{"id":12653,"date":"2010-01-08T18:30:00","date_gmt":"2010-01-08T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=12623"},"modified":"2010-01-08T18:30:00","modified_gmt":"2010-01-08T17:30:00","slug":"midnight-sun-9","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/01\/08\/midnight-sun-9\/","title":{"rendered":"Midnight Sun 9."},"content":{"rendered":"
autor: Bubbly<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Bill tup\u011b z\u00edral na sv\u016fj odraz v zrcadle a p\u0159em\u00fd\u0161lel. M\u011bl dojem, \u017ee se zbl\u00e1znil. Opravdu sly\u0161el Tom\u016fv hlas, nebo u\u017e mu okoln\u00ed sv\u011bt leze na nervy tolik, \u017ee z toho blouzn\u00ed? Ne, byl si doopravdy jist\u00fd, \u017ee ho sly\u0161el. Tom\u016fv dokonal\u00fd p\u0159\u00edzvuk by poznal kdekoliv a kdykoliv. Tom byl v jeho hlav\u011b mnohem \u010dast\u011bji, ne\u017e bylo zdr\u00e1vo. Mnohem v\u00edc, ne\u017e by m\u011bl b\u00fdt bratr v bratrov\u00fdch my\u0161lenk\u00e1ch.<\/div>\n
Z p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed ho vytrhly kroky, kter\u00e9 se najednou ozvaly vedle n\u011bho. Bill sebou popla\u0161en\u011b \u0161kubl a zad\u00edval se p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00ed Vanie do z\u00e1\u0159iv\u00fdch fialov\u00fdch o\u010d\u00ed. Vypadal nad\u0161en\u011b z n\u011b\u010deho, o \u010dem Bill nem\u011bl ani tu\u0161en\u00ed. P\u0159ekvapen\u011b na ni zamrkal, ale ne\u0159ekl ani slovo.<\/div>\n
„Jak se c\u00edt\u00ed\u0161?“ zeptala se ho m\u00ed\u0161enka ti\u0161e.<\/div>\n
Bill sklopil hlavu ke sv\u00fdm ruk\u00e1m polo\u017een\u00fdm na d\u0159ev\u011bn\u00e9m stolku, a pak se na sebe zase pod\u00edval do zrcadla.<\/div>\n
„Je mi fajn,“ \u0159ekl potichu, ale s\u00e1m v\u011bd\u011bl, \u017ee to nebyla pravda. „Byla u m\u011b Selenia.“<\/div>\n
Vania st\u00e1hla obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„A co cht\u011bla?“<\/div>\n
„Ptala se, jestli jsem v po\u0159\u00e1dku potom, co Massen\u2026“ Bill nedomluvil a polkl slzy. Je\u0161t\u011b chv\u00edli se na sebe d\u00edval, a potom sto\u010dil o\u010di k Vaniinu odrazu ve skle. Up\u0159en\u011b ho pozorovala, nehnula ani brvou. Nevypadala zamy\u0161len\u011b, u\u017e ani tak nez\u00e1\u0159ila nad\u0161en\u00edm. Zd\u00e1la se tak uvoln\u011bn\u00e1 a neutr\u00e1ln\u00ed, \u017ee kdyby se j\u00ed na n\u011bco zeptal, odpov\u011bd\u011bla by bez dechu a nevzru\u0161en\u011b.<\/div>\n
Najednou p\u0159e\u0161l\u00e1pla a m\u00edrn\u011b se usm\u00e1la, aby neodhalila \u0161pi\u010d\u00e1ky. „Brzo bude dob\u0159e, Bille.“<\/div>\n
„Co t\u00edm mysl\u00ed\u0161?“ zeptal se j\u00ed a oto\u010dil se k zrcadlu z\u00e1dy.<\/div>\n
„Uvid\u00ed\u0161. Dneska v noci necho\u010f sp\u00e1t a nikoho k sob\u011b nepou\u0161t\u011bj,“ usm\u00e1la se tajemn\u011b, mnohem v\u00edc \u0161iroce, ne\u017e p\u0159ed chv\u00edl\u00ed. „M\u00e1m pro tebe p\u0159ekvapen\u00ed.“ Dodala a potom vyplula z pokoje, nesly\u0161n\u011b jako duch.<\/div>\n
\n
Tom si na sob\u011b nev\u0161iml \u017e\u00e1dn\u00e9 viditeln\u00e9 zm\u011bny, kdy\u017e nepo\u010d\u00edtal to, jak siln\u00fd a zdrav\u00fd se c\u00edtil a jak moc byl r\u00e1d, \u017ee sly\u0161el Bill\u016fv hlas, i kdy\u017e jen ve sv\u00fdch my\u0161lenk\u00e1ch. Byl tak r\u00e1d, \u017ee byl jeho br\u00e1\u0161ka na\u017eivu a v po\u0159\u00e1dku. U\u017e brzo si ho odvede zp\u00e1tky dom\u016f, t\u00edm si byl jist\u00fd. Tak jist\u00fd, jako\u017ee znovu vyjde slunce.<\/div>\n
\u010cekal na noc. N\u011bco mu \u0159\u00edkalo, \u017ee Vania p\u0159ijde a odvede ho za Billem. Tom se t\u011b\u0161il, a\u017e to \u010dernovlas\u00e9 stvo\u0159en\u00ed, na kter\u00e9m mu tolik z\u00e1le\u017eelo, obejme a nikdy ho nepust\u00ed.<\/div>\n
\u010cas se vlekl, a\u017e to snad ani nebylo mo\u017en\u00e9. Jenom jedna minuta trvala jako polovina cel\u00e9ho dne, a slunce se ch\u00fdlilo k z\u00e1padu velice pomalu. Kdyby to jen bylo mo\u017en\u00e9, Tom byl ho popadl a schoval by ho za obzor okam\u017eit\u011b, aby u\u017e mohl b\u00fdt po boku sv\u00e9ho bratra.<\/div>\n
Nakonec se p\u0159ece jenom setm\u011blo. Tom post\u00e1val venku ve studen\u00e9m no\u010dn\u00edm vzduchu a d\u00edval se p\u0159\u00edmo p\u0159ed sebe. Slab\u00fd v\u00edtr si pohr\u00e1val s jeho rozevl\u00e1t\u00fdm tri\u010dkem. Vid\u011bl mnohem l\u00edp, ne\u017e by vid\u011bl kter\u00fdkoliv \u010dlov\u011bk a tak si rychle v\u0161iml bl\u00ed\u017e\u00edc\u00ed se d\u00edvky s fialov\u00fdma jisk\u0159iv\u00fdma o\u010dima. U\u017e jakmile ji vid\u011bl, cukl mu koutek v jemn\u00e9m \u00fasm\u011bvu.<\/div>\n
„Nev\u00edm,“ \u0159ekl pomalu, „cos mi ud\u011blala, ale d\u011bkuju.“<\/div>\n
„Za m\u00e1lo,“ odv\u011btila Vania a k\u00fdvla mu sm\u011brem, kter\u00fdm se m\u00e1 vydat. „N\u00e1sleduj m\u011b.“<\/div>\n
Tom ani nep\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, jestli ano, nebo ne, prost\u011b se za Vaniou vydal. Pomalu kr\u00e1\u010del jeden krok za n\u00ed a sledoval jej\u00ed ladnou ch\u016fzi. Kdyby pod pl\u00e1\u0161t\u011bm nevid\u011bl st\u0159\u00eddat se jej\u00ed kroky, \u0159ekl by, \u017ee se nedot\u00fdk\u00e1 nohama zem\u011b, ale pluje vzduchem jako plachetnice na klidn\u00e9 vodn\u00ed hladin\u011b.<\/div>\n
„Kam m\u011b vede\u0161?“ zeptal se potichu, jako by jeho hlasit\u00fd hlas mohl naru\u0161it ticho, do kter\u00e9ho bylo polo\u017een\u00e9 sp\u00edc\u00ed m\u011bsto.<\/div>\n
Vania se na n\u011bho ani neoto\u010dila, jen se rozhl\u00e9dla o\u010dima z jedn\u00e9 strany na druhou. „Za Billem. Ne zrovna na bezpe\u010dn\u00e9 m\u00edsto.“<\/div>\n
„To je mi jasn\u00fd. Ale kam?“<\/div>\n
Tentokr\u00e1t se mu pod\u00edvala do o\u010d\u00ed. „Na stranu p\u016flno\u010dn\u00edho slunce,“ odv\u011btila s m\u00edrn\u00fdm \u00fasm\u011bvem a pokra\u010dovala neru\u0161en\u011b ve sv\u00e9 cest\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
Bill nerv\u00f3zn\u011b p\u0159ech\u00e1zel pokoj. Byl si skoro jist\u00fd, \u017ee u\u017e je venku tma, a\u010dkoliv tady byla tma neust\u00e1le. Pom\u00fd\u0161lel na ten lidsk\u00fd sv\u011bt, ve kter\u00e9m \u017eil Tom. Vania mu v noci sl\u00edbila p\u0159ekvapen\u00ed, tak kde je? Bill byl rozt\u011bkan\u00fd. D\u011bsil se toho, \u017ee do pokoje najednou vtrhne Massen a v\u0161echno mu pokaz\u00ed.<\/div>\n
Za dve\u0159mi se ozvaly hlasit\u00e9 kroky. Bill se schoval za sk\u0159\u00edn\u00ed vedle dve\u0159\u00ed a jen nepatrn\u011b vykukoval, kdyby mu n\u011bkdo n\u00e1hodou vrazil do pokoje. T\u0159\u00e1sl se po cel\u00e9m t\u011ble a bez dechu vy\u010dk\u00e1val.<\/div>\n
Dve\u0159e se rozl\u00e9tly do stran, jak je n\u011bkdo prudce otev\u0159el. Bill se p\u0159ikr\u010dil a zpoza sk\u0159\u00edn\u011b mu \u010douhala jenom \u010dern\u00e1 chocholka vlas\u016f a jedno vyd\u011b\u0161en\u00e9 oko, aby vid\u011bl, kdo se p\u0159i\u0159\u00edtil do pokoje jako velk\u00e1 voda a bude mu cht\u00edt ubl\u00ed\u017eit. Vid\u011bl vysokou postavu v \u010dern\u00e9m pl\u00e1\u0161ti s kapuc\u00ed. Nevid\u011bl doty\u010dn\u00e9mu do obli\u010deje, ale m\u011bl dojem, \u017ee c\u00edt\u00ed ve svoj\u00ed bl\u00edzkosti Vaniu. Ale klidn\u011b to mohl b\u00fdt Massen\u016fv klam, tak\u017ee rad\u011bji z\u016fstal schovan\u00fd. A pak p\u0159i\u0161el \u0161ok, kdy\u017e zaslechl p\u0159\u00edli\u0161 zn\u00e1m\u00fd hlas.<\/div>\n
„Tak kde je? \u0158\u00edkala jsi, \u017ee tady ur\u010dit\u011b bude!“ mra\u010dil se Tom.<\/div>\n
Osoba v pl\u00e1\u0161ti si sundala kapucu a oto\u010dila se do dve\u0159\u00ed. „Je tady, c\u00edt\u00edm ho. A poj\u010f dovnit\u0159, a\u0165 t\u011b nikdo nevid\u00ed!“ ch\u0148apla Toma za ruku a vt\u00e1hla ho do pokoje. Byla to Vania, Bill by ji poznal v\u0161ude. A ten druh\u00fd doty\u010dn\u00fd byl opravdu jeho bratr.<\/div>\n
S hlasit\u00fdm v\u00fdk\u0159ikem se vy\u0159\u00edtil ze sv\u00e9ho \u00fakrytu a sko\u010dil Tomovi kolem krku. „Tome!“ k\u0159i\u010del jeho jm\u00e9no s nad\u0161en\u00edm a slzami \u0161t\u011bst\u00ed v o\u010d\u00edch. Vania post\u00e1vala o dva kroky d\u00e1l a zav\u00edrala dve\u0159e, aby je n\u011bkdo nevid\u011bl a nesly\u0161el. Ov\u0161em, nev\u0161imla si Eternity, kter\u00e1 ji sledovala z lidsk\u00e9ho sv\u011bta a\u017e sem. P\u0159ikr\u010dila se u dve\u0159\u00ed a poslouchala.<\/p>\n<\/div>\n
Kdy\u017e se Bill dostate\u010dn\u011b objal s Tomem, za\u010dal kolem n\u011bj vesele poskakovat jako mal\u00e9 d\u00edt\u011b. Byl tak \u0161\u0165astn\u00fd, \u017ee byl jeho bratr zase s n\u00edm. Doslova pi\u0161t\u011bl \u0161t\u011bst\u00edm, a\u010dkoliv Tom jeho nad\u0161en\u00ed tolik nesd\u00edlel. Vania ho upozor\u0148ovala, \u017ee pokud je tady n\u011bkdo najde, a pokud n\u011bkdo zjist\u00ed, co Vania ud\u011blala, bude z toho neskute\u010dn\u011b velk\u00fd pr\u016f\u0161vih, kter\u00fd m\u016f\u017ee skon\u010dit jenom jedin\u00fdm c\u00edlem – jeden z nich skon\u010d\u00ed hodn\u011b \u0161patn\u011b. M\u00ed\u0161enka te\u010f st\u00e1la v \u010dern\u00e9m dlouh\u00e9m pl\u00e1\u0161ti u zrcadla a pozorovala ty dva.<\/div>\n
„Bille!“ ok\u0159ikl Tom bratra. „Zti\u0161 se trochu, nikdo o mn\u011b nesm\u00ed v\u011bd\u011bt!“<\/div>\n
Bill se zastavil. „A-a-a co se stane, kdy\u017e to n\u011bkdo zjist\u00ed, \u017ee jsi tady?“ zakoktal se.<\/div>\n
Vania se u\u0161kl\u00edbla. „Tak to ani necht\u011bj v\u011bd\u011bt.“<\/div>\n
Bill se zamra\u010dil. „Co t\u00edm chce\u0161 nazna\u010dit, Vanio?“<\/div>\n
„Co mysl\u00ed\u0161?“ odsekla a najednou prudce otev\u0159ela dve\u0159e. Za nimi st\u00e1la Eternity, Selenia a k ne\u0161t\u011bst\u00ed v\u0161ech i Massen.<\/div>\n
Bill zapi\u0161t\u011bl a schoval se za Toma, kter\u00fd se najednou zamra\u010dil. V\u011bd\u011bl, s k\u00fdm m\u00e1 tu \u010dest a rozhodn\u011b se nebude jenom d\u00edvat, jak se bude n\u011bkomu ubli\u017eovat. Necht\u011bl nechat ubl\u00ed\u017eit Billovi, proto\u017ee byl jednou polovinou jeho srdce, a ani Vanie, proto\u017ee ho dostala a\u017e sem a vd\u011b\u010dil j\u00ed za to, \u017ee se znovu shledal s Billem.<\/p>\n<\/div>\n
„Ale, ale, ale,“ zatleskla Massen a ud\u011blal t\u0159i kroky do pokoje. „Vanio, Vanio,“ pronesl d\u00edv\u010dino jm\u00e9no a Vania zavr\u010dela. „Opravdu si mysl\u00ed\u0161, \u017ee jsem takov\u00fd idiot?“<\/div>\n
„Doufala jsem v to,“ ohradila se Vania a hned potom se po n\u00ed Eternity ohnala a uhodila ji do obli\u010deje. Te\u010f na sebe ob\u011b vr\u010dely a spalovaly jedna druhou pohledem. Massen polo\u017eil ruku Eternity na rameno.<\/div>\n
„Klid, d\u00edt\u011b,“ zavrn\u011bl n\u011b\u017en\u011b.<\/div>\n
Tom nerv\u00f3zn\u011b p\u0159e\u0161l\u00e1pnul, \u010d\u00edm\u017e na sebe necht\u011bn\u011b p\u0159ipoutal Massenovu pozornost. Massen se na n\u011bho chv\u00edli up\u0159en\u011b d\u00edval, jako kdyby se p\u0159en\u00e1\u0161el jeho my\u0161lenkami a seznamoval se s n\u00edm pomoc\u00ed jeho mysli. Tomovi to nebylo p\u0159\u00edjemn\u00e9 a c\u00edtil to. Ud\u011blal krok stranou a Bill, jako jeho st\u00edn, ho n\u00e1sledoval.<\/div>\n
Massen najednou za\u010dal vr\u010det jako \u0161\u00edlen\u00fd. Vania pochopila, \u017ee poznal, \u017ee z Toma je dhamp\u00fdr, a tak se p\u0159ed n\u011bho rychle postavila. \u010cern\u00fd pl\u00e1\u0161\u0165 se j\u00ed vlnil kolem t\u011bla jako z\u00e1voj z p\u00e1ry.<\/div>\n
„Co jsi to provedla, Vanio!“ za\u0159val hlasit\u011b. Selenia se vedle n\u011bho p\u0159ikr\u010dila pod t\u00edhou jeho hlasu, kter\u00e1 dopadla na v\u0161echny. „M\u016f\u017ee\u0161 n\u00e1s tak ohrozit v\u0161echny!“<\/div>\n
Vania se usm\u00e1la. „Rad\u0161i n\u00e1s v\u0161echny ohroz\u00edm, ne\u017e abych se d\u00edvala, jak si ostatn\u00ed p\u0159ivlast\u0148uje\u0161 n\u00e1sil\u00edm!“<\/div>\n
„Tahle chyba t\u011b bude st\u00e1t \u017eivot.“<\/div>\n
„Tak a\u0165,“ odsekla. „Ale ned\u00e1m ti ho jenom tak.“<\/div>\n
Massen jenom k\u00fdvl a proti Vanie vyst\u0159elila Eternity. Bill, kr\u010d\u00edc\u00ed se za Tomem, jen nerad poslouchal cvak\u00e1n\u00ed zub\u016f a v\u00fdk\u0159iky, kter\u00e9 zapl\u0148ovaly m\u00edstnost. P\u0159es to v\u0161echno si nev\u0161iml, jak se k n\u011bmu bl\u00ed\u017e\u00ed Massen. A neb\u00fdt Toma, b\u016fh v\u00ed, jak by to dopadlo.<\/p>\n<\/div>\n
Tom po Massenovi vystartoval, ale n\u011bkolik set let star\u00fd vamp\u00fdr byl mnohem zku\u0161en\u011bj\u0161\u00ed a tu\u0161il, co m\u00e1 o\u010dek\u00e1vat. Jednou rukou srazil Toma na zem, a\u010dkoliv se Tom urputn\u011b br\u00e1nil zuby nehty. Vamp\u00fdr ho srazil na lopatky, a stejn\u011b tak Eternity polo\u017eila Vaniu. Najednou se zd\u00e1lo, \u017ee je v\u0161emu konec.<\/div>\n
„Vy dv\u011b,“ uk\u00e1zal na Seleniu a Eternity. „Odve\u010fte Vaniu k pran\u00fd\u0159i. A vy,“ k\u00fdvl ke dv\u011bma vamp\u00fdr\u016fm. „Vezm\u011bte tam i tyhle dva. A\u0165 se pokochaj\u00ed t\u00edm, co je bude \u010dekat p\u0159i podobn\u00e9 chyb\u011b,“ usm\u00e1l se na\u0161tvan\u011b a ode\u0161el z m\u00edstnosti.<\/div>\n
Vamp\u00fd\u0159i popadli Billa s Tomem a t\u00e1hli je chodbou n\u011bkam pry\u010d, ani\u017e by ti dva tu\u0161ili, co stra\u0161n\u00e9ho se m\u016f\u017ee st\u00e1t.<\/p>\n<\/div>\n
Vania sledovala Eternity, jak j\u00ed z\u00e1p\u011bst\u00ed uzamyk\u00e1 do okov\u016f u d\u0159ev\u011bn\u00e9ho pran\u00fd\u0159e. Neb\u00e1la se toho, co j\u00ed \u010dek\u00e1. A\u017e kdy\u017e se v m\u00edstnosti objevili i Bill s Tomem, zd\u011bsila se. Pod\u00edvala se na Massena, kter\u00fd pobaven\u011b v\u0161echno sledoval.<\/div>\n
„Co to d\u011bl\u00e1\u0161?“ vyjekla.<\/div>\n
Pokr\u010dil ramenem. „Co mysl\u00ed\u0161? Trest\u00e1m je m\u00edrn\u011bj\u0161\u00edm zp\u016fsobem ne\u017e tebe.“<\/div>\n
„Nechci, aby to vid\u011bli!“ Vania v\u011bd\u011bla, co j\u00ed \u010dek\u00e1, ale necht\u011bla, aby ti dva tu\u0161ili, co se tady odehraje.<\/div>\n
Massen zavrt\u011bl hlavou. „Nejsi na m\u00edst\u011b, kdy bys mohla porou\u010det mn\u011b.“<\/div>\n
Vania cukla s okovy, ale dr\u017eely ji pevn\u011b na m\u00edst\u011b. „Nem\u016f\u017ee\u0161 to ud\u011blat!“<\/div>\n
„Ale ano, m\u016f\u017eu!“<\/div>\n
Massena nic nezlom\u00ed, a tak Vania jen marn\u011b sledovala, jak Bill s Tomem kle\u010d\u00ed na studen\u00e9 podlaze, hl\u00edd\u00e1ni dv\u011bma vamp\u00fdry. Uvid\u00ed to. Uvid\u00ed jej\u00ed stra\u0161n\u00fd konec. Tohle bylo hor\u0161\u00ed ne\u017e trest smrti. Zanech\u00e1 to v nich o\u0161kliv\u00e9 a hlubok\u00e9 r\u00e1ny. Massen v\u011bd\u011bl, pro\u010d to d\u011bl\u00e1. Tou\u017e\u00ed je oba vyprovokovat, aby se ho pokusili zab\u00edt. A on je pak bude moci mu\u010dit jako d\u0159\u00edve Billa.<\/div>\n
Vania se pod\u00edvala na Toma. V\u011bd\u011bla, \u017ee on jedin\u00fd te\u010f bude vn\u00edmat, kdy\u017e mu promluv\u00ed do mysli.<\/div>\n
„Tome, poslouchej,“<\/em> zaprosila.<\/div>\n
„Co se to d\u011bje, Vanio? Co to d\u011blaj\u00ed?“<\/em><\/div>\n
„To nen\u00ed d\u016fle\u017eit\u00e9! Poslouchej m\u011b a poslouchej m\u011b dob\u0159e – mus\u00ed\u0161 hl\u00eddat Billa, a\u0165 neud\u011bl\u00e1 hloupost. A\u0165 se stane cokoliv, ani jeden z v\u00e1s nesm\u00ed volit bezhlav\u011b. Rozum\u00ed\u0161?“<\/em><\/div>\n
„Ano.“<\/em><\/div>\n
Vania vystoupila z jeho mysli a pora\u017een\u011b sklonila hlavu. U\u017e neud\u011bl\u00e1 nic, co by ji zachr\u00e1nilo. Co mohla, dok\u00e1zala. Te\u010f u\u017e bude v\u0161echno jen na nich. Porad\u00ed si a ona to v\u00ed. V\u011b\u0159\u00ed v to\u2026<\/p>\n<\/div>\n
autor: Bubbly<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Bubbly Bill tup\u011b z\u00edral na sv\u016fj odraz v zrcadle a p\u0159em\u00fd\u0161lel. M\u011bl dojem, \u017ee se zbl\u00e1znil. Opravdu sly\u0161el Tom\u016fv hlas, nebo u\u017e mu okoln\u00ed sv\u011bt leze na nervy tolik, \u017ee z toho blouzn\u00ed? Ne, byl si doopravdy jist\u00fd, \u017ee ho sly\u0161el.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[281],"tags":[],"class_list":["post-12653","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-midnight-sun"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12653","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=12653"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12653\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=12653"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=12653"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=12653"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}