{"id":1265,"date":"2017-05-17T16:00:00","date_gmt":"2017-05-17T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=1258"},"modified":"2017-05-17T16:00:00","modified_gmt":"2017-05-17T15:00:00","slug":"school-reunion-7","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2017\/05\/17\/school-reunion-7\/","title":{"rendered":"School reunion 7."},"content":{"rendered":"
autor: Becs<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Tom<\/div>\n
\n

„Promi\u0148,“ omlouval se Bill, kdy\u017e se ke mn\u011b zase p\u0159ipojil. Ve tv\u00e1\u0159i byl \u00fapln\u011b \u010derven\u00fd a trochu sup\u011bl, proto\u017ee pr\u00e1v\u011b dohr\u00e1la n\u011bjak\u00e1 \u0161\u00edlen\u00e1 diskoskladba a on byl nucen\u00fd na ni tan\u010dit spolu s holkama. Nebo sp\u00ed\u0161 se slepi\u010d\u00edm klubem, jak jsem jim za\u010dal soukrom\u011b p\u0159ezd\u00edvat, proto\u017ee to na n\u011b sed\u011blo mnohem l\u00edp.<\/p><\/div>\n

„Jsou po\u0159\u00e1d stejn\u00e9. Necht\u011bly m\u011b pustit,“ lapal zt\u011b\u017eka po dechu. Pokusil se posadit zp\u011bt na vysokou \u017eidli, ale noha se mu smekla a on zavr\u00e1voral. V p\u00e1du mu zabr\u00e1nilo jen to, \u017ee po mn\u011b automaticky hm\u00e1tl a chytil se za ruk\u00e1v m\u00e9ho tri\u010dka. Kdy\u017e na\u0161el ztracenou rovnov\u00e1hu, omluvn\u011b se usm\u00e1l, ale nepustil m\u011b. Jeho o\u010di se zam\u011b\u0159ily na odhalenou k\u016f\u017ei na m\u00e9m rameni. Bez n\u011bjak\u00fdch rozpak\u016f m\u011b chytil a odsunul mi v\u00fdst\u0159ih tri\u010dka je\u0161t\u011b o kousek n\u00ed\u017e. Pak m\u011b chytil za z\u00e1p\u011bst\u00ed a za\u010dal mi dlouh\u00fd ruk\u00e1v rolovat nahoru.<\/div>\n
\n

„M\u00e1\u0161 u\u017e potetovanou celou ruku,“ vydechl p\u0159ekvapen\u011b. „Kdy\u017e jsem odj\u00ed\u017ed\u011bl, byl tam jen jeden obr\u00e1zek,“ dodal sp\u00ed\u0161 pro sebe. Nechal jsem ho, a\u0165 mi oto\u010d\u00ed pa\u017ei dlan\u00ed nahoru a zkoum\u00e1 obr\u00e1zky na m\u00e9m p\u0159edlokt\u00ed. Bylo tak p\u0159\u00edjemn\u00e9 c\u00edtit jeho doteky na m\u00e9 k\u016f\u017ei. Na m\u00edstech, kde se m\u011b dotkl, mi poko\u017eka za\u010dala brn\u011bt. P\u0159i\u0161lo mi, \u017ee \u00fapln\u011b zapomn\u011bl, kde jsme, a \u017ee je to mezi n\u00e1mi \u00fapln\u011b jin\u00e9 ne\u017e d\u0159\u00edv.<\/p><\/div>\n

Kone\u010dky prst\u016f hladil obr\u00e1zek hodin, na kter\u00fdch se \u010das zastavil na hodin\u011b jeho narozen\u00ed. P\u0159ekvapen\u011b na m\u011b pohl\u00e9dl, ale nic ne\u0159ekl. Vr\u00e1til se zp\u00e1tky k prozkoum\u00e1v\u00e1n\u00ed m\u00fdch tetov\u00e1n\u00ed. Bohu\u017eel m\u00e9 b\u00edl\u00e9 tri\u010dko bylo dost \u00fazk\u00e9, tak\u017ee ruk\u00e1v nedok\u00e1zal vyhrnout v\u00fd\u0161 ne\u017e po loket. Mnoho z obrazc\u016f mu tak z\u016fstalo ukryto. V jeho o\u010d\u00edch jsem ale vid\u011bl pochopen\u00ed. V\u0161echny ty obr\u00e1zky spojen\u00e9 dohromady n\u011bjak souvisely p\u0159\u00edmo s n\u00edm. A\u0165 u\u017e to byly vzpom\u00ednky na d\u011btstv\u00ed nebo na\u0161e sd\u00edlen\u00e1 tajemstv\u00ed. Tam, kam jeho prsty nem\u011bly p\u0159\u00edstup, jsem m\u011bl vytetovan\u00e1 slova, kter\u00e1 jednou napsal. Jen kr\u00e1tk\u00fd \u00faryvek z jedn\u00e9 jeho b\u00e1sn\u011b. Pro ciz\u00edho to byly jen \u010dty\u0159i nesouvisl\u00e9 v\u011bty, pro m\u011b v\u0161ak znamenaly cel\u00fd sv\u011bt. Bill mi tu b\u00e1se\u0148 napsal kr\u00e1tce po tom, co jsme si poprv\u00e9 \u0159ekli, \u017ee se milujeme, a j\u00e1 ji nosil v hlav\u011b celou tu dobu jako n\u011bjakou mantru. I po tom, co ode\u0161el, jsem se na tato slova upnul a v\u011b\u0159il, \u017ee se znovu stanou skute\u010dnost\u00ed.<\/div>\n
\n

„M\u00e1\u0161 tetov\u00e1n\u00ed i jinde?“ prohl\u00e9dl si m\u011b od hlavy a\u017e k pat\u011b, jako by snad m\u011bl rentgenov\u00e9 vid\u011bn\u00ed a mohl se pod\u00edvat skrz m\u00e9 oble\u010den\u00ed.<\/p><\/div>\n

„Ne, jen tu ruku,“ zavrt\u011bl jsem hlavou. „Jo a vlastn\u011b je\u0161t\u011b tohle.“ Odhalil jsem p\u0159edlokt\u00ed druh\u00e9 ruky, kde jsem m\u011bl r\u016f\u017eov\u00fdm fixem na\u010dm\u00e1r\u00e1no p\u00e1r tah\u016f. J\u00e1 jsem v\u011bd\u011bl, \u017ee je to mot\u00fdl, ale komukoliv jin\u00e9mu to tak pravd\u011bpodobn\u011b nep\u0159i\u0161lo. „Stavoval jsem se odpoledne za Gustavem a tohle mi namalovala Lilly.“<\/div>\n
„To je hezk\u00e9,“ \u0159ekl Bill a do o\u010d\u00ed mu pronikla n\u011bha. Pak se kone\u010dn\u011b vysoukal na sv\u00e9 m\u00edsto.<\/div>\n
„Mohl bych t\u011b za nimi vz\u00edt, pokud bys cht\u011bl,“ navrhl jsem nesm\u011ble. V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee si d\u0159\u00edv s Gustavem volali, i kdy\u017e ho zap\u0159\u00eds\u00e1hl, \u017ee mi nesm\u00ed nic prozradit. Postupn\u011b i tento kontakt vychladl, ale byl jsem si jist\u00fd, \u017ee i kamar\u00e1d by m\u00e9ho br\u00e1\u0161ku r\u00e1d vid\u011bl.<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm. Odj\u00ed\u017ed\u00edm brzy a chci se stavit k na\u0161im. Nev\u00edm, jestli to stihnu,“ kousl se do rtu a m\u011b se zase sev\u0159el \u017ealudek. Bylo mi jasn\u00e9, \u017ee tak \u00fapln\u011b nejde o \u010dasovou t\u00edse\u0148, jako sp\u00ed\u0161 o strach, jak bude Gustav reagovat, a jestli o to setk\u00e1n\u00ed v\u016fbec bude st\u00e1t. Koneckonc\u016f utekl i od n\u011bj. Rozhodl jsem se, \u017ee ho nebudu do ni\u010deho nutit a jen pokr\u010dil rameny. J\u00e1 jsem ud\u011blal vst\u0159\u00edcn\u00fd krok. Zbytek u\u017e je jeho volba.<\/div>\n
\n
\u2026<\/strong><\/div>\n
<\/p>\n

Bill<\/em><\/div>\n

<\/p>\n

„Nem\u016f\u017eu uv\u011b\u0159it tomu, \u017ee to m\u00e1me kone\u010dn\u011b za sebou,“ poskakoval jsem nad\u0161en\u011b, kdy\u017e se celou \u0161kolou rozlehlo na\u0161e posledn\u00ed zvon\u011bn\u00ed. Myslel jsem na ten prvn\u00ed den, a jak moc se mi sem necht\u011blo. Tolik v\u011bc\u00ed se za tu dobu zm\u011bnilo. Ud\u011blal jsem si tady spoustu nov\u00fdch p\u0159\u00e1tel, a kone\u010dn\u011b jsem na\u0161el m\u00edsto, kde mi bylo p\u0159\u00edjemn\u011b. Taky jsme s Tomem objevili novou str\u00e1nku na\u0161eho vztahu. I dnes m\u011b to stejnou m\u011brou d\u011bsilo, jako napl\u0148ovalo \u0161t\u011bst\u00edm.<\/em><\/div>\n

„Jo, kone\u010dn\u011b \u017e\u00e1dn\u00e9 debiln\u00ed u\u010den\u00ed,“ poznamenal Tom a vyprazd\u0148oval si obsah sv\u00e9 sk\u0159\u00ednky. O\u010dividn\u011b se rozhodl, \u017ee si nic nenech\u00e1, proto\u017ee v\u0161echno putovalo rovnou do ko\u0161e.<\/em><\/div>\n
„Jsi bl\u00e1zen, \u017ee nechce\u0161 j\u00edt na vysokou,“ podivil jsem se snad po st\u00e9 a sledoval, jak p\u0159etrhl u\u010debnici matematiky na p\u016fl.<\/em><\/div>\n
„V\u017edy\u0165 ty taky na \u017e\u00e1dnou nejde\u0161,“ \u0159ekl pobaven\u011b a p\u0159ihodil na hromadu odpadk\u016f i se\u0161it z biologie.<\/em><\/div>\n
„J\u00e1 chci j\u00edt na vysokou, jen jsem se je\u0161t\u011b nerozhodl, co chci d\u011blat,“ br\u00e1nil jsem se. Sna\u017eil jsem se to Tomovi vysv\u011btlit n\u011bkolikr\u00e1t, ale on se mi jen sm\u00e1l. Opravdu jsem si cht\u011bl vyzkou\u0161et, jak\u00e9 to je na vysok\u00e9. Za\u017e\u00edt ten studentsk\u00fd \u017eivot a v\u0161e, co k n\u011bmu pat\u0159\u00ed. Jen\u017ee vybrat tu spr\u00e1vnou \u0161kolu pro m\u011b byl velk\u00fd o\u0159\u00ed\u0161ek, kter\u00fd se nedal rozlousknout.<\/em><\/div>\n
Kdyby z\u00e1le\u017eelo jen na mn\u011b, vybral bych si n\u011bjakou um\u011bleckou \u0161kolu v New Yorku, jen\u017ee tady byl i Tom. A j\u00e1 sv\u00e9 rozhodov\u00e1n\u00ed stav\u011bl hlavn\u011b na tom, jak to ovlivn\u00ed n\u00e1\u0161 vztah. On na vysokou j\u00edt necht\u011bl. Pravd\u011bpodobn\u011b si p\u0159edstavoval, \u017ee oba z\u016fstaneme v Lim\u011b, najdeme si pr\u00e1ci a na\u0161e \u017eivoty p\u016fjdou poklidn\u011b d\u00e1l. J\u00e1 jsem ale takov\u00fd nebyl. M\u011bl jsem velk\u00e9 sny a pl\u00e1ny. Necht\u011bl jsem se tady zahrabat a nikdy nic neza\u017e\u00edt. Na druhou stranu jsem si nedok\u00e1zal p\u0159edstavit, \u017ee bych se m\u011bl na podzim sbalit a odst\u011bhovat skoro tis\u00edc kilometr\u016f daleko od \u010dlov\u011bka, kter\u00e9ho miluju. Po\u0159\u00e1d mi to l\u00edtalo v hlav\u011b, ale \u0159e\u0161en\u00ed jsem nenach\u00e1zel.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

„\u010cau kluci,“ vrazil ramenem do Toma rozpustile Georg. „Tak\u017ee dneska posledn\u00ed st\u0159edo\u0161kolsk\u00e1 party.“<\/em><\/div>\n

„Jo, v kolik m\u00e1me b\u00fdt u tebe?“ zeptal jsem se. Nemohl jsem se do\u010dkat, a\u017e to po\u0159\u00e1dn\u011b zapijeme.<\/em><\/div>\n
„Oh, Tom ti to ne\u0159ekl?“ zatv\u00e1\u0159il se kamar\u00e1d p\u0159ekvapen\u011b. „Dneska to nen\u00ed u m\u011b. M\u016fj br\u00e1cha Andreas m\u00e1 ob\u0159\u00ed chatu za m\u011bstem u jezera. Budeme d\u011blat t\u00e1bor\u00e1k a bude to bo\u017e\u00ed. Tam ur\u010dit\u011b zap\u00e1l\u00edme v\u00edc ne\u017e jednu matraci.“ Oba n\u00e1s popl\u00e1cal po ramenou a zmizel v davu.<\/em><\/div>\n
„Pro\u010d jsi mi nic ne\u0159ekl?“ zamra\u010dil jsem se na Toma.<\/em><\/div>\n
„Promi\u0148, asi jsem zapomn\u011bl,“ pokr\u010dil bezstarostn\u011b rameny, ale j\u00e1 v jeho o\u010d\u00edch zahl\u00e9dl z\u00e1blesk n\u011b\u010deho dal\u0161\u00edho. Tom m\u011bl tajemstv\u00ed a necht\u011bl mi o n\u011bm nic \u0159\u00edct.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

Kdy\u017e jsme dorazili na m\u00edsto, Georg\u016fv v\u00fdraz „ob\u0159\u00ed chata“ byl opravdu na m\u00edst\u011b. Budova byla nejm\u00e9n\u011b \u010dty\u0159patrov\u00e1 a nab\u00edzela r\u016fzn\u00e9 druhy pokoj\u016f. Od dvoul\u016f\u017ekov\u00fdch a\u017e po desetil\u016f\u017ekov\u00e9. Z\u016fstal jsem jen z\u00edrat s otev\u0159enou pusou, proto\u017ee to byla v\u00e1\u017en\u011b n\u00e1dhera. J\u00e1 obvykle moc nemus\u00edm cokoliv spojen\u00e9ho s p\u0159\u00edrodou, ale okoln\u00ed les byl tak kr\u00e1sn\u00fd, \u017ee jsem nesta\u010dil z\u00edrat. V\u0161ude tady von\u011bly stromy, vzduchem se neslo bzu\u010den\u00ed \u010dmel\u00e1k\u016f a zapadaj\u00edc\u00ed slunce v\u0161emu dod\u00e1valo zlat\u00fd n\u00e1dech.<\/em><\/div>\n

Georg n\u00e1m celou cestu vykl\u00e1dal p\u0159\u00edb\u011bh o tom, jak se jeho bratr rozhodl provozovat hotel pro luxusn\u00ed klientelu, ale \u010dasem ho to omrzelo jako v\u0161echno ostatn\u00ed. Te\u010f u\u017e budova slou\u017eila jen pro rodinn\u00e9 srazy a jen v\u00fdjime\u010dn\u011b v n\u00ed byl ubytov\u00e1n n\u011bkdo ciz\u00ed. Andreas pr\u00fd odjel n\u011bkam do Abu Dhabi a stal se bl\u00edzk\u00fdm p\u0159\u00edtelem jist\u00e9ho bohat\u00e9ho \u0161ejka. B\u016fh v\u00ed, co to ve skute\u010dnosti znamenalo. My jsme d\u00edky jeho lehkov\u00e1\u017enosti dostali perfektn\u00ed m\u00edsto pro na\u0161i rozlu\u010dkovou party.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

Sotva jsem se stihl rozhl\u00e9dnout po okol\u00ed, Tom se mi ztratil z dohledu. Rozhodl jsem se, \u017ee pro dne\u0161ek to nebudu \u0159e\u0161it. Nebudu po n\u011bm p\u00e1trat. A\u0165 se klidn\u011b zmrtv\u00ed, j\u00e1 tentokr\u00e1t nebudu ten, co mu bude dr\u017eet dredy, a\u017e bude zvracet, ani kontrolovat jeho \u017eivotn\u00ed funkce, a\u017e sebou n\u011bkde pr\u00e1skne o zem.<\/em><\/div>\n

Doprovodil jsem Georga na mal\u00fd pl\u00e1cek, kde u\u017e kluci stav\u011bli obrovskou hranici ze d\u0159eva. Kdy\u017e kamar\u00e1d mluvil o tabor\u00e1ku, p\u0159edstavoval jsem si n\u011bjak\u00e9 men\u0161\u00ed ohni\u0161t\u011b, ale tady se stav\u011bla velk\u00e1 v\u011b\u017e ze d\u0159eva, jako by se chystali na upalov\u00e1n\u00ed \u010darod\u011bjnic. Posadil jsem se na bl\u00edzkou lavi\u010dku a sledoval to mraven\u010d\u00ed hem\u017een\u00ed. Nebyl jsem p\u0159\u00edli\u0161 fyzicky zalo\u017een\u00fd typ, tak\u017ee jsem byl r\u00e1d, \u017ee po mn\u011b nikdo nechce, abych se k nim p\u0159idal. Za p\u00e1r minut u\u017e vzpl\u00e1ly prvn\u00ed plameny a v\u0161ichni p\u0159\u00edtomn\u00ed bou\u0159liv\u011b tleskali a p\u00edskali. Musel jsem se usm\u00e1t. Dne\u0161n\u00ed atmosf\u00e9ra byla velmi neobvykl\u00e1, vzduchem elektrizovalo p\u0159\u00edjemn\u00e9 vzru\u0161en\u00ed sm\u00edchan\u00e9 se sentimentem. Byl to n\u00e1\u0161 posledn\u00ed spole\u010dn\u00fd ve\u010der. Posledn\u00ed ve\u010der, kdy jsme se mohli naz\u00fdvat spolu\u017e\u00e1ky.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

Zanedlouho se ke mn\u011b p\u0159ipojil i Gustav a podal mi \u010derven\u00fd plastov\u00fd kel\u00edmek napln\u011bn\u00fd jak jinak ne\u017e v\u00ednem. Vd\u011b\u010dn\u011b jsem se na n\u011bj usm\u00e1l a broukal si p\u00edsni\u010dku, kter\u00e1 hr\u00e1la v pozad\u00ed z reprobeden um\u00edst\u011bn\u00fdch p\u0159ed chatou na terase. Dnes se nikomu necht\u011blo tancovat, a kdy\u017e se za\u010dalo smr\u00e1kat, v\u011bt\u0161ina z n\u00e1s u\u017e byla usazen\u00e1 kolem ohn\u011b. N\u011bkte\u0159\u00ed kluci si op\u00e9kali n\u011bjak\u00e9 klob\u00e1sy a jin\u00e9 masov\u00e9 pochutiny. J\u00e1 se rad\u0161i p\u0159ipojil k holk\u00e1m, kter\u00e9 si pochutn\u00e1valy na marshmallows. Dobrotka se mi lepila na patro a obla\u017eovala m\u00e1 \u00fasta sladkou dokonalost\u00ed, a\u017e jsem skoro zapomn\u011bl, \u017ee u\u017e jsem Toma nevid\u011bl v\u00edc ne\u017e dv\u011b hodiny.<\/em><\/div>\n

Na\u0161e spole\u010dn\u00e1 noc bohu\u017eel nevy\u0161la a j\u00e1 u\u017e byl zase pln\u00fd pochyb. I kdy\u017e se ke mn\u011b Tom po\u0159\u00e1d choval moc hezky, bylo na n\u011bm zn\u00e1t, jak ho mrz\u00ed, \u017ee jsme nedokon\u010dili, co jsme si napl\u00e1novali. Pokou\u0161el jsem se mu to n\u011bjak vynahradit, ale v\u0161echno jako by se spiklo proti n\u00e1m. Rodi\u010de z\u016fst\u00e1vali ve\u010der doma a j\u00e1 nem\u011bl odvahu to zkou\u0161et, kdy\u017e n\u00e1s mohli nachytat. \u0160prt\u00e1n\u00ed na z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e9 zkou\u0161ky n\u00e1s otravovalo a odv\u00e1d\u011blo na\u0161e my\u0161lenky \u00fapln\u011b jinam. Doufal jsem, \u017ee si o tom v\u0161em dneska kone\u010dn\u011b promluv\u00edme, kdy\u017e z n\u00e1s opadlo v\u0161echno to maturitn\u00ed nap\u011bt\u00ed. Tom m\u011bl o\u010dividn\u011b jin\u00e9 pl\u00e1ny, kdy\u017e se zdekoval a bylo mu jedno, kde jsem a co d\u011bl\u00e1m.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

Povzdechl jsem si a upil jsem ze sv\u00e9ho kel\u00edmku. Tolik jsem se na dne\u0161n\u00ed ve\u010der t\u011b\u0161il, a te\u010f mi bylo ze v\u0161eho smutno. Kluk jm\u00e9nem Matt, kter\u00e9ho jsem znal z hodin hudebky, vyt\u00e1hl z pouzdra kytaru a za\u010dal si na ni nep\u0159\u00edtomn\u011b brnkat. Nesourod\u00e9 t\u00f3ny brzo nahradily zn\u00e1mou melodii a n\u011bkolik holek za\u010dalo zp\u00edvat p\u00edsni\u010dku od Eda Sheerena Photohraph. Bylo to v\u0161echno tak kr\u00e1sn\u00e9, jak jsme tady spolu sed\u011bli, a najednou jsme v\u0161ichni byli kamar\u00e1di. Mrzelo m\u011b, \u017ee vedle m\u011b nen\u00ed Tom, abychom si to mohli u\u017e\u00edt spole\u010dn\u011b.<\/em><\/div>\n

„Co je s tebou?“ dloubnul do m\u011b loktem Gustav, kdy\u017e vid\u011bl, jak zmu\u010den\u011b se tr\u00e1p\u00edm.<\/em><\/div>\n
„Nic, jsem jen sentiment\u00e1ln\u00ed,“ vymluvil jsem se a pokusil se na tv\u00e1\u0159i vykouzlit \u00fasm\u011bv. Moc mi to ne\u0161lo, tak\u017ee jsem se na to vyka\u0161lal. V kapse mi zavibroval mobil a j\u00e1 ho p\u0159ekvapen\u011b vyt\u00e1hl. Kdo mi te\u010f mohl ps\u00e1t?<\/em><\/div>\n
„P\u0159ij\u010f pros\u00edm t\u011b dovnit\u0159. Pot\u0159ebuju t\u011b,“ st\u00e1lo tam. Co mi mohl Tom te\u010f cht\u00edt? A pro\u010d si nedojde on za mnou, kdy\u017e n\u011bco chce? Chvilku jsem zva\u017eoval, \u017ee se prost\u011b nezvednu a z\u016fstanu sed\u011bt, kde jsem. Nakonec p\u0159ece jen zv\u00edt\u011bzila zv\u011bdavost, a tak jsem se pomalu \u0161oural k chat\u011b. B\u00e1gl s v\u011bcmi jsem m\u011bl je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d v aut\u011b, tak jsem si \u0159ekl, \u017ee si ho aspo\u0148 p\u0159i t\u00e9 p\u0159\u00edle\u017eitosti odnesu dovnit\u0159. Kdy\u017e jsem v\u0161ak otev\u0159el kufr Georgova SUV, nic jsem tam nena\u0161el. Doufal jsem, \u017ee mi ho vzal n\u011bkdo z kamar\u00e1d\u016f a ne n\u011bjak\u00fd idiot, kter\u00fd si cht\u011bl polep\u0161it.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

Uvnit\u0159 chaty bylo naprosto pr\u00e1zdno a taky docela tma. Sv\u00edtilo tu jen jedno sv\u011btlo linouc\u00ed se ze dve\u0159\u00ed, za kter\u00fdmi jsem tu\u0161il kuchy\u0148. \u00dazk\u00fd prou\u017eek osv\u011btloval sotva \u010dtvrtinu vstupn\u00ed haly.<\/em><\/div>\n

„Tome?“ zavolal jsem do prostoru, ale nikdo mi neodpov\u011bd\u011bl. Koutkem oka jsem zaznamenal, jak se za mnou n\u011bco pohnulo, ne\u017e mi na o\u010d\u00edch p\u0159ist\u00e1ly dv\u011b hork\u00e9 dlan\u011b.<\/em><\/div>\n
„M\u00e1m pro tebe p\u0159ekvapen\u00ed,“ za\u0161eptal Tom hlasem, kter\u00fd ve mn\u011b vyvolal spoustu r\u016fzn\u00fdch emoc\u00ed.<\/em><\/div>\n
„Jak\u00e9?“ dok\u00e1zal jsem ze sebe vysoukat. To u\u017e mi ale br\u00e1\u0161ka p\u0159ev\u00e1zal o\u010di \u0161\u00e1tkem, chytil m\u011b za ruku a vedl m\u011b d\u00e1l do hlubin domu. Nejd\u0159\u00edve se m\u011b sna\u017eil navigovat do schod\u016f, ale kdy\u017e hrozilo, \u017ee spadnu a skul\u00edm se dol\u016f jako pytel brambor, vzal m\u011b do n\u00e1ru\u010de a prost\u011b m\u011b vynesl. Kdy\u017e m\u011b kone\u010dn\u011b postavil na nohy, trochu jsem se zakym\u00e1cel.<\/em><\/div>\n
„Tome, kde to jsme?“ vypt\u00e1val jsem se netrp\u011bliv\u011b. Miloval jsem p\u0159ekvapen\u00ed a taky jsem byl dost nedo\u010dkav\u00fd.<\/em><\/div>\n
„Sundej si to,“ poru\u010dil mi br\u00e1\u0161ka a j\u00e1 ho v\u00edc ne\u017e horliv\u011b poslechl. To, co jsem p\u0159ed sebou spat\u0159il, m\u011b dokonale p\u0159ipravilo o hlas. Tom m\u011b zavedl do jednoho z dvojl\u016f\u017ekov\u00fdch pokoj\u016f. Na ka\u017ed\u00e9 voln\u00e9 plo\u0161e byly rozm\u00edst\u011bn\u00e9 tlust\u00e9 sv\u00edce a ve v\u00e1ze na no\u010dn\u00edm stolku st\u00e1ly lilie. Br\u00e1\u0161ka si dokonce zapamatoval i to, jak nesn\u00e1\u0161\u00edm r\u016f\u017ee. Na luxusn\u00ed posteli z \u010derven\u00e9ho d\u0159eva le\u017eela tlust\u00e1 deka, kter\u00e1 p\u0159\u00edmo zvala k tomu, aby si na ni n\u011bkdo lehl. Pokoj\u00edk byl mal\u00fd a jedin\u00fdm dal\u0161\u00edm kouskem n\u00e1bytku byla skromn\u00e1 komoda, u kter\u00e9 jsem vid\u011bl le\u017eet sv\u016fj batoh. Hudba dol\u00e9haj\u00edc\u00ed sem od t\u00e1bor\u00e1ku p\u0159\u00edjemn\u011b dokreslovala celou atmosf\u00e9ru.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

„\u0158\u00edkal jsem si, \u017ee bychom si mohli d\u00e1t vanu,“ uk\u00e1zal Tom na dve\u0159e, kter\u00fdch jsem si p\u0159edt\u00edm v\u016fbec nev\u0161iml, a otev\u0159el je. Za nimi byla schovan\u00e1 mal\u00e1 koupelni\u010dka s vanou na kovov\u00fdch no\u017ei\u010dk\u00e1ch. Br\u00e1\u0161ka u\u017e ji stihl naplnit horkou vodou, na jej\u00ed\u017e hladin\u011b plavala hust\u00e1 vrstva p\u011bny. Do nosu se mi dostala nevt\u00edrav\u00e1 v\u016fn\u011b. Kdybych \u0159ekl, \u017ee jsem ohromen\u00fd, nebylo by to dostate\u010dn\u011b siln\u00e9 vyj\u00e1d\u0159en\u00ed.<\/em><\/div>\n

„To ty…? Jak si?“ koktal jsem nesouvisle. Nebylo mi jasn\u00e9, jak tohle v\u0161echno dok\u00e1zal propa\u0161ovat, ani\u017e by si toho n\u011bkdo v\u0161iml, a hlavn\u011b ani\u017e bych si toho v\u0161imnul j\u00e1.<\/em><\/div>\n
„To je tajemstv\u00ed,“ za\u0161klebil se na opl\u00e1tku Tom a za\u010dal si rozep\u00ednat kalhoty. P\u0159et\u00e1hl si p\u0159es hlavu tri\u010dko a odhodil jej na podlahu. „Jsi na \u0159ad\u011b.“<\/em><\/div>\n
Kone\u010dn\u011b se mi vr\u00e1tila schopnost pohybu, a tak jsem jej napodobil. Do\u0161li jsme do koupelny a trochu rozpa\u010dit\u011b se na sebe pod\u00edvali. Bylo to absurdn\u00ed. Oba jsme v\u011bd\u011bli, jak pod oble\u010den\u00edm vypad\u00e1me, navz\u00e1jem jsme si v\u0161echny ty m\u00edsta osahali rukama i jazykem, nebyl absolutn\u011b \u017e\u00e1dn\u00fd d\u016fvod se styd\u011bt.<\/em><\/div>\n
„Co to m\u00e1\u0161 na ruce?“ zarazil jsem se, kdy\u017e jsem si v\u0161iml \u010dern\u00e9 \u0161mouhy t\u011bsn\u011b pod jeho ramenem.<\/em><\/div>\n
„Ach tohle,“ pochopil a nato\u010dil se ke mn\u011b, abych se mohl l\u00e9pe pod\u00edvat. Bylo to tetov\u00e1n\u00ed a ne jen tak oby\u010dejn\u00e9. Byl to obr\u00e1zek, kter\u00fd jsem nakreslil j\u00e1 u\u017e hrozn\u011b d\u00e1vno a visel p\u0159ip\u00edchnut\u00fd na m\u00e9 zdi. Byla to silueta draka s rozta\u017een\u00fdmi k\u0159\u00eddly.<\/em><\/div>\n
„Kdys to ud\u011blal?“ vyt\u0159e\u0161til jsem o\u010di a opatrn\u011b po inkoustu p\u0159ejel prstem, proto\u017ee k\u016f\u017ee byla je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d zarudl\u00e1.<\/em><\/div>\n
„Kdy\u017e jsi byl na chemii,“ zazubil se na m\u011b. „A taky na matice a t\u011blocviku.“<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/p>\n

Tom sebral odvahu jako prvn\u00ed, jedn\u00edm tahem si sundal boxerky a pak vstoupil do hork\u00e9 l\u00e1zn\u011b. Kdy\u017e jsem do vany vlezl i j\u00e1, hladina stoupla natolik, \u017ee trochu vody i s p\u011bnou vyteklo na podlahu, ale nev\u011bnovali jsme tomu pozornost.<\/em><\/div>\n

Br\u00e1\u0161ka m\u011b p\u0159\u00edmo hltal o\u010dima, chytil m\u011b pod koleny a p\u0159it\u00e1hl bl\u00ed\u017e k sob\u011b, div \u017ee jsme do sebe nenarazili nosy.<\/em><\/div>\n
„L\u00edb\u00ed se ti to?“ zeptal se nejist\u011b a j\u00e1 si uv\u011bdomil, \u017ee jsem mu zat\u00edm je\u0161t\u011b nic nepochv\u00e1lil.<\/em><\/div>\n
„Je to \u00fa\u017easn\u00e9. Nem\u016f\u017eu uv\u011b\u0159it, \u017ee jsi tohle v\u0161echno nachystal.“<\/em><\/div>\n
„Mali\u010dkost,“ zazubil se a m\u011bkce m\u011b pol\u00edbil, p\u0159itom mi dlan\u011bmi hn\u011btla stehna. Sjel mi s nimi a\u017e na bedra a p\u0159it\u00e1hl si m\u011b je\u0161t\u011b o kousek bl\u00ed\u017e, tak\u017ee m\u011b do stehna \u0161\u0165ouchl jeho ztopo\u0159en\u00fd penis. Pane bo\u017ee, opravdu to bylo tady. My to dneska fakt ud\u011bl\u00e1me. Srdce mi za\u010dalo divoce tlouct a jeho ozv\u011bna mi dun\u011bla v hlav\u011b. Jsem p\u0159ipraven\u00fd? M\u00e1m to ud\u011blat?<\/em><\/div>\n
„Uklidni se,“ zavrn\u011bl mi do ucha Tom, kdy\u017e zaznamenal m\u016fj zrychlen\u00fd dech, kter\u00fd o\u010dividn\u011b nebyl zp\u016fsoben vzru\u0161en\u00edm. „Na nic nemysli a jen si to u\u017e\u00edvej,“ pokra\u010doval a za\u010dal m\u011b l\u00edbat na krku. Po p\u00e1te\u0159i mi p\u0159ejel mr\u00e1z, p\u0159esto\u017ee jsem sed\u011bl v hork\u00e9 vod\u011b.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

„Miluju t\u011b,“ \u0161eptl Tom a p\u0159esunul se na druhou stranu krku. Zaklonil jsem hlavu a ze rt\u016f mi uniklo vydechnut\u00ed. Br\u00e1\u0161ka \u00fasp\u011b\u0161n\u011b odv\u00e1d\u011bl pozornost od sv\u00e9 prav\u00e9 ruky, kter\u00e1 se rozhodla prozkoumat m\u00e9 intimn\u00ed partie. Nejd\u0159\u00edve m\u011b n\u011bkolikr\u00e1t pohladil po b\u0159i\u0161e a pak uchopil do dlan\u011b m\u016fj penis. P\u0159ejel v l\u00edn\u00fdch taz\u00edch n\u011bkolikr\u00e1t nahoru a dol\u016f. Voda to v\u0161echno d\u011blala mnohem zaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00ed a neobvyklej\u0161\u00ed.<\/em><\/div>\n

Znovu se p\u0159itiskl na m\u00e1 \u00fasta a vplul mi dovnit\u0159 jazykem. Hned jsem poznal, \u017ee dneska \u017e\u00e1dn\u00fd alkohol nepil. Pot\u011b\u0161ilo m\u011b, \u017ee si tuhle chvilku chce u\u017e\u00edt st\u0159\u00edzliv\u00fd. Nev\u011bd\u011bl jsem, kam s rukama, a tak jsem usoudil, \u017ee nejp\u0159irozen\u011bj\u0161\u00ed bude, kdy\u017e mu je polo\u017e\u00edm kolem krku. Tom se v m\u00e9m kl\u00edn\u011b propracoval a\u017e k varlat\u016fm a jemn\u011b je t\u0159el. Nic takov\u00e9ho jsem neza\u017eil, v\u011bt\u0161inou jsme se soust\u0159edili jen na rychl\u00fd orgasmus a nikdy jsme nem\u011bli pot\u0159ebu zkou\u0161et i jin\u00e9 zp\u016fsoby dr\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed. To jsem je\u0161t\u011b netu\u0161il, \u017ee to nejzaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00ed m\u00e1 teprve p\u0159ij\u00edt. Sjel rukou je\u0161t\u011b n\u00ed\u017e a ukazov\u00e1\u010dkem p\u0159ejel p\u0159es m\u016fj vstup. Mou prvn\u00ed reakc\u00ed bylo m\u00edrn\u00e9 odt\u00e1hnut\u00ed, proto\u017ee jsem to opravdu ne\u010dekal.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

„Budu opatrn\u00fd,“ sl\u00edbil Tom, kdy\u017e jsem na n\u011bj up\u0159el vypla\u0161en\u00fd pohled. „Sta\u010d\u00ed \u0159\u00edct a j\u00e1 p\u0159estanu.“<\/em><\/div>\n

Nevzmohl jsem se na odpov\u011b\u010f, tak\u017ee jsem jen p\u0159ik\u00fdvnul na znamen\u00ed, \u017ee m\u016f\u017ee pokra\u010dovat. A tak se vr\u00e1til k p\u016fvodn\u00ed \u010dinnosti. \u00dapln\u011b zlehounka mi za\u010dal t\u0159\u00edt to m\u00edsto t\u011bsn\u011b pod varlaty a sj\u00ed\u017ed\u011bl st\u00e1le n\u00ed\u017e. Po chvilce dr\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed jsem si uv\u011bdomil, \u017ee je to opravdu vzru\u0161uj\u00edc\u00ed a nev\u011bdomky jsem se za\u010dal pohupovat dop\u0159edu a dozadu proti jeho pohyb\u016fm.<\/em><\/div>\n
„Jsi n\u00e1dhern\u00fd,“ \u0161eptnul mi do tv\u00e1\u0159e, kdy\u017e vid\u011bl, jak se mi stahuje ve slastn\u00fdch grimas\u00e1ch. Cht\u011bl jsem se alespo\u0148 usm\u00e1t, abych mu pod\u011bkoval, v ten moment ale Tom zatla\u010dil a \u0161pi\u010dka jeho prstu do m\u011b vklouzla. Sna\u017eil jsem se tentokr\u00e1t neucuknout a co mo\u017en\u00e1 nejd\u0159\u00edve si na ten pocit zvyknout.<\/em><\/div>\n
„V po\u0159\u00e1dku?“ uji\u0161\u0165oval se br\u00e1\u0161ka a zcela se p\u0159estal h\u00fdbat. Pravd\u011bpodobn\u011b \u010dekal, \u017ee se vyd\u011bs\u00edm.<\/em><\/div>\n
„Jo, pokra\u010duj,“ uklidnil jsem ho, a tak za\u010dal prstem uvnit\u0159 m\u00e9ho t\u011bla kroutit. Nev\u00edm p\u0159esn\u011b, jak bych to m\u011bl popsat. Nejd\u0159\u00edv v\u0161echno bylo hodn\u011b nep\u0159\u00edjemn\u00e9 a divn\u00e9. No prost\u011b jako kdy\u017e se v\u00e1m do t\u011bla tla\u010d\u00ed n\u011bco, co tam rozhodn\u011b nepat\u0159\u00ed. C\u00edtil jsem, jak postupn\u011b pohlcuju cel\u00fd Tom\u016fv ukazov\u00e1\u010dek a hlavou mi b\u011b\u017eelo: To se jako v\u00e1\u017en\u011b n\u011bkomu l\u00edb\u00ed? Jen\u017ee pak Tom najednou ud\u011blal n\u011bjak\u00fd jin\u00fd pohyb a j\u00e1 jsem se kolem n\u011bj sev\u0159el. B\u0159ichem mi projela podivn\u00e1 nov\u00e1 slast.<\/em><\/div>\n
„Ach bo\u017ee,“ \u0159ekl jsem a vy\u0161el jsem Tomovi vst\u0159\u00edc, aby se mu poda\u0159ilo zas\u00e1hnout to m\u00edsto je\u0161t\u011b jednou. Ale a\u0165 se sna\u017eil sebev\u00edc, bylo to marn\u00e9.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

„Zkus\u00edm tam p\u0159idat druh\u00fd prst, jo?“ upozornil m\u011b a j\u00e1 v\u00e1hav\u011b souhlasil. U\u017e jen ukazov\u00e1\u010dek mi p\u0159i\u0161el jako maximum. Nedok\u00e1zal jsem si p\u0159edstavit, \u017ee by se mu n\u011bkdy mohlo poda\u0159it str\u010dit do m\u011b cel\u00fd penis a j\u00e1 si to je\u0161t\u011b nav\u00edc mohl u\u017e\u00edvat.<\/em><\/div>\n

Dle o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed druh\u00fd prst \u0161el dovnit\u0159 je\u0161t\u011b h\u016f\u0159. Zatnul jsem zuby a byl odhodlan\u00fd to zvl\u00e1dnout.<\/em><\/div>\n
„M\u00e1m p\u0159estat?“ ptal se Tom s obavami vepsan\u00fdmi do zamra\u010den\u00e9 tv\u00e1\u0159e.<\/em><\/div>\n
„Ne, prost\u011b pokra\u010duj. Zkus to ud\u011blat trochu rychleji. Vydr\u017e\u00edm to,“ instruoval jsem ho a on poslechl. Nebylo to p\u0159\u00edjemn\u00e9, ale na\u0161el jsem v sob\u011b s\u00edlu jeho prst\u016fm nevzdorovat a instinktivn\u011b je netla\u010dit ven. Kdy\u017e se za\u010dal pohybovat v pravideln\u00fdch intervalech, zase to dost\u00e1valo ten vzru\u0161uj\u00edc\u00ed podt\u00f3n. C\u00edtil jsem, \u017ee mi penis tvrdne a \u0161\u0165ouch\u00e1 Toma do b\u0159icha, ale musel jsem se soust\u0159edit na ji\u017en\u011bj\u0161\u00ed \u010d\u00e1st m\u00e9ho t\u011bla. A pak se to stalo znovu. Vzru\u0161en\u00ed mi sev\u0159elo podb\u0159i\u0161ek, kdy\u017e br\u00e1\u0161ka op\u011bt na\u0161el to m\u00edsto. A ne jednou, opakovan\u011b se trefoval do bodu, jeho\u017e mas\u00e1\u017e m\u011b p\u0159iv\u00e1d\u011bla k \u0161\u00edlenstv\u00ed. Tohle se s hon\u011bn\u00edm v\u016fbec nedalo srovn\u00e1vat. Hodil jsem hlavu dozadu a pro jistotu jsem se zap\u0159el rukama, abych sebou net\u0159\u00edskl o okraj vany.<\/em><\/div>\n
„Je to dobr\u00fd?“ uji\u0161\u0165oval se Tom. Byl jsem si jist\u00fd, \u017ee mus\u00ed m\u00edt v z\u00e1p\u011bst\u00ed k\u0159e\u010d, kdy\u017e ruku dr\u017eel v tak nepohodln\u00e9m \u00fahlu, ale moment\u00e1ln\u011b jsem musel b\u00fdt trochu sobeck\u00fd. Tohle teda bylo n\u011bco.<\/em><\/div>\n
„Jo, nep\u0159est\u00e1vej,“ vysoukal jsem ze sebe. Houpal jsem se dop\u0159edu a dozadu, abych na jeho prsty dopadal tvrd\u011bji. Voda \u0161pl\u00edchala ven, ale bylo mi to jedno.<\/em><\/div>\n
„Ach bo\u017ee,“ kroutil jsem se a m\u011bl jsem dojem, \u017ee se zbl\u00e1zn\u00edm. Tisknul jsem v\u00ed\u010dka k sob\u011b a t\u011blem mi proj\u00ed\u017ed\u011bly vlny vzru\u0161en\u00ed, a\u017e se mi z toho kroutily prsty u nohou. A pak, kdy\u017e jsem si myslel, \u017ee u\u017e to nem\u016f\u017ee b\u00fdt lep\u0161\u00ed, Tom popadl m\u016fj penis a ve stejn\u00e9m tempu, v jak\u00e9m do m\u011b vr\u00e1\u017eel prsty, ho za\u010dal t\u0159\u00edt.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

„Do prdele,“ zaklel jsem, proto\u017ee jsem n\u011bjak pot\u0159eboval uvolnit nap\u011bt\u00ed. H\u00e1zel jsem sebou, jako ryba na suchu a c\u00edtil, jak se mi v b\u0159i\u0161e zhmot\u0148uje n\u011bco velkolep\u00e9ho. Pokusil jsem se otev\u0159\u00edt o\u010di a pod\u00edvat se na br\u00e1\u0161ku, ale ka\u017ed\u00fd dal\u0161\u00ed pohyb m\u011b p\u0159iv\u00e1d\u011bl do ext\u00e1ze, tak\u017ee jsem se na to vyka\u0161lal a jen se tomu poddal. C\u00edtil jsem, \u017ee jsem bl\u00edzko.<\/em><\/div>\n

„U\u017e budu,“ zast\u00e9nal jsem, ale d\u0159\u00edv ne\u017e jsem to stihl do\u0159\u00edct, sev\u0159el jsem se kolem Tomov\u00fdch prst\u016f a bou\u0159liv\u011b vyvrcholil. Rozhodn\u011b to byl jeden z m\u00fdch nejsiln\u011bj\u0161\u00edch orgasm\u016f. Hlava se mi to\u010dila a mraven\u010den\u00ed jsem c\u00edtil i v otekl\u00fdch rtech.<\/em><\/div>\n
„To bylo n\u011bco,“ zaslechl jsem odn\u011bkud z d\u00e1lky bratr\u016fv hlas. Kone\u010dn\u011b jsem dok\u00e1zal vr\u00e1tit hlavu do norm\u00e1ln\u00ed pozice a prohl\u00e9dnout si ho. Tv\u00e1\u0159e m\u011bl \u00fapln\u011b \u010derven\u00e9 od nam\u00e1hav\u00e9 pr\u00e1ce. Vy\u0161plouchali jsme tolik vody, \u017ee hlavi\u010dka jeho penisu te\u010f \u010dn\u011bla nad hladinou.<\/em><\/div>\n
„Chci, abys m\u011b o\u0161ukal,“ vyhrkl jsem a zb\u011bsile ho pol\u00edbil. Pak u\u017e jsem se s ni\u010d\u00edm nezdr\u017eoval a rychle se hrabal z vany ven. Zb\u011b\u017en\u011b jsem se p\u0159et\u0159el ru\u010dn\u00edkem a odhodil jej na podlahu. Chytil jsem Toma za ruku, abych ho popohnal. Nehodlal jsem se zdr\u017eovat s jeho su\u0161en\u00edm, a tak jsem ho rovnou zat\u00e1hl do pokoje. Mrsknul jsem sebou o postel a nestydat\u011b rozt\u00e1hl nohy, aby m\u011bl dobr\u00fd v\u00fdhled na to, kam se chystal vstoupit.<\/em><\/div>\n
„Honem, honem. M\u00e1\u0161 lubrikant?“ popoh\u00e1n\u011bl jsem ho netrp\u011bliv\u011b. „U\u017e se nem\u016f\u017eu do\u010dkat, a\u017e bude\u0161 ve mn\u011b a ojede\u0161 m\u011b.“<\/em><\/div>\n
„Kdo by to byl \u0159ekl, \u017ee je v tob\u011b ukryt\u00e1 takov\u00e1 mal\u00e1 d\u011bvka,“ sm\u00e1l se Tom, kdy\u017e se vyhoupl na postel. Lehl si na m\u011b, a\u017e m\u011b cel\u00e9ho zm\u00e1\u010del, ale bylo mi to jedno. P\u0159i kontaktu na\u0161i nah\u00e9 poko\u017eky mi za\u010dal penis op\u011bt tvrdnout. Tohle bylo to nejlep\u0161\u00ed, co jsem kdy za\u017eil. A to jsem netu\u0161il, jak \u00fa\u017easn\u00e9 to bude, a\u017e do m\u011b Tom za\u010dne p\u0159ir\u00e1\u017eet a j\u00e1 budu moct sledovat jeho tv\u00e1\u0159, kdy\u017e do m\u011b vyvrchol\u00ed.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

O p\u00e1r hodin pozd\u011bji okol\u00ed domu utichlo a v\u0161ichni se v zna\u010dn\u011b opil\u00e9m stavu dopot\u00e1celi do sv\u00fdch postel\u00ed. St\u00e1le jsem le\u017eel nah\u00fd a na hrudn\u00edku mu spo\u010d\u00edvala Tomova hlava. U\u017e hodn\u011b dlouhou dobu le\u017eel a pravideln\u011b oddechoval. Vn\u00edmal jsem, jak ke mn\u011b tiskne ruku a ma\u010dk\u00e1 m\u011b v objet\u00ed, jako bych byl jeho ply\u0161ov\u00fd medv\u00eddek. Mn\u011b se bohu\u017eel sp\u00e1nku nedost\u00e1valo. Nebyl jsem si jist\u00fd, jak dlouho u\u017e tady le\u017e\u00edm s o\u010dima vyt\u0159e\u0161t\u011bn\u00fdma do d\u0159ev\u011bn\u00e9ho stropu. A z nepochopiteln\u00e9ho d\u016fvodu jsem se c\u00edtil h\u016f\u0159 a h\u016f\u0159. P\u0159es v\u0161echny ty kr\u00e1sn\u011b chvilky, kter\u00e9 jsme si u\u017eili b\u011bhem ve\u010dera, jsem v sob\u011b nedok\u00e1zal zapla\u0161it pochybnosti, jestli tohle v\u0161echno nebyla jedna velk\u00e1 chyba.<\/em><\/div>\n

P\u0159ed o\u010dima se mi za\u010dala r\u00fdsovat budoucnost, jak\u00e1 m\u011b \u010dekala. Najdeme si s Tomem byt, prvn\u00edch p\u00e1r m\u011bs\u00edc\u016f n\u00e1m bude sta\u010dit, co m\u00e1me na\u0161et\u0159eno, abychom vy\u0161li. Za\u010dneme si hledat pr\u00e1ci a snad se n\u00e1m i poda\u0159\u00ed n\u011bjakou z\u00edskat. Tom je chytr\u00fd a \u0161ikovn\u00fd, mohl by d\u011blat prakticky cokoliv. Od pr\u00e1ce na stavb\u011b a\u017e po u\u010ditele v hudebce. Ale co j\u00e1? V ni\u010dem praktick\u00e9m jsem nijak nevynikal. Nesn\u00e1\u0161el jsem \u0161p\u00ednu a na nic jsem nem\u011bl dost trp\u011blivosti. Nakonec skon\u010d\u00edm za pokladnou n\u011bkde v supermarketu a budu to nen\u00e1vid\u011bt. A nakonec to za\u010dnu vy\u010d\u00edtat Tomovi, proto\u017ee jen kv\u016fli n\u011bmu jsem se rozhodl z\u016fstat. A pak se za\u010dneme nesn\u00e1\u0161et. Budeme se h\u00e1dat, a nakonec se rozejdeme. P\u0159ijdu tak o svou \u017eivotn\u00ed l\u00e1sku, ale taky o bratra.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

Panika mi proudila \u017eilami jako jed. D\u00fdchal jsem kr\u00e1tce a m\u011blce. Tom se ze span\u00ed zavrt\u011bl, ale neprobudil se. Tohle nesm\u00edm dopustit. Takov\u00fd osud pro n\u00e1s nen\u00ed. Mus\u00edm okam\u017eit\u011b vypadnout. Hlavu jsem m\u011bl najednou \u00fapln\u011b pr\u00e1zdnou. Jedin\u00e1 my\u0161lenka, kter\u00e1 mi tam sv\u00edtila, byla: Ute\u010d.<\/em><\/div>\n

Vysoukal jsem se ze sev\u0159en\u00ed Tomov\u00fdch pa\u017e\u00ed a ve sp\u011bchu<\/a> na sebe nah\u00e1zel oble\u010den\u00ed. Popadl jsem popruh sv\u00e9ho batohu a na moment se zarazil. Tom se p\u0159evalil na z\u00e1da a do\u0161iroka rozt\u00e1hl ruce. I te\u010f m\u011bl na tv\u00e1\u0159i spokojen\u00fd v\u00fdraz. D\u0159\u00edv, ne\u017e jsem si stihl v\u0161echno rozmyslet, jsem se oto\u010dil a pel\u00e1\u0161il pry\u010d. Kdy\u017e jsem st\u00e1l p\u0159ed chatou, kone\u010dn\u011b jsem m\u011bl pocit, \u017ee dok\u00e1\u017eu nat\u00e1hnout do plic trochu vzduchu. Roze\u0161el jsem se po lesn\u00ed cest\u011b a doufal, \u017ee dok\u00e1\u017eu j\u00edt dost rychle, abych se dostal na hlavn\u00ed d\u0159\u00edv, ne\u017e Tom zjist\u00ed, \u017ee jsem pry\u010d. N\u011bco si stopnu a pak se uvid\u00ed. \u010c\u00edm d\u00e1l jsem byl, t\u00edm l\u00e9pe mi bylo. \u00dazkost u\u017e byla pry\u010d a d\u00fdchal jsem skoro norm\u00e1ln\u011b. P\u0159esto jsem nemohl ignorovat bolest, kter\u00e1 m\u011b tla\u010dila na hrudn\u00edku. Set\u0159el jsem si slzu, je\u017e mi unikla z koutku oka. Takov\u00e1 muka dok\u00e1\u017ee zp\u016fsobit jen zlomen\u00e9 srdce.<\/p>\n

<\/em>autor: Becs<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Becs Tom „Promi\u0148,“ omlouval se Bill, kdy\u017e se ke mn\u011b zase p\u0159ipojil. Ve tv\u00e1\u0159i byl \u00fapln\u011b \u010derven\u00fd a trochu sup\u011bl, proto\u017ee pr\u00e1v\u011b dohr\u00e1la n\u011bjak\u00e1 \u0161\u00edlen\u00e1 diskoskladba a on byl nucen\u00fd na ni tan\u010dit spolu s holkama. Nebo sp\u00ed\u0161 se slepi\u010d\u00edm klubem,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[671],"tags":[],"class_list":["post-1265","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-school-reunion"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1265","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1265"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1265\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1265"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1265"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1265"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}