{"id":12457,"date":"2010-02-02T18:30:00","date_gmt":"2010-02-02T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=12427"},"modified":"2010-02-02T18:30:00","modified_gmt":"2010-02-02T17:30:00","slug":"midnight-star-5","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/02\/02\/midnight-star-5\/","title":{"rendered":"Midnight star 5."},"content":{"rendered":"
\n
autor: Bajik<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Ahoj, ahoj, ahoj! J\u00e1 v\u00edm, v posledn\u00ed dob\u011b mi trv\u00e1 v\u0161ecko stra\u0161n\u011b dlouho, ale snad mi to odpust\u00edte :-*\u2026 Ka\u017edop\u00e1dn\u011b douf\u00e1m, \u017ee to snad v\u0161ecko naprav\u00edm v co nejbli\u017e\u0161\u00ed dob\u011b, pt\u017e p\u0159ece jen bylo pololet\u00ed\u2026 V druh\u00e9 polovin\u011b roku u\u017e to bude snad lep\u0161\u00ed, vid\u00edm jen sam\u00e9 dobr\u00e9 z\u00edt\u0159ky \ud83d\ude09 kdy\u017e teda nepo\u010d\u00edt\u00e1m pond\u011bln\u00ed dev\u00edtihodinovku a p\u00edsemku ze zbo\u017e\u00ed, st\u0159ede\u010dn\u00ed ekonomiku a p\u00edsemku z \u00fa\u010dta\u2026 to bude zas tejden\u2026 \ud83d\ude41<\/em><\/div>\n
P\u0159eju p\u011bkn\u00e9 po\u010dten\u00ed:)<\/em><\/div>\n
Bajik<\/em><\/div>\n
BTW: nev\u00edte, kde sledovat Queer as Folk v \u010de\u0161tin\u011b? M\u011b z t\u00fd angliny na megavideu jebne! \ud83d\ude42<\/em><\/p>\n<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Lost and broken
Hopeless and lonely
Smiling on the outside
But hurt beneath my skin
My eyes are fading
My soul is bleeding
I’ll try to make it seem okay
But my faith is wearing thin<\/p>\n

So help me heal these wounds
They’ve been open for way too long
Help me fill this soul
Even though this is not your fault
That I’m open and I’m bleeding
All over your brand new rug
And I need someone to help me sew them up<\/em><\/p>\n<\/div>\n

I vzpom\u00ednky, kter\u00e9 nech\u00e1me zastr\u010den\u00e9 hluboko v du\u0161i, n\u00e1s jednoho dne dostihnou<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
*~*<\/div>\n
New York – usedlost pana D. – v\u011b\u017e<\/p>\n<\/div>\n
\u00bbFLASHBACK\u00ab<\/p>\n<\/div>\n
Psal se \u00fanor 1892 a na star\u00e9m anglick\u00e9m panstv\u00ed se konal masopustn\u00ed b\u00e1l. Tan\u010dilo se, pilo, hodovalo, lid\u00e9 se p\u00e1rovali, zamilov\u00e1vali a odmilov\u00e1vali. A dv\u011b mlad\u00e1 srdce m\u011bla tuhle noc jasno. Dlouhou dobu pl\u00e1novali sv\u00e9 poprv\u00e9, a jejich den D byl pr\u00e1v\u011b toho ve\u010dera. Cht\u011bli, aby to bylo n\u011bco, na co budou do smrti vzpom\u00ednat. A\u2026 Vlastn\u011b ano.<\/div>\n
„Sm\u00edm prosit?“ zeptal se \u010dernovlas\u00fd mlad\u00fd mu\u017e sle\u010dny, stoj\u00edc\u00ed pobl\u00ed\u017e k\u0159esla sv\u00e9 matky. Tato ot\u00e1zka nesm\u011b\u0159ovala p\u0159\u00edmo na dceru, ale na jej\u00ed matku.<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b,“ \u0159ekla postar\u0161\u00ed \u017eena s velk\u00fdm kloboukem na hlav\u011b a vystr\u010dila svou dceru dop\u0159edu. Svou ru\u010dku v \u010dern\u00e9 hedv\u00e1bn\u00e9 rukavi\u010dce polo\u017eila do chlapcovy dlan\u011b a ve\u0161la s n\u00edm na okraj tane\u010dn\u00edho parketu. Teprve kdy\u017e se hudba op\u011bt rozehr\u00e1la, vtan\u010dili spolu do houfu lid\u00ed, aby na n\u011b jej\u00ed matka nevid\u011bla.<\/div>\n
„Dnes v\u00e1m to velice slu\u0161\u00ed, hrab\u011bnko Alexis,“ \u0159ekl chlapec a usm\u00e1l se na d\u00edvku.<\/div>\n
„I v\u00e1m, lorde Tome. V\u00e1\u0161 oblek byl ur\u010dit\u011b \u0161it podle nejnov\u011bj\u0161\u00ed m\u00f3dy, nem\u00e1m pravdu?“ zeptala se Alexis a Tom s n\u00ed ud\u011blal kr\u00e1snou oto\u010dku.<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b. Pod\u00edvejte se okolo, copak m\u016fj oblek vypad\u00e1 jako jejich?“<\/div>\n
„Ov\u0161em\u017ee ne,“ usm\u00e1la se Alexis a p\u0159ibl\u00ed\u017eila se k Tomovu uchu. „Akor\u00e1t mi to p\u0159ijde tro\u0161ku zbyte\u010dn\u00e9, kdy\u017e ho z tebe pozd\u011bji strh\u00e1m.“<\/div>\n
„M\u016f\u017eu m\u00edt stovku dal\u0161\u00edch takov\u00fdch oblek\u016f, na tomhle mi nez\u00e1le\u017e\u00ed. I kdy\u017e ty jsi mohla b\u00fdt taky tro\u0161ku ohledupln\u00e1 v\u016f\u010di mn\u011b. Ne\u017e se dostanu p\u0159es tu hromadu spodni\u010dek, bude\u0161 sta\u0159ena,“ \u0159ekl a lehce ji pol\u00edbil na obna\u017een\u00e9 rameno.<\/div>\n
\n
„Star\u00e1 panna, zat\u00edmco ty bude\u0161 st\u00e1le ml\u00e1d,“ usm\u00e1la se Alexis sv\u00fdm n\u00e1dhern\u00fdm \u00fasm\u011bvem a odd\u011blala si z tv\u00e1\u0159e svou masku, aby jej mohla pol\u00edbit.<\/div>\n
„Nejste v\u016fbec opatrn\u00e1, mlad\u00e1 d\u00e1mo. Je tu spousta lid\u00ed, kte\u0159\u00ed va\u0161e chov\u00e1n\u00ed mohou pova\u017eovat za nep\u0159\u00edpustn\u00e9,“ upozornil d\u00edvku Tom a pod\u00edval se hluboko do d\u00edv\u010din\u00fdch karamelov\u011b hn\u011bd\u00fdch o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Na n\u00e1zoru ostatn\u00edch mi te\u010f nez\u00e1le\u017e\u00ed,“ odfrkla si pohrdav\u011b d\u00edvka a chlapec se s n\u00ed zato\u010dil v tanci.<\/div>\n
„Ale m\u011blo by. Kdykoliv to mohou \u0159\u00edct tv\u00e9 matce, pokud se nem\u00fdl\u00edm,“ \u0159ekl \u010dernovl\u00e1sek ti\u0161e a d\u00edvka mu polo\u017eila ukazov\u00e1\u010dek na \u00fasta.<\/div>\n
„Tento ve\u010der pat\u0159\u00ed n\u00e1m, nikomu jin\u00e9mu,“ dodala zp\u011bvn\u011b a pohodila sv\u00fdmi vlasy barvy havran\u00ed \u010derni. Byla n\u00e1dhern\u00e1. Jako and\u011bl seslan\u00fd z nebe jen a jen pro n\u011bj. And\u011blsky jemn\u00e9 rysy, mal\u00fd rovn\u00fd nos\u00edk a dokonale tvarovan\u00e9, m\u011bkou\u010dk\u00e9 a hedv\u00e1bn\u011b jemn\u00e9 rty. Nemohla b\u00fdt \u010dlov\u011bk.<\/div>\n
Stejn\u011b jako on.<\/p>\n<\/div>\n
On p\u0159ece tak\u00e9 nebyl nic p\u0159irozen\u00e9ho. On byl\u2026 \u010f\u00e1bl\u016fv sluha. Stejn\u011b jako jeho otec, jeho matka, jeho d\u011bd. Stejn\u011b jako jeho t\u0159i p\u0159ekr\u00e1sn\u00e9 sestry, kter\u00e9 tan\u010dily pobl\u00ed\u017e. Tom a jeho rodina byli ozdobou ka\u017ed\u00e9ho plesu. Kr\u00e1sn\u00ed, chyt\u0159\u00ed a\u2026 ob\u00e1van\u00ed. Lid\u00e9 si je p\u0159edch\u00e1zeli u\u017e od prad\u00e1vna. A v\u011bd\u011bli moc dob\u0159e pro\u010d.<\/div>\n
Alexis se pod\u00edvala ke dve\u0159\u00edm vedouc\u00edm ze s\u00e1lu a v\u00fdznamn\u011b se na Toma pod\u00edvala. V\u011bd\u011bl, co Alexis chce, po \u010dem tou\u017e\u00ed. Chytla jej za ruku a odvedla pry\u010d ze s\u00e1lu. Nadzvedla si v\u00fd\u0161 \u0161aty, aby nezakopla, a ut\u00edkala dlouhou chodbou a po schodech nahoru, a\u017e do sv\u00e9ho pokoje, Tom j\u00ed byl v pat\u00e1ch. Koneckonc\u016f byl to vlastn\u011b d\u016fm jej\u00edho rodu. Jejich zimn\u00ed s\u00eddlo.<\/div>\n
Jen co Tom za sebou zav\u0159el velik\u00e9 dve\u0159e, Alexis si jej oto\u010dila \u010delem k sob\u011b a p\u0159it\u00e1hla si jeho obli\u010dej ke sv\u00e9mu, aby jej mohla pol\u00edbit.<\/div>\n
„Nemus\u00ed\u0161 tak sp\u011bchat,“ podotkl opatrn\u011b Tom, kdy\u017e \u010dernovl\u00e1ska rozepnula kofl\u00ed\u010dky jeho saka.<\/div>\n
„L\u00e1sko, nebude trvat dlouho, ne\u017e matka zjist\u00ed, \u017ee nejsem v s\u00e1le a netan\u010d\u00edm. Kdy jindy budeme tuto mo\u017enost m\u00edt? Matka na\u0161e z\u00e1snuby neust\u00e1le odkl\u00e1d\u00e1, proto\u017ee \u010dek\u00e1, \u017ee se vr\u00e1t\u00ed ten, kter\u00e9mu jsem byla p\u0159isl\u00edbena p\u0159i narozen\u00ed. Nedok\u00e1\u017eu d\u00e9le \u010dekat. A nav\u00edc si nep\u0159eju, aby to poprv\u00e9 bylo s n\u011bk\u00fdm, koho v\u016fbec nezn\u00e1m,“ \u0159ekla ti\u0161e a sundala mu sako i vestu, kterou m\u011bl na sob\u011b.<\/div>\n
„Ale co kdy\u017e\u2026 ot\u011bhotn\u00ed\u0161? Jak to bude\u0161 vysv\u011btlovat matce? V\u017edy\u0165-„<\/div>\n
„Psst. To nech potom na m\u011b. A nav\u00edc bych jedno mal\u00e9 d\u011b\u0165\u00e1tko cht\u011bla, kdyby se n\u00e1hodou objevil ten, koho si m\u00e1m doopravdy vz\u00edt za man\u017eela. Ur\u010dit\u011b by necht\u011bl ciz\u00ed d\u00edt\u011b,“ obratn\u011b mu rozep\u00ednala knofl\u00ed\u010dky jeho b\u00edl\u00e9 ko\u0161ile. „A nav\u00edc pro n\u011bj ur\u010dit\u011b ztrat\u00edm cenu, kdy\u017e nebudu panna.“<\/div>\n
„Kdy\u017e to bere\u0161 takhle\u2026“ odml\u010del se a hladov\u011b ji pol\u00edbil. Rozepnul j\u00ed \u0161aty, zat\u00edmco ona l\u00edbala jeho hru\u010f, a za jej\u00ed pomoci j\u00ed t\u011b\u017ek\u00e9, sv\u011btlounce modr\u00e9 \u0161aty sundal. Poslepu nahmatal \u0161\u0148\u016frky jej\u00edho b\u00edl\u00e9ho korzetu a popot\u00e1hnul za n\u011b.<\/div>\n
„Nikdo je\u0161t\u011b takhle korzet nerozv\u00e1zal, tak poslepu,“ podotkla s \u00fasm\u011bvem Alexis, kdy\u017e c\u00edtila, jak se jej\u00ed milovan\u00fd tr\u00e1p\u00ed s tou o\u0161klivou v\u011bc\u00ed, kter\u00e1 ji ka\u017ed\u00fd den dusila.<\/div>\n
Tom ji bez dal\u0161\u00edch slov oto\u010dil a hbit\u011b rozv\u00e1zal korzet. Alexis si jej p\u0159idr\u017eovala na sv\u00e9m t\u011ble, aby nespadl dol\u016f. Styd\u011bla se za sv\u00e1 mal\u00e1 \u0148adra.<\/div>\n
Tom j\u00ed lehce nahnul hlavu, aby j\u00ed mohl obl\u00edbat ka\u017edou \u010d\u00e1st jej\u00ed hedv\u00e1bn\u00e9 k\u016f\u017ee. Av\u0161ak neodhadl s\u00edlu, kterou k tomu vynalo\u017eil, a Alexis, jeho jedin\u00e1 l\u00e1ska, se sk\u00e1cela k zemi.<\/div>\n
„Alexis? Alexis!“ sna\u017eil se ji probudit. Zkou\u0161el v\u0161echno, co v jeho dob\u011b znal a um\u011bl, ale bylo to marn\u00e9.<\/div>\n
Alexis byla mrtv\u00e1. Jedin\u00fdm \u0161patn\u00fdm pohybem j\u00ed zlomil vaz. A on ji tam nechal le\u017eet, ani se j\u00ed v\u00edc nedotkl. Jenom\u2026<\/div>\n
Cht\u011bl um\u0159\u00edt taky.<\/div>\n
\u00bb KONEC FLASHBACKU\u00ab<\/p>\n<\/div>\n
Nejmlad\u0161\u00ed up\u00edr z rodiny sed\u011bl na tr\u00e1mu ve v\u011b\u017ei a d\u00edval se \u0161kv\u00edrou mezi k\u0159idlicemi ven, na Central Park. Ut\u00e1p\u011bl se v \u017ealu, v bolesti. Tom byl z t\u00e9 skute\u010dnosti, \u017ee ten kluk, Bill, je tak stra\u0161n\u011b podobn\u00fd jeho l\u00e1sce, \u00fapln\u011b ne\u0161\u0165astn\u00fd. Je to snad trest za to, co ud\u011blal p\u0159ed v\u00edce ne\u017e sto lety? Mst\u00ed se mu tak B\u016fh, nebo cel\u00fd sv\u011bt? Nebo je to jen druh\u00e1 \u0161ance, jak v\u0161echno napravit?<\/div>\n
Netu\u0161il, co bude d\u011blat. Ut\u00e9ct? Ne. Otec by jej na\u0161el stejn\u011b jako tis\u00edckr\u00e1t p\u0159ed t\u00edm, kdy\u017e si cht\u011bl vz\u00edt \u017eivot. Zkou\u0161el spoustu v\u011bc\u00ed, spoustu mo\u017enost\u00ed, p\u0159i kter\u00fdch by norm\u00e1ln\u00ed smrteln\u00edk zem\u0159el.<\/div>\n
Udusit se, hodit si ma\u0161li? Ne, v\u017edy\u0165 k \u017eivotu vzduch nepot\u0159eboval.<\/div>\n
Utopit se? Zbyte\u010dn\u00e1 ztr\u00e1ta \u010dasu.<\/div>\n
Pod\u0159ezat si \u017e\u00edly? Jeho srdce nebije, jeho \u017e\u00edlami krev nekoluje; zbyte\u010dn\u00e9 n\u011bco takov\u00e9ho zkou\u0161et.<\/div>\n
Sko\u010dit pod vlak? V\u017edy\u0165 on ten vlak rozbil!<\/div>\n
Sk\u00e1kat ze sk\u00e1ly? Marn\u00e1 snaha.<\/div>\n
P\u0159ed\u00e1vkovat se pr\u00e1\u0161ky, morfinem, \u010d\u00edmkoli? Ano, to p\u0159ece zkou\u0161el taky a n\u011bkolikr\u00e1t, a poka\u017ed\u00e9 to k ni\u010demu nevedlo.<\/div>\n
V\u0161echny ty pod\u011blan\u00e9 zp\u016fsoby, jak um\u0159\u00edt, byly na nic. Nevedly k ni\u010demu. Snad u\u017e jen sv\u011bcen\u00e1 voda. Ano, mohl by \u0159\u00edct tomu mal\u00e9mu ni\u010demovi, co se k nim napakoval, aby sko\u010dil do kostela pro p\u00e1r kapek sv\u011bcen\u00e9 vody. To nen\u00ed zas tak \u0161patn\u00fd n\u00e1pad\u2026 Ale co kdy\u017e to zase nezabere?<\/div>\n
Bude se muset zeptat otce, jak vlastn\u011b zabili d\u011bdu Vlada. \u017de ho to nenapadlo d\u0159\u00edv. Sesko\u010dil z tr\u00e1mu a v m\u017eiku byl pry\u010d.<\/p>\n<\/div>\n
*~*<\/div>\n
New York – usedlost pana D. – Bill\u016fv pokoj<\/p>\n<\/div>\n
Ano nebo ne. Vyto\u010dit to \u010d\u00edslo nebo ne. Zavolat m\u00e1m\u011b. Ano nebo ne?<\/div>\n
Bill sed\u011bl na posteli, \u010dern\u00e9 prameny jeho vlas\u016f mu padaly do tv\u00e1\u0159e a on jen o\u010dima hypnotizoval telefon na no\u010dn\u00edm stolku. Kdyby zavolal, mohl jeho hovor n\u011bkdo poslouchat? Nebo to byla \u010dist\u011b jeho ‚linka‘?<\/div>\n
Co touhle dobou asi m\u00e1ma d\u011bl\u00e1? Sp\u00ed? J\u00ed \u010d\u00ednsk\u00e9 j\u00eddlo? L\u00e9\u010d\u00ed se z kocoviny nebo \u0161uk\u00e1 s n\u011bjak\u00fdm chlapem za prachy na chlast? Anebo k\u00fdvla tomu hnus\u00e1kovi na nab\u00eddku hr\u00e1t v pornu? Ne, v\u017edy\u0165 nebyla \u017e\u00e1dn\u00e1 mladice a jej\u00ed prochlastanej hlas a vr\u00e1s\u010ditej ksicht se tam prost\u011b nehodil.<\/div>\n
Vlastn\u011b ani nev\u011bd\u011bl, co by j\u00ed \u0159ekl.<\/div>\n
Ahoj mami, promi\u0148, \u017ee jsem odjel, ale nemohl jsem to u\u017e s tebou vydr\u017eet.<\/em><\/div>\n
Trapn\u00fd, ale pravdiv\u00fd.<\/div>\n
Ahoj mami, v\u00edm, \u017ee jsem t\u011b tam nechal samotnou v tak t\u011b\u017ekou chv\u00edli\u2026<\/em><\/div>\n
V t\u011b\u017ekou chv\u00edli? To ona tu situaci d\u011blala je\u0161t\u011b t\u011b\u017e\u0161\u00ed, ne\u017e opravdu byla.<\/div>\n
Nen\u00e1vid\u00edm t\u011b, ty \u010dubko!<\/em><\/div>\n
Jednoduch\u00e9 a prost\u00e9. A p\u0159esto to byla tak tro\u0161ku le\u017e. I p\u0159es to v\u0161echno, co Billovi kdy jeho matka \u0159ekla, ano, st\u00e1le k n\u00ed choval n\u011bjak\u00fd cit jako k matce. Nedok\u00e1zal opravdu nen\u00e1vid\u011bt n\u011bco, n\u011bkoho, kdo mu dal \u017eivot, a\u010d mu to ubl\u00ed\u017eilo jakkoli. Ale musel uznat, ani on se n\u011bkdy nechoval zrovna uk\u00e1zkov\u011b, u\u010debnicov\u011b.<\/div>\n
Rukou si prohr\u00e1bl vlasy a povzdechl si. Vybal\u00ed si to n\u011bco m\u00e1lo, co m\u011bl s sebou, d\u00e1 si sprchu, zkus\u00ed sehnat n\u011bco k j\u00eddlu a pak se uvid\u00ed.<\/div>\n
Ale kdy\u017e to bude takhle oddalovat, nezavol\u00e1 j\u00ed nikdy, \u0159ekl si v duchu a zdvihnul telefonn\u00ed sluch\u00e1tko. Ud\u011bl\u00e1 to hned a bude to m\u00edt z krku.<\/p>\n

<\/div>\n

*~*<\/div>\n
Montreal – d\u016fm Billovy matky<\/p>\n<\/div>\n
Hlas mluv\u00edc\u00ed do z\u00e1znamn\u00edku utichl, jakmile volaj\u00edc\u00ed polo\u017eil sluch\u00e1tko, a na displeji \u010derven\u00e9 sv\u011bt\u00fdlko uk\u00e1zalo jeden nevyzvednut\u00fd vzkaz. D\u016fm op\u011bt utichl na dlouhou dobu.<\/div>\n
Zhruba po dvaceti minut\u00e1ch od telefon\u00e1tu za\u0159in\u010dely v z\u00e1mku kl\u00ed\u010de a do domu vstoupila Billova alkoholem a drogami poznamenan\u00e1 matka. Nesla v pap\u00edrov\u00e9 ta\u0161ce n\u00e1kup, p\u00e1r francouzsk\u00fdch baget, raj\u010data, m\u00e1slo a denn\u00ed tisk. V druh\u00e9 ruce m\u011bla s\u00e1\u010dek, ve kter\u00e9m byly dv\u011b krabi\u010dky s \u010d\u00ednsk\u00fdm j\u00eddlem. Loktem shrnula na bok krabi\u010dky od j\u00eddel z p\u0159edchoz\u00edch dn\u00ed a polo\u017eila ta\u0161ku s n\u00e1kupem na voln\u00e9 m\u00edsto na lince.<\/div>\n
„Bille, poj\u010f do kuchyn\u011b, donesla jsem n\u011bco k j\u00eddlu!“ zak\u0159i\u010dela na cel\u00fd d\u016fm, av\u0161ak odpov\u011bdi se j\u00ed nedostalo. Na nic z v\u010derej\u0161\u00ed, vlastn\u011b dne\u0161n\u00ed noci a r\u00e1na, si nepamatovala. Kdy\u017e se probudila, bylo kolem p\u016fl druh\u00e9 odpoledne a nep\u0159i\u0161lo j\u00ed ani tro\u0161ku divn\u00e9, \u017ee Bill nen\u00ed doma. V\u017edy\u0165 poka\u017ed\u00e9 byl touhle dobou n\u011bkde venku, poflakoval se po Montrealu s jeho partou, anebo pom\u00e1hal str\u00fd\u010dkovi v autod\u00edln\u011b na druh\u00e9 stran\u011b m\u011bsta. Jen\u017ee tam ho vlastn\u011b u\u017e str\u00fdc necht\u011bl nikdy vid\u011bt a s partou taky dlouho nikam nevyrazil\u2026<\/p>\n<\/div>\n
„Bille? Jsi doma?“ zavolala je\u0161t\u011b jednou, odpov\u011bd\u00ed j\u00ed v\u0161ak bylo st\u00e1le ticho. Pro\u0161la okolo nepo\u0159\u00e1dku v ob\u00fdv\u00e1ku a\u017e k jeho pokoji a otev\u0159ela bez zaklep\u00e1n\u00ed dve\u0159e. Nahl\u00eddla do pokoje a zase zav\u0159ela. Kdy\u017e se vracela zp\u00e1tky do kuchyn\u011b, jej\u00ed pozornost upoutal \u010derven\u011b sv\u00edt\u00edc\u00ed z\u00e1znamn\u00edk. N\u011bkdo jim volal? V\u017edy\u0165 to bylo tak d\u00e1vno, co jim n\u011bkdo volal naposled!<\/div>\n
Zm\u00e1\u010dkla p\u0159ehr\u00e1v\u00e1n\u00ed a po\u010dkala, ne\u017e z\u00e1znamn\u00edk od\u0159\u00edk\u00e1 svou fr\u00e1zi, \u017ee m\u00e1 jednu zpr\u00e1vu.<\/p>\n<\/div>\n
„Ahoj mami, asi sis v\u0161imla, \u017ee nejsem doma, pokud teda zrovna te\u010f n\u011bkde n\u011bkomu nehul\u00ed\u0161 p\u00e9ro nebo tak n\u011bco. Mo\u017en\u00e1, \u017ee si te\u010f \u0159\u00edk\u00e1\u0161, co si to dovoluju, ale v\u017edycky jsi cht\u011bla, abych byl k tob\u011b up\u0159\u00edmn\u00fd. V\u00ed\u0161, v\u0161echno m\u00e1 svoje meze a tvoje v\u011b\u010dn\u00fd nad\u00e1v\u00e1n\u00ed mi do idiot\u016f a kret\u00e9n\u016f a neschopn\u00fdch nev\u00edm \u010deho, to prost\u011b bylo na m\u011b u\u017e moc. Jo, zeza\u010d\u00e1tku jsem si to bral k srdci, ale kdy\u017e se to stalo denn\u00ed rutinou, kdy\u017e jsi mi v opilosti ne\u0159ekla jinak, a nav\u00edc jsi za\u010dala litovat toho, \u017ee jsi m\u011b v\u016fbec porodila a tak, to byla prost\u011b pro m\u011b posledn\u00ed kapka. Je mi to stra\u0161n\u011b l\u00edto, mami, opravdu t\u011b m\u00e1m r\u00e1d, ale i j\u00e1 jsem jenom \u010dlov\u011bk a u\u017e jsem dosp\u011blej, tak\u017ee\u2026 R\u00e1no jsem odlet\u011bl pry\u010d, do Ameriky, tak\u017ee m\u011b na ve\u010de\u0159i, jestli ov\u0161em n\u011bjakou koup\u00ed\u0161, ne\u010dekej. Vlastn\u011b m\u011b nemus\u00ed\u0161 \u010dekat u\u017e nikdy. Jen tak se odtud nevr\u00e1t\u00edm, na\u0161el jsem si docela dobrou pr\u00e1ci. Kdy\u017e t\u011b budu cht\u00edt vid\u011bt, tak dojedu, jinak nechci a ani si nep\u0159eju, abys m\u011b n\u011bkde hledala. Te\u010f u\u017e je to jen m\u016fj \u017eivot\u2026 To je asi tak v\u0161echno, co jsem ti cht\u011bl \u0159\u00edct\u2026 Jo, a jestli si pamatuje\u0161 na Andyho, jo, toho jsem fakt m\u011bl moc r\u00e1d a\u2026 vlastn\u011b ne. Miloval jsem ho, abys v\u011bd\u011bla. A tys mi to tenkr\u00e1t taky moc neuleh\u010dila, kdy\u017e se to stalo\u2026 Kdy\u017e se p\u0159ed\u00e1vkoval. Douf\u00e1m, \u017ee by sis z n\u011bj mohla vz\u00edt n\u011bjak\u00fd pou\u010den\u00ed, pokud si opravdu ni\u010d\u00ed\u0161 t\u011blo t\u00edm svinstvem. Jako by ti nesta\u010dil chlast. Ale je to tv\u016fj \u017eivot, d\u011blej si, co se ti zl\u00edb\u00ed. M\u011bj se, mami. Bill.“<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Sed\u011bla na gau\u010di jako opa\u0159en\u00e1 a sna\u017eila se vst\u0159ebat v\u0161echno, co j\u00ed \u0159ekl. V n\u00e1valu vzteku, kter\u00fd ji zaslepil mysl jen chvilku pot\u00e9, shodila ten proklatej kr\u00e1m, kter\u00fdmu se \u0159\u00edkalo z\u00e1znamn\u00edk, ze stolku vedle gau\u010de a zak\u0159i\u010dela.<\/div>\n
„Bastarde!“<\/p>\n<\/div>\n
autor: Bajik<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Bajik Ahoj, ahoj, ahoj! J\u00e1 v\u00edm, v posledn\u00ed dob\u011b mi trv\u00e1 v\u0161ecko stra\u0161n\u011b dlouho, ale snad mi to odpust\u00edte :-*\u2026 Ka\u017edop\u00e1dn\u011b douf\u00e1m, \u017ee to snad v\u0161ecko naprav\u00edm v co nejbli\u017e\u0161\u00ed dob\u011b, pt\u017e p\u0159ece jen bylo pololet\u00ed\u2026 V druh\u00e9 polovin\u011b roku u\u017e<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[286],"tags":[],"class_list":["post-12457","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-midnight-star"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12457","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=12457"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12457\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=12457"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=12457"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=12457"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}