{"id":12614,"date":"2010-01-13T18:30:00","date_gmt":"2010-01-13T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=12584"},"modified":"2010-01-13T18:30:00","modified_gmt":"2010-01-13T17:30:00","slug":"hate-you-for-lovin-me-36","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/01\/13\/hate-you-for-lovin-me-36\/","title":{"rendered":"Hate you for lovin&#8216; me 36."},"content":{"rendered":"<div><strong>autor: Ketty<\/strong><\/p>\n<\/div>\n<div><img decoding=\"async\" title=\"328\" alt=\"\" class=\"right\" src=\"http:\/\/twincestblog.cz\/wp-content\/uploads\/aba48f41ad_53652148_o2.jpg\" \/><\/div>\n<div><\/div>\n<div><strong>Nothing could be that bad<\/strong><\/p>\n<\/div>\n<div>&#8222;Bille! Bille, jak jsi n\u00e1m to mohl ud\u011blat, v\u017edy\u0165 my jsme t\u011b milovaly!&#8220; je\u010dely na Billa davy roz\u010d\u00edlen\u00fdch d\u00edvek. St\u00e1l na zvl\u00e1\u0161tn\u00edm mal\u00e9m p\u00f3diu a nam\u00edsto po podlaze, chodil po b\u00edl\u00fdch prost\u011bradlech, pot\u0159\u00edsn\u011bn\u00fdch temnou krv\u00ed.<\/div>\n<div>&#8222;Ale j\u00e1 za to p\u0159eci nem\u016f\u017eu, kapela neskon\u010dila kv\u016fli mn\u011b!&#8220; obhajoval se, k\u0159i\u010del na fanynky z plna hrdla, proto\u017ee nem\u011bl mikrofon.<\/div>\n<div>&#8222;M\u016f\u017ee\u0161 za to ty!&#8220; je\u010dely d\u00edvky. Jejich obli\u010deje byly zvl\u00e1\u0161tn\u011b rozmazan\u00e9. &#8222;Kdyby ses nezamiloval do sv\u00fdho bratra, tak by kapela pokra\u010dovala d\u00e1l!&#8220; m\u00ednily fanynky, a v tom Bill spat\u0159il za davem t\u011bch k\u0159i\u010d\u00edc\u00edch d\u00edvek <em>jeho<\/em>. Na rozd\u00edl od tv\u00e1\u0159\u00ed fanynek, jeho tv\u00e1\u0159 Bill vid\u011bl dokonale ost\u0159e.<\/div>\n<div>&#8222;Ale tak to p\u0159ece nen\u00ed! Ty p\u0159ece v\u00ed\u0161, \u017ee to tak nen\u00ed, Tome!&#8220; Bill vynalo\u017eil v\u0161echno sv\u00e9 \u00fasil\u00ed, aby ho bratr sly\u0161el, ten ale jen zavrt\u011bl hlavou, oto\u010dil se k n\u011bmu z\u00e1dy a odch\u00e1zel pry\u010d.<\/div>\n<div>&#8222;Ne! Neodch\u00e1zej, pros\u00edm, vra\u0165 se! Pros\u00edm, Tome! Tome!&#8220;<\/p>\n<\/div>\n<div>Bill se se \u0161kubnut\u00edm probral a prudce se posadil na posteli. Probudil ho jeho vlastn\u00ed k\u0159ik a on je\u0161t\u011b n\u011bkolik sekund volal bratra d\u00e1l, ne\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee to byl jen sen. \u010celo m\u011bl zalit\u00e9 ledov\u00fdm potem, zrychlen\u011b d\u00fdchal a t\u0159\u00e1sl se po cel\u00e9m t\u011ble. &#8222;Tome&#8230;&#8220; za\u0161eptal je\u0161t\u011b jednou a v tu chv\u00edli u\u017e si ani nedok\u00e1zal vzpomenout, co se mu to vlastn\u011b zd\u00e1lo. V\u011bd\u011bl jen, \u017ee Tom ho opou\u0161t\u011bl, odch\u00e1zel, zase a znovu, noc co noc, den co den, kdykoliv Bill usnul, poka\u017ed\u00e9 se mu zd\u00e1l n\u011bjak\u00fd neskute\u010dn\u00fd sen, na jeho\u017e konci n\u011bjak\u00fd \u010dlov\u011bk odch\u00e1zel, mizel za zav\u0159en\u00fdmi dve\u0159mi, nebo se ztratil ve tm\u011b, a poka\u017ed\u00e9 se Bill probouzel s pocitem \u0161\u00edlen\u00e9 ztr\u00e1ty. V\u011bt\u0161inou tomu \u010dlov\u011bku ani nevid\u011bl do tv\u00e1\u0159e, nev\u011bd\u011bl, jak vypad\u00e1, ale stejn\u011b v\u017edycky v\u011bd\u011bl, \u017ee je to Tom. U\u017e ani nev\u011bd\u011bl, co je lep\u0161\u00ed, jestli b\u00fdt vzh\u016fru, a neust\u00e1le p\u0159em\u00fd\u0161let o sv\u00e9m dvoj\u010deti, nebo sp\u00e1t, a sn\u00edt o tom, jak ho zase a znovu ztr\u00e1c\u00ed. Nemohl se toho zbavit, nemohl ut\u00e9ct, neust\u00e1le byl nucen o n\u011bm p\u0159em\u00fd\u0161let, neust\u00e1le p\u0159em\u00fd\u0161lel, kde ud\u011blal chybu, pro\u010d ho musel ztratit.<\/div>\n<hr \/>\n<div>V mysli mu vyvst\u00e1valy vzpom\u00ednky, o kter\u00fdch u\u017e skoro ani nev\u011bd\u011bl, \u017ee je m\u00e1, a ka\u017edou minutou ho v\u00edc drtil fakt, \u017ee za to v\u0161echno m\u016f\u017ee on. Jenom on s\u00e1m. Byl by b\u00fdval dal cokoliv, aby tenkr\u00e1t nebyl tak po\u0161etil\u00fd&#8230; V\u0161echno zkazil&#8230; \u00fapln\u011b v\u0161echno. Napadlo ho, \u017ee existuje mo\u017enost, jak tohle v\u0161echno ukon\u010dit&#8230; a dokonce mu p\u0159ipadalo, \u017ee je to jedin\u00e9 p\u0159irozen\u00e9 \u0159e\u0161en\u00ed situace, do kter\u00e9 se dostal. Ale i p\u0159es to, jak moc mu Tom ubl\u00ed\u017eil, st\u00e1le ho Bill miloval p\u0159\u00edli\u0161 moc na to, aby mu ud\u011blal n\u011bco takov\u00e9ho. V\u011bd\u011bl, \u017ee Tom by mu n\u011bco takov\u00e9ho v \u017eivot\u011b neodpustil&#8230; sice byl nejsp\u00ed\u0161 odhodlan\u00fd s Billem do konce \u017eivota nepromluvit, ale Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee kdyby se rozhodl ukon\u010dit sv\u016fj \u017eivot u\u017e te\u010f, p\u0159eci jen by t\u00edm Tomovi hodn\u011b ubl\u00ed\u017eil&#8230; A Bill u\u017e mu v \u017eivot\u011b ubl\u00ed\u017eil dost&#8230; A te\u010f za to m\u011bl trp\u011bt&#8230; T\u00edmhle by si to a\u017e moc usnadnil.<\/div>\n<div>Do jeho hotelov\u00e9ho pokoje skrz zata\u017een\u00e9 \u017ealuzie pronikalo mal\u00e9 mno\u017estv\u00ed slune\u010dn\u00edch paprsk\u016f, tak\u017ee usoudil, \u017ee je nejsp\u00ed\u0161 den. Netu\u0161il, jak\u00fd den, jak\u00e9 datum, nerozli\u0161oval r\u00e1no, poledne, odpoledne a ve\u010der, rozli\u0161oval jen den a noc, a i to bylo p\u0159\u00edli\u0161 bezv\u00fdznamn\u00e9. Nic nepo\u010d\u00edtal, v\u011bd\u011bl jen, \u017ee je \u010d\u00edm d\u00e1l t\u00edm d\u00e9le bez Toma a ni\u010d\u00ed ho to st\u00e1le v\u00edc a v\u00edc.<\/p>\n<\/div>\n<div>Sed\u011bl na posteli a z\u00edral p\u0159ed sebe, znovu si p\u0159ehr\u00e1vaj\u00edc posledn\u00ed okam\u017eiky snu, ze kter\u00e9ho se p\u0159ed chv\u00edl\u00ed probudil, kdy\u017e se dve\u0159e jeho pokoje neo\u010dek\u00e1van\u011b rozrazily a dovnit\u0159 ve\u0161el jak\u00fdsi mu\u017e. D\u00edky tomu, \u017ee se neobt\u011b\u017eoval zaklepat, Bill nem\u011bl \u010das zalehnout do postele, a p\u0159edst\u00edrat sp\u00e1nek, jak to d\u011blal poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e zaslechl klep\u00e1n\u00ed. Nenad\u00e1l\u00fd p\u0159\u00edchod nezn\u00e1m\u00e9ho mu\u017ee ho v\u0161ak natolik zasko\u010dil, \u017ee na n\u011bj jen z\u016fstal z\u00edrat s pootev\u0159en\u00fdmi \u00fasty a nebyl s to se pohnout.<\/p>\n<\/div>\n<div>Mu\u017e m\u011bl trochu del\u0161\u00ed, sv\u011btlehn\u011bd\u00e9 vlasy, sv\u011btle modr\u00e9 o\u010di a hranat\u00e9 br\u00fdle s v\u00fdrazn\u00fdmi \u010dern\u00fdmi obrou\u010dkami. Ple\u0165 m\u011bl zvl\u00e1\u0161tn\u011b jasnou a mohlo mu b\u00fdt n\u011bco m\u00e1lo p\u0159es t\u0159icet. Bill na n\u011bj z\u00edral, jako by nikdy p\u0159edt\u00edm nevid\u011bl \u010dlov\u011bka. Cosi v jeho o\u010d\u00edch bylo neskute\u010dn\u011b poutav\u00e9. Billovi ta sv\u011btl\u00e1 barva p\u0159ipom\u00ednala klidn\u00fd oce\u00e1n, tu nej\u010dist\u0161\u00ed pr\u016fzra\u010dnou vodu, jakou dosud vid\u011bl jen na dovolen\u00fdch v mal\u00e9m souostrov\u00ed, a nutilo ho to p\u0159em\u00fd\u0161let jen o p\u011bkn\u00fdch proslun\u011bn\u00fdch dnech, kdy bylo v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku. Bylo to tak zvl\u00e1\u0161tn\u011b uklid\u0148uj\u00edc\u00ed, a\u017e to Billovi bralo dech.<\/div>\n<div>&#8222;Jmenuji se Kenny Steuert a p\u0159i\u0161el jsem si s v\u00e1mi promluvit,&#8220; ozn\u00e1mil zvl\u00e1\u0161tn\u00edm uklid\u0148uj\u00edc\u00edm hlasem a Bill jen zmaten\u011b zamrkal. Netu\u0161il, \u010d\u00edm to bylo, ale c\u00edtil z toho \u010dlov\u011bka, \u017ee ho ch\u00e1pe a rozum\u00ed mu. Co\u017e bylo doopravdy zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, proto\u017ee ho nikdy p\u0159edt\u00edm nevid\u011bl, a tak nemohl v\u016fbec tu\u0161it, co se Billovi p\u0159ihodilo.<\/div>\n<div>&#8222;Vy jste and\u011bl?&#8220; zeptal se udiven\u011b, a p\u0159itom zva\u017eoval mo\u017enost, jestli to nen\u00ed dal\u0161\u00ed jeho \u0161\u00edlen\u00fd sen.<\/div>\n<div>&#8222;To zrovna ne,&#8220; zavrt\u011bl ten mu\u017e hlavou, a ani\u017e by se Billa ptal, posadil se na druhou stranu Billovy velk\u00e9 postele.<\/div>\n<div>&#8222;Kdo jste?&#8220; zaj\u00edmal se Bill.<\/div>\n<div>&#8222;Jsem star\u00fd zn\u00e1m\u00fd Davida Josta,&#8220; vysv\u011btlil Kenny a Billovi pokleslo srdce. Jen n\u011bjak\u00fd \u010dlov\u011bk, kter\u00e9ho poslal David. U\u017e i Davidovo jm\u00e9no ho nutilo myslet na Toma. Zklaman\u011b se op\u0159el o pol\u0161t\u00e1\u0159 za sebou a sna\u017eil se na Kennyho Steuerta ned\u00edvat.<\/div>\n<div>&#8222;Nechcete mluvit s p\u0159\u00e1teli, ani s p\u0159\u00e1teli sv\u00fdch p\u0159\u00e1tel,&#8220; \u0159ekl po chv\u00edli ten zvl\u00e1\u0161tn\u00ed mu\u017e oznamovac\u00edm t\u00f3nem, jako by pova\u017eoval za svou povinnost o tom Billa informovat. Bill d\u00e1l ml\u010del. Nedok\u00e1zal mluvit s lidmi, byl p\u0159\u00edli\u0161 pono\u0159en\u00fd do sebe a sv\u00fdch my\u0161lenek.<\/div>\n<div>&#8222;To nevad\u00ed, sta\u010d\u00ed mi, kdy\u017e m\u011b budete poslouchat,&#8220; pokr\u010dil Kenny rameny.<\/div>\n<div>Bill nedal nijak najevo, \u017ee by ho vn\u00edmal, p\u0159esto za\u010dal Kenny Steuert mluvit.<\/p>\n<\/div>\n<div>&#8222;Adrian\u011b Warbeckov\u00e9 bylo \u010dtrn\u00e1ct let, kdy\u017e ji jej\u00ed otec s matkou vzali na v\u00fdlet na lo\u010f. M\u011bla v\u0161echno, co cht\u011bla, \u017eila ve velk\u00e9m dom\u011b, obklopena v\u0161\u00edm, co by si ka\u017ed\u00e1 d\u00edvka v jej\u00edm v\u011bku mohla p\u0159\u00e1t, a m\u011bla miluj\u00edc\u00ed rodi\u010de, kte\u0159\u00ed pro ni znamenali \u00fapln\u011b v\u0161echno. Nem\u011bla moc kamar\u00e1d\u016f, ale to j\u00ed vynahrazovala jej\u00ed rodina,&#8220; Kenny se odml\u010del a Bill se c\u00edtil neskute\u010dn\u011b zmaten\u00fd, pro\u010d mu to ten ciz\u00ed \u010dlov\u011bk proboha vykl\u00e1d\u00e1.<\/div>\n<div>&#8222;Jak jsem \u0159\u00edkal, jednou ji jej\u00ed rodi\u010de vzali na otev\u0159en\u00fd oce\u00e1n &#8211; moc dlouho se na to t\u011b\u0161ila, bylo to poprv\u00e9, co ji cht\u011bli vz\u00edt s sebou. Vypluli a cel\u00e9 to vypadalo jako \u00fa\u017easn\u00fd rodinn\u00fd v\u00fdlet, a\u017e do t\u00e9 chv\u00edle, ne\u017e se setm\u011blo a za\u010dal foukat velice siln\u00fd v\u00edtr, spustil se prudk\u00fd d\u00e9\u0161\u0165 a b\u011bhem n\u011bkolika minut se strhla \u0161\u00edlen\u00e1 bou\u0159e. Lo\u010f Adrianin\u00fdch rodi\u010d\u016f nebyla na takov\u00e9 po\u010das\u00ed ani v nejmen\u0161\u00edm stav\u011bna, a dok\u00e1zala bou\u0159i odol\u00e1vat jen necelou hodinu, a pot\u00e9 se za\u010dala rozpadat a bylo velik\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee se Adriana a jej\u00ed rodi\u010de dok\u00e1zali dostat do z\u00e1chrann\u00e9ho gumov\u00e9ho \u010dlunu, kter\u00fd na lodi m\u011bli.<\/p>\n<\/div>\n<div>V\u00edtr je un\u00e1\u0161el d\u00e1l a d\u00e1l do oce\u00e1nu a v\u0161ichni byli neskute\u010dn\u011b vyd\u011b\u0161eni a byla jim \u0161\u00edlen\u00e1 zima. Netu\u0161ili, kde jsou a v\u00edtr je un\u00e1\u0161el d\u00e1l a d\u00e1l, a na dohled nebyla \u017e\u00e1dn\u00e1 pevnina, v\u016fbec nic. Do r\u00e1na se po\u010das\u00ed trochu zklidnilo, ale to nebyla \u017e\u00e1dn\u00e1 v\u00fdhoda. Slunce na n\u011b pra\u017eilo, oni se nem\u011bli kam schovat a neexistoval jedin\u00fd mo\u017en\u00fd zp\u016fsob, jak by se mohli dostat do bezpe\u010d\u00ed.<\/div>\n<div>Nic u sebe nem\u011bli a neexistoval nikdo, kdo by v\u011bd\u011bl, \u017ee vypluli na mo\u0159e.<\/div>\n<div>Byli na mo\u0159i u\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 t\u0159i dny a za tu dobu nevzali do \u00fast ani sousto n\u011b\u010deho k j\u00eddlu a jedin\u00e9, co pili, byla trocha de\u0161\u0165ov\u00e9 vody, kterou se jim poda\u0159ilo nachytat do igelitov\u00e9ho s\u00e1\u010dku, kter\u00fd m\u011bla Adrianina matka n\u00e1hodou v kapse.<\/div>\n<div>Nikdo z nich u\u017e nebyl schopn\u00fd norm\u00e1ln\u011b uva\u017eovat, okolo jejich \u010dlunu krou\u017eili \u017eraloci a oni nem\u011bli nejmen\u0161\u00ed nad\u011bji na z\u00e1chranu.<\/div>\n<div>Adrianin otec u\u017e se d\u00e1l nemohl d\u00edvat, jak mu jeho dcera a man\u017eelka um\u00edraj\u00ed p\u0159ed o\u010dima, a p\u0159esto, \u017ee ho od toho Adrianina matka odrazovala, bezmy\u0161lenkovit\u011b sko\u010dil do vody v nad\u011bji, \u017ee se mu poda\u0159\u00ed polapit alespo\u0148 n\u011bjakou malou rybu, kterou by mohl d\u00e1t sv\u00fdm nejbli\u017e\u0161\u00edm.<\/p>\n<\/div>\n<div>Ve chv\u00edli, kdy seskakoval z \u010dlunu, v\u0161ak nohou zadrhl o um\u011blohmotn\u00e9 dr\u017eadlo a znovu si tak otev\u0159el r\u00e1nu, kterou utrp\u011bl p\u0159i on\u00e9 bou\u0159i, kdy se rozpadla jeho lo\u010f.<\/div>\n<div>Krev zbarvila slanou vodu doruda a to byl sign\u00e1l pro \u017eraloky, kte\u0159\u00ed u\u017e tak dlouho \u010dekali na sv\u00e9 ob\u011bti. Shrom\u00e1\u017edili se kolem n\u011bj, a ka\u017ed\u00fd se sna\u017eil urvat si sv\u016fj kousek.<\/div>\n<div>Adriana s hr\u016fzou sledovala, jak jej\u00ed otec k\u0159i\u010d\u00ed a sna\u017e\u00ed se vy\u0161kr\u00e1bat se zp\u011bt do \u010dlunu, zat\u00edmco na n\u011bj \u00fato\u010dili lido\u017erav\u00ed \u017eraloci. Adrianina matka se ho pokou\u0161ela vyt\u00e1hnout, byla ale za t\u011bch n\u011bkolik dn\u00ed neuv\u011b\u0159iteln\u011b zesl\u00e1bl\u00e1 a otup\u011bl\u00e1, a brzy sv\u00e9 pokusy vzdala jako om\u00e1men\u00e1.<\/div>\n<div>Adriana sledovala, jak jej\u00ed matka sed\u00ed s pr\u00e1zdn\u00fdm v\u00fdrazem v o\u010d\u00edch v \u010dlunu a d\u00edv\u00e1 se, jak \u017eraloci trhaj\u00ed t\u011blo Adrianina otce.<\/div>\n<div>Adriana k\u0159i\u010dela a cht\u011bla otci pomoct, p\u0159es matku se ale k n\u011bmu nemohla dostat a v\u00edtr un\u00e1\u0161el \u010dlun d\u00e1l. Sly\u0161ela otc\u016fv posledn\u00ed bolestiv\u00fd v\u00fdk\u0159ik a pak u\u017e jeho hlas nav\u017edy utichl. Nech\u00e1pala mat\u010dino po\u010d\u00edn\u00e1n\u00ed a nikdy u\u017e j\u00ed neodpustila, \u017ee nechala sv\u00e9ho mu\u017ee zem\u0159\u00edt.<\/p>\n<\/div>\n<div>O dal\u0161\u00ed den pozd\u011bji je kone\u010dn\u011b na\u0161la velk\u00e1 lo\u010f a pomohla Adrian\u011b i jej\u00ed matce. Lid\u00e9, mluv\u00edc\u00ed ciz\u00edm jazykem, je dovezli na pevninu a vyhledali pro n\u011b l\u00e9ka\u0159skou pomoc. Dlouhou dobu trvalo, ne\u017e se z toho Adriana dostala, a a\u017e do konce \u017eivota trp\u011bla velk\u00fdmi zdravotn\u00edmi probl\u00e9my.<\/div>\n<div>Asi dva t\u00fddny po tom ne\u0161t\u011bst\u00ed ji v\u0161ak \u010dekala dal\u0161\u00ed r\u00e1na &#8211; jej\u00ed matka, se kterou Adriana od smrti jej\u00edho otce odm\u00edtala promluvit, podlehla n\u00e1sledk\u016fm p\u011btidenn\u00edho pobytu v p\u0159\u00ed\u0161ern\u00fdch podm\u00ednk\u00e1ch, a zem\u0159ela tak\u00e9. Adriana tak p\u0159i\u0161la o oba dva rodi\u010de, tak znen\u00e1hla. Nikdy u\u017e se nezbavila t\u00e9 hr\u016fzn\u00e9 sc\u00e9ny, kter\u00e9 byla nucena p\u0159ihl\u00ed\u017eet, a tak\u00e9 pocitu viny, \u017ee si s matkou nestihla promluvit a usm\u00ed\u0159it se s n\u00ed, ne\u017e zem\u0159ela. A i p\u0159esto se Adriana ka\u017ed\u00e9 r\u00e1no probud\u00ed a prvn\u00ed, na co pomysl\u00ed, je, jak\u00e9 m\u00e1 neskute\u010dn\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee v\u016fbec \u017eije. Tak, a te\u010f mi pov\u011bzte, co za ne\u0161t\u011bst\u00ed tr\u00e1p\u00ed v\u00e1s.&#8220; Kenny Steuert ukon\u010dil sv\u00e9 vypr\u00e1v\u011bn\u00ed a Bill jen zalapal po dechu. Natolik se v\u017eil do hr\u016fzn\u00e9ho p\u0159\u00edb\u011bhu, kter\u00fd mu ten ciz\u00ed \u010dlov\u011bk vykl\u00e1dal, \u017ee \u00fapln\u011b zapomn\u011bl na svoje vlastn\u00ed starosti. V tu chv\u00edli mu to do\u0161lo a hluboce se za sebe zastyd\u011bl.<\/div>\n<div>&#8222;Ch\u00e1pu,&#8220; \u0159ekl rozt\u0159esen\u011b. Tenhle \u010dlov\u011bk tu nebyl jen tak n\u00e1hodou, David musel v\u011bd\u011bt, \u017ee tenhle \u010dlov\u011bk je schopn\u00fd mu pomoct. Nebo si alespo\u0148 uv\u011bdomit, \u017ee pomoc vlastn\u011b nepot\u0159ebuje. &#8222;M\u016fj probl\u00e9m nen\u00ed tak velk\u00fd jako tenhle,&#8220; \u0159ekl a uv\u011bdomoval si, jak se celou tu dobu choval hloup\u011b.<\/div>\n<div>&#8222;Jsem r\u00e1d, \u017ee to uzn\u00e1v\u00e1te. Adriana Warbeckov\u00e1 a jej\u00ed p\u0159\u00edb\u011bh u\u017e pomohli mnoha lidem, kte\u0159\u00ed se domn\u00edvali, \u017ee jsou zoufal\u00ed. P\u0159esto v\u011b\u0159\u00edm, \u017ee je v\u00e1\u0161 probl\u00e9m v\u00e1\u017en\u00fd a r\u00e1d bych si ho poslechl. Proto\u017ee, jak vid\u00edte, \u017e\u00e1dn\u00fd probl\u00e9m nen\u00ed tak velk\u00fd, aby se s n\u00edm nedalo \u017e\u00edt,&#8220; Kenny Steuert se na Billa lehce pousm\u00e1l a Bill mohl c\u00edtit, jak j\u00edm po dlouh\u00e9 dob\u011b proud\u00ed h\u0159ejiv\u00fd pocit n\u011bjak\u00e9 nad\u011bje. Netu\u0161il jak, ale v\u011bd\u011bl, \u017ee tenhle \u010dlov\u011bk mu dok\u00e1\u017ee n\u011bjak pomoct. A co bylo nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed &#8211; Bill si kone\u010dn\u011b cht\u011bl nechat pomoct.<br \/>&#8222;Vlastn\u011b jde o jednoho \u010dlov\u011bka, kter\u00fd pro m\u011b moc znamen\u00e1\u2026&#8220;<\/p>\n<\/div>\n<div><strong>autor: Ketty<\/strong><\/div>\n<div><strong>betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>autor: Ketty Nothing could be that bad &#8222;Bille! Bille, jak jsi n\u00e1m to mohl ud\u011blat, v\u017edy\u0165 my jsme t\u011b milovaly!&#8220; je\u010dely na Billa davy roz\u010d\u00edlen\u00fdch d\u00edvek. St\u00e1l na zvl\u00e1\u0161tn\u00edm mal\u00e9m p\u00f3diu a nam\u00edsto po podlaze, chodil po b\u00edl\u00fdch prost\u011bradlech, pot\u0159\u00edsn\u011bn\u00fdch temnou krv\u00ed.<\/p>\n<p class=\"link-more\"><a class=\"myButt \" href=\"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/01\/13\/hate-you-for-lovin-me-36\/\">Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[269],"tags":[],"class_list":["post-12614","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-hate-you-for-lovin-me"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12614","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=12614"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12614\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=12614"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=12614"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=12614"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}