{"id":12547,"date":"2010-01-21T18:30:00","date_gmt":"2010-01-21T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=12517"},"modified":"2010-01-21T18:30:00","modified_gmt":"2010-01-21T17:30:00","slug":"advent-16","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/01\/21\/advent-16\/","title":{"rendered":"Advent 16."},"content":{"rendered":"
autor: Lorett & Saj\u00fc<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
Bill<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Sto\u010d\u00edm se trochu v\u00edc ke stolu, je tady tak moc lid\u00ed a mn\u011b to, i kdy\u017e jsem na lid\u00ed zvykl\u00fd, znerv\u00f3z\u0148uje. Jak se taky tady v\u0161ichni poflakuj\u00ed anebo tan\u010d\u00ed, pop\u00edjej\u00ed, brous\u00ed okolo a tak n\u011bjak d\u00e1l, p\u0159ipom\u00edn\u00e1 mi to v\u00fdlohu, v n\u00ed\u017e jsem str\u00e1vil tolik \u010dasu. P\u0159ipomene mi to ve\u0161kerou necitelnost, kterou jsem v sob\u011b m\u011bl, bezbrannost a \u017e\u00e1dostivou touhu. Sklop\u00edm o\u010di na sv\u00e9 nepatrn\u011b t\u0159esouc\u00ed se ruce, je\u017e m\u00e1m schovan\u00e9 pod stolem. Tom tu nikde nen\u00ed a j\u00e1 c\u00edt\u00edm, jak se ve mn\u011b cosi za\u010d\u00edn\u00e1 chv\u011bt, na srdci m\u011b to t\u00ed\u017e\u00ed a j\u00e1 se toho nem\u016f\u017eu zbavit.<\/p>\n<\/div>\n
„H\u00e9j, ty jsi n\u011bjak\u00fd mimo\u2026 Mluv\u00edme tady na tebe s Gustavem u\u017e asi p\u016fl hodiny, a ty se po\u0159\u00e1d kouk\u00e1\u0161 n\u011bkam, fakt mimo,“ Georg nech\u00e1pav\u011b nakr\u010d\u00ed obo\u010d\u00ed a koukne se na Gustava. Trochu sebou trhnu, kdy\u017e se po po\u010d\u00e1te\u010dn\u00edm \u0161oku vzpamatuju.<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se. N\u011bjak jsem v\u00e1s nesly\u0161el\u2026“ \u0161pitnu b\u00e1zliv\u011b a sklon\u00edm hlavu.<\/div>\n
„Co? Bille, mluv nahlas. M\u00e1\u0161 tak p\u011bkn\u00fd hlas a ty si tady je\u0161t\u011b v tom hluku ku\u0148k\u00e1\u0161 pro sebe, jak kdyby ses n\u011b\u010deho b\u00e1l,“ picne se do \u010dela Geo.<\/div>\n
„Nev\u0161\u00edmej si ho, on u\u017e toho taky trochu popil, tak je v n\u00e1lad\u011b,“ zasm\u011bje se mu Gustav. „Ale fakt, \u017ee mluv\u00ed\u0161 opravdu ti\u0161e. V\u00ed\u0161, co? Poj\u010f sem, za n\u00e1ma. Sed\u00ed\u0161 tam na druh\u00e9m konci\u2026 Pot\u0159ebujem par\u0165\u00e1ka do t\u0159etice,“ zasm\u011bje se tan blond\u00fdn a rukou m\u011b vyb\u00edz\u00ed k nim. Je to sice jen p\u00e1r krok\u016f, ale p\u0159ipad\u00e1 mi neslu\u0161n\u00e9 odm\u00edtnout jejich pozv\u00e1n\u00ed. P\u0159isednu si ke Georgovi a kouknu na Gustava.<\/div>\n
„Ale my t\u011b neukousnem!“ Geo do sebe kopne jakousi malou skleni\u010dku a sv\u00fdma siln\u00fdma pa\u017eema m\u011b za ruku st\u00e1hne vedle sebe z druh\u00e9 strany, tak\u017ee se te\u010f vlastn\u011b rozvaluju na prskaj\u00edc\u00edm Gustavovi, je\u017e se za p\u00e1r vte\u0159inek o kousek posune. Sed\u00edm vedle nich dvou, a a\u010d v\u00edm, \u017ee to jsou Tomovi p\u0159\u00e1tel\u00e9, c\u00edt\u00edm se nesv\u016fj.<\/div>\n
Trochu se zam\u011b\u0159\u00edm na hudbu, kterou hraje ta kapela, n\u011bco mi to p\u0159ipom\u00edn\u00e1. Nohou si nen\u00e1padn\u011b vydup\u00e1v\u00e1m jej\u00ed melodii. Je zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, \u017ee v m\u00e9 hlav\u011b sly\u0161\u00edm n\u00e1stroje a linouc\u00ed se hudbu p\u00edsni\u010dky u\u017e jen z toho vydup\u00e1v\u00e1n\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 dobrej rytmus.“ P\u0159ik\u00fdvne mi Gustav. Polekan\u011b se na n\u011bj oto\u010d\u00edm. „Yeah, m\u00e1\u0161. N\u011bkdy ti p\u016fj\u010d\u00edm svoje pali\u010dky a mohl bys zkusit zabubnovat,“ p\u0159iv\u0159e o\u010di. „Je to skv\u011bl\u00fd odreagov\u00e1n\u00ed,“ zdvihne palec a zacul\u00ed se.<\/div>\n
\n
„Sed\u00ed\u0161 \u00fapln\u011b nasucho,“ pov\u0161imne si. „Na, dej si tohle.“<\/div>\n
Vykulen\u00fdma o\u010dima kouknu na jak\u00fdsi drink, kter\u00fd mi pod\u00e1v\u00e1, a zavrt\u00edm hlavou.<\/div>\n
„Nene, d\u011bkuji,“ promnu si rty mezi sebe.<\/div>\n
„Ale pros\u00edm t\u011b, vem si to, je to ostuda tady takhle sed\u011bt,“ zasm\u011bje se Gustav.<\/div>\n
„No to je svat\u00e1 pravda. Vem si ale rad\u0161i tenhle drink\u2026“<\/div>\n
„Georgu!“ zasy\u010d\u00ed Gustav.<\/div>\n
„Co je, ty bl\u00e1ho?“ Geo nech\u00e1pav\u011b koukne po Gustavovi a za\u010dne se sm\u00e1t. Trochu na n\u011bj jedn\u00edm okem mrkne a pak se zase oto\u010d\u00ed ke mn\u011b. „Bille, Gustav dneska pije sra\u010dky, neposlouchej ho. Vem si tohle a po t\u011bchto n\u011bkolika skleni\u010dk\u00e1ch uvid\u00ed\u0161, jak bude Tom koukat, a\u017e t\u011b on uvid\u00ed,“ zaksicht\u00ed se a str\u010d\u00ed mi to t\u00e9m\u011b\u0159 n\u00e1siln\u011b do ruky.<\/div>\n
„Tak a v\u0161ichni to vypijem na ex, jo?!“ raduje se Geo, jeho\u017e obli\u010dej neust\u00e1le zdob\u00ed podivn\u011b rozveselen\u00fd \u00fa\u0161klibek. Pod\u00edv\u00e1m se na tu skleni\u010dku, ale kdy\u017e si vzpomenu na to, \u017ee by se t\u0159eba Tom zlobil, kdybych to nevypil nebo n\u011bco takov\u00e9ho, tak sm\u00ed\u0159liv\u011b p\u0159ik\u00fdvnu a zar\u00e1z s Georgem to hod\u00edm do sebe.<\/p>\n<\/div>\n
Fuj.<\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Sednu si zp\u00e1tky na svoje m\u00edsto do na\u0161eho boxu. V\u0161ude po stole je u\u017e n\u011bkolik pr\u00e1zdn\u00fdch skleni\u010dek a na druh\u00e9 stran\u011b se rozvaluj\u00ed moji dva kamar\u00e1di a moje \u010dernovlas\u00e1 panenka. Nech\u00e1pav\u011b nakr\u010d\u00edm obo\u010d\u00ed, nebo\u0165 si a\u017e te\u010f uv\u011bdom\u00edm, jak hlasit\u011b se v\u0161ichni sm\u011bj\u00ed, nav\u00edc Bill z\u00e1\u0159\u00ed jako slun\u00ed\u010dko, zvoniv\u011b a takt\u00e9\u017e hlasit\u011b se \u0159ehn\u00ed, pov\u00edd\u00e1, a co je nejhor\u0161\u00ed, v\u016fbec se nestyd\u00ed! Mysl\u00edm, \u017ee m\u011b ani nezaregistrovali, v\u0161ichni se bav\u00ed Billem, a j\u00e1 jim o\u010dividn\u011b v\u016fbec nechyb\u00edm. Ohl\u00eddnu se, ale Andyho nem\u016f\u017eu nikde naj\u00edt, nejsp\u00ed\u0161 \u0161el fakt za tou p\u011bknou hn\u011bdovl\u00e1skou v zelen\u00e9m topu, kter\u00e1 na n\u011bj sv\u00fdmi sexy pohyby p\u0159i tanci akutn\u011b zap\u016fsobila.<\/p>\n<\/div>\n
„Ale j\u00e1 chci to oran\u017eov\u00fd\u00fd\u00fd\u2026“<\/div>\n
„Ne. Bille, vem si tohle. J\u00e1 jsem se spletl, Tom pije tady tohle, ur\u010dit\u011b by cht\u011bl, abychom ti to objednali,“ p\u0159ikyvuje horliv\u011b Geo, jen\u017e se tak n\u011bjak podivn\u011b ot\u00edr\u00e1 o Billa. M\u011bl jsem pravdu. Ti idioti v\u016fbec netu\u0161\u00ed, \u017ee u nich sed\u00edm, o\u010di maj v\u0161ichni jen pro Billa, kter\u00fdho mi nap\u00e1j\u00ed t\u011bma hnusama\u2026 tak to prr\u2026 Sakra, Georg je u\u017e taky v d\u011bsn\u00fd n\u00e1lad\u011b, pro\u010d se po\u0159\u00e1d tak d\u00edv\u00e1 po moj\u00ed panence? Oh, tak to ne!<\/p>\n<\/div>\n
„J\u00e9\u00e9\u00e9, Tomi!“ zav\u00fdsk\u00e1 to moje \u010dernovlas\u00e9 ku\u0159\u00e1tko. Vysko\u010d\u00ed na nohy, kter\u00e9 se mu podlom\u00ed, a spadne p\u0159\u00edmo ke mn\u011b. „\u010cek\u00e1m tu na tebe.“<\/div>\n
„Oh\u2026 to kouk\u00e1m, jak tady na m\u011b \u010dek\u00e1\u0161,“ vyval\u00edm na n\u011bj svoje o\u010di. Tv\u00e1\u0159e m\u00e1 cel\u00e9 \u010derven\u00e9, tatam je jeho bledost a alabastrov\u00e1 ple\u0165, o\u010dka mu z\u00e1\u0159\u00ed, nejsp\u00ed\u0161 bych je jejich sam\u00fdm leskem vid\u011bl i ve tm\u011b, na tv\u00e1\u0159i m\u00e1 po\u0165ouchl\u00fd \u00fasm\u011bv, a po\u0159\u00e1d si n\u011bco nesrozumiteln\u011b muml\u00e1. Vyt\u00e1hnu si ho za ruce a posad\u00edm jej vedle sebe. Nakl\u00e1n\u00ed se ke mn\u011b a do\u017eaduje se polibku. Oh\u2026 jeho dech jde c\u00edtit po alkoholu, po tvrd\u00fdm alkoholu\u2026 ale jak… „Georgu! Gustave!“ za\u0159vu na n\u011b, dr\u017e\u00edc padaj\u00edc\u00edho Billa. To moje motovidlo u\u017e v\u016fbec neudr\u017e\u00ed rovnov\u00e1hu a po\u0159\u00e1d mi p\u0159epad\u00e1v\u00e1 na jednu stranu, je\u0161t\u011b tak aby mi tady spadl a rozbil si hlavu nebo n\u011bco. J\u00e1 je zabiju!<\/p>\n<\/div>\n
„Noo?“ ozve se nep\u0159\u00edtomn\u011b Georg. Ha! U\u017e ho za ty roky tak zn\u00e1m, sna\u017e\u00ed se snad d\u011blat, \u017ee tady nen\u00ed? Tak jako\u2026 spolu s Gustavem mi opije panenku n\u011bjak\u00fdma sra\u010dkama a kdov\u00ed \u010d\u00edm je\u0161t\u011b, kdy\u017e se jim tu povaluj\u00ed jak\u00e9si skleni\u010dky, a on si p\u00e1n d\u011bl\u00e1, \u017ee se nic ned\u011bje.<\/div>\n
„Je\u017e\u00ed\u00ed\u00ed\u0161\u00ed\u00ed\u00ed, ty na m\u011b rad\u0161i ani nemluv. Pod\u00edvej se na n\u011bj! J\u00e1 cht\u011bl, a\u0165 mi ho pohl\u00edd\u00e1te, ne z\u0159\u00edd\u00edte!“<\/div>\n
„Hello, hello, hello, how loooow.“<\/em><\/div>\n
„Ale tak Tome, to je p\u0159ece jen sranda. V\u00ed\u0161, jak p\u011bkn\u011b um\u00ed Bill tancovat?“ koukne na m\u011b n\u00e1\u0161 bas\u00e1k.<\/div>\n
„Tancovat? Bude zase tancovat?“ nahrne se k n\u00e1m n\u011bjak\u00fd kluk, mysl\u00edm, \u017ee se jmenuje Mario, ale nev\u00edm to jist\u011b. Zamra\u010d\u00edm se. Trochu zat\u0159epu s Billem, na kter\u00e9ho se nekouk\u00e1m, a nevn\u00edm\u00e1m nic jin\u00e9ho ne\u017e jen v\u00ed\u0159\u00edc\u00ed se vztek v m\u00e9m t\u011ble a ty t\u0159i pablby p\u0159ede mnou. Ten Mario m\u011b sv\u00fdm chtiv\u00fdm v\u00fdrazem, j\u00edm\u017e hypnotizuje Billa, tot\u00e1ln\u011b vyt\u00e1\u010d\u00ed.<\/div>\n
„\u2026an albiiino! A mosquitoo! My Libiiido, yeah!“<\/em><\/div>\n
Co si to o sob\u011b jako ten pacholek sakra mysl\u00ed? Zamrk\u00e1m a bojovn\u011b se pod\u00edv\u00e1m na Georga, rukama bouchnu do stolu.<\/p>\n<\/div>\n
„Georgu! Gustave?! Kam to zase \u010dum\u00edte? \u017de pr\u00fd um\u00ed tancovat\u2026 co jste mu to proboha\u2026 Georgu!“ oto\u010d\u00edm se po jejich u\u017easl\u00fdch pohledech a m\u00e1lem m\u011b zamraz\u00ed. Panebo\u017ee.<\/p>\n<\/div>\n
„Here we are now, entertain us!“ Ten pohled na moji k\u0159ehkou, nevinnou, boj\u00e1cnou, zak\u0159iknutou a nedotknutelnou<\/em> panenku m\u011b tot\u00e1ln\u011b ohrom\u00ed. \u0160okem m\u00e1lem p\u0159imrznu k \u017eidli. Okolo na\u0161eho stolu se sdru\u017euj\u00ed lid\u00e9, je\u017e Billa podporuj\u00ed, v\u00fdskaj\u00ed, skv\u011ble se bav\u00ed, obdivn\u011b slintaj\u00ed anebo ho napodobuj\u00ed. V\u0161ichni sv\u00fdmi zraky m\u00ed\u0159\u00ed na mou \u010dernovlasou panenku, je\u017e stoj\u00ed na stole, ztr\u00e1ta koordinace je o\u010dividn\u011b tatam, se \u0161irok\u00fdm \u00fasm\u011bvem tam stoj\u00ed a vrt\u00ed se do kytar rockov\u00e9 pecky, pop\u0159\u00edpad\u011b nahlas zp\u00edv\u00e1 sv\u00fdm zvl\u00e1\u0161tn\u00edm hlasem spolu se zp\u011bv\u00e1kem t\u00e9 kapely, co tu dnes hraje, p\u00edsni\u010dku od Nirvany. Norm\u00e1ln\u011b\u2026 te\u010f jako nev\u00edm, co m\u00e1m d\u011blat. V\u0161ichni ho napodobuj\u00ed a moje opil\u00e9 princ\u00e1tko nejsp\u00ed\u0161 ani nev\u00ed, co d\u011bl\u00e1. Kouk\u00e1m na n\u011bm, jako kdybych spadl z Marsu, absolutn\u011b nev\u00edm, jak se pohnout. Hlavou mi m\u00ed\u0159\u00ed tolik ot\u00e1zek jako t\u0159eba, kam se pod\u011bla ta moje plach\u00e1 panenka? M\u00edsto n\u00ed je tu n\u011bjak\u00e1 drav\u00e1 \u0161elma, je\u017e sv\u00fdm vskutku zvl\u00e1\u0161tn\u00edm hlasem t\u00e1hne tempo spolu s t\u00edm zp\u011bv\u00e1kem, je\u017e se na n\u011bj se z\u00e1jmem d\u00edv\u00e1 a sm\u011bje se. Sakra. J\u00e1 jsem to pod\u011blal\u2026 Panebo\u017ee, j\u00e1 jsem sv\u00e9ho Billa zne\u010distil! Po\u0159\u00e1dn\u011b jej nehl\u00eddal a ti dva ne\u0159\u00e1di ho tak opili, \u017ee ani nev\u00ed, co d\u011bl\u00e1\u2026 Kolik toho alkoholu vlastn\u011b snese abstinentn\u00ed panenka? Je\u017e\u00ed\u00ed\u0161, a jak\u00e1 je kocovina u hra\u010dek? Nech\u00e1pav\u011b nad sebou zavrt\u00edm hlavou, procitnu zp\u00e1tky do reality, kdy\u017e v\u0161ichni v\u00fdskaj\u00ed, tleskaj\u00ed a sm\u011bj\u00ed se.<\/p>\n<\/div>\n
„Tak lidi, pros\u00edm potlesk pro toho kr\u00e1sn\u00e9ho \u010dernovl\u00e1ska tam na stole, vemte si z n\u011bj p\u0159\u00edklad a poj\u010fte to tu po\u0159\u00e1dn\u011b rozp\u00e1lit!“ Sm\u011bje se do mikrofonu ten takt\u00e9\u017e \u010dernovlas\u00fd man\u00edk. Bo\u017ee. V\u0161ichni mu tleskaj\u00ed a sm\u011bj\u00ed se, a kdy\u017e se op\u011bt rozezn\u00ed prvn\u00ed melodie kytar, v\u0161ichni se do tance a zp\u011bvu daj\u00ed je\u0161t\u011b s v\u011bt\u0161\u00ed razanc\u00ed ne\u017e p\u0159ed chv\u00edl\u00ed. To moje ku\u0159\u00e1tko se sm\u00edchem, vrt\u011bn\u00edm a pobrukov\u00e1n\u00edm sestupuje zp\u00e1tky na pevnou zem a bere si od ohromen\u00e9ho Georga dal\u0161\u00ed drink.<\/p>\n<\/div>\n
„Oh\u2026 Tome, mus\u00ed\u0161 ho s sebou br\u00e1t \u010dast\u011bji,“ pronese \u0161okovan\u011b Gustav.<\/p>\n<\/div>\n
Bill<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
S bublav\u00fdm sm\u00edchem zakopnu a spadnu do hromady b\u00edl\u00e9ho a chladiv\u00e9ho sn\u011bhu. Nar\u00e1z, jako kdyby m\u011b kopl k\u016f\u0148, cel\u00e9 m\u00e9 ho\u0159\u00edc\u00ed t\u011blo se zchlad\u00ed a sn\u00edh mi prosakuje p\u0159es tri\u010dko, nebo\u0165 m\u00e1m bundi\u010dku rozepnutou. C\u00edt\u00edm, jak m\u011b stra\u0161n\u011b bol\u00ed ruka, na kterou jsem spadl, trochu usyknu, le\u010d nem\u00e1m s\u00edlu se zvednout – v\u0161echnu energii jsem nechal v tom clubu – proto jen \u010dek\u00e1m, a\u017e za mnou p\u0159ijde\u0161 a zachr\u00e1n\u00ed\u0161 m\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
„Bille, nedal sis ani tu tvoj\u00ed obl\u00edbenou \u010depku, rukavice m\u00e1\u0161 nev\u00edm kde, a \u0161\u00e1la\u2026 ta ti asi taky nic ne\u0159\u00edk\u00e1, \u017ee?“ klekne si ke mn\u011b m\u016fj Tom a to\u010d\u00ed si m\u011b k sob\u011b, na\u010de\u017e m\u011b vezme a postav\u00ed na nohy, na\u0161t\u011bst\u00ed m\u011b podep\u0159e, tak\u017ee u\u017e zase nespadnu. Ovine okolo m\u011b tu \u0161\u00e1lu, zapne mi bundi\u010dku, na hlavu naraz\u00ed moj\u00ed obl\u00edbenou \u010depku a koukne mi po\u0159\u00e1dn\u011b do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Ty ses teda z\u0159\u00eddil\u2026“ pok\u00fdve\u0161 nade mnou nech\u00e1pav\u011b hlavou. „Jsi v po\u0159\u00e1dku, nebol\u00ed t\u011b hlava?“ opt\u00e1\u0161 se starostliv\u011b a rozejde\u0161 se se mnou zasn\u011b\u017een\u00fdm parkem k nejbli\u017e\u0161\u00ed lavi\u010dce.<\/p>\n<\/div>\n
„To\u2026 tob\u011b se nel\u00edb\u00ed, jak\u2026 jak zp\u00edv\u00e1m?“ za\u0161ept\u00e1m smutn\u011b, nebo\u0165 moje srdce sv\u00edr\u00e1 \u017eal a sam\u00fd kal. Nel\u00edb\u00edm se ti to\u2026 a Gustav pov\u00eddal, \u017ee ano\u2026 Ti\u0161e popot\u00e1hnu a spadnu na lavi\u010dku, zase m\u011b zabol\u00ed ta ruka.<\/div>\n
„Au, au,“ zana\u0159\u00edk\u00e1m ti\u0161e.<\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
„Copak t\u011b bol\u00ed?“ sko\u010d\u00edm k n\u011bmu se \u0161iroce otev\u0159en\u00fdma o\u010dima a chytnu jeho ru\u010dku, kterou za\u010dnu p\u0159es jeho ko\u017eenou bundi\u010dku mnout. Nar\u00e1z je to \u00fapln\u011b jin\u00fd \u010dlov\u011bk\u2026 musel jsem ho trochu n\u00e1sil\u00edm odv\u00e9st, ale sotva se za n\u00e1ma zabouchly dve\u0159e, byla z Billa op\u011bt ta moje b\u00e1zliv\u00e1 panenka. Po\u0159\u00e1d si n\u011bco pro sebe nesrozumiteln\u011b a ustra\u0161en\u011b mumlal, nebo dokonce i smutn\u011b prozp\u011bvoval. Jeho hlas je v\u00e1\u017en\u011b ojedin\u011bl\u00fd, tak kr\u00e1sn\u011b a nezam\u011bniteln\u011b zabarven\u00fd\u2026 nev\u011bd\u011bl jsem, \u017ee tak kr\u00e1sn\u011b zp\u00edv\u00e1, p\u0159esto m\u011b ten jeho v\u00fdstup d\u011bsn\u011b zasko\u010dil. Je\u0161t\u011b te\u010f, kdy\u017e si na to vzpomenu, krev v m\u00fdch \u017eil\u00e1ch mrzne\u2026<\/p>\n<\/div>\n
„Zp\u00edv\u00e1\u0161 kr\u00e1sn\u011b,“ povzdychnu si obdivn\u011b a pohlad\u00edm ho po tv\u00e1\u0159i. Drobn\u011b se usm\u011bju, proto\u017ee se do m\u00e9ho doteku automaticky op\u0159e a ti\u0161e zavrn\u00ed. Jeho v\u00ed\u010dka se p\u0159iv\u0159ou a on ti\u0161e, zt\u011b\u017eka vzdychne a n\u011bco zabrble.<\/div>\n
„Bille, mluv pros\u00edm v\u00edc nahlas.“<\/div>\n
„G-gustav a Ge-georg \u0159\u00edkali, \u017ee\u2026 \u017ee – \u017ee se ti to bude l\u00edbit,“ \u0161pit\u00e1 ti\u0161e a kouk\u00e1 se na m\u011b zpod t\u011bch sv\u00fdch dlouhat\u00e1nsk\u00fdch \u0159as. Jeho tv\u00e1\u0159e p\u0159est\u00e1vaj\u00ed b\u00fdt tak \u010derven\u00e9, nejsp\u00ed\u0161 to zap\u0159\u00ed\u010di\u0148uje zima. Ach\u2026 je po\u0159\u00e1d tak kr\u00e1sn\u00fd\u2026 Chytnu jeho dlan\u011b do sv\u00fdch rukou.<\/div>\n
„L\u00edb\u00ed se mi to\u2026 a moc,“ usm\u011bju se a zase ho pohlad\u00edm po jeho hebk\u00e9 tv\u00e1\u0159i. „Jen se p\u0159itom nemus\u00ed\u0161 tak provokativn\u011b vrt\u011bt na stole a poutat na sebe pozornost \u0161iroko daleko, proto\u017ee u\u017e i tak sv\u00fdm vzhledem p\u016fsob\u00ed\u0161 v\u00edc povyku, ne\u017e se slu\u0161\u00ed. Jsi toti\u017e a\u017e moc kr\u00e1sn\u00fd, v\u00ed\u0161?“ vyhoupnu se a pol\u00edb\u00edm toho sv\u00e9ho opilce na jeho pln\u00e9 rty. Za\u010derven\u00e1 se, tak\u017ee jeho tv\u00e1\u0159e u\u017e zase zdob\u00ed n\u00e1dech r\u016f\u017ee. Usm\u011bju se. P\u0159esto mi m\u016fj brou\u010dek se sv\u00edt\u00edc\u00edma, obrovsk\u00fdma, tmav\u011b \u010dokol\u00e1dov\u00fdma o\u010dima \u00fasm\u011bv neop\u011btuje. Po\u0159\u00e1d tak zaduman\u011b kouk\u00e1 p\u0159ed sebe, vlasy mu spadaj\u00ed do t\u011bch jeho dokonal\u00fdch o\u010d\u00ed, rty nepatrn\u011b \u0161pul\u00ed, p\u0159es \u0159asy mu t\u00e9m\u011b\u0159 pros\u00e1kne n\u011bkolik slz.<\/div>\n
„Copak?“ p\u0159it\u00e1hnu si ho k sob\u011b a sklon\u00edm se k n\u011bmu. Jenom se na m\u011b smutn\u011b pod\u00edv\u00e1 a pak pohled op\u011bt sklon\u00ed ke sv\u00fdm dlan\u00edm. „Co se to s tebou d\u011bje, panenko moje.“ Srdce se mi rozbije. Je smutn\u00fd? Ale jak to, kdy\u017e byl je\u0161t\u011b p\u0159ed p\u00e1r minutami tak vesel\u00fd? Bol\u00ed ho n\u011bco? Hlava? B\u0159icho?<\/p>\n<\/div>\n
„Nevad\u00ed ti, \u017ee\u2026 \u017ee\u2026 \u017ee jsem jin\u00fd?“<\/div>\n
„Nevad\u00ed, proto\u017ee jsi v\u00fdjime\u010dn\u00fd.“<\/div>\n
„Ale j\u00e1 jsem\u2026“<\/div>\n
„Moje porcel\u00e1nov\u00e1 panenka, moje l\u00e1ska, a jsi to nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed, co jsem kdy vid\u011bl\u2026“ usm\u011bju se a pol\u00edb\u00edm ho. Pachu\u0165 alkoholu v\u0161ak po\u0159\u00e1d kaz\u00ed jemnost na\u0161ich polibk\u016f.<\/div>\n
„Ne. Jsem humanoid,“ \u0161eptne nesly\u0161n\u011b. Plete se mu jazyk, alkoholu v jeho krvi je jist\u011b dost a dost, a proto nev\u00ed, co mluv\u00ed\u2026<\/div>\n
„\u00c1aale nejsi\u2026“ obejmu ho s \u00fasm\u011bvem.<\/div>\n
„Ale jsem,“ zas\u00edpe ti\u0161e. „Jsem humanoid – jsem podobn\u00fd \u010dlov\u011bku, a-ale \u010dlov\u011bk nejsem a nebudu. A-a za p\u00e1r dn\u00ed kon\u010d\u00ed obdob\u00ed Adventu, v\u0161echny st\u00edny m\u011b dohon\u00ed a-a j\u00e1\u2026“ vzlykne srdceryvn\u011b a neovladateln\u011b mi spadne do kl\u00edna.<\/div>\n
„Jsi moje l\u00e1ska, Bille, panenko moje,“ \u0161eptnu. „A j\u00e1 nedovol\u00edm, aby ses prom\u011bnil,“ p\u0159itisknu si ho k sob\u011b a trochu se s n\u00edm zhoupnu. „Zazp\u00edv\u00e1\u0161 mi? Zp\u00edval jsi tak kr\u00e1sn\u011b p\u00edsni\u010dky, kter\u00e9 jsem nikdy nesly\u0161el\u2026“ pokr\u010d\u00edm rameny a posad\u00edm ho. V\u00edm, \u017ee se mu plete jazyk, \u017ee je chud\u00e1\u010dek m\u016fj opil\u00fd a nejsp\u00ed\u0161 mu bude i \u0161patn\u011b. P\u0159esto ho chci n\u011bjak zabavit, n\u011bjak odradit od t\u011bch zl\u00fdch my\u0161lenek, ne\u017e jej odvezu dom\u016f, vykoupu, proto\u017ee to v tomhle stavu s\u00e1m nezvl\u00e1dne, a ulo\u017e\u00edm do na\u0161\u00ed postele. Srdce se mi rozbije a j\u00e1 trochu zalapu po dechu, kdy\u017e si uv\u011bdom\u00edm, \u017ee budu muset moj\u00ed panenku vykoupat. T\u011blem mi projede vlna vzru\u0161en\u00ed, oh sakra\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Moje st\u0159apat\u00e9 ku\u0159\u00e1tko si sklon\u00ed hlavu, p\u0159ik\u00fdvne a drobn\u011b se usm\u011bje. „Poj\u010f a zachra\u0148 m\u011b – uvnit\u0159 ho\u0159\u00edm\u2026“<\/p>\n<\/div>\n
autor: Lorett & Saj\u00fc<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Lorett & Saj\u00fc Bill Sto\u010d\u00edm se trochu v\u00edc ke stolu, je tady tak moc lid\u00ed a mn\u011b to, i kdy\u017e jsem na lid\u00ed zvykl\u00fd, znerv\u00f3z\u0148uje. Jak se taky tady v\u0161ichni poflakuj\u00ed anebo tan\u010d\u00ed, pop\u00edjej\u00ed, brous\u00ed okolo a tak n\u011bjak d\u00e1l, p\u0159ipom\u00edn\u00e1<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[287],"tags":[],"class_list":["post-12547","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-advent"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12547","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=12547"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12547\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=12547"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=12547"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=12547"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}