma? Jako\u017ee jste \u0161\u00e9fov\u00e9?“<\/div>\n
„\u0158\u00edk\u00e1\u0161 to tak p\u0159ekvapen\u011b,“ podotkl jsem a nedalo mi to, abych se neusm\u00e1l. Byl jsem r\u00e1d, \u017ee to na n\u011bj ud\u011blalo dojem. Vystoupili jsme a j\u00e1 odemkl hlavn\u00ed dve\u0159e. Opravdu tam toho nebylo moc k vid\u011bn\u00ed. Moje a Gustavova kancel\u00e1\u0159, m\u00edstnost, kde jsme skladovali v\u0161echno pot\u0159ebn\u00e9 n\u00e1\u0159ad\u00ed a materi\u00e1l, mal\u00e1 kuchy\u0148ka, \u0161atna a jedna v\u011bt\u0161\u00ed m\u00edstnost, kde jsme se setk\u00e1vali se zam\u011bstnanci.<\/div>\n
„Zjistili jsme, \u017ee m\u00e1me s Gustavem potenci\u00e1l, tak jsme toho vyu\u017eili. Poskytujeme v\u0161echny mo\u017en\u00e9 slu\u017eby od drobn\u00fdch oprav v dom\u00e1cnosti p\u0159es mal\u00ed\u0159sk\u00e9 pr\u00e1ce a\u017e po \u010di\u0161t\u011bn\u00ed baz\u00e9n\u016f. Prost\u011b cokoliv, na co si jen vzpomene\u0161. Hodinov\u00fd man\u017eel se v\u0161\u00edm v\u0161udy,“ vysv\u011btlil jsem mu, aby m\u011bl n\u011bjak\u00fd n\u00e1hled do toho, co se na tomto m\u00edst\u011b odehr\u00e1v\u00e1. „J\u00e1 a Gustav vy\u0159izujeme objedn\u00e1vky, komunikujeme s klienty, a dokonce si d\u011bl\u00e1me sami \u00fa\u010detnictv\u00ed. Poda\u0159ilo se n\u00e1m z\u00edskat smlouvu s jednou firmou, kter\u00e1 dod\u00e1v\u00e1 zbo\u017e\u00ed do \u017eelez\u00e1\u0159stv\u00ed, tak\u017ee m\u00e1me na materi\u00e1lu a n\u00e1\u0159ad\u00ed dost slu\u0161nou slevu, ale to t\u011b ur\u010dit\u011b nezaj\u00edm\u00e1.“<\/div>\n
\n

„Tome, to je naprosto \u00fa\u017easn\u00e9. Nemohl bych b\u00fdt v\u00edc ohromen\u00fd. Mamka mi tohle nikdy ne\u0159ekla. J\u00e1 si t\u011b po\u0159\u00e1d p\u0159edstavoval v mont\u00e9rk\u00e1ch a s kladivem v ruce,“ p\u0159iznal se a obdivn\u011b p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl o\u010dima sem a tam.<\/p><\/div>\n

„Ne a\u017e tak \u0161patn\u00e1 p\u0159edstava, co?“ za\u017eertoval jsem, ale p\u0159i\u0161lo mi, \u017ee je ta pozn\u00e1mka tak n\u011bjak nepat\u0159i\u010dn\u00e1, tak\u017ee jsem rychle zmlkl.<\/div>\n
„Ur\u010dit\u011b mus\u00ed b\u00fdt super pracovat pro nezadan\u00e9 \u017eensk\u00e9, kter\u00e9 nemaj\u00ed doma chlapa, co by tuhle pr\u00e1ci ud\u011blal,“ pop\u00edchl m\u011b br\u00e1\u0161ka a u\u0161kl\u00edbl se.<\/div>\n
„Divil by ses, ale m\u00e1me spoustu objedn\u00e1vek i od chlap\u016f. V\u011bt\u0161ina z nich nen\u00ed schopn\u00e1 si p\u0159ivrtat ani poli\u010dku ke zdi, nato\u017e t\u0159eba n\u011bco opravit.“<\/div>\n
„Je to v\u00e1\u017en\u011b \u00fa\u017easn\u00e9,“ zopakoval Bill znovu.<\/div>\n
„Chce\u0161 te\u010f vid\u011bt, kde bydl\u00edm?“ zeptal jsem se, proto\u017ee bylo jasn\u00e9, \u017ee tady u\u017e toho moc nevymysl\u00edme. Chvilku jsem zva\u017eoval, \u017ee p\u016fjdeme p\u011b\u0161ky, proto\u017ee to opravdu nebylo moc daleko, ale jak zn\u00e1m Billa, po dvou minut\u00e1ch by si za\u010dal st\u011b\u017eovat, \u017ee ho bol\u00ed nohy a za to mi to nest\u00e1lo. Tak\u017ee jsme sotva o p\u011bt minut pozd\u011bji znovu zastavili a vystoupili.<\/div>\n
\n

„P\u00e1ni, tak\u017ee tady bydl\u00ed\u0161?“ divil se znovu Bill, a to jsme jen st\u00e1li na p\u0159\u00edjezdov\u00e9 cest\u011b. Kolem n\u00e1s se k nebi ty\u010dily mlad\u00e9 stromky a soused\u016fv pes na n\u00e1s z\u00edral d\u00edrou v \u017eiv\u00e9m plot\u011b. „Kolik je v tom dom\u011b byt\u016f?“ zeptal se Bill, zat\u00edmco jsme stoupali po schodech na p\u0159edn\u00ed verandu.<\/p><\/div>\n

„Bille,“ \u0159ekl jsem a nedok\u00e1zal jsem potla\u010dit sm\u00edch. „Ten d\u016fm je cel\u00fd m\u016fj. Postavil jsem ho.“<\/div>\n
Mysl\u00edm, \u017ee v\u00edc jsem br\u00e1\u0161ku \u0161okovat mohl jen velmi t\u011b\u017eko. Otev\u0159el pusu a vyt\u0159e\u0161til na m\u011b o\u010di, chvilku tak z\u016fstal st\u00e1t, ne\u017e se obr\u00e1til sm\u011brem k m\u00e9mu naprosto n\u00e1dhern\u00e9mu domu. Bylo jen p\u00e1r v\u011bc\u00ed, na kter\u00e9 jsem v \u017eivot\u011b py\u0161n\u00fd, a tahle stavba rozhodn\u011b byla jednou z nich. Zrealizoval jsem v n\u011bm v\u0161echny sv\u00e9 n\u00e1pady a p\u0159edstavy o tom, jak by m\u011bl vypadat dokonal\u00fd domov. Nev\u011bd\u011bl jsem, co je lep\u0161\u00ed. Jestli je to v\u00ed\u0159ivka vzadu na zahrad\u011b, moje dokonal\u00e1 lo\u017enice nebo naprosto luxusn\u00ed kuchy\u0148. Miloval jsem to tady do posledn\u00edho detailu. Do vybudov\u00e1n\u00ed jsem vlo\u017eil sv\u016fj pot i slzy a st\u00e1lo to za to. No a br\u00e1\u0161k\u016fv v\u00fdraz byl jen t\u0159e\u0161ni\u010dkou na dortu.<\/div>\n
\n

Odemkl jsem a ve\u0161li jsme do p\u0159eds\u00edn\u011b, po prav\u00e9 stran\u011b byla sv\u011btl\u00e1 kuchy\u0148 spojen\u00e1 s prostorn\u00fdm ob\u00fdv\u00e1kem, tady byla moji nejv\u011bt\u0161\u00ed chloubou ob\u0159\u00ed televize. Po\u0159\u00e1dali jsme tady s Gustavem a p\u00e1r kamar\u00e1dy p\u00e1nsk\u00e9 j\u00edzdy, kter\u00e9 zahrnovaly sledov\u00e1n\u00ed fotbalu a pa\u0159en\u00ed her na xboxu.<\/p><\/div>\n

Bill se s obhl\u00eddkou moc nezdr\u017eoval a prakticky m\u00edstnost\u00ed prol\u00e9tl a u\u017e pel\u00e1\u0161il nahoru do patra. Neobt\u011b\u017eoval se s t\u00edm, \u017ee by na m\u011b po\u010dkal, a vlet\u011bl mi do lo\u017enice.<\/div>\n
„Ach bo\u017ee, to je ta nejv\u011bt\u0161\u00ed postel, jakou jsem kdy vid\u011bl,“ uk\u00e1zal na moje opravdu ob\u0159\u00ed leti\u0161t\u011b p\u0159ekryt\u00e9 \u0161edomodr\u00fdm p\u0159ehozem. „Tady by se vyspalo i p\u011bt lid\u00ed. Klidn\u011b \u0161est, kdyby se m\u011bli hodn\u011b r\u00e1di.“<\/div>\n
„No, je\u0161t\u011b jsem to nezkou\u0161el, ale ka\u017edop\u00e1dn\u011b d\u00edky za tip,“ zasm\u00e1l jsem se. Bill chvilku vypadal, \u017ee se proti posteli rozb\u011bhne a hned na ni sko\u010d\u00ed. Nakonec asi vyhr\u00e1lo slu\u0161n\u00e9 vychov\u00e1n\u00ed, proto\u017ee se oto\u010dil na pat\u011b a vydal se prozkoum\u00e1vat ostatn\u00ed pokoje. Naprosto se rozpl\u00fdval nad mou koupelnou z \u010derno\u010derven\u00fdch kachli\u010dek a byl p\u0159\u00edmo une\u0161en\u00fd v\u00fdhledem do zahrady.<\/div>\n
\n

„Tome to je v\u0161echno tak kr\u00e1sn\u00e9. Nev\u011b\u0159\u00edm, \u017ee jsi to v\u0161echno zvl\u00e1dl s\u00e1m,“ skl\u00e1dal mi up\u0159\u00edmn\u00e9 pochvaly.<\/p><\/div>\n

„No ne, \u017ee bych to d\u011blal v\u0161echno jen j\u00e1 s\u00e1m, samoz\u0159ejm\u011b jsem m\u011bl najatou firmu, ale nenechal jsem si do ni\u010deho kecat a to je z\u00e1klad,“ pokr\u010dil jsem skromn\u011b rameny.<\/div>\n
„A je to v\u0161echno tak kr\u00e1sn\u00e9. \u010cekal bych od tebe v\u0161ude chrom a \u010dern\u00fd n\u00e1bytek, ale je to tak sv\u011btl\u00e9 a p\u0159\u00edjemn\u00e9. Opravdu jsi m\u011b dostal,“ nekon\u010dil Bill se sv\u00fdmi chvalozp\u011bvy.<\/div>\n
„Ani za to mi nep\u0159\u00edslu\u0161\u00ed z\u00e1sluhy,“ odbyl jsem ho. „Gustavova man\u017eelka je interi\u00e9rov\u00e1 design\u00e9rka. A pak taky\u2026“ zav\u00e1hal jsem.<\/div>\n
„O co jde?“ zad\u00edval se na m\u011b Bill zv\u011bdav\u011b.<\/div>\n
„Hodn\u011b jsem u toho myslel na tebe. Jak by se ti to asi l\u00edbilo. Kdykoliv jsem si nebyl jist\u00fd, \u0159\u00edkal jsem si: Jak by to asi ud\u011blal Bill?“ p\u0159iznal jsem s rozpaky, jak\u00e9 jsem nec\u00edtil u\u017e opravdu dlouho.<\/div>\n
„To je mil\u00e9,“ zhodnotil to a bylo mi jasn\u00e9, \u017ee mu to je stejn\u011b nep\u0159\u00edjemn\u00e9 jako mn\u011b. „Co je tady?“ uk\u00e1zal na posledn\u00ed zam\u010den\u00e9 dve\u0159e hlavn\u011b proto, aby odvedl na\u0161e my\u0161lenky jinam. Pokynul jsem mu rukou, aby vstoupil, a s\u00e1m jsem se zap\u0159el o futra.<\/div>\n
„Tome, v\u017edy\u0165 tady nic nen\u00ed,“ oto\u010dil se na m\u011b p\u0159ekvapen\u011b uprost\u0159ed m\u00edstnosti. „A je to v\u00e1\u017en\u011b velk\u00e1 \u0161koda, proto\u017ee tahle m\u00edstnost je skv\u011bl\u00e1,“ p\u0159e\u0161el k t\u0159\u00edd\u00edln\u00e9mu oknu, kter\u00e9 sahalo od podlahy a\u017e ke stropu a m\u011blo zaru\u010den\u011b ten nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed v\u00fdhled. „Skv\u011ble by se tady pracovalo, proto\u017ee okna vedou do p\u0159\u00edrody a ne do ulice. A je tu hrozn\u011b p\u0159\u00edjemn\u00e9 sv\u011btlo. M\u00e1m hlavu plnou n\u00e1pad\u016f jen z toho, jak na m\u011b ta m\u00edstnost p\u016fsob\u00ed. Pro\u010d tady nic nem\u00e1\u0161? T\u0159eba pracovnu nebo tak?“ pohl\u00e9dl na m\u011b, kdy\u017e se dosyta vynad\u00edval ven a na\u0161el m\u011b, jak se na n\u011bj spokojen\u011b cul\u00edm.<\/div>\n
„V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee to tady bude\u0161 milovat,“ pronesl jsem sebejist\u011b a jemu to bleskurychle do\u0161lo.<\/div>\n
„To je pro m\u011b?“ za\u0161eptal \u0161okovan\u011b.<\/div>\n
„No jo. N\u011bjak jsem se nemohl p\u0159inutit postavit d\u016fm, ve kter\u00e9m bych ti nevy\u010dlenil pokoj. P\u0159edstavoval jsem si, jak tady sed\u00ed\u0161 sklon\u011bn\u00fd nad se\u0161item a n\u011bco si do n\u011bj \u010dm\u00e1r\u00e1\u0161, nebo jak cel\u00fd umazan\u00fd od barvy po\u0165apk\u00e1v\u00e1\u0161 p\u0159ed mal\u00ed\u0159sk\u00fdm stojanem,“ vysv\u011btlil jsem. „J\u00e1 v\u00edm, \u017ee je to blbost. Ty m\u00e1\u0161 sv\u016fj \u017eivot v New Yorku. \u010casem z toho bude t\u0159eba herna nebo n\u011bco.“<\/div>\n
Bill mi na to nic neodpov\u011bd\u011bl a vyst\u0159elil p\u0159es m\u00edstnost ke mn\u011b. Obto\u010dil mi dlouh\u00e9 pa\u017ee kolem krku a cel\u00fdm t\u011blem se ke mn\u011b p\u0159imknul. C\u00edtil jsem, jak se ot\u0159\u00e1s\u00e1 vzlyky a horsk\u00e9 slzy mi sm\u00e1\u010d\u00ed pravou stranu krku. Nejist\u011b jsem ho pohladil po z\u00e1dech. Pln\u00e9 objet\u00ed jsem mu v\u011bnovat nemohl, proto\u017ee jsem si byl jist\u00fd, \u017ee u\u017e bych ho nedok\u00e1zal pustit.<\/div>\n
\n

„P\u0161\u0161t,“ ti\u0161il jsem ho nesmysln\u011b. Bohu\u017eel jsem nenach\u00e1zel slova \u00fat\u011bchy, a tak jsem ho jen nechal, a\u0165 mi promo\u010d\u00ed mikinu. Odt\u00e1hl se ode m\u011b a hled\u011bl na m\u011b t\u011bma sv\u00fdma ob\u0159\u00edma o\u010dima a m\u00e9 srdce vynechalo \u00fader. Jak snadn\u00e9 by bylo vr\u00e1tit se k tomu, co jsme spolu m\u011bli? Sta\u010dilo by ud\u011blat krok dop\u0159edu a v\u0161echno si to vz\u00edt. Bohu\u017eel tohle byla jednostrann\u00e1 z\u00e1le\u017eitost. Cht\u011bl jsem to tak jen j\u00e1.<\/p><\/div>\n

„Nem\u00e1\u0161 hlad?“ pl\u00e1cl jsem prvn\u00ed, co mi slina na jazyk p\u0159inesla.<\/div>\n
„Docela jo,“ p\u0159ik\u00fdvl br\u00e1\u0161ka a ot\u00edral si slzy do ruk\u00e1vu tri\u010dka. D\u00edky bohu, \u017ee u\u017e nenosil make-up, jinak by te\u010f vypadal jako hodn\u011b smutn\u00fd klaun.<\/div>\n
„Co kdybychom si objednali pizzu?“ navrhl jsem.<\/div>\n
„Ale m\u00e1me p\u0159ij\u00edt k mamce na ve\u010de\u0159i,“ nam\u00edtl zlomen\u00fdm hlasem.<\/div>\n
„To nen\u00ed nic, co bychom nezvl\u00e1dli.“<\/div>\n
\n

O hodinu pozd\u011bji u\u017e jsme se rozvalovali na gau\u010di p\u0159ed televiz\u00ed a pochutn\u00e1vali si na na\u0161\u00ed obl\u00edben\u00e9 pizze.<\/p><\/div>\n

„Bo\u017ee, to je dobrota,“ mlaskal si spokojen\u011b Bill a olizoval si p\u0159itom kone\u010dny prst\u016f. Ani nemus\u00edm \u0159\u00edkat, \u017ee m\u016fj podb\u0159i\u0161ek na to reagoval bolestn\u00fdm sta\u017een\u00edm.<\/div>\n
„Kam se hrabe New Yorsk\u00e1 pizza co?“ pop\u00edchl jsem jej a m\u00edsto odpov\u011bdi se mi dostalo jen dal\u0161\u00edho pomlask\u00e1v\u00e1n\u00ed. Jak je mo\u017en\u00e9, \u017ee je Bill takhle rajcovn\u00ed i u stupidn\u00edho poj\u00edd\u00e1n\u00ed pizzy. M\u011bl jsem co d\u011blat, abych to rozd\u00fdchal. V t\u011bch chv\u00edl\u00edch, kdy si n\u011bco takhle u\u017e\u00edval, jsem v n\u011bm vid\u011bl toho br\u00e1\u0161ku, kter\u00fd m\u011b p\u0159ed tak dlouhou dobou opustil. Sundal si tu sebe kontroluj\u00edc\u00ed masku a byl mnohem z\u00e1bavn\u011bj\u0161\u00ed.<\/div>\n
„Ach, mamka n\u00e1s zabije,“ p\u0159edv\u00eddal, kdy\u017e do sebe nacpal i posledn\u00ed kous\u00ed\u010dek t\u00e9 dobroty. Zvedl se ze zem\u011b, kde a\u017e do te\u010f sed\u011bl, a vysoukal se ke mn\u011b na gau\u010d. Spokojen\u011b odfukoval a hladil se po vyboulen\u00e9m b\u0159\u00ed\u0161ku. Odnesl jsem \u0161pinav\u00e9 n\u00e1dob\u00ed do kuchyn\u011b, a ne\u017e jsem se stihl vr\u00e1tit, Bill se sto\u010dil do klub\u00ed\u010dka a te\u010f spokojen\u011b d\u0159\u00edmal. Vypadl tak k\u0159ehk\u00fd a zraniteln\u00fd, \u017ee jsem si na chvilku pohr\u00e1val s my\u0161lenkou, \u017ee zamknu a nikdy mu nedovol\u00edm odej\u00edt. Posadil jsem se na voln\u00e9 m\u00edsto na gau\u010di nad jeho hlavou a zti\u0161il jsem televizi. Sna\u017eil jsem se sledovat d\u011bj filmu, ale pohled mi ka\u017edou chvilku sklouzl na tu sp\u00edc\u00ed dokonalost.<\/div>\n
Nedok\u00e1zal jsem pochopit, jak se n\u011bkdo tak dlouh\u00fd dok\u00e1\u017ee zkroutit do tak nep\u0159irozen\u00e9 polohy. Jako by moje my\u0161lenky kop\u00edrovaly ty Billovy, proto\u017ee se ze sp\u00e1nku zavrt\u011bl a pokusil se nat\u00e1hnout nohy. Kdy\u017e zjistil, \u017ee nem\u00e1 kam, posunul se cel\u00fd o kus v\u00fd\u0161, tak\u017ee se mi prakticky nacpal do kl\u00edna. Kdybych nevn\u00edmal jeho pravideln\u00fd dech, byl bych si jist\u00fd, \u017ee mi to d\u011bl\u00e1 schv\u00e1ln\u011b. Nato\u010dil se tak perfektn\u011b, \u017ee kdybych byl nah\u00fd, dechem by mi zah\u0159\u00edval p\u0159irozen\u00ed. Sakra pr\u00e1ce.<\/div>\n
\n

Sed\u011bl jsem uv\u011bzn\u011bn\u00fd pod Billem u\u017e dobrou hodinu a je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d jsem se nerozhodl, co s t\u00edm ud\u011bl\u00e1m. Nem\u011bl jsem to srdce ho vzbudit, kdy\u017e zrovna te\u010f vypadal tak kr\u00e1sn\u011b. Ob\u010das si ze span\u00ed n\u011bco zamumlal, a to mu na roztomilosti jen p\u0159idalo. Kdy\u017e u\u017e jsem byl sm\u00ed\u0159en\u00fd s t\u00edm, \u017ee dne\u0161n\u00ed noc str\u00e1v\u00edm vsed\u011b, za\u010dal mi vibrovat v kapse mobil. Vyt\u00e1hl jsem ho co mo\u017en\u00e1 nejopatrn\u011bji a hovor p\u0159ijal.<\/p><\/div>\n

„Tome, zlato, kde jste tak dlouho? Myslela jsem, \u017ee a\u017e se vr\u00e1t\u00edm z ateli\u00e9ru, u\u017e tady budete a trochu mi pom\u016f\u017eete s ve\u010de\u0159\u00ed,“ vychrlila na m\u011b mamka p\u0159\u00edval slov.<\/div>\n
„Mami, my nep\u0159ijdeme. Bill usnul,“ vysv\u011btloval jsem j\u00ed \u0161eptem.<\/div>\n
„Ale je v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku, \u017ee jo?“ uji\u0161\u0165ovala se nejist\u00fdm hlasem.<\/div>\n
„Ne, mami, zabil jsem ho a zakopal na zahrad\u011b. Jasn\u011b, \u017ee je v\u0161echno v pohod\u011b,“ ztr\u00e1cel jsem pomalu ale jist\u011b trp\u011blivost. Ch\u00e1pu, \u017ee s Billem nem\u00e1me nejlep\u0161\u00ed historii, ale snad si nemysl\u00ed, \u017ee bych mu n\u011bco ud\u011blal. V tom se Bill zavrt\u011bl a probudil se. Posadil se a zmaten\u011b si za\u010dal t\u0159\u00edt jedno oko. Mohl b\u00fdt je\u0161t\u011b v\u00edc k se\u017er\u00e1n\u00ed? Sotva jsem vn\u00edmal, co mamka \u0159\u00edk\u00e1.<\/div>\n
„Jo mami. Nebudu ho budit. Dneska prost\u011b z\u016fstane na noc tady.“ Nebyla \u017e\u00e1dn\u00e1 \u0161ance, \u017ee bych ho dneska nechal n\u011bkam odej\u00edt. Cht\u011bl jsem si ho urvat pro sebe a nehodlal se d\u011blit. Koukal na m\u011b t\u00edm sv\u00fdm roztomil\u00fdm \u0161t\u011bn\u011b\u010d\u00edm pohledem a j\u00e1 u\u017e jsem prost\u011b neodolal a pohladil ho po tv\u00e1\u0159i, k m\u00e9 velk\u00e9 radosti se mi Bill op\u0159el do dlan\u011b.<\/div>\n
„M\u011bj se, mami,“ t\u00edpl jsem mobil a nechal ho, a\u0165 mi vypadne z ruky.<\/div>\n
„Tak\u017ee m\u011b nebude\u0161 budit, jo?“ usm\u00e1l se br\u00e1\u0161ka, o\u010di po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b zaml\u017een\u00e9 sp\u00e1nkem.<\/div>\n
\n<\/div>\n
„U\u017e se mi nikam nechce.“ Palcem jsem mu p\u0159ejel po vykrojen\u00fdch rtech, ale ovl\u00e1dal jsem se, abych ho nepol\u00edbil. Nebudu takov\u00fd hlup\u00e1k, abych zase dal v\u0161echno v\u0161anc a znovu o to p\u0159i\u0161el. Vnit\u0159n\u00ed bitvu jsem v\u0161ak nemusel sv\u00e1d\u011bt moc dlouho, proto\u017ee se mi br\u00e1\u0161ka vy\u0161kr\u00e1bal do kl\u00edna a polo\u017eil mi pa\u017ee na ramena. Zatajil jsem dech a \u010dekal, co bude. Jist\u011b u\u017e musel c\u00edtit, jak se mu proti zadku tla\u010d\u00ed moje erekce. Jo, byl jsem z n\u011bj hotov\u00fd? No a co?<\/div>\n
Na moment jsme strnuli a hled\u011bli si do o\u010d\u00ed. \u010cas kolem n\u00e1s ub\u00edhal, ale j\u00e1 nic z toho nevn\u00edmal. Na ni\u010dem mi nez\u00e1le\u017eelo. Jen na n\u011bm. Dok\u00e1zal bych se topit v hloubce jeho o\u010d\u00ed klidn\u011b cel\u00e9 dny. Pak se Bill naklonil a pol\u00edbil m\u011b na zav\u0159en\u00e1 \u00fasta. Potla\u010dil jsem touhu bolestn\u011b zast\u00e9nat a polo\u017eil mu ruce na boky. Dal\u0161\u00ed polibek u\u017e byl jist\u011bj\u0161\u00ed a \u017ehav\u011bj\u0161\u00ed, a kdy\u017e mi Bill vklouzl jazykem do pusy, bylo to jako ochutnat samotn\u00e9 nebe. Nebyl jsem si jist\u00fd, jak dlouho jsme tam spolu sed\u011bli a tiskli se k sob\u011b, ale pak zni\u010dehonic za\u010daly b\u00fdt br\u00e1\u0161kovi polibky nal\u00e9hav\u011bj\u0161\u00ed a prsty netrp\u011bliv\u011bj\u0161\u00ed.<\/div>\n
„Tomi,“ za\u0161eptal a m\u011b ovanul jeho sladk\u00fd dech. „Odnes si m\u011b do postele.“<\/div>\n
Nemusel m\u011b pob\u00edzet dvakr\u00e1t. Chytl jsem ho za zadek a vstal. Dr\u017eel se m\u011b celou cestu jako kl\u00ed\u0161t\u011b, a\u017e do doby, ne\u017e jsem ho s radostn\u00fdm v\u00fdk\u0159ikem hodil na p\u0159ikr\u00fdvku.<\/div>\n
\n

Le\u017eeli jsme v post orgasmick\u00e9m opojen\u00ed a ani jeden z n\u00e1s nem\u011bl pot\u0159ebu mluvit. Jestli byl prvn\u00ed sex s Billem \u00fa\u017easn\u00fd, tak tenhle byl p\u0159\u00edmo epick\u00fd. Nedok\u00e1zal jsem si p\u0159edstavit, \u017ee by to mohlo b\u00fdt je\u0161t\u011b lep\u0161\u00ed, ale \u0161eredn\u011b jsem se m\u00fdlil. Pokud to bude m\u00edt po\u0159\u00e1d stoupaj\u00edc\u00ed tendenci, jsem ochotn\u00fd se do toho hned pustit znovu.<\/p><\/div>\n

Tiskl jsem si Billa v n\u00e1ru\u010d\u00ed a on spokojen\u011b oddechoval na m\u00e9 hrudi. P\u0159esto\u017ee jsme byli oba zpocen\u00ed a ulepen\u00ed, ani jednomu to o\u010dividn\u011b nevadilo. Kreslil jsem mu po z\u00e1dech t\u011bsn\u011b nad zadkem mal\u00e9 krou\u017eky a u\u017e\u00edval si jeho vrn\u011bn\u00ed. U\u017e jsem c\u00edtil, jak se m\u011b zmoc\u0148uje sp\u00e1nek, kdy\u017e Bill pronesl v\u011btu, kter\u00e1 m\u011b dokonale probrala.<\/div>\n
„Odveze\u0161 m\u011b z\u00edtra na leti\u0161t\u011b?“<\/div>\n
„Co\u017ee?“ nadzvedl jsem hlavu, ale do obli\u010deje jsem mu nevid\u011bl.<\/div>\n
„Jestli m\u011b odveze\u0161 na leti\u0161t\u011b,“ zopakoval. „Mus\u00edm se vr\u00e1tit.“<\/div>\n
„No to si d\u011bl\u00e1\u0161 srandu,“ vy\u0161t\u011bkl jsem a rychle se posadil, tak\u017ee jsem ho ze sebe prakticky shodil. Vstal jsem a rychle si na sebe nat\u00e1hl boxerky. Bill z\u016fstal sed\u011bt mezi poma\u010dkan\u00fdmi p\u0159ikr\u00fdvkami, vlasy rozje\u017een\u00e9 do v\u0161ech stran.<\/div>\n
„Ty po tomhle v\u0161em chce\u0161 zase odjet pry\u010d? Zase m\u011b tady nechat?“ panika\u0159il jsem a bylo mi jedno, \u017ee jsem zn\u011bl jako mal\u00e1 uf\u0148ukan\u00e1 holka. Nev\u011b\u0159\u00edm, \u017ee by mi tohle zase ud\u011blal. Tentokr\u00e1t m\u011bl aspo\u0148 tolik slu\u0161nosti a nevypl\u00ed\u017eil se uprost\u0159ed noci.<\/div>\n
„Myslel jsem, \u017ee tohle,“ uk\u00e1zal jsem na postel, „n\u011bco znamen\u00e1. Pro tebe to snad byla jen n\u011bjak\u00e1 rychlovka nebo co?“<\/div>\n
\n

„Tomi,“ oslovil m\u011b a j\u00e1 nemohl vyst\u00e1t ten r\u00e1doby sm\u00ed\u0159liv\u00fd t\u00f3n.<\/p><\/div>\n

„Ne\u0159\u00edkej mi Tomi a ned\u00edvej se na m\u011b, jako\u017ee jsem bl\u00e1zen,“ \u0159val jsem a za\u010dal p\u0159ech\u00e1zet po lo\u017enici sem a tam. Nev\u011bd\u011bl jsem, jestli m\u00e1m prosko\u010dit zd\u00ed, nebo do n\u00ed jen pra\u0161tit p\u011bst\u00ed. „J\u00e1 t\u011b miluju, v\u00ed\u0161, ale u\u017e m\u011b nebav\u00ed, jak se mnou zamet\u00e1\u0161.“<\/div>\n
„J\u00e1 t\u011b taky miluju, ale do New Yorku se prost\u011b mus\u00edm vr\u00e1tit,“ mlel dokola po\u0159\u00e1d svou a j\u00e1 poci\u0165oval silnou touhu ho u\u0161krtit a obejmout z\u00e1rove\u0148. Panika pro m\u011b byla slab\u00e9 slovo, m\u011bl jsem dojem, \u017ee se mi hrout\u00ed \u017eivot p\u0159\u00edmo pod rukama.<\/div>\n
„Mus\u00edm se tam vr\u00e1tit, abych si sbalil v\u0161echny v\u011bci. P\u0159ece ne\u010dek\u00e1\u0161, \u017ee si sem budu po\u0159izovat v\u0161echno nov\u00e9,“ \u0159ekl a mn\u011b trvalo asi p\u011bt vte\u0159in, ne\u017e mi do\u0161lo, co vlastn\u011b \u0159\u00edk\u00e1. Zastavil jsem se a p\u00e1trav\u011b se mu zahled\u011bl do obli\u010deje. „Poj\u010f si sednout ke mn\u011b, pros\u00edm,“ \u017eadonil, jen\u017ee j\u00e1 byl moment\u00e1ln\u011b rozpolcen\u00fd, tak\u017ee jsem se ani nehnul.<\/div>\n
\n

„Fajn, tak\u017ee po lopat\u011b,“ povzdechl si Bill, jako bych byl ten nejv\u00edc nech\u00e1pav\u00fd \u010dlov\u011bk na sv\u011bt\u011b. „Kdy\u017e jsem se vr\u00e1til z toho \u0161koln\u00edho srazu, bylo mi jasn\u00e9, \u017ee u\u017e takhle d\u00e1l \u017e\u00edt nem\u016f\u017eu. Roze\u0161el jsem se s Kenzi a domluvil se s n\u00ed, \u017ee z\u016fstane v na\u0161em byt\u011b a vyplat\u00ed m\u011b. Musel jsem tam z\u016fstat, abych dokon\u010dil rozd\u011blanou pr\u00e1ci, ale \u017e\u00e1dnou dal\u0161\u00ed jsem si tam u\u017e nedomlouval, abych tam nebyl v\u00e1zan\u00fd. No a te\u010f, m\u016fj mil\u00fd br\u00e1\u0161ko, sta\u010d\u00ed, kdy\u017e si zajedu do New Yorku a vyzvednu si u Nat\u00e1lie v\u0161echny svoje v\u011bci, abych se mohl nast\u011bhovat sem k tob\u011b. J\u00e1 t\u011b moc miluju a chci b\u00fdt s tebou. Nev\u00edm jist\u011b, co tady budu d\u011blat, ale nez\u00e1le\u017e\u00ed mi na tom. Chci prost\u011b b\u00fdt s tebou. Nelituju, \u017ee jsem do New Yorku jel, proto\u017ee kdybych to neud\u011blal, po\u0159\u00e1d bych nad t\u00edm p\u0159em\u00fd\u0161lel. Mrz\u00ed m\u011b, \u017ee jsem t\u011b tr\u00e1pil, ale te\u010f jsem tady a chci ti v\u0161echno vynahradit. Kapi\u0161 to?“<\/p><\/div>\n

„Ur\u010dit\u011b?“ zeptal jsem se hloup\u011b.<\/div>\n
„Ur\u010dit\u011b,“ zopakoval Bill s \u00fasm\u011bvem a nat\u00e1hl ke mn\u011b ruce. V\u00e1hav\u011b jsem si lehl a on se ke mn\u011b p\u0159itulil. S roz\u0161\u00ed\u0159en\u00fdma o\u010dima jsem hled\u011bl do stropu a srovn\u00e1val si v hlav\u011b, co mi pr\u00e1v\u011b \u0159ekl. Pravd\u011bpodobn\u011b jsem m\u011bl dlouh\u00e9 veden\u00ed, proto\u017ee jsem se nedok\u00e1zal uvolnit a jeho slov\u016fm uv\u011b\u0159it.<\/div>\n
„Tomi, no tak. Slibuju, \u017ee tady r\u00e1no budu a nikam ti nezmiz\u00edm,“ uji\u0161\u0165oval m\u011b Bill, kdy\u017e si v\u0161iml m\u00e9ho o\u010dividn\u00e9ho nepohodl\u00ed.<\/div>\n
„Nezd\u00e1 se mi to?“ nedalo mi to, abych se nezeptal. Bill se nadzvednul na jednom lokti a v\u011bnoval mi polibek, kter\u00fd mi z hlavy kone\u010dn\u011b za\u010dal vymaz\u00e1vat pochybnosti.<\/div>\n
„Neboj se. V\u0161echno je v po\u0159\u00e1dku. Tu matraci u\u017e jsme zap\u00e1lili.“<\/p>\n

KONEC<\/p>\n

autor: Becs<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Becs Tom Vyt\u00e1hl jsem si z kapsy kl\u00ed\u010de, a\u017e hlasit\u011b zacinkaly, a bez probl\u00e9m\u016f jsem si odemkl. U\u017e n\u011bkolikr\u00e1t jsem mamce \u0159\u00edkal, \u017ee kl\u00ed\u010de prost\u011b vr\u00e1t\u00edm a kdykoliv k nim p\u016fjdu na n\u00e1v\u0161t\u011bvu, prost\u011b zazvon\u00edm, kdy\u017e u\u017e te\u010f nebydl\u00edm doma, ale<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[671],"tags":[],"class_list":["post-1243","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-school-reunion"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1243","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1243"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1243\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1243"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1243"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1243"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}