{"id":12539,"date":"2010-01-22T18:00:00","date_gmt":"2010-01-22T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=12509"},"modified":"2010-01-22T18:00:00","modified_gmt":"2010-01-22T17:00:00","slug":"lutte-pour-l-amour-3","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/01\/22\/lutte-pour-l-amour-3\/","title":{"rendered":"Lutte pour l’amour 3."},"content":{"rendered":"
autor: Lady Kay<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
Trhnu sebou a rukou m\u00e1ch\u00e1m kolem sebe, sna\u017e\u00edc se chytit stroj hr\u016fzy, kter\u00fd vy\u0159v\u00e1v\u00e1 po cel\u00fdm pokoji a d\u00e1v\u00e1 mi tak najevo, \u017ee se mi n\u011bkdo pokou\u0161\u00ed dovolat. Teda a\u017e j\u00e1 zjist\u00edm, kdo m\u011b takhle brzy a nelidsky probudil, tak mu to vytmav\u00edm tak, \u017ee si to za r\u00e1me\u010dek ned\u00e1! To jsou n\u00e1pady, volat mi v tuhle hodinu, a je\u0161t\u011b ke v\u0161emu v ned\u011bli, kdy si ka\u017ed\u00fd r\u00e1d p\u0159isp\u00ed a ani j\u00e1 nejsem v\u00fdjimkou.<\/div>\n
Zam\u017eour\u00e1m na displej a po chvilce rozpozn\u00e1m ze \u010dty\u0159 p\u00edsmen skl\u00e1daj\u00edc\u00ed se slovo – m\u00e1ma. Prvn\u00ed, co m\u011b napadne, je, \u017ee se n\u011bco stalo, ale tuto my\u0161lenku vz\u00e1p\u011bt\u00ed za\u017eenu. Je to p\u0159ece moje matka, nemus\u00ed mi volat jen kv\u016fli tomu, \u017ee se n\u011bco stalo. T\u0159eba chce jen v\u011bd\u011bt, jak se m\u00e1m. Je pravda, \u017ee jsem s n\u00ed u\u017e del\u0161\u00ed dobu nemluvil. Naposledy to bylo po tom fiasku v Billov\u011b pokoji, kdy se mnou zase elegantn\u011b vyrazil dve\u0159e, co\u017e je v\u00edc ne\u017e t\u00fdden. To bude zas \u0159e\u010d\u00ed, \u017ee se neozvu, a \u017ee kdyby mi nezavolala, ani by nev\u011bd\u011bla, co se mnou je. N\u011bjak nem\u00e1m n\u00e1ladu poslouchat ji, okam\u017eik si pohr\u00e1v\u00e1m s my\u0161lenkou hodit mobil pod pol\u0161t\u00e1\u0159 a sp\u00e1t d\u00e1l, nakonec ale stisknu tla\u010d\u00edtko pro p\u0159ijet\u00ed hovoru a p\u0159ilo\u017e\u00edm si mobil k uchu.<\/div>\n
„Zlato, to jsem r\u00e1da, \u017ee jsem se dovolala\u2026“ ne\u010dek\u00e1 mamka ani na pozdrav. „Nevzbudila jsem t\u011b, \u017ee ne?“<\/div>\n
„Ne, u\u017e jsem byl vzh\u016fru,“ zal\u017eu a potla\u010d\u00edm z\u00edvnut\u00ed. Stejn\u011b si mysl\u00edm, \u017ee j\u00ed je jasn\u00e9, \u017ee jsem spal. Nikdy m\u011b a Billa nedostala o v\u00edkendu z postele d\u0159\u00edv ne\u017e t\u011bsn\u011b p\u0159ed polednem.<\/div>\n
„Jak se m\u00e1\u0161? Ani se neozve\u0161.“<\/div>\n
A jsme u toho. No, ne\u0159\u00edkal jsem to? Jej\u00ed druhou pozn\u00e1mku se rozhodnu ignorovat, bude to tak lep\u0161\u00ed.<\/div>\n
„Jo, fajn\u2026 Co ty? A Bill?“ nadzvednu se na loktech a rozhl\u00e9dnu se kolem sebe. Na zemi se povaluje oble\u010den\u00ed, co jsem ze sebe po n\u00e1vratu dom\u016f svl\u00edknul a nechal le\u017eet tam, kde mi upadlo od ruky. Krapet se to v\u010dera, vlastn\u011b dneska prot\u00e1hlo. Z p\u016fvodn\u011b pl\u00e1novan\u00fd akce pro p\u00e1r lid\u00ed se stala kalba jako hrom. Mathias dokonce p\u0159it\u00e1hl n\u011bjak\u00fd k\u00e1mo\u0161ky a obzvl\u00e1\u0161\u0165 kv\u016fli jedn\u00e9 dlouhonoh\u00e9 prsat\u00e9 blond\u00fdnce se mohli v\u0161ichni p\u0159etrhnout, aby ji sbalili. V\u0161ichni a\u017e na m\u011b… Od doby, kdy se to<\/em> Billovi stalo, jsem, jako by m\u011b vym\u011bnili. N\u011bjak jsem nem\u011bl n\u00e1ladu, mo\u017en\u00e1 jsem divnej nebo st\u00e1rnu nebo\u2026 Nev\u00edm, co se to se mnou vlastn\u011b d\u011bje?! Jako bych to byl j\u00e1 a zase nebyl j\u00e1\u2026<\/div>\n
\n
„\u2026zn\u00e1\u0161 Billa, ne?“ zachyt\u00edm posledn\u00ed t\u0159i slova mam\u010dina vypr\u00e1v\u011bn\u00ed. Zase jsem byl mimo.<\/div>\n
„Jo, zn\u00e1m,“ p\u0159isv\u011bd\u010d\u00edm, a\u010dkoli nem\u00e1m p\u00e1ru, o \u010dem celou dobu mluvila, ale nic t\u00edm zkazit nem\u016f\u017eu. Z\u0159ejm\u011b nar\u00e1\u017eela na tvrdohlavost m\u00e9ho dvoj\u010dete, kterou je Bill pov\u011bstn\u00fd. Nikdy jsem nepotkal pali\u010dat\u011bj\u0161\u00edho a um\u00edn\u011bn\u011bj\u0161\u00edho \u010dlov\u011bka, ne\u017e je m\u016fj mal\u00fd br\u00e1\u0161ka. S\u00e1m jsem hodn\u011b tvrdohlavej, ale Bill? To u\u017e je extr\u00e9m! Jakmile si n\u011bco vezme do hlavy, nehne s n\u00edm nikdo a nic.<\/div>\n
„Kv\u016fli n\u011bmu vlastn\u011b vol\u00e1m. N\u011bco bych od tebe pot\u0159ebovala\u2026“<\/div>\n
No sl\u00e1va, kone\u010dn\u011b se dozv\u00edm, pro\u010d m\u011b vzbudila. N\u011bco mi \u0159\u00edkalo, \u017ee nevol\u00e1 jen proto, aby se ujistila, \u017ee jej\u00ed milovan\u00fd syn\u00e1\u010dek je \u017eiv a zdr\u00e1v, \u017ee mu nic nesch\u00e1z\u00ed a \u017ee mu nikdo neubli\u017euje. Nicm\u00e9n\u011b to, \u017ee d\u016fvod na\u0161eho rozhovoru se t\u00fdk\u00e1 Billa, m\u011b p\u0159inut\u00ed posadit se a nastra\u017eit u\u0161i.<\/div>\n
„Kv\u016fli Billovi? Pov\u00eddej, poslouch\u00e1m.“<\/div>\n
„V\u011bc se m\u00e1 takhle\u2026“<\/p>\n<\/div>\n
..::Bill::..<\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Zvonek u domovn\u00edch dve\u0159\u00ed oznamuje, \u017ee se k n\u00e1m n\u011bkdo dob\u00fdv\u00e1 a n\u00e1v\u0161t\u011bva to rozhodn\u011b nen\u00ed. Po\u0159\u00e1d nejsem schopen pochopit, jak mi to mohla ud\u011blat. Nezlob\u00edm se na ni za to, \u017ee mi sv\u016fj odjezd na slu\u017eebku ozn\u00e1mila jako hotovou v\u011bc, m\u00e1 svoje povinnosti jako ka\u017ed\u00fd \u010dlov\u011bk. Bylo mi i jasn\u00fd, \u017ee m\u011b nem\u016f\u017ee vz\u00edt s sebou, a ani m\u011b nem\u016f\u017ee nechat doma samotn\u00e9ho bez dozoru. Kdybych byl naprosto zdrav\u00fd, bylo by to o n\u011b\u010dem jin\u00fdm, ale takhle\u2026 Dokonce jsem se smi\u0159oval s t\u00edm, \u017ee t\u00fdden, co bude pry\u010d, str\u00e1v\u00edm s babi\u010dkou, kdy\u017e se uk\u00e1zalo, \u017ee k ta\u0165kovi nem\u016f\u017eu. Jen\u017ee mamka dostala mnohem „lep\u0161\u00ed“ n\u00e1pad. S nad\u0161en\u00edm z moj\u00ed strany, kter\u00e9 jist\u011b o\u010dek\u00e1vala, kdy\u017e mi tu „\u00fa\u017easnou“ novinku sd\u011blovala, se nesetkala. Rad\u011bji bych poslouchal historky z babi\u010d\u010dina ml\u00e1d\u00ed, je\u017e zn\u00e1m tak\u0159ka zpam\u011bti, ne\u017e toto.<\/em><\/div>\n
\u017divot je ke mn\u011b stra\u0161n\u011b moc nespravedlivej a chyst\u00e1 mi jeden podraz za druh\u00fdm. Nejd\u0159\u00edv se zamiluji do sv\u00e9ho dvoj\u010dete, se kter\u00fdm nikdy nem\u016f\u017eu b\u00fdt, proto\u017ee n\u011bjak\u00e1 pitom\u00e1 mor\u00e1lka k\u00e1\u017ee n\u011bco jin\u00e9ho. Pak kv\u016fli nehod\u011b ochrnu a skon\u010d\u00edm na tomhle poj\u00edzdn\u00fdm vraku, a nakonec mus\u00edm str\u00e1vit t\u00fdden ve spole\u010dnosti n\u011bkoho, komu se sna\u017e\u00edm vyh\u00fdbat, jak jen je to mo\u017en\u00e9, a to pr\u00e1v\u011b ve spole\u010dnosti m\u00e9ho bratra.<\/p>\n<\/div>\n
Zat\u00edmco se u\u017e\u00edr\u00e1m nespravedlnost\u00ed sv\u011bta k m\u00e9 osob\u011b, otev\u0159e mamka pr\u00e1v\u011b p\u0159\u00edchoz\u00edmu a na prahu ob\u00fdv\u00e1ku se zjev\u00ed vysm\u00e1t\u00fd Tom. Aspo\u0148 n\u011bkomu je tady do sm\u00edchu\u2026 Bratr odhod\u00ed ta\u0161ky stranou a u\u017e si to m\u00ed\u0159\u00ed ke mn\u011b. M\u00edsto aby si sednul do k\u0159esla, p\u0159id\u0159epne si ke mn\u011b a dotkne se m\u00e9 ruky, kterou okam\u017eit\u011b st\u00e1hnu zp\u00e1tky. Pro\u010d mi to d\u011bl\u00e1? Ka\u017ed\u00fd jeho dotek je pro m\u011b utrpen\u00ed, jeho pohledy se zabod\u00e1vaj\u00ed do m\u00e9ho srdce jako ost\u0159\u00ed me\u010d\u016f a jeho \u00fasm\u011bvy m\u011b p\u00e1l\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„Ahoj bra\u0161ule\u2026“<\/p>\n<\/div>\n
M\u00edsto odpov\u011bdi na pozdrav se na Toma kr\u00e1tce pod\u00edv\u00e1m a hned odvr\u00e1t\u00edm zrak n\u011bkam jinam. Sly\u0161\u00edm, jak si povzdechne. C\u00edt\u00edm, \u017ee ho to bol\u00ed, v\u00edm, \u017ee mu ubli\u017euji, a to v\u0161echno jen proto, \u017ee se sobecky sna\u017e\u00edm chr\u00e1nit s\u00e1m sebe t\u00edm, \u017ee si jej dr\u017e\u00edm co nejd\u00e1l od t\u011bla. Sobec jsem, nic v\u00edc!<\/div>\n
„J\u00e1 let\u00edm, brou\u010dci, m\u00e1m nejvy\u0161\u0161\u00ed \u010das. Ur\u010dit\u011b to tu zvl\u00e1dnete?“ strachuje se mamka. Od moj\u00ed nehody m\u011b nikdy nenech\u00e1vala doma samotn\u00e9ho. V pr\u00e1ci j\u00ed vy\u0161li vst\u0159\u00edc, prvn\u00ed t\u00fddny po m\u00e9m n\u00e1vratu z nemocnice z\u016fst\u00e1vala se mnou, aby se o m\u011b starala. Pak si brala pr\u00e1ci dom\u016f, a kdy\u017e to ne\u0161lo, byla tu se mnou t\u011bch p\u00e1r hodin babi\u010dka. Jen\u017ee te\u010f se j\u00ed naskytla skv\u011bl\u00e1 p\u0159\u00edle\u017eitost, kterou dostane \u010dlov\u011bk jen p\u00e1rkr\u00e1t za \u017eivot, nemohla to odm\u00edtnout. I kdy\u017e je mi nad slunce jasn\u00e9, \u017ee nad t\u00edm uva\u017eovala, n\u011bjak\u00fd ten p\u00e1tek ji zn\u00e1m\u2026<\/div>\n
„Neboj, mami. Zm\u00e1knem to levou zadn\u00ed.“ Pronese Tom, a p\u0159esto\u017ee na n\u011bj nevid\u00edm, vsadil bych se, \u017ee se cul\u00ed od ucha k uchu. J\u00e1 bych si tak jistej nebyl, br\u00e1\u0161ko\u2026<\/div>\n
Mamka jej obejde, dojde a\u017e ke mn\u011b a p\u0159itiskne si m\u011b k sob\u011b tak siln\u011b, a\u017e m\u00e1m strach, \u017ee m\u011b m\u00e1 v pl\u00e1nu bu\u010f uma\u010dkat nebo alespo\u0148 u\u017e nikdy nepustit. Nakonec m\u011b p\u0159ece jen ze sv\u00e9ho objet\u00ed propust\u00ed, l\u00edbne m\u011b na tv\u00e1\u0159 a pak je\u0161t\u011b na \u010delo, a odkr\u00e1\u010d\u00ed se rozlou\u010dit se sv\u00fdm druh\u00fdm potomkem. Toho k sob\u011b p\u0159ivine, p\u0159i\u010dem\u017e si v\u0161imnu, \u017ee mu n\u011bco \u0161ept\u00e1 do ucha a Tom jen k\u00fdvne. Pusu dostane Tom jen jednu, na tv\u00e1\u0159. Ve dve\u0159\u00edch se mamka naposledy oto\u010d\u00ed, usm\u011bje se na n\u00e1s a zmiz\u00ed mi z dohledu. Kdy\u017e usly\u0161\u00edm klapnut\u00ed dve\u0159\u00ed a pak i zvuk motoru, je mi jasn\u00fd, \u017ee je pry\u010d a te\u010f B\u016fh se mnou, vlastn\u011b s n\u00e1mi ob\u011bma. Tohle nem\u016f\u017ee nikdy skon\u010dit dob\u0159e\u2026<\/p>\n<\/div>\n
..::Tom::..<\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Nem\u016f\u017eu uv\u011b\u0159it tomu, \u017ee jsem tady, \u017ee jsem souhlasil. Kdy\u017e mi mamka zavolala, jestli bych nemohl b\u00fdt t\u00fdden s Billem, nev\u00e1hal jsem. Jsem r\u00e1d za ka\u017edou setinu vte\u0159iny, kdy m\u016f\u017eu b\u00fdt s n\u00edm. Jen\u017ee b\u011bhem t\u00e9 euforie mi jaksi nedocvaklo, \u017ee to nebude zrovna proch\u00e1zka r\u016f\u017eov\u00fdm sadem, obzvl\u00e1\u0161\u0165 kdy\u017e m\u011b m\u016fj br\u00e1\u0161ka neust\u00e1le od sebe odstrkuje. Ch\u00e1pu, \u017ee si p\u0159ipad\u00e1 hrozn\u011b, nebyl bych na tom jinak, ale to, \u017ee je na voz\u00ed\u010dku, nic nem\u011bn\u00ed na m\u00e9m vztahu k n\u011bmu. Moji l\u00e1sku k jeho osob\u011b to sp\u00ed\u0161 pos\u00edlilo, a stejn\u011b tak narostl i pocit, \u017ee jej mus\u00edm chr\u00e1nit, starat se o n\u011bj. Jen\u017ee to by mi to musel dovolit. Na to je Bill ale moc hrd\u00fd, pali\u010dat\u00fd a um\u00edn\u011bn\u00fd. Vzal si do hlavy, \u017ee je pro v\u0161echny jako z\u00e1va\u017e\u00ed a t\u00edm to pro n\u011bj hasne.<\/div>\n
Trv\u00e1 to p\u00e1r minut, ne\u017e v sob\u011b seberu odvahu a oto\u010d\u00edm se k n\u011bmu. N\u011bjak m\u011b nenapad\u00e1, co bych m\u011bl \u0159\u00edct, tak\u017ee pl\u00e1cnu prvn\u00ed, co m\u011b napadne.<\/div>\n
„Co budem prov\u00e1d\u011bt?“<\/div>\n
Bill, jak jsem \u010dekal, ml\u010d\u00ed a op\u011bt pro n\u011bj neexistuje nic zaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00edho ne\u017e jeho ruce a nehty. Nenech\u00e1m se odradit a zkou\u0161\u00edm to znovu.<\/div>\n
„N\u011bjakej film nebo chce\u0161 n\u011bco poslouchat? \u0158ekni si\u2026 Nebo si m\u016f\u017eeme t\u0159eba pov\u00eddat, hm?“<\/div>\n
Tentokr\u00e1t je reakce jin\u00e1, Bill m\u011b probodne o\u010dima a za\u0161kleb\u00ed se. R\u00e1d bych v\u011bd\u011bl, co se mu pr\u00e1v\u011b hon\u00ed hlavou, nic pozitivn\u00edho pro m\u011b to z\u0159ejm\u011b nebude. D\u00edv\u00e1 se na m\u011b, jako by mi do\u010dista p\u0159esko\u010dilo. V\u017edy\u0165 jsem p\u0159ece nic \u0161patn\u00e9ho ne\u0159ekl. Co je divn\u00e9ho na tom, \u017ee si s n\u00edm chci pov\u00eddat???<\/div>\n
„A o \u010dem asi?“ v\u011bnuje mi br\u00e1\u0161ka \u00fasm\u011bv, sp\u00ed\u0161 teda \u00fa\u0161klebek. Sice nic moc hezk\u00e9ho ne\u0159ekl, ale aspo\u0148 mluv\u00ed. U\u017e jsem se za\u010d\u00ednal b\u00e1t, \u017ee si tu cel\u00fd t\u00fdden povedu sv\u016fj monolog jako v\u017edycky.<\/div>\n
„O \u010demkoli. Jsme br\u00e1chov\u00e9, m\u016f\u017eeme se p\u0159ece bavit naprosto o v\u0161em.“ Svou odpov\u011b\u010f dopln\u00edm \u00fasm\u011bvem a vy\u010dk\u00e1v\u00e1m, jak to Bill vezme.<\/div>\n
„Hm, ale j\u00e1 jsem unaven\u00fd a cht\u011bl bych sp\u00e1t.“ Le\u017e jako v\u011b\u017e, nikdy nebyl dobr\u00fd lh\u00e1\u0159. Ale nebudu ho rozru\u0161ovat a nutit ho k n\u011b\u010demu, o co evidentn\u011b z\u00e1jem nem\u00e1. T\u00fdden je docela dlouh\u00e1 doba. Bude v\u00edc mo\u017enost\u00ed, jak k n\u011bmu naj\u00edt zase cestu a uk\u00e1zat mu, \u017ee se mezi n\u00e1mi nic nezm\u011bnilo.<\/div>\n
„Fajn.“<\/p>\n<\/div>\n
Dal\u0161\u00edm pohledem, tentokr\u00e1t jako bych byl naprostej pitomec, mi d\u00e1 bratr najevo, \u017ee mi n\u011bco z\u0159ejm\u011b nedoch\u00e1z\u00ed. Teprve, kdy\u017e ho sjedu pohledem, mi docvakne, \u017ee s\u00e1m se do pokoje po schodech nedostane. Mamka sice navrhovala, \u017ee mu pokoj ud\u011bl\u00e1 dole, ale n\u00e1\u0161 pali\u010d\u00e1k odm\u00edtl. Sv\u00e9ho kr\u00e1lovstv\u00ed se nehodlal za \u017e\u00e1dnou cenu z\u0159eknout. A vlastn\u011b ho ch\u00e1pu. S\u00e1m jsem na tom podobn\u011b. P\u0159esto\u017ee jsem si sv\u016fj byt za\u0159\u00eddil p\u0159esn\u011b podle sv\u00fdch p\u0159edstav, nep\u0159ipad\u00e1m si tam jako doma a po\u0159\u00e1d n\u011bco postr\u00e1d\u00e1m. Nec\u00edt\u00edm se tam, jako jsem se c\u00edtil ve sv\u00e9m pokoji tady.<\/div>\n
P\u0159istoup\u00edm k n\u011bmu a sklon\u00edm se, vy\u010dk\u00e1vaj\u00edc, a\u017e mi omot\u00e1 ruce kolem krku, abych ho mohl vz\u00edt do n\u00e1ru\u010de. Bill se m\u011b chytne stylem, aby se ne\u0159eklo. C\u00edt\u00edm z n\u011bj tolik chladu, a\u017e mi to nah\u00e1n\u00ed hr\u016fzu. Tohle nejsme my dva a vinu na tom maj\u00ed hlavn\u011b dv\u011b osoby. On\u2026 Paul\u2026 Neb\u00fdt jeho nic z toho by se nestalo. Bill by byl zdrav\u00fd a ur\u010dit\u011b bychom k sob\u011b m\u011bli bl\u00ed\u017e ne\u017e te\u010f. A pak j\u00e1. \u017de j\u00e1 s n\u00edm ty dve\u0159e nevyrazil!!!<\/div>\n
Po schodech vystoup\u00e1m se sv\u00fdm dvoj\u010detem v n\u00e1ru\u010d\u00ed a\u017e do jeho pokoje. Opatrn\u011b ho polo\u017e\u00edm na postel a posad\u00edm se na kraj doufaj\u00edc, \u017ee si to t\u0159eba rozmysl\u00ed a bude m\u011b cht\u00edt u sebe.<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b n\u011bco?“ Tou ot\u00e1zkou m\u011b Bill hned vyvede z omylu a vr\u00e1t\u00ed zp\u011bt z naivn\u00ed p\u0159edstavy do reality.<\/div>\n
„Ne\u2026 J\u00e1 jen\u2026 Nepot\u0159ebuje\u0161 n\u011bco? Nem\u00e1m ti n\u011bco p\u0159in\u00e9st?“<\/div>\n
„Ne, jedin\u00e9, co chci, je b\u00fdt s\u00e1m a sp\u00e1t,“ pronese a odvr\u00e1t\u00ed hlavu. Jasn\u011b, pochopil jsem. Nep\u0159\u00edmo mi nazna\u010dil, abych kone\u010dn\u011b vypadnul.<\/div>\n
Zav\u0159u za sebou dve\u0159e a klesnu k zemi. Tohle bude o\u010distec na zemi\u2026<\/p>\n<\/div>\n
autor: Lady Kay<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n
Klikni na anketu, d\u00edky J. :o)<\/em><\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Lady Kay Trhnu sebou a rukou m\u00e1ch\u00e1m kolem sebe, sna\u017e\u00edc se chytit stroj hr\u016fzy, kter\u00fd vy\u0159v\u00e1v\u00e1 po cel\u00fdm pokoji a d\u00e1v\u00e1 mi tak najevo, \u017ee se mi n\u011bkdo pokou\u0161\u00ed dovolat. Teda a\u017e j\u00e1 zjist\u00edm, kdo m\u011b takhle brzy a nelidsky probudil,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[299],"tags":[],"class_list":["post-12539","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-lutte-pour-l-amour"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12539","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=12539"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12539\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=12539"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=12539"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=12539"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}