{"id":12736,"date":"2009-12-29T17:00:00","date_gmt":"2009-12-29T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=12706"},"modified":"2009-12-29T17:00:00","modified_gmt":"2009-12-29T16:00:00","slug":"nekdy-zalezi-na-sekunde-7","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/12\/29\/nekdy-zalezi-na-sekunde-7\/","title":{"rendered":"N\u011bkdy z\u00e1le\u017e\u00ed na sekund\u011b 7."},"content":{"rendered":"
autor: Bejb<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Zat\u00edm jsem se na tuhle \u010d\u00e1st nejv\u00edc t\u011b\u0161il, ale taky jsem ji psal hodn\u011b dlouho, no, a kdy\u017e se k tomu p\u0159id\u00e1, \u017ee jsme m\u011bli notebook v oprav\u011b a pak n\u00e1sledovalo p\u0159einstalov\u00e1n\u00ed\u2026<\/em><\/div>\n
No nic, nebudem f\u0148ukat, ale \u010d\u00edst :).<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Stanov\u00e1n\u00ed<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
P\u00e1te\u010dn\u00ed ve\u010dery m\u00e1m nejrad\u0161i, za\u010d\u00edn\u00e1 v\u00edkend a j\u00e1 se jdu v\u011bt\u0161inou poohl\u00eddnout po n\u011bjak\u00fdm mase na zaskota\u010den\u00ed. Jen\u017ee to te\u010f nejde, jsem u babi\u010dky v bar\u00e1ku, ve sv\u00e9m provizorn\u00edm pokoji o posteli, stolu, \u017eidli a velk\u00e9 mahagonov\u00e9 sk\u0159\u00edni. Na zemi je polo\u017eeno p\u00e1r koberc\u016f a to je v\u0161echno. P\u00e1tek je sice nejlep\u0161\u00ed den t\u00fddne, ale te\u010f bych se rad\u011bji u\u017e p\u0159ehoupl na sobotu r\u00e1no, kdy uvid\u00edm vch\u00e1zet do na\u0161eho domu jednoho \u010dernovlas\u00e9ho \u010f\u00e1bla. Tak neskute\u010dn\u011b se t\u011b\u0161\u00edm\u2026 Na\u0161t\u011bst\u00ed se baz\u00e9n sta\u010dil dostate\u010dn\u011b zah\u0159\u00e1t a po m\u00e9m vy\u010di\u0161t\u011bn\u00ed je pln\u011b funk\u010dn\u00ed. Kdy\u017e tak o tom p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm, v noci je je\u0161t\u011b velk\u00e1 zima a mohli bychom nachladnout. Mo\u017en\u00e1, \u017ee to byl un\u00e1hlen\u00fd n\u00e1pad s t\u00edm koup\u00e1n\u00edm na ostro, v\u016fbec se mi do t\u00e9 zmrzl\u00e9 vody z\u00edtra nebude cht\u00edt, to v\u00edm jist\u011b\u2026 N\u011bkolikr\u00e1t jsem se zkusil p\u0159evalit a usnout, ale nezabralo to. Cht\u011blo by to naj\u00edt n\u011bjak\u00fd zp\u016fsob, kdy zaru\u010den\u011b \u010dlov\u011bk usne. Zat\u00edm m\u011b napad\u00e1 jen jedin\u00fd, a to je sex. No jo, u\u017e mi hara\u0161\u00ed, mus\u00edm se nad sebou zasm\u00e1t. Koho bys m\u011bl k dispozici, tento ve\u010der, bl\u00e1hov\u00fd\u2026?<\/em><\/div>\n
Posledn\u00ed dobou mi v hlav\u011b zn\u00ed tenhle \u0161tiplavej hlas, kter\u00fd \u0159\u00edk\u00e1 prapodivn\u00fd v\u011bci a m\u00e1 je\u0161t\u011b prapodivn\u011bj\u0161\u00ed n\u00e1zory. Sna\u017eil jsem se ho vyt\u011bsnit z hlavy, ale ne\u0161lo to, byl p\u0159\u00edli\u0161 dot\u011brn\u00fd.<\/p>\n<\/div>\n
Jet tak s na\u0161ima, nic by se nestalo a j\u00e1 bych nem\u011bl bordel v hlav\u011b\u2026<\/div>\n
A nevzpomn\u011bl by sis na Billa, tup\u010de!<\/em> A u\u017e je to tu zas, m\u011bl bych rad\u0161i usnout.<\/div>\n
Jen\u017ee jak? Pevn\u011b jsem stiskl v\u00ed\u010dka a vymazal v\u0161echny my\u0161lenky, snad.<\/div>\n
Za chv\u00edli u\u017e m\u011b p\u0159epadl sp\u00e1nek\u2026<\/div>\n
\n
.o0.0o.<\/div>\n
*P\u0159\u00ed\u0161t\u00ed den r\u00e1no\u2026<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Zmaten\u011b rozlep\u00edm o\u010di, nejd\u0159\u00edv se mus\u00edm zorientovat a pak se teprve m\u016f\u017eu p\u0159esunout k dal\u0161\u00edm krok\u016fm. P\u0159ipad\u00e1m si jako ve v\u011bzen\u00ed i kdy\u017e to tak vypad\u00e1 jen v moj\u00ed hlav\u011b.<\/div>\n
M\u011bl bych si zaj\u00edt do koupelny a taky n\u011bco sn\u00edst, obl\u00e9ct se a um\u00fdt. Kdy\u017e jsem se sp\u011b\u0161n\u011b pod\u00edval na \u010das, zjistil jsem, \u017ee je p\u016fl des\u00e1t\u00e9. Hlavou se mi rozprost\u0159el divn\u00fd pocit, kter\u00fd zna\u010dil Bill\u016fv p\u0159\u00edchod p\u0159ed p\u016fl hodinou. Ten pocit jsem nemohl set\u0159\u00e1st a st\u00e1le s\u00edlil, co kdy\u017e je doopravdy tady? Rozhodl jsem se n\u00e1sledovn\u011b, nejd\u0159\u00edv se oble\u010du a p\u016fjdu se um\u00fdt, pak n\u011bco sn\u00edm a nakonec si vy\u010dist\u00edm zuby, perfekt. Za\u010dal jsem tedy postupovat dle sv\u00e9ho re\u017eimu a nah\u00e1zel na sebe n\u011bjak\u00fd triko a kalhoty. P\u0159esunul jsem se do koupelny v pat\u0159e, tam jsem si umyl obli\u010dej a mohlo se j\u00edt na sn\u00eddani, je\u0161t\u011b jsem na sebe hodil pohled do zrcadla a vyrazil jsem.<\/p>\n<\/div>\n
Potichu a pomalu jsem se\u0161lap\u00e1val schody, cht\u011bl jsem nejd\u0159\u00edv ujistit sv\u016fj divn\u00fd pocit, \u017ee tu \u017e\u00e1dn\u00fd Bill nen\u00ed. Jen\u017ee kdy\u017e jsem nahl\u00eddl za dve\u0159e kuchyn\u011b, sed\u011bl u stolu a zubil se na cel\u00e9 kolo. M\u00e1lem jsem upadl do mdlob\u2026 Panebo\u017ee, j\u00e1 m\u00e1m snad na n\u011bj n\u011bjak\u00fd radar!<\/div>\n
Bylo mi jasn\u00fd, \u017ee za p\u00e1r sekund budu muset otev\u0159\u00edt dve\u0159e, ale je\u0161t\u011b p\u0159ed t\u00edm jsem se zaposlouchal do jejich rozhovoru.<\/p>\n<\/div>\n
„Jak n\u011bkdo m\u016f\u017ee tak dlouho sp\u00e1t, no co mysl\u00ed\u0161, \u017ee tam d\u011bl\u00e1?“ promluvila babi\u010dka sv\u00fdm r\u00e1zn\u00fdm hlasem.<\/div>\n
„Nem\u00e1m pro n\u011bj doj\u00edt?“<\/div>\n
„Byl bys tak laskav, j\u00e1 mus\u00edm va\u0159it\u2026“<\/div>\n
„Dob\u0159e.“<\/p>\n<\/div>\n
Rad\u0161i jsem rychle vy\u0161el ze sv\u00e9ho \u00fakrytu a otev\u0159el dve\u0159e, ne\u017e aby se strhlo bo\u017e\u00ed dopu\u0161t\u011bn\u00ed, kdy by babi\u010dka pok\u0159ikovala, \u017ee jsem je poslouchal\u2026<\/div>\n
Vyrazil jsem jen n\u011bkolik sekund p\u0159ed Billem, tak\u017ee skoro ani nest\u00e1l. Opravdu velice p\u011bkn\u00e1 pod\u00edvan\u00e1\u2026 Billovy kalhoty se svezly proklat\u011b n\u00edzko a jeho vy\u0161pulen\u00fd zadek, kdy\u017e sesedal, na m\u011b p\u0159\u00edmo volal, abych si pl\u00e1cl. Rad\u0161i jsem kolem n\u011bj jen pro\u0161el a zam\u00ed\u0159il k babi\u010dce. Poklepal jsem j\u00ed na rameno a dal j\u00ed malou pusu na l\u00ed\u010dko.<\/p>\n<\/div>\n
„Tak ty u\u017e ses ur\u00e1\u010dil vst\u00e1t?“<\/div>\n
„Ano babi\u010dko a u\u017e jsem i umyt\u00fd a oble\u010den\u00fd, to kouk\u00e1\u0161, co?“<\/div>\n
„Ano, to z\u00edr\u00e1m, v\u017edycky chod\u00ed\u0161 na sn\u00eddani v boxerk\u00e1ch\u2026“ ta jej\u00ed nevym\u00e1chan\u00e1 huba, ohl\u00eddl jsem se po Billovi, m\u011bl oto\u010denou hlavu na druhou stranu ode m\u011b a pozoroval hodiny s lehk\u00fdm \u00fasm\u011bvem na tv\u00e1\u0159i. D\u011blal, jako by nic nesly\u0161el. P\u0159e\u0161el jsem tedy ke stolu a sedl si vedle n\u011bho na \u017eidli. Oto\u010dil na m\u011b hlavu a \u00fasm\u011bv se mu je\u0161t\u011b roz\u0161\u00ed\u0159il.<\/p>\n<\/div>\n
„Jsem r\u00e1d, \u017ee t\u011b vid\u00edm.“ Jeho o\u010di m\u011b pozorovaly stejn\u011b jako ty lan\u00ed, takhle vypadal hezky.<\/div>\n
„Taky jsem r\u00e1d, nemohl jsem se do\u010dkat.“ Prok\u0159upl jsem si klouby, posledn\u00ed dobou m\u011b bolely.<\/div>\n
Bill lehce za\u0161\u00e1tral do kapsy a podal mi svoji malou p\u011bsti\u010dku.<\/div>\n
„Otev\u0159i mi dla\u0148. N\u011bco pro tebe m\u00e1m.“ Nad\u0161en\u011b jsem mu d\u00e1val prst po prstu pry\u010d, m\u00e1 stra\u0161n\u011b jemn\u00fd ruce. Kdy\u017e jsem mu ji otev\u0159el celou, uvid\u011bl jsem malou panenku, kter\u00e1 se skl\u00e1dala z klub\u00ed\u010dka – jako hlavi\u010dky, a t\u011blo bylo sv\u00e1zan\u00e9 z n\u011bkolika (snad t\u0159iceti) prov\u00e1zk\u016f, vznikl z toho tak p\u011bkn\u011b baculat\u00fd pan\u00e1\u010dek. N\u011bkde v televizi jsem vid\u011bl reklamu na takzvan\u00e9 „kofol\u00e1\u010dky“, panenky si byly hodn\u011b podobn\u00e9. Pohr\u00e1val jsem s n\u00ed v ruce, l\u00edbilo se mi srd\u00ed\u010dko, kter\u00e9 bylo p\u0159esn\u011b tam, kde m\u011blo b\u00fdt. Musel jsem se hloup\u011b usm\u00edvat nad my\u0161lenkou, \u017ee to vytvo\u0159il speci\u00e1ln\u011b pro m\u011b.<\/div>\n
„Je to hezk\u00fd.“ Dostal jsem ze sebe po chv\u00edli, hrdlo m\u011b stahovalo jako nikdy.<\/div>\n
„Je jen pro tebe, m\u016f\u017ee\u0161 si s n\u00edm d\u011blat, co chce\u0161.“ Znovu se usm\u00e1l a odhalil \u0159adu zub\u016f. Tohle chov\u00e1n\u00ed se mi l\u00edbilo, byl jako ply\u0161ov\u00fd medv\u00eddek, jen pomazlit\u2026<\/div>\n
„Co budeme dneska d\u011blat?“ naklonil hlavu na stranu a zakoulel o\u010dima.<\/div>\n
„Nev\u00edm, nep\u0159em\u00fd\u0161lel jsem o tom.“ Zalhal jsem, necht\u011bl jsem vyslovovat ty nemravn\u00e9 p\u0159edstavy, kter\u00e9 se mi honily hlavou, rozhodn\u011b ne p\u0159ed babi\u010dkou… Znovu zakoulel o\u010dima, vypukl jsem sm\u00edchy, vypadal jako mal\u00fd mar\u0165an.<\/div>\n
„P\u016fjdem k tob\u011b do pokoje? U\u017e jsem ti uk\u00e1zal sv\u016fj, tak bys te\u010f mohl ty.“<\/div>\n
„Jasn\u011b.“ Zb\u011b\u017en\u011b jsem se zvedl ze \u017eidle a vystoupal po schodech nahoru. Nemusel jsem se uji\u0161\u0165ovat, jestli jde Bill za mnou, dost dob\u0159e jsem sly\u0161el jeho kroky. V p\u016fli cesty k m\u00e9mu pokoji se na m\u011b nalepil, c\u00edtil jsem, jak mi d\u00fdch\u00e1 na krk. Bylo to docela p\u0159\u00edjemn\u00e9\u2026<\/div>\n
Za chv\u00edli jsme u\u017e st\u00e1li u dve\u0159\u00ed m\u00e9ho pokoje. Opatrn\u011b jsem s\u00e1hl na kliku a otev\u0159el dve\u0159e.<\/div>\n
Nem\u011bl jsem uklizeno, jsem prost\u011b bordel\u00e1\u0159. Trochu jsem se za to styd\u011bl, s Billem bylo v\u0161echno jin\u00e9\u2026<\/div>\n
Poode\u0161el jsem trochu stranou, aby mohl vstoupit. Rozhl\u00ed\u017eel se kolem, div si nevykroutil hlavu. Po chvilce okukov\u00e1n\u00ed hol\u00fdch, b\u00edl\u00fdch zd\u00ed, se s tich\u00fdm chichot\u00e1n\u00edm p\u0159esunul k moj\u00ed posteli, aby do n\u00ed mohl n\u00e1sledn\u011b sko\u010dit. Le\u017eel na z\u00e1dech, op\u0159en\u00fd o lokty a h\u00e1zel na m\u011b pohledy, kter\u00e9 jsem nebyl schopen rozlu\u0161tit. Po chvilce trhnul hlavou, cht\u011bl, abych si p\u0159isedl.<\/p>\n<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 to hezk\u00fd, jednoduch\u00fd, ale hezk\u00fd\u2026“ usm\u00edval se, zd\u00e1lo se, \u017ee ho to t\u011b\u0161\u00ed.<\/div>\n
„Budeme teda sp\u00e1t v tom stanu, spolu?“<\/div>\n
„Jo, ale jestli mi bude zima, tak jdem dovnit\u0159, jasn\u00fd?“ sm\u00e1l se zvoniv\u00fdm sm\u00edchem, proz\u00e1\u0159ilo to m\u016fj, jindy \u0161ediv\u00fd, pokoj.<\/div>\n
„Se mnou ti zima nebude, co se t\u00fd\u010de teploty, jsem \u00fast\u0159edn\u00ed topen\u00ed.“<\/div>\n
„Fajn.“ Sedl si stejn\u011b jako j\u00e1, akor\u00e1t se ke mn\u011b p\u0159isunul tak bl\u00edzko, \u017ee jsem na chv\u00edli zapomn\u011bl, jak se d\u00fdch\u00e1. Polo\u017eil si hlavu na moje rameno a zpod hust\u00fdch \u0159as na m\u011b mrkal. Po chvilce m\u00e9ho prkenn\u00e9ho sedu m\u011b dloubl do boku.<\/div>\n
„Co je s tebou?“<\/div>\n
„Nic.“<\/div>\n
„Nemysl\u00edm, \u017ee to je ta odpov\u011b\u010f, kterou chci sly\u0161et.“ Dal mi ruku na hrudn\u00edk a zatla\u010dil. Povalil m\u011b na postel a u\u017e pot\u0159et\u00ed si na m\u011b sedl.<\/div>\n
„Bo\u017ee, Bille!“<\/div>\n
„No co, v\u017edycky se nech\u00e1\u0161!“<\/div>\n
„V\u00ed\u0161 jak je to nep\u0159\u00edjemn\u00fd, kdy\u017e na tob\u011b n\u011bkdo sed\u00ed?“ sna\u017eil jsem se ho ze sebe st\u0159\u00e1st, ale nedal se.<\/div>\n
„Hm\u2026 Ne, ale asi se to ani nikdy nedozv\u00edm.“ V tu chv\u00edli jsem ho ale p\u0159esv\u011bd\u010dil o opaku, pi\u0161t\u011bl, kdy\u017e jsem si na n\u011bj sedal. Po\u0159\u00e1dn\u011b jsem mu chytl ruce za hlavou, aby se mi nevy\u0161kubl, a jedn\u00edm z dred\u016f, kter\u00fd mi utekl z cul\u00edku, jsem ho polechtal na tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„Tak co, jak\u00fd to je?“<\/div>\n
„J\u00e1 vlastn\u011b ani nev\u00edm, nec\u00edt\u00edm v\u00e1hu\u2026“<\/div>\n
„Jsem lehkej.“ \u0158ekl jsem p\u0159i\u0161krcen\u011b, tenhle kluk mi d\u00e1val zabrat.<\/div>\n
„Jo jasn\u011b a j\u00e1 jsem rusk\u00e1 primabaler\u00edna.“ Posledn\u00ed dv\u011b slova \u0159ekl vy\u0161\u0161\u00edm hlasem, ne\u017e bylo nutn\u00e9.<\/div>\n
„Od kdy jsi holka, Bille?“ zeptal jsem se posm\u011b\u0161n\u011b.<\/div>\n
„Od t\u00e9 doby, co na mn\u011b sed\u00ed\u0161.“ Zamrkal o\u010dima jako panenka a schv\u00e1ln\u011b se zkusil pohnout proti m\u00fdm ruk\u00e1m. Zatla\u010dil jsem ho zp\u011bt do matrace. Naschv\u00e1l (teda podle m\u011b) se pohnul v boc\u00edch proti t\u011bm m\u00fdm a jazykem si p\u0159ejel po rtech.<\/div>\n
„Co to d\u011bl\u00e1\u0161?“<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee by \u010dlov\u011bk nem\u011bl potla\u010dovat sv\u00e9 touhy, nemysl\u00ed\u0161?“ vyvalil jsem o\u010di, to nemyslel v\u00e1\u017en\u011b\u2026<\/div>\n
„Jsi bl\u00e1zen\u2026“ nespokojen\u011b jsem zavrt\u011bl hlavou, nebyl jsem si jist\u00fd t\u00edm, co c\u00edt\u00edm, je\u0161t\u011b jsem o tom nemohl mluvit.<\/div>\n
„Kluci, ob\u011bd!!!“ tentokr\u00e1t m\u011b k\u0159ik babi\u010dky osvobodil na cel\u00e9 \u010d\u00e1\u0159e.<\/p>\n<\/div>\n
.o0.0o.<\/div>\n
*<\/div>\n
„Promi\u0148, asi to nen\u00ed lehk\u00e9, m\u00e1\u0161 v hlav\u011b bordel, co?“ sed\u011bli jsme s Billem na verand\u011b a jen tak si pov\u00eddali, kdy\u017e pronesl onu v\u011btu.<\/div>\n
„Hm\u2026“ nejsem zvykl\u00fd se s n\u011bk\u00fdm d\u011blit o sv\u00e9 pocity. Dal\u0161\u00edch deset minut bylo pro m\u011b dost t\u011b\u017ek\u00fdch, Bill si po\u0159\u00e1d poposed\u00e1val a vrt\u011bl se, mo\u017en\u00e1 je ten hlas p\u0159ece jen dobr\u00fd?<\/div>\n
„Nep\u016fjdem rozd\u011blat ten stan? Zabere n\u00e1m to dost \u010dasu, v\u00ed\u0161, tak abychom to stihli, ne\u017e zapadne slunce.“ Up\u0159el na m\u011b sv\u016fj zrak, dv\u011b velk\u00e9 \u010dokol\u00e1dov\u00e9 o\u010di p\u00e1traly v t\u011bch m\u00fdch a sna\u017eily se naj\u00edt odpov\u011b\u010f.<\/div>\n
„Tak fajn, ale ten, kdo bude posledn\u00ed v ob\u00fdv\u00e1ku, nese kol\u00edky!“ zahul\u00e1kal jsem se sm\u00edchem a dloubl ho do boku. Rozutekli jsme se do domu, strkali do sebe a cht\u011bli se dostat p\u0159ed toho druh\u00e9ho. Stav\u011bn\u00ed stanu bude z\u00e1bava\u2026<\/p>\n<\/div>\n
„Zap\u00edchni to po\u0159\u00e1dn\u011b do zem\u011b, ano?“ korigoval m\u011b Bill, kter\u00fd – podle jeho slov, stav\u011bl stan snad milionkr\u00e1t. Moc to tak nevypadalo, po\u0159\u00e1d se n\u00e1m k\u00e1cel a necht\u011bl st\u00e1t. Stav\u011bli jsme tenhle mal\u00fd stan u\u017e pot\u0159et\u00ed, ale kdy\u017e se znovu po m\u00e9m zaryt\u00ed kol\u00edku do zem\u011b zbo\u0159il, v\u011bd\u011bl jsem, \u017ee pop\u00e1t\u00e9 bude asi m\u00e1lo\u2026 Nahlas jsem se rozesm\u00e1l. Kol\u00e9bal jsem se na mokr\u00e9 tr\u00e1v\u011b a sm\u00e1l se Billovu obli\u010deji, kter\u00fd z\u00e1\u0159il v\u0161emi barvami. Najednou vysko\u010dil, kopnul do jednoho kol\u00edku a za\u010dal hlasit\u011b nad\u00e1vat.<\/p>\n<\/div>\n
„Kter\u00fd idiot ten p\u0159iblbl\u00fd stan navrhoval? To nen\u00ed mo\u017en\u00fd, aby nest\u00e1l, v\u017edy\u0165 to vypadalo slibn\u011b! Ty pitomej, zasranej stane, bude\u0161 st\u00e1t, rozum\u00ed\u0161?“ je\u0161t\u011b jednou si kopnul do hrom\u00e1dky a kecnul si vedle m\u011b. Ura\u017een\u011b \u0161pulil rty a rukou si p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl po sv\u00e9 nagelovan\u00e9 ofin\u011b.<\/div>\n
„Dobr\u00fd, Bille? Ten stan za to nem\u016f\u017ee\u2026“<\/div>\n
„Jo, jasn\u011b, u\u017e jsem klidnej.“<\/div>\n
„Fajn, u\u017e asi v\u00edm, kde d\u011bl\u00e1me chybu. Zvedej se!“<\/p>\n<\/div>\n
.o0.0o.<\/div>\n
*<\/div>\n
„Tak my jdem jo? Dobrou babi!“ s Billem jsme se vydali na zahradu, n\u00e1ru\u010d plnou dek a pol\u0161t\u00e1\u0159\u016f. V tichosti jsme za sebou zav\u0159eli dve\u0159e a hnali se ke stanu. Neodolal jsem a dloubl ho do boku.<\/div>\n
„Hej, j\u00e1 bych to nerad pustil!“ zahih\u0148al se.<\/p>\n<\/div>\n
Do\u0161li jsme ke stanu, Bill po mn\u011b pokukoval, jeho tich\u00e1 ot\u00e1zka, jestli m\u016f\u017ee j\u00edt prvn\u00ed,<\/em> se ztratila, kdy\u017e vlezl do stanu. Nakoukl jsem do na\u0161eho \u00fato\u010di\u0161t\u011b, Bill si rozbaloval spac\u00e1k a jako ob\u0159\u00ed l\u00edskov\u00fd o\u0159\u00ed\u0161ek se samolib\u011b usm\u00edval. Cukaly mi koutky, kdy\u017e si za\u010dal zp\u00edvat. Moc jsem ty jeho „hitovky“ nemusel, za\u010dalo to platit dvojn\u00e1sob, proto\u017ee Tch\u00fdn\u011b s raketou spadla do brambor<\/em>, bylo sice vtipn\u00fd (a to jak!), ale ta melodie byla \u0161\u00edlen\u00e1! Vlezl jsem za n\u00edm – naprosto rozhodnut\u00fd, \u017ee mu tu jeho neslu\u0161nou pusinu zacpu.<\/p>\n<\/div>\n
„Bille, co poslouch\u00e1\u0161 za hudbu?“<\/div>\n
„Green Day.“<\/div>\n
„A ta tch\u00fdn\u011b to je\u2026“<\/div>\n
„N\u011bkde jsem to sly\u0161el, nem\u016f\u017eu to dostat z hlavy. Ned\u00edvej se na m\u011b tak, j\u00e1 dechovky nem\u00e1m r\u00e1d!“<\/div>\n
„Jasn\u011b.“<\/div>\n
„Opravdu.“ Uchechtl jsem se, to \u010dernovlas\u00fd stvo\u0159en\u00ed by opravdu nemohlo poslouchat nic jin\u00e9ho ne\u017e rock. Trvalo mi to je\u0161t\u011b dal\u0161\u00edch deset minut, ne\u017e jsem se rozkoukal. Popadl jsem sv\u016fj spac\u00e1k a za\u010dal ho rozd\u011bl\u00e1vat. P\u0159itom jsem p\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, co se bude d\u00edt d\u00e1l. V batohu, kter\u00fd jsme si museli vz\u00edt na p\u0159\u00edkaz babi\u010dky, jsem m\u011bl dvoje tepl\u00e1ky a dv\u011b mikiny, pro ka\u017ed\u00e9ho z n\u00e1s jeden kousek. Po chv\u00edli jsem se koukl na Billa, d\u00edval se na m\u011b. Usm\u00e1li jsme se na sebe.<\/div>\n
„Pudeme spinkat?“ zeptal se m\u011b jako mal\u00e9 d\u00edt\u011b, vypadalo by to v\u011brohodn\u011b, kdyby nem\u011bl ten \u010f\u00e1belsk\u00fd p\u0159\u00edzvuk.<\/div>\n
„A co by si cht\u011bl d\u011blat, Bill\u00edku?“ zdrobn\u011blina se mu asi nel\u00edbila.<\/div>\n
„No, kdy\u017e na to p\u0159ijde, tak bych cht\u011bl pusinku.“ Zase se na m\u011b tak d\u011btsky zad\u00edval, vy\u0161pulil rty.<\/div>\n
„Na dobrou noc?“ s mal\u00fdmi d\u011btmi jsem to um\u011bl.<\/div>\n
„Pros\u00edm.“<\/div>\n
„Tak dob\u0159e.“ P\u0159ibl\u00ed\u017eil jsem se k n\u011bmu a vlepil mu jednu kr\u00e1tkou na nos. On si m\u011b, ale p\u0159it\u00e1hl za krk, chv\u00edli se mi jen tak d\u00edval do o\u010d\u00ed a pak m\u011b pol\u00edbil. Drav\u011b mi vnikl jazykem do \u00fast, p\u0159esto v tom bylo n\u011bco mazliv\u00e9ho. Automaticky mi ruce vyst\u0159elily na jeho boky, on ty svoje m\u011bl st\u00e1le na m\u00e9m krku. Moje prvn\u00ed l\u00edb\u00e1n\u00ed s klukem\u2026 S Billem to bylo n\u00e1dhern\u00e9, takov\u00e9 jin\u00e9 ne\u017e s holkama, a lep\u0161\u00ed. Tak\u00e9 to trvalo jen mali\u010dkou chv\u00edli. Posmutn\u011bl jsem, ale co, je\u0161t\u011b mi jich d\u00e1 hodn\u011b. Odt\u00e1hl jsem se od n\u011bj, o\u010di mu \u017ehnuly jako uhl\u00edky a tv\u00e1\u0159e m\u011bl m\u00edrn\u011b z\u010dervenal\u00e9.<\/div>\n
Nemohl jsem se do t\u011bch jeho kukadel nepod\u00edvat, v\u017edy\u0165 je m\u00e1 tak kr\u00e1sn\u00e9.<\/p>\n<\/div>\n
„L\u00edbilo? Vypad\u00e1\u0161 n\u011bjak vykulen\u011b.“ Povyt\u00e1hl prav\u00e9 obo\u010d\u00ed v ot\u00e1zce, \u0161klebil se. Jen jsem t\u011b\u017ece polkl.<\/div>\n
„Jak vid\u00edm, tak hodn\u011b.“ Zasm\u00e1l se, sv\u00fdm zvoniv\u00fdm sm\u00edchem. Nemohl jsem od n\u011bj odtrhnout pohled. Pr\u00e1v\u011b m\u011b dokonale ujistil v tom, \u017ee jsem se do n\u011bj zamiloval.<\/div>\n
„Tak \u0159ekni n\u011bco.“ Naklonil hlavu na stranu. Zavrt\u011bl jsem tou svou a za\u010dal se sm\u00e1t. Tak \u0161\u00edlen\u00fd je osud, pr\u00e1v\u011b jsem se dozv\u011bd\u011bl, \u017ee jsem bisexu\u00e1l. To bylo opravdu k sm\u00edchu.<\/div>\n
„A co m\u00e1m \u0159\u00edkat? Snad nechce\u0161, abych ti vykl\u00e1dal, jak skv\u011ble l\u00edb\u00e1\u0161, to by ses pak nafoukl jako bublina a ulet\u011bl mi.“ Za\u010dal do m\u011b \u0161\u0165ouchat a pi\u0161t\u011bl, \u017ee mi to spo\u010d\u00edt\u00e1. Za\u010dali jsme se ml\u00e1tit pol\u0161t\u00e1\u0159i. A\u017e jsme zase skon\u010dili v pozici, kterou jsem miloval<\/em>. Je\u0161t\u011b, \u017ee jsem byl naho\u0159e. Chytil jsem Billovy ruce do sv\u00fdch, sm\u00fdkal sebou, cht\u011bl, abych ho pustil. Jen\u017ee to se nestane. Pomalu jsem se k n\u011bmu p\u0159ibl\u00ed\u017eil. D\u00edval jsem se mu na rty, byl k zul\u00edb\u00e1n\u00ed\u2026 Sna\u017eil se m\u011b znovu pol\u00edbit, ale j\u00e1 jsem mu poka\u017ed\u00e9 uhnul. Cht\u011bl jsem ho vydr\u00e1\u017edit.<\/p>\n<\/div>\n
„Ehm, to \u0161e mi nel\u00edb\u00ed.“ Za\u0161i\u0161lal.<\/div>\n
„Ale mn\u011b jo.“ Zasm\u00e1l jsem se obli\u010deji, kter\u00fd ud\u011blal. Po chv\u00edli jsem se sklonil opravdu n\u00edzko. Pak jsem ho pol\u00edbil j\u00e1. N\u011b\u017en\u011b jsem si s jeho rty hr\u00e1l, vs\u00e1val mu je a kousal do nich. Bill za\u010dal vzdychat, ale tak n\u011bjak slab\u011b, potichu. Jako by se b\u00e1l\u2026<\/div>\n
„Jdeme spinkat, ko\u0165\u00e1tko?“<\/div>\n
„Nejsem ko\u0165\u00e1tko!“ zapitvo\u0159il se.<\/div>\n
„No tak dob\u0159e, ale te\u010f u\u017e to bylo s hv\u011bzdi\u010dkou a mal\u00e9 d\u011bti u\u017e spinkaj\u00ed.“ Polo\u017eil jsem ho do spac\u00e1ku a zapnul ho.<\/div>\n
„Nejsem mal\u00e9 d\u00edt\u011b.“<\/div>\n
„Ale jsi a nemrmlej.“ Zase se na m\u011b zapitvo\u0159il. S\u00e1m jsem si taky vlezl do spac\u00e1ku a zav\u0159el o\u010di. Po chvilce se na m\u011b n\u011bco za\u010dalo tla\u010dit a ot\u00edrat se o m\u011b. Byl to Bill.<\/div>\n
„Copak je?“<\/div>\n
„Tomi j\u00e1\u2026 na m\u011b jdou touhy.“ Za\u0161eptal mi do ucha a znovu se o m\u011b ot\u0159el. Zd\u011b\u0161en\u011b jsem se na n\u011bj oto\u010dil, hr\u00e1l to na m\u011b, jen cht\u011bl, abych ho pol\u00edbil. Zase mi pronikl jazykem do \u00fast a bloudil, hledal, ale po\u0159\u00e1d se o m\u011b ot\u00edral.<\/div>\n
„P\u0159esta\u0148.“ Zmohl jsem se na chab\u00fd protest, bylo toho na m\u011b moc.<\/div>\n
„U\u017e kdy\u017e jsem t\u011b vid\u011bl poprv\u00e9 ve vlaku, v\u011bd\u011bl jsem, \u017ee m\u011b bude\u0161 cht\u00edt.“ Za\u0161eptal, d\u00edval se mi p\u0159itom do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Co\u017ee? Pro\u010d sis to myslel?“<\/div>\n
„Proto\u017ee jsem v\u011bd\u011bl, \u017ee neodol\u00e1\u0161 tomu, kdy\u017e ti \u0159eknu, \u017ee tady na vesnici se ned\u00e1 nic spla\u0161it a na intern\u00e1t\u011b taky, tak\u017ee jsem panic.“ V\u00edt\u011bzn\u011b se mi pod\u00edval do o\u010d\u00ed. On je panic!<\/em> Zn\u011blo mi v hlav\u011b.<\/div>\n
„Tak\u017ee, tys m\u011b prakticky svedl!“ zase jsem se sm\u00e1l, te\u010f u\u017e ch\u00e1pu, je nevybou\u0159en\u00fd, je\u0161t\u011b\u2026<\/div>\n
„Ale \u017ee mi to \u0161lo a povedlo se?“<\/div>\n
„Jo, vyhr\u00e1l jsi na cel\u00e9 \u010d\u00e1\u0159e!“ znovu jsme se pol\u00edbili\u2026<\/p>\n<\/div>\n
.o0.0o.<\/div>\n
*<\/div>\n
„Tome? Mn\u011b je zima.“ Drkotal zubama Bill, bylo u\u017e pozd\u011b v noci, probudil m\u011b.<\/div>\n
„Vlez si ke mn\u011b, zapneme spac\u00e1ky k sob\u011b.“ Ud\u011blal, co jsem \u0159ekl. Obejmul m\u011b kolem pasu a fun\u011bl mi za krk. Oto\u010dil jsem se k n\u011bmu \u010delem a taky ho obejmul. Po chvilce jsme se uvelebili a on, otravn\u00fd jako moucha, se zase p\u0159is\u00e1l k m\u00fdm rt\u016fm.<\/div>\n
„Pro\u010d to furt d\u011bl\u00e1\u0161?“<\/div>\n
„Proto\u017ee je to tak dobr\u00e9 a j\u00e1 to d\u011bl\u00e1m poprv\u00e9.“ Tak\u017ee je i nepol\u00edben\u00fd, ach bo\u017ee\u2026 Asi se ze m\u011b stane maniak, bude hloup\u00e9, kdy\u017e \u0159eknu, \u017ee je m\u00e1 droga? J\u00e1 ho snad doopravdy miluju!<\/div>\n
„Bille, p\u0159esta\u0148!“<\/div>\n
„Co je zase?“<\/div>\n
„On se mi to… postavil.“ Sledoval jsem jeho reakci. Jen trochu p\u0159ikr\u010dil obo\u010d\u00ed a vy\u0161pulil pusu.<\/div>\n
„D\u011bl\u00e1m si srandu!“ oba jsme se rozesm\u00e1li.<\/div>\n
„To je dob\u0159e, proto\u017ee bych t\u011b jinak p\u0159inutil, abys\u2026“ nedo\u0159ekl to, rad\u0161i jsem ho znovu pol\u00edbil.<\/div>\n
„M\u00e1m t\u011b r\u00e1d.“<\/div>\n
„J\u00e1 tebe taky.“<\/div>\n
„Fajn, ale te\u010f u\u017e spi.“<\/p>\n<\/div>\n
autor: Bejb<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Bejb Zat\u00edm jsem se na tuhle \u010d\u00e1st nejv\u00edc t\u011b\u0161il, ale taky jsem ji psal hodn\u011b dlouho, no, a kdy\u017e se k tomu p\u0159id\u00e1, \u017ee jsme m\u011bli notebook v oprav\u011b a pak n\u00e1sledovalo p\u0159einstalov\u00e1n\u00ed\u2026 No nic, nebudem f\u0148ukat, ale \u010d\u00edst :). Stanov\u00e1n\u00ed<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[255],"tags":[],"class_list":["post-12736","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nekdy-zalezi-na-sekunde"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12736","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=12736"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12736\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=12736"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=12736"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=12736"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}