{"id":1269,"date":"2017-05-15T16:00:00","date_gmt":"2017-05-15T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=1262"},"modified":"2017-05-15T16:00:00","modified_gmt":"2017-05-15T15:00:00","slug":"the-blue-of-desire-15-1-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2017\/05\/15\/the-blue-of-desire-15-1-2\/","title":{"rendered":"The Blue of Desire 15. (1\/2)"},"content":{"rendered":"
autor: fyredancer<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
„Dob\u0159e, cel\u00fd t\u00fdden jsi m\u011b odb\u00fdval,“ \u0159ekl Georg, klesl na \u017eidli vedle Billa a b\u011bhem toho si prohr\u00e1bl vlasy. „Tak\u017ee douf\u00e1m, \u017ee m\u00e1\u0161 n\u011bco dobr\u00e9ho na uk\u00e1zku.“<\/div>\n
Bill si op\u0159el tv\u00e1\u0159 o svou dla\u0148 a v\u011bnoval mu pomalu se rozv\u00edjej\u00edc\u00ed \u00fasm\u011bv. „Neodb\u00fdval jsem t\u011b,“ nam\u00edtl. „Musel jsem v\u011bnovat ve\u0161ker\u00fd sv\u016fj voln\u00fd \u010das a my\u0161lenky sv\u00e9mu nov\u00e9mu miminku, to je v\u0161echno.“<\/div>\n
Georg se chytil za srdce a dramaticky se na n\u011bj pod\u00edval. „N\u011bjak si nemysl\u00edm, \u017ee to je p\u0159ezd\u00edvka pro m\u011b.“<\/div>\n
Bill se jen rozesm\u00e1l.<\/div>\n
\n

Byly to t\u0159i dny od chv\u00edle, kdy sledoval, jak se mraky trhaj\u00ed a d\u00e1vaj\u00ed mu nov\u00e9 sv\u011btlo, a pr\u00e1ce na nov\u00e9 p\u00edsni p\u0159inesla Billovi pocit klidu, nebo alespo\u0148 pocit rovnov\u00e1hy. Jen sotva si pamatoval, co byl zrovna za den nebo co zrovna d\u011blal, ne\u017e jen \u017ee klop\u00fdtal skrz ka\u017edodenn\u00ed \u010dinnosti, ale nyn\u00ed byl p\u00e1tek a on byl p\u0159ipraven\u00fd \u010delit v\u00edkendu, bez ohledu na to, co mu p\u0159inese.<\/p><\/div>\n

Georg se naklonil, jeho leskl\u00e9, m\u011bd\u011bn\u00e9 vlasy se snesly na pa\u017ei, kterou se zap\u0159el o st\u016fl. „Bille? Jestli dneska ve\u010der nechce\u0161 p\u0159ij\u00edt na to \u017eiv\u00e9 vystoupen\u00ed, m\u016f\u017eu si t\u011b na chv\u00edli ukr\u00e1st po hodin\u011b?“<\/div>\n
Bill se kousl do rtu, vzhl\u00e9dl od zti\u0161ov\u00e1n\u00ed sv\u00e9ho telefonu a pak p\u0159ik\u00fdvl, nevid\u011bl v tom n\u00e1vrhu nic \u0161kodliv\u00e9ho. M\u011bl v batohu nacpanou nejnov\u011bj\u0161\u00ed verzi sv\u00e9 p\u00edsn\u011b a stejn\u011b doufal, \u017ee na ni z\u00edsk\u00e1 Georg\u016fv n\u00e1zor. Kdy\u017e s n\u00edm p\u016fjde, mo\u017en\u00e1 k tomu dostane p\u0159\u00edle\u017eitost.<\/div>\n
\n

P\u0159edn\u00e1\u0161ka se t\u00e1hla celou v\u011b\u010dnost. Bill se ka\u017edou minutu vrt\u011bl na \u017eidli a sledoval, jak se vte\u0159iny pomalu plou\u017e\u00ed po cifern\u00edku na hodin\u00e1ch za profesorovou hlavou. D\u00edval se na hru sv\u011btla a st\u00ednu na Georgov\u011b zelen\u00e9m svetru. Nedok\u00e1zal udr\u017eet svou mysl na technice, o kter\u00e9 s nimi profesor diskutoval a ze kter\u00e9 jim pou\u0161t\u011bl r\u016fzn\u00e9 uk\u00e1zky z CD. M\u011bl sv\u016fj telefon na kl\u00edn\u011b, pohl\u00e9dl na n\u011bj a silou v\u016fle se sna\u017eil p\u0159ivolat zelen\u00fd z\u00e1blesk jako upozorn\u011bn\u00ed na novou zpr\u00e1vu.<\/p><\/div>\n

Nevid\u011bl Toma u\u017e dny. Tom ve st\u0159edu i dnes vynechal jejich spole\u010dnou hodinu, a Andreas se vyh\u00fdbal odpov\u011bdi na Billovy ot\u00e1zky, \u0159ekl jen: „Tentokr\u00e1t se rad\u011bji zeptej Toma. J\u00e1 se do toho nebudu pl\u00e9st.“<\/div>\n
Bill na n\u011bj vy\u0161t\u011bkl: „Na to u\u017e je trochu pozd\u011b,“ ale Andreas jen pokr\u010dil rameny a po p\u0159edn\u00e1\u0161ce zmizel.<\/div>\n
Dnes kone\u010dn\u011b jim Bill ob\u011bma zvl\u00e1\u0161\u0165 napsal a ptal se, jestli bude filmov\u00e1 noc s pizzou. Tak trochu \u010dekal do posledn\u00ed minuty a pln \u00fazkosti se sna\u017eil p\u0159edpokl\u00e1dat, \u017ee jejich \u017eivoty budou pokra\u010dovat jako obvykle, ale z\u00e1rove\u0148 byl dop\u00e1len\u00fd, \u017ee tohle se mo\u017en\u00e1 taky zm\u011bn\u00ed. Byla to jedna z v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 se Bill nejv\u00edce b\u00e1l, ne\u017e on a Tom\u2026 \u017ee se v\u0161echno zm\u011bn\u00ed.<\/div>\n
\n
A te\u010f to nastalo. V\u0161echno se rozpadalo.<\/div>\n
\n

„Ano,“ \u0159ekl Bill po p\u0159edn\u00e1\u0161ce, kdy\u017e ostatn\u00ed spolu\u017e\u00e1ci za\u010dali proudit z m\u00edstnosti a on a Georg z\u016fstali a balili si se\u0161ity do sv\u00fdch batoh\u016f. Bill si pohr\u00e1val se sv\u00fdm tvrdohlav\u00fdm telefonem a hodil si batoh p\u0159es jedno rameno.<\/p><\/div>\n

„Ano, co?“ Zeptal se Georg a zmaten\u011b, ale p\u0159\u00e1telsky na n\u011bj pohl\u00e9dl.<\/div>\n
„Ano, p\u016fjdu na tv\u00e9 \u017eiv\u00e9 vystoupen\u00ed,“ \u0159ekl Bill. Nebral v \u00favahu neklidn\u00fd pocit v \u017ealudku. Necht\u011bl, aby to skon\u010dilo; jeho p\u0159\u00e1telstv\u00ed s Tomem byla jedna z nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edch v\u011bc\u00ed v jeho \u017eivot\u011b, ale pokud to bude takhle\u2026<\/div>\n
„Skv\u011bl\u00e9!“ Georg se rozz\u00e1\u0159il se \u0161irok\u00fdm \u00fasm\u011bvem. „Mysl\u00edm, \u017ee se ti to v\u00e1\u017en\u011b bude l\u00edbit, Bille. Chci \u0159\u00edct, \u017ee je to jazzov\u00fd rock a j\u00e1 nev\u00edm, jestli je to zrovna tv\u016fj \u0161\u00e1lek k\u00e1vy-„<\/div>\n
Bill slab\u011b napodobil jeho \u00fasm\u011bv a p\u0159em\u00fd\u0161lel, kdy se naposledy usm\u00e1l jako on. V\u011bd\u011bl, \u017ee to muselo b\u00fdt p\u0159i n\u011b\u010dem s Tomem, bezpochyby. „Je to hudba,“ odpov\u011bd\u011bl. „M\u00e1m r\u00e1d v\u0161echno krom\u011b rapu a country, opravdu. Jo a gospelu. A t\u00e9 novodob\u00e9 v\u00fdtahov\u00e9 hudby\u2026 no, a enky\u2026 a\u2026“<\/div>\n
„Ch\u00e1pu,“ \u0159ekl Georg a zvedl ruku, aby zastavil tok Billova bl\u00e1bolen\u00ed. „Doufejme, \u017ee se bude\u0161 dob\u011b bavit.“<\/div>\n
\n

Bill p\u0159ik\u00fdvl a sna\u017eil se pobrat v\u0161echny sv\u00e9 v\u011bci po cest\u011b ze dve\u0159\u00ed, jednou rukou popadl telefon a chystal se znovu si zapnout zvon\u011bn\u00ed. Bylo tam nov\u00e9 ozn\u00e1men\u00ed.<\/p><\/div>\n

Zpr\u00e1va od Toma.<\/div>\n
„Jsi v po\u0159\u00e1dku?“ Zeptal se Georg s n\u00e1hlou obavou.<\/div>\n
„Co? Jo, jo\u2026“ \u0158ekl Bill a zadr\u017eel dech, ne\u017e zpr\u00e1vu otev\u0159el.<\/div>\n
<\/p>\n

Andyho na ve\u010der zavolali do pr\u00e1ce. Nemus\u00ed\u0161 p\u0159ij\u00edt na filmovou noc, jestli nechce\u0161.<\/em><\/div>\n

\n

„Hej.“ Lehk\u00fd dotek na jeho pa\u017ei Billa vytrhl z om\u00e1men\u00e9 zamy\u0161lenosti. „Bille, v\u00ed\u0161 jist\u011b, \u017ee jsi v po\u0159\u00e1dku?“<\/p><\/div>\n

„Ehm,“ Bill zav\u00e1hal, vypnul displej na mobilu. Pr\u00e1v\u011b te\u010f se s t\u00edm nemohl vyrovn\u00e1vat, dokonce ani odpov\u011bd\u011bt. C\u00edtil se je\u0161t\u011b v\u00edc na hovno, jako by se na Toma vyka\u0161lal, pak vnit\u0159n\u011b zast\u00e9nal a p\u0159ipomn\u011bl si, \u017ee Tom se na n\u011bj vyka\u0161lal jako prvn\u00ed. Ot\u0159epal se a pak se pokusil na Georga usm\u00e1t. „Tak\u017ee co d\u011bl\u00e1me te\u010f?“<\/div>\n
Georg se na n\u011bj pobaven\u011b pod\u00edval, pot\u0159\u00e1sl hlavou a uvolnil Billovu pa\u017ei. „Mus\u00edm si zavolat, mysl\u00ed\u0161, \u017ee m\u016f\u017ee\u0161 chvilku po\u010dkat?“<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b,“ odpov\u011bd\u011bl Bill a uk\u00e1zal gestem sm\u011brem k okn\u016fm za u\u010debnou. Slunce u\u017e bylo n\u00edzko a barvilo obzor do r\u016fzn\u00fdch odst\u00edn\u016f barev. „Budu venku. M\u00e1me kr\u00e1sn\u00fd den, asi tak na p\u011bt minut.“ Z jihoz\u00e1padu k nim po cel\u00e9 odpoledne m\u00ed\u0159il hroziv\u00fd bou\u0159kov\u00fd mrak, ale doposud se dr\u017eel d\u00e1l.<\/div>\n
„Dob\u0159e, uvid\u00edme se za chvilku.“<\/div>\n
\n

Venku se Bill op\u0159el o kamennou \u0159\u00edmsu, kter\u00e1 lemovala schodi\u0161t\u011b do budovy. V\u016fn\u011b listov\u00e9ho koktejlu byla ve vzduchu op\u011bt siln\u00e1 a Bill zjistil, \u017ee by si dal cigaretu. To ho p\u0159ivedlo k my\u0161lenk\u00e1m na Toma, proto\u017ee v\u0161echno nevyhnuteln\u011b vedlo k Tomovi, a on s\u00e1m sebe prokl\u00ednal za tu n\u00e1hlou silnou chu\u0165 na nikotin. P\u0159estal s t\u00edm, kdy\u017e je\u0161t\u011b bydleli na kolej\u00edch, proto\u017ee ku\u0159\u00e1ci, kte\u0159\u00ed se shroma\u017e\u010fovali p\u0159ed kolejemi, ho odrazovali, dali tomu zlozvyku nevkusnou a zoufalou p\u0159\u00edchu\u0165 a zbavili ho jak\u00e9hokoliv kouzla. Pot\u00e1hnut\u00ed z cigarety, kter\u00e1 visela z Tomov\u00fdch \u00fast, to star\u00e9 nutk\u00e1n\u00ed znovu probudilo.<\/p><\/div>\n

Bill si vyt\u00e1hl z batohu telefon a pozorn\u011b si prohl\u00ed\u017eel posledn\u00ed zpr\u00e1vu. Dokonce ani nev\u011bd\u011bl, co chce odpov\u011bd\u011bt. Sl\u00edbil sv\u016fj ve\u010der Georgovi a p\u0159ipravil si vlastn\u00ed pl\u00e1ny, kdy\u017e se zd\u00e1lo, \u017ee jeho p\u0159\u00e1tel\u00e9 nebudou ten ve\u010der moci. Mo\u017en\u00e1, \u017ee jedna jeho \u010d\u00e1st doufala, \u017ee \u010d\u00edm d\u00e9le se na to bude d\u00edvat, t\u00edm v\u00edce se bodav\u00e1 bolest v jeho hrudi zmen\u0161\u00ed. Mohl z toho vyj\u00edt snadno a p\u0159edst\u00edrat, \u017ee si tu zpr\u00e1vu p\u0159e\u010detl a\u017e mnohem pozd\u011bji.<\/div>\n
Na\u0161tvan\u00fd s\u00e1m na sebe Bill odhodil telefon zp\u00e1tky do batohu a vzhl\u00e9dl s n\u00e1dechem jasn\u00e9ho \u00fasm\u011bvu, jak k n\u011bmu po schodech sch\u00e1zel Georg.<\/div>\n
\n

„Ahoj!“ Pozdravil star\u0161\u00edho studenta a kr\u00e1tce na n\u011bj zam\u00e1val, jako by byli rozd\u011bleni na d\u00e9le ne\u017e jen p\u00e1r minut.<\/p><\/div>\n

„V\u0161echno je p\u0159ipraveno,“ \u0159ekl mu Georg se z\u00e1hadn\u00fdm zvednut\u00edm obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Ooh, tajupln\u00e9,“ \u0159ekl Bill a n\u011bkolikr\u00e1t rychle zatleskal. „Tak kam to jdeme?“<\/div>\n
„Ne\u0159eknu,“ odv\u011btil Georg se sm\u00edchem. „Je to na druh\u00e9 stran\u011b kampusu, jsi pro malou proch\u00e1zku?“<\/div>\n
Bill p\u0159ik\u00fdvl a odstr\u010dil se od kamenn\u00e9 z\u00eddky. Zaklepal okovanou patou jedn\u00e9 boty o z\u00e1kladnu schod\u016f za sebou. „Jo, jen pokud nebudeme b\u011bhat \u017e\u00e1dn\u00e9 maratony.“ Zachv\u011bl se. Tom b\u011bhal maraton ka\u017ed\u00e9 jaro, desetikilometrovou \u0161tafetu – Bill tam \u0161el letos s n\u00edm, aby ho podpo\u0159il a udr\u017eel ho dob\u0159e z\u00e1soben\u00e9ho vodou.<\/div>\n
V\u0161echny cesty vedly zp\u00e1tky k Tomovi.<\/div>\n
„\u017d\u00e1dn\u00e9 v pl\u00e1nu nejsou,“ odpov\u011bd\u011bl Georg.<\/div>\n
Na okam\u017eik, jak se p\u0159esunul k Billovi ke spodn\u00edmu okraji schod\u016f, si Bill pomyslel, \u017ee mu Georg nab\u00eddne r\u00e1m\u011b a on ho bude muset odm\u00edtnout, ale Georg si prost\u011b jen prohr\u00e1bl vlasy a hodil si je p\u0159es rameno. V\u011bnoval mu dal\u0161\u00ed p\u0159\u00e1telsk\u00fd \u00fasm\u011bv a zastr\u010dil si ruce do kapes.<\/div>\n
„A\u017e po tob\u011b,“ uk\u00e1zal Bill. Sna\u017eil se p\u0159esn\u011b ur\u010dit zdroj sv\u00e9ho neklidu, ten neust\u00e1l\u00fd nep\u0159\u00edjemn\u00fd pocit, \u017ee je n\u011bco \u0161patn\u011b. Pustil to z hlavy. Koneckonc\u016f, dokonce je\u0161t\u011b ani nic ned\u011blali; a Bill nem\u011bl \u017e\u00e1dn\u00e9 z\u00e1vazky, ani Toma ani nikoho jin\u00e9ho.<\/div>\n
\n

Proch\u00e1zeli po obvodu kampusu, plaho\u010dili se hrom\u00e1dkami list\u016f, kter\u00e9 je\u0161t\u011b musely b\u00fdt nalo\u017eeny a zapytlov\u00e1ny. Je\u0161t\u011b nebylo pozd\u011b a v\u0161ude kolem byla st\u00e1le spousta student\u016f. Bill m\u011bl posledn\u00ed p\u0159edn\u00e1\u0161ku pom\u011brn\u011b brzy a bylo tam je\u0161t\u011b celkem dost lid\u00ed, kte\u0159\u00ed okupovali chodn\u00edk a on a Georg se tak ob\u010das museli prod\u00edrat t\u00e9m\u011b\u0159 davem.<\/p><\/div>\n

Jakmile odbo\u010dili pod\u00e9l hlavn\u00ed ji\u017en\u00ed cesty, Bill spat\u0159il dvojici lid\u00ed, kter\u00e1 kr\u00e1\u010dela d\u00e1le p\u0159ed nimi po chodn\u00edku. Byla to mal\u00e1 blond\u00fdnka a vy\u0161\u0161\u00ed, tmavovlas\u00fd mlad\u00edk, oba nejasn\u011b pov\u011bdom\u00ed, tak\u017ee Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee s nimi byl v ur\u010dit\u00e9m okam\u017eiku ve stejn\u00e9 t\u0159\u00edd\u011b. Dr\u017eeli se za ruce, sm\u00e1li se a navz\u00e1jem si vym\u011b\u0148ovali pohledy, kter\u00e9 byly h\u0159ejiv\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e jen p\u0159\u00e1telsk\u00e9, dostate\u010dn\u011b \u017ehav\u00e9 na to, abyste vydr\u017eeli b\u011bhem chladn\u00e9ho dne. Billovi se sev\u0159el \u017ealudek.<\/div>\n
\n

„Bille?“ \u0158ekl Georg ti\u0161e vedle n\u011bj.<\/p><\/div>\n

„Jo,“ odpov\u011bd\u011bl Bill ztuhle a uv\u011bdomil si, \u017ee tak pevn\u011b sv\u00edral p\u011bsti, a\u017e si nehty vyr\u00fdval do dlan\u011b p\u016flm\u011bs\u00edce. M\u011blo by mu to b\u00fdt jedno. Tohle nebyl on.<\/div>\n
Tom se na n\u011bj t\u00edmhle zp\u016fsobem d\u00edval, nebo ne? Bill si to nemohl jen p\u0159edstavovat.<\/div>\n
Cht\u011bl se Georga zeptat na l\u00e1sku, znovu, ale ne\u017e mohl otev\u0159\u00edt pusu, do\u0161lo mu, \u017ee by to mo\u017en\u00e1 bylo nef\u00e9r. Kdyby si Georg myslel, \u017ee t\u00edm mysl\u00ed jeho, tak\u2026 Bill nikdy nevid\u011bl Toma zamilovan\u00e9ho, ale najednou cht\u011bl v\u011bd\u011bt v\u00edc ne\u017e cokoliv jin\u00e9ho, jak to vypad\u00e1. Jak by se choval, komu by to \u0159ekl.<\/div>\n
S cuknut\u00edm si vzpomn\u011bl na Tomovu tv\u00e1\u0159 p\u0159ed p\u00e1r dny. Nemysl\u00edm si, \u017ee m\u016f\u017eu v\u011b\u0159it na l\u00e1sku.<\/em> Ud\u011blala mu to Ariel? Nebo\u2026<\/div>\n
\n

„Nemus\u00edme tohle d\u011blat, v\u00ed\u0161,“ \u0159ekl Georg vedle n\u011bj.<\/p><\/div>\n

Bill se sna\u017eil vr\u00e1tit s\u00e1m sebe do p\u0159\u00edtomnosti. „Ne, j\u00e1 to chci,“ prohl\u00e1sil. Koneckonc\u016f u\u017e \u0159ekl, \u017ee chce, a nebylo by to v\u016f\u010di Georgovi f\u00e9r, kdyby te\u010f ode\u0161el. Zejm\u00e9na kdy\u017e Tom zru\u0161il filmov\u00fd ve\u010der, co by Bill d\u011blal – \u0161el dom\u016f a p\u0159em\u00fd\u0161lel? D\u011blal dom\u00e1c\u00ed \u00fakoly? V z\u00e1jmu Georga potla\u010dil odfrknut\u00ed.<\/div>\n
„Nevypad\u00e1\u0161, jako bys tady byl tak \u00fapln\u011b se mnou,“ poznamenal Georg.<\/div>\n
Bill si povzdechl. „J\u00e1 v\u00edm, omlouv\u00e1m se\u2026“<\/div>\n
„Ach, nemus\u00ed\u0161 se omlouvat!“ Ujistil ho Georg rychle. „J\u00e1 to ch\u00e1pu, Bille, tot\u00e1ln\u011b to ch\u00e1pu. A proto\u2026 jestli je tady n\u011bjak\u00e9 m\u00edsto, kde bys byl rad\u011bji, v\u00ed\u0161\u2026 tak bys tam m\u011bl b\u00fdt.“<\/div>\n
„Ne,“ \u0159ekl Bill po chv\u00edli, kdy\u017e pokra\u010dovali v ch\u016fzi po chodn\u00edku, nyn\u00ed bl\u00ed\u017e u sebe, p\u0159esto\u017ee tam bylo v\u00edc prostoru a m\u00e9n\u011b student\u016f, jak se chodn\u00edk vyprazd\u0148oval. „J\u00e1 ne\u2026 pr\u00e1v\u011b te\u010f tady pro m\u011b nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e9 jin\u00e9 m\u00edsto, kde bych mohl b\u00fdt.“ Kousl se do rtu a pomyslel na telefon ve sv\u00e9m batohu. Tom mu ne\u0159ekl, aby nep\u0159i\u0161el – jen to, \u017ee nemus\u00ed, pokud nechce.<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ \u0159ekl Georg s uspokojiv\u00fdm p\u0159ik\u00fdvnut\u00edm. „No, od te\u010f u\u017e nen\u00ed n\u00e1vratu, jen abys v\u011bd\u011bl.“<\/div>\n
\n

Bill na n\u011bj vykulil o\u010di. „Jak to?“ Zeptal se, rozhl\u00e9dl se po list\u00ed roztrou\u0161en\u00e9m po chodn\u00edku a za\u017eloutl\u00e9 tr\u00e1v\u011b po obou stran\u00e1ch. V bl\u00edzkosti nebylo \u017e\u00e1dn\u00e9 m\u00edsto vhodn\u00e9 na sch\u016fzku. \u017d\u00e1dn\u00e1 kav\u00e1rna bl\u00ed\u017e ne\u017e t\u0159i bloky, v t\u00e9to \u010d\u00e1sti kampusu to byly v\u011bt\u0161inou jen \u0161koln\u00ed budovy.<\/p><\/div>\n

Georg se na n\u011bj pod\u00edval velmi v\u00e1\u017en\u011b. „Te\u010f ti budu muset zav\u00e1zat o\u010di.“<\/div>\n
„Ani n\u00e1hodou,“ protestoval Bill a zvedl ob\u011b ruce. „Je ne\u2026 j\u00e1 nem\u016f\u017eu\u2026“<\/div>\n
„Nev\u011b\u0159\u00ed\u0161 mi?“ Doplnil Georg a pousm\u00e1l se.<\/div>\n
„Ne, zni\u010d\u00ed\u0161 mi vlasy,“ zak\u0148u\u010del Bill.<\/div>\n
Georg se naplno rozesm\u00e1l. „No tak, budu opatrn\u00fd,“ p\u0159emlouval ho. „Polovina z\u00e1bavy je p\u0159ekvapen\u00ed, Bille, slibuju.“<\/div>\n
Bill zvedl obo\u010d\u00ed a znovu se rozhl\u00e9dl okolo, opravdu nikde pobl\u00ed\u017e nevid\u011bl nic neobvykl\u00e9ho. Ani \u017e\u00e1dn\u00e1 sc\u00e9nick\u00e1 m\u00edsta, i kdy\u017e to pole napravo bylo docela hezk\u00e9; byla to st\u00e1le nevyu\u017eit\u00e1 oblast uprost\u0159ed are\u00e1lu. „Ehm, asi\u2026?“<\/div>\n
„D\u011bkuju za tak srde\u010dn\u00fd souhlas,“ \u0159ekl Georg a zvedl \u010derno\u0161ed\u00fd ka\u0161m\u00edrov\u00fd \u0161\u00e1tek, aby si ho Bill mohl prohl\u00e9dnout.<\/div>\n
Bill p\u0159ik\u00fdvl, aby pokra\u010doval, a pak bez hnut\u00ed dr\u017eel, kdy\u017e mu ho Georg n\u011bkolikr\u00e1t omotal kolem o\u010d\u00ed. Opatrn\u011b zav\u00e1zal uzel, prsty odhrnul vlasy na krku na jednu stranu a p\u0159i tom ho polechtal, a\u017e se Bill zachv\u011bl. P\u0159ed jeho obli\u010dejem se zav\u00ed\u0159il vzduch, pravd\u011bpodobn\u011b Georg zam\u00e1val rukou, aby zkontroloval jeho reakce, ale p\u0159ed Billem byla pouze tma.<\/div>\n
„Okay,“ \u0159ekl Georg nakonec a popadl Billa za pa\u017ei.<\/div>\n
\n

V\u0161e, co Bill mohl c\u00edtit, byla \u00faleva, \u017ee jej Georg nepopadl za ruku ani neomotal sv\u00fdmi siln\u00fdmi prsty jeho z\u00e1p\u011bst\u00ed, a znovu se kousl do rtu, kdy\u017e se vrhli do akce. Bill musel naj\u00edt sv\u00e9 nohy a Georg se zasm\u00e1l, kdy\u017e ho ust\u00e1lil.<\/p><\/div>\n

„Tohle se mi nel\u00edb\u00ed,“ varoval Georga.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, j\u00e1 v\u00edm. U\u017e jsme skoro tam.“ Georg zn\u011bl pobaven\u011b, ale taky nat\u011b\u0161en\u011b.<\/div>\n
Bil po\u010d\u00edtal kroky, jak se pohybovali kup\u0159edu. Pades\u00e1t, zat\u00edmco dr\u017eel krok sm\u011brem, kter\u00fdm ho Georg \u0159\u00eddil, pak zato\u010dili doprava. Dal\u0161\u00edch patn\u00e1ct krok\u016f a Georg cosi zamumlal n\u011bkomu pobl\u00ed\u017e.<\/div>\n
„\u2026 p\u0159ipraveno?“<\/div>\n
„Ano, u\u017e to jede. Dve\u0159e jsou odem\u010den\u00e9,“ \u0159ekl velmi tich\u00fd, t\u00e9m\u011b\u0159 zn\u00e1m\u00fd monot\u00f3nn\u00ed hlas.<\/div>\n
„Skv\u011bl\u00e9. D\u00edky, Gusi,“ \u0159ekl Georg.<\/div>\n
Bill otev\u0159el \u00fasta, aby polo\u017eil ot\u00e1zku, ale pak zam\u00ed\u0159il tam, kam jej Georg znovu za\u010dal v\u00e9st, tentokr\u00e1t pomaleji, ne\u017e se postavil p\u0159\u00edmo p\u0159ed Billa.<\/div>\n
„Dob\u0159e, te\u010f tady je schod\u2026 ohmatej si ho svou\u2026 dob\u0159e, m\u00e1\u0161 to,“ \u0159ekl Georg povzbudiv\u011b. „A je\u0161t\u011b jeden, trochu vy\u0161\u0161\u00ed ne\u017e ten prvn\u00ed. Te\u010f projdeme dve\u0159mi.“<\/div>\n
„Tohle by rad\u011bji m\u011blo st\u00e1t za to,“ zamumlal Bill, v\u011bd\u011bl, \u017ee to zn\u011blo podr\u00e1\u017ed\u011bn\u011b, ale c\u00edtil se nepohodln\u011b. Ne\u0161lo o to p\u0159ekvapen\u00ed, sp\u00ed\u0161e o ty zav\u00e1zan\u00e9 o\u010di. Netrp\u011bl \u017e\u00e1dn\u00fdmi fobiemi, ale byl si docela jist\u00fd, \u017ee m\u00e1 pot\u00ed\u017ee s d\u016fv\u011brou.<\/div>\n
„Neboj se, jsem si jist\u00fd, \u017ee se ti to bude l\u00edbit,“ \u0159ekl Georg, nyn\u00ed zn\u011bl nad\u0161en\u011b. Zavrzaly otev\u00edraj\u00edc\u00ed se dve\u0159e, a pot\u00e9 se s klinut\u00edm zase zav\u0159ely.<\/div>\n
\n

Billovi se zrychlil dech a nejrad\u0161i by nat\u00e1hl ruce p\u0159ed sebe, kdyby nebylo Georgova pevn\u00e9ho sev\u0159en\u00ed jeho pa\u017ee. Georg se posunul, obe\u0161el jej kolem dokola a zvedl ruku k Billovu rameni, kde mu nakonec sundal \u0161\u00e1tek z o\u010d\u00ed.<\/p><\/div>\n

Chv\u00edli Bill ohromen\u011b st\u00e1l v temnot\u011b a otev\u0159el \u00fasta, kdy\u017e se rozhl\u00e9dl kolem. Ti\u0161e zalapal po dechu, kdy\u017e zvedl hlavu vzh\u016fru. Proti sametov\u00e9mu pozad\u00ed kolem nich jim nad hlavou sv\u00edtily sv\u011bteln\u00e9 paprsky. Bill se pomalu oto\u010dil, klop\u00fdtnul a p\u0159idr\u017eel se Georga, jak se zd\u00e1lo, \u017ee se m\u00edstnost ot\u00e1\u010d\u00ed, i kdy\u017e on byl jedin\u00e9 t\u011blo v pohybu. Na\u0161el Orion, Velk\u00fd v\u016fz, Cassiopeiu – v podstat\u011b ty jedin\u00e9 t\u0159i, kter\u00e9 dok\u00e1zal identifikovat.<\/div>\n
„To jsou hv\u011bzdy,“ \u0159ekl p\u0159ekvapen\u011b.<\/div>\n
„Jo,“ prohl\u00e1sil Georg, pustil jeho rameno a zn\u011bl samolib\u011b.<\/div>\n
„Kde to jsme?“ Zeptal se Bill zmaten\u011b. M\u00edstnost byla p\u0159\u00edli\u0161 tmav\u00e1, ne\u017e aby mohl rozeznat okol\u00ed, to jedin\u00e9, co vid\u011bl, byly hv\u011bzdy naho\u0159e a tlumen\u00fd zvuk n\u011bjak\u00e9ho ob\u0159\u00edho p\u0159\u00edstroje uprost\u0159ed m\u00edstnosti.<\/div>\n
„\u0160koln\u00ed observato\u0159,“ \u0159ekl Georg non\u0161alantn\u011b. „Gus je v oboru astronomie a pustil n\u00e1s dovnit\u0159, zat\u00edmco byl strop zapnut\u00fd.“<\/div>\n
„Je to n\u00e1dhern\u00e9!“ Vyk\u0159ikl Bill, oto\u010dil se, tentokr\u00e1t u\u017e s v\u011bt\u0161\u00ed jistotou, a znovu zaklonil hlavu. Dokonce i na jasn\u00e9, \u010dist\u00e9 no\u010dn\u00ed obloze bylo obt\u00ed\u017en\u00e9 vid\u011bt hv\u011bzdy tak velk\u00e9 a z\u00e1\u0159iv\u00e9, kdy\u017e jste \u017eili ve m\u011bst\u011b. Vzhl\u00e9dl a na\u0161el jednu velkou, n\u00edzko le\u017e\u00edc\u00ed hv\u011bzdu. „Tohle je Severka?“<\/div>\n
\n

Georg se zasm\u00e1l. „Ka\u017ed\u00fd si ji s n\u00ed plete, ale ve skute\u010dnosti je to Venu\u0161e,“ \u0159ekl a naklonil se t\u011bsn\u011b k Billovi. Vlasy se mu p\u0159itiskly k jeho rameni a p\u0159inesly s sebou v\u016fni \u010derstv\u011b vypran\u00e9ho pr\u00e1dla, \u0161amponu a jak\u00e9hokoliv p\u0159\u00edpravku, kter\u00fd pou\u017eil, ne\u017e si narovnal vlasy. P\u0159ilo\u017eil dla\u0148 na Billovu lopatku a druhou ruku nat\u00e1hl kup\u0159edu, aby Bill\u016fv pohled nasm\u011broval k jin\u00e9, vy\u0161\u0161\u00ed hv\u011bzd\u011b, kter\u00e1 byla o mnoho jasn\u011bj\u0161\u00ed. „Tohle je Severka.“<\/p><\/div>\n

„Ach, to je\u2026“ Za\u010dal Bill, oto\u010dil se a na\u0161el Georgovu tv\u00e1\u0159 tak bl\u00edzko k t\u00e9 jeho, p\u0159\u00edmo vedle n\u011bj a osv\u011btlenou tlumen\u00fdm sv\u011btlem rozpt\u00fdlen\u00e9ho mno\u017estv\u00ed hv\u011bzd. Bylo to p\u0159edst\u00edran\u00e9, pomyslel si Bill n\u00e1hle. Oboj\u00ed, ty hv\u011bzdy prom\u00edtnut\u00e9 nad n\u00edm, i st\u00e1n\u00ed na tom m\u00edst\u011b s Georgem.<\/div>\n
V Georgov\u00fdch o\u010d\u00edch n\u011bco zablikalo, naklonil se a zru\u0161il tu zb\u00fdvaj\u00edc\u00ed vzd\u00e1lenost mezi nimi.<\/p>\n

autor: fyredancer<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/p>\n

<\/strong> original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: fyredancer „Dob\u0159e, cel\u00fd t\u00fdden jsi m\u011b odb\u00fdval,“ \u0159ekl Georg, klesl na \u017eidli vedle Billa a b\u011bhem toho si prohr\u00e1bl vlasy. „Tak\u017ee douf\u00e1m, \u017ee m\u00e1\u0161 n\u011bco dobr\u00e9ho na uk\u00e1zku.“ Bill si op\u0159el tv\u00e1\u0159 o svou dla\u0148 a v\u011bnoval mu pomalu se rozv\u00edjej\u00edc\u00ed<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[666],"tags":[],"class_list":["post-1269","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-the-blue-of-desire"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1269","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1269"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1269\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1269"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1269"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1269"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}