{"id":12511,"date":"2010-01-26T17:00:00","date_gmt":"2010-01-26T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=12481"},"modified":"2010-01-26T17:00:00","modified_gmt":"2010-01-26T16:00:00","slug":"reinkarnace-19","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/01\/26\/reinkarnace-19\/","title":{"rendered":"Reinkarnace 19."},"content":{"rendered":"
autor: Ainikki<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Dve\u0159e v\u00fdtahu se otev\u0159ely ve t\u0159et\u00edm pat\u0159e panelov\u00e9ho domu a vystoupili z n\u011bj dva chlapci. Tom z kapsy sv\u00e9 bundy vyt\u00e1hl kl\u00ed\u010de, oto\u010dil s nimi v z\u00e1mku a nechal Billa jako prvn\u00edho proj\u00edt do jeho bytu. Alespo\u0148 n\u011bjak\u00e9 dobr\u00e9 znamen\u00ed. Bill neodm\u00edtl j\u00edt k n\u011bmu dom\u016f. N\u011bjakou tu d\u016fv\u011bru v n\u011bj tedy mus\u00ed m\u00edt. \u010cernovl\u00e1sek zv\u011bdav\u011b nakukoval z p\u0159eds\u00edn\u011b do \u00fatrob bytu. L\u00edbilo se mu, co vid\u00ed. Ko\u017een\u00e1 sedac\u00ed souprava s elegantn\u00edm prosklen\u00fdm stolkem a za t\u00edm v\u0161\u00edm police stejn\u00e9 barvy, jakou m\u011bla pohovka, pln\u00e1 c\u00e9de\u010dek s hudbou, filmy a mezi t\u00edm v\u0161\u00edm p\u00e1r knih. A p\u0159ekvapoval ho tak\u00e9 ten po\u0159\u00e1dek. Ne, \u017ee by snad automaticky p\u0159edpokl\u00e1dal, \u017ee Tom je kdov\u00edjak\u00fd bordel\u00e1\u0159, na druhou stranu ale tak\u00e9 v\u011bd\u011bl, \u017ee pokud kluk bydl\u00ed s\u00e1m, \u00faklidu nikdy moc ned\u00e1. Tady to ale bylo perfektn\u00ed. Dokonale uklizeno, v\u0161e porovn\u00e1no, za\u0159\u00edzen\u00ed modern\u00ed, p\u0159esto nep\u016fsob\u00edc\u00ed chladn\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
„Odlo\u017e\u00ed\u0161 si, nebo budeme st\u00e1t tady?“ S podt\u00f3nem pobaven\u00ed v hlase vytrhl Tom Billa z jeho mal\u00e9 chvilky z\u00edr\u00e1n\u00ed. Neuniklo mu, jak zaujat\u011b si v\u0161e prohl\u00ed\u017e\u00ed, a nepochyboval o tom, \u017ee se mu ten pohled l\u00edb\u00ed. Na tomhle sv\u00e9m m\u00edst\u011b si zakl\u00e1dal a pe\u010doval o n\u011bj. Ne tedy zrovna t\u00edm zp\u016fsobem, \u017ee by tu b\u011bhal s prachovkou, vysava\u010dem a mopem. Udr\u017eoval jen \u0159\u00e1d ve sv\u00fdch v\u011bcech a na hrub\u00fd \u00faklid mu sem jednou do t\u00fddne doch\u00e1zela jedna star\u0161\u00ed pan\u00ed.<\/div>\n
„Jasn\u011b.“ Probral se Bill a jal se rozep\u00ednat si kab\u00e1t. Tom mu ho pov\u011bsil na v\u011b\u0161\u00e1k mezit\u00edm, co si Bill je\u0161t\u011b vyzouval boty.<\/div>\n
„Dal bych si kafe. Chce\u0161 taky?“ Nab\u00edzel hostitel, a p\u0159i tom nen\u00e1siln\u011b Billa za ruku vt\u00e1hl dovnit\u0159 ob\u00fdv\u00e1ku.<\/div>\n
„Kafem nikdy nepohrdnu.“ Uculil se \u010dernovl\u00e1sek v odpov\u011b\u010f.<\/div>\n
„OK.“ Vr\u00e1til mu Tom \u00fasm\u011bv a p\u0159it\u00e1hl si ho do n\u00e1ru\u010de. V n\u011b\u017en\u00e9m gestu mu zastr\u010dil p\u00e1r pramen\u016f vlas\u016f za ucho a pohladil ho po tv\u00e1\u0159i. „Jsem r\u00e1d, \u017ee t\u011b tu m\u00e1m.“ \u0158ekl polohlasem a kr\u00e1tce Billa pol\u00edbil. „Posa\u010f se. Hned ho donesu.“<\/div>\n
\n
Tom odb\u011bhl do kuchyn\u011b a Bill v m\u00edstnosti osam\u011bl. Znovu se zad\u00edval na luxusn\u00ed seda\u010dku. P\u0159esn\u011b zapadala do jeho vkusu. D\u0159\u00edve, ne\u017e se osm\u011blil do t\u00e9 n\u00e1dhery usadit, p\u0159ejel po op\u011brce rukou. Tak jemn\u00e9, trochu chladn\u00e9, ale to jen zprvu, vlastn\u011b to shledal naprosto b\u00e1je\u010dn\u00fdm a s chut\u00ed se cel\u00fd zabo\u0159il do m\u011bkk\u00e9ho polstrov\u00e1n\u00ed. Teprve nyn\u00ed upoutala jeho pozornost prot\u011bj\u0161\u00ed st\u011bna. Tr\u016fnila si tam p\u0159\u00edmo obrovsk\u00e1 plazmov\u00e1 televize a je\u0161t\u011b mnoho dal\u0161\u00ed elektroniky. Billa napadlo pod\u00edvat se, co vlastn\u011b Tom sleduje za filmy a poslouch\u00e1 za muziku, ne\u017e se ale sta\u010dil zvednout a p\u0159ej\u00edt k polici, kde bylo v\u0161echno tohle vyrovnan\u00e9, objevil se v m\u00edstnosti Tom a na podnose nesl dva \u0161\u00e1lky pln\u00e9 hork\u00e9 kofeinov\u00e9 pochoutky, spolu s n\u011bjak\u00fdmi su\u0161enkami. Cel\u00e9 to opatrn\u011b p\u0159ed Billa odlo\u017eil na stolek a p\u0159isedl si vedle n\u011bj.<\/p>\n<\/div>\n
„L\u00edb\u00ed se ti tady?“ Bill p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„Moc. V\u016fbec jsem to ne\u010dekal.“ P\u0159iznal Tomovi.<\/div>\n
„A co si tedy \u010dekal?“ Cht\u011bl v\u011bd\u011bt.<\/div>\n
„Nev\u00edm.“ Pokr\u010dil Bill rameny. „Mo\u017en\u00e1, \u017ee se tu budou v\u00e1let smradlav\u00fd pono\u017eky a propocenej dres.“ \u0158ekl a koutky mu zacukaly pobaven\u00edm. Tom se toti\u017e zakabonil. Tohle bylo nelichotiv\u00e9 m\u00edn\u011bn\u00ed a jeho nenapadlo podez\u0159\u00edvat Billa z toho, \u017ee si ho jen malinko dob\u00edr\u00e1.<\/div>\n
„Vypad\u00e1m snad jako n\u011bjak\u00fd pra\u2026 ty malej hade.“ Na oko se na n\u011bj obo\u0159il, kdy\u017e si v\u0161iml \u0161patn\u011b potla\u010dovan\u00e9ho sm\u00edchu, kter\u00fd hr\u00e1l Billovi ve tv\u00e1\u0159i. „Tak\u017ee sranda, jo?“ Bill se u\u017e sm\u00e1l naplno a Tom s n\u00edm. Ov\u0161em nem\u00ednil to nechat jenom tak. Za tohle dostane ta dredat\u00e1 hlava malou lekci. Vrhnul se na rozesm\u00e1t\u00e9ho Billa, kter\u00fd se v tu chv\u00edli nezmohl na pra\u017e\u00e1dnou obranu, povalil ho na z\u00e1da a ne\u00faprosn\u011b za\u010dal lechtat v\u0161ude, kde jen dos\u00e1hl.<\/div>\n
„\u00c1\u00e1\u00e1\u00e1! N\u00e9\u00e9\u00e9!“ Vyp\u00edskl Bill a sv\u00edjel se pod n\u00edm jako u\u017eovka. „Tomi, pros\u00edm.“ \u0160kemral a po tv\u00e1\u0159\u00edch u\u017e mu tekly slzy od sm\u00edchu.<\/p>\n<\/div>\n
Ta bl\u00edzkost byla elektrizuj\u00edc\u00ed a Tom ani nesta\u010dil post\u0159ehnout, kdy z mu\u010div\u00e9ho \u0161imr\u00e1n\u00ed p\u0159e\u0161ly jeho doteky ve vzru\u0161iv\u011b hladiv\u00e9. Spla\u0161en\u00fd dech se zklidnil a prohloubil, zato srdce se rozbu\u0161ilo ston\u00e1sobn\u011b rychleji. Le\u017eel na Billovi, jeho dlouh\u00e9 nohy omotan\u00e9 kolem sv\u00fdch bok\u016f, a skl\u00e1n\u011bl se k n\u011bmu pro polibek. \u010cernovl\u00e1sek p\u0159iv\u0159el o\u010di v o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed a Tom kone\u010dn\u011b zru\u0161il tu nepatrnou mezeru mezi nimi, kter\u00e1 je\u0161t\u011b zb\u00fdvala. Propadal se do zajet\u00ed v\u00e1\u0161n\u011b a hluboce se sv\u00fdm jazykem no\u0159il do Billov\u00fdch \u00fast. Jedna jeho ruka vklouzla pod chlapcovo tri\u010dko a vyhrnula ho co nejv\u00fd\u0161 to \u0161lo. Zhoupl se p\u00e1nv\u00ed proti Billovu kl\u00ednu, odpoutal se od jeho rt\u016f a pokra\u010doval v lask\u00e1n\u00ed na \u010dernovl\u00e1skov\u011b krku, kde se zdr\u017eel jen chvilku, a hned na to vs\u00e1l do \u00fast jednu jeho bradavku. Spokojen\u011b zamru\u010del, kdy\u017e ta pod jeho p\u00e9\u010d\u00ed ztvrdla.<\/p>\n<\/div>\n
Cosi ale nebylo v po\u0159\u00e1dku. P\u0159es ten opar siln\u011b p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00ed touhy to bylo jen neznateln\u011b post\u0159ehnuteln\u00e9. On to ale c\u00edtil. Bylo to jako protivn\u00fd studen\u00fd z\u00e1van na jeho z\u00e1tylku. Zvolna ust\u00e1val ve sv\u00e9 horlivosti, a\u017e se mu to nakonec poda\u0159ilo stopnout \u00fapln\u011b. Podep\u0159el se na loktech a zad\u00edval se na Billa. M\u011bl d\u00e1l zav\u0159en\u00e9 o\u010di, zrychlen\u011b oddechoval, co\u017e mohla b\u00fdt zn\u00e1mka vzru\u0161en\u00ed, ale i n\u011b\u010deho jin\u00e9ho. Nebr\u00e1nil se, ale ani neopl\u00e1cel. Jen klidn\u011b le\u017eel, jakoby vyrovnan\u00fd, sm\u00ed\u0159en\u00fd. Bylo to matouc\u00ed. A pak hlavn\u011b, Tom si to takhle nep\u0159estavoval. Cht\u011bl, aby to Bill p\u0159ij\u00edmal se stejnou n\u00e1ru\u017eivost\u00ed, a to se ned\u011blo.<\/p>\n<\/div>\n
„Bill\u00ed, jsi OK?“ Ustaran\u011b za\u0161eptal a kone\u010dky prst\u016f se jemn\u011b dotkl jeho l\u00edce. Bill intuitivn\u011b pooto\u010dil hlavou za t\u00edm dotekem a vtla\u010dil tv\u00e1\u0159 do Tomovy dlan\u011b. Teprve nyn\u00ed od sebe l\u00edn\u011b odlepil v\u00ed\u010dka.<\/div>\n
„Jsem OK. Pro\u010d jsi p\u0159estal?“ Toma ale nep\u0159esv\u011bd\u010dil.<\/div>\n
„Skute\u010dn\u011b? Chci \u0159\u00edct\u2026 jestli na to jdu moc rychle, m\u016f\u017eeme p\u0159ibrzdit.“<\/div>\n
„Nene. Bylo to fajn. L\u00edbilo se mi to.“ Zarputile si Bill trval na sv\u00e9m. Jeho hlas byl ale podivn\u011b nalomen\u00fd. Pokusil se Toma p\u0159esv\u011bd\u010dit polibkem, ten ale uhnul.<\/div>\n
„Tak pro\u010d se mi tedy zd\u00e1\u0161\u2026“ Tom hledal to spr\u00e1vn\u00e9 slovo. „\u2026vystra\u0161en\u00fd.“ Bill sklopil pohled. Necht\u011bl, aby m\u011bl Tom mo\u017enost potvrdit si v jeho o\u010d\u00edch svou domn\u011bnku. Skute\u010dn\u011b se tak c\u00edtil. Je\u0161t\u011b dopoledne bylo v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku. Dokonce si uvnit\u0159 sebe sm\u011ble p\u0159\u00e1l, aby Tom ten sv\u016fj n\u00e1pad s proch\u00e1zkou po m\u011bst\u011b zavrhl a z\u016fstal s n\u00edm na jeho pokoji a\u2026 miloval ho. Jen\u017ee ud\u00e1losti z restaurace tou d\u016fv\u011brou ot\u0159\u00e1sly. Srdce v\u011bd\u011blo, \u017ee mu Tom neubl\u00ed\u017e\u00ed, ov\u0161em jeho hlava mu po\u0159\u00e1d nab\u00edzela n\u011bjak\u00e9 pochybnosti. Znovu si vzpomn\u011bl na to, co se stalo v tom baz\u00e9n\u011b, jak zni\u010den\u00fd byl, kdy\u017e ho tam nechal samotn\u00e9ho. Co kdy\u017e se to stane znovu? Nech\u00e1 ho, aby si ho vzal, a pak ho op\u011bt opust\u00ed? Tak jako Sebastiana, tak jako mnoho jin\u00fdch p\u0159ed n\u00edm.<\/p>\n<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b to nechce\u0161. M\u00e1m pravdu?“ Zkou\u0161el to d\u00e1l Tom. „To ale nevad\u00ed. Je to na tob\u011b. Nebudu na tebe tla\u010dit.“<\/div>\n
„Ale j\u00e1 to chci!“ Vyhrknul n\u00e1hle Bill o p\u0159ekot. „Jen\u2026“<\/div>\n
„Jen co?“<\/div>\n
„Slib mi, \u017ee pak neodejde\u0161.“ Ku\u0148knul tu prosbu s velkou nal\u00e9havost\u00ed v hlase a Tom pochopil. V\u017edy\u0165 Bill u\u017e mu p\u0159eci dnes v t\u00e9 restauraci \u0159ekl, \u010deho se ob\u00e1v\u00e1. M\u011blo mu to doj\u00edt hned, a hlavn\u011b je\u0161t\u011b p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e se tu tak na n\u011bj vrhnul.<\/p>\n<\/div>\n
„Bille.“ Za\u010dal zvolna. „J\u00e1 t\u011b uji\u0161\u0165uju, \u017ee se nic takov\u00e9ho nestane. Sl\u00edbil jsem ti, \u017ee u\u017e ti nikdy v\u00edc neubl\u00ed\u017e\u00edm, a v\u011b\u0159 mi, \u017ee tak to taky bude. Ch\u00e1pu ale tvoje obavy a taky to, \u017ee sliby nejsou to prav\u00e9, co by je mohlo vyvr\u00e1tit, a proto se te\u010f uklidni, ano, l\u00e1sko? Jednodu\u0161e po\u010dk\u00e1me. J\u00e1 po\u010dk\u00e1m, jak jen dlouho bude pot\u0159eba, abys mi za\u010dal zase v\u011b\u0159it. Ty s\u00e1m ur\u010d\u00ed\u0161, kdy se to stane, kdy se budeme milovat, ano?“<\/div>\n
„Tome, ale j\u00e1 v\u00edm, \u017ee to chce\u0161 te\u010f, a taky v\u00edm, \u017ee to s tebou bude fajn, jen\u2026“ Uji\u0161\u0165oval Toma, \u017ee je v\u0161echno v nejlep\u0161\u00edm po\u0159\u00e1dku. C\u00edtil jeho vzru\u0161en\u00ed a m\u011bl pocit, \u017ee by mu m\u011bl dop\u0159\u00e1t uvoln\u011bn\u00ed. Taky ho p\u0159estat neust\u00e1le podez\u0159\u00edvat. Ale umoud\u0159ete svou neposlu\u0161nou mysl, aby p\u0159estala se sm\u011b\u0161nou paranoiou, kdy\u017e d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed zku\u0161enosti byly tak bolestiv\u00e9 a mnohem p\u0159\u00edtomn\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e si zpo\u010d\u00e1tku p\u0159ipou\u0161t\u011bl.<\/div>\n
„Ne, Bille. Nez\u00e1le\u017e\u00ed na tom, co chci j\u00e1. Odte\u010f jen, co chce\u0161 ty, rozum\u00ed\u0161? Zaslou\u017e\u00ed\u0161 si sv\u016fj kus \u0161t\u011bst\u00ed. Po tom v\u0161em\u2026“ Usm\u00e1l se na n\u011bj Tom povzbudiv\u011b a rozvern\u011b ho cvrnknul do nosu. Zvedl se z Billa do kleku a zp\u016fsobn\u011b mu sroloval tri\u010dko zp\u011bt dol\u016f. Chytl ho za ruce a pomohl mu vyt\u00e1hnout se do sedu. \u010cernovl\u00e1skovy pa\u017ee se automaticky ovinuly kolem jeho krku jako dv\u011b chapadla, kter\u00e1 nehodlaj\u00ed jen tak hned pustit.<\/div>\n
„D\u011bkuju.“ Vd\u011b\u010dn\u011b mu \u0161pitnul do ucha a n\u011bkde pod n\u011bj mu vm\u00e1\u010dkl letmou, zato h\u0159ejivou pusu.<\/p>\n<\/div>\n
Je\u0161t\u011b hodnou chv\u00edli tam tak spolu jen sed\u011bli ve spole\u010dn\u00e9m objet\u00ed, vychutn\u00e1vaj\u00edc si tak bl\u00edzkost toho druh\u00e9ho. A Tomovi prol\u00e9tlo hlavou n\u011bco, co by se mu je\u0161t\u011b p\u0159ed dv\u011bma dny zd\u00e1lo jako naprosto sm\u011b\u0161n\u00fd nesmysl. M\u00edt milovan\u00e9ho \u010dlov\u011bka u sebe, dr\u017eet ho v n\u00e1ru\u010d\u00ed, moci s n\u00edm mluvit a naslouchat mu. To je ta nejvy\u0161\u0161\u00ed hodnota.<\/p>\n<\/div>\n
\u2026<\/p>\n<\/div>\n
„Na co by ses cht\u011bl d\u00edvat?“ K\u0159iknul Tom na Billa, kter\u00fd byl pr\u00e1v\u011b v koupeln\u011b a \u010distil si zuby. Den se nach\u00fdlil k ve\u010deru, ale bylo je\u0161t\u011b brzy na to j\u00edt sp\u00e1t, tak\u017ee se chlapci domluvili na tom, \u017ee budou koukat na n\u011bjak\u00e9 filmy. Bill byl ale zvykl\u00fd p\u0159ed t\u00edmhle programem prov\u00e9st ve\u010dern\u00ed hygienu a k televizi zasednout u\u017e v py\u017eamu, proto\u017ee potom, u\u017e b\u00fdval natolik ospal\u00fd, \u017ee koup\u00e1n\u00ed se vypou\u0161t\u011blo a on odpad\u00e1val do postele tak, jak byl.<\/div>\n
„Nevium. Cho tam mh\u00e1\u0161?“ Huhlal s pusou plnou p\u011bny ze zubn\u00ed pasty, vykukuj\u00edc mezi futry koupelnov\u00fdch dve\u0159\u00ed.<\/div>\n
„No v podstat\u011b v\u0161echno. Komiksy, sci-fi, n\u011bjakou tu akci, p\u00e1r horor\u016f.“ Vyjmenov\u00e1val Tom. „Z\u00e1le\u017e\u00ed, co m\u00e1\u0161 r\u00e1d.“<\/div>\n
„A co takhle romantika?“ Objevil se Bill zp\u011bt v ob\u00fdv\u00e1ku, \u010dist\u00fd, vo\u0148av\u00fd, a v Tomov\u011b tri\u010dku, kter\u00e9 mu p\u016fj\u010dil na span\u00ed.<\/div>\n
„Slu\u0161\u00ed ti to.“ Zak\u0159enil se Tom a prohl\u00e9dl si ho od hlavy a\u017e k pat\u011b. „A s tou romantikou teda nev\u00edm\u2026 tob\u011b se fakt tyhle filmy l\u00edb\u011bj?“<\/div>\n
„Ani ne.“ Odv\u011btil Bill nevzru\u0161en\u011b.<\/div>\n
„Tak pro\u010d ses po nich teda sh\u00e1n\u011bl?“ Nech\u00e1pal Tom.<\/div>\n
„No, \u0159\u00edkal jsi, \u017ee m\u00e1\u0161 v\u0161echno, tak jsem to jen zkou\u0161el.“ Vysv\u011btlil prostince a l\u00edbezn\u011b se uculil. Tom nad n\u00edm jen zakroutil hlavou.<\/div>\n
„Se\u0161 bl\u00e1z\u00ednek, v\u00ed\u0161 to?“<\/div>\n
„Jo. A chci se d\u00edvat na ak\u010dn\u00ed komedii.“ Poru\u010dil si a pl\u00e1cnul sebou do seda\u010dky.<\/div>\n
„OK.“ Tom tedy hm\u00e1tl po jednom z dvd\u00e9\u010dek a vsunul ho do p\u0159ehr\u00e1va\u010de.<\/p>\n<\/div>\n
Trefil se. Billovi se film l\u00edbil, co\u017e hl\u00e1saly i jeho \u010dast\u00e9 v\u00fdbuchy sm\u00edchu. S kone\u010dn\u00fdmi titulky ale n\u00e1hle utichl, a kdy\u017e Tom vypnul televizi a rozsv\u00edtil hlavn\u00ed sv\u011btlo v pokoji, roztr\u017eit\u011b klopil zrak do kl\u00edna a labiln\u011b si pohr\u00e1val se slune\u010dn\u00edm prstenem na sv\u00e9m prost\u0159edn\u00edku. M\u011bl na sebe vztek. P\u0159ibl\u00ed\u017eil se moment, kdy si spolu p\u016fjdou lehnout do postele, a on byl znovu rozru\u0161en\u00fd. Nesmysly. On p\u0159eci sl\u00edbil, \u017ee se o nic nepokus\u00ed. Tom post\u0159ehl Billovu \u010dinnost…<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, \u017ee jsem ti ho tenkr\u00e1t \u010dmajznul?“ Promluvil na kr\u010d\u00edc\u00edho se chlapce a p\u0159id\u0159epl si k n\u011bmu.<\/div>\n
„Co\u017ee?“<\/div>\n
„Ten prst\u00fdnek. M\u011bla to b\u00fdt pam\u00e1tka, a nakonec se z toho stal kl\u00ed\u010d, abychom si k sob\u011b na\u0161li znovu cestu.“ Bill nakr\u010dil \u010delo a v zamy\u0161len\u00ed se zakabonil.<\/div>\n
„Mluv\u00ed\u0161 o minulosti nebo p\u0159\u00edtomnosti? Kl\u00ed\u010d? Vlastn\u011b jste mi nikdo ne\u0159ekl, co p\u0159esn\u011b se stalo a jakou roli v tom cel\u00e9m m\u011bl prsten. Padlo tu p\u00e1r n\u00e1znak\u016f, ale m\u011b nenapadlo se vypt\u00e1vat. Byl jsem toti\u017e hlavn\u011b nad\u0161en\u00fd z toho, \u017ee jsi se mnou.“<\/div>\n
„To m\u011b t\u011b\u0161\u00ed.“ Polichocen\u011b se pousm\u00e1l Tom. „Potom, cos mi um\u0159el\u2026“ Malinko se zadrhl, ale hned zase pokra\u010doval. „Cht\u011bl jsem, aby mi po tob\u011b n\u011bco z\u016fstalo, a tenhle prst\u00fdnek jsi m\u011bl na ruce. Schoval jsem si ho a pak\u2026 objevila se tam tvoje \u017eena a proklela m\u011b\u2026 n\u00e1s. Nem\u011bl jsem t\u011b u\u017e nikdy v\u00edc poznat a pod t\u00edhou m\u00e9ho odm\u00edtnut\u00ed jsi m\u011bl ty znovu zem\u0159\u00edt. \u00c1je z tohohle prstenu ud\u011blal posla pravdy, zp\u016fsob, jak tu kletbu zlomit. V\u010dera ve\u010der, po tom incidentu v \u0161atn\u00e1ch, s n\u00edm p\u0159ijel tv\u016fj profesor na koleje, a kdy\u017e jsem ti ho nat\u00e1hl na prst, uk\u00e1zalo mi to celou na\u0161i minulost, v\u0161echno to, co si pro m\u011b znamenal.“ P\u0159evypr\u00e1v\u011bl Billovi tu \u010d\u00e1st p\u0159\u00edb\u011bhu, kterou on doposud neznal.<\/p>\n<\/div>\n
Billovi se zalily o\u010di slzami dojet\u00ed. T\u00edmhle se v\u0161echno vysv\u011btlovalo, Tomovo neciteln\u00e9 chov\u00e1n\u00ed, odm\u00edt\u00e1n\u00ed. A potvrdily se jeho vnit\u0159n\u00ed domn\u011bnky. M\u011bl um\u0159\u00edt a on tu pl\u00ed\u017eivou smrt c\u00edtil, ale \u017eije, zachr\u00e1nil ho. Tom\u016fv d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed \u017eivotn\u00ed styl se zd\u00e1l b\u00fdt najednou bezv\u00fdznamn\u00fd, byl jen proklet\u00fd. Rozhodn\u011b to z n\u011bj z valn\u00e9 \u010d\u00e1sti odej\u00edmalo jeho vinu. V\u0161echny obavy, kter\u00e9 z n\u011bho m\u011bl, se vytr\u00e1cely jako p\u00e1ra nad hrncem.<\/div>\n
„Miluju t\u011b, Tome.“ Popot\u00e1hnul Bill a vrhnul se mu kolem krku. Kone\u010dn\u011b se s n\u00edm c\u00edtil ve skute\u010dn\u00e9m bezpe\u010d\u00ed. Byl jeho hrdinou, celo\u017eivotn\u00ed l\u00e1skou.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Ainikki<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Ainikki Dve\u0159e v\u00fdtahu se otev\u0159ely ve t\u0159et\u00edm pat\u0159e panelov\u00e9ho domu a vystoupili z n\u011bj dva chlapci. Tom z kapsy sv\u00e9 bundy vyt\u00e1hl kl\u00ed\u010de, oto\u010dil s nimi v z\u00e1mku a nechal Billa jako prvn\u00edho proj\u00edt do jeho bytu. Alespo\u0148 n\u011bjak\u00e9 dobr\u00e9 znamen\u00ed.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[265],"tags":[],"class_list":["post-12511","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-reinkarnace"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12511","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=12511"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12511\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=12511"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=12511"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=12511"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}