{"id":12529,"date":"2010-01-24T15:00:00","date_gmt":"2010-01-24T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=12499"},"modified":"2010-01-24T15:00:00","modified_gmt":"2010-01-24T14:00:00","slug":"odplata-v-nemocnici-4","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/01\/24\/odplata-v-nemocnici-4\/","title":{"rendered":"Odplata v nemocnici 4."},"content":{"rendered":"
autor: KaKiNkAaA ^_^<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
„P\u00e1ni tak tomu \u0159\u00edk\u00e1m teda luxusn\u00ed dovolen\u00e1,“ usm\u00e1la se Rachel, kdy\u017e Tom dokon\u010dil sv\u016fj p\u0159\u00edb\u011bh.<\/div>\n
„Taky, \u017ee byla, ale taky jsi mi u\u017e chyb\u011bla, a j\u00e1 jsem r\u00e1d, \u017ee jsem tady.“ Vydechl Tom potom, co v\u0161echno z t\u011bch p\u00e1r dn\u016f popsal, jak\u00fd to bylo a co v\u0161echno za\u017eil, a objal Rachel.<\/div>\n
„To ty mn\u011b p\u0159eci taky, zlato,“ prohr\u00e1bla Tomovi vlasy a pak se na n\u011bj pod\u00edvala.<\/div>\n
„No, ale mysl\u00edm, \u017ee jsme se zdr\u017eeli dost dlouho vykec\u00e1v\u00e1n\u00edm, ale bylo to p\u0159\u00edjemn\u00fd,“ p\u0159iznala, ale pr\u00e1ce taky u\u017e volala. Kdyby mohli, pov\u00eddali by si cel\u00fd den. Celou noc, ale to mohli, jen kdy\u017e nebyli v pr\u00e1ci. Tady to nebylo mo\u017en\u00e9.<\/p>\n<\/div>\n
„Ale je\u0161t\u011b jsi se mi nepochlubil s t\u00edm tv\u00fdm pacientem. Mysl\u00edm, \u017ee se jmenuje Bill, m\u00e1m pravdu?“ Pozvedla Rachel obo\u010d\u00ed. Zase byli u pov\u00edd\u00e1n\u00ed. Ale v tom rozd\u00edlu, \u017ee tenhle rozhovor byl pracovn\u00ed. Tak\u017ee vlastn\u011b to tolik nevadilo. Aspo\u0148 ne Rachel. Co\u017e o Tomovi se nedalo \u0159\u00edct. Znovu tady byl Bill. Jeho bratr.<\/div>\n
„Jo, jmenuje se Bill.“ Podotkl Tom a sna\u017eil se mluvit tak, jako by mu to nevadilo. M\u011bl dobrou n\u00e1ladu a necht\u011bl si ji tak rychle zkazit, i kdy\u017e te\u010f mluvili o jeho bratrovi.<\/div>\n
„No, a jak je na tom? Je mu u\u017e l\u00edp? Rozum\u00edte si dob\u0159e?“ Vyzv\u00eddala zv\u011bdav\u00e1 Rachel. V\u017edycky se starala o Tomovy pacienty, jak s nimi vych\u00e1z\u00ed nebo zda nejsou n\u011bjak\u00e9 probl\u00e9my, proto\u017ee Tom nebyl ten typ, co si rozum\u00ed s ka\u017ed\u00fdm. A tak se rad\u011bji ptala.<\/div>\n
\n
„Nijak si nest\u011b\u017eoval, tak\u017ee si mysl\u00edm, \u017ee je mu l\u00edp. A ani j\u00e1 nevid\u011bl \u017e\u00e1dn\u00fd n\u00e1znak, \u017ee by ho n\u011bco bolelo.“ \u0160pitnul Tom. Bylo mu jedno, zda by Billa n\u011bco bolelo, ale jednou je jeho o\u0161et\u0159uj\u00edc\u00ed a Bill jeho pacient, tak\u017ee mu to bohu\u017eel z pracovn\u00edho hlediska nesm\u011blo b\u00fdt jedno. Musel se \u0159\u00eddit podle p\u0159edpis\u016f a bylo jedno, o koho p\u0159esn\u011b jde. Byl to pacient jako ka\u017ed\u00fd jin\u00fd. Jen\u017ee bohu\u017eel ne pro Toma.<\/div>\n
„Nemluv\u00ed\u0161 moc nad\u0161en\u011b ale,“ pod\u00edvala se podez\u00edrav\u011b Rachel na sv\u00e9ho kamar\u00e1da, kter\u00fd nad\u0161en\u00fd z toho rozhodn\u011b nebyl. Nebyl nad\u0161en\u00fd z Billa.<\/div>\n
„Ne, to ne. Je v pohod\u011b a vypad\u00e1 v pohod\u011b. Rozum\u00edme si. Teda mysl\u00edm, \u017ee si budeme rozum\u011bt.“ Dodal Tom. Moc spolu je\u0161t\u011b nemluvili, tak\u017ee nemohl ani \u0159\u00edct, \u017ee by si rozum\u011bli. On o to ani nest\u00e1l, ale pr\u00e1ce je pr\u00e1ce.<\/div>\n
„Tak to je dob\u0159e. B\u00e1la jsem se, \u017ee budou zase n\u011bjak\u00e9 probl\u00e9my.“ Podotkla Rachel a pak se ale u\u017e zvedla z pohovky. Musela j\u00edt zkontrolovat i sv\u00e9ho pacienta a ne tady jen vysed\u00e1vat.<\/div>\n
„Te\u010f ale u\u017e pr\u00e1ce vol\u00e1, tak\u017ee j\u00e1 budu muset j\u00edt a ty taky.“ Usm\u00e1la se na Toma.<\/div>\n
„Jo, jdu se za Billem pod\u00edvat a zkontrolovat jej.“ Nakonec se zvedl i Tom. A oba vy\u0161li spolu ze sesterny, v tom rozd\u00edle, \u017ee se ka\u017ed\u00fd vydal na druhou stranu, kde le\u017eeli jejich pacienti.<\/p>\n<\/div>\n
Tom se znovu bl\u00ed\u017eil k pokoji sv\u00e9ho bratra a nijak z toho nem\u011bl dobr\u00fd pocit, ale musel tam j\u00edt. Zhluboka se nadechl, kdy\u017e do\u0161el ke dve\u0159\u00edm. Zaklepal ti\u0161e a pot\u00e9 vzal za kliku a vstoupil dovnit\u0159.<\/div>\n
„Ahoj.“ Pozdravil Tom sv\u00e9ho pacienta, p\u0159esn\u011bji sv\u00e9ho bratra, s klidnou tv\u00e1\u0159\u00ed. Op\u011bt tady byla ta jeho maska, za kterou se p\u0159ed Billem schov\u00e1val. Alespo\u0148 prozat\u00edm.<\/div>\n
„Ahoj, Tome,“ usm\u00e1l se Bill a posadil se na posteli, aby na Toma l\u00e9pe vid\u011bl.<\/div>\n
„J\u00e1, p\u0159i\u0161el jsem jen, jestli n\u00e1hodou n\u011bco nepot\u0159ebuje\u0161. N\u011bco ti nechyb\u00ed nebo t\u011b n\u011bco nebol\u00ed.“ Vysv\u011btlil svou n\u00e1v\u0161t\u011bvu. Kdyby nemusel, s\u00e1m od sebe by sem ani ne\u0161el. Ale takhle to ne\u0161lo. Mus\u00ed se o n\u011bj starat, i kdy\u017e se mu to nel\u00edb\u00ed.<\/div>\n
„Ne, d\u011bkuji. Nic mi nen\u00ed a nic nepot\u0159ebuji.“ D\u00edval se Bill na Toma. N\u011bkoho mu p\u0159ipom\u00ednal, ale nemohl p\u0159ij\u00edt na to koho. Mo\u017en\u00e1 se mu to jen zd\u00e1 a jak se pra\u0161til do hlavy p\u0159i t\u00e9 autonehod\u011b, a te\u010f m\u00e1 jen takov\u00e9 zvl\u00e1\u0161tn\u00ed my\u0161lenky. Rad\u011bji zat\u0159epal hlavou a d\u00e1l se t\u00edm nezab\u00fdval.<\/div>\n
„Tak dob\u0159e, ale kdyby n\u011bco, tak sta\u010d\u00ed na m\u011b zazvonit a j\u00e1 hned p\u0159ijdu, ano?“ Pozvedl Tom jedno obo\u010d\u00ed a pod\u00edval se kr\u00e1tce na Billa.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm a d\u011bkuji. Jsi moc hodn\u00fd,“ usm\u00e1l se mile Bill, netu\u0161\u00edc, \u017ee tohle v\u0161echno je jen oby\u010dejn\u00e1 fra\u0161ka, na kterou taky jednou p\u0159ijde a doplat\u00ed na to.<\/div>\n
„Je to moje pr\u00e1ce, a nav\u00edc, nic to nen\u00ed.“ M\u00e1vnul nad t\u00edm Tom rukou a chystal se odej\u00edt. Necht\u011bl a ani nehodlal tady b\u00fdt d\u00e9le, ne\u017e je nutn\u00e9, a tak se oto\u010dil a roze\u0161el se ke dve\u0159\u00edm. Kdy\u017e ale chytil za kliku, chystaj\u00edc se otev\u0159\u00edt dve\u0159e a vypadnout z tohohle proklet\u00e9ho pokoje, tedy aspo\u0148 pro n\u011bj, Bill ho ale v\u010das, ne\u017e by ode\u0161el, zastavil.<\/p>\n<\/div>\n
„Neodch\u00e1zej, pros\u00edm a z\u016fsta\u0148 tady se mnou.“ Smutn\u011b vydechl chlapec sed\u00edc\u00ed na posteli. Po\u0159\u00e1d je tady s\u00e1m, i kdy\u017e tady m\u00e1 televizi, ale p\u0159esto mu to bylo m\u00e1lo. Chyb\u011bla mu n\u011b\u010d\u00ed spole\u010dnost a s k\u00fdm by si taky aspo\u0148 chv\u00edli mohl pov\u00eddat. Necht\u011bl tady b\u00fdt zase dal\u0161\u00ed dobu s\u00e1m, ne\u017e op\u011bt Tom p\u0159ijde jej jen zkontrolovat a pod\u00edvat se na n\u011bj.<\/div>\n
„Aspo\u0148 chv\u00edli.“ Dodal je\u0161t\u011b nakonec, a kdy\u017e se na n\u011bj Tom oto\u010dil, smutn\u011b se na n\u011bj pod\u00edval. Doufal, \u017ee ho neodm\u00edtne a z\u016fstane tady s n\u00edm a budou si pov\u00eddat nebo cokoli jin\u00e9ho. Jen ho tady cht\u011bl. Neb\u00fdt s\u00e1m pro n\u011bj bylo te\u010f hodn\u011b d\u016fle\u017eit\u00e9. C\u00edtil se tak pr\u00e1zdn\u00fd. Nikdo tady za n\u00edm ani vlastn\u011b nechodil. Po\u0159\u00e1d jen sed\u011bl nebo le\u017eel na posteli a koukal do b\u00edl\u00e9ho stropu nebo na televizi. N\u011bkdy si p\u0159e\u010detl, kdy\u017e mohl n\u011bjak\u00fd \u010dasopis, ale jinak vlastn\u011b ned\u011blal nic. Jen le\u017eel a \u010dekal zase na dal\u0161\u00ed a dal\u0161\u00ed vy\u0161et\u0159en\u00ed a hlavn\u011b na ten den, kdy ho kone\u010dn\u011b propust\u00ed. Jen\u017ee s\u00e1m v\u011bd\u011bl, \u017ee to nebude hned. U\u017e p\u0159edt\u00edm mu ka\u017ed\u00fd \u0159\u00edkal, \u017ee si tady je\u0161t\u011b n\u011bjakou dobu pole\u017e\u00ed, ne\u017e bude naprosto v po\u0159\u00e1dku, aby byl schopn\u00fd a mohl j\u00edt dom\u016f.<\/p>\n<\/div>\n
„Tak dob\u0159e.“ Svolil nakonec Tom, i kdy\u017e by nejrad\u011bji \u0159ekl n\u011bco jin\u00e9ho, ale rad\u011bji ml\u010del a nechal si to pro sebe. P\u0159eci to nem\u016f\u017ee b\u00fdt tak hrozn\u00e9, kdy\u017e tady na chv\u00edli s Billem z\u016fstane. Nic tak stra\u0161n\u00e9ho se nem\u016f\u017ee st\u00e1t. Nebo aspo\u0148 v to doufal. Tom nakonec pustil kliku a roze\u0161el se k Billov\u011b posteli, kde si vzal \u017eidli a p\u0159isedl si k n\u011bmu. Nejrad\u011bji by te\u010f utekl z tohohle pokoje a u\u017e se sem nikdy nevracel. Nebo by ho na m\u00edst\u011b zml\u00e1til snad a\u017e do bezv\u011bdom\u00ed, ale sna\u017eil se dr\u017eet, aby nevybouchnul a nepomstil se mu te\u010f hned. Na m\u00edst\u011b. Tom byl ale dost siln\u00e9 povahy, i kdy\u017e na to n\u011bkdy nevypadal, ale i tak to pro n\u011bj nebylo tak lehk\u00fd, i kdy\u017e se sna\u017eil na to tolik nemyslet a chovat se jako spr\u00e1vn\u00fd profesion\u00e1l. Rad\u011bji rychle zakroutil hlavou, aby u\u017e na to tolik nemyslel. Je\u0161t\u011b to necht\u011bl. Nebyl ten spr\u00e1vn\u00fd \u010das, aby to ud\u011blal. Vlastn\u011b po\u0159\u00e1dn\u011b je\u0161t\u011b nev\u011bd\u011bl, co chce, ale na to bude je\u0161t\u011b dost \u010dasu.<\/p>\n<\/div>\n
autor: KaKiNkAaA ^_^<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/p>\n

<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: KaKiNkAaA ^_^ „P\u00e1ni tak tomu \u0159\u00edk\u00e1m teda luxusn\u00ed dovolen\u00e1,“ usm\u00e1la se Rachel, kdy\u017e Tom dokon\u010dil sv\u016fj p\u0159\u00edb\u011bh. „Taky, \u017ee byla, ale taky jsi mi u\u017e chyb\u011bla, a j\u00e1 jsem r\u00e1d, \u017ee jsem tady.“ Vydechl Tom potom, co v\u0161echno z t\u011bch p\u00e1r<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[300],"tags":[],"class_list":["post-12529","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-odplata-v-nemocnici"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12529","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=12529"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12529\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=12529"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=12529"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=12529"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}