{"id":12690,"date":"2010-01-04T14:30:00","date_gmt":"2010-01-04T13:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=12660"},"modified":"2010-01-04T14:30:00","modified_gmt":"2010-01-04T13:30:00","slug":"otravna-ozdravovna-ne-neco-vic-8","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/01\/04\/otravna-ozdravovna-ne-neco-vic-8\/","title":{"rendered":"Otravn\u00e1 ozdravovna? Ne, n\u011bco v\u00edc! 8."},"content":{"rendered":"
autor: Kiki<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Celou cestu se dr\u017eeli za ruce a pov\u00eddali si. Do\u0161li p\u0159ed n\u011bjak\u00fd d\u016fm.
„Co tady budeme d\u011blat?“ prohodil Bill.
„Na nic se neptej.“ Vyt\u00e1hl kl\u00ed\u010de a spolu s Billem ve\u0161li do domu. Hned se k nim p\u0159i\u0159\u00edtil n\u011bjak\u00fd pes.
„Ahoj, Scooty.“ Za\u010dal se s n\u00edm Tom mazlit. I k Billovi se hned tulil.
„Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed. Na v\u0161echny hned \u0161t\u011bk\u00e1. V\u0161echny. M\u00e1m ho od \u010dty\u0159 let.“
Bill si s n\u00edm za\u010dal hr\u00e1t. Zal\u00edbil se mu. Jen\u017ee z hran\u00ed se Scootym ho vyru\u0161il Tom.
„Jo, u\u017e jdu.“ Vstal a n\u00e1sledoval ho k dal\u0161\u00edm dve\u0159\u00edm.
„Ahoj. Jsme tady. Bille, moje m\u00e1ma. Mami, Bill.“ P\u0159edstavil je.
„Ahoj! U\u017e jsme v\u00e1s \u010dekali. T\u011b\u0161\u00ed m\u011b. Jsem Gerda.“ Podala Billovi ruku.
„Taky. Bill.“ Ruku p\u0159ijal a oba se usm\u00e1li.
„Fajn, mami, kde je-„
„V pracovn\u011b.“
„D\u00edky.“ Zat\u00e1hl Billa za ruku a t\u00e1hl jej za t\u00e1tou.<\/p>\n

„Ahoj, tati.“ Promluvil Tom.
Jeho t\u00e1ta zvedl pohled od pap\u00edr\u016f. „Ahoj, Tome!“
„Tati, tohle je Bill. Bille, m\u016fj t\u00e1ta. Jorgen.“
„Jorgen? M\u016fj… teda, t\u011b\u0161\u00ed m\u011b.“ Usm\u00e1l se Bill, kdy\u017e se setkal s \u010dokol\u00e1dov\u00fdma o\u010dima. Cht\u011bl \u0159\u00edct, \u017ee jeho t\u00e1ta se jmenuje stejn\u011b jako on. Ale koho by to zaj\u00edmalo.
„M\u011b taky, Bille.“ Podali si ruce, tak jako s Gerdou.
„Tak my jdeme.“ Bill nestihl nic \u0159\u00edct, proto\u017ee Tom ho u\u017e zase tahal do prvn\u00edho patra.<\/div>\n

„Tohle je m\u016fj pokoj.“
„P\u00e1ni. Je tak velk\u00fd.“ Za\u010dal se rozhl\u00ed\u017eet. „Ty hraje\u0161 na kytaru?“ rozz\u00e1\u0159ila se mu o\u010dka, kdy\u017e jednu spat\u0159il.
„Jo. U\u017e od d\u011btstv\u00ed. Asi tak od sedmi.“
„A j\u00e1 skl\u00e1d\u00e1m p\u00edsni\u010dky. Prvn\u00ed jsem slo\u017eil v dev\u00edti. Zahraj mi n\u011bco, pros\u00edm.“ Za\u0161kemral.
„Dlouho u\u017e m\u00e1m v hlav\u011b melodii, ale nem\u00e1m text.“
„To nevad\u00ed. Hraj.“
Vzal kytaru a za\u010dal vybrnk\u00e1vat. Billovi se v hlav\u011b tvo\u0159ily kousky textu t\u00e9to melodie. Tom dohr\u00e1val a \u010dlov\u00ed\u010dek vedle n\u011bj se uculoval jako slun\u00ed\u010dko.
„To bylo n\u00e1dhern\u00fd. M\u016f\u017ee\u0161 ji vz\u00edt s sebou?“<\/div>\n
\n
„Do ozdravky?“
„Jo. M\u00e1m n\u00e1pad.“
„Dob\u0159e, vezmu ji.“ Vyt\u00e1hl si obal na kytaru, p\u00e1r trs\u00e1tek, kter\u00e9 vlo\u017eil do kapsi\u010dky, kter\u00e1 na n\u011b byla p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e1. Akustickou kytaru opatrn\u011b polo\u017eil do obalu, kter\u00fd pot\u00e9 zapnul.<\/p>\n<\/div>\n
„Kluci! Poj\u010fte dol\u016f!“ volala je Gerda.
„Asi bychom u\u017e m\u011bli j\u00edt.“ Po\u0161kr\u00e1bal se Tom za krkem.
„Jasn\u011b.“ Pronesl Bill, zvedl se z postele, na kter\u00e9 dote\u010f sed\u011bl a n\u00e1sledoval svou l\u00e1sku. Slezl ze schod\u016f, av\u0161ak na posledn\u00edm se mu zvrtl kotn\u00edk. Na\u0161t\u011bst\u00ed \u0161el Tom p\u0159ed n\u00edm, tak se sta\u010dil zachytit za jeho za krk.
„Nen\u00ed ti nic?“ zeptal se starostliv\u011b zachr\u00e1nce, okam\u017eit\u011b se k n\u011bmu oto\u010dil \u010delem a chytil jej za ruce.
„D\u00edky tob\u011b ne,“ usm\u00e1l se.
„To jsem r\u00e1d. M\u016f\u017ee\u0161 j\u00edt?“
„Jo, nic se mi nestalo. Jen jsem si vyvrtnul kotn\u00edk.“
„Dob\u0159e, ale kdyby n\u011bco, tak \u0159ekni, ano?“
„Bude\u0161 prvn\u00ed.“
„Tak poj\u010f.“<\/div>\n
„Kone\u010dn\u011b jste se dostavili.“ Spr\u00e1skl rukama Jorg.
„Ale tati…“
„No jasn\u011b. Posa\u010fte se.“ Pob\u00eddl je a oni tak u\u010dinili. Gedra okam\u017eit\u011b vy\u0161la z kuchyn\u011b s t\u00e1cem vafl\u00ed, kter\u00fd polo\u017eila doprost\u0159ed stolu.
„Berte si, kolik chcete.“ Usm\u00e1la se, posadila se a sama si vzala. Ka\u017ed\u00fd ji hned automaticky napodobil, jen Bill se ost\u00fdchal. Tom do n\u011bj opatrn\u011b pod stolem kopl, ten se na n\u011bj pod\u00edval a nakonec si vzal taky.<\/p>\n<\/div>\n
„Bylo to moc dobr\u00e9. Jako od m\u00e9 m\u00e1my.“ Pod\u011bkoval jako slu\u0161n\u00fd \u010dlov\u011bk Bill.
„V\u00e1\u017en\u011b. To jsem r\u00e1da.“ Usm\u00e1la se na n\u011bj Gerda, kdy\u017e sb\u00edrala \u0161pinav\u00e9 tal\u00ed\u0159e na jednu hromadu. Respektive do jednoho sloupce, a pak ode\u0161la do kuchyn\u011b.
„Tak, Bille, \u0159ekni mi n\u011bco o sob\u011b.“ Op\u0159el se pohodln\u011b o op\u011bradlo u \u017eidle Tom\u016fv t\u00e1ta.
„N\u011bco o m\u011b? J\u00e1 v\u016fbec nev\u00edm co. M\u016fj \u017eivot nen\u00ed a\u017e zase tak zaj\u00edmav\u00fd…“
„T\u0159eba na jakou \u0161kolu chod\u00ed\u0161 a tak d\u00e1le.“
„Chod\u00edm na m\u00edstn\u00ed gympl v Magdeburgu, kde jsem se taky narodil. \u017diju jen s m\u00e1mou a jej\u00edm p\u0159\u00edtelem. T\u00e1ta od n\u00e1s ode\u0161el v p\u011bti… Asi… P\u0159ibli\u017en\u011b. R\u00e1d zp\u00edv\u00e1m, skl\u00e1d\u00e1m p\u00edsni\u010dky…“
„P\u00e1ni, tak\u017ee m\u00e1\u0161 r\u00e1d hudbu, \u017ee?“
„Jasn\u011b. Hudbu miluju.“ ,Ale nejv\u00edc va\u0161eho syna.‘<\/em> pomyslel si.
„A co m\u00e1\u0161 je\u0161t\u011b r\u00e1d?“
„D\u011bti. Mal\u00e9 d\u011bti.“ Usm\u00e1l se, kdy\u017e si vzpomn\u011bl, \u017ee na n\u011bj doma \u010dekaj\u00ed jeho dva mil\u00e1\u010dkov\u00e9.
„Tak\u017ee chce\u0161 d\u011bti?“
„Jo. Moc.“ P\u0159eci tu nebude vykl\u00e1dat, \u017ee dv\u011b m\u00e1 doma.<\/div>\n
„Tak my jdeme. Ahoj!“ porval Tom s Kytarou v obalu na z\u00e1dech Billa, kter\u00fd nestihl vydat ani hl\u00e1sku. Zase. Doslova a do p\u00edsmene vl\u00e1l za Tomem.<\/p>\n<\/div>\n
„Kam jdeme?“ optal se Bill.
„Myslel jsem, \u017ee bychom mohli na brusl\u00e1k.“ Zaculil se.
„Ale v\u017edy\u0165 je brzo r\u00e1no?“
„V\u00edm, kde je i tak brzo otev\u0159eno.“
„Jen\u017ee j\u00e1 jsem st\u00e1l na brusl\u00edch naposledy asi v dev\u00edti!“ mluvil se zd\u011b\u0161en\u00edm. M\u011bl strach, \u017ee si ud\u011bl\u00e1 ostudu.
„Budu t\u011b jistit.“ Prohodil rukama Tom a s klidn\u00fdm hlasem.
„D\u016fv\u011b\u0159uji ti.“
„Dob\u0159e.“
„Tome?“
„Ano?“
„D\u011bkuju.“
„Za co?“
„V\u00ed\u0161… V\u017edycky jsem cht\u011bl n\u011bkoho tak…“ Sna\u017eil se naj\u00edt vhodn\u00e1 slova. „Mil\u00e9ho, kter\u00fd m\u011b bude br\u00e1t, jak\u00fd jsem, nenafoukan\u00e9ho… Hledal jsem prost\u011b Tebe!“ Kdyby jen tu\u0161il, \u017ee ta posledn\u00ed v\u011bta je tak pravdiv\u00e1.
„J\u00e1 taky hledal Tebe.“ Pohladil jej po tv\u00e1\u0159i. „Poj\u010f. Jsme tu.“<\/p>\n<\/div>\n
Oba ve\u0161li do velk\u00e9 m\u00edstnosti a ovanul je chlad. Zam\u00ed\u0159ili si to k pokladn\u00e1m, kde Tom zaplatil, vyp\u016fj\u010dil si pro oba brusle v p\u016fj\u010dovn\u011b a vydali se do \u0161aten. V\u011bci si tam odlo\u017eili, p\u0159ezuli se, jmenovan\u00fd i zamkl sk\u0159\u00ednku a hur\u00e1 na led. Teda, hur\u00e1 pro Toma, kter\u00fd na tu plo\u0161inu vlezl jako prvn\u00ed.
„No tak, neboj.“
„Nebude\u0161 se sm\u00e1t, kdy\u017e spadnu?“
„Ne, proto\u017ee nespadne\u0161.“
„Jak to m\u016f\u017ee\u0161 v\u011bd\u011bt?“
„Oh, m\u016fj Bo\u017ee.“ Zana\u0159\u00edkal a pro Billa si s\u00e1m za\u0161el. Vzal ho do n\u00e1ru\u010de, Bill se ho chytil jako kl\u00ed\u0161t\u011b a \u0161el s n\u00edm zp\u00e1tky na ledovou plochu.<\/div>\n
„\u00c1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1!“ Zak\u0159i\u010del Bill, kdy\u017e ho jeho kamar\u00e1d postavil na jeho vlastn\u00ed nohy.
„Bille!“ Tak tak ho chytil. Jinak by u\u017e byl na zemi. V tomto p\u0159\u00edpad\u011b na led\u011b.
„D\u00edky.“ Pousm\u00e1l se.
„Poj\u010f.“ Chytil jej za ruku a t\u00e1hl za sebou.<\/div>\n
Billovi to po chv\u00edli za\u010dalo j\u00edt.
„No vid\u00ed\u0161, jak ti to-“ nedo\u0159ekl Tom a u\u017e na n\u011bm le\u017eel. Oba si hled\u011bli do o\u010d\u00ed.
„M\u00e1\u0161 n\u00e1dhern\u00e9 o\u010di.“ Promluvil le\u017e\u00edc\u00ed na led\u011b.
„To ty ale taky.“
„Mohl bys ze m\u011b sl\u00e9zt?“ zat\u0159epal hlavou, jako by se probral z n\u011bjak\u00e9ho transu.
„A co kdy\u017e ne?“
„Tak t\u011b shod\u00edm.“
„To ur\u010dit\u011b.“
„Tome, pros\u00edm. Ten led stud\u00ed.“ Zak\u0148u\u010del.
„Dob\u0159e, ale jen kv\u016fli tomu ledu.“
„Se\u0161 zlej.“ Zamra\u010dil se a promluvil jako mal\u00e9 d\u00edt\u011b.
„Kdybych byl zlej, tak ti tu nepom\u00e1h\u00e1m na nohy.“ Vyt\u00e1hl ho nahoru.
„Stejn\u011b jsi zlej.“ Zabrblal.
„Zlej budu te\u010f.“
„Jak to mysl\u00ed\u0161?“
„Sleduj.“ Op\u011bt jej vzal do n\u00e1ru\u010de a nesl k \u0161atn\u00e1m. Nikdo tam nebyl. Na\u0161t\u011bst\u00ed. Postavil ho na nohy a za\u010dal ho okam\u017eit\u011b l\u00edbat.
„Tak jestli tohle jsi zlej, tak a\u0165 u\u017e jsi nav\u017edy.“ S\u00e1m se na n\u011bj vrhnul.<\/p>\n

„M\u011bli bychom j\u00edt.“ Usm\u00e1l se Tom.
„Kam?“
„Uvid\u00ed\u0161.“
„To jsem zv\u011bdav\u00fd.“
„Bu\u010f. Bu\u010f zv\u011bdav\u00fd.“ Popl\u00e1cal ho po rameni.<\/p>\n<\/div>\n

autor: Kiki<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Kiki Celou cestu se dr\u017eeli za ruce a pov\u00eddali si. Do\u0161li p\u0159ed n\u011bjak\u00fd d\u016fm.„Co tady budeme d\u011blat?“ prohodil Bill.„Na nic se neptej.“ Vyt\u00e1hl kl\u00ed\u010de a spolu s Billem ve\u0161li do domu. Hned se k nim p\u0159i\u0159\u00edtil n\u011bjak\u00fd pes.„Ahoj, Scooty.“ Za\u010dal se<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[273],"tags":[],"class_list":["post-12690","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-otravna-ozdravovna-ne-neco-vic"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12690","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=12690"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12690\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=12690"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=12690"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=12690"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}