{"id":12509,"date":"2010-01-26T18:00:00","date_gmt":"2010-01-26T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=12479"},"modified":"2010-01-26T18:00:00","modified_gmt":"2010-01-26T17:00:00","slug":"lutte-pour-l-amour-4","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/01\/26\/lutte-pour-l-amour-4\/","title":{"rendered":"Lutte pour l’amour 4."},"content":{"rendered":"
autor: Lady Kay<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
L\u00edn\u011b otev\u0159u o\u010di a rozhl\u00e9dnu se kolem sebe. Nic se tu nezm\u011bnilo. V\u0161echno je p\u0159esn\u011b na m\u00edst\u011b, kde jsem to zanechal, kdy\u017e jsem opou\u0161t\u011bl tenhle d\u016fm. Dokonce st\u011bny zdob\u00ed plak\u00e1ty, kter\u00fdmi jsem si je ozdobil ve t\u0159in\u00e1cti. Pohled mi sklouzne na fotku na no\u010dn\u00edm stolku. Vezmu ji do dlan\u011b a na rtech se mi objev\u00ed \u00fasm\u011bv. Jsme na n\u00ed j\u00e1 a Bill\u2026 Mohlo n\u00e1m tam b\u00fdt asi \u0161est. Ten den si pamatuji, jako by to bylo dneska. Mamka n\u00e1s vzala do z\u00e1bavn\u00edho parku, kde n\u00e1s nech\u00e1vala blbnout, jak bylo libo. Pamatuji si i to, jak se Bill stra\u0161n\u011b vztekal a odm\u00edtal se hnout z m\u00edsta, kdy\u017e ozn\u00e1mila, \u017ee se jede dom\u016f. V moj\u00ed pam\u011bti je i obraz zklaman\u00e9 tv\u00e1\u0159e dvoj\u010dete, kdy\u017e mu jeho zmrzlina spadla na zem, a pak neuv\u011b\u0159iteln\u00e1 radost v o\u010d\u00edch, kdy\u017e jsem mu v\u011bnoval tu svoji. Nebo jak mi vystra\u0161en\u011b tisknul ruku, kdy\u017e jsme proch\u00e1zeli stra\u0161ideln\u00fdm hradem. Tenkr\u00e1t jsem si p\u0159ipadal stra\u0161n\u011b dosp\u011ble. S\u00e1m jsem byl pod\u011blan\u00fd strachem, ale nedal jsem na sob\u011b nic zn\u00e1t. Byl jsem velk\u00fd br\u00e1cha a z\u016fstal jsem j\u00edm dodnes. Je to tak stra\u0161n\u011b d\u00e1vno, a p\u0159esto si dovedu vybavit i n\u011bkter\u00e9 detaily.<\/p>\n<\/div>\n
Navzdory tomu, \u017ee jsem usnul a\u017e k r\u00e1nu, se nec\u00edt\u00edm moc unaven\u011b. Celou noc jsem uva\u017eoval nad \u017eivotem. Od Billovy nehody to d\u011bl\u00e1v\u00e1m dost \u010dasto. Po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed p\u0159em\u00edt\u00e1n\u00ed o vztahu m\u011b a m\u00e9ho bratra, a hled\u00e1n\u00ed n\u011bjak\u00e9ho v\u00fdchodiska z t\u00e9to situace, vyst\u0159\u00eddalo uva\u017eov\u00e1n\u00ed nad m\u00fdm \u017eivotem kompletn\u011b. Konkr\u00e9tn\u011b vztah k opa\u010dn\u00e9mu pohlav\u00ed mi zabral dost \u010dasu. Zku\u0161enost\u00ed jsem za dobu, co kr\u00e1\u010d\u00edm t\u00edmhle sv\u011btem, nasb\u00edral dostatek. Ale l\u00e1ska? Bylo by na\u010dase naj\u00edt si p\u0159\u00edtelkyni, jen\u017ee\u2026 Lehko se \u0159ekne, h\u016f\u0159 ud\u011bl\u00e1.<\/div>\n
\n
Holek v minisukn\u00edch, vysok\u00fdch podpatc\u00edch a sv\u00e1d\u00edc\u00edch m\u011b pohledy, je kolem a\u017e a\u017e. Ale naj\u00edt n\u011bkoho, kdo by se mnou tr\u00e1vil \u010das, objal m\u011b, kdy\u017e by m\u011b p\u0159epadla \u0161patn\u00e1 n\u00e1lada, s k\u00fdm bych se mohl sm\u00e1t, a\u017e by n\u00e1m tekly slzy od sm\u00edchu, kdo by mi jedin\u00fdm pohledem zp\u016fsoboval mraven\u010den\u00ed v b\u0159ichu, z koho by se mi podlamovala kolena, kdo by m\u011b nutil myslet na n\u011bj ka\u017edou vte\u0159inou\u2026 Hledal jsem, ale marn\u011b. Byla to chyba, myslet si, \u017ee jsem schopen naj\u00edt and\u011bla mezi tis\u00edci potvorami, kter\u00fdm jde jen o to jedno. Zat\u00edm se nikomu nepoda\u0159ilo zlomit mi srdce, soud\u00edm podle sv\u00fdch k\u00e1mo\u0161\u016f, co si t\u00edm pro\u0161li. Up\u0159\u00edmn\u011b jsem r\u00e1d, \u017ee m\u011b nic takov\u00e9ho nepotkalo\u2026<\/div>\n
Za\u017eenu nep\u0159\u00edjemn\u00e9 my\u0161lenky, vr\u00e1t\u00edm fotku na sv\u00e9 m\u00edsto a spust\u00edm nohy z postele. Jakmile se ocitnu na chodb\u011b, na\u0161lapuji ti\u0161e jako ko\u010dka. Nerad bych br\u00e1\u0161ku vzbudil\u2026 Tichounce otev\u0159u dve\u0159e k n\u011bmu do pokoje a str\u010d\u00edm do nich jen hlavu. Vypad\u00e1 to, \u017ee Bill je\u0161t\u011b sp\u00ed, tak\u017ee stejn\u011b potichu, jak jsem dve\u0159e otev\u0159el, je zase zav\u0159u a zam\u00ed\u0159\u00edm do kuchyn\u011b. Mus\u00edm se p\u0159ece postarat, aby mi neum\u0159el hlady a i m\u016fj \u017ealudek se kru\u010den\u00edm na sebe sna\u017e\u00ed upozornit.<\/p>\n<\/div>\n
..::Bill::..<\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Byl tady\u2026 V\u00edm to. P\u0159esto\u017ee se sna\u017eil chovat ti\u0161e jako my\u0161, sly\u0161el jsem zvuk otv\u00edraj\u00edc\u00edch se dve\u0159\u00ed. Kdy\u017e jsem ve\u010der us\u00ednal, doufal jsem, \u017ee jak se r\u00e1no probud\u00edm, zjist\u00edm, \u017ee to v\u0161echno byl jen zl\u00fd sen a r\u00e1no do pokoje vejde mamka. Jen\u017ee sm\u016fla. Tom je tady, nemus\u00edm ho vid\u011bt, ale c\u00edt\u00edm jeho p\u0159\u00edtomnost. Le\u017e\u00edm na z\u00e1dech a vy\u010dk\u00e1v\u00e1m. V mysli se sna\u017e\u00edm bratr\u016fv n\u00e1vrat do pokoje, kter\u00fd je stejn\u011b nevyhnuteln\u00fd, co nejv\u00edce odd\u00e1lit. Dost na tom, \u017ee budu v jeho bl\u00edzkosti „trp\u011bt“ a\u017e do ve\u010dera. Sed\u011bt u n\u011bj a nemoci pohladit jeho tv\u00e1\u0159, naslouchat jeho hlasu, vedle n\u011bj\u017e se i nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed melodie m\u011bn\u00ed v pouhopouh\u00e9 nic, d\u00edvat se na jeho \u00fasm\u011bv, kter\u00fd je jako vych\u00e1zej\u00edc\u00ed slunce, c\u00edtit jeho v\u016fni, nejsiln\u011bj\u0161\u00ed afrodiziakum jak\u00e9 zn\u00e1m. Marn\u011b se sna\u017e\u00edm p\u0159ij\u00edt na to, co jsem „tomu naho\u0159e“ ud\u011blal, \u017ee se mi takhle odvd\u011b\u010duje. Miluj bli\u017en\u00edho sv\u00e9ho\u2026 Copak m\u016f\u017eu?! Do o\u010d\u00ed se mi zase derou ty protivn\u00e9 slzy, sly\u0161\u00edm ale kroky, tak\u017ee si je h\u0159betem ruky ot\u0159u a pro jistotu zav\u0159u o\u010di.<\/div>\n
„Billi\u2026“ oslov\u00ed m\u011b Tom polohlasem. „Jsi vzh\u016fru?“<\/div>\n
Nem\u00e1 cenu si na n\u011bco hr\u00e1t, cht\u011b necht\u011b otev\u0159u o\u010di a oto\u010d\u00edm se na n\u011bj. Moje gesto je odm\u011bn\u011bno z\u00e1\u0159iv\u00fdm \u00fasm\u011bvem. Tom str\u010d\u00ed do dve\u0159\u00ed a u\u017e si to ke mn\u011b vykra\u010duje s t\u00e1cem, na n\u011bm\u017e m\u00e1 p\u0159ipravenou sn\u00eddani.<\/div>\n
„Najedl bych se v kuchyni\u2026 Jako v\u017edycky,“ poznamen\u00e1m. A\u010d byla jeho snaha jist\u011b my\u0161lena v dobr\u00e9m, mn\u011b p\u0159ipomn\u011bla m\u016fj stav. Mamce jsem zak\u00e1zal, aby mi nosila j\u00eddlo do postele, proto\u017ee jsem si p\u0159ipadal u\u017e naprosto nemo\u017en\u011b.<\/div>\n
„Promi\u0148\u2026 j\u00e1\u2026 nev\u011bd\u011bl jsem to\u2026“ usm\u011bje se omluvn\u011b bratr, a pot\u00e9, co mi pom\u016f\u017ee sednout si, si d\u0159epne vedle m\u011b. Zprvu se leknu, \u017ee m\u011b m\u00e1 v \u00famyslu i krmit, ale neu\u010din\u00ed tak. Jen pozoruje, jak uchopuji l\u017e\u00edci a nab\u00edr\u00e1m s n\u00ed moji milovanou \u010dokol\u00e1dovou pochoutku. Nejrad\u011bji bych ho vyzval, aby si \u0161el po sv\u00fdch, ale kdy\u017e se na n\u011bj pod\u00edv\u00e1m, nedovedu to. Proto se rozhodnu ml\u010dky \u017ev\u00fdkat „krmen\u00ed“ a sn\u00e1\u0161et jeho p\u0159\u00edtomnost.<\/p>\n<\/div>\n
„N\u011bjak\u00fd n\u00e1pad na str\u00e1ven\u00ed dne\u0161ka?“ Proboha Tome! Ale co se vztek\u00e1m, jsme v tomhle stejn\u00ed, ani jeden neum\u00edme b\u00fdt zticha. Mamka v\u017edycky \u0159\u00edkala, \u017ee n\u00e1m ty pusy zalep\u00ed. Stejn\u011b tak u\u010ditel\u00e9 byli na pokraji nervov\u00e9ho zhroucen\u00ed, neust\u00e1le jsme mezi sebou s Tomem b\u011bhem hodin diskutovali, a\u017e to nakonec vy\u0159e\u0161ili rozd\u011blen\u00edm n\u00e1s do dvou t\u0159\u00edd. Ale jakmile se n\u00e1m naskytla mo\u017enost zvolit si p\u0159edm\u011bt, kde m\u016f\u017eeme b\u00fdt spolu, ud\u011blali jsme to. Byli jsme zkr\u00e1tka nerozlu\u010diteln\u00ed, tedy do jist\u00e9 doby\u2026<\/div>\n
Zavrt\u00edm hlavou a polknu d\u017eus, co mi nalil do skleni\u010dky. Tom vstane a za\u010dne se mi<\/em> proch\u00e1zet po pokoji. Pozoruji ka\u017ed\u00fd jeho pohyb, i ten nejnepatrn\u011bj\u0161\u00ed. V\u017edycky se mi l\u00edbilo, jak si povytahoval nohavice sv\u00fdch \u0161irok\u00fdch d\u017e\u00edn. D\u011bl\u00e1 to dodnes. Ani jeho ch\u016fze se nezm\u011bnila, po\u0159\u00e1d se tak zvl\u00e1\u0161tn\u011b kol\u00e9b\u00e1 ze strany na stranu. Nech\u00e1m Toma Tomem a vr\u00e1t\u00edm se k \u010dokol\u00e1dov\u00fdm kuli\u010dk\u00e1m zalit\u00fdm ml\u00e9kem. A\u017e bratrova pozn\u00e1mka m\u011b p\u0159inut\u00ed znovu se na n\u011bj pod\u00edvat.<\/div>\n
„Mohl bych si to nechat?“<\/p>\n<\/div>\n
..::Tom::..<\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n
V dlani dr\u017e\u00edm v\u00fdkres, na n\u011bj\u017e br\u00e1\u0161ka svou rukou zachytil n\u00e1s dva ve vz\u00e1jemn\u00e9m objet\u00ed. Bill na obr\u00e1zku spokojen\u011b sp\u00ed schoulen\u00fd v m\u00e9m n\u00e1ru\u010d\u00ed, j\u00e1 jej hlad\u00edm ve vlasech a usm\u00edv\u00e1m se. V\u00fdjev m\u011b dokonale dojme a vzdal bych se v\u0161eho, co m\u00e1m, kdyby odpov\u00eddal skute\u010dnosti. V\u017edycky m\u011bl talent, soud\u00edm podle toho, co v\u017edycky vytvo\u0159il na v\u00fdtvarce. To, co maloval ve sv\u00e9m pokoji, \u00fazkostliv\u011b st\u0159e\u017eil jako nejv\u011bt\u0161\u00ed poklad, a nikdy mi nedovolil pod\u00edvat se na jedin\u00e9 d\u00edlo. A\u017e dnes se mi naskytla mo\u017enost vid\u011bt jeden z jeho „poklad\u016f“, podle data v rohu jej Bill dokon\u010dil teprve p\u0159ed ned\u00e1vnem. Znovu se obdivuji jeho um\u011bn\u00ed, podoba je naprosto v\u011brohodn\u00e1. Ka\u017ed\u00fd rys moj\u00ed tv\u00e1\u0159e naprosto p\u0159esn\u011b odpov\u00edd\u00e1 realit\u011b, stejn\u011b tak u n\u011bj.<\/div>\n
„Vra\u0165 to zp\u00e1tky!“ \u0161t\u011bkne Bill a probodne m\u011b o\u010dima. Kdyby ovl\u00e1dal i um\u011bn\u00ed zab\u00edjet pohledem, jsem v tu r\u00e1nu mrtv\u00fd.<\/div>\n
„Billi\u2026 V\u017edy\u0165 se nic nestalo,“ dostanu ze sebe zasko\u010den Billovou reakc\u00ed. „Fakt se mi l\u00edb\u00ed a myslel jsem, \u017ee bys mi ho t\u0159eba\u2026“<\/div>\n
„Dal?“ pod\u00edv\u00e1 se na m\u011b stylem, jako bych po n\u011bm po\u017eadoval p\u0159inejmen\u0161\u00edm Ferrari a ne „jen“ v\u00fdkres. „Tak tenhle nesmysl hodn\u011b rychle vypus\u0165 z hlavy!“<\/div>\n
„Tak kdy\u017e ne tenhle, “ rychle se sna\u017e\u00edm v hlav\u011b zformulovat my\u0161lenku, kter\u00e1 m\u011b pr\u00e1v\u011b p\u0159i\u0161la na mysl, „tak co kdybys nakreslil jin\u00fd, jen pro m\u011b?“<\/div>\n
N\u00e1pad je to jist\u011b dobr\u00fd, a pokud Bill p\u0159ijme, p\u0159ijde na jin\u00e9 my\u0161lenky, a je\u0161t\u011b to bude takov\u00fd prvn\u00ed krok na cest\u011b k na\u0161emu sbli\u017eov\u00e1n\u00ed. Ke sv\u00e9 \u017e\u00e1dosti p\u0159id\u00e1m \u00fasm\u011bv a ps\u00ed pohled. Na ka\u017ed\u00e9ho v\u017edycky zabere. Svou reakc\u00ed mi ale dvoj\u010de hezky rychle p\u0159ipomene, \u017ee nen\u00ed ka\u017ed\u00fd, ale \u017ee je naprosto nevypo\u010ditateln\u00fdm stvo\u0159en\u00edm.<\/div>\n
„Nem\u00e1m na to n\u00e1ladu,“ odlo\u017e\u00ed Bill misku zp\u011bt na t\u00e1c, ani nedojedl. Asi jsem si byl, a\u017e moc jist\u00fd. Jak naj\u00edt cestu do jeho sv\u011bta, kdy\u017e mi neust\u00e1le klade do cesty p\u0159ek\u00e1\u017eky a v\u017edycky z cesty k jeho srdci sejdu?<\/p>\n<\/div>\n
autor: Lady Kay<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Lady Kay L\u00edn\u011b otev\u0159u o\u010di a rozhl\u00e9dnu se kolem sebe. Nic se tu nezm\u011bnilo. V\u0161echno je p\u0159esn\u011b na m\u00edst\u011b, kde jsem to zanechal, kdy\u017e jsem opou\u0161t\u011bl tenhle d\u016fm. Dokonce st\u011bny zdob\u00ed plak\u00e1ty, kter\u00fdmi jsem si je ozdobil ve t\u0159in\u00e1cti. Pohled mi<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[299],"tags":[],"class_list":["post-12509","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-lutte-pour-l-amour"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12509","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=12509"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12509\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=12509"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=12509"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=12509"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}