{"id":12724,"date":"2009-12-30T18:30:00","date_gmt":"2009-12-30T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=12694"},"modified":"2009-12-30T18:30:00","modified_gmt":"2009-12-30T17:30:00","slug":"hate-you-for-lovin-me-32","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/12\/30\/hate-you-for-lovin-me-32\/","title":{"rendered":"Hate you for lovin‘ me 32."},"content":{"rendered":"
autor: Ketty<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Not allowed to regret<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
„Ty jsi ze\u0161\u00edlel? Tv\u016fj bratr se pr\u00e1v\u011b nervov\u011b zhroutil a ty ho chce\u0161 nechat samotn\u00fdho?“<\/div>\n
„Ale co m\u00e1m jin\u00fdho d\u011blat? Ty to prost\u011b nech\u00e1pe\u0161, nev\u00ed\u0161, jak to mezi n\u00e1ma je\u2026 Kdy\u017e neodejdu te\u010f, u\u017e neodejdu nikdy\u2026 on v\u017edycky najde zp\u016fsob, jak m\u011b zmanipulovat, jak m\u011b p\u0159ipoutat k sob\u011b\u2026 Trouf\u00e1m si tvrdit, \u017ee kdybych to byl j\u00e1, kdo se zhrout\u00ed prvn\u00ed\u2026 taky bys byl na moj\u00ed stran\u011b\u2026 Jde jen o to, \u017ee on je moc n\u00e1chylnej\u2026“<\/div>\n
„Tome, je to tv\u016fj bratr, tv\u016fj Bill, to ti ho v\u00e1\u017en\u011b nen\u00ed l\u00edto?“<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee je! Ani netu\u0161\u00ed\u0161 jak, Davide, ale nem\u016f\u017eu tomu znovu podlehnout\u2026 To je pr\u00e1v\u011b ten detail, co mi zni\u010dil celej \u017eivot – ta l\u00edtost\u2026 A jak dob\u0159e v\u00ed\u0161, on to um\u00ed. Je zatracen\u011b dobrej v tom, vzbudit v lidech l\u00edtost\u2026 A \u010dlov\u011bk mus\u00ed b\u00fdt siln\u00fd, aby mu dok\u00e1zal nepodlehnout\u2026 ty to nikdy nem\u016f\u017ee\u0161 pochopit, ale v\u011b\u0159 mi, Davide – kdybys byl na m\u00e9m m\u00edst\u011b, ode\u0161el bys u\u017e d\u00e1vno\u2026 To jenom j\u00e1 jsem k n\u011bmu tak moc m\u011bkkej\u2026“<\/p>\n<\/div>\n
K Billovi ta slova doch\u00e1zela jako by z obrovsk\u00e9 d\u00e1lky\u2026 Unikal mu jejich v\u00fdznam, zaslechl cvaknut\u00ed dve\u0159\u00ed, tich\u00e9 povzdechnut\u00ed a dal\u0161\u00ed cvaknut\u00ed. C\u00edtil, \u017ee te\u010f u\u017e je s\u00e1m. Tma nad n\u00edm se za\u010d\u00ednala protrh\u00e1vat a m\u00edsto n\u00ed se zjevil b\u00edl\u00fd strop. Vz\u00e1p\u011bt\u00ed zalitoval, \u017ee u\u017e se probral – hned na n\u011bj dolehla t\u00ed\u017eiv\u00e1 bolest v hrudi.<\/div>\n
\u0160okovalo ho, kdy\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee a\u0165 u\u017e je kdekoliv, \u017e\u00e1dn\u00fd hotelov\u00fd pokoj to nen\u00ed\u2026 a to bylo nanejv\u00fd\u0161 podivn\u00e9\u2026 Ale kde to tedy je? Vypadlo to jako\u2026 nemocnice? To uv\u011bdom\u011bn\u00ed ho \u0161okovalo je\u0161t\u011b v\u00edc. Co proboha d\u011bl\u00e1 v nemocnici? M\u00e1 alergickou reakci na kousnut\u00ed kom\u00e1ra, nebo mu budou operovat hlasivky\u2026? To byly dv\u011b jeho nejv\u011bt\u0161\u00ed dosavadn\u00ed zku\u0161enosti s nemocnic\u00ed, a ani jedna nebyla v nejmen\u0161\u00edm p\u0159\u00edjemn\u00e1. M\u011bl strach z nemocni\u010dn\u00edho prost\u0159ed\u00ed\u2026 nen\u00e1vid\u011bl, kdy\u017e byl obklopen\u00fd lidmi, kter\u00e9 v\u016fbec neznal, a kte\u0159\u00ed na n\u011bj chrlili v\u011bci, jim\u017e sotva rozum\u011bl. A Tom to v\u011bd\u011bl. V\u011bd\u011bl, jak \u0161patn\u011b Bill sn\u00e1\u0161\u00ed pobyt v nemocnici. Nikdy ho tam nenechal samotn\u00e9ho. Kdy\u017e ho tehdy kom\u00e1r kousl do ucha, chodil za n\u00edm Tom ka\u017ed\u00fd den po \u0161kole a byl s n\u00edm, dokud mu nerudn\u00e1 sestra neozn\u00e1mila, \u017ee n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00ed hodiny jsou u konce. A kdy\u017e m\u011bl na hlasivk\u00e1ch cystu, byl s n\u00edm Tom nep\u0159etr\u017eit\u011b. Byl u n\u011bj, dr\u017eel ho za ruku a sliboval mu, \u017ee v\u0161echno bude dobr\u00e9\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Tak\u2026 kde byl te\u010f?<\/div>\n
\n
Bill m\u011bl pocit, jako by se mu o n\u011bm zd\u00e1l velice \u017eiv\u00fd sen\u2026 nebo tam snad Tom doopravdy byl? Bill se zmaten\u011b rozhl\u00e9dl kolem sebe. A pak mu pohled padl na stolek vedle postele, na kter\u00e9 le\u017eel. Le\u017eelo tam cosi jasn\u011b zelen\u00e9ho. Bill po tom s\u00e1hl. Byl to pytl\u00edk t\u011bch nejdra\u017e\u0161\u00edch kysel\u00fdch \u017e\u00ed\u017ealek, co se daly sehnat. Billa to trochu povzbudilo\u2026 v\u011bd\u011bl, od koho jsou\u2026 Tohle by Davida nikdy nenapadlo koupit\u2026 To jen Tom\u2026 Billa to op\u011bt zabolelo u srdce, kdy\u017e si v\u0161iml, \u017ee u bonb\u00f3n\u016f le\u017e\u00ed pap\u00edrek s jedn\u00edm jedin\u00fdm slovem. „Promi\u0148.“<\/div>\n
Bill odhodil pytl\u00edk zp\u00e1tky na st\u016fl. Necht\u011bl \u017e\u00e1dn\u00e9 pitom\u00e9 bonb\u00f3ny, cht\u011bl Toma, cht\u011bl, aby ho dr\u017eel za ruku a zase mu sliboval, \u017ee v\u0161echno bude dobr\u00e9. Silou v\u016fle se p\u0159im\u011bl nemyslet na Toma a zase se za\u010dal zaob\u00edrat ot\u00e1zkou, co tam vlastn\u011b d\u011bl\u00e1, kdy\u017e se prosklen\u00e9 dve\u0159e otev\u0159ely a dovnit\u0159 ve\u0161el mlad\u00fd doktor s jasn\u00fdm odst\u00ednem rud\u00e9 ve tv\u00e1\u0159\u00edch.<\/div>\n
„B\u2026 ach – pane Kaulitzi, u\u017e jste vzh\u016fru, no to je skv\u011bl\u00e9!“ usm\u00e1l se na n\u011bj ze\u0161iroka, kdy\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee Billovy rozev\u0159en\u00e9 o\u010di se up\u00edraj\u00ed p\u0159\u00edmo k n\u011bmu.<\/div>\n
„Moc bych nej\u00e1sal,“ zavr\u010del Bill ironicky. Mnohem rad\u011bji by je\u0161t\u011b spal.<\/div>\n
„Bol\u00ed v\u00e1s n\u011bco? Hlava?“ vypt\u00e1val se doktor a st\u00e1le se \u0161iroce usm\u00edval.<\/div>\n
„Zevnit\u0159 m\u011b bol\u00ed \u00fapln\u011b v\u0161echno, ale tomu byste asi neporozum\u011bl. Ne, nebol\u00ed m\u011b nic, ani hlava, ani\u2026 prost\u011b nic,“ zavrt\u011bl hlavou. Uv\u011bdomoval si, \u017ee by m\u011bl b\u00fdt zdvo\u0159ilej\u0161\u00ed, ale ten \u010dlov\u011bk nemohl b\u00fdt o moc star\u0161\u00ed ne\u017e on a on se nec\u00edtil dob\u0159e. M\u011bl pr\u00e1vo b\u00fdt nep\u0159\u00edjemn\u00fd.<\/div>\n
„To je skv\u011bl\u00e9\u2026 zavol\u00e1m doktora, aby se na v\u00e1s je\u0161t\u011b rad\u011bji pod\u00edval,“ sl\u00edbil mlad\u00edk a je\u0161t\u011b jednou se na Billa povzbudiv\u011b usm\u00e1l.<\/div>\n
„Po\u010dkejte, vy nejste doktor?“ zeptal se Bill, kdy\u017e mu to do\u0161lo.<\/div>\n
„Ne, j\u00e1 d\u011bl\u00e1m n\u011bco jako zdravotn\u00ed sestru\u2026 a ostatn\u00ed sestry budou \u0161\u00edlet, a\u017e zjist\u00ed, \u017ee jsem dostal na starost Billa Kaulitze\u2026“ vyhrkl a sklopil pohled, jako by se b\u00e1l, \u017ee toho \u0159ekl moc.<\/div>\n
Bill jen udiven\u011b zamrkal.<\/div>\n
„Toti\u017e, pane Kaulitzi\u2026 nemohl byste se mi podepsat? Aby mi to v\u011b\u0159ily, v\u00edte\u2026“ dodal nesm\u011ble a zrudl je\u0161t\u011b v\u00edc.<\/div>\n
„Po\u010dkejte, nejd\u0159\u00edv mi vysv\u011btlete, co tady d\u011bl\u00e1m, pro\u010d se m\u011b pt\u00e1te, jestli m\u011b bol\u00ed hlava a jak dlouho tady jsem?“ zarazil ho Bill.<\/div>\n
„Aha, vy nev\u00edte\u2026 Toti\u017e, p\u0159ivezli v\u00e1s sem – mimochodem, v neskute\u010dn\u011b luxusn\u00edm aut\u011b – asi p\u0159ed dv\u011bma hodinami\u2026 probral jste se rychle. Pr\u00fd jste omdlel a spadl ze \u017eidle, a uhodil se do hlavy\u2026 tak v\u00e1s pr\u00fd rad\u0161i p\u0159ivezli, jestli jste si n\u011bco neud\u011blal,“ vysv\u011btlil pan-zdravotn\u00ed-sestra.<\/div>\n
„J\u00e1 jsem omdlel?“ vykulil Bil o\u010di. Nevzpom\u00ednal si, \u017ee by padal ze \u017eidle.<\/div>\n
„Pr\u00fd pravd\u011bpodobn\u011b ze stresu a \u0161oku,“ doplnil sestra.<\/div>\n
Bill jen pozvedl obo\u010d\u00ed. Pak si ov\u0161em uv\u011bdomil jednu v\u011bc.<\/div>\n
„\u0158\u00edk\u00e1te luxusn\u00ed auto? Co to bylo za auto?“ zeptal se.<\/div>\n
„Nev\u00edm, bylo stra\u0161n\u011b velk\u00e9 a \u010dern\u00e9\u2026“ pokr\u010dil rameny sestra.<\/div>\n
„Cadillac\u2026“ zamumlal Bill a lehce se usm\u00e1l.<\/div>\n
„Pros\u00edm?“ pan sestra mu p\u0159ipomn\u011bl svou p\u0159\u00edtomnost.<\/div>\n
„Auto m\u00e9ho bratra,“ vysv\u011btlil Bill prost\u011b.<\/div>\n
„Ano, v\u00e1\u0161 bratr tu tak\u00e9 byl,“ p\u0159ik\u00fdvl sestra.<\/div>\n
„U\u017e tu nen\u00ed?“ zeptal se Bill zklaman\u011b.<\/div>\n
„Ne, u\u017e odjel,“ sestra jen zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„A za jak dlouho budu moct dom\u016f?“ zaj\u00edmal se Bill.<\/div>\n
„To z\u00e1le\u017e\u00ed na doktorovi\u2026 bude si cht\u00edt ov\u011b\u0159it, \u017ee jste neutrp\u011bl ot\u0159es mozku nebo n\u011bco podobn\u00e9ho. \u0158ekl bych, \u017ee z\u00edtra u\u017e by v\u00e1s mohl nechat j\u00edt.“<\/div>\n
„A\u017e z\u00edtra?“ vyd\u011bsil se Bill. To ne\u0161lo.<\/div>\n
„A nemohl byste se za m\u011b u doktora p\u0159imluvit, \u017ee jsem opravdu naprosto v po\u0159\u00e1dku?“<\/div>\n
„To nev\u00edm\u2026 Nesm\u00edme nic zanedbat. V\u00e1\u0161 mana\u017eer \u0159\u00edkal-“ za\u010dal v\u00fdmluvn\u011b mlad\u00edk, ale Bill ho p\u0159eru\u0161il.<\/div>\n
„Ale no tak\u2026“ pohl\u00e9dl na cedulku, kterou m\u011bl mlad\u00fd mu\u017e p\u0159ipevn\u011bnou na pl\u00e1\u0161ti. „\u2026Markusi\u2026 On je p\u0159eci jenom mana\u017eer. J\u00e1 jsem hv\u011bzda, moje slovo m\u00e1 snad v\u011bt\u0161\u00ed v\u00e1hu, ne? Posly\u0161, vnut\u00ed\u0161 tomu doktorovi, \u017ee jsem absolutn\u011b v pohod\u011b a m\u016f\u017eu j\u00edt ihned dom\u016f, a Davidovi to pov\u00ed\u0161 zrovna tak, a j\u00e1 pak budu v\u0161ude vykl\u00e1dat, jak jsem byl jednou v nemocnici a staral se o m\u011b jeden vynikaj\u00edc\u00ed budouc\u00ed doktor – Markus Salmann. \u0158eknu to Bildu. No tak, pros\u00edm, pane\u2026“ Bill up\u0159el k Markusovi prosebn\u00fd pohled.<\/div>\n
„No\u2026 tak dob\u0159e\u2026 P\u0159imluv\u00edm se u doktora, aby v\u00e1s pustil co nejd\u0159\u00edv,“ souhlasil nakonec.<\/div>\n
„D\u011bkuju. A podejte mi pros\u00edm kabelku. M\u00e1m tam fixu a podpiskarty,“ po\u017e\u00e1dal Bill s \u00falevou v o\u010d\u00edch.
„Nep\u0159ivezli v\u00e1m \u017e\u00e1dn\u00e9 v\u011bci, pane. Ale m\u00e1m propisku a pap\u00edrek, na kter\u00fd se oby\u010dejn\u011b p\u00ed\u0161ou recepty, jestli to nevad\u00ed.“
Markus u\u017e mu pod\u00e1val zmi\u0148ovan\u00e9 n\u00e1\u010din\u00ed a Bill na pap\u00edrek z rubov\u00e9 strany na\u010dm\u00e1ral sv\u00e9 kr\u00e1tk\u00e9 k\u0159estn\u00ed jm\u00e9no.<\/div>\n
„D\u011bkuju, pane. Tak j\u00e1 dojdu pro pana doktora, aby se na v\u00e1s jen v rychlosti pod\u00edval,“ sl\u00edbil Markus, naposledy se na Billa usm\u00e1l a zmizel za prosklen\u00fdmi dve\u0159mi.<\/p>\n<\/div>\n
Bill s oddechnut\u00edm polo\u017eil hlavu zp\u011bt na pol\u0161t\u00e1\u0159. C\u00edtil se po tom rozhovoru zvl\u00e1\u0161tn\u011b vy\u010derpan\u00fd a jeho vinou se mu te\u010f za\u010daly p\u0159ed o\u010dima m\u00edhat vzpom\u00ednky. Znovu sly\u0161el ty v\u011bty, d\u00edky kter\u00fdm upadl do bezv\u011bdom\u00ed. Pr\u00fd omdlel kv\u016fli nerv\u016fm a stresu\u2026 Ano, to zapadalo dohromady. Ale cel\u00e9 to zn\u011blo tak absurdn\u011b, \u017ee tomu Bill odm\u00edtal uv\u011b\u0159it. To zkr\u00e1tka nemohla b\u00fdt pravda\u2026 Jak by mohli skon\u010dit Tokio Hotel? To byla tak nem\u011bnn\u00e1 v\u011bc\u2026<\/div>\n
A jak mohl Tom nechat hran\u00ed? Bill to cel\u00fd sv\u016fj \u017eivot pokl\u00e1dal za zkr\u00e1tka nemo\u017enou v\u011bc. Znal p\u0159eci bratra. Hudba byla jeho v\u00e1\u0161e\u0148, stejn\u011b jako Billova, a oni dva by toho nikdy nenechali\u2026 Tolik tomu cel\u00e9 ty roky v\u011b\u0159il\u2026<\/div>\n
Jedna v\u011bc byla jist\u00e1 – za tohle v\u0161echno mohla ta pitom\u00e1 Agnes. Ona byla ten d\u016fvod, pro\u010d u\u017e Tom Billa nem\u011bl r\u00e1d a cht\u011bl se ho zbavit. Billovi bylo jasn\u00e9, \u017ee Tom nep\u0159estal milovat hran\u00ed na kytaru a \u017eivot v kapele – ale p\u0159estal milovat Billa. A proto se chce vzd\u00e1t i sv\u00e9 v\u00e1\u0161n\u011b v podob\u011b hudby, aby se u\u017e nemusel st\u00fdkat s Billem a b\u00fdt jenom se svoj\u00ed Agnes\u2026 A\u2026 co to Tom mimo jin\u00e9 \u0159\u00edkal? \u017de cht\u011bj\u00ed zalo\u017eit rodinu? Dal\u0161\u00ed r\u00e1na do Billova rozervan\u00e9ho srdce.<\/div>\n
On p\u0159eci za cel\u00fd \u017eivot nepoc\u00edtil pot\u0159ebu m\u00edt n\u011bkoho dal\u0161\u00edho. Tom pro n\u011bj byl p\u0159\u00edtelem i rodinou a naprosto v\u0161\u00edm, nepot\u0159eboval zakl\u00e1dat rodinu s n\u011bk\u00fdm dal\u0161\u00edm. Tak pro\u010d by to m\u011bl pot\u0159ebovat Tom? Copak mu Bill nesta\u010dil?<\/div>\n
V\u0161echno to bylo tak nespravedliv\u00e9\u2026 Nebyl tu nikdo, kdo by ho ut\u011b\u0161il, kdo by se mu sna\u017eil n\u011bjak pomoct\u2026 Nikoho jeho pocity nezaj\u00edmaly. V\u0161em \u0161lo akor\u00e1t o podpisy, p\u0159\u00edpadn\u011b o to, kolik se na n\u011bm d\u00e1 vyd\u011blat\u2026<\/div>\n
Ten posledn\u00ed, kdo se o n\u011bj zaj\u00edmal, byl Tom\u2026 A te\u010f u\u017e p\u0159i\u0161el i o n\u011bj\u2026 Nevzpom\u00ednal si, \u017ee by se kdy v \u017eivot\u011b c\u00edtil h\u016f\u0159. Nevid\u011bl u\u017e p\u0159ed sebou nic pozitivn\u00edho\u2026 v\u0161echno bylo v trosk\u00e1ch. Te\u010f u\u017e dokonce i kapela. Tom se zkr\u00e1tka rozhodl, \u017ee ho p\u0159iprav\u00ed o v\u0161echno p\u0159\u00edjemn\u00e9. Rozhodl se, \u017ee ho zni\u010d\u00ed\u2026<\/div>\n
A pokud to opravdu byl jeho \u00famysl, Bill musel uznat, \u017ee se mu to rozhodn\u011b da\u0159ilo. Dve\u0159e se znenad\u00e1n\u00ed znovu rozev\u0159ely a Bill urychlen\u011b set\u0159el slzu, kter\u00e1 mu st\u00e9kala zpod \u0159as.<\/p>\n<\/div>\n
„Dobr\u00e9 odpoledne, pane Kaulitzi,“ pozdravil ho star\u0161\u00ed mu\u017e, z\u0159ejm\u011b Bill\u016fv doktor, doprov\u00e1zen Markusem.<\/div>\n
„V\u00e1m taky,“ odv\u011btil Bill chraplav\u00fdm pr\u00e1zdn\u00fdm hlasem. Doktor p\u0159ikro\u010dil k jeho posteli a \u0161okovan\u00fd v\u00fdraz v jeho o\u010d\u00edch Billovi v\u011bru nezlep\u0161il n\u00e1ladu.<\/div>\n
„Tak\u017ee, pane Salmanne,“ oto\u010dil se k Markusovi. „Tenhle mlad\u00fd mu\u017e\u2026 tento neuv\u011b\u0159iteln\u011b bled\u00fd a viditeln\u011b zna\u010dn\u011b vystresovan\u00fd a zesl\u00e1bl\u00fd mlad\u00fd mu\u017e, je ten pacient, o kter\u00e9m jste mi tvrdil, \u017ee je naprosto v po\u0159\u00e1dku a m\u016f\u017ee j\u00edt dom\u016f prakticky ihned?“ pozvedl obo\u010d\u00ed a Markusovy tv\u00e1\u0159e op\u011bt zrudly.<\/div>\n
„Kdy\u017e jsem odch\u00e1zel, nevypadal takhle, pane,“ br\u00e1nil se.<\/div>\n
„Mn\u011b je dob\u0159e,“ zamumlal Bill rozt\u0159esen\u00fdm hlasem, nejsp\u00ed\u0161 v\u0161ak nebyl dost p\u0159esv\u011bd\u010div\u00fd, proto\u017ee v p\u0159\u00ed\u0161t\u00edch minut\u00e1ch byl nucen odpov\u00eddat na neskute\u010dn\u00e9 mno\u017estv\u00ed ot\u00e1zek ohledn\u011b jeho zdravotn\u00edho stavu, zat\u00edmco ho doktor prohl\u00ed\u017eel, sv\u00edtil mu do o\u010d\u00ed a prohmat\u00e1val jeho hlavu zezadu.<\/div>\n
Bill \u017e\u00e1dnou bolest v hlav\u011b nec\u00edtil, to jedin\u00e9, co c\u00edtil, byla neuv\u011b\u0159iteln\u00e1 sv\u00edrav\u00e1 bolest v srdci, kter\u00e1 nem\u011bla s p\u00e1dem ze \u017eidle nic spole\u010dn\u00e9ho, a Bill si byl jist\u00fd, \u017ee to doktor rozhodn\u011b vyl\u00e9\u010dit nem\u016f\u017ee. A\u010dkoliv se o to tak\u00e9 pokou\u0161el.<\/div>\n
Ot\u00e1zky byly \u010d\u00edm d\u00e1l t\u00edm podivn\u011bj\u0161\u00ed a najednou si Bill uv\u011bdomil, \u017ee odpov\u00edd\u00e1 na ot\u00e1zky, na kter\u00e9 by norm\u00e1ln\u011b nikdy neodpov\u011bd\u011bl.<\/div>\n
„Kou\u0159\u00edte?“<\/div>\n
„Ob\u010das\u2026 no vlastn\u011b ne!“ vyhrkl sp\u011b\u0161n\u011b. Z\u00e1sada \u010d\u00edslo jedna – nikdy nep\u0159iznat kou\u0159en\u00ed, drogy, \u010di sex bez cit\u016f. M\u011bl to vryt\u00e9 do pam\u011bti.<\/div>\n
„Pros\u00edm v\u00e1s, j\u00e1 jsem doktor, ne novin\u00e1\u0159. Kou\u0159\u00edte?“ doktor nevypadal zdaleka tak nad\u0161en\u011b, \u017ee vy\u0161et\u0159uje hv\u011bzdu, jako Markus.<\/div>\n
„Ob\u010das si d\u00e1m,“ p\u0159ipustil Bill.<\/div>\n
„Drogy?“ zaj\u00edmal se d\u00e1l doktor, zat\u00edmco Markus v\u0161echno zapisoval do jak\u00e9hosi pap\u00edru. Bill si v\u00e1\u017en\u011b p\u0159ipadal jako na interview.<\/div>\n
„Ne,“ \u0159ekl pevn\u011b. Nikdy ne ty tvrd\u00e9. O t\u011bch nevinn\u00fdch se nebylo t\u0159eba zmi\u0148ovat\u2026 stejn\u011b to nebylo nijak \u010dast\u00e9.<\/div>\n
„U\u017e se v\u00e1m n\u011bkdy stalo, \u017ee byste se ze stresu zhroutil?“ Bill na chv\u00edli ztratil \u0159e\u010d.<\/div>\n
„Ne, je\u0161t\u011b nikdy,“ \u0159ekl po chv\u00edli. A\u017e te\u010f mu do\u0161lo, \u017ee se pr\u00e1v\u011b stalo to, co mu celou tu dobu v\u0161ichni p\u0159edpov\u00eddali – zhroutil se. Nevydr\u017eel to. Ta ironie na tom byla, \u017ee v\u011bt\u0161ina slavn\u00fdch nevydr\u017eela ten n\u00e1por sl\u00e1vy – on neunesl ten fakt, \u017ee by jeho sl\u00e1va m\u011bla skon\u010dit. S\u00e1m se za sebe zastyd\u011bl. Kam a\u017e ho p\u0159ehnan\u00e1 l\u00e1ska k dvoj\u010deti a sl\u00e1v\u011b dostala\u2026<\/div>\n
„M\u00edv\u00e1te \u010dasto pocit, \u017ee u\u017e to nezvl\u00e1d\u00e1te?“ ozval se znovu doktor, a\u017e sebou Bill trhnul. V posledn\u00edch n\u011bkolika m\u011bs\u00edc\u00edch prakticky neust\u00e1le, ale copak to tomuhle chl\u00e1pkovi mohl vykl\u00e1dat?<\/div>\n
„Ne, moc \u010dasto ne\u2026“ pokr\u010dil nakonec rameny.<\/div>\n
„Nav\u0161t\u011bvujete psychologa?“ tahle ot\u00e1zka Billa vyvedl z m\u00edry.<\/div>\n
„Co\u017ee?“ vyvalil na doktora hn\u011bd\u00e9 o\u010di. „J\u00e1\u2026 jenom jsem se pr\u00e1v\u011b dozv\u011bd\u011bl jednu z nejhor\u0161\u00edch zpr\u00e1v sv\u00fdho \u017eivota a ud\u011blalo se mi \u0161patn\u011b, j\u00e1 nejsem cvok!“ ohradil se a musel se hodn\u011b sna\u017eit, aby se mu o\u010di znovu nezalily slzami.<\/div>\n
„Pane Kaulitzi, promi\u0148te mi to, ale rozhodn\u011b nep\u016fsob\u00edte dojmem zdrav\u00e9ho spokojen\u00e9ho a vyrovnan\u00e9ho \u010dlov\u011bka. Nehled\u011b na to, \u017ee 80% hv\u011bzd osobn\u00edho psychologa m\u00e1,“ vysv\u011btloval doktor a Bill mu cht\u011b necht\u011b musel d\u00e1t za pravdu.<\/div>\n
„Tak\u017ee \u017e\u00e1dn\u00fd psycholog\u2026 Kdybyste si cht\u011bl promluvit se specialistou, sta\u010d\u00ed \u0159\u00edct, v na\u0161\u00ed nemocnici-“ nab\u00edzel doktor Billovi, ten ho v\u0161ak rozhodn\u011b uml\u010del.<\/div>\n
„Nechci \u017e\u00e1dn\u00fdho cvoka\u0159e, chci mluvit s m\u00fdm bratrem. To je to jedin\u00fd, co pot\u0159ebuju.“<\/div>\n
Tohle ale v doktorov\u011b moci nebylo. Nakonec uznal, \u017ee po fyzick\u00e9 str\u00e1nce je Bill naprosto v po\u0159\u00e1dku, pokusy vnutit Billovi psychologa nakonec vzdal, sl\u00edbil mu, \u017ee ho co nejd\u0159\u00edv pust\u00ed dom\u016f a ode\u0161el si promluvit s jeho mana\u017eerem.<\/div>\n
Markus na Billa naposledy povzbudiv\u011b zamrkal a pak u\u017e Bill znovu osam\u011bl. P\u0159evalil se na posteli a s dlouho zadr\u017eovan\u00fdmi slzami zabo\u0159il hlavu do pol\u0161t\u00e1\u0159e. P\u0159\u00e1l si, aby mu zase bylo dvan\u00e1ct a le\u017eel v nemocnici s alergickou reakc\u00ed. Byl to sice jeden z nejhor\u0161\u00edch z\u00e1\u017eitk\u016f jeho \u017eivota, ale alespo\u0148 jedno pozitivum to m\u011blo – tenkr\u00e1t byl Tom u n\u011bj. Dr\u017eel ho za ruku a ut\u011b\u0161oval jej. Byl zkr\u00e1tka s n\u00edm\u2026 Kam se ty \u010dasy jen pod\u011bly?<\/p>\n<\/div>\n
\u00b0\u00b0\u00b0\u00b0<\/div>\n
„Simone Kaulitzov\u00e1“ zasv\u00edtilo na displeji Davidova drah\u00e9ho mobilu. S kr\u00e1tk\u00fdm povzdechnut\u00edm p\u0159epnul mobil do tich\u00e9ho re\u017eimu. Nem\u011bl v nejmen\u0161\u00edm n\u00e1ladu znovu se dohadovat s matkou sv\u00fdch sv\u011b\u0159enc\u016f. Jeden telefon\u00e1t, p\u0159i kter\u00e9m m\u00e1lem ohluchl, mu za dne\u0161n\u00ed den sta\u010dil. Krom\u011b toho, \u017ee d\u011blala, jako by on mohl za to, \u017ee se nem\u016f\u017ee dovolat ani jednomu ze sv\u00fdch syn\u016f, ne zrovna mile se do\u017eadovala vysv\u011btlen\u00ed fotek otisknut\u00fdch t\u00e9m\u011b\u0159 ve v\u0161ech novin\u00e1ch toho dne, na\u010de\u017e odm\u00edtala pochopit, \u017ee to v\u016fbec nebyl David\u016fm n\u00e1pad, i tak mu to dalo dost pr\u00e1ce p\u0159esv\u011bd\u010dit ji, \u017ee to cel\u00e9 bylo jen nahran\u00e9, ve fin\u00e1le se v\u0161ak Davidovi poda\u0159ilo pod\u0159eknout se o tom, \u017ee Bill je moment\u00e1ln\u011b v berl\u00ednsk\u00e9 nemocnici, a t\u00edm to v\u0161echno zavr\u0161il.<\/div>\n
„Nebojte, Simone, bude v po\u0159\u00e1dku, jen mus\u00ed trochu odpo\u010d\u00edvat\u2026“ opakoval st\u00e1le dokola, Simone v\u0161ak byla toho n\u00e1zoru, \u017ee kdyby ho nechali v\u00edce „odpo\u010d\u00edvat“ i v minulosti, nic z toho by se nestalo.<\/div>\n
„Jen toho na n\u011bj v posledn\u00ed dob\u011b bylo n\u011bjak moc,“ vysv\u011btloval netrp\u011bliv\u011b. Nemohl j\u00ed \u0159\u00edct, co Billa srazilo tak hluboko. T\u011b\u017eko by tomu uv\u011b\u0159ila. Bleskovou cestu z Hamburku do Berl\u00edna se mu j\u00ed na\u0161t\u011bst\u00ed poda\u0159ilo vymluvit a pak u\u017e j\u00ed jen s l\u00edtost\u00ed ozn\u00e1mil, \u017ee „u\u017e bohu\u017eel mus\u00ed kon\u010dit“, a s \u00falevou zav\u011bsil.<\/div>\n
Je\u0161t\u011b n\u011bkolikr\u00e1t se mu toho dne pokou\u0161ela dovolat, David v\u0161ak u\u017e na tohle nem\u011bl s\u00edlu. Pr\u00e1v\u011b mluvil s doktorem a nedozv\u011bd\u011bl se zrovna ty nejlep\u0161\u00ed zpr\u00e1vy. Bill sice mohl hned r\u00e1no dom\u016f, doktor\u016fv ustaran\u00fd v\u00fdraz, kdy\u017e o Billovi mluvil, se ale Davidovi ani trochu nel\u00edbil.<\/div>\n
„Tomu klukovi se muselo st\u00e1t n\u011bco stra\u0161n\u00e9ho,“ \u0159ekl doktor, kdy\u017e vid\u011bl David\u016fv t\u00e1zav\u00fd v\u00fdraz. „Jste si jist\u00fd, \u017ee zn\u00e1te celou p\u0159\u00ed\u010dinu?“ zeptal se.<\/div>\n
„No\u2026 to ne,“ zavrt\u011bl hlavou David. Pov\u011bd\u011bl doktor\u016fm, \u017ee se Bill zhroutil, kdy\u017e se dozv\u011bd\u011bl, \u017ee jeho bratr opou\u0161t\u00ed kapelu, rozhodn\u011b jim ale nevypr\u00e1v\u011bl, jak j\u00edm byl p\u0159ede\u0161lou noc zneu\u017eit a jak se mu u\u017e n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f rozpad\u00e1 vztah s bratrem. Dok\u00e1zal si p\u0159edstavit Billovu reakci, kdyby se dozv\u011bd\u011bl, \u017ee tohle David v\u00ed, nato\u017e, \u017ee to vykl\u00e1dal ciz\u00edm lidem.<\/div>\n
„Doporu\u010dil bych mu konzultaci s psychologem, stoj\u00ed si ale za t\u00edm, \u017ee \u017e\u00e1dn\u00e9ho nepot\u0159ebuje. Tak\u017ee mus\u00edme doufat, \u017ee se se sv\u00fdmi probl\u00e9my vyrovn\u00e1 s\u00e1m. P\u00e1r dn\u00ed by m\u011bl z\u016fstat v klidu, neroz\u010dilovat se, rozhodn\u011b nevystupovat a nep\u0159ij\u00edt do kontaktu s novin\u00e1\u0159i a podobn\u00fdmi naru\u0161iteli. Kdyby se do t\u00fddne v\u016fbec nezlep\u0161il, doopravdy bych doporu\u010doval sehnat mu n\u011bkoho, s k\u00fdm by si o sv\u00fdch probl\u00e9mech mohl promluvit.“<\/div>\n
David jen pok\u00fdval hlavou a s lehce mdl\u00fdm v\u00fdrazem v obli\u010deji se rozlou\u010dil s doktorem. Cht\u011bl se je\u0161t\u011b zastavit u Billa, ne\u017e pojede zp\u00e1tky na hotel, kdy\u017e v\u0161ak stanul p\u0159ed jeho pokojem, pohledem skrz prosklen\u00e9 dve\u0159e zjistil, \u017ee Bill nejsp\u00ed\u0161 sp\u00ed. Hlavu m\u011bl zabo\u0159enou v pol\u0161t\u00e1\u0159i a vypadal, \u017ee si nen\u00ed v\u011bdom ni\u010deho okolo sebe. David se tedy vydal zp\u011bt k hotelu, ve kter\u00e9m moment\u00e1ln\u011b p\u0159eb\u00fdvali. Musel si zavolat taxi, proto\u017ee cestou sem ho i s bezvl\u00e1dn\u00fdm Billem vezl Tom sv\u00fdm druh\u00fdm autem. Tom si mo\u017en\u00e1 od Billa dok\u00e1zal udr\u017eovat odstup, jakmile se ale Bill sk\u00e1cel k zemi, mohl Tom ze\u0161\u00edlet, aby ho dostal co nejrychleji do nemocnice. N\u011bkolikr\u00e1t se ujistil, \u017ee pro sv\u00e9ho mal\u00e9ho bratra sehnal toho nejlep\u0161\u00edho doktora ve m\u011bst\u011b a neust\u00e1le netrp\u011bliv\u011b zpov\u00eddal v\u0161echny zasv\u011bcen\u00e9 osoby, co tu\u0161ily alespo\u0148 n\u011bco m\u00e1lo o Billov\u011b zdravotn\u00edm stavu. David p\u0159edpokl\u00e1dal, \u017ee to bylo to absolutn\u011b nejvy\u0161\u0161\u00ed tempo, jak\u00e9 za cel\u00fd sv\u016fj \u017eivot dok\u00e1zal Tom vyvinout, kdy\u017e vyb\u011bhl o dva bloky d\u00e1l, ne\u017e byla nemocnice, do mal\u00e9 ve\u010derky, aby dvoj\u010deti koupil ty nejdra\u017e\u0161\u00ed kysel\u00e9 gumov\u00e9 bonb\u00f3ny, kter\u00e9 Bill zbo\u017e\u0148oval. \u00daprkem byl zp\u00e1tky, aby cel\u00fd ud\u00fdchan\u00fd zkontroloval, zda u\u017e Bill nen\u00ed vzh\u016fru a znovu zpov\u00eddal doktory, jak na tom Bill je.<\/p>\n<\/div>\n
David se nesta\u010dil divit. Cel\u00fd ten Tom\u016fv ledov\u00fd odstup byl ten tam, byl to zase ten star\u00fd Tom, kter\u00fd pro sv\u00e9 dvoj\u010de ud\u011blal prvn\u00ed posledn\u00ed. Ov\u0161em ve chv\u00edli, kdy dostal Tom stoprocentn\u00ed uji\u0161t\u011bn\u00ed, \u017ee si Bill p\u0159i p\u00e1du nic neud\u011blal, a u\u017e se co nevid\u011bt probud\u00ed, jako by procitnul a ledov\u00e1 maska byla zp\u011bt. Na mal\u00fd l\u00edste\u010dek pap\u00edru Billovi na\u010dm\u00e1ral vzkaz, ani\u017e by dal Davidovi mo\u017enost si ho p\u0159e\u010d\u00edst, a spolu s bonb\u00f3ny ho nechal le\u017eet na Billov\u011b no\u010dn\u00edm stolku. Po kr\u00e1tk\u00e9 v\u00fdm\u011bn\u011b n\u00e1zor\u016f s Davidem, se naposledy zahled\u011bl na Billovu nehybnou tv\u00e1\u0159, a pak u\u017e zmizel, i se sv\u00fdm nabl\u00fdskan\u00fdm Cadillacem. David ani nem\u011bl tu\u0161en\u00ed, zda Toma je\u0161t\u011b n\u011bkdy uvid\u00ed. Z jejich rozmluvy z\u00edskal dojem, \u017ee Tom hodl\u00e1 odjet co nevid\u011bt. Bylo mu Billa doopravdy l\u00edto, ve dvou dnech p\u0159i\u0161el o v\u0161echno – o kari\u00e9ru, o reputaci, o bratra\u2026 a te\u010f je\u0161t\u011b o du\u0161evn\u00ed zdrav\u00ed. David se v\u016fbec nedivil, \u017ee to Bill neust\u00e1l. Tohle by bylo moc na ka\u017ed\u00e9ho.<\/div>\n
Nech\u00e1pal Tomovy d\u016fvody, pro\u010d je k dvoj\u010deti tak odm\u011b\u0159en\u00fd, ale nehodlal se t\u00edm te\u010f zab\u00fdvat. Te\u010f musel hlavn\u011b pomoct Billovi. Bude si muset promluvit s Daveem. Bude t\u0159eba zabukovat hotel je\u0161t\u011b na n\u011bkolik dn\u00ed nav\u00edc. Akce napl\u00e1novan\u00e9 ve Westf\u00e1lsku se budou muset zru\u0161it a uspo\u0159\u00e1dat konference. Pokud to Tom s odchodem z kapely myslel v\u00e1\u017en\u011b, bude to tak\u00e9 muset ofici\u00e1ln\u011b ozn\u00e1mit. A co bylo hlavn\u00ed – Bill pot\u0159eboval klid. \u017d\u00e1dn\u00fd stres, \u017e\u00e1dn\u00fd styk s m\u00e9dii nebo p\u0159ehnan\u011b starostlivou matkou. Nejlep\u0161\u00ed bude, kdy\u017e je\u0161t\u011b n\u011bjak\u00fd ten \u010das pobudou v Berl\u00ednsk\u00e9m Ritz Carltonu, ano\u2026<\/p>\n<\/div>\n
autor: Ketty<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Ketty Not allowed to regret „Ty jsi ze\u0161\u00edlel? Tv\u016fj bratr se pr\u00e1v\u011b nervov\u011b zhroutil a ty ho chce\u0161 nechat samotn\u00fdho?“ „Ale co m\u00e1m jin\u00fdho d\u011blat? Ty to prost\u011b nech\u00e1pe\u0161, nev\u00ed\u0161, jak to mezi n\u00e1ma je\u2026 Kdy\u017e neodejdu te\u010f, u\u017e neodejdu nikdy\u2026<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[269],"tags":[],"class_list":["post-12724","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-hate-you-for-lovin-me"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12724","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=12724"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12724\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=12724"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=12724"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=12724"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}