{"id":12472,"date":"2010-01-31T18:30:00","date_gmt":"2010-01-31T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=12442"},"modified":"2010-01-31T18:30:00","modified_gmt":"2010-01-31T17:30:00","slug":"requiem-pro-sipkovou-ruzenku","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/01\/31\/requiem-pro-sipkovou-ruzenku\/","title":{"rendered":"Requiem pro \u0160\u00edpkovou R\u016f\u017eenku"},"content":{"rendered":"
autor: Cera<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
„Myslel sis, \u017ee svou p\u0159\u00edtomnost\u00ed mi jenom ubli\u017euje\u0161.<\/em><\/div>\n
Netu\u0161il jsi v\u0161ak, \u017ee kdy\u017e se zabije\u0161,<\/em><\/div>\n
Ubl\u00ed\u017e\u00ed\u0161 m\u00e9mu srdci\u2026<\/em><\/div>\n
\u2026a zabije\u0161 n\u00e1s oba.“<\/em><\/div>\n
By XXX<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Po okenn\u00ed tabulce stekla dal\u0161\u00ed kapka de\u0161t\u011b. Stejn\u011b jako slza po tv\u00e9 tv\u00e1\u0159i. Nech\u00e1pal jsem. Nech\u00e1pal jsem, co ke mn\u011b c\u00edt\u00ed\u0161. Bylo to zak\u00e1zan\u00e9, nemor\u00e1ln\u00ed\u2026 tak \u010dist\u00e9, nevinn\u00e9 a smysln\u00e9. Nev\u011bd\u011bl jsem, \u017ee ka\u017ed\u00e1 tv\u00e1 slza, zp\u016fsobena moj\u00ed osobou, byla poka\u017ed\u00e9 vykoupena jednou kapkou tv\u00e9 krve.<\/div>\n
Ud\u011blal jsem chybu. Ode\u0161el jsem. Nechal t\u011b samotn\u00e9ho ve tv\u00e9m pokoji. Pouze s tvou bolestn\u00ed a steskem… neop\u011btovanou l\u00e1skou. Kv\u016fli mn\u011b si plakal a kv\u016fli mn\u011b jsi vykrv\u00e1cel.<\/div>\n
P\u0159i\u0161el jsem dom\u016f s \u00fasm\u011bvem na rtech. Cht\u011bl jsem ti toho tolik \u0159\u00edct. \u0158\u00edct ti, \u017ee jsem zm\u011bnil n\u00e1zor. Ov\u0161em bylo a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 pozd\u011b. Pro tebe, pro m\u011b\u2026 pro n\u00e1s.<\/div>\n
M\u011bl jsem l\u00e9pe v\u00e1\u017eit sv\u00e9 skutky. M\u011bl jsem ti u\u017e tehdy \u0159\u00edct ta dv\u011b slova, dokud \u010das \u0161el s n\u00e1mi a ne proti n\u00e1m. M\u011bl jsem ti popravd\u011b odpov\u011bd\u011bt, dokud jsem m\u011bl p\u0159\u00edle\u017eitost. M\u011bl jsem v\u011bd\u011bt, jak se zachov\u00e1\u0161, kdy\u017e t\u011b odm\u00edtnu a nep\u0159ijmu srdce ve tv\u00fdch dlan\u00edch.<\/div>\n
\n
Hledal jsem t\u011b a nev\u011bd\u011bl, \u017ee ztr\u00e1c\u00edm drahocenn\u00e9 minuty. D\u00edval jsem se do pokoje, kuchyn\u011b, dokonce i do klubovny. Nemohl jsem t\u011b naj\u00edt. Teprve potom m\u011b napadlo pod\u00edvat se do koupelny. Mo\u017en\u00e1\u2026 kdybych tam \u0161el rovnou z tv\u00e9ho pokoje, nesed\u011bl bych tu te\u010f vedle tebe a nedoufal, \u017ee se probud\u00ed\u0161.<\/p>\n<\/div>\n
Tv\u00e1 tv\u00e1\u0159 klidn\u00e1, b\u00edl\u00e1 jako sn\u00edh, chladn\u00e9 dlan\u011b, \u010dern\u00e9 vlasy\u2026 kontrastovaly s kalu\u017e\u00ed temn\u011b rud\u00e9 krve. Le\u017eel jsi v n\u00ed, byla tv\u00e1. St\u00e9kala mi po rukou, je\u0161t\u011b st\u00e1le tepl\u00e1. Krev, kter\u00e1 u\u017e nekolovala v tv\u00fdch \u017eil\u00e1ch, proto\u017ee tv\u016fj \u017eivot ztratil smysl. Zahnal jsem t\u011b do kouta sv\u00fdm odm\u00edt\u00e1n\u00edm a ty jsi nev\u011bd\u011bl, jak d\u00e1l\u2026 Rud\u00e1 slova kousek od tebe mluvila jasn\u011b – Ich liebe dich\u2026<\/em> Ty sis nevzal tu \u017eiletku, to j\u00e1 s\u00e1m jsem ti ji dal. T\u00edm, \u017ee jsem bojoval s\u00e1m se sebou, nam\u00edsto abych p\u0159iznal pravdu – \u017ee ani ty mi nejsi lhostejn\u00fd. D\u00fdchal jsi, tlukot tv\u00e9ho srdce byl v\u0161ak sotva sly\u0161iteln\u00fd…<\/div>\n
Zavolal jsem sanitku. B\u00e1l jsem se, aby nebylo a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 pozd\u011b. A te\u010f jsi tady. V tak neosobn\u00edm, chladn\u00e9m nemocni\u010dn\u00edm pokoji, a j\u00e1 jako v\u017edy s tebou, po tv\u00e9m boku, tak jak jsme si sl\u00edbili.<\/p>\n<\/div>\n
Kdysi d\u00e1vno\u2026<\/p>\n<\/div>\n
V\u0161ude je ticho. Ru\u0161\u00ed ho jen zvuk monitoru, d\u00e1vaj\u00edc\u00ed mi jako jedin\u00fd nad\u011bji, \u017ee \u017eije\u0161. Ta jasn\u011b zelen\u00e1 \u010d\u00e1ra, pob\u00edhaj\u00edc\u00ed neust\u00e1le nahoru a dol\u016f. Nemluv\u00edm, v\u00edm, \u017ee bys m\u011b nesly\u0161el. Pouze dr\u017e\u00edm tvou dla\u0148. \u010cas jako by se zastavil. Minuty se neskute\u010dn\u011b vle\u010dou. Hodiny m\u00edjej\u00ed bez jedin\u00e9 zn\u00e1mky \u017eivota. Av\u0161ak j\u00e1 p\u0159esto v\u00edm, \u017ee jenom sp\u00ed\u0161.<\/div>\n
Sp\u00ed\u0161 jako ona. V zaklet\u00e9m z\u00e1mku obehnan\u00e9m tis\u00edci r\u016f\u017e\u00ed. Jsi tou nejvz\u00e1cn\u011bj\u0161\u00ed z nich. Ve vysok\u00e9 v\u011b\u017ei si sn\u00ed\u0161 sv\u016fj sen. Sen o princi, jen\u017e se k tob\u011b prosek\u00e1 p\u0159ese v\u0161echny n\u00e1strahy proklet\u00e9ho z\u00e1mku, pol\u00edb\u00ed t\u011b a ty kone\u010dn\u011b pozn\u00e1\u0161, co je to l\u00e1ska, co znamen\u00e1 milovat.<\/p>\n<\/div>\n
To j\u00e1 jsem ten princ. Ale a\u010dkoli jsem jen kousek od tebe, rozd\u011bluj\u00ed n\u00e1s trnit\u00e9 ke\u0159e a kamenn\u00e1 ze\u010f s jedin\u00fdmi dve\u0159mi, k nim\u017e nem\u00e1m kl\u00ed\u010d. Byl mi nab\u00edzen, av\u0161ak j\u00e1 ho v danou chv\u00edli nep\u0159ijal. Nep\u0159ijal jsem kl\u00ed\u010d k tv\u00e9mu srdci.<\/div>\n
Ale mo\u017en\u00e1, kdybych se odv\u00e1\u017eil, kdybych kone\u010dn\u011b jednou uv\u011b\u0159il na poh\u00e1dky, kdybych t\u011b pol\u00edbil\u2026 Nehledat skulinku mezi v\u011btvemi, rovnou zap\u00e1lit ohe\u0148 z jiskry, planouc\u00ed v m\u00e9m srdci\u2026 Mo\u017en\u00e1 by ses probudil. Usly\u0161el bys to tich\u00e9 vol\u00e1n\u00ed o pomoc, je\u017e j\u00e1 s\u00e1m jsem z tv\u00fdch \u00fast nikdy nedok\u00e1zal rozpoznat. Na to jsem byl a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 zaslepen sl\u00e1vou, o ni\u017e jsem necht\u011bl za \u017e\u00e1dnou cenu p\u0159ij\u00edt.<\/p>\n<\/div>\n
Ano, pol\u00edb\u00edm t\u011b a ty se probud\u00ed\u0161. Nebude\u0161 jako ona \u010dekat sto dlouh\u00fdch let. Kone\u010dn\u011b ti budu moci op\u011btovat tv\u00e9 city, kone\u010dn\u011b ti budu moci \u0159\u00edct, jak moc t\u011b miluju. Sma\u017eeme minulost, zm\u011bn\u00edme p\u0159\u00edtomnost a p\u016fjdeme vst\u0159\u00edc budoucnosti\u2026 spole\u010dn\u011b.<\/div>\n
Ne, opravdu nev\u011b\u0159\u00edm na poh\u00e1dky, av\u0161ak nyn\u00ed jsou pro m\u011b t\u00edm jedin\u00fdm z\u00e1chytn\u00fdm bodem, kter\u00e9ho se k\u0159e\u010dovit\u011b dr\u017e\u00edm, zat\u00edmco m\u011b pohlcuje nicota.<\/div>\n
Pomalu se nakl\u00e1n\u00edm bl\u00ed\u017ee k tv\u00e9 tv\u00e1\u0159i. Jak to, \u017ee jsem si za cel\u00fdch t\u011bch sedmn\u00e1ct let nev\u0161iml, jak jsi neodolateln\u00fd? Jak jsem si jen nemohl nev\u0161imnout toho, jak ti \u010dern\u00e9 havran\u00ed vlasy lemuj\u00ed tvoje l\u00edce s jemnou alabastrovou plet\u00ed, pat\u0159\u00edc\u00ed sp\u00ed\u0161 nadp\u0159irozen\u00e9 bytosti ne\u017e \u010dlov\u011bku? Jak jsem si nemohl nev\u0161imnout t\u011bch \u010dern\u00fdch \u0159as, chv\u011bj\u00edc\u00ed se p\u0159i sebemen\u0161\u00edm v\u00e1nku, zdob\u00edc\u00ed ty nejn\u00e1dhern\u011bj\u0161\u00ed o\u010di? Jak jsem mohl hledat tu nejz\u00e1\u0159iv\u011bj\u0161\u00ed hv\u011bzdu na no\u010dn\u00ed obloze, ani\u017e bych si v\u0161iml, \u017ee tu nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed m\u00e1m nadosah. P\u0159\u00edmo vedle sebe.<\/div>\n
Pro\u010d m\u011b a\u017e teprve te\u010f v\u00e1b\u00ed tvoje rty?<\/div>\n
Zav\u00edr\u00e1m o\u010di, sta\u010d\u00ed jen kousek a poprv\u00e9 ochutn\u00e1m zapov\u011bzen\u00e9. Sladkost, je\u017e je mi vz\u00e1cn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e v\u0161echno zlato sv\u011bta. Chu\u0165 sv\u00e9ho mal\u00e9ho br\u00e1\u0161ky, sv\u00e9ho druh\u00e9ho j\u00e1\u2026<\/p>\n<\/div>\n
~x~<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Poh\u00e1dky l\u017eou. Daj\u00ed v\u00e1m nad\u011bji ve \u0161\u0165astn\u00fd konec, ale nehled\u00ed na to, \u017ee v\u017edy, kdy\u017e je do\u010dtete, se budete muset vr\u00e1tit do skute\u010dn\u00e9ho sv\u011bta.<\/div>\n
Poh\u00e1dky l\u017eou. Vykouzl\u00ed v\u00e1m na tv\u00e1\u0159i \u00fasm\u011bv, ale u\u017e se nestaraj\u00ed o to, aby v\u00e1m tam z\u016fstal.<\/div>\n
Poh\u00e1dky l\u017eou. V\u017edy je v nich pora\u017eeno zlo s nen\u00e1vist\u00ed a dobro s l\u00e1skou v\u00edt\u011bz\u00ed, ale co ve skute\u010dnosti?<\/div>\n
Poh\u00e1dky l\u017eou, nenech\u00e1vaj\u00ed um\u00edrat and\u011bly…<\/div>\n
L\u00edb\u00e1m tv\u00e9 chladn\u00e9 rty a m\u00e1 prvn\u00ed hork\u00e1 slza dopad\u00e1 na tvou tv\u00e1\u0159, n\u00e1sledovan\u00e1 dal\u0161\u00ed. Ty to v\u0161ak u\u017e nec\u00edt\u00ed\u0161. Nec\u00edt\u00ed\u0161 nic. L\u00e1sku ani bolest. Sly\u0161\u00edm ten dlouh\u00fd, mraziv\u00fd t\u00f3n. C\u00edt\u00edm ho a\u017e do morku kost\u00ed. Prostupuje celou mou bytost\u00ed. Jako jed, kter\u00fd m\u011b pomalu zab\u00edj\u00ed.<\/div>\n
Jak snadno se rozt\u0159\u00ed\u0161t\u00ed v\u0161echny lidsk\u00e9 sny a p\u0159\u00e1n\u00ed. Jak snadno se rozt\u0159\u00ed\u0161t\u00ed nad\u011bje.<\/div>\n
Jak snadno n\u00e1s na\u0161i milovan\u00ed opou\u0161t\u00ed. Jak snadno nech\u00e1 smrt l\u00e1sku napospas samot\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
~x~<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Jsem tu s\u00e1m. Ve tv\u00e9m pokoji. \u010cek\u00e1m, a\u017e se vr\u00e1t\u00ed\u0161, l\u00e1sko… i kdy\u017e v\u00edm, \u017ee zbyte\u010dn\u011b. Chyb\u00ed\u0161 mi, u\u017e to nejsem j\u00e1. Ode\u0161el jsi, a spolu s tebou i jedna moje \u010d\u00e1st.<\/div>\n
U\u017e nikdy neusly\u0161\u00edm hlas, jen\u017e mi v\u017edy vykouzlil na tv\u00e1\u0159i \u00fasm\u011bv. U\u017e nikdy ti nebudu moci pohl\u00e9dnout do o\u010d\u00ed. U\u017e nikdy nebudu m\u00edt d\u016fvod se sm\u00e1t. M\u016fj sm\u00edch se vytratil spolu s tv\u00fdm \u017eivotem. Sv\u011bt kolem m\u011b se zat\u00e1hl \u010dern\u00fdm suknem a neprojde j\u00edm ani paprsek sv\u011btla. Jsem nav\u017edy uv\u011bzn\u011bn s\u00e1m v sob\u011b. Nen\u00ed tu nikdo, kdo by m\u011b vyslechl.<\/div>\n
Moje srdce um\u0159elo, vzal sis jej sebou. Ale jak m\u00e1 \u010dlov\u011bk \u017e\u00edt? Bez srdce… pouze se vzpom\u00ednkami a smutkem.<\/p>\n<\/div>\n
Pomalu vstanu. Jdu. Nevn\u00edm\u00e1m, co d\u011bl\u00e1m, nohy m\u011b samy vedou. Otev\u00edr\u00e1m dve\u0159e. Moje kroky se odr\u00e1\u017e\u00ed od b\u00edl\u00fdch st\u011bn.<\/div>\n
St\u00e1le tam le\u017e\u00ed. Na umyvadle. Klidn\u011b, jen tak. Av\u0161ak j\u00e1 v\u00edm, \u017ee za tou chladnou lhostejnost\u00ed se skr\u00fdv\u00e1 n\u011bco v\u00edc. Podl\u00e1 lest. Vol\u00e1 m\u011b, p\u0159itahuje m\u011b, v\u00e1b\u00ed… Je jako magnet. Magnet svobody, vysvobozen\u00ed… Dr\u017e\u00edm ji v dlan\u00edch. Sta\u010d\u00ed jen tak m\u00e1lo… Honily se ti hlavou tyhle my\u0161lenky, kdy\u017e jsi tu p\u0159ed p\u00e1r dny st\u00e1l? Kdy\u017e sis ji p\u0159ikl\u00e1dal k z\u00e1p\u011bst\u00ed? Kdy\u017e jsi uc\u00edtil svou teplou krev a pozoroval, jak dopadala na b\u011blostnou podlahu? V\u011bd\u011bl jsi, stejn\u011b jako j\u00e1, \u017ee zatracuje\u0161 svou du\u0161i? B\u00e1l ses pekla?<\/div>\n
U\u017e nemus\u00ed\u0161, jdu za tebou…<\/p>\n<\/div>\n
L\u00e1sko, co jsi to ud\u011blala?!<\/em><\/div>\n
Pro\u010d zatratila jsi jejich du\u0161e?<\/em><\/div>\n
L\u00e1sko, pro\u010d jsi zradila,<\/em><\/div>\n
Do srdce trnitou r\u016f\u017ei jim vrazila?<\/em><\/div>\n
L\u00e1sko, pro\u010d jsi dovolila,<\/em><\/div>\n
Aby se jich zmocnila \u017eena s kosou?<\/em><\/div>\n
L\u00e1sko, pro\u010d dopustilas,<\/em><\/div>\n
Aby \u0161l\u00e1pli na trnitou r\u016f\u017ei nohou bosou?<\/em><\/div>\n
L\u00e1sko, pro\u010d slibovala jsi jim \u017eivot,<\/em><\/div>\n
Kdy\u017e na\u0161li jenom smrt?<\/em><\/div>\n
L\u00e1sko, pro\u010d jsi tak krut\u00e1,<\/em><\/div>\n
K lidem, k \u010dlov\u011bku…<\/em><\/p>\n<\/div>\n
autor: Cera<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Cera „Myslel sis, \u017ee svou p\u0159\u00edtomnost\u00ed mi jenom ubli\u017euje\u0161. Netu\u0161il jsi v\u0161ak, \u017ee kdy\u017e se zabije\u0161, Ubl\u00ed\u017e\u00ed\u0161 m\u00e9mu srdci\u2026 \u2026a zabije\u0161 n\u00e1s oba.“ By XXX Po okenn\u00ed tabulce stekla dal\u0161\u00ed kapka de\u0161t\u011b. Stejn\u011b jako slza po tv\u00e9 tv\u00e1\u0159i. Nech\u00e1pal jsem. Nech\u00e1pal<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-12472","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12472","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=12472"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12472\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=12472"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=12472"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=12472"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}