{"id":12692,"date":"2010-01-03T18:00:00","date_gmt":"2010-01-03T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=12662"},"modified":"2010-01-03T18:00:00","modified_gmt":"2010-01-03T17:00:00","slug":"casoprostor-iii-51","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2010\/01\/03\/casoprostor-iii-51\/","title":{"rendered":"\u010casoprostor III 51."},"content":{"rendered":"
autor: Janule<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
FILIP<\/p>\n<\/div>\n
„No nazd\u00e1r, co tady d\u011bl\u00e1\u0161? Nem\u011bls b\u00fdt p\u00e1r dn\u00ed u br\u00e1chy?“ zvednu p\u0159ekvapen\u011b o\u010di od pr\u00e1ce, kdy\u017e vrznou vrata laborato\u0159e a v nich se ne\u010dekan\u011b objev\u00ed Tom.<\/div>\n
„\u010cau, v\u011bd\u010de. V\u011bci se m\u011bn\u00ed, tak jsem zp\u00e1tky,“ smutn\u011b se pousm\u011bje a mn\u011b je jasn\u00fd, \u017ee je n\u011bco blb\u011b. Ale Tom to d\u00e1l nerozeb\u00edr\u00e1, jen se posad\u00ed na \u017eidli proti mn\u011b a sleduje, v \u010dem se vrt\u00e1m. „Nem\u00e1\u0161 hlad?“ zept\u00e1 se m\u011b po chv\u00edli. Mrknu na hodinky, je \u0161est ve\u010der.<\/div>\n
„No… n\u011bco bych sn\u011bdl, m\u011bl jsem naposledy ob\u011bd, chce\u0161 snad n\u011bco ukuchtit?“<\/div>\n
„Ne, p\u0159ivezl jsem od mamky, stavili jsme se u nich cestou z leti\u0161t\u011b, tak nava\u0159ila,“ usm\u011bje se Tom.<\/div>\n
„Jo, tak kdy\u017e je to od va\u0161\u00ed m\u00e1my, to bych si dal. Co je na j\u00eddeln\u00edm l\u00edstku?“ mlsn\u011b se ol\u00edznu a jako na povel uc\u00edt\u00edm prvn\u00ed \u0161krund\u00e1n\u00ed v \u017ealudku.<\/div>\n
„Nev\u00edm, musel bych se mrknout, je toho v\u00edc,“ odpov\u00ed Tom, „jdu n\u011bco oh\u0159\u00e1t, tak za chv\u00edli p\u0159ij\u010f, a\u0165 to nevystydne.“<\/div>\n
„Jdu rovnou s tebou, m\u00e1m toho dneska u\u017e pln\u00fd brejle. Kr\u00e1t\u00ed se mi term\u00edn, tak d\u011bl\u00e1m posledn\u00ed kontroly, abych tu cestu p\u0159e\u017eil…“ ujist\u00edm ho, \u017ee si j\u00eddlo jeho mamky nenech\u00e1m uj\u00edt, a zvednu se ze \u017eidle. Tom jen p\u0159ik\u00fdvne, a nam\u00ed\u0159\u00ed si to sm\u011brem ke dve\u0159\u00edm.<\/div>\n
<\/div>\n
„U\u017e abys tu minulost zm\u011bnil, n\u011bjak se mi v\u0161echno hrout\u00ed pod rukama,“ povzdychne si, kdy\u017e za n\u00e1mi zapadnou dve\u0159e a vyjdeme na dv\u016fr do chladn\u00fdho temn\u00fdho ve\u010dera.<\/div>\n
„Copak? N\u011bco se d\u011bje?“ zv\u011bdav\u011b se zept\u00e1m, p\u0159ipad\u00e1 mi, jako by se cht\u011bl Tom s n\u011b\u010d\u00edm sv\u011b\u0159it, jen nev\u00ed, jak do toho. Sakra, to je zima, \u00fapln\u011b se venku rozklepu, nem\u00e1m na sob\u011b nic tepl\u00fdho.<\/div>\n
„Jo, m\u00e1m pr\u016f\u0161vih, ale zava\u0159il jsem si to s\u00e1m, tak m\u016f\u017eu nad\u00e1vat jen sob\u011b,“ utrous\u00ed nep\u0159\u00edtomn\u011b Tom, kdy\u017e odmyk\u00e1 dve\u0159e domu. Podup\u00e1v\u00e1m za n\u00edm, celej se klepu a z\u00e1vid\u00edm mu jeho teplou bundu. Rychle vb\u011bhnu do p\u0159eds\u00edn\u011b, mus\u00edme je\u0161t\u011b na noc p\u0159itopit, kdo to kdy vid\u011bl, na konci \u0159\u00edjna takov\u00e1 kosa…<\/div>\n
„Co se stalo? Teda jestli o tom nechce\u0161 mluvit, nemus\u00ed\u0161, samoz\u0159ejm\u011b…“ d\u00e1m mu vybrat.<\/div>\n
„Ty ne\u010dte\u0161 bulv\u00e1r, co?“ oto\u010d\u00ed se na m\u011b, kdy\u017e vejdeme spole\u010dn\u011b do kuchyn\u011b. Na stole je p\u00e1r um\u011blohmotn\u00fdch krabi\u010dek s j\u00eddlem, Tom u\u017e byl doma a vybalil si.<\/div>\n
„Nem\u00e1m \u010das na blbosti, B\u00e9da mi zab\u00edr\u00e1 celej den,“ zv\u011bdav\u011b nakukuju do krabi\u010dek, a kdy\u017e se na m\u011b usm\u011bje ku\u0159ec\u00ed steh\u00fdnko, polit\u00fd n\u011bjakou pikantn\u00ed om\u00e1\u010dkou, os\u00e1zen\u00fd va\u0159en\u00fdma bramborama, srdce mi radost\u00ed zaples\u00e1. „M\u016f\u017eu tohle?“ zvednu prosebn\u00fd o\u010di k Tomovi, a ten jenom s \u00fasm\u011bvem p\u0159ik\u00fdvne. Rychle, aby si to n\u00e1hodou nerozmyslel, vraz\u00edm um\u011blohmotnou krabi\u010dku do mikrovlnky, a spust\u00edm oh\u0159ev. „Cos provedl, \u017ee o tob\u011b p\u00ed\u0161ou v bulv\u00e1ru? Zase n\u011bjak\u00fd baby, vi\u010f?“ u\u0161kl\u00edbnu se, vynd\u00e1m si ze \u0161upl\u00edku p\u0159\u00edbor a p\u0159iprav\u00edm si ho na st\u016fl. Tomovu pov\u011bst u\u017e tak n\u011bjak zn\u00e1m, i kdy\u017e mi k n\u011bmu nesed\u00ed, ale z\u0159ejm\u011b jsem se spletl.<\/div>\n
\n
„Jo, jedna baba, zato vdan\u00e1 za nej\u017e\u00e1rliv\u011bj\u0161\u00ed hovado na t\u00fdhle planet\u011b…“ p\u0159ik\u00fdvne Tom.<\/div>\n
„Jo, tak to se pak nesm\u00ed\u0161 divit, \u017ee jednu sl\u00edzne\u0161, kdy\u017e si vyb\u00edr\u00e1\u0161 takov\u00fdhle rizikov\u00fd \u017eensk\u00fd. To nem\u00e1\u0161 dost svobodnejch holek? M\u011bl jsem dojem, \u017ee je m\u016f\u017ee\u0161 p\u0159ehazovat vidlema…“ netrp\u011bliv\u011b sleduju digit\u00e1ln\u00ed \u010d\u00edsla, jak klesaj\u00ed, a bl\u00ed\u017e\u00ed se cinknut\u00ed mikrovlnky. Sb\u00edhaj se mi sliny a \u017ealudek se pr\u00e1v\u011b docela slu\u0161n\u011b ozval, pot\u0159ebuju ho nakrmit a to co nejrychlejc.<\/div>\n
„Kdy\u017e to nen\u00ed takov\u00e1 sranda,“ za\u0161kleb\u00ed se Tom. „Lezou ti samy do postele, ani\u017e bys o to st\u00e1l. Nuda, nuda a jenom nuda,“ povzdychne si.<\/div>\n
„Co by za to jin\u00fd dali,“ vzpomenu si na sebe, kdy\u017e jsem je\u0161t\u011b nem\u011bl Valinku. „Kone\u010dn\u011b,“ vydechnu, kdy\u017e se ku\u0159\u00e1tko doto\u010d\u00ed a ozve se blahod\u00e1rn\u00e9 cinknut\u00ed. Opatrn\u011b tu kou\u0159\u00edc\u00ed n\u00e1dheru vyt\u00e1hnu na sv\u011btlo, a vyklop\u00edm na tal\u00ed\u0159. Von\u00ed to b\u00e1je\u010dn\u011b… „Tak\u017ee ti hroz\u00ed zase n\u011bjak\u00fd rozseknut\u00fd obo\u010d\u00ed? Tohle je\u0161t\u011b nem\u00e1\u0161 ani zahojen\u00fd,“ uk\u00e1\u017eu bradou na jeho budouc\u00ed jizvu, kdy\u017e si sed\u00e1m s tal\u00ed\u0159em ke stolu.<\/div>\n
„Jo, nejsp\u00ed\u0161 dostanu po tlam\u011b, jestli ne n\u011bco hor\u0161\u00edho,“ p\u0159ik\u00fdvne, „ale kdybys to stihnul s B\u00e9dou sfouknout d\u0159\u00edv, mo\u017en\u00e1 bys m\u011b toho u\u0161et\u0159il,“ dod\u00e1 a \u010dek\u00e1, co j\u00e1 na to.<\/div>\n
„Hele, kv\u016fli tv\u00fdmu ct\u011bn\u00fdmu zadku se nezabiju, m\u00e1m to p\u0159esn\u011b napl\u00e1novan\u00fd,“ odv\u011bt\u00edm. S\u00e1m jsem z toho rozklepanej, v\u0161echno znovu kontroluju, mo\u017en\u00e1 a\u017e zbyte\u010dn\u011b pe\u010dliv\u011b, ale za tu dobu, co jsem za\u010dal v\u011b\u0159it, \u017ee se mi B\u00e9da povede, jsem si rozmyslel svou p\u016fvodn\u00ed apatii, a r\u00e1d bych celou tu cestu absolvoval \u00fasp\u011b\u0161n\u011b a \u017eivej. Nechce se mi jen tak pro nic za nic um\u00edrat, kdy\u017e je \u0161ance, \u017ee budu m\u00edt kr\u00e1snej \u017eivot s fajn \u017eenou. J\u00e1 nem\u00e1m hromady fanynek, jako tenhle dredatej frajer, a kv\u016fli jeho z\u00e1let\u016fm p\u0159ece neob\u011btuju \u017eivot. A\u0165 si nakonec sl\u00edzne, co si nadrobil. Pro\u010d bych m\u011bl kv\u016fli tomu riskovat? Sp\u011bch by tomu ur\u010dit\u011b neprosp\u011bl, to je jasn\u00fd. Kdyby \u0161lo n\u011bkomu o \u017eivot, to bych mo\u017en\u00e1 uva\u017eoval o riziku, ale tohle? To nen\u00ed nic, co by nemohl p\u0159e\u017e\u00edt. Teda aspo\u0148 douf\u00e1m, \u017ee ten jeho sok nep\u0159ijede na dv\u016fr a nepost\u0159\u00edl\u00ed n\u00e1s kala\u0161nikovem, kdy\u017e je tak \u0161\u00edlen\u011b \u017e\u00e1rlivej, jak Tom tvrd\u00ed…<\/div>\n
„No jo, no… co se d\u00e1 d\u011blat, budu to muset p\u0159e\u017e\u00edt,“ povzdychne si Tom. „Snad m\u011b tu ten idiot nenajde,“ dod\u00e1, jako by mi vid\u011bl do hlavy, o \u010dem zrovna p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm. „Chutn\u00e1?“ zept\u00e1 se m\u011b, kdy\u017e vid\u00ed, jak do m\u011b ku\u0159e jeho mamky pad\u00e1. Je skv\u011bl\u00e1 kucha\u0159ka, to se mus\u00ed nechat.<\/div>\n
„Je to v\u00fdborn\u00fd…“ uznale pok\u00fdv\u00e1m hlavou mezi dv\u011bma sousty, „moc jsi z mam\u010din\u00fdch schopnost\u00ed nezd\u011bdil, co?“ rejpnu si, a hned na to zasku\u010d\u00edm, kdy\u017e chytnu pod stolem lehkej kopanec do holen\u011b.<\/div>\n
„Si va\u0159 s\u00e1m, ty…“ naoko ura\u017een\u011b se za\u0161kleb\u00ed Tom. „Stejn\u011b um\u00ed\u0161 akor\u00e1t ten sv\u016fj gul\u00e1\u0161.“<\/div>\n
„Jo, ale skv\u011ble,“ br\u00e1n\u00edm se, i kdy\u017e je pravda, \u017ee moc velkej reperto\u00e1r nem\u00e1m. Pot\u0159ebovali bychom tady \u017eenskou. „P\u0159ive\u010f tu svoji vdanou pani\u010dku, t\u0159eba n\u00e1m bude va\u0159it,“ navrhnu, a chytnu hned druhej kopanec. No jo no… z toho asi holt nic nebude a na ten tejden u\u017e to stejn\u011b nem\u00e1 cenu…<\/p>\n<\/div>\n
BILL<\/p>\n<\/div>\n
„Nebre\u010d, Dav\u00ed, strejda se v\u00e1\u017en\u011b musel vr\u00e1tit rychle do pr\u00e1ce, n\u011bco se tam u nich stalo, tak ho zavolali zp\u00e1tky, v\u00ed\u0161?“ vymej\u0161lim si b\u00e1chorku, abych ho uklidnil, je\u0161t\u011b\u017ee to d\u00edt\u011b nem\u00e1 pojem o tom, jak jeho strejda vlastn\u011b pracuje, to by mi na to nejsp\u00ed\u0161 nesko\u010dilo. P\u0159esn\u011b tohle jsem ale p\u0159edpokl\u00e1dal. „P\u0159e\u010dtu ti poh\u00e1dku, strejda ti ji pov\u00ed p\u0159\u00ed\u0161t\u011b, a\u017e zase p\u0159ijede,“ slibuju, ale na jeho vzlyky to m\u00e1 pramalej \u00fa\u010dinek.<\/div>\n
„Kdy\u017e j\u00e1 chci strejd\u016f\u016f\u016f,“ prot\u00e1hne a lapav\u011b se nadechne. J\u00e1 chci taky strejdu, \u0159ekl bych nejrad\u0161i nahlas, ale to bych jen p\u0159ilil oleje do ohn\u011b. Chce se mi bre\u010det s n\u00edm. Celou cestu dom\u016f se sice state\u010dn\u011b dr\u017eel, ale jen co se ti dva rozlou\u010dili a Toma jsme vysadili u jeho auta, za\u010dal f\u0148ukat.<\/div>\n
„Slibuju, \u017ee p\u0159ijede brzo, v\u00e1\u017en\u011b,“ vym\u00fd\u0161l\u00edm si, p\u0159esto\u017ee je mi jasn\u00fd, \u017ee to asi hned tak nebude, ale pot\u0159ebuju prcka uklidnit, aby usnul. „Kdy\u017e to jinak nep\u016fjde, pojedem ho nav\u0161t\u00edvit, jo?“ zajdu a\u017e do krajnosti, a v\u00edm, \u017ee si na sebe \u0161iju p\u011bknej bi\u010d. Tohle bude cht\u00edt ur\u010dit\u011b splnit, a jak se z toho pak vyl\u017eu, jsem s\u00e1m zv\u011bdavej.<\/div>\n
„Lod\u00ed?“ vydechne Dejv, a je vid\u011bt, \u017ee ho tahle informace zaujala.<\/div>\n
„Jo, t\u0159eba lod\u00ed, nebo polet\u00edme letadlem, pojedeme dlouhat\u00e1nsk\u00fdm tunelem, to se uvid\u00ed, jak to bude nejlep\u0161\u00ed,“ pokra\u010duju d\u00e1l v p\u0159esv\u011bd\u010dov\u00e1n\u00ed. „A\u017e bude m\u00edt strejda volno, zavol\u00e1 mi, a vyraz\u00edme,“ podep\u00ed\u0161u si definitivn\u011b rozsudek.<\/div>\n
„Tak jo, to bude bezva,“ p\u0159estane Dejv kone\u010dn\u011b vzlykat, a j\u00e1 se usm\u011bju.<\/div>\n
„Tak m\u016f\u017eu za\u010d\u00edt?“ poklepu na roze\u010dtenou knihu historek mal\u00e9ho Mikul\u00e1\u0161e, u kter\u00fdch se Dejv v\u017edycky checht\u00e1. Nalistuju stranu, kde jsme p\u0159estali, kdy\u017e p\u0159ik\u00fdvne, ut\u0159e si ruk\u00e1vem od py\u017eamka slzy a up\u0159e na m\u011b svoje velk\u00fd kukadla. „M\u016f\u017ee\u0161.“<\/p>\n<\/div>\n
„U\u017e sp\u00ed?“ zept\u00e1 se Sabine, kdy\u017e zti\u0161\u00ed televizi.<\/div>\n
„Jo, dalo to fu\u0161ku, ale u\u010detl jsem ho. Sice jsem mu p\u0159edt\u00edm nasliboval hory doly \u010dernej les, ale u\u017e bude snad chvilku klidnej.“<\/div>\n
„Cos mu sl\u00edbil?“ udiven\u011b ke mn\u011b zvedne pohled Sab.<\/div>\n
„\u017de pojedem za Tomem.“<\/div>\n
„No vida… to aby jel Tom do Anglie hodinu p\u0159ed n\u00e1ma, jinak bude\u0161 za p\u011bkn\u00fdho lh\u00e1\u0159e,“ sm\u011bje se mi ta potvora. N\u011bjak jsme j\u00ed s Tomem je\u0161t\u011b nestihli informovat, co se vlastn\u011b d\u011blo, nebyl \u010das a prostor, Dav\u00eddek byl po\u0159\u00e1d s n\u00e1mi.<\/div>\n
„Mus\u00edme sem Toma prost\u011b n\u011bjak dostat d\u0159\u00edv, ne\u017e si Dejv usmysl\u00ed, \u017ee u\u017e je to dlouho,“ pokr\u010d\u00edm rameny. „Snad to v\u0161echno byl planej poplach,“ vzdychnu.<\/div>\n
„No, tak mi u\u017e kone\u010dn\u011b \u0159ekni, pro\u010d jsme se u va\u0161ich ani nenajedli, a museli vypadnout p\u0159ed ob\u011bdem. Celou cestu mi to vrt\u00e1 hlavou.“ Beze slova otev\u0159u laptop, najdu tu spr\u00e1vnou str\u00e1nku, a bez koment\u00e1\u0159e nech\u00e1m Sab, aby si to v\u0161echno p\u0159e\u010detla a skoukla.<\/p>\n<\/div>\n
„Hmmm… a to je d\u016fvod, pro\u010d jsme tak rychle zdrhali?“ udiven\u011b se na m\u011b pod\u00edv\u00e1. Z\u0159ejm\u011b si v\u016fbec neuv\u011bdomuje, co n\u00e1m hroz\u00ed. Znala Marka jen zb\u011b\u017en\u011b, tak\u017ee nem\u00e1 tu\u0161en\u00ed, co je to za\u010d.<\/div>\n
„Jo, Mark je d\u011bsn\u011b \u017e\u00e1rlivej, a j\u00e1 p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee se bude cht\u00edt mst\u00edt. Bohu\u017eel… on je jeden z m\u00e1la lid\u00ed, kte\u0159\u00ed o n\u00e1s v\u011bd\u00ed, a Tom si mysl\u00ed, \u017ee to byl on, kdo napsal anonym na soci\u00e1lku a nechal n\u00e1s sledovat. V\u0161echno proto, \u017ee jsme s n\u00edm zru\u0161ili smlouvu. V\u017edycky byl pomstychtivej, v\u017edy\u0165 jsi ho znala. Proto se te\u010f boj\u00edm, \u017ee bude cht\u00edt n\u011bjak pokra\u010dovat. Bohu\u017eel…“ vysv\u011btl\u00edm kone\u010dn\u011b sv\u00e9 \u017een\u011b, jak se v\u011bci maj\u00ed.<\/div>\n
„Aha, tak\u017ee Tom musel zmizet,“ pochop\u00ed Sabine. „Mysl\u00ed\u0161, \u017ee na v\u00e1s n\u011bco m\u00e1?“ zept\u00e1 se.<\/div>\n
„No… snad ne, douf\u00e1m. Ale nev\u00edm to jist\u011b…“ p\u0159izn\u00e1m zkrou\u0161en\u011b. „Mus\u00edme se modlit, aby nem\u011bl,“ dod\u00e1m. „Jdu si lehnout, Sab, jsem d\u011bsn\u011b utahanej.“<\/div>\n
„Tak dobrou, j\u00e1 se je\u0161t\u011b pod\u00edv\u00e1m na film a pak p\u016fjdu taky…“<\/div>\n
„Dobrou…“<\/p>\n<\/div>\n
***<\/div>\n
„Pros\u00edm,“ zahuhl\u00e1m rozespale do telefonu, ani\u017e bych se pod\u00edval, kdo vol\u00e1. M\u00e1m je\u0161t\u011b slepen\u00fd o\u010di, tak\u017ee by mi to bylo stejn\u011b prdla\u010dku platn\u00fd.<\/div>\n
„Tak u\u017e mi kone\u010dn\u011b do\u0161lo, pro\u010d jste v\u010dera tak rychle museli odjet,“ zavr\u010d\u00ed na m\u011b m\u00e1ma. „To jste mi to nemohli norm\u00e1ln\u011b \u0159\u00edct, \u017ee je zase pr\u016f\u0161vih v bulv\u00e1ru? Mus\u00edm se to dozv\u011bd\u011bt od sousedky p\u0159es plot, hned jak r\u00e1no vystr\u010d\u00edm hlavu na zahradu? Jako bys nev\u011bd\u011bl, \u017ee je to pak dvakr\u00e1t hor\u0161\u00ed,“ vy\u010d\u00edt\u00e1 mi m\u00e1ma n\u00e1\u0161 v\u010derej\u0161\u00ed rychlej odjezd. Je j\u00ed absolutn\u011b jedno, \u017ee m\u011b vzbudila, pot\u0159ebuje si prost\u011b na n\u011bkom vylejt vztek. Jen nech\u00e1pu, pro\u010d na mn\u011b, jsem ob\u011b\u0165 stejn\u011b jako ona. „Co zase ten Tom blbnul? Nem\u016f\u017ee si zachra\u0148ovat reputaci s mladejma holkama? To musel vystartovat zrovna po vdan\u00fd pani\u010dce?“<\/div>\n
„Mami, j\u00e1 za to nem\u016f\u017eu, to je Tomova pr\u00e1ce, nem\u00e1m s t\u00edm nic spole\u010dn\u00fdho, byli jsme na dovolen\u00fd, pamatuje\u0161?“ sna\u017e\u00edm se z toho n\u011bjak vyvl\u00edknout, ale je mi to houbeles platn\u00fd.<\/div>\n
„Jo, jen\u017ee tv\u016fj milovanej bratr m\u00e1 zase vypnutej telefon, byl chyt\u0159ej\u0161\u00ed ne\u017e ty, tak\u017ee to odnese\u0161 za n\u011bj. Vy\u0159i\u010f si to s n\u00edm. Pro p\u0159\u00ed\u0161t\u011b m\u011b laskav\u011b informujte, a\u0165 p\u0159ed tou kozou odvedle nevypad\u00e1m jako idiot, jo?“ pokra\u010duje m\u00e1ma v krasoj\u00edzd\u011b. Vy\u010d\u00edtat um\u00ed b\u00e1je\u010dn\u011b, to by se jeden zbl\u00e1znil. Hlavn\u011b v\u0161echno osmkr\u00e1t zopakovat, aby to m\u011blo tu spr\u00e1vnou v\u00e1hu… nep\u0159e\u017eiju to. „Vysv\u011btlil ti Tom n\u011bjak, pro\u010d si to cel\u00fd nat\u00e1\u010del? To u\u017e mu v\u00e1\u017en\u011b p\u0159esko\u010dilo?“<\/div>\n
„Nev\u00edm, snad pro legraci, s\u00e1m nev\u00ed, byli s Gustavem opil\u00ed. Mami, m\u011b bol\u00ed hlava, u\u017e m\u011b nech, fakt jsem v tom nevinn\u011b, zeptej se Toma, jo?“<\/div>\n
„No jist\u011b… s Gustavem. Ti dva, kdy\u017e spolu pijou, nev\u011bd\u00ed co roupama vymyslet. Ach bo\u017ee… A ty ne\u0159\u00edkej, \u017ee jsi v tom nevinn\u011b? Kterej z v\u00e1s dvou se mi v\u010dera sna\u017eil namluvit, \u017ee v\u00e1m do toho n\u011bco pracovn\u00edho p\u0159i\u0161lo, a \u017ee mus\u00edte hned dom\u016f? Ty, mil\u00e1\u010dku, tak se nevymlouvej. Moc dob\u0159e jsi v\u011bd\u011bl, pro\u010d chce\u0161 pry\u010d… abych se to nedom\u00e1kla d\u0159\u00edv, co?“<\/div>\n
„Mami, zn\u00e1\u0161 se, vy\u010d\u00edtala bys to Tomovi a v\u00ed\u0161, jak on by reagoval. Cht\u011bl jsem zachr\u00e1nit rodinnou atmosf\u00e9ru. Necht\u011bl jsem, abyste se poh\u00e1dali, a to, jak vid\u00edm, by ur\u010dit\u011b nastalo. Tom za to taky nem\u016f\u017eu, prost\u011b blb\u00e1 n\u00e1hoda.“<\/div>\n
„Jist\u011b, je\u0161t\u011b si to s n\u00edm vy\u0159\u00edd\u00edm. Sta\u010d\u00ed, \u017ee m\u00e1 pov\u011bst norm\u00e1ln\u00edho d\u011bvka\u0159e, te\u010f si je\u0161t\u011b budou v\u0161ichni \u0159\u00edkat, \u017ee rozb\u00edj\u00ed druhejm man\u017eelstv\u00ed. Sakra… ten kluk nem\u00e1 rozum. Jen co vyt\u00e1hne\u0161 paty, u\u017e je pr\u016f\u0161vih. No nic, tak budu dr\u017eet palce, a\u0165 ho Mark nep\u0159ijde zml\u00e1tit, div\u00edm se, \u017ee to je\u0161t\u011b neud\u011blal.“<\/div>\n
„Jo, to j\u00e1 taky, bohu\u017eel se boj\u00edm, aby neud\u011blal je\u0161t\u011b n\u011bco hor\u0161\u00edho.“<\/div>\n
„Jak hor\u0161\u00edho? Co by mohl ud\u011blat hor\u0161\u00edho, ne\u017e ti zb\u00edt bratra?“<\/div>\n
„Nev\u00edm… snad nic, douf\u00e1m.“<\/div>\n
„Dob\u0159e… volej, kdyby n\u011bco, jsem na p\u0159\u00edjmu. A pozdravuj Sabine.“<\/div>\n
„Jo, budu,“ mrknu do hn\u011bd\u00fdch o\u010d\u00ed, kter\u00fd na m\u011b rozespale koukaj\u00ed z vedlej\u0161\u00ed poloviny postele. „Vzbudilas ji, v\u00ed\u0161?“ Je\u0161t\u011b m\u00e1m\u011b vy\u010dtu, ne\u017e to t\u00edpnu.<\/p>\n<\/div>\n
„Dobr\u00fd?“ zept\u00e1 se m\u011b Sab a prot\u00e1hne se vle\u017ee na z\u00e1dech jako ko\u010dka.<\/div>\n
„Jo, m\u00e1m t\u011b pozdravovat, ale \u0161lo to, \u010dekal jsem to hor\u0161\u00ed,“ uzn\u00e1m a posad\u00edm se.<\/div>\n
„Hmm, sly\u0161ela jsem ji a\u017e sem,“ u\u0161kl\u00edbne se Sab a zase zabo\u0159\u00ed hlavu do pol\u0161t\u00e1\u0159e.<\/div>\n
„\u010cas na sn\u00eddani,“ zamuml\u00e1m, kdy\u017e se hrabu z pe\u0159iny. Dejv se za chv\u00edli vzbud\u00ed, bude dev\u011bt, tak\u017ee u\u017e se nebudu zdr\u017eovat a p\u016fjdu n\u011bco p\u0159ipravit. Dneska m\u00e1me cel\u00fd den volno, m\u011bli jsme s Tomem v pl\u00e1nu tr\u00e1vit \u010das spolu, ale v\u0161echno se zm\u011bnilo… mohli bychom s Dejvem n\u011bkam vyrazit, aby neotravoval, \u017ee chce za Tomem. Ale kam? Snad na n\u011bco p\u0159ijdu. V\u010dera se sice nechal ukecat, ale b\u016fhv\u00ed, jak to bude d\u00e1l.<\/div>\n
„No jo, starou\u0161i, u\u017e jdu,“ popl\u00e1c\u00e1m po h\u0159bet\u011b Scottyho, kterej u\u017e na m\u011b netrp\u011bliv\u011b \u010dek\u00e1 v p\u0159eds\u00edni u dve\u0159\u00ed, abych ho vypustil na zahradu. Ka\u017edodenn\u00ed ritu\u00e1l od t\u00fd doby, co jsme nechali nainstalovat bezpe\u010dnostn\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed. Dejv bohu\u017eel na bezpe\u010dnostn\u00ed k\u00f3d nesta\u010d\u00ed. Nahod\u00edm na sebe \u017eupan, vpluju do nejbli\u017e\u0161\u00edch bot, a otev\u0159u na chodbu. N\u00e1\u0161 hafan m\u011b div neporaz\u00ed, jak se kolem m\u011b prosm\u00fdkne dve\u0159mi na studenou chodbu, a k\u0148u\u010d\u00ed u dal\u0161\u00edch dve\u0159\u00ed. Nejsp\u00ed\u0161 u\u017e m\u00e1 fakt napilno, pot\u0159ebuje \u010d\u016frat. Jo, to j\u00e1 taky, starej brachu, jenom\u017ee nejd\u0159\u00edv se mus\u00edm postarat o tebe, proto\u017ee ty bys mi tu ud\u011blal lou\u017ei\u010dku. Od\u0165uk\u00e1m bezpe\u010dnostn\u00ed k\u00f3d, a kdy\u017e kone\u010dn\u011b otev\u0159u dve\u0159e, Scotty vyst\u0159el\u00ed ven. Ne\u017e se stihnu vzpamatovat a zav\u0159\u00edt, usly\u0161\u00edm n\u011bkoho zavolat svoje jm\u00e9no. Zvednu o\u010di k brance, a strnu. Novin\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„Pane Kaulitzi! Co \u0159\u00edk\u00e1te na dne\u0161n\u00ed \u010dl\u00e1nek v Bildu?“ \u0159ve na m\u011b jeden z nich a v\u0161ichni si m\u011b hromadn\u011b fot\u00ed. Vzpamatuju se b\u011bhem vte\u0159iny a rychle zabouchnu, ale v hlav\u011b mi rezonuj\u00ed ta slova. \u010cl\u00e1nek… v Bildu. Proboha jakej \u010dl\u00e1nek zase? Pokra\u010dov\u00e1n\u00ed Tomovy af\u00e9ry se Sylvi\u00ed? \u017de by m\u011bli je\u0161t\u011b n\u011bco, co ne\u0159ekli a schovali si to na dal\u0161\u00ed vyd\u00e1n\u00ed? No jist\u011b… na\u0161e jm\u00e9na v\u017edycky prod\u00e1vala v\u00fdtisky, tak by byli hloup\u00ed, aby tam dali v\u0161echno najednou. Ale co? A pro\u010d kv\u016fli tomu stoj\u00ed novin\u00e1\u0159i u na\u0161\u00ed branky? Vzpamatuju se a rychl\u00fdm krokem se vr\u00e1t\u00edm do bytu.<\/p>\n<\/div>\n
„Tak d\u011blej, sakra,“ sna\u017e\u00edm se popohnat laptop, aby sebou pohnul, ale nen\u00ed mi to nic platn\u00fd, u\u017e je starej… mus\u00edm si koupit nov\u011bj\u0161\u00ed model, jen jsem l\u00ednej po\u0159\u00e1d n\u011bco m\u011bnit. V hlav\u011b mi zat\u00edm v\u00ed\u0159\u00ed spousta mo\u017enost\u00ed, co se je\u0161t\u011b ten ve\u010der ve vin\u00e1rn\u011b mohlo seml\u00edt, ale v\u0161echno mi to vz\u00e1p\u011bt\u00ed p\u0159ipad\u00e1 jako blbost… Co mohlo takhle vyburcovat novin\u00e1\u0159e, aby \u010dekali, ne\u017e vylezu z domu? P\u0159ece si to tam s n\u00ed Tom n\u011bkde nerozd\u00e1val, takovej \u0161\u00edlenec nen\u00ed… a co hor\u0161\u00edho by je\u0161t\u011b mohlo nastat? Zat\u00edmco se notebook po\u0159\u00e1d na\u010d\u00edt\u00e1, nen\u00e1padn\u011b mrknu z okna ob\u00fdv\u00e1ku sm\u011brem k brance. Sakra… je jich tam asi \u0161est, to je divn\u00fd… co s t\u00edm m\u00e1m spole\u010dn\u00fdho j\u00e1? Nejsp\u00ed\u0161 Toma nem\u016f\u017eou naj\u00edt, tak jako m\u00e1ma, tak jdou na m\u011b. V\u017edycky n\u00e1s brali jako nerozlu\u010dnou dvojku, tak pro\u010d by to te\u010f m\u011blo b\u00fdt jinak? Vr\u00e1t\u00edm se zp\u00e1tky ke stolku, sednu si k po\u010d\u00edta\u010di a spust\u00edm internet. Kone\u010dn\u011b… to to trvalo. Tak… Bild m\u00e1m v obl\u00edben\u00fdch, kliknu na n\u011bj, a u\u017e jenom nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b z\u00edr\u00e1m na fotku, kter\u00e1 se mi na\u010detla p\u0159es celou obrazovku. A do prdele…<\/p>\n<\/div>\n
GRETA<\/p>\n<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee u\u017e do toho d\u016fchodu opravdu pot\u0159ebujete, pan\u00ed Kratunerov\u00e1!“ h\u0159\u00edm\u00e1 \u0159editelka nad stolem m\u00fd \u0161\u00e9fov\u00fd, a j\u00e1 se jen kr\u010d\u00edm u sv\u00fdho stolu a sna\u017e\u00edm se schovat za monitor a ani nedutat, aby si m\u011b moc nev\u0161\u00edmala. „Je vid\u011bt, \u017ee svoji pr\u00e1ci u\u017e nezvl\u00e1d\u00e1te tak jako kdysi. Jak jste tohle mohla dopustit? V\u017edy\u0165 jste mi tvrdila, \u017ee je u toho Kaulitze v\u0161echno v naprost\u00e9m po\u0159\u00e1dku! Ale jak je vid\u011bt, nejsp\u00ed\u0161 nen\u00ed, \u017ee?!“<\/div>\n
„Ale pan\u00ed \u0159editelko…“ zm\u016f\u017ee se Krautnerka jen na chabej protest, ale nem\u00e1 \u0161anci, \u0159\u00ed\u010fa je rozjet\u00e1, a v takov\u00fdm p\u0159\u00edpad\u011b ji jen tak n\u011bco nezastav\u00ed. Nejsp\u00ed\u0161 dostala sprda z vy\u0161\u0161\u00edch m\u00edst, proto p\u0159i\u0161la \u0159\u00e1dit sem. Bude skoro poledne, a j\u00e1 je\u0161t\u011b nem\u011bla krom kafe \u010das ani otev\u0159\u00edt internet, tak\u017ee netu\u0161\u00edm, o co p\u0159esn\u011b jde, ale po\u010d\u00edt\u00e1m, \u017ee to nebude sranda. Jestli to dob\u0159e ch\u00e1pu, vy\u0161la v novin\u00e1ch n\u011bjak\u00e1 kompromituj\u00edc\u00ed fotka dvoj\u010dat, ale jak\u00e1, b\u016fhv\u00ed…<\/div>\n
„\u0158\u00edkala jsem v\u00e1m p\u0159ece jasn\u011b, \u017ee ten anonym m\u00e1te d\u016fkladn\u011b prov\u011b\u0159it, \u017ee jsou v n\u011bm z\u00e1va\u017en\u00e1 obvin\u011bn\u00ed. Vy jste tvrdila, \u017ee jste to ud\u011blala, tak jak je pak mo\u017en\u00e9, \u017ee se objev\u00ed tohle?“ pr\u00e1skne znovu v\u00fdtiskem Bildu o jej\u00ed pracovn\u00ed st\u016fl.<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm…“ hlesne bezmocn\u011b \u0161\u00e9fov\u00e1 a st\u0159el\u00ed okem po mn\u011b. Hned se ale zase vr\u00e1t\u00ed pohledem ke sv\u00fd nad\u0159\u00edzen\u00fd, a sna\u017e\u00ed se omluvit. „Byly jsme u n\u011bj tady s Gretou, pan\u00ed \u0159editelko. V\u0161echno vypadalo v naprost\u00e9m po\u0159\u00e1dku, \u017ee?“ hod\u00ed po mn\u011b okem, a nejsp\u00ed\u0161 tak \u017e\u00e1d\u00e1 o spolupr\u00e1ci. K\u00fdvnu, ale moc dob\u0159e v\u00edm, \u017ee podle n\u00ed nebylo v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku, nechala se ale uchl\u00e1cholit Billovou svatbou. „Pan Kaulitz se ned\u00e1vno o\u017eenil, v\u017edy\u0165 jste to sama vid\u011bla. Jedna fotka p\u0159ece je\u0161t\u011b nic neznamen\u00e1, m\u016f\u017ee to b\u00fdt mont\u00e1\u017e.“<\/div>\n
„Tady p\u00ed\u0161ou, jestli jste to je\u0161t\u011b ne\u010detla, \u017ee ne\u017e ten obr\u00e1zek zve\u0159ejnili, pro\u0161el zkou\u0161kou v laborato\u0159i, aby se vylou\u010dila pr\u00e1v\u011b mo\u017enost nepravosti fotky. Dokonce je na n\u00ed i datum a \u010das, tak pochybuju, \u017ee by si po ned\u00e1vn\u00e9m skand\u00e1lu s tou here\u010dkou dovolili otisknout n\u011bco, o \u010dem by si nebyli jisti, \u017ee je to pravda.“ D\u00e1l h\u0159\u00edm\u00e1 \u0159editelka a definitivn\u011b pr\u00e1skne s novinami o st\u016fl.<\/div>\n
„M\u016f\u017eu se pod\u00edvat?“ nesm\u011ble \u0161pitnu a nat\u00e1hnu se po novin\u00e1ch. Mus\u00edm p\u0159ece v\u011bd\u011bt, o \u010dem je \u0159e\u010d, kdy\u017e to tady co nevid\u011bt po Krautnerce p\u0159evezmu. Mo\u017en\u00e1 i d\u0159\u00edv, ne\u017e by sama cht\u011bla… za tohle nejsp\u00ed\u0161 p\u016fjde na hodinu.<\/div>\n
„Poslu\u017ete si, taky na tom m\u00e1te sv\u016fj pod\u00edl,“ kousav\u011b na m\u011b \u0161t\u011bkne \u0159editelka a nech\u00e1 m\u011b, abych si noviny vzala. Rozev\u0159u ten pl\u00e1tek na st\u016fl, a chv\u00edli ohromen\u011b kouk\u00e1m na fotku p\u0159ed sebou… tak to je v\u00e1\u017en\u011b s\u00edla. Chud\u00e1k Sabine… Tom a Bill… stoj\u00ed spolu v n\u011bjak\u00fd \u0161atn\u011b, \u010di co to je… od pasu nahoru naz\u00ed, ve v\u00e1\u0161niv\u00e9m polibku, a s Billovou rukou zastr\u010denou pod poklopcem Tomov\u00fdch velk\u00fdch kalhot. Panebo\u017ee…<\/p>\n<\/div>\n
autor: Janule<\/strong><\/div>\n
betaread: \u00c1\u010fa<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Janule FILIP „No nazd\u00e1r, co tady d\u011bl\u00e1\u0161? Nem\u011bls b\u00fdt p\u00e1r dn\u00ed u br\u00e1chy?“ zvednu p\u0159ekvapen\u011b o\u010di od pr\u00e1ce, kdy\u017e vrznou vrata laborato\u0159e a v nich se ne\u010dekan\u011b objev\u00ed Tom. „\u010cau, v\u011bd\u010de. V\u011bci se m\u011bn\u00ed, tak jsem zp\u00e1tky,“ smutn\u011b se pousm\u011bje a<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[221],"tags":[],"class_list":["post-12692","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-casoprostor-iii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12692","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=12692"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12692\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=12692"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=12692"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=12692"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}