{"id":12663,"date":"2010-01-07T17:00:00","date_gmt":"2010-01-07T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=12633"},"modified":"2010-01-07T17:00:00","modified_gmt":"2010-01-07T16:00:00","slug":"ztracene-a-nalezene-1-3","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/01\/07\/ztracene-a-nalezene-1-3\/","title":{"rendered":"Ztracen\u00e9 a nalezen\u00e9 1\/3"},"content":{"rendered":"
autor: Tenshi88<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
„Simone, uklidn\u011bte se! My je najdeme. V\u0161echno bude\u2026“<\/div>\n
„Hlavn\u011b ne\u0159\u00edkejte v po\u0159\u00e1dku!“ David\u016fv pokus uklidnit hysterickou matku dvoj\u010dat byl p\u0159eru\u0161en jej\u00edm k\u0159ikem. Ch\u00e1pal to. A neum\u011bl ut\u011b\u0161ovat. Nadechl se a odd\u00e1lil telefon od ucha. \u010cekal, a\u017e se uklidn\u00ed. Po chvilce linka opravdu utichla.<\/div>\n
„Simone?“ Oz\u00fdvalo se pouze zoufal\u00e9 vzlyk\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
„Slibte mi to,“ za\u0161eptala a z jej\u00edho hlasu byly patrn\u00e9 slzy.<\/div>\n
„Pros\u00edm?“<\/div>\n
„Slibte mi, \u017ee je najdete.“ David sly\u0161el ten zoufal\u00fd podt\u00f3n, pot\u0159ebu m\u00edt nad\u011bji\u2026 Proto se slovy: „Slibuji, \u017ee ud\u011bl\u00e1m, my v\u0161ichni ud\u011bl\u00e1me, v\u0161echno pro to, abychom je na\u0161li,“ zav\u011bsil. Slo\u017eil hlavu do dlan\u00ed. Tohle bylo to nejhor\u0161\u00ed, co kdy za\u017eil.<\/div>\n
Zlomen\u011b zam\u00ed\u0159il ke zbytku kapely, ozn\u00e1mit jim tuhle „zpr\u00e1vu“. Bude to \u0161patn\u00e9, to v\u011bd\u011bl hned, jakmile vstoupil do j\u00eddelny. Georg s Gustavem se pr\u00e1v\u011b vesele sm\u00e1li nad ob\u011bdem. Jakmile je vid\u011bl, m\u011bl chu\u0165 se oto\u010dit a prost\u011b ut\u00e9ct. Nadechl se. V\u0161imli si ho.<\/div>\n
„Davide? D\u011bje se n\u011bco? Vypad\u00e1\u0161 docela blb\u011b.“ Oba se zasm\u00e1li. Sedl si a nadechl se. „Vlastn\u011b\u2026“<\/div>\n
\n
Billa probudily slune\u010dn\u00ed paprsky, kter\u00e9 bez p\u0159ek\u00e1\u017eky bloudily po jeho tv\u00e1\u0159i. Zavrt\u011bl se. „Je\u0161t\u011b chvilku\u2026“ pot\u00e9 se prudce vymr\u0161til do sedu v n\u00e1hl\u00e9m z\u00e1blesku reality. „Panebo\u017ee,“ vydechl jenom p\u0159i pohledu na tu zk\u00e1zu p\u0159ed sebou. V\u0161ude se v\u00e1lely trosky jejich lodi. On s\u00e1m sed\u011bl na p\u00edsku a p\u0159ihlouple hled\u011bl na vlny t\u0159\u00ed\u0161t\u00edc\u00ed se o b\u0159eh. Nech\u00e1pal. Teprve kdy\u017e si v\u0161iml t\u011bla le\u017e\u00edc\u00edho nehybn\u011b v p\u00edsku, vyjekl. „Tome!“ Rozeb\u011bhl se, nedbaje na krev, co mu tekla z r\u00e1ny na noze, k nehybn\u00e9 osob\u011b. „Br\u00e1\u0161ko!“ Klekl si k n\u011bmu a zoufale se sna\u017eil naj\u00edt zn\u00e1mku \u017eivota. Po tv\u00e1\u0159\u00edch se mu spustily slzy. Co m\u00e1 d\u011blat? Zoufale vzpom\u00ednal na hodiny prvn\u00ed pomoci ve \u0161kole a p\u0159ipadal si bezmocn\u00fd. T\u0159\u00e1sl se. Zd\u00e1lo se mu, \u017ee p\u0159eci jenom na\u0161el slab\u00fd tep. Co kdy\u017e\u2026 ne! To teda ne! Jestli maj\u00ed um\u0159\u00edt, tak spole\u010dn\u011b. Ale ne te\u010f, nedovol\u00ed to! Za\u010dal mu mas\u00edrovat hrudn\u00edk. Jedna\u2026 dva\u2026 t\u0159i\u2026 nadechl se. P\u0159ilo\u017eil sv\u00e1 \u00fasta na jeho. Vdechoval sv\u016fj vzduch do jeho plic a modlil se. Znovu. Jedna\u2026 dv\u011b\u2026 kdy\u017e to zopakoval pot\u0159et\u00ed, uc\u00edtil pohyb. Tom za\u010dal ka\u0161lat. Bill se slzami v o\u010d\u00edch pozoroval, jak jeho br\u00e1\u0161ka ka\u0161le vodu. Jen co vid\u011bl, \u017ee se jeho hrudn\u00edk zase pravideln\u011b zved\u00e1 v trhav\u00e9m n\u00e1dechu, vrhl se mu do n\u00e1ru\u010de a povalil ho do p\u00edsku. \u0160vito\u0159il mu do ucha, jak se b\u00e1l a jak si myslel, \u017ee\u2026 \u017ee\u2026 Tom ho poslouchal a teprve te\u010f mu do\u0161lo, pro\u010d se probral s Billov\u00fdmi \u00fasty na sv\u00fdch. Pevn\u011b ho objal. „Bille, v\u017edy\u0165 ty jsi m\u011b zachr\u00e1nil,“ vydechl mu do vlas\u016f a p\u0159itiskl ho k sob\u011b je\u0161t\u011b pevn\u011bji.<\/p>\n<\/div>\n
„Snad nejslavn\u011bj\u0161\u00ed dvoj\u010data ne t\u00e9to planet\u011b, polovina n\u011bmeck\u00e9 hudebn\u00ed skupiny Tokio hotel, se prost\u011b vypa\u0159ila. Na sv\u00e9 ka\u017edoro\u010dn\u00ed dovolen\u00e9 si podle cestovn\u00ed agentury najali soukromou jachtu, v prudk\u00e9 bou\u0159i z\u0159ejm\u011b nezvl\u00e1dli lo\u010f ovl\u00e1dnout. Co se d\u011blo d\u00e1l, o tom se m\u016f\u017eeme jen dohadovat. Pob\u0159e\u017e\u00ed oce\u00e1nu je \u0161irok\u00e9 a podle badatel\u016f je v t\u00e9to oblasti spousta neobydlen\u00fdch oblast\u00ed, kde by s trochou \u0161t\u011bst\u00ed mohla dvoj\u010data \u010dekat na z\u00e1chranu\u2026“<\/em> Simone u\u017e d\u00e1l nesnesla poslouchat tyhle \u0159e\u010di od lid\u00ed, co hledaj\u00ed jenom senzaci. Ona v\u011bd\u011bla, \u017ee \u017eij\u00ed. Jej\u00ed chlape\u010dci… Usedav\u011b se rozplakala.<\/p>\n<\/div>\n
David p\u0159ech\u00e1zel po m\u00edstnosti kolem dokola. Byl v koloto\u010di. Neust\u00e1l\u00e1 prohl\u00e1\u0161en\u00ed do tisku, rozhovory pro televizi, vysv\u011btlov\u00e1n\u00ed\u2026 ut\u011b\u0161ov\u00e1n\u00ed\u2026 on s\u00e1m by pot\u0159eboval ut\u011b\u0161it. V\u011bd\u011bl, \u017ee jako mana\u017eer skupiny m\u00e1 zodpov\u011bdnost. Mus\u00ed prost\u011b\u2026<\/div>\n
„P\u0159ipraven?“ Nasadil si sluch\u00e1tka s mikrofonem a povzdechl si. Odevzdan\u011b p\u0159ik\u00fdvl. Znovu a znovu. Georga s Gustavem poslal dom\u016f k rodin\u00e1m. Br\u00e1nili se, ale v\u011bd\u011bli, \u017ee oni sami nem\u016f\u017eou nic ud\u011blat.<\/div>\n
Vrtuln\u00edky neust\u00e1le prohled\u00e1valy oblast ze vzduchu, policejn\u00ed \u010dluny br\u00e1zdily ka\u017ed\u00fd kout oce\u00e1nu s jedin\u00fdm c\u00edlem – naj\u00edt aspo\u0148 zn\u00e1mku toho, \u017ee jsou dvoj\u010data je\u0161t\u011b na \u017eivu.<\/p>\n<\/div>\n
„Bille, br\u00e1\u0161ko.“ Tom jemn\u011b zat\u0159\u00e1sl bratrov\u00fdm t\u011blem. Necht\u011bl ho budit, ale po\u0159\u00e1d le\u017eeli na pl\u00e1\u017ei a on c\u00edtil, jak se mu drobn\u00e9 t\u011bl\u00ed\u010dko v n\u00e1ru\u010d\u00ed chv\u011bje chladem. Pak se zarazil. „Bille!“ Bill sebou \u0161kubl a prudce otev\u0159el o\u010di, kter\u00e9 na n\u011bj te\u010f nech\u00e1pav\u011b poulil.<\/div>\n
„V\u017edy\u0165 ty krv\u00e1c\u00ed\u0161. Mus\u00edme to vy\u010distit a\u2026“ za\u010dal se zvedat. Bill kolem n\u011bj obmotal sv\u00e9 \u0161t\u00edhl\u00e9 pa\u017ee v roztomil\u00e9m gestu objet\u00ed.<\/div>\n
„Z\u016fsta\u0148 takhle, j\u00e1 jsem se o tebe b\u00e1l.“<\/div>\n
„Bille\u2026“ Tom byl v\u00e1\u017en\u011b dojat\u00fd a v\u011bd\u011bl, jak se musel jeho br\u00e1\u0161ka c\u00edtit, on s\u00e1m se c\u00edtil hrozn\u011b jenom p\u0159i pomy\u0161len\u00ed, \u017ee by se n\u011bco stalo Billovi, ale\u2026 „Br\u00e1\u0161ko, te\u010f vstaneme, pod\u00edv\u00e1me se, co z\u016fstalo z na\u0161ich z\u00e1sob, ano? Pot\u0159ebuje\u0161 tu r\u00e1nu vy\u010distit. Ne\u010derti se. Chce\u0161 dostat infekci? Najdeme n\u011bco k j\u00eddlu, pit\u00ed a p\u016fjdeme sp\u00e1t. R\u00e1no se tu porozhl\u00eddneme.“ Vstal, chytil Billa za ruku a t\u00e1hl ho sm\u011brem k trosk\u00e1m, ve kter\u00fdch rozeznal i sv\u016fj kufr. V\u011bd\u011bl, \u017ee tam m\u011bl l\u00e1hev alkoholu. Vzal ji jen pro p\u0159\u00edpad. Te\u010f se jim bude hodit. Opatrn\u011b vyt\u00e1hl sv\u016fj kufr zpoza kusu d\u0159eva a na jistotu s\u00e1hl do kapsy a vyt\u00e1hl lahev vodky. Bill, pozoruj\u00edc ho, se uchechtl. „Poj\u010f sem.“ Bill ned\u016fv\u011b\u0159iv\u011b kr\u010dil obo\u010d\u00ed nad lahv\u00ed a sna\u017eil se vykroutit.<\/div>\n
„Ale Tom\u00ed, v\u017edy\u0165 to nic nen\u00ed\u2026“ Tom se pousm\u00e1l a v\u011bd\u011bl, \u017ee te\u010f mus\u00ed pomalu.<\/div>\n
„Sedni si mi na kolena, j\u00e1 ti to poleju a budu foukat, nebude t\u011b to bolet. Pak ti to obv\u00e1\u017eu, m\u00e1me \u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee tu z\u016fstal m\u016fj kufr a ne tv\u016fj,“ cht\u011bl ho po\u0161k\u00e1dlit. Bill m\u011bl v kufru v\u017edycky sam\u00e9 zbyte\u010dnosti. Na co by jim tady byla \u017eehli\u010dka na vlasy? Bill za\u00fap\u011bl.<\/div>\n
„Douf\u00e1m, \u017ee n\u00e1s najdou brzo.“ Vz\u00e1p\u011bt\u00ed sykl, kdy\u017e mu Tom r\u00e1nu polil, aby mu ji n\u00e1sledn\u011b obv\u00e1zal b\u00edl\u00fdm f\u00e1\u010dem.<\/p>\n<\/div>\n
Tom Billovi v\u011bnoval dlouh\u00fd pohled. „Co se d\u011bje?“ Mapoval sm\u011br bratrova pohledu a do\u0161lo mu to. „Tome\u2026“ zak\u0148u\u010del a v tu chv\u00edli by dal cokoli za sv\u016fj kufr. V\u00e1\u017en\u011b si neuv\u011bdomil, \u017ee m\u00e1 na sob\u011b je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d py\u017eamo. L\u00e9pe \u0159e\u010deno pouze kab\u00e1tek od py\u017eama a k tomu potrhan\u00fd. Kdy\u017e p\u0159i\u0161la ta bou\u0159ka, p\u0159ece se chystal j\u00edt sp\u00e1t\u2026 St\u00e1l tam v kab\u00e1tku py\u017eama s medv\u00eddky a cukaly mu koutky.<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b, \u017ee j\u00e1 m\u00e1m oble\u010den\u00ed dost.“ Tom se frajersky pousm\u00e1l a hodil po bratrovi svoje tri\u010dko. „Mysl\u00edm, \u017ee v\u00edc ani nepot\u0159ebuje\u0161. Spln\u00ed se ti sen nosit dlouh\u00e9 \u0161aty\u2026“ Tom se rozesm\u00e1l. Bill se na oko urazil. Oto\u010dil se k bratrovi z\u00e1dy. „No tak.“ Bill c\u00edtil, jak se bratrovy pa\u017ee omotaly kolem jeho bok\u016f. Byl k Tomovi p\u0159itisknut\u00fd z\u00e1dy a zaregistroval jeho hbit\u00e9 prsty, jak se pot\u00fdkaj\u00ed s knofl\u00ed\u010dky py\u017eama. „Zvedni packy.“ Tom mu jemn\u011b \u0161eptal do ucha a kab\u00e1tek mu svl\u00e9kl. P\u0159ejel mu po k\u016f\u017ei na z\u00e1dech, Bill usykl bolest\u00ed a zachv\u011bl se. „M\u00e1\u0161 tady p\u011bknou mod\u0159inu,“ za\u0161eptal Tom a d\u00e1l se d\u00edval na jeho z\u00e1da.<\/div>\n
„Asi jsem se pra\u0161til, to nic. U\u017e se m\u016f\u017eu obl\u00e9ct?“ Tom mu podal sv\u00e9 tri\u010dko a sledoval, jak se v n\u011bm jeho br\u00e1\u0161ka postupn\u011b ztr\u00e1c\u00ed. Byl jenom st\u0159apat\u00e1 hlava mezi mo\u0159em l\u00e1tky. „Hezky von\u00ed. Jako domov,“ za\u0161eptal Bill a ne\u0161\u0165astn\u011b zakroutil hlavou. Tom mu podal ruku.<\/div>\n
„Dal by sis ty\u010dinku?“ Ukazoval na kufr a Bill jenom zamrkal. T\u0159etinu kufru zab\u00edraly \u010dokol\u00e1dov\u00e9 ty\u010dinky, kter\u00e9 m\u011bl hrozn\u011b r\u00e1d. Ale\u2026<\/div>\n
„Ty p\u0159ece tyhle ty\u010dinky r\u00e1d nem\u00e1\u0161.“<\/div>\n
„Ale ty ano,“ \u0159ekl jeho bratr jednodu\u0161e a pousm\u00e1l se. „Tak si vezmi. Kdy\u017e je bude\u0161 j\u00edst dost dlouho, vr\u00e1t\u00ed\u0161 se dom\u016f jako kuli\u010dka,“ pop\u00edchl ho a sledoval, jak se Bill nejd\u0159\u00edv s chut\u00ed zakousl. Pak se zarazil.<\/div>\n
„Jak dlouho, je dost dlouho?“ Tom pochopil.<\/div>\n
„Neboj, najdou n\u00e1s. A zat\u00edm\u2026rozhl\u00eddni se. Je tu kr\u00e1sn\u011b. Nic n\u00e1m tu nechyb\u00ed\u2026“ usm\u00e1l se nad t\u00edm, jak Bill z\u00e1pas\u00ed s rozteklou \u010dokol\u00e1dou. Ty\u010dinka vedla, jedna nula.<\/p>\n<\/div>\n
„Dobr\u00e9 r\u00e1no\u2026“ Tom se na Billa mile usm\u00e1l a vlepil mu rozvernou bratrskou pusu na tv\u00e1\u0159. Prot\u00e1hl se. Spalo se mu kr\u00e1sn\u011b. Celou noc c\u00edtil klidn\u011b oddechuj\u00edc\u00edho Billa nalepen\u00e9ho na sv\u00e9m t\u011ble a nevadilo mu to. C\u00edtil se relativn\u011b v bezpe\u010d\u00ed. Prohraboval se mu ve vlasech, kdy\u017e mu bratr ze sp\u00e1nku polo\u017eil hlavu na hrudn\u00edk. Byl jako miminko. Pr\u00e1v\u011b vych\u00e1zelo Slunce.<\/div>\n
„Bille, pod\u00edvej.“ Bill zam\u017eoural do nastal\u00e9ho sv\u011btla. „\u0160koda, \u017ee si to nem\u016f\u017eu vyfotit\u2026“ Tom se zasekl uprost\u0159ed v\u011bty a s v\u00fdk\u0159ikem: „J\u00e1 jsem takovej debil\u2026“ se rozeb\u011bhl k trosk\u00e1m lodi. Bill na n\u011bj hled\u011bl celkem nech\u00e1pav\u011b.<\/div>\n
„Co je? M\u00e1\u0161 v kufru snad fo\u0165\u00e1k?“ Tom vysypal obsah kufru do p\u00edsku. „D\u011bl\u00e1\u0161 si prdel,“ vydechl Bill, kdy\u017e spat\u0159il malou, st\u0159\u00edbrnou v\u011bci\u010dku v jeho ruce. „Ty m\u00e1\u0161\u2026 no ty vole.“ Bl\u00e1zniv\u011b se rozesm\u00e1l. „Te\u010f je\u0161t\u011b \u0159ekni, \u017ee je tu sign\u00e1l a m\u011b tref\u00ed.“ Tom sklonil hlavu nad displej mobilu a vyto\u010dil \u010d\u00edslo jejich matky. N\u00e1pis na displeji jeho nad\u011bji okam\u017eit\u011b zhasl. Vztekle hodil telefonem do p\u00edsku.<\/div>\n
„David m\u011bl pravdu. Tohle byl ten nejblb\u011bj\u0161\u00ed n\u00e1pad, jak\u00fd jsem mohl m\u00edt\u2026“ za\u0161eptal Bill a provinile sklopil hlavu.<\/p>\n<\/div>\n
Flashback<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Davide, pot\u0159ebujeme volno!“ Bill si dal ruce v bok v bojovn\u00e9m gestu a tohle p\u0159edstaven\u00ed doplnil pohledem shora, kter\u00fd si mohl k mana\u017eerovi vzhledem ke svoj\u00ed v\u00fd\u0161ce dovolit. M\u011bl napl\u00e1nov\u00e1no n\u011bco speci\u00e1ln\u00edho a nehodlal se sv\u00e9ho pl\u00e1nu vzd\u00e1t. U\u017e dlouho to mezi n\u00edm a bratrem nebylo v po\u0159\u00e1dku. Chodili kolem sebe jako ciz\u00ed a on toho za\u010d\u00ednal m\u00edt dost. Pot\u0159eboval se zbavit toho nap\u011bt\u00ed. Nemohl se na nic soust\u0159edit, kdy\u017e mu v hlav\u011b po\u0159\u00e1d otravovaly nezodpov\u011bzen\u00e9 ot\u00e1zky. Pot\u0159eboval b\u00fdt s bratrem s\u00e1m. Ka\u017ed\u00fd rok jezdili spolu na dovolenou a Bill se ji letos rozhodl oko\u0159enit. V\u011bd\u011bl, \u017ee Tom se je\u0161t\u011b sv\u00e9ho d\u011btsk\u00e9ho snu b\u00fdt n\u00e1mo\u0159n\u00edkem nevzdal. Pousm\u00e1l se. N\u011bkdy byl tak d\u011btinsk\u00fd\u2026<\/em><\/div>\n
„Bille, v\u00ed\u0161, jak to m\u016f\u017ee b\u00fdt nebezpe\u010dn\u00e9? Budete se muset spolehnout na sebe. A promi\u0148, ale zrovna tebe bych na n\u00e1mo\u0159n\u00edka netipoval.“ Bill zakroutil hlavou.<\/em><\/div>\n
„Bude to luxusn\u00ed jachta, kter\u00e1 se prakticky \u0159\u00edd\u00ed sama! M\u00e1 lo\u017enice, koupelnu\u2026 je naprosto bezpe\u010dn\u00e1! Nem\u016f\u017ee\u0161 mi v tom br\u00e1nit! Prost\u011b to pova\u017euj za hotovou v\u011bc, j\u00e1 jdu balit.“ Bez dal\u0161\u00edho ohl\u00e9dnut\u00ed vykr\u00e1\u010del z pokoje a nechal vyjeven\u00e9ho mana\u017eera za sebou.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, j\u00e1 jsem myslel\u2026 cht\u011bl jsem b\u00fdt s tebou,“ zoufale tiskl tv\u00e1\u0159 k Tomov\u011b pa\u017ei, dokud neuc\u00edtil letm\u00fd dotyk jeho rt\u016f.<\/div>\n
„Bille, omlouv\u00e1m se.“ Bill k n\u011bmu zvedl hlavu a n\u011b\u017en\u011b se pousm\u00e1l.<\/div>\n
„To j\u00e1 bych se m\u011bl omluvit. Promi\u0148, promi\u0148 mi to,“ f\u0148ukal mu do ucha a usm\u00e1l se, kdy\u017e mu zakru\u010delo v b\u0159i\u0161e. Vn\u00edmal, jak se Tomova tepl\u00e1 dla\u0148 sune po jeho b\u0159i\u0161e.<\/div>\n
„P\u016fjdeme se pod\u00edvat po okol\u00ed. T\u0159eba je za rohem cukr\u00e1rna a my tady sed\u00edme, zat\u00edmco jsme se u\u017e d\u00e1vno mohli cp\u00e1t\u2026“ rozesm\u00e1l se.<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b chvilku z\u016fsta\u0148 takhle,“ vydechl Bill a c\u00edtil, jak se kolem n\u011bj ovinula bratrova ochranitelsk\u00e1 pa\u017ee. „U\u017e nikdy nechci b\u00fdt bez tebe\u2026“<\/p>\n<\/div>\n
autor: Tenshi88<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Tenshi88 „Simone, uklidn\u011bte se! My je najdeme. V\u0161echno bude\u2026“ „Hlavn\u011b ne\u0159\u00edkejte v po\u0159\u00e1dku!“ David\u016fv pokus uklidnit hysterickou matku dvoj\u010dat byl p\u0159eru\u0161en jej\u00edm k\u0159ikem. Ch\u00e1pal to. A neum\u011bl ut\u011b\u0161ovat. Nadechl se a odd\u00e1lil telefon od ucha. \u010cekal, a\u017e se uklidn\u00ed. Po chvilce<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-12663","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12663","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=12663"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12663\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=12663"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=12663"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=12663"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}