{"id":12677,"date":"2010-01-05T18:00:00","date_gmt":"2010-01-05T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=12647"},"modified":"2010-01-05T18:00:00","modified_gmt":"2010-01-05T17:00:00","slug":"hrisna-exploze-3","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/01\/05\/hrisna-exploze-3\/","title":{"rendered":"H\u0159\u00ed\u0161n\u00e1 exploze 3."},"content":{"rendered":"
\n
autor: Emilia<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
Ahojky twinces\u0165\u00e1ci :), po tro\u0161ku del\u0161\u00edm \u010dase jsem spatlala dal\u0161\u00ed d\u00edl. Ale mus\u00edm v\u00e1s upozornit, \u017ee nejsp\u00ed\u0161 bude st\u00e1t za p\u011bkn\u011b smradlavou ba\u010dkoru. Psala jsem to po \u010d\u00e1stech 3 dny. \u00dapln\u011b jsem to tam domot\u00e1vala, no zejm\u00e9na k prvn\u00ed \u010d\u00e1sti, a\u017e po \u010d\u00e1st tzv. ‚P\u0159ed koncertem‘, se rad\u011bji nevyjad\u0159uju\u00d7D V\u016fbec jsem nev\u011bd\u011bla jak za\u010d\u00edt, tedy, abych byla p\u0159esn\u011bj\u0161\u00ed, m\u011bla jsem zhruba napl\u00e1novan\u00e9, co ta \u010d\u00e1st m\u00e1 obsahovat, ale ten obsah jsem jaksi promy\u0161len\u00fd nem\u011bla, pl\u00e1cala jsem tam, co m\u011b napadlo. No, psala jsem tam \u00fapln\u00fd hovadiny stru\u010dn\u011bji \u0159e\u010deno\u00d7D tak\u017ee se nedivte. Ale od t\u00fd prvn\u00ed \u010d\u00e1sti mysl\u00edm, \u017ee u\u017e by se to mohlo jevit zd\u00e1nliv\u011b \u010diteln\u00e9. No uvid\u00edte sami, tak se do toho pus\u0165te \ud83d\ude42 PS: d\u011bkuji v\u0161em, kdo u minul\u00e9ho d\u00edlu v\u011bnovali tu minutku nav\u00edc koment\u00e1\u0159i, pot\u011b\u0161\u00ed to:)<\/em><\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
„No to to zase David par\u00e1dn\u011b vymyslel.“ Bru\u010del si Tom pod nos. David je v\u010dera svolal proto, aby jim ozn\u00e1mil, \u017ee domluvil jeden photoshoot. Bylo to nepl\u00e1novan\u00e9 a kluci m\u011bli m\u00edt po cel\u00fd den volno, proto\u017ee je ve\u010der \u010dekal velk\u00fd koncert. Museli b\u00fdt dostate\u010dn\u011b fit, jen\u017ee vidina v\u00e1len\u00ed se v posteli a po\u017e\u00edr\u00e1n\u00ed f\u016fry nezdrav\u00e9ho j\u00eddla, se vzdalovala \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edc. Ten fotograf toti\u017e nebyl s ni\u010d\u00edm spokojen\u00fd. Tedy p\u0159esn\u011bji \u0159e\u010deno s Tomem. Po\u0159\u00e1d chodil upravovat jeho postoje a \u0159\u00edkal mu, jak se tv\u00e1\u0159it. ‚Jestli mi ten pan\u00e1k je\u0161t\u011b jednou sjede tou svoj\u00ed prackou na zadek, tak se nezn\u00e1m. Si mysl\u00ed, \u017ee je nen\u00e1padnej nebo co? Vypad\u00e1m snad na to, \u017ee m\u011b berou transvou\u0161i? A co to nacvi\u010duje s t\u011bma o\u010dima? Mrk\u00e1 na m\u011b, jak pra\u0161t\u011bnej po hlav\u011b.‘<\/p>\n<\/div>\n
„\u0158\u00edkal jsi n\u011bco, cukrou\u0161i?“ Za\u0161vehol\u00ed na Toma fotograf.<\/div>\n
„Cukrou\u0161i?“ Zopakuje nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b a vztekem mu ztmavnou o\u010di. Bill vyprskne sm\u00edchy a ostatn\u00ed se to sna\u017e\u00ed skr\u00fdvat, ale v\u00fdsledkem bylo, \u017ee si sp\u00ed\u0161 naprskali do dlan\u011b, kterou m\u011bli p\u0159ipl\u00e1cnutou k \u00fast\u016fm. „Tak to ne, j\u00e1 kon\u010d\u00edm!“ Vyhrkl na\u0161tvan\u011b Tom a m\u011bl se k odchodu. David ho dohonil a pohotov\u011b chytil za ruku.<\/div>\n
\n
„Tome, nebl\u00e1zni, p\u0159ece se nena\u0161tve\u0161 kv\u016fli takov\u00fd hovadin\u011b. Asi si holt jeho typ.“ Uchechtne se, ale kdy\u017e do n\u011bj Tom vra\u017eedn\u011b zabodnul o\u010di, nasadil v\u00e1\u017en\u011bj\u0161\u00ed tv\u00e1\u0159. „Jeho typ?! Davide, vzpamatuj se! A\u017e se bude cht\u00edt do kalhot dostat tob\u011b, tak dej v\u011bd\u011bt. Proto\u017ee j\u00e1 s touhle \u0161a\u0161k\u00e1rnou kon\u010d\u00edm!“ Zak\u0159i\u010del na n\u011bj cel\u00fd rud\u00fd a odpochodoval pry\u010d. David se tedy vr\u00e1til do ateli\u00e9ru bez n\u011bj.<\/div>\n
„\u0158ekl jsem snad n\u011bco?“ Vy\u0159kl fotograf ot\u00e1zku nep\u0159\u00edjemn\u011b francouzsk\u00fdm p\u0159\u00edzvukem.<\/div>\n
„Z toho si nic ned\u011blejte, on je stydliv\u00fd typ, i kdy\u017e na to nevypad\u00e1. Ur\u010dit\u011b jste si v\u0161imnul, jak z\u010dervenal, kdy\u017e jste mu v\u011bnoval pohled.“ Musel to hned okomentovat Bill.<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161?“ Zept\u00e1 se ho fotograf nejist\u011b a u toho koketn\u011b zamrk\u00e1.<\/div>\n
„V\u00edm.“ Ujist\u00ed ho Bill, div, \u017ee nevyprskne znovu, a d\u00e1l pokra\u010dujou ve focen\u00ed bez zb\u00fdvaj\u00edc\u00edho \u010dlena kapely.<\/p>\n<\/div>\n
Kdy\u017e se vr\u00e1tili zp\u00e1tky na hotel, cestou do sv\u00fdch pokoj\u016f potkali Toma sed\u00edc\u00edho na jedn\u00e9 ze seda\u010dek v men\u0161\u00ed hale. A nebyl by to Bill, kdyby si ner\u00fdpnul.<\/div>\n
„Tak co, cukrou\u0161i?“<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b vtipn\u00fd, Bille. Ale div\u00edm se, \u017ee nevyjel sp\u00ed\u0161e po tob\u011b, vzhledov\u011b toho m\u00e1te spole\u010dn\u00fdho v\u00edc.“ Oplat\u00ed mu a na tv\u00e1\u0159i se mu vytvo\u0159\u00ed nepatrn\u00fd \u00fa\u0161klebek.<\/div>\n
„Ty idiote, jak m\u011b v\u016fbec m\u016f\u017ee\u0161 srovn\u00e1vat s t\u00edm hastro\u0161em?! Byl oble\u010den\u00fd jak kdyby to p\u0159ed chv\u00edl\u00ed vyhrabal n\u011bkde z kontejneru a a\u2026 ty vlasy byly p\u0159\u00ed\u0161ern\u00fd.“ Roz\u010diloval se. Na sv\u016fj vzhled si potrp\u011bl a moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl, \u017ee vypad\u00e1 v\u00edce ne\u017e dob\u0159e. „To s t\u011bmi m\u00fdmi.“ Prohr\u00e1bne si Bill vlasy a pousm\u011bje se, na\u010de\u017e se n\u00e1sledn\u011b na Toma obr\u00e1t\u00ed s bojovn\u00fdm pohledem v o\u010d\u00edch a pokra\u010duje. „Se ty jeho, v\u016fbec nedaj\u00ed srovn\u00e1vat.“ Oto\u010d\u00ed se Bill na podpatku a ura\u017een\u011b kr\u00e1\u010d\u00ed k v\u00fdtah\u016fm. Tom jenom krout\u00ed hlavou, zasm\u011bje se a pomysl\u00ed si. ‚No jo, mal\u00e1 hysterka Bill.‘<\/p>\n<\/div>\n
P\u0159ed koncertem<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Sakra, kde je zase Tom?“ Roz\u010diluje se David. Je 15 minut p\u0159ed koncertem a on nen\u00ed k nalezen\u00ed. „Bille, b\u011b\u017e se po n\u011bm pod\u00edvat.“<\/div>\n
„Pro\u010d j\u00e1?“ Zaprotestoval.<\/div>\n
„Proto\u017ee je to tv\u016fj bratr a prost\u011b proto.“ Bill se tedy neochotn\u011b zvedl a jal se hledat sv\u00e9ho ct\u011bn\u00e9ho brat\u0159\u00ed\u010dka. ‚Kde sakra m\u016f\u017ee bejt?‘ Zoufal si v duchu a zam\u00ed\u0159il do dal\u0161\u00ed m\u00edstnosti p\u0159ipadaj\u00edc\u00ed v \u00favahu.<\/div>\n
Tom v\u0161ak posed\u00e1val ve spole\u010dnosti sv\u00fdch tolik obl\u00edben\u00fdch kytar. Melodii, kterou vyd\u00e1valy, kdy\u017e se jeho prsty rozeb\u011bhly po strun\u00e1ch, ho uklid\u0148ovala. Potom p\u0159estalo existovat v\u0161echno kolem n\u011bj. Jako by se zastavil \u010das a on byl uprost\u0159ed v\u00edru ticha a t\u011bch l\u00edbiv\u00fdch zvuk\u016f vych\u00e1zej\u00edc\u00edch z jedn\u00e9 jeho kytary. Ten pomysln\u00fd v\u00edr ho v\u017edy dok\u00e1zal alespo\u0148 na chv\u00edli izolovat od t\u00e9 t\u00ed\u017eiv\u00e9 reality, kter\u00e1 m\u011bla p\u0159\u00edli\u0161 ostr\u00e9 hrany, o n\u011b\u017e se \u010dasto od\u00edral. V posledn\u00ed dob\u011b se to st\u00e1valo \u010d\u00edm d\u00e1l \u010dast\u011bji. Jak se to vlastn\u011b v\u0161echno takhle najednou seb\u011bhlo? Bylo to v\u016fbec najednou? Jist\u011b, \u017ee ne. Jenom\u017ee on si toho za ten pom\u011brn\u011b dlouh\u00fd \u010das nesta\u010dil v\u0161imnout. Hromadilo se to postupn\u011b, ale on byl jen p\u0159ihl\u00ed\u017eej\u00edc\u00ed zpoza rohu, za kter\u00fd se sna\u017eil schov\u00e1vat. Nikdy se neodva\u017eoval vyl\u00e9zt a nad v\u0161\u00edm se zamyslet, nato\u017epak to vyslovit. A je\u0161t\u011b v\u00edc se b\u00e1l toho d\u016fvodu, kv\u016fli kter\u00e9mu se to d\u011blo. Nemohl si p\u0159eci p\u0159iznat, \u017ee tenhle koloto\u010d, v n\u011bm\u017e se ztr\u00e1cel ka\u017ed\u00fdm dnem \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edc, sn\u00e1\u0161\u00ed jen kv\u016fli sv\u00e9mu bratrovi.<\/p>\n<\/div>\n
Nazval ho bratrem, zvl\u00e1\u0161tn\u00ed. V\u017edycky tak urputn\u011b upozor\u0148ovali ka\u017ed\u00e9ho, kdo vynechal slov\u00ed\u010dko nevlastn\u00ed. A te\u010f jej on s\u00e1m vynechal. Ale v\u017edy\u0165 on tak\u00e9 miloval hudbu, stejn\u011b tak jako Bill. Jen\u017ee v\u017edycky, kdy\u017e m\u011bli odehr\u00e1t koncert, m\u00edsila se v n\u011bm nervozita s jak\u00fdmsi pocitem \u00fazkosti, jen\u017e mu sv\u00edral v\u0161echny \u00fatroby v t\u011ble. Zvy\u0161ovalo se v n\u011bm nap\u011bt\u00ed\u2026 samoz\u0159ejm\u011b poci\u0165oval tak\u00e9 vzru\u0161en\u00ed a n\u00e1sledn\u00e9 uvoln\u011bn\u00ed, jakmile se bl\u00ed\u017eili k z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e9mu songu. Proto\u017ee to u\u017e v\u011bd\u011bl, \u017ee v\u0161e prob\u011bhlo v po\u0159\u00e1dku, bez zbyte\u010dn\u00fdch chyb. Tyto pocity za\u017e\u00edval tak \u010dasto a p\u0159ece si na n\u011b nedok\u00e1zal zvyknout. Bylo to jako by ho \u010dekal prvn\u00ed koncert, p\u0159ed kter\u00fdm m\u011bl chu\u0165 n\u011bkam daleko ut\u00e9ct, jak moc se mu klepala kolena a potily dlan\u011b. U\u017e tolikr\u00e1t jeho nitro sv\u00edraly obavy, \u017ee tohle prost\u011b nem\u016f\u017ee zvl\u00e1dnout. Zd\u00e1lo se to poka\u017ed\u00e9 b\u00fdt tak t\u011b\u017ek\u00fdm, st\u00e1t p\u0159ed t\u00edm n\u011bkolikatis\u00edcov\u00fdm davem a zahr\u00e1t perfektn\u00ed koncert, neud\u011blat chyby, uspokojit fanou\u0161ky. C\u00edtil se tak mal\u00fd a s\u00e1m. Pr\u00e1zdnota se j\u00edm \u0161\u00ed\u0159ila jako mor a vytv\u00e1\u0159ela tak zvl\u00e1\u0161tn\u00ed sm\u011bsici nepopsateln\u00fdch pocit\u016f, je\u017e j\u00edm proudily, kdy\u017e st\u00e1l ve sv\u011btle reflektor\u016f. P\u0159itom nejbli\u017e\u0161\u00ed \u010dlov\u011bk od n\u011bj byl zd\u00e1nliv\u011b p\u00e1r krok\u016f, ale ve skute\u010dnosti to byly tis\u00edce sv\u011bteln\u00fdch let. Nev\u011bd\u011bl, jak tu vzd\u00e1lenost p\u0159ekonat. Mo\u017en\u00e1 to nedok\u00e1\u017ee za cel\u00fd sv\u016fj mizern\u00fd \u017eivot. Chce ji v\u016fbec p\u0159ekon\u00e1vat? T\u00edm si nen\u00ed tak \u00fapln\u011b jist\u00fd. \u010c\u00edm si vlastn\u011b jist\u00fd je? Moc toho nen\u00ed\u2026 tak jak m\u00e1 potom nal\u00e9zt odpov\u011bdi na ot\u00e1zky, kter\u00e9 vis\u00ed ve vzduchu cel\u00fd jeho dosavadn\u00ed \u017eivot?<\/p>\n<\/div>\n
„Ehmm.“ Odka\u0161lala si osoba stoj\u00edc\u00ed za n\u00edm. Leknul se a kytara, je\u017e do te\u010f pokojn\u011b spo\u010d\u00edvala v jeho kl\u00edn\u011b, s hlasit\u00fdm \u0159inkotem dopadla na zem. Zvedl pohled a zabodnul ho do toho jeho. Nehnut\u011b tam st\u00e1l a sna\u017eil se ve sv\u00fdch \u010dokol\u00e1dov\u00fdch duhovk\u00e1ch skr\u00fdt m\u00edrn\u00e9 zd\u011b\u0161en\u00ed. Moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl, jak Tom miluje sv\u00e9 kytary. A te\u010f tak trochu mohl za to, \u017ee se jedna z nich ocitala na chladn\u00e9 zemi. \u010cekal salvu nad\u00e1vek, ale Tom ji jen zvedl ze zem\u011b, kr\u00e1tce ji zrentgenoval sv\u00fdm pohledem a p\u0159e\u0161el ke stojanu, kde ji za\u010dal ukl\u00e1dat.<\/div>\n
„Cht\u011bl si n\u011bco?“ Ukon\u010dil tu tichou chv\u00edli mezi nimi, stoj\u00edc k n\u011bmu z\u00e1dy. Kdy\u017e Bill vid\u011bl, \u017ee se kyta\u0159e nic nestalo, znovu nasadil sv\u016fj nep\u0159\u00edstupn\u00fd v\u00fdraz. „Koncert za\u010d\u00edn\u00e1 za 10 minut, tak\u017ee by ses m\u011bl j\u00edt rychle p\u0159ipravit.“ Tom se kone\u010dn\u011b oto\u010dil jeho sm\u011brem, kr\u00e1tce se na n\u011bj zad\u00edval a vydal se ke dve\u0159\u00edm. V polovin\u011b ho v\u0161ak zastavil Bill\u016fv hlas.<\/div>\n
„Tome?“<\/div>\n
„Jo?“ Nadhodil, kdy\u017e se Bill del\u0161\u00ed dobu neoz\u00fdval. Ned\u00edval se na n\u011bj, t\u011bkal o\u010dima po m\u00edstnosti a \u0161pi\u010dkou tenisky vyr\u00fdval do zem\u011b pomysln\u00fd d\u016flek. Chystal se ho zeptat na onu kytaru.<\/div>\n
„Pro\u010d si\u2026 tedy m\u00e1\u0161 tolik kytar, vlastn\u011b v\u0161echny, co si v\u017edycky cht\u011bl a\u2026“<\/p>\n<\/div>\n
„Tak tady jste. Bille, kdy\u017e ti \u0159eknu, abys na\u0161el sv\u00e9ho bratra, nemyslel jsem t\u00edm, \u017ee se tu m\u00e1\u0161 za\u0161\u00edt taky. Zb\u00fdv\u00e1 5 minut do za\u010d\u00e1tku koncertu, tak bych byl r\u00e1d, kdybyste sv\u00e9 ct\u011bn\u00e9 zadnice laskav\u011b odebrali do \u0161atny a za\u010dali se p\u0159ipravovat.“ Vyru\u0161il je z rozhovoru David a popostrkoval je ven.<\/p>\n<\/div>\n
Tenhle koncert byl n\u011b\u010d\u00edm jin\u00fd. Post\u0159ehli to i Georg s Gustavem. Vl\u00e1dla na n\u011bm \u00fapln\u011b odli\u0161n\u00e1 atmosf\u00e9ra, takov\u00e1 jako nikdy ne. Ve vzduchu proudilo nap\u011bt\u00ed spolu s nevy\u0159\u010den\u00fdmi a nezodpov\u011bzen\u00fdmi ot\u00e1zkami. Bill nesr\u0161el takovou energi\u00ed jako obvykle a \u010dastokr\u00e1t o\u010dima zabloudil Tomov\u00fdm sm\u011brem. Vys\u00edlal k n\u011bmu prapodivn\u00e9 pohledy. Fanou\u0161ci v\u0161ak, zd\u00e1 se, nic nepost\u0159ehli a jejich obvykl\u00fd povzbuzuj\u00edc\u00ed k\u0159ik nijak neztratil na hlasitosti. Po skon\u010den\u00ed koncertu se v\u0161ichni odebrali ji\u017e do p\u0159ipraven\u00e9ho tourbusu. Chystali se je\u0161t\u011b dnes do dal\u0161\u00edho m\u011bsta. Do hotelu by m\u011bli dorazit n\u011bkdy k r\u00e1nu. Kluci sice trochu brblali, \u017ee by si je\u0161t\u011b r\u00e1di dali sprchu, av\u0161ak nakonec se na to vyka\u0161lali, proto\u017ee s Davidem to o\u010dividn\u011b nehnulo, a tak v\u0161ichni zalehli do sv\u00fdch \u00fazk\u00fdch postel\u00ed a okam\u017eit\u011b zabrali. \u010cek\u00e1 je je\u0161t\u011b dlouh\u00e1 cesta.<\/p>\n<\/div>\n
Na recepci v dal\u0161\u00edm hotelu<\/em><\/p>\n<\/div>\n
David za\u0159izoval v\u0161em pokoje a bratry dal z\u00e1m\u011brn\u011b spolu.<\/div>\n
„Davide, na to zapome\u0148, s n\u00edm j\u00e1 na pokoji nebudu.“ Roz\u010diloval se Tom.<\/div>\n
„N\u00e1podobn\u011b.“ Odseknul Bill. Cestou sem se je\u0161t\u011b sta\u010dili zase dvakr\u00e1t chytnout. Nejd\u0159\u00edv to bylo kv\u016fli koupeln\u011b a n\u00e1sledn\u011b kv\u016fli posledn\u00edmu toustu. Tento spor za n\u011b v\u0161ak vy\u0159e\u0161il Gustav, kter\u00fd jim ho vyfouknul. Ale na Davida t\u011bch jejich h\u00e1dek u\u017e dnes bylo dost, tak\u017ee jim nehodlal v ni\u010dem ustoupit.<\/div>\n
„Tak dost, je v\u00e1m 20 a chov\u00e1te se jako mal\u00fd d\u011bti. Po\u0159\u00e1d mi to tady p\u0159edhazujete, jak jste dosp\u011bl\u00ed a chcete si o v\u0161em rozhodovat sami. Fajn, ale taky je se podle toho t\u0159eba chovat. Tohle u\u017e tady bylo tis\u00edckr\u00e1t, a zd\u00e1 se, \u017ee to nem\u00e1 konce. M\u00e1te snad n\u011bjakou dohodu, ne? Jen\u017ee to, co te\u010fka posledn\u00ed dobou p\u0159edv\u00e1d\u00edte, se ned\u00e1 naz\u00fdvat norm\u00e1ln\u00edm chov\u00e1n\u00edm. Ztropit dv\u011b sc\u00e9ny po sob\u011b. Na ve\u0159ejnosti! Kapela je na vrcholu, v\u0161echno se rozj\u00ed\u017ed\u00ed a ur\u010dit\u011b nechcete, aby za\u010dala klesat ke dnu. Bulv\u00e1r si na v\u00e1s p\u011bkn\u011b smlsne, s t\u00edm po\u010d\u00edtejte. Tak\u017ee te\u010f budete m\u00edt spole\u010dn\u00fd pokoj a v\u0161echno si mezi sebou vy\u0159\u00edk\u00e1te, nechci sly\u0161et \u017e\u00e1dn\u00e9 odmlouv\u00e1n\u00ed!“ Dokon\u010dil sv\u016fj vy\u010derp\u00e1vaj\u00edc\u00ed proslov. Ani jeden se nesna\u017eil protestovat, jeliko\u017e v\u011bd\u011bli, \u017ee by to stejn\u011b nem\u011blo cenu. Na tohle prost\u011b nemohli nic \u0159\u00edct. Bill tedy na\u0161tvan\u011b odkr\u00e1\u010del sm\u011br jejich pokoj.<\/p>\n<\/div>\n
„No to si snad d\u011blaj prdel!“ Za\u00fap\u011bl. Byla tam jen jedna obrovsk\u00e1 spole\u010dn\u00e1 postel. \u00dapln\u011b ho to rozhodilo. A to m\u011bli j\u00edt je\u0161t\u011b dnes ve\u010der na jednu p\u00e1rty. David tam m\u011bl n\u011bco d\u016fle\u017eit\u00e9ho vyjednat nebo co, a tak bere kluky s sebou. No na n\u011bjakou \u017ehavou noc m\u016f\u017ee rozhodn\u011b zapomenout. A to pot\u0159eboval tolik vypustit to nap\u011bt\u00ed ze sv\u00e9ho t\u011bla. ‚Douf\u00e1m, \u017ee se ten idiot alespo\u0148 nebude roztahovat.‘ Te\u010f se t\u00edm v\u0161ak Bill dlouho nezab\u00fdval, jeliko\u017e m\u011bl je\u0161t\u011b spoustu pr\u00e1ce se sv\u00fdm zevn\u011bj\u0161kem. Tak\u017ee dokud tu Tom je\u0161t\u011b nen\u00ed, mus\u00ed vyu\u017e\u00edt p\u0159\u00edle\u017eitosti a rychle obsadit koupelnu.<\/p>\n<\/div>\n
Ten teprve te\u010f dorazil do pokoje a pohl\u00e9dl na obrovskou postel. ‚No skv\u011bl\u00fd.‘ Pomyslel si. ‚Tohle u\u017e David v\u00e1\u017en\u011b p\u0159eh\u00e1n\u00ed. Jedna v\u011bc je s t\u00edm otravou sd\u00edlet pokoj a druh\u00e1, m\u00edt s n\u00edm spole\u010dnou postel.‘ Pod\u00edval se ke dve\u0159\u00edm koupelny a usly\u0161el t\u00e9ct sprchu. ‚Par\u00e1da, to se tam zase dlouho nedostanu. Tak nic, no, aspo\u0148 si p\u0159eberu hadry.‘<\/p>\n<\/div>\n
Po dvou hodin\u00e1ch<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Doprdele, Bille, mohl bys pohnout prdel\u00ed? Za 15 minut m\u00e1me odch\u00e1zet a j\u00e1 se je\u0161t\u011b pot\u0159ebuju osprchovat!“ Bu\u0161il Tom na\u0161tvan\u011b na dve\u0159e koupelny. Z\u00e1mek cvaknul.<\/div>\n
„No jo, tob\u011b u\u017e stejn\u011b \u017e\u00e1dn\u00fd \u00fapravy nepom\u016f\u017eou.“ Za\u0161klebil se Bill a jen s ru\u010dn\u00edkem p\u0159es boky kolem Toma ladn\u011b pro\u0161el ke sv\u00fdm kufr\u016fm. Tom jenom zavrt\u011bl hlavou, sjel ho od hlavy k pat\u011b nic ne\u0159\u00edkaj\u00edc\u00edm pohledem a zapadnul do koupelny. Kdy\u017e z n\u00ed po chv\u00edli vy\u0161el, Bill u\u017e v pokoji nebyl. Co\u017e pro n\u011bj vlastn\u011b bylo dob\u0159e, proto\u017ee za ten bordel, co nechal na posteli, by mu Tom nejrad\u0161i vrazil p\u00e1r facek. Nebyl s\u00e1m n\u011bjak zvl\u00e1\u0161\u0165 po\u0159\u00e1dn\u00fd, ale Bill nechal skoro v\u0161echen obsah sv\u00fdch kufr\u016f poh\u00e1zen\u00fd na posteli, co\u017e byla po\u0159\u00e1dn\u00e1 hromada. ‚No to jsem zv\u011bdav, a\u017e p\u0159ijde ur\u010dit\u011b slitej a unavenej z klubu, jak to bude ukl\u00edzet, proto\u017ee j\u00e1 teda kv\u016fli t\u011bm jeho hadr\u016fm sp\u00e1t na zemi nehodl\u00e1m. A jestli m\u011b nasere, bude tam sp\u00e1t on i s t\u011bma jeho kr\u00e1mama.‘ Bill byl velice \u00fazkostliv\u00fd, co se t\u00fdkalo jeho oble\u010den\u00ed. V \u017eivot\u011b by v\u0161echny sv\u00e9 v\u011bci nepohodil jenom tak na zem. Pro tuto chv\u00edli se na to Tom vyka\u0161lal, vy\u0159\u00edd\u00ed si to s Billem pozd\u011bji. U\u017e tak kv\u016fli n\u011bmu nest\u00edh\u00e1.<\/p>\n<\/div>\n
„No kde se\u0161, \u010dlov\u011b\u010de? Te\u010f tady jako pro zm\u011bnu \u010dek\u00e1me na tebe? Jste oba dva jeden jako druh\u00fd. M\u011bli byste si vz\u00edt p\u0159\u00edklad tady z G\u00e9\u010dek, \u0159ekn\u011bte mi, kdy ti dva naposledy p\u0159i\u0161li n\u011bkam pozd\u011b? No u nich bych to spo\u010d\u00edtal na prstech jedn\u00e9 ruky, ale u v\u00e1s je to u\u017e rutinn\u00ed z\u00e1le\u017eitost.“ Spustil David sv\u00e9 obvykl\u00e9 p\u0159edn\u00e1\u0161ky na t\u00e9ma „pozdn\u00ed p\u0159\u00edchody.“<\/div>\n
„V\u00ed\u0161 co, Davide? Naser si.“ \u0158ekne jen Tom, posune si k\u0161ilt a vyd\u00e1 se sm\u011brem k aut\u016fm. Ostatn\u00ed se jen zasm\u011bjou a obejdou Davida, kter\u00fd po\u0159\u00e1d hled\u00ed s otev\u0159enou pusou na Tomova vzdaluj\u00edc\u00ed se z\u00e1da. Tak tohle m\u00e1 za to, jak se star\u00e1.<\/p>\n<\/div>\n
Na p\u00e1rty<\/em><\/p>\n<\/div>\n
‚Sakra, stoj\u00ed to tu za hovno.‘ Pomysl\u00ed si Bill. Holky nic moc, jsou tu jenom takov\u00fd pu\u0165ky, kter\u00fd z n\u011bho omdl\u00edvaj u\u017e od pohledu, s t\u011bma by asi nic mimo\u0159\u00e1dn\u00fdho neza\u017eil. Zam\u00ed\u0159il k baru. ‚Alespo\u0148 ten chlast by mohl za n\u011bco st\u00e1t.‘<\/div>\n
„E-hm a-ahoj.“ Ozvalo se vedle n\u011bj potichu. Sotva to zaslechl. Ohl\u00e9dnul se tedy a vedle n\u011bj na barov\u00e9 \u017eidli\u010dce sed\u011bla mal\u00e1 zrzka, jej\u00ed\u017e drobn\u00fd nos pokr\u00fdvaly pihy. Nikdy nem\u011bl r\u00e1d tenhle typ. Nav\u00edc s tou oddanost\u00ed v jej\u00edch o\u010d\u00edch… jist\u011b to musela b\u00fdt fanynka.<\/div>\n
„Nazdar.“ Odsekl.<\/div>\n
„A-asi m\u011b nezn\u00e1\u0161, jmenuju se Julie. M\u016f\u017eu t\u011b pozvat na drink?“ P\u00edpla a nesm\u011ble se usm\u00e1la. Bill nadzvedl sklenku, aby sv\u00fdm slov\u016fm dodal pat\u0159i\u010dn\u00fd d\u016fraz.<\/div>\n
„Te\u010f jeden piju nebo sis nev\u0161imla?“ \u0158ekl u\u0161t\u011bpa\u010dn\u011b. U\u017e ho to p\u0159est\u00e1valo bavit.<\/div>\n
„Aha, no promi\u0148. A necht\u011bl by sis t\u0159eba zatancovat?“ Zkusila to je\u0161t\u011b.<\/div>\n
„Ne.“ Vypadlo z n\u011bj pohotov\u011b, cht\u011bl se j\u00ed co nejd\u0159\u00edv zbavit, kdy\u017e mu najednou hlavou bleskla jedna my\u0161lenka. „Anebo po\u010dkej, m\u00e1m lep\u0161\u00ed n\u00e1pad.“ Vyloudil na tv\u00e1\u0159i nucen\u00fd \u00fasm\u011bv a vt\u00e1hnul ji do jednoho z pr\u00e1zdn\u00fdch box\u016f. Zah\u00e1knul si prsty za opasek a zvedl obo\u010d\u00ed. D\u00edvka pochopila, co po n\u00ed nejsp\u00ed\u0161 chce, a\u010dkoli v t\u00e9hle oblasti moc zku\u0161enost\u00ed nem\u011bla. Bylo to na ni trochu rychle, ale tak co… Tohle se nejsp\u00ed\u0161 nepo\u0161t\u011bst\u00ed ka\u017ed\u00fd den. „Siln\u011bji.“ Poru\u010dil si Bill a tla\u010dil d\u00edv\u010dinu hlavu v\u00edce do sv\u00e9ho kl\u00edna. ‚Stoj\u00ed to za p\u011bkn\u011b posranou ba\u010dkoru. Ta holka vid\u011bla pt\u00e1ka maxim\u00e1ln\u011b v televizi. I kdy\u017e i o tom te\u010f siln\u011b pochybuju.‘ „Au.“ Zapi\u0161t\u00ed Bill. ‚Doprdele ta kr\u00e1va m\u011b kousla.‘ Urychlen\u011b si nat\u00e1hne boxerky a n\u00e1sledn\u011b i d\u017e\u00edny, kter\u00e9 m\u011bl dote\u010f st\u00e1hnut\u00e9, a\u017e n\u011bkde ke kolen\u016fm.<\/div>\n
„Pro-promi\u0148, j\u00e1 jsem necht\u011bla.“ Vyhrkla trochu vystra\u0161en\u011b.<\/div>\n
„Na to si m\u011bla myslet d\u0159\u00edv, ne\u017e si mi m\u00e1lem ukousla p\u00e9ro. No nic, j\u00e1 u\u017e mus\u00edm.“ Zavr\u010del Bill a m\u011bl se k odchodu. U\u017e toho m\u011bl dneska dost, a tak po\u017e\u00e1dal jednoho z bodyguard\u016f, aby ho odvezl na hotel.<\/p>\n<\/div>\n
Kdy\u017e v\u0161ak cel\u00fd nevrl\u00fd a mrzut\u00fd otev\u0159el dve\u0159e jejich spole\u010dn\u00e9ho pokoje, \u010dekalo jej dal\u0161\u00ed nemil\u00e9 p\u0159ekvapen\u00ed. Tom sed\u011bl v jednom z pohodln\u00fdch \u010derven\u011b pot\u00e1hl\u00fdch k\u0159esel a na n\u011bm n\u011bjak\u00e1 ‚cuchta‘, jak ji v duchu otituloval.<\/div>\n
„Hm, vid\u00edm, \u017ee tady rozj\u00ed\u017ed\u00ed\u0161 vlastn\u00ed p\u00e1rty. Tak\u017ee ti jist\u011b nebude vadit, kdy\u017e se k v\u00e1m p\u0159id\u00e1m.“ Sykne. Tohle si teda nedomluvili. On m\u011bl tolik slu\u0161nosti, zalezl v baru n\u011bkde do kouta a Tom si tu b\u011bhnu p\u0159ivede klidn\u011b a\u017e do jejich pokoje, kde se to s n\u00ed jist\u011b chystal d\u011blat v posteli, kterou m\u011bl ob\u00fdvat i on? Tak to v \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b!<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee ji klidn\u011b rozjedem i bez tebe, Bille.“<\/div>\n
„Tohle je taky m\u016fj zasranej pokoj!“ Zv\u00fd\u0161il Bill hlas, popadl tu fuchtli za rameno a t\u00e1hnul ji ke dve\u0159\u00edm.<\/div>\n
„A-ale moje kabelka.“ Zakoktala zmaten\u00e1 d\u00edvka stoj\u00edc\u00ed p\u0159ed dve\u0159mi pokoje. Bill se rychle rozhl\u00e9dnul, a kdy\u017e na zemi kone\u010dn\u011b uvid\u011bl onu kabelku, vrazil j\u00ed d\u00edv\u010din\u011b do rukou, div, \u017ee ji po n\u00ed nehodil a p\u0159ibouchl j\u00ed dve\u0159e p\u0159ed nosem.<\/div>\n
„Bille, co si doprdele mysl\u00ed\u0161, \u017ee d\u011bl\u00e1\u0161?“ Roz\u010d\u00edlil se nech\u00e1pav\u011b Tom.<\/div>\n
„Co j\u00e1 d\u011bl\u00e1m? To snad nemysl\u00ed\u0161 v\u00e1\u017en\u011b! Ty to chce\u0161 d\u011blat s n\u011bjakou cuchtou v posteli, na kter\u00fd m\u00e1m sp\u00e1t i j\u00e1, a ty se m\u011b je\u0161t\u011b pt\u00e1\u0161, co to doprdele d\u011bl\u00e1m?“ Vztekal se Bill a ve tv\u00e1\u0159i vzteky cel\u00fd zrudnul.<\/div>\n
„Jo, tak\u017ee ty mi zkaz\u00ed\u0161 \u0161uk kv\u016fli posteli, na kterou bysme se nejsp\u00ed\u0161 ani nedostali, d\u00edky t\u00fd hromad\u011b tvejch zasranejch kr\u00e1m\u016fm!“ Nep\u0159\u00ed\u010detn\u011b na n\u011bj Tom zak\u0159i\u010del a za\u010dal shazovat Billovy v\u011bci z postele.<\/div>\n
„Ty idiote, okam\u017eit\u011b p\u0159esta\u0148!“ Chytil ho za z\u00e1p\u011bst\u00ed Bill. „Stejn\u011b stoj\u00ed\u0161 v posteli za hovno.“ Pod\u00edval se na n\u011bj vzpurn\u011b.<\/div>\n
„Nev\u00ed\u0161, jak\u00fd v n\u00ed jsem!“ Ur\u00e1\u017eky ohledn\u011b v\u00fdkonu v posteli nenesl Tom moc dob\u0159e.<\/div>\n
„No to m\u016f\u017eu b\u00fdt jenom r\u00e1d. M\u011bl bych do\u017eivotn\u00ed trauma!“ P\u0159il\u00e9val Bill d\u00e1l vodu do ohn\u011b.<\/div>\n
„Jo to m\u011bl, ale tak akor\u00e1t z toho, \u017ee bys u\u017e nikdy nena\u0161el v posteli nikoho tak kurevsky dobr\u00fdho, jako jsem j\u00e1!“ Vr\u00e1til mu Tom. Bill se k n\u011bmu p\u0159ibl\u00ed\u017e\u00ed na minim\u00e1ln\u00ed vzd\u00e1lenost a provokativn\u011b za\u0161ept\u00e1.<\/div>\n
„Jo? Tak se p\u0159edve\u010f\u2026“<\/p>\n<\/div>\n
autor: Emilia<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n
Klikni na anketu, d\u00edky J. :o)<\/em><\/strong><\/div>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Emilia Ahojky twinces\u0165\u00e1ci :), po tro\u0161ku del\u0161\u00edm \u010dase jsem spatlala dal\u0161\u00ed d\u00edl. Ale mus\u00edm v\u00e1s upozornit, \u017ee nejsp\u00ed\u0161 bude st\u00e1t za p\u011bkn\u011b smradlavou ba\u010dkoru. Psala jsem to po \u010d\u00e1stech 3 dny. \u00dapln\u011b jsem to tam domot\u00e1vala, no zejm\u00e9na k prvn\u00ed \u010d\u00e1sti,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[291],"tags":[],"class_list":["post-12677","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-hrisna-exploze"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12677","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=12677"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12677\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=12677"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=12677"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=12677"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}