{"id":12608,"date":"2010-01-14T17:00:00","date_gmt":"2010-01-14T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=12578"},"modified":"2010-01-14T17:00:00","modified_gmt":"2010-01-14T16:00:00","slug":"lutte-pour-l-amour-1","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/01\/14\/lutte-pour-l-amour-1\/","title":{"rendered":"Lutte pour l’amour 1."},"content":{"rendered":"
autor: Lady Kay<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm, Tome\u2026 Nechce s nik\u00fdm mluvit, ka\u017ed\u00e9ho od sebe odh\u00e1n\u00ed a cel\u00e9 dny prosed\u00ed v pokoji,“ usly\u0161\u00edm hlas mamky dole v ob\u00fdv\u00e1ku, jak hlasit\u011b zapochybuje o n\u00e1padu m\u00e9ho dvoj\u010dete. \u017de by dal\u0161\u00ed \u010dlov\u011bk, kter\u00fd se m\u011b bude sna\u017eit rozveselit nebo dokonce vyt\u00e1hnout ven? Bratr dorazil asi p\u0159ed p\u016fl hodinou, v\u00edm to, proto\u017ee jsem ho vid\u011bl z okna, u n\u011bj\u017e tr\u00e1v\u00edm v\u011bt\u0161inu dne. M\u00e9 o\u010di \u010dasto pozoruj\u00ed d\u011bn\u00ed na ulici, sv\u011bt venku mi p\u0159ijde tak jin\u00fd, hraje v\u0161emi barvami, je v n\u011bm tolik r\u016fzn\u00fdch zvuk\u016f, v\u016fn\u00ed. Lid\u00e9 tam venku jsou \u0161\u0165astn\u00ed, usm\u00edvaj\u00ed se na sebe. Sv\u011bt, ve kter\u00e9m jsem uv\u011bzn\u011bn j\u00e1 proti sv\u00e9 vlastn\u00ed v\u016fli, je tak jednotv\u00e1rn\u00fd, tich\u00fd a smutn\u00fd. V n\u011bm existuj\u00ed pouze dv\u011b barvy – \u010dern\u00e1 a b\u00edl\u00e1, z nich\u017e p\u0159evl\u00e1d\u00e1 ta prvn\u00ed. Kdybych tak mohl vr\u00e1tit \u010das, v\u0161echno by bylo jinak\u2026<\/p>\n<\/div>\n
-_-Flashback-_-<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

„Paule, zpomal, pros\u00edm,“ zasku\u010d\u00edm a prosebn\u011b se zahled\u00edm na sedadlo vedle sebe. Pot\u0159et\u00ed jsem vyslovil svou prosbu, pot\u0159et\u00ed ji p\u0159e\u0161el t\u00e9m\u011b\u0159 bez pov\u0161imnut\u00ed. Jedin\u00e9, co ud\u011blal, bylo, \u017ee m\u011b s \u00fasm\u011bvem ujistil, a\u0165 se neboj\u00edm. Nem\u00e1m se b\u00e1t\u2026 Jemu se to \u0159ekne, kdo by neum\u00edral strachem, kdyby byl na m\u00e9m m\u00edst\u011b. Rychlost, jakou se \u0159\u00edt\u00edme po d\u00e1lnici, je \u017eivotu nebezpe\u010dn\u00e1, auta, je\u017e m\u00edj\u00edme, se m\u011bn\u00ed v pouhopouh\u00e9 \u010dmouhy a m\u00e9 t\u011blo se pomalinku sesouv\u00e1 po sedadle spolujezdce.
<\/em><\/div>\n

„Paule, tohle nen\u00ed sranda, j\u00e1 se u\u017e fakt boj\u00edm!“ sna\u017e\u00edm se p\u0159ek\u0159i\u010det \u0159vouc\u00ed r\u00e1dio, ov\u0161em znovu je m\u016fj pokus ne\u00fasp\u011b\u0161n\u00fd. M\u016fj kamar\u00e1d sed\u00ed a sm\u011bje se, jednou rukou dr\u017e\u00ed volant, zat\u00edmco v druh\u00e9 sv\u00edr\u00e1 ho\u0159\u00edc\u00ed cigaretu, z n\u00ed\u017e \u010das od \u010dasu pot\u00e1hne a vyfoukne namodral\u00fd d\u00fdm.<\/em><\/div>\n
„Kl\u00eddek, k\u00e1mo, m\u00e1m to pod kontrolou\u2026“ pohod\u00ed hlavou Paul a je\u0161t\u011b malinko zes\u00edl\u00ed r\u00e1dio. Super, bu\u010f um\u0159u strachem nebo ohluchnu, p\u0159inejhor\u0161\u00edm oboj\u00ed. \u017de j\u00e1 blbec se nechal ukecat a jel jsem. M\u011bl jsem z\u016fstat sed\u011bt doma na zadku, koukal bych na n\u011bjakej stupidn\u00ed film, kter\u00fdch b\u011b\u017e\u00ed v televizi ka\u017ed\u00fd ve\u010der nespo\u010det, a nad\u00e1val u n\u011bj. D\u011blal jsem to tak v\u017edycky, ve\u010der co ve\u010der jsem m\u011bl stejn\u00fd program. Pro\u010d jsem zrovna dneska zatou\u017eil po zm\u011bn\u011b?<\/em><\/div>\n
„Pozor!!!“<\/em><\/div>\n
-_- Konec flashbacku-_-<\/em><\/div>\n
\n
\n<\/div>\n
V\u00edc u\u017e si z t\u00e9 noci, je\u017e zm\u011bnila m\u016fj \u017eivot, nepamatuju. Tedy krom\u011b sk\u0159\u00edp\u011bn\u00ed brzd, dvou p\u0159ibli\u017euj\u00edc\u00edch se sv\u011btel a ohlu\u0161uj\u00edc\u00ed r\u00e1ny, pak u\u017e jen tma a ticho. Kdy\u017e jsem se znovu probudil, le\u017eel jsem v nemocnici. U m\u00e9 postele sed\u011bla mamka, byla cel\u00e1 uplakan\u00e1, ale vid\u011bl jsem na n\u00ed, jak je \u0161\u0165astn\u00e1, \u017ee jsem otev\u0159el o\u010di. To, jak dlouho jsem byl v bezv\u011bdom\u00ed, netu\u0161\u00edm. Nem\u00e1m zd\u00e1n\u00ed, zda \u0161lo o hodiny nebo dny. Stejn\u011b je to jedno, na m\u00e9m stavu by to stejn\u011b nic nezm\u011bnilo. Jedin\u00e9, co jsem se dozv\u011bd\u011bl, bylo, \u017ee jsem m\u011bl \u00fadajn\u011b \u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee jsem p\u0159e\u017eil. Paul u\u017e to \u0161t\u011bst\u00ed nem\u011bl, zem\u0159el b\u011bhem p\u0159evozu do nemocnice. M\u011b dokto\u0159i naz\u00fdvali bojovn\u00edkem, pr\u00fd jsem se rval o \u017eivot jako lev. Bil jsem se, z boje se Zubatou jsem vze\u0161el jako v\u00edt\u011bz, ale o co jsem tak usilovn\u011b bojoval? O \u017eivot kluka, jeho\u017e sv\u011bt bude pln\u00fd slz, ale slz bolesti a ne\u0161t\u011bst\u00ed, je\u017e se nikdy neprom\u011bn\u00ed v slzy \u0161t\u011bst\u00ed? Za \u017eivot, v n\u011bm\u017e budu u\u017e nav\u017edy odk\u00e1z\u00e1n na pomoc druh\u00fdch?<\/p>\n<\/div>\n
N\u011bkolik dn\u00ed se to v\u0161em da\u0159ilo tajit. \u017de n\u011bco nen\u00ed v po\u0159\u00e1dku, mi do\u0161lo ve chv\u00edli, kdy jsem se sna\u017eil pohnout, le\u010d spodn\u00ed polovinu t\u011bla jsem nec\u00edtil, moje nohy z\u016fst\u00e1valy jen nehybn\u011b le\u017eet. V tu chv\u00edli se mi zhroutil cel\u00fd sv\u011bt, v\u0161echny moje sny se rozplynuly a zmizely v nen\u00e1vratnu. A\u010d se m\u011b sna\u017eili v\u0161ichni, v\u010detn\u011b mamky a Toma, uklidnit, \u017ee se to sprav\u00ed, \u017ee to bude v po\u0159\u00e1dku, bylo mi jasn\u00e9, \u017ee to nen\u00ed pravda. Lhali mi, v\u0161ichni!<\/div>\n
Te\u010f se mi div\u00ed, \u017ee cel\u00e9 dny prosed\u00edm v pokoji a odm\u00edt\u00e1m vystr\u010dit nos z bar\u00e1ku. Jim se to mluv\u00ed, rad\u00ed. Oni maj\u00ed sv\u016fj \u017eivot, maj\u00ed \u0161anci splnit si sv\u00e9 sny, p\u0159\u00e1n\u00ed, touhy. Ale co m\u00e1m j\u00e1? Jen tenhle poj\u00edzdn\u00fd kr\u00e1m! Nikdy se m\u00e9 sny nestanou skute\u010dnost\u00ed, nebudu znovu \u0161\u0165astn\u00fd, nepozn\u00e1m kr\u00e1su l\u00e1sky. P\u0159esto\u017ee miluji, nikdy nebude m\u00e1 l\u00e1ska op\u011btov\u00e1na. Copak bych to po n\u011bm mohl cht\u00edt? Nebo mu to dokonce zazl\u00edvat? Kdo by si taky na krk uv\u00e1zal mrz\u00e1ka, jeho\u017e by cel\u00fd \u017eivot za sebou tahal jako z\u00e1va\u017e\u00ed? Nikdo. U\u017e nikdy nebudu takov\u00fd jako d\u0159\u00edv\u2026 Jedin\u00e9, co si pro m\u011b osud nachystal, je \u010dek\u00e1n\u00ed. \u010cek\u00e1n\u00ed na vysvobozen\u00ed, je\u017e ukon\u010d\u00ed moje tr\u00e1pen\u00ed, zbav\u00ed m\u011b tohohle v\u0161eho.<\/div>\n
„Ahoj, br\u00e1\u0161ko!“ Odtrhnu se od sv\u00fdch \u010dern\u00fdch \u00favah a oto\u010d\u00edm se ke dve\u0159\u00edm, do nich\u017e pr\u00e1v\u011b str\u010dilo m\u00e9 dvoj\u010de svoji dredatou hlavu a z\u00e1\u0159iv\u011b se na m\u011b usm\u00edv\u00e1. Sakra, pro\u010d m\u011b jeho \u00fasm\u011bv tak moc bol\u00ed?<\/p>\n<\/div>\n
..::Tom::..<\/em><\/strong><\/div>\n
\n

„To jsi ty\u2026“ pronese br\u00e1\u0161ka m\u00edsto pozdravu a odvr\u00e1t\u00ed zrak od m\u00e9 osoby sm\u011brem k oknu. Tohle \u017ee je Bill? M\u016fj br\u00e1\u0161ka s bl\u00e1zniv\u00fdmi n\u00e1pady, jen\u017e si u\u017e\u00edval \u017eivota pln\u00fdmi dou\u0161ky? Pohled na n\u011bj m\u011b bodne u srdce, sed\u00ed v kole\u010dkov\u00e9m k\u0159esle, d\u00edv\u00e1 se ven a m\u011b ignoruje, ostatn\u011b jako v\u017edycky, kdy\u017e za n\u00edm p\u0159ijdu. Poka\u017ed\u00e9 je to stejn\u00e9, sed\u00edm u n\u011bj v pokoji, vedu si sv\u016fj monolog, pokou\u0161\u00edm se jej p\u0159iv\u00e9st na jin\u00e9 my\u0161lenky, sv\u00fdmi vt\u00edpky vykouzlit \u00fasm\u011bv na jeho rtech, ale marn\u011b. Bill moji p\u0159\u00edtomnost tak\u0159ka nevn\u00edm\u00e1, je pono\u0159en\u00fd jen s\u00e1m do sebe, zaob\u00edr\u00e1 se sv\u00fdmi pochmurn\u00fdmi my\u0161lenkami. V\u00edm, \u017ee nen\u00ed jednoduch\u00e9 vyrovnat se s t\u00edm, ale m\u011bl by b\u00fdt r\u00e1d, \u017ee je v\u016fbec na\u017eivu, alespo\u0148 z poloviny jako j\u00e1.<\/p><\/div>\n

Tu hororovou noc si pamatuju do posledn\u00edho detailu, i to jak jsem spat\u0159il jeho huben\u00e9 t\u011bl\u00ed\u010dko uprost\u0159ed b\u00edl\u00fdch pe\u0159in. Kolem n\u011bj p\u00edpaly nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00ed p\u0159\u00edstroje, z jeho t\u011bla tr\u010dely ven hadi\u010dky r\u016fzn\u00fdch barev a tlou\u0161t\u011bk. Tehdy jsem se poprv\u00e9 za \u017eivot modlil, poprv\u00e9 jsem ti\u0161e prosil Boha o pomoc. Vte\u0159iny se neuv\u011b\u0159iteln\u011b vlekly, dokto\u0159i, sestry i mamka m\u011b nab\u00e1dali, abych si alespo\u0148 na okam\u017eik odpo\u010dinul, ale j\u00e1 jsem byl jako hluch\u00fd. Copak bych mohl usnout, zat\u00edmco m\u00e9 dvoj\u010de bojuje o sv\u016fj \u017eivot? Sp\u00e1t s pocitem, \u017ee u\u017e mo\u017en\u00e1 nikdy nebudu moci pohl\u00e9dnout do jeho z\u00e1\u0159\u00edc\u00edch o\u010d\u00ed, \u017ee neusly\u0161\u00edm jeho zvoniv\u00fd sm\u00edch? Vylou\u010deno! Cht\u011bl jsem bd\u00edt, b\u00fdt u toho, a\u017e se Bill probud\u00ed. P\u0159esto\u017ee mu moc \u0161anc\u00ed na p\u0159e\u017eit\u00ed ned\u00e1vali, c\u00edtil jsem, \u017ee jednoho dne br\u00e1\u0161ka znovu otev\u0159e o\u010di a m\u016fj vnit\u0159n\u00ed hlas m\u011b nezklamal. Po n\u011bkolika dnech a probd\u011bl\u00fdch noc\u00edch Bill sv\u016fj boj vyhr\u00e1l.<\/p>\n<\/div>\n
„Venku je dneska kr\u00e1sn\u011b\u2026“ kleknu si p\u0159ed n\u011bj a zlehka jej pohlad\u00edm po dlani. Br\u00e1\u0161ka se na m\u011b ani nepod\u00edv\u00e1, jen slab\u011b p\u0159ik\u00fdvne a d\u00e1l pozoruje ulici, koupaj\u00edc\u00ed se ve zlatav\u00e9 z\u00e1\u0159i paprsk\u016f odpoledn\u00edho slunce. „Tak m\u011b napadlo\u2026 Co kdybych t\u011b vzal ven, co ty na to?“ Nem\u016f\u017eu ho takhle vid\u011bt, dal bych cokoli za to, kdybych znovu mohl sly\u0161et jeho sm\u00edch, kdybych mohl vid\u011bt ty z\u00e1\u0159\u00edc\u00ed o\u010di. Reakce je p\u0159esn\u011b takov\u00e1, jakou jsem o\u010dek\u00e1val, tud\u00ed\u017e nejsem ani p\u0159ekvapen\u00fd.<\/div>\n
„Nechci\u2026 Nechci b\u00fdt i tob\u011b p\u0159\u00edt\u011b\u017e\u00ed.“ Zavrt\u00ed br\u00e1\u0161ka hlavou a sto\u010d\u00ed ke mn\u011b pohled. P\u00e1r hn\u011bd\u00fdch o\u010d\u00ed hled\u00ed do t\u011bch m\u00fdch, odr\u00e1\u017e\u00ed se v nich v\u0161echen smutek, tr\u00e1pen\u00ed, je\u017e Bill ukr\u00fdv\u00e1 ve sv\u00e9m srdci. Jeho slova zas\u00e1hla to m\u00e9 jako \u0161\u00edp a pro\u0165ala je skrz naskrz. O \u010dem to mluv\u00ed? Jak ho jen mohlo napadnout, \u017ee by mi byl na obt\u00ed\u017e? Je to m\u016fj br\u00e1\u0161ka, m\u00e1m ho r\u00e1d, za ka\u017edou vte\u0159inu, kterou m\u016f\u017eu str\u00e1vit s n\u00edm, jsem neuv\u011b\u0159iteln\u011b \u0161\u0165astn\u00fd. Kdy\u017e jen pomysl\u00edm na to, \u017ee to mohlo b\u00fdt v\u0161echno jinak, derou se mi slzy do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Takhle nemluv\u2026“ za\u0161ept\u00e1m.<\/div>\n
„Jak? V\u017edy\u0165 \u0159\u00edk\u00e1m jen pravdu. Jsem jen oby\u010dejnej mrz\u00e1k, co v\u0161em vis\u00ed na krku. Mysl\u00ed\u0161, \u017ee to nev\u00edm?!“ Bill zv\u00fd\u0161\u00ed hlas, projede kolem m\u011b a zastav\u00ed a\u017e u postele.<\/div>\n
„Bille\u2026“<\/div>\n
„B\u011b\u017e, chci b\u00fdt s\u00e1m. Pros\u00edm, Tome.“ Cht\u011b necht\u011b vstanu, nechci jej zbyte\u010dn\u011b rozru\u0161ovat. Ne\u017e v\u0161ak odejdu, zam\u00ed\u0159\u00edm k n\u011bmu. Nat\u00e1hnu dla\u0148, abych jej pohladil po tv\u00e1\u0159i, m\u00e9 dvoj\u010de v\u0161ak ucukne hlavou. Dal\u0161\u00ed dob\u0159e m\u00ed\u0159enou st\u0159elou zas\u00e1hl m\u00e9 citliv\u00e9 m\u00edsto. St\u00e1hnu tedy ruku zp\u011bt a s krv\u00e1cej\u00edc\u00edm srdcem otev\u0159u dve\u0159e. Naposledy se na n\u011bj je\u0161t\u011b oto\u010d\u00edm, sed\u00ed se sklopenou hlavou, prohl\u00ed\u017e\u00ed si sv\u00e9 ruce a nic v\u00edc jej nezaj\u00edm\u00e1. Bill se uzav\u0159el do sv\u00e9ho sv\u011bta, do n\u011bj\u017e nesm\u00ed nikdo, krom\u011b n\u011bj, ani mn\u011b, vlastn\u00edmu bratrovi, od n\u011bj nep\u016fj\u010d\u00ed kl\u00ed\u010d.<\/p>\n<\/div>\n
„Tak co?“ vybal\u00ed na m\u011b mamka, jakmile m\u011b spat\u0159\u00ed mezi dve\u0159mi kuchyn\u011b. Nemus\u00edm ani nic \u0159\u00edkat, odpov\u011b\u010f m\u016f\u017ee naj\u00edt v m\u00fdch o\u010d\u00edch, je\u017e se lesknou, jak se do nich val\u00ed nov\u00e9 slzy. „Nic si z toho ned\u011blej, zlat\u00ed\u010dko. Nen\u00ed to tvoje chyba,“ p\u0159ivine si m\u011b k sob\u011b, hlad\u00ed m\u011b po vlasech a chl\u00e1chol\u00ed m\u011b. Nen\u00ed to moje chyba? Je, m\u016f\u017eu za to. Sice jsem auto ne\u0159\u00eddil, ale jako star\u0161\u00ed br\u00e1cha jsem m\u011bl Billa chr\u00e1nit, nedopustit, aby se mu n\u011bco stalo. Jen\u017ee jsem to nedok\u00e1zal, zklamal jsem\u2026<\/p>\n<\/div>\n
autor: Lady Kay<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n
Klikni na anketu, d\u00edky J. :o)<\/em><\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Lady Kay „J\u00e1 nev\u00edm, Tome\u2026 Nechce s nik\u00fdm mluvit, ka\u017ed\u00e9ho od sebe odh\u00e1n\u00ed a cel\u00e9 dny prosed\u00ed v pokoji,“ usly\u0161\u00edm hlas mamky dole v ob\u00fdv\u00e1ku, jak hlasit\u011b zapochybuje o n\u00e1padu m\u00e9ho dvoj\u010dete. \u017de by dal\u0161\u00ed \u010dlov\u011bk, kter\u00fd se m\u011b bude sna\u017eit<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[299],"tags":[],"class_list":["post-12608","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-lutte-pour-l-amour"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12608","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=12608"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12608\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=12608"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=12608"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=12608"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}