{"id":12517,"date":"2010-01-25T17:00:00","date_gmt":"2010-01-25T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=12487"},"modified":"2010-01-25T17:00:00","modified_gmt":"2010-01-25T16:00:00","slug":"za-stesti-zaplatis-22","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/01\/25\/za-stesti-zaplatis-22\/","title":{"rendered":"Za \u0161t\u011bst\u00ed zaplat\u00ed\u0161! 22."},"content":{"rendered":"
autor: \u00c1\u010fa & Bitter<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
Bill zalapal po dechu. Snad to ten \u010dlov\u011bk nem\u016f\u017ee myslet v\u00e1\u017en\u011b?! Bylo mu jasn\u00e9, co p\u0159ijde, pokud ho poslechne a d\u00edky na\u0159\u00edzen\u00e9 p\u00f3ze na n\u011bj bezd\u011b\u010dn\u011b vystr\u010d\u00ed sv\u016fj zadek. Bolestn\u011b semknul v\u00ed\u010dka t\u011bsn\u011b k sob\u011b. Necht\u011bl to zase za\u017e\u00edt, v\u011bd\u011bl, jak moc to bol\u00ed… a v\u011bd\u011bl, \u017ee jedin\u00fd, kdo na tohle m\u00e1 pr\u00e1vo, je Tom. Av\u0161ak z\u00e1rove\u0148 v\u011bd\u011bl, \u017ee kdy\u017e neposlechne, bude to cel\u00e9 jenom hor\u0161\u00ed, \u010deho jsou tihle dva schopn\u00ed, v\u011bd\u011bl z vypr\u00e1v\u011bn\u00ed Nadyn, kter\u00e1 z\u0159ejm\u011b byla op\u011bt v bezv\u011bdom\u00ed, podle toho, v jak\u00e9 pozici le\u017eela, a jejich krutost vid\u011bl p\u0159ed chv\u00edl\u00ed na vlastn\u00ed o\u010di, kdy\u017e d\u00edvce vytrhli jazyk. Tak moc se b\u00e1l…<\/div>\n
Cht\u011bl ho poprosit, ale uv\u011bdomil si, \u017ee nesm\u00ed mluvit, necht\u011bl o sv\u016fj jazyk p\u0159ij\u00edt… jen tedy na Simona up\u0159el pohled pln\u00fd slz, prosebn\u011b sepjal ruce a slab\u011b zavrt\u011bl hlavou. V tu chv\u00edli ale poc\u00edtil, jak se mu kolem hrdla sev\u0159ely siln\u00e9 ruce.<\/div>\n
„\u0158\u00edkal jsem, \u017ee bude\u0161 poslouchat, ne?“ zavr\u010del Simon. „Dob\u0159e, jak chce\u0161… mohlo to j\u00edt po dobr\u00fdm, ale to se ti kouk\u00e1m nezamlouv\u00e1… tak to p\u016fjde po zl\u00fdm, \u0159ek sis o to s\u00e1m!“<\/div>\n
Op\u011bt Billovi spoutal ruce a zasedl mu ob\u011b l\u00fdtka. Up\u0159en\u011b se Billovi zad\u00edval do o\u010d\u00ed pln\u00fdch strachu, z kapsy d\u017e\u00edn\u016f vyt\u00e1hl dlouhou silnou jehlu a p\u0159idr\u017eel ji chlapci p\u0159ed o\u010dima.<\/div>\n
„Jak se ti l\u00edb\u00ed, co?“ za\u0161eptal a v\u00fdhru\u017en\u011b j\u00ed p\u0159ejel po Billov\u00fdch rtech, kter\u00e9 se t\u0159\u00e1sly jako snad nikdy v \u017eivot\u011b, pak se tro\u0161ku st\u00e1hnul a bez jak\u00e9hokoliv varov\u00e1n\u00ed mu ji silou vrazil rovnou do kolena, p\u0159\u00edmo mezi ob\u011b dv\u011b kosti, kter\u00e9 kloub spojoval.<\/div>\n
Bill vyp\u00edskl bolest\u00ed a k\u0159e\u010dovit\u011b sev\u0159el o\u010di. Pokusil se nohou hnout, ale Simonova v\u00e1ha mu ji dokonale blokovala na m\u00edst\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
„\u0158ek jsem, \u017ee bude\u0161 dr\u017eet hubu, ne? D\u011bvko!“ zasy\u010del a za\u010dal jehlou krou\u017eit. V\u011bd\u011bl, jak ostrou to p\u016fsob\u00ed bolest a p\u0159itom po tomhle \u010dinu nez\u016fstane krom vpichu \u017e\u00e1dn\u00e1 stopa, a to u\u017e z\u00e1kazn\u00edci \u0159e\u0161it nebudou, oproti tomu, kdyby ho zml\u00e1til. S pot\u011b\u0161en\u00edm sledoval, jak se Bill\u016fv obli\u010dej krout\u00ed v nep\u0159\u00ed\u010detn\u00e9 agonii a \u0161kodolib\u011b se uchechtl, kdy\u017e vid\u011bl, jak si chlapec skous\u00e1v\u00e1 rty a\u017e do krve, aby mu neunikl jedin\u00fd n\u00e1\u0159ek.<\/div>\n
\n
„Copak? Tebe n\u011bco bol\u00ed?“ zeptal se Simon naoko starostliv\u011b, pohladil Billa po tv\u00e1\u0159i a zarazil jehlu je\u0161t\u011b hloub. Vypadalo to, \u017ee Bill nem\u00e1 daleko ke mdlob\u00e1m.<\/div>\n
„Tak co, u\u017e bude\u0161 poslouchat?“ za\u0161eptal a na okam\u017eik v krou\u017een\u00ed ustal.<\/div>\n
P\u0159esto\u017ee Billa jehla v noze neuv\u011b\u0159iteln\u011b bolela, byla to zna\u010dn\u00e1 \u00faleva oproti t\u011bm mu\u010d\u00edc\u00edm krou\u017eiv\u00fdm pohyb\u016fm, a on se te\u010f sna\u017eil aspo\u0148 tro\u0161ku vzpamatovat.<\/div>\n
„Na n\u011bco jsem se t\u011b ptal, ne?“ za\u0159val Simon a zarazil jehlu je\u0161t\u011b o kus hloub\u011bji, d\u00edky \u010demu\u017e Billovi i zpod zav\u0159en\u00fdch v\u00ed\u010dek vytryskl nov\u00fd p\u0159\u00edval slz. U\u017e necht\u011bl… cht\u011bl konec, aby to p\u0159estalo… rozt\u0159esen\u011b p\u0159ik\u00fdvnul a skoro se mu zamotala hlava \u00falevou, kdy\u017e Simon jehlu vyt\u00e1hnul. Se zav\u0159en\u00fdma o\u010dima lapal po dechu, vz\u00e1p\u011bt\u00ed v\u0161ak ztuhnul, kdy\u017e uc\u00edtil, jak mu Simonovy dlan\u011b ohmat\u00e1vaj\u00ed kl\u00edn. Otev\u0159el uplakan\u00e9 o\u010di a boj\u00e1cn\u011b se na mu\u017ee pod\u00edval, ale ten doteky jenom je\u0161t\u011b v\u00edc zes\u00edlil.<\/p>\n<\/div>\n
„Copak, boj\u00ed\u0161 se?“ syknul. „Varuju t\u011b… dr\u017e, jinak zase beru jehlu, rozum\u00ed\u0161 mi?“<\/div>\n
Bill p\u0159idu\u0161en\u011b vzlykl. Tolik se cht\u011bl br\u00e1nit, necht\u011bl, aby mu ten \u010dlov\u011bk ubli\u017eoval… Ale copak se mohl br\u00e1nit? Mohl \u0159\u00edct cokoliv na svou obranu? Nemohl! V\u011bd\u011bl toti\u017e, \u017ee kdy\u017e cokoliv hlesne nebo se jenom hne, tak \u017ee to s n\u00edm nedopadne dob\u0159e. Bezmocn\u011b skousnul rty a p\u0159iv\u0159el o\u010di, sna\u017e\u00edc se nevn\u00edmat prsty, kter\u00e9 se pr\u00e1v\u011b s hrubou silou dob\u00fdvaly do jeho zade\u010dku. Ne\u0161lo to nevn\u00edmat, Bill ale podv\u011bdom\u011b tu\u0161il, \u017ee tohle je jedna z t\u011bch nejmen\u0161\u00edch bolest\u00ed, kter\u00e9 ho tady \u010dekaj\u00ed. St\u011b\u017e\u00ed sly\u0161iteln\u011b syknul a v duchu se sna\u017eil myslet na Toma. U\u017e ho nikdy neuvid\u00ed… Sakra, pro\u010d mu nedovolil, aby se ho v\u00edc dot\u00fdkal? U\u017e nebude m\u00edt p\u0159\u00edle\u017eitost, aby to v\u00edce napravil, do konce sv\u00e9ho \u017eivota, kter\u00fd bude z\u0159ejm\u011b ukon\u010den jeho vra\u017edou, bude muset otro\u010dit pro tyhle dv\u011b bezcitn\u00e9 kreatury, \u010detl to v Simonov\u00fdch nel\u00edtostn\u00fdch o\u010d\u00edch.<\/div>\n
Kdy\u017e ho ale Simon drsn\u011b p\u0159eto\u010dil na b\u0159icho a vt\u011bsnal se mezi jeho nohy, co\u017e bylo n\u00e1sledovan\u00e9 bolestiv\u00fdm pr\u016fnikem a tvrd\u00fdm p\u0159ir\u00e1\u017een\u00edm, rozplakal se Bill nahlas. Sna\u017eil se to v sob\u011b v\u0161elijak dusit, ale bolest byla siln\u011bj\u0161\u00ed, p\u0159emohla ho. Pokou\u0161el se aspo\u0148 tro\u0161ku uvolnit, v\u011bd\u011bl, \u017ee pak to bol\u00ed o tro\u0161ku m\u00ed\u0148, ale copak to \u0161lo, kdy\u017e m\u011bl spoutan\u00e9 ruce a jeho t\u011blem s\u00e1lala bolest, kter\u00e1 se \u010d\u00edm d\u00e1l t\u00edm v\u00edc stup\u0148ovala? Jen tedy v k\u0159e\u010d\u00edch dr\u017eel, po tv\u00e1\u0159\u00edch mu st\u00e9kaly slzy a modlil se, aby u\u017e to skon\u010dilo. Aby ztratil v\u011bdom\u00ed nebo zem\u0159el…<\/p>\n<\/div>\n
Netrvalo dlouho a Simon dos\u00e1hl sv\u00e9ho vrcholu. Chv\u00edli z\u016fstal le\u017eet, slastn\u011b oddechoval a \u010dekal, ne\u017e mu zchladne pot, pak teprve z chlapce vystoupil. Chvilku se kochal pohledem na jeho zesl\u00e1bl\u00e9 chv\u011bj\u00edc\u00ed se t\u011blo, potom mu ze stehen ot\u0159el krev, aby zamaskoval d\u016fkazy, a Billa znovu obl\u00e9kl. Pak se ale na n\u011bj v\u00fdhru\u017en\u011b zamra\u010dil.<\/div>\n
„Nedodr\u017eel jsi, co jsem ti na\u0159\u00eddil, ty \u010dubko jedna,“ syknul a bez probl\u00e9mu mu leva\u010dkou od sebe rozt\u00e1hnul \u010delisti. „Bez jazyku by t\u011b nikdo necht\u011bl, proto\u017ee ti garantuju, \u017ee bude\u0161 kou\u0159it jak mourovatej… ale na\u0161kubnutej ho m\u00edt m\u016f\u017ee\u0161!“ zachechtal se, pevn\u011b uchopil Bill\u016fv piercing za horn\u00ed i spodn\u00ed kuli\u010dku a prudce \u0161kubnul.<\/div>\n
„\u00c1\u00c1\u00c1\u00c1\u00c1\u00c1\u00c1\u00c1\u00c1\u00c1\u00c1!“<\/div>\n
Bill zblednul bolest\u00ed, jak mu prudk\u00fd trhanec rozerv\u00e1val svalovinu, milimetr po milimetru. Okam\u017eit\u011b uc\u00edtil svou vlastn\u00ed horkou krev, vn\u00edmal, jak se jazyk trh\u00e1 \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edc, a kdy\u017e proces skon\u010dil, z\u016fstal se chv\u011bt na matraci, zat\u00edmco rozeklan\u00fd jazyk mu rychle ot\u00e9kal a \u00fasta se mu plnila vlastn\u00ed krv\u00ed. Ani nec\u00edtil, jak ho Simon ironicky hlad\u00ed ve vlasech.<\/div>\n
„No vid\u00ed\u0161… tohle ti b\u011bhem p\u00e1r hodin zase sroste a nikdo nic nepozn\u00e1,“ rozesm\u00e1l se. „Ale varuju t\u011b,“ syknul a p\u0159ilo\u017eil jehlu k Billovu lev\u00e9mu oku. „Cekne\u0161 Hansovi n\u011bco o tom, co se te\u010f tady d\u011blo, a vyp\u00edch\u00e1m ti ob\u011b o\u010di, rozum\u00ed\u0161?!“<\/div>\n
Bill s tich\u00fdm pl\u00e1\u010dem p\u0159ik\u00fdvl, pro slzy u\u017e ani nevid\u011bl, jak Simon opustil m\u00edstnost. Sly\u0161el jen bouchnut\u00ed dve\u0159\u00ed, na\u010de\u017e ho znovu ovl\u00e1dla pronikav\u00e1 bolest…<\/p>\n<\/div>\n
…<\/p>\n<\/div>\n
„Debile! Nau\u010d se \u0159\u00eddit, ty zmrde!“ zaje\u010del cholericky Tom, kdy\u017e po\u0159\u00e1dn\u011b protroubil auto, kter\u00e9 jeho Cadillacu blokovalo lev\u00fd j\u00edzdn\u00ed pruh.<\/div>\n
U\u017e nemohl d\u00e9le \u010dekat. V\u011bdom\u00ed, \u017ee Bill n\u011bkde trp\u00ed a on se v\u00e1l\u00ed ne\u010dinn\u011b doma, ho ub\u00edjelo. Musel n\u011bco ud\u011blat, a na policii se spolehnout nemohl. V tolika filmech p\u0159ece vid\u011bl, \u017ee policajti m\u016f\u017eou nejen pomoct, ale i dost solidn\u011b p\u0159ihor\u0161it, a aktivita oper\u00e1torky, kter\u00e9 dopoledne zavolal, rovn\u011b\u017e mluvila za v\u0161e. Musel to vz\u00edt do vlastn\u00edch rukou…<\/div>\n
Ani s\u00e1m nev\u011bd\u011bl, kudy jede, zmaten\u011b u\u017e asi dv\u011b hodiny k\u0159i\u017eoval m\u011bsto… a a\u017e te\u010f nave\u010der m\u011bl kone\u010dn\u011b pocit, jako by alespo\u0148 \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b tu\u0161il, kudy m\u00e1 jet. Najednou prost\u011b vyrazil, jako by mu neviditeln\u00e9 dopravn\u00ed zna\u010den\u00ed ukazovalo, kudy se dostane za sv\u00fdm milovan\u00fdm Billem. A p\u0159esto\u017ee ho intuice hnala do m\u00edst, v nich\u017e v \u017eivot\u011b nikdy nebyl, nitern\u011b tu\u0161il, \u017ee jede spr\u00e1vn\u00fdm sm\u011brem. \u017de se bl\u00ed\u017e\u00ed ke sv\u00e9mu c\u00edli. \u017de zachr\u00e1n\u00ed svou l\u00e1sku…<\/div>\n
Po n\u011bjak\u00e9 dob\u011b dojel a\u017e k jak\u00e9musi… no, vypadalo to jako nepou\u017e\u00edvan\u00e9 skladi\u0161t\u011b, kter\u00e9 ale st\u00e1lo stranou, daleko od ve\u0161ker\u00e9ho \u017eivota m\u011bsta. Nejbli\u017e\u0161\u00ed domy byly t\u0159i \u010dty\u0159i kilometry vzd\u00e1len\u00e9 a silnice taky vedla pon\u011bkud bokem.<\/div>\n
Tomovi se rozbu\u0161ilo srdce, kdy\u017e auto schoval na mali\u010dk\u00e9 m\u00fdtince. D\u00edky havran\u00ed \u010derni nebyl Cadillac v houstnouc\u00edm \u0161eru t\u00e9m\u011b\u0159 v\u016fbec vid\u011bt, dokonce i Tom se musel p\u00e1rkr\u00e1t oto\u010dit, aby si aspo\u0148 \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b zafixoval tvar strom\u016f a ke\u0159\u016f pro okam\u017eik, kdy se tudy budou vracet. Opatrn\u011b, kr\u016f\u010dek po kr\u016f\u010dku se pl\u00ed\u017eil a\u017e k budov\u011b…<\/div>\n
Na pl\u00e1cku p\u0159ed n\u00ed, kter\u00fd se tv\u00e1\u0159il jako primitivn\u00ed parkovi\u0161\u0165\u00e1tko, st\u00e1la tmav\u011b modr\u00e1 dod\u00e1vka. Pr\u00e1zdn\u00e1, nikdo v n\u00ed nebyl.<\/p>\n<\/div>\n
Tom se nen\u00e1padn\u011b propl\u00ed\u017eil a\u017e dovnit\u0159 budovy, tam v\u0161ak nev\u011bd\u011bl, kudy d\u00e1l. A\u017e na konci chodby spat\u0159il sv\u011btlo. Po \u0161pi\u010dk\u00e1ch docupital a\u017e k pootev\u0159en\u00fdm dve\u0159\u00edm, aby vid\u011bl dva mu\u017ee, z\u00e1dy k n\u011bmu, jak se skl\u00e1n\u011bj\u00ed nad n\u011bjak\u00fdmi pap\u00edry, a z\u00e1rove\u0148 si n\u011bco ukazujou na notebooku. Vypadalo to, \u017ee se bav\u00ed o n\u011bjak\u00fdch zak\u00e1zk\u00e1ch… Nev\u011bd\u011bl o jak\u00fdch, ale nechal se ovl\u00e1dnout intuic\u00ed, kter\u00e1 mu velela odpl\u00ed\u017eit se zp\u011bt a zahnout do chodby, kter\u00e1 se sva\u017eovala \u010d\u00edm d\u00e1l n\u00ed\u017e. Byla zakon\u010dena mohutn\u00fdmi t\u011b\u017ek\u00fdmi dve\u0159mi. Kdy\u017e se do nich Tom po\u0159\u00e1dn\u011b op\u0159el, povedlo se mu je, by\u0165 tro\u0161ku st\u011b\u017e\u00ed, otev\u0159\u00edt. Doufal, \u017ee to tam naho\u0159e nesly\u0161eli a opatrn\u011b nakouknul dovnit\u0159…<\/div>\n
Zd\u011b\u0161en\u011b z\u016fstal st\u00e1t jako opa\u0159en\u00fd. Prvn\u00ed, co vid\u011bl, byl Nadynin smrteln\u011b bled\u00fd obli\u010dej, zalit\u00fd na brad\u011b a tv\u00e1\u0159\u00edch krv\u00ed. Pod dlouh\u00fdmi \u0159asami bylo zn\u00e1t, \u017ee jsou o\u010di proto\u010den\u00e9 v sloup, bylo z nich vid\u011bt jen b\u011blmo. O\u010dividn\u011b byla v bezv\u011bdom\u00ed. A na posteli, t\u0159esouc\u00ed se p\u0159itom jako osika, se zakrv\u00e1cen\u00fdm obli\u010dejem le\u017eel…<\/div>\n
„Bille!“ vyjekl.<\/div>\n
Okam\u017eit\u011b se k n\u011bmu rozeb\u011bhl a uchopil dlan\u011bmi jeho tv\u00e1\u0159e.<\/div>\n
„Bille, l\u00e1sko…“<\/div>\n
O\u010di se mu zalily slzami, kdy\u017e vid\u011bl bolestn\u011b zk\u0159iven\u00fd bratr\u016fv obli\u010dej, a kdy\u017e vid\u011bl, jak ho Bill jen st\u011b\u017e\u00ed pozn\u00e1v\u00e1.<\/div>\n
„To… Tome,“ zachrapt\u011bl, ale hned za\u00fap\u011bl, proto\u017ee natr\u017een\u00fd jazyk mu mezit\u00edm po\u0159\u00e1dn\u011b otekl a hodn\u011b moc ho bolel.<\/div>\n
„Neboj se, l\u00e1sko… zachr\u00e1n\u00edm t\u011b… tebe i Nadyn, dostanu v\u00e1s odsud,“ za\u0161eptal Tom, a pot\u00e9, co polibkem pln\u00fdm l\u00e1sky lehoulince opusinkoval Billovy zakrv\u00e1cen\u00e9 rty, za\u010dal odhodlan\u011b z\u00e1pasit s pouty. Le\u010d marn\u011b, kl\u00ed\u010dek tu od nich nebyl, ten m\u011bl Simon v kapse, a \u010d\u00edm v\u00edc se Tom sna\u017eil, t\u00edm v\u00edc to Billa bolelo.<\/div>\n
„Kurva!“ zaklel, kdy\u017e zjistil, \u017ee s pouty skute\u010dn\u011b nic nesvede. Naposledy s nimi po\u0159\u00e1dn\u011b \u0161kubnul, ale pak si sto\u010dil Billovu hlavu sm\u011brem k sob\u011b. Existovalo jedin\u00e9 \u0159e\u0161en\u00ed…<\/div>\n
„Bill\u00ed, poslouchej m\u011b,“ promluvil ti\u0161e, a pevn\u011b p\u0159itom Billa uchopil za ob\u011b tv\u00e1\u0159e. „J\u00e1 ta pouta sundat nedok\u00e1\u017eu… te\u010f t\u011b tady nech\u00e1m, ale budu v tamhlet\u00e9 sk\u0159\u00edni,“ nato\u010dil mu hlavu sm\u011brem k alma\u0159e, kter\u00e1 vypadala, \u017ee sotva dr\u017e\u00ed pohromad\u011b. „Nech\u00e1m je sem p\u0159ij\u00edt. Ur\u010dit\u011b ti ta pouta sundaj\u00ed… ale nic dal\u0161\u00edho ud\u011blat nestihnou, vyb\u011bhnu ven a zachr\u00e1n\u00edm t\u011b… neboj, l\u00e1sko… v\u011b\u0159\u00ed\u0161 mi?“<\/div>\n
Bill n\u011bm\u011b p\u0159ik\u00fdvnul a jen st\u011b\u017e\u00ed zadr\u017eoval slzy. Nejen, \u017ee se b\u00e1l, \u017ee to Tom nestihne, v\u010das vyb\u011bhnout, ale co kdy\u017e ho najdou a on bude muset p\u0159ihl\u00ed\u017eet tomu, jak Toma zabijou?<\/div>\n
„Bill\u00ed… dopadne to dob\u0159e… v\u011b\u0159 mi…“ konej\u0161il ho Tom a opatrn\u011b mu ze rt\u016f a brady st\u00edral u\u017e zaschlou krev. Voda v umyvadle v rohu m\u00edstnosti v\u0161ak na\u0161t\u011bst\u00ed tekla, tak\u017ee nejen, \u017ee cel\u00fd proces usnad\u0148ovala, ale z\u00e1rove\u0148 i blahod\u00e1rn\u011b chladila.<\/div>\n
Z ut\u011b\u0161ov\u00e1n\u00ed br\u00e1\u0161ky ho vytrhlo a\u017e vzd\u00e1len\u00e9 bouchnut\u00ed dve\u0159\u00ed.<\/div>\n
„Neboj se,“ \u0161eptl tichoulince. „Hlavn\u011b se jim nebra\u0148, a\u0165 ti je\u0161t\u011b v\u00edc neubl\u00ed\u017e\u00ed… j\u00e1 t\u011b zachr\u00e1n\u00edm, p\u0159\u00edsah\u00e1m… neboj!“<\/div>\n
Naposledy vystra\u0161en\u00e9ho Billa, kter\u00fd boj\u00e1cn\u011b \u0161ilhal sm\u011brem ke dve\u0159\u00edm, pohladil po vlasech a rozeb\u011bhl se ke sk\u0159\u00edni. Stihl to jen tak tak, jakmile za sebou zav\u0159el dv\u00ed\u0159ka, a\u017e na malou skulinku, kterou m\u011bl v\u00fdhled na postel, zaslechl sk\u0159\u00edp\u011bn\u00ed dve\u0159\u00ed. Kdy\u017e mu\u017ei vstoupili, Bill p\u0159idu\u0161en\u011b vyk\u0159iknul a st\u00e1hl se do co nejmen\u0161\u00edho klub\u00ed\u010dka, jak jen mu to spoutan\u00e9 ruce umo\u017e\u0148ovaly.<\/p>\n<\/div>\n
„Copak, ty mal\u00e1 \u010dubko?“ syknul Hans pot\u00e9, co p\u0159ekro\u010dil bezvl\u00e1dnou Nadyn a vym\u011b\u0159il si krok tak, aby j\u00ed \u0161l\u00e1pl na prsty u ruky, na\u010de\u017e polo\u017eil dla\u0148 na Billovo b\u0159\u00ed\u0161ko. „Boj\u00ed\u0161 se?“<\/div>\n
Chlapec polohlasn\u011b vzlykl, kdy\u017e Hans suver\u00e9nn\u011b vjel dlan\u00ed pod jeho kalhoty a p\u0159es rozkrok zajel a\u017e k jeho pozad\u00ed.<\/div>\n
„Hmmm, hezk\u00e9… bude\u0161 m\u00edt luxusn\u00ed v\u00fdd\u011blky,“ u\u0161kl\u00edbnul se. „Takov\u00e1hle hube\u0148ou\u010dk\u00e1 prdelka bude suprov\u00fdm l\u00e1kadlem…“<\/div>\n
Bill zast\u00e9nal strachy a Tom ve sk\u0159\u00edni jen zat\u00ednal p\u011bsti. Bylo pro n\u011bj utrpen\u00edm vid\u011bt, jak ti dva Billa stresujou. Ale zat\u00edm je\u0161t\u011b nemohl d\u011blat nic…<\/div>\n
„Ale sly\u0161el jsem, \u017ee se\u0161 p\u011bkn\u011b vzpurnej,“ uchichtnul se Hans a vyt\u00e1hl zpoza opasku n\u016f\u017e. „Budeme t\u011b muset nap\u0159ed po\u0159\u00e1dn\u011b zau\u010dit a vycvi\u010dit, ne\u017e p\u016fjde\u0161 do nab\u00eddky…“<\/div>\n
V Tomovi se zvedla vlna nen\u00e1visti. Te\u010f u\u017e mu bylo jedno, kdo z t\u011bch dvou m\u00e1 kl\u00ed\u010dky. Za tohle zaplat\u00ed, oba dva, a kl\u00ed\u010dky se budou hledat a\u017e pak. Nesly\u0161n\u011b, jako temn\u00fd p\u0159\u00edzrak, se vy\u0159\u00edtil ze sk\u0159\u00edn\u011b. Byl v\u0161ak v necel\u00e9 p\u016flce cesty, kdy\u017e se ozval bolestn\u00fd v\u00fdk\u0159ik a vzduchem se krom\u011b no\u017ee zablesklo p\u00e1r chl\u00edstanc\u016f Billovy krve…<\/p>\n<\/div>\n
PS: douf\u00e1m, \u017ee jste si jehli\u010dku v kol\u00ednku a trh\u00e1n\u00ed piercingu u\u017eili jako kompenzaci za to, \u017ee jsem minule nikoho nemu\u010dila! \u00c1\u010fa \ud83d\ude42<\/em><\/p>\n<\/div>\n
autor: \u00c1\u010fa & Bitter<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: \u00c1\u010fa & Bitter Bill zalapal po dechu. Snad to ten \u010dlov\u011bk nem\u016f\u017ee myslet v\u00e1\u017en\u011b?! Bylo mu jasn\u00e9, co p\u0159ijde, pokud ho poslechne a d\u00edky na\u0159\u00edzen\u00e9 p\u00f3ze na n\u011bj bezd\u011b\u010dn\u011b vystr\u010d\u00ed sv\u016fj zadek. Bolestn\u011b semknul v\u00ed\u010dka t\u011bsn\u011b k sob\u011b. Necht\u011bl to zase<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[262],"tags":[],"class_list":["post-12517","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-za-stesti-zaplatis"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12517","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=12517"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12517\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=12517"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=12517"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=12517"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}