{"id":12650,"date":"2010-01-09T15:30:00","date_gmt":"2010-01-09T14:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=12620"},"modified":"2010-01-09T15:30:00","modified_gmt":"2010-01-09T14:30:00","slug":"prosim-ne-16","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/01\/09\/prosim-ne-16\/","title":{"rendered":"Pros\u00edm… ne! 16."},"content":{"rendered":"
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
I tentokr\u00e1t Tom \u010dekal odm\u00edtnut\u00ed, Bill v\u0161ak le\u017eel na z\u00e1dech jako mal\u00e9 miminko, ve tv\u00e1\u0159i m\u011bl ve\u0161kerou and\u011blskou nevinnost a oddan\u011b na Toma hled\u011bl. Ano, srd\u00ed\u010dko mu v hrudi bu\u0161ilo o sto \u0161est, ale p\u0159itom v\u011bd\u011bl, \u017ee Tom mu neubl\u00ed\u017e\u00ed, a nav\u00edc, s\u00e1m cht\u011bl Tomovi d\u00e1t to, o \u010dem v\u011bd\u011bl, \u017ee po tom bratr tolik tou\u017e\u00ed, av\u0161ak taktn\u011b to v sob\u011b maskuje. Proto na n\u011bj te\u010f pomalu mrkl uhlov\u011b \u010dern\u00fdmi \u0159asami.<\/div>\n
„Tomi… ud\u011blej to… v\u011b\u0159\u00edm ti,“ vydechl tich\u00fdm \u0161epotem a znovu se d\u016fv\u011b\u0159iv\u011b na Toma zad\u00edval.<\/div>\n
Ten tomu nemohl uv\u011b\u0159it. Bill mu s\u00e1m dobrovoln\u011b nab\u00edz\u00ed s\u00e1m sebe? To p\u0159ece nem\u016f\u017ee p\u0159ijmout, ne te\u010f, kdy\u017e Bill st\u011b\u017e\u00ed p\u0159ekon\u00e1v\u00e1 obdob\u00ed strachu a o\u0161kliv\u00fdch vzpom\u00ednek! Jen\u017ee v tu chv\u00edli uc\u00edtil, jak se dva dlouh\u00e9 bled\u00e9 prsty lehce dotkly jeho prav\u00e9 tv\u00e1\u0159e.<\/div>\n
„Tomi… v\u00edm, \u017ee po tom tou\u017e\u00ed\u0161… v\u00edm to… a taky v\u00edm, \u017ee mi neubl\u00ed\u017e\u00ed\u0161… jestli m\u00e1 n\u011bkdo pr\u00e1vo se m\u011b dot\u00fdkat, jsi to jedin\u011b ty,“ vydechl Bill a znovu zamrkal \u0159asami. „Pros\u00edm…“<\/div>\n
Tom mu v\u011bnoval up\u0159en\u00fd pohled. Bratrovy o\u010di byly od t\u011bch jeho tak bl\u00edzko a on jim nedok\u00e1zal odolat…<\/div>\n
„Tak dob\u0159e,“ p\u0159ik\u00fdvnul po chv\u00edli. „Ale ty mi slib, \u017ee kdy\u017e se ti to nebude l\u00edbit… tak mi \u0159ekne\u0161 a j\u00e1 p\u0159estanu, ano? Nechci, aby ses \u010dehokoliv b\u00e1l…“<\/div>\n
Bill p\u0159ik\u00fdvl. Jestli m\u011bl je\u0161t\u011b z n\u011b\u010deho strach, tak ho po tomhle Tomov\u011b uji\u0161t\u011bn\u00ed definitivn\u011b zahnal. Jeho \u00fasta se zvlnila do \u00fasm\u011bvu a tro\u0161ku na\u0161pulil sv\u00e9 bl\u00fdskav\u00e9 rty, \u010demu\u017e Tom neodolal a jemn\u011b se jich dotkl. Chvilku se o n\u011b jen tak lehce t\u0159el, vychutn\u00e1vaj\u00edc si tak jejich jemnou jahodovou p\u0159\u00edchu\u0165, kterou zp\u016fsobil lesk, a pak se jich opatrn\u011b dotkl jazykem. Bill jeho n\u011bmou \u017e\u00e1dost okam\u017eit\u011b vysly\u0161el, pootev\u0159el rty a s\u00e1m sv\u00fdm jazykem vy\u0161el tomu Tomovu vst\u0159\u00edc.<\/p>\n<\/div>\n
Ani jeden z chlapc\u016f nem\u011bli pon\u011bt\u00ed, kolik \u010dasu str\u00e1vili dlouh\u00fdmi n\u011b\u017en\u00fdmi polibky pln\u00fdmi l\u00e1sky. Ani nezvy\u0161ovali jejich intenzitu, v\u011bd\u011bli, \u017ee maj\u00ed tis\u00edc mo\u0159\u00ed \u010dasu, a v\u0161echno si rad\u0161i pln\u011b vychutn\u00e1vali. Tom p\u0159itom l\u00e1skypln\u011b hladil Billova z\u00e1da a Bill na opl\u00e1tku zaklesl sv\u00e9 huben\u00e9 ruce kolem Tomova krku, kter\u00fd ob\u010das jemn\u011b \u0161krabkal p\u011bst\u011bn\u00fdmi neh\u00fdtky.<\/div>\n
\n
Po n\u011bjak\u00e9 dob\u011b se Tom rty opatrn\u011b p\u0159em\u00edstil na Bill\u016fv b\u011blostn\u00fd krk. Vn\u00edmal sv\u00fdmi nab\u011bhl\u00fdmi pol\u0161t\u00e1\u0159ky ka\u017edi\u010dk\u00fd \u00fader srdce, proh\u00e1n\u011bj\u00edc\u00ed krev kr\u010dn\u00ed tepnou, vn\u00edmal ka\u017edi\u010dk\u00fd n\u00e1dech i v\u00fddech. Chvilku takhle Billa ope\u010dov\u00e1val, co\u017e jeho br\u00e1\u0161ka radostn\u011b p\u0159ij\u00edmal a s p\u0159imhou\u0159en\u00fdma o\u010dima si to v\u0161echno a\u017e do dna vychutn\u00e1val, na\u010de\u017e se od n\u011bj na chv\u00edli odd\u00e1lil. T\u00e1zav\u011b se na Billa zad\u00edval a vyhrnul sv\u00e9 dlouh\u00e9 tri\u010dko, \u010d\u00edm\u017e odhalil svou vypracovanou hru\u010f. A\u017e teprve ve chv\u00edli, kdy zaznamenal Bill\u016fv obdivn\u00fd pohled a slab\u00fd n\u00e1znak \u00fasm\u011bvu, teprve pak si tri\u010dko p\u0159et\u00e1hl p\u0159es hlavu. Nejrad\u0161i by takhle ihned vid\u011bl i Billa, ale necht\u011bl ho d\u011bsit, bylo mu u\u017e tak velikou odm\u011bnou a ct\u00ed, \u017ee se Bill nechal u\u017e tak dlouhou dobu dne\u0161n\u00edho ve\u010dera od n\u011bj rozmazlovat. Proto za\u010dal u sebe, aby si Bill nap\u0159ed tro\u0161ku zvykl. Znovu ho za\u010dal l\u00edbat a teprve ve chv\u00edli, kdy se Bill naprosto uvolnil, si dovolil vyhrnout tri\u010dko i jemu.<\/p>\n<\/div>\n
Bill se ani nehnul. Ano, rozbu\u0161ilo se mu srdce, ale sta\u010dil mu jedin\u00fd pohled do Tomov\u00fdch o\u010d\u00ed, pln\u00fdch n\u011bhy a porozum\u011bn\u00ed, a nechal si tri\u010dko p\u0159et\u00e1hnout p\u0159es hlavu \u00fapln\u011b.<\/div>\n
Tomovi v\u0161ak v tu chv\u00edli potemn\u011bly o\u010di a zlostn\u011b se v nich bl\u00fdsklo, kdy\u017e spat\u0159il dlouh\u00e9 jizvy na bratrov\u00fdch z\u00e1dech.<\/div>\n
„Ten hajzl!“ zasy\u010del, neuv\u011bdomil si v\u0161ak, \u017ee pr\u00e1v\u011b n\u00e1hl\u00e1 zm\u011bna v\u00fdrazu v jeho obli\u010deji vehnala do Billov\u00fdch o\u010d\u00ed strach.<\/div>\n
„Co… co se d\u011bje?“ \u0161pitl nep\u0159irozen\u011b vysok\u00fdm hl\u00e1skem a boj\u00e1cn\u011b se natiskl na matraci. Ur\u010dit\u011b svou neznalost\u00ed v t\u00e9hle tematice n\u011bco zkazil, a Tom mu te\u010f m\u00edsto kr\u00e1sn\u00e9ho milov\u00e1n\u00ed vraz\u00ed p\u00e1r facek.<\/div>\n
„D\u011bje se to, \u017ee bych tomu sr\u00e1\u010dovi, co ti ubli\u017eoval, nejrad\u0161i rozsekal hubu na cimpr campr!“ zlobil se Tom. „Vid\u011bl jsi u\u017e, co m\u00e1\u0161 na z\u00e1dech? Jak je m\u00e1\u0161 od toho kokota zjizven\u00fd?“<\/div>\n
Bill jenom zavrt\u011bl hlavou a st\u011b\u017e\u00ed zadr\u017eoval pl\u00e1\u010d. V\u011bd\u011bl to. V\u011bd\u011bl od sam\u00e9ho po\u010d\u00e1tku, \u017ee po tom \u00fanosu se u\u017e Tomovi nebude l\u00edbit tak jako p\u0159edt\u00edm, a tady byl d\u016fkaz. Jeho jizvy bratra pobou\u0159ily, a te\u010f to nejsp\u00ed\u0161 p\u011bkn\u011b schyt\u00e1… Ani necekl, kdy\u017e si ho Tomovy siln\u00e9 ruce st\u00e1hly k sob\u011b je\u0161t\u011b bl\u00ed\u017e a tro\u0161ku se p\u0159ikr\u010dil v o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed r\u00e1ny, co v\u0161ak ne\u010dekal ani v nejmen\u0161\u00edm, byl citliv\u00fd dotek hebk\u00fdch rt\u016f p\u0159esn\u011b do m\u00edst, kter\u00e1 u\u017e byla zahojen\u00e1, ale o nich\u017e Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee mu je v dob\u011b zajet\u00ed rozsek\u00e1val bi\u010d nebo \u017eelezn\u00e1 ty\u010d. Opatrn\u011b nato\u010dil svou hlavu sm\u011brem k Tomovi a ke sv\u00e9mu \u00fa\u017easu spat\u0159il po bratrov\u011b tv\u00e1\u0159i st\u00e9kat slzy.<\/p>\n<\/div>\n
„Bo\u017ee, l\u00e1sko…“ zachrapt\u011bl Tom a znovu jej na okam\u017eik polaskal rty, kter\u00e9 se te\u010f m\u00edrn\u011b t\u0159\u00e1sly. „Odmala jsem ti sliboval, \u017ee v\u017edycky budu s tebou… \u017ee t\u011b p\u0159ede v\u0161ema a p\u0159ede v\u0161\u00edm ochr\u00e1n\u00edm… a ve chv\u00edli, kdys to pot\u0159eboval nejv\u00edc, jsem tam nebyl… zradil jsem t\u011b,“ popot\u00e1hl nosem, na v\u00edc u\u017e ale nem\u011bl \u010das, Bill toti\u017e uchopil jeho obli\u010dej do sv\u00fdch dlan\u00ed.<\/div>\n
„Tomi, tys m\u011b nezradil,“ ujistil ho tich\u00fdm, ale pevn\u00fdm hlasem. „Kdybys… kdybys tam se mnou byl, nejen, \u017ee by ti ten lump mohl taky ubl\u00ed\u017eit, ale nav\u00edc… nav\u00edc bys za\u017eil n\u011bco, co douf\u00e1m neza\u017eije\u0161 nikdy v \u017eivot\u011b… na t\u011bch p\u00e1r dn\u00ed tam se ned\u00e1 zapomenout,“ za\u0161eptal ti\u0161e Bill a s\u00e1m se sna\u017eil zapla\u0161it dot\u011brn\u00e9 vzpom\u00ednky. „Pros\u00edm… pokra\u010duj,“ zaprosil ti\u0161e.<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ p\u0159ik\u00fdvl Tom nejist\u011b a opatrn\u011b za\u010dal hladit Billovy boky. Ud\u011blal chybu, \u017ee te\u010f dal najevo svou slabost, ur\u010dit\u011b to Billovi cel\u00e9 p\u0159ipomn\u011bl. Rad\u0161i se tedy za\u010dal znovu v\u011bnovat tomu p\u016fvabn\u00e9mu t\u011blu, kter\u00e9 m\u011bl p\u0159ed o\u010dima, hladil ho, l\u00edbal, uklid\u0148oval.<\/div>\n
„Tolik… tolik jsem se b\u00e1l, \u017ee t\u011b u\u017e nikdy neuvid\u00edm, a jsem tak \u0161\u0165astn\u00fd, \u017ee u\u017e jsi zase se mnou,“ p\u0159iznal po chv\u00edli ti\u0161e. „Bez tebe… bez tebe jsem nemohl \u017e\u00edt… jedin\u00fd, co m\u011b dr\u017eelo p\u0159i \u017eivot\u011b, byl fakt, \u017ee jsi je\u0161t\u011b na\u017eivu… ach l\u00e1sko,“ povzdychl si, \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b smutkem, \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b blahem nad pocity, jimi\u017e se jeho mysl plnila pot\u00e9, co se s bratrem mazlil, a nejist\u011b zvedl ke sv\u00fdm rt\u016fm Billovu leva\u010dku.<\/div>\n
Vid\u011bl, jak Bill posmutn\u011ble sklopil o\u010di, aby se nemusel d\u00edvat na to, co mu po mal\u00ed\u010dku z\u016fstalo, Tom si v\u0161ak ji\u017e solidn\u011b zahojenou r\u00e1nu je\u0161t\u011b v\u00edce p\u0159ibl\u00ed\u017eil ke rt\u016fm, na\u010de\u017e na ni jem\u0148oulince fouknul a pak ji za\u010dal velice opatrn\u011b laskat rty. Bill zeza\u010d\u00e1tku rukou slab\u011b cuknul, ale Tom ho dr\u017eel p\u0159\u00edli\u0161 pevn\u011b na to, aby se z jeho sev\u0159en\u00ed mohl vysmeknout. Ustra\u0161en\u011b sledoval bratrovu reakci, o\u010dek\u00e1val ka\u017edou chv\u00edli projevy zhnusen\u00ed \u010di alespo\u0148 n\u011bjak\u00e9ho odporu, ale Tom ho naopak n\u011b\u017en\u011b konej\u0161il a polibky na zran\u011bn\u00e9 m\u00edsto prol\u00ednal citliv\u00fdm fouk\u00e1n\u00edm.<\/p>\n<\/div>\n
„L\u00e1sko… tak moc t\u011b miluju… nikdy ti neubl\u00ed\u017e\u00edm… v\u011b\u0159 mi, l\u00e1sko,“ za\u0161eptal Tom a \u017e\u00e1dostiv\u011b se op\u011bt zmocnil Billov\u00fdch rt\u016f.<\/div>\n
„V\u011b\u0159\u00edm ti,“ odpov\u011bd\u011bl Bill up\u0159\u00edmn\u011b a tro\u0161ku nadzvedl p\u00e1nev hned, jakmile uc\u00edtil, jak Tomova ruka nejist\u011b bloud\u00ed na knofl\u00edku jeho kalhot, a kr\u00e1tce p\u0159ik\u00fdvl. Netrvalo dlouho a Tom ho zbavil kalhot, na\u010de\u017e to sam\u00e9 ud\u011blal se sebou, \u010d\u00edm\u017e velice z\u0159eteln\u011b odhalil velikou vybouleninu, kter\u00e1 se r\u00fdsovala pod jeho spodn\u00edm pr\u00e1dlem. V\u0161iml si Billova popla\u0161en\u00e9ho pohledu.<\/div>\n
„Neboj se… kdy\u017e nebude\u0161 cht\u00edt, porad\u00edm si s t\u00edm… nechci t\u011b do ni\u010deho nutit,“ uji\u0161\u0165oval ho znovu.<\/div>\n
Bill kr\u00e1tce p\u0159ik\u00fdvnul. Jako by na v\u0161echno \u0161patn\u00e9, co se mu stalo, zapomn\u011bl, te\u010f pro n\u011bj existoval jedin\u011b Tom. Ale m\u011bl velik\u00fd strach, dosud nem\u011bl pohlavn\u00ed styk s chlapcem. Ano, p\u0159esto\u017ee ze sebe na ve\u0159ejnosti a pro m\u00e9dia d\u011blal nevinn\u00e9ho slu\u0161\u0148\u00e1\u010dka, u\u017e pro\u017eil n\u011bkolik kr\u00e1sn\u00fdch noc\u00ed s d\u00edvkami, ale to bylo p\u0159edt\u00edm, ne\u017e si uv\u011bdomil, co k Tomovi c\u00edt\u00ed. A te\u010f ho napl\u0148oval strach z toho, \u017ee n\u011bco pokaz\u00ed…<\/p>\n<\/div>\n
Jako by mu \u010detl my\u0161lenky, Tom ho pevn\u011b dlan\u011bmi uchopil za obli\u010dej.<\/div>\n
„Jsem tady s tebou, l\u00e1sko… neboj se, nebudu na tebe sp\u011bchat… spolu to zvl\u00e1dneme, jenom mi d\u016fv\u011b\u0159uj.“<\/div>\n
Bill polkl, ale pak se na Toma pousm\u00e1l. Zhluboka se nadechl, aby se alespo\u0148 tro\u0161ku uvolnil, a jemn\u011b rozechv\u011bl\u00fdmi prsty polo\u017eil bratrovu dla\u0148 na lem sv\u00fdch boxerek.<\/div>\n
„Je to na tob\u011b, Tomi… ud\u011bl\u00e1m, co \u0159ekne\u0161.“<\/div>\n
A oba v tu chv\u00edli v\u011bd\u011bli, \u017ee t\u00edm Bill nenazna\u010duje svou absolutn\u00ed pod\u0159\u00edzenost ve v\u0161em a v\u017edycky, v\u017edy\u0165 m\u011bl svou hlavu a pro n\u011bj typickou tvrdo\u0161\u00edjnost, pro tento ve\u010der v\u0161ak hodlal nechat ve\u0161ker\u00e9 v\u016fd\u010d\u00ed schopnosti na Tomovi. Zad\u00edval se mu do o\u010d\u00ed, aby v nich na\u0161el d\u016fv\u011bru a jistotu, \u017ee se mu nic bolestiv\u00e9ho nestane, a to v nich taky na\u0161el. Nep\u0159est\u00e1val v hypnotizaci t\u011bch dvou temn\u00fdch kukadel a t\u00e9m\u011b\u0159 ani nevn\u00edmal, \u017ee je Tom oba dva zbavil posledn\u00edch kousk\u016f oble\u010den\u00ed. Odhodil si havran\u00ed cop\u00e1nky p\u0159es rameno, neust\u00e1val v o\u010dn\u00edm kontaktu a soust\u0159edil se hlavn\u011b na to, aby n\u011b\u017en\u00fdm hlazen\u00edm sv\u00e9ho mal\u00e9ho br\u00e1\u0161ku uklid\u0148oval a uji\u0161\u0165oval, \u017ee je \u010dek\u00e1 jenom to kr\u00e1sn\u00e9. Sem tam zapojil do akce i rty, p\u0159esto v\u0161ak jen tak, aby o\u010dn\u00ed kontakt nep\u0159eru\u0161il, zat\u00edmco dlan\u011bmi se pomalou\u010dku p\u0159esouval do Billova rozkroku.<\/div>\n
„Neboj se, neubl\u00ed\u017e\u00edm ti,“ zopakoval svou p\u0159\u00edsahu a mazliv\u011b se dlan\u011bmi za\u010dal o Billovo p\u0159irozen\u00ed t\u0159\u00edt tak dlouho, dokud nezaslechl tichou\u010dk\u00e9 steny, a kdy\u017e vzhl\u00e9dl, spat\u0159il na Billov\u011b tv\u00e1\u0159i zav\u0159en\u00e9 o\u010di a bla\u017een\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
„L\u00edb\u00ed?“ ujistil se, a kdy\u017e Bill zasn\u011bn\u011b p\u0159ik\u00fdvnul, sklonil se k jeho penisu rty a pomalou\u010dku, aby si Bill mohl zvykat, jej nap\u0159ed ol\u00edzl sv\u00fdm jazykem a pak jej n\u011b\u017en\u011b vs\u00e1l, p\u0159i\u010dem\u017e dlan\u011bmi za\u010dal hladit jeho miniaturn\u00ed zade\u010dek. Soust\u0159edil se na tu hebkou k\u016f\u017ei a na to, aby se to Billovi co nejv\u00edce l\u00edbilo, a evidentn\u011b se trefoval rovnou do \u010dern\u00e9ho, Bill se toti\u017e pod n\u00edm jemn\u011b kroutil a vzdychal pod n\u00e1porem euforie.<\/div>\n
„Tomi… tak moc t\u011b miluju,“ \u0161eptl a bezd\u011b\u010dn\u011b zaklonil svou p\u016fvabnou hlavu, namot\u00e1vaj\u00edc si p\u0159itom na prsty jednotliv\u00e9 cop\u00e1nky.<\/p>\n<\/div>\n
Tom cht\u011bl odpov\u011bd\u011bt, ale proto\u017ee m\u011bl plnou pusu, rad\u0161i se jen pousm\u00e1l a opatrn\u011b prsty za\u010dal prozkoum\u00e1vat prostor mezi hube\u0148ou\u010dk\u00fdmi p\u016flkami, u nich\u017e se rozhodn\u011b nedalo \u0159\u00edct, \u017ee by obsahovaly cosi jako z\u00e1soby tuku. Nep\u0159estal v jejich l\u00e1skypln\u00e9m ohmat\u00e1v\u00e1n\u00ed, dokud ve sv\u00fdch rtech nepoc\u00edtil teplou\u010dkou odm\u011bnu za sv\u00e9 sna\u017een\u00ed, a pak se nat\u00e1hl k \u0161upl\u00edku no\u010dn\u00edho stolku, kter\u00fd v sob\u011b ukr\u00fdval tubu s chladiv\u00fdm gelem. Sto\u010dil pohled zp\u00e1tky na postel a chvili\u010dku se kochal pohledem na Billa, kter\u00fd odevzdan\u011b le\u017eel v pozici, v jak\u00e9 ho Tom le\u017eet zanechal. V\u011bnoval mu povzbudiv\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
„Neboj se… ni\u010deho se neboj, l\u00e1sko… neubl\u00ed\u017e\u00edm ti,“ pohladil ho n\u011b\u017en\u011b po tv\u00e1\u0159i. „Ale kdybys necht\u011bl, nebo se ti to nel\u00edbilo, tak \u0159ekni.“<\/div>\n
„Dob\u0159e… ale te\u010f pokra\u010duj, pros\u00edm,“ \u0161pitl Bill. „J\u00e1 chci…“<\/div>\n
Tom k\u00fdvnul a tro\u0161ku se mu rozbu\u0161ilo srdce. V\u017edycky s Billem o v\u0161em mluvili, a d\u00edky tomu v\u011bd\u011bl, \u017ee jeho br\u00e1\u0161ka v tomhle oboru mnoho zku\u0161enost\u00ed nem\u00e1, a on mu necht\u011bl ubl\u00ed\u017eit. Av\u0161ak srdce ho vyb\u00edzelo k \u010din\u016fm… Opatrn\u011b promazanou rukou zatla\u010dil a ani ned\u00fdchal, kdy\u017e se kolem jeho ukazov\u00e1\u010dku rozlinulo teplo Billova t\u011bla. Zaslechl bolestn\u00e9 syknut\u00ed, ale ne\u017e stihl cokoliv ud\u011blat, Bill, by\u0165 s k\u0159e\u010dovit\u011b sev\u0159en\u00fdma o\u010dima, proti jeho prstu tro\u0161ku p\u0159irazil.<\/div>\n
„Tomi, pros\u00edm, nep\u0159est\u00e1vej!“ zasku\u010del, p\u0159esto\u017ee c\u00edtil uvnit\u0159 sebe nezvykl\u00fd nep\u0159\u00edjemn\u00fd tlak. Necht\u011bl ze sebe ud\u011blat je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed citlivku ne\u017e je, proto se po kr\u00e1tk\u00e9 dob\u011b p\u0159esunul na b\u0159icho a obli\u010dej p\u0159itom ukryl do pol\u0161t\u00e1\u0159e. Proto Tom nemohl vid\u011bt, jak ve chv\u00edli, kdy do Billa v domn\u011bn\u00ed, \u017ee se mu to l\u00edb\u00ed, pronikl, jak mu do o\u010d\u00ed vstoupily slzy ostr\u00e9 bodav\u00e9 bolesti. Jeho t\u011blo se cel\u00e9 napjalo a za\u010dal j\u00edm proj\u00ed\u017ed\u011bt t\u0159as. Pevn\u011b skousnul rty, aby mu neunikl ani jeden n\u00e1\u0159ek, av\u0161ak ve sv\u00e9m nitru k\u0159i\u010del, na\u0159\u00edkal, prosil. Bolelo ho to, necht\u011bl ale kazit Tomovi radost, to rad\u0161i um\u0159e bolest\u00ed, ne\u017e aby mu op\u011bt up\u0159el to, co mu takovou dobu ze strachu odm\u00edtal d\u00e1t. Uc\u00edtil na sv\u00e9 \u0161\u00edji dotek m\u011bkk\u00fdch rt\u016f, ten ale po chv\u00edli p\u0159ebila panika v jeho hlav\u011b.<\/div>\n
„Bill\u00ed… dobr\u00fd?“ \u0161eptl lehce ud\u00fdchan\u011b Tom, cht\u011bl se ujistit, \u017ee se nic ned\u011bje, kdy\u017e u\u017e Billovi nemohl vid\u011bt do obli\u010deje. Post\u0159ehl slab\u00e9 p\u0159ik\u00fdvnut\u00ed, proto tedy pokra\u010doval. Postupn\u011b zrychloval tempo, proto\u017ee v\u011bd\u011bl, \u017ee u\u017e nebude dlouho trvat, a uc\u00edt\u00ed kr\u00e1snou \u00falevu od toho nap\u011bt\u00ed, kter\u00e9 pulzovalo cel\u00fdm jeho \u00fadem.<\/div>\n
„Bill\u00ed, u\u017e… u\u017e…“<\/div>\n
Nedo\u0159ekl a vzepjal se ve slastn\u00e9 k\u0159e\u010di. Bill se taky cel\u00fd napnul, ov\u0161em pod n\u00e1porem bolesti posledn\u00edho p\u0159\u00edrazu. Sta\u010dil si sice do pol\u0161t\u00e1\u0159e ut\u0159\u00edt uplakan\u00e9 o\u010di, ne\u017e se oto\u010dil na Toma, ten ale d\u00edky zarudl\u00e9mu b\u011blmu okam\u017eit\u011b poznal, \u017ee \u00fasm\u011bv na bratrov\u011b tv\u00e1\u0159i nen\u00ed up\u0159\u00edmn\u00fd. Posmutn\u011ble se na n\u011bj zad\u00edval, na\u010de\u017e si ti\u0161e povzdychl.<\/div>\n
„M\u011bl jsi mi to \u0159\u00edct,“ promluvil po chv\u00edli s podt\u00f3nem v\u00fd\u010ditky. „Necht\u011bl jsem, abys trp\u011bl.“<\/div>\n
„Tomi, ale j\u00e1…“<\/div>\n
„Bolelo t\u011b to, a nel\u017ei, \u017ee ne!“ vy\u0161t\u011bkl Tom trochu prud\u010deji, ne\u017e m\u011bl v \u00famyslu, za co\u017e by si vz\u00e1p\u011bt\u00ed nejrad\u0161i nafackoval.<\/div>\n
Bill na n\u011bj jen up\u0159el sv\u00e9 \u010dokol\u00e1dov\u00e9 o\u010di, pln\u00e9 omluvy i bolesti, a p\u0159es okraj hust\u00fdch \u0159as se mu p\u0159elilo p\u00e1r t\u0159pytiv\u00fdch slz.<\/div>\n
„J\u00e1… jen jsem cht\u011bl… abys byl \u0161\u0165astn\u00fd… abys se mnou za\u017eil taky i n\u011bco jin\u00e9ho, ne\u017e jenom starosti a probl\u00e9my,“ \u0161pitl rozt\u0159esen\u011b a ani\u017e by \u010dekal na Tomovu odpov\u011b\u010f, se slzami v o\u010d\u00edch se utekl zamknout do sv\u00e9ho pokoje, nechaj\u00edc Toma zcela samotn\u00e9ho, jen s jeho v\u00fd\u010ditkami a pocitem, \u017ee mlad\u0161\u00edmu br\u00e1\u0161kovi o\u0161kliv\u011b ubl\u00ed\u017eil.<\/p>\n<\/div>\n
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: \u00c1\u010fa I tentokr\u00e1t Tom \u010dekal odm\u00edtnut\u00ed, Bill v\u0161ak le\u017eel na z\u00e1dech jako mal\u00e9 miminko, ve tv\u00e1\u0159i m\u011bl ve\u0161kerou and\u011blskou nevinnost a oddan\u011b na Toma hled\u011bl. Ano, srd\u00ed\u010dko mu v hrudi bu\u0161ilo o sto \u0161est, ale p\u0159itom v\u011bd\u011bl, \u017ee Tom mu neubl\u00ed\u017e\u00ed,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[266],"tags":[],"class_list":["post-12650","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-prosim-ne"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12650","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=12650"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12650\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=12650"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=12650"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=12650"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}