{"id":1274,"date":"2017-05-13T16:00:00","date_gmt":"2017-05-13T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=1267"},"modified":"2017-05-13T16:00:00","modified_gmt":"2017-05-13T15:00:00","slug":"najemnik-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2017\/05\/13\/najemnik-2\/","title":{"rendered":"N\u00e1jemn\u00edk 2."},"content":{"rendered":"
autor: Shefifty<\/strong><\/div>\n
\n

N\u00e1sleduj\u00edc\u00edho r\u00e1na byl Bill mnohem nad\u0161en\u011bj\u0161\u00ed, kdy\u017e vstoupil do kuchyn\u011b, aby si p\u0159ipravil sn\u00eddani. Jeho babi\u010dka v\u017edycky vst\u00e1vala brzy, tak\u017ee u\u017e jedla, ale p\u0159ipravila pro n\u011bj m\u00edchan\u00e1 vejce, zat\u00edmco on si nalil ml\u00e9ko na kuku\u0159i\u010dn\u00e9 vlo\u010dky.<\/p><\/div>\n

„Chyst\u00e1\u0161 se nav\u0161t\u00edvit toho chlapce, o kter\u00e9m jsi mi v\u010dera \u0159\u00edkal?“ Zeptala se a jednou rukou si podep\u0159ela z\u00e1da, kdy\u017e si sedala ke stolu naproti n\u011bmu.<\/div>\n
Billa bolelo vid\u011bt tu bolest, kterou si ka\u017edodenn\u011b proch\u00e1zela, ale nebyl doktor, tak\u017ee toho nemohl p\u0159\u00edli\u0161 ud\u011blat krom\u011b toho, \u017ee j\u00ed pomohl, kdykoliv pot\u0159ebovala.<\/div>\n
„Jo,“ dostal ze sebe s plnou pusou, a\u017e pot\u0159\u00e1sla hlavou nad nedostatkem dobr\u00e9ho vychov\u00e1n\u00ed sv\u00e9ho vnuka. Bill polkl a zazubil se na ni. „Pot\u0159ebuje\u0161, abych n\u011bco ud\u011blal, ne\u017e odejdu?“<\/div>\n
„Ne, ne. Budu v po\u0159\u00e1dku. Dneska si u\u017eiju n\u011bjak\u00e9 to za\u0161\u00edv\u00e1n\u00ed na verand\u011b.“<\/div>\n
\n

A\u010dkoliv se za to Bill c\u00edtil trochu provinile, ulevilo se mu, \u017ee m\u00e1 cel\u00fd den voln\u00fd, a jakmile dojedl sn\u00eddani, vklouzl do koupelny. Kdy\u017e bylo po\u010das\u00ed takhle nesnesiteln\u011b hork\u00e9, dop\u0159\u00e1l si za den i dv\u011b nebo t\u0159i sprchy, aby se ochladil.<\/p><\/div>\n

Sv\u016fj outfit si vybral stejn\u011b pe\u010dliv\u011b jako v\u017edy; tmav\u00e9 d\u017e\u00edny a tri\u010dko, t\u011bsn\u00e9 jako druh\u00e1 k\u016f\u017ee, a narovnal si vlasy, ne\u017e zkoumal v\u00fdsledek v zrcadle. Jo, vypadal dob\u0159e. P\u0159ipomn\u011bl si, \u017ee se m\u00e1 jen sej\u00edt s kamar\u00e1dem, tak\u017ee na jeho vzhledu a\u017e tak nez\u00e1le\u017eelo, ale Bill byl v\u017edycky tak trochu marniv\u00fd, a dokonce i kdy\u017e byl Tom kluk, Bill necht\u011bl, aby si ten dredat\u00fd mlad\u00edk myslel, \u017ee vypad\u00e1 na hovno.<\/div>\n
\n

Kdy\u017e dorazil k Tomov\u00fdm dve\u0159\u00edm, zaklepal a chv\u00edli nerv\u00f3zn\u011b \u010dekal. Nedohodli se, v jak\u00e9m \u010dase by se m\u011bl objevit, a on doufal, \u017ee sv\u00fdm na\u010dasov\u00e1n\u00edm nebude Toma a jeho matku p\u0159i ni\u010dem ru\u0161it. Mohl sly\u0161et a\u017e sem Tomovo hran\u00ed na kytaru, a usm\u00edval se. Nebylo p\u0159\u00edli\u0161 v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 by se tu daly d\u011blat, tak\u017ee Tom pravd\u011bpodobn\u011b p\u0159es l\u00e9to je\u0161t\u011b zlep\u0161\u00ed u\u017e tak svou \u00fa\u017easnou dovednost.<\/p><\/div>\n

Dve\u0159e se otev\u0159ely a p\u0159iv\u00edtal ho Simonin h\u0159ejiv\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
„Bille! Poj\u010f d\u00e1l, drahou\u0161ku,“ \u0159ekla a zavolala p\u0159es rameno na sv\u00e9ho syna.<\/div>\n
Hran\u00ed p\u0159estalo, zat\u00edmco Bill vstoupil do \u00fatuln\u00e9, av\u0161ak malink\u00e9 chodby, a za p\u00e1r vte\u0159in se za rohem objevil Tom.<\/div>\n
\n

„P\u0159i\u0161el jsi pr\u00e1v\u011b v\u010das na ob\u011bd,“ \u0159ekl Tom a po n\u011bkolik vte\u0159in si vysok\u00e9ho, \u0161t\u00edhl\u00e9ho chlapce p\u0159ed sebou prohl\u00ed\u017eel. Bill na okam\u017eik uva\u017eoval, jestli to trochu nep\u0159ehnal, ale pokr\u010dil rameny, kdy\u017e mu Tom nazna\u010dil, aby ho n\u00e1sledoval do kuchyn\u011b. Simone u\u017e tam byla a p\u0159in\u00e1\u0161ela tal\u00ed\u0159e na st\u016fl.<\/p><\/div>\n

„Tady Tom sp\u00e1v\u00e1 a\u017e do dvan\u00e1cti, tak\u017ee tohle je jeho sn\u00eddan\u011b,“ usm\u00e1la se Simone, zat\u00edmco p\u0159ipravovala st\u016fl. „M\u00e1\u0161 taky hlad, zlat\u00ed\u010dko?“ zeptala se Billa, ale ten zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„Ne, d\u011bkuju. P\u0159ed chvilkou jsem sn\u00eddal,“ usm\u00e1l se. Simone se zasm\u00e1la a pokynula mu, aby se posadil.<\/div>\n
„Ta dne\u0161n\u00ed ml\u00e1de\u017e,“ povzdechla si, ale l\u00e1skypln\u011b stiskla Tomovi rameno a pol\u00edbila ho na \u010delo.<\/div>\n
„Mami, nem\u011bla bys osah\u00e1vat sv\u00e9ho vlastn\u00edho syna v p\u0159\u00edtomnosti hosta,“ \u0159ekl Tom a u\u0161kl\u00edbl se, zjevn\u011b nemaj\u00edc\u00ed probl\u00e9m s p\u00e9\u010d\u00ed sv\u00e9 matky.<\/div>\n
Bill se trochu rozpa\u010dit\u011b zasm\u00e1l. On by se svou matkou nikdy takhle mluvit nemohl, ale jeho matka kolem n\u011bj ani nebyla p\u0159\u00edli\u0161 emocion\u00e1ln\u00ed.<\/div>\n
\n
Simone nad slovy sv\u00e9ho syna jen pot\u0159\u00e1sla hlavou a posadila se, aby si vychutnala lasagne, o kter\u00fdch si Bill pomyslel, \u017ee je to podivn\u00e9 j\u00eddlo ke sn\u00eddani, ale Tom je se\u017ev\u00fdkal o\u010dividn\u011b s nad\u0161en\u00edm. Znovu a znovu Simone pok\u00e1rala sv\u00e9ho syna za p\u0159esn\u011b to sam\u00e9, co ud\u011blal d\u0159\u00edve i Bill, kdy\u017e mluvil s plnou pusou. Jej\u00ed pokusy o disciplinov\u00e1n\u00ed se zd\u00e1ly b\u00fdt bezv\u00fdznamn\u00e9, proto\u017ee Tom se poka\u017ed\u00e9 omluvil a n\u00e1sledn\u011b se Billa zeptal na dal\u0161\u00ed ot\u00e1zku, zat\u00edmco samoz\u0159ejm\u011b st\u00e1le \u017ev\u00fdkal.<\/div>\n
\n

Po sn\u00edda\u0148oob\u011bd\u011b Tom Billa zavedl do sv\u00e9ho pokoje, zat\u00edmco Simone nastoupila do auta, aby se vydala za svou sestrou. Jeliko\u017e si tu chalupu s Tomem jen pronaj\u00edmali, n\u00e1bytek nebyl jejich vlastn\u00ed. Tomova postel m\u011bla impozantn\u00ed \u010delo z tmav\u00e9ho d\u0159eva s jemn\u00fdmi \u0159ezbami, a a\u0165 u\u017e to bylo jakkoliv kr\u00e1sn\u00e9, nebylo to n\u011bco, co by si pro sebe vybral osmn\u00e1ctilet\u00fd kluk. No\u010dn\u00ed stolek ladil k posteli a stejn\u011b tak i knihovna. Tomova kytara, kter\u00e1 se op\u00edrala o \u010daloun\u011bn\u00e9 k\u0159eslo v rohu pokoje, se do n\u011bj p\u0159\u00edli\u0161 nehodila, a stejn\u011b tak ani oble\u010den\u00ed, kter\u00e9 viselo \u00fahledn\u011b slo\u017een\u00e9 p\u0159es op\u011bradlo toho sam\u00e9ho k\u0159esla.<\/p><\/div>\n

Jedin\u00e9 m\u00edsto k sezen\u00ed byla postel, ale v sou\u010dasn\u00e9 chv\u00edli byla pokryt\u00e1 listy pap\u00edru pln\u00fdch pozn\u00e1mek a text\u016f p\u00edsni\u010dek, tak\u017ee Bill z\u016fstal st\u00e1t vedle Toma.<\/div>\n
\n

„Tak tohle je ono,“ \u0159ekl Tom s m\u00e1vnut\u00edm ruky. „Vsad\u00edm se, \u017ee tv\u016fj pokoj je v\u011bt\u0161\u00ed.“<\/p><\/div>\n

„Doma mo\u017en\u00e1, ale tady jen sotva,“ \u0159ekl Bill s \u00fasm\u011bvem. „Sp\u00edm ve star\u00e9m pokoji po d\u011bde\u010dkovi a ten je je\u0161t\u011b men\u0161\u00ed ne\u017e tenhle.“<\/div>\n
Tom ud\u011blal p\u00e1r krok\u016f k posteli, aby na n\u00ed ud\u011blal trochu m\u00edsta k sezen\u00ed, kdy\u017e v tom Billovi zazvonil telefon. Vyt\u00e1hl ho z kapsy a p\u0159e\u010detl si zpr\u00e1vu od Andrease, ve kter\u00e9 mu \u0159\u00edkal, \u017ee mu chyb\u00ed a \u017ee se nem\u016f\u017ee do\u010dkat, a\u017e se vr\u00e1t\u00ed dom\u016f.<\/div>\n
Bill se nad tou zpr\u00e1vou s\u00e1m pro sebe usm\u00e1l a Tom ho zv\u011bdav\u011b pozoroval.<\/div>\n
„N\u011bkdo t\u011b doma postr\u00e1d\u00e1?“ Zeptal se a zvedl obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
Bill vzhl\u00e9dl, setkal se s Tomov\u00fdm pohledem a p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„M\u016fj nejlep\u0161\u00ed k\u00e1mo\u0161,“ \u0159ekl a zase sv\u016fj telefon schoval. Andrasovi mohl odpov\u011bd\u011bt pozd\u011bji, a\u017e bude s\u00e1m.<\/div>\n
„U n\u011bkoho, kdo t\u011b p\u0159inut\u00ed se takhle usm\u00edvat, bych o\u010dek\u00e1val, \u017ee je v tom l\u00e1ska,“ u\u0161kl\u00edbl se Tom a Bill z\u010dervenal. L\u00e1ska byla tak intimn\u00ed slovo a Billa zaj\u00edmalo, jak zku\u0161en\u00fd Tom v t\u00e9to oblasti asi byl. Dredat\u00fd mlad\u00edk vypadal naprosto sebejist\u011b, dost na to, aby u\u017e nejsp\u00ed\u0161 chodil se spoustou d\u00edvek, a Bill se d\u00edky tomu c\u00edtil je\u0161t\u011b trapn\u011bji, \u017ee je st\u00e1le panic.<\/div>\n
„Ne, jen kamar\u00e1d,“ odpov\u011bd\u011bl a sklopil pohled k podlaze, jako by mu snad Tom mohl \u010d\u00edst my\u0161lenky, kdyby se jejich pohledy setkaly.<\/div>\n
\n

Tom sesb\u00edral v\u0161echny pap\u00edry z postele na jednu hromadu a odlo\u017eil je na no\u010dn\u00ed stolek.<\/p><\/div>\n

„V\u00edd\u00e1\u0161 se doma s n\u011bk\u00fdm?“ Zaj\u00edmal se Tom, ani\u017e by p\u0159i sv\u00e9m ukl\u00edzen\u00ed vzhl\u00e9dl.<\/div>\n
„Ne, h\u00e1d\u00e1m, \u017ee jsem je\u0161t\u011b nepoznal tu spr\u00e1vnou holku,“ pokr\u010dil Bill rameny.<\/div>\n
„Holku, jo?“ Zeptal se Tom a zamy\u0161len\u011b se na n\u011bj pod\u00edval. „U\u017e jsi randil s hodn\u011b holkama?“ Tom na n\u011bj zamrkal s oslniv\u00fdm \u00fasm\u011bvem, kter\u00fd zp\u016fsobil, \u017ee se Billovi podivn\u011b podlamovala kolena, a\u017e m\u011bl pocit, \u017ee by se m\u011bl posadit, ale p\u0159inutil se z\u016fstat st\u00e1t.<\/div>\n
„S n\u011bkolika,“ odpov\u011bd\u011bl Bill. Spr\u00e1vn\u00e1 odpov\u011b\u010f byla se dv\u011bma, a s \u017e\u00e1dnou z nich se neodv\u00e1\u017eil zaj\u00edt p\u0159\u00edli\u0161 daleko. V obou p\u0159\u00edpadech to byly ty d\u00edvky, kter\u00e9 ho pozvaly na rande a on souhlasil hlavn\u011b proto, \u017ee byl polichocen, a tak trochu zv\u011bdav\u00fd na v\u0161echny ty v\u011bci, o kter\u00fdch mluvili ostatn\u00ed kluci ve t\u0159\u00edd\u011b. V\u0161echno, co s t\u011bmi d\u00edvkami d\u011blal, bylo mal\u00e9 t\u00e1p\u00e1n\u00ed pod jejich tri\u010dky, zat\u00edmco ony byly cel\u00e9 na n\u011bm a nedbale jej l\u00edbaly. Ani u jedn\u00e9 z nich nebyl p\u0159\u00edli\u0161 dychtiv\u00fd vyu\u017e\u00edt jejich nab\u00eddku, aby je n\u00e1sledoval nahoru do jejich pokoj\u016f.<\/div>\n
\n

„Jak\u00e9 to bylo, kdy\u017e jsi je l\u00edbal?“ Cht\u011bl Tom v\u011bd\u011bt, a Bill si myslel, \u017ee je to velmi zvl\u00e1\u0161tn\u00ed ot\u00e1zka.<\/p><\/div>\n

„Bylo to okay,“ \u0159ekl a pokr\u010dil rameny.<\/div>\n
„Jen okay?“ Tom se usm\u00e1l a polo\u017eil dal\u0161\u00ed kupu pap\u00edr\u016f na stejnou hrom\u00e1dku jako p\u0159edt\u00edm. Tom z\u0159ejm\u011b pl\u00e1noval proj\u00edt celou svou sb\u00edrku skladeb, kter\u00e9 vlastnil, kdy\u017e se Bill objevil. Oto\u010dil se a pod\u00edval se p\u0159\u00edmo na Billa. „A u\u017e jsi n\u011bkdy pol\u00edbil kluka?“<\/div>\n
Bill na okam\u017eik vykulil o\u010di, ne\u017e z\u010dervenal p\u0159i n\u00e1hl\u00e9 p\u0159edstav\u011b toho, jak l\u00edb\u00e1 Toma, ne\u017e z\u00e1porn\u011b zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„Cht\u011bl bys to zkusit?“ Zeptal se Tom, vypadal pobaven\u011b nad \u0161okovan\u00fdm v\u00fdrazem, kter\u00fd jeho slova vyvolala na Billov\u011b tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
Bill m\u011bl v \u00famyslu znovu zavrt\u011bt hlavou a rozesm\u00e1t se, aby skryl sv\u00e9 rozpaky, ale m\u00edsto toho na\u0161el s\u00e1m sebe, jak pouze otup\u011ble p\u0159ikyvuje.<\/div>\n
\n

Tom ud\u011blal n\u011bkolik pomal\u00fdch krok\u016f sm\u011brem k n\u011bmu, jako by Billovi d\u00e1val p\u0159\u00edle\u017eitost zm\u011bnit n\u00e1zor. Tmavovlas\u00fd chlapec se p\u0159istihl, jak zadr\u017euje dech, jakmile se jejich hrudn\u00edky natolik p\u0159ibl\u00ed\u017eily, a\u017e se t\u00e9m\u011b\u0159 dot\u00fdkaly. Tom se pod\u00edval Billovi do o\u010d\u00ed, ne\u017e zvedl ruce a chytil jeho tv\u00e1\u0159 do dlan\u00ed. Billovy o\u010di nerv\u00f3zn\u011b t\u011bkaly mezi Tomov\u00fdma klidn\u00fdma, ne\u017e je Tom zav\u0159el a vtiskl m\u011bkk\u00fd a jemn\u00fd polibek na Billovy rty, a pot\u00e9 Bill taky zav\u0159el o\u010di. V\u00e1hav\u011b otev\u0159el \u00fasta Tomovu zkoumav\u00e9mu jazyku a doslova c\u00edtil, jak pod n\u00edm miz\u00ed podlaha. A\u0165 u\u017e s t\u011bmi d\u00edvkami d\u0159\u00edve d\u011blal cokoliv, nemohl to b\u00fdt naz\u00fdv\u00e1no l\u00edb\u00e1n\u00edm, proto\u017ee tento pocit byl pro n\u011bj zcela nov\u00fd. Jejich jazyky si spolu pomalu hr\u00e1ly, zat\u00edmco sd\u00edleli dech, a Bill cht\u011bl s protestov\u00e1n\u00edm zak\u0148ourat, kdy\u017e se od n\u011bj Tom a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 brzy odt\u00e1hl.<\/p><\/div>\n

\n

„Tak\u017ee?“ Zeptal se Tom tich\u00fdm hlasem a s mal\u00fdm \u00fasm\u011bvem na rtech. D\u00edval se na Billovy st\u00e1le zav\u0159en\u00e9 o\u010di. „Bylo to stejn\u00e9?“<\/p><\/div>\n

Bill pomalu otev\u0159el o\u010di a pla\u0161e se na Toma pod\u00edval, ne\u017e zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„Lep\u0161\u00ed nebo hor\u0161\u00ed?“ Zeptal se Tom zv\u011bdav\u011b, p\u0159esto\u017ee odpov\u011b\u010f byla docela jasn\u00e1 podle mlhav\u00e9ho pohledu v Billov\u00fdch o\u010d\u00edch.<\/div>\n
„Lep\u0161\u00ed,“ za\u0161eptal Bill. „Mnohem lep\u0161\u00ed.“<\/div>\n
„Tak\u017ee moje tu\u0161en\u00ed bylo spr\u00e1vn\u00e9,“ zazubil se Tom a mrkl na n\u011bho. „D\u016fvod, pro\u010d jsi nepotkal tu spr\u00e1vnou osobu, byl ten, \u017ee jsi mrhal sv\u00fdm \u010dasem s holkama, kdy\u017e jsi m\u011bl nah\u00e1n\u011bt kluky,“ pokra\u010doval Tom a nevypadal t\u00edm polibkem tak uchv\u00e1cen\u00fd jako Bill. Billa to trochu bolelo, ale ze v\u0161eho nejv\u00edc cht\u011bl, aby ho Tom pol\u00edbil znovu.<\/div>\n
\n

Sly\u0161et Toma \u0159\u00edkat tato slova, bylo jako sly\u0161et n\u011bkoho vyslovit to, o \u010dem u\u017e v\u011bd\u011bl, \u017ee je to pravda, ale prozat\u00edm nebyl p\u0159ipraven\u00fd to akceptovat. M\u011bl podez\u0159en\u00ed, \u017ee preferuje kluky, u\u017e p\u00e1r let, ale proto\u017ee st\u00e1le nena\u0161el \u017e\u00e1dn\u00e9ho, kter\u00fd by se mu l\u00edbil natolik, aby to s n\u00edm vyzkou\u0161el, nemohl si b\u00fdt jist\u00fd.<\/p><\/div>\n

Tom byl prvn\u00ed \u010dlov\u011bk, ke kter\u00e9mu to Billa up\u0159\u00edmn\u011b t\u00e1hlo, a ten polibek pr\u00e1v\u011b p\u0159ekonal v\u0161echno, co Bill prozat\u00edm v romantick\u00e9 oblasti za\u017eil. Byl to trochu d\u011bsiv\u00fd pocit, jeliko\u017e toho dredat\u00e9ho kluka znal jenom dva dny. Pod\u00edval se na Toma, kter\u00fd trp\u011bliv\u011b \u010dekal, a\u017e \u0159ekne n\u011bco ohledn\u011b jeho prohl\u00e1\u0161en\u00ed, a c\u00edtil, \u017ee se ho mus\u00ed zeptat.<\/div>\n
\n

„Ty jsi\u2026?“ Za\u010dal, d\u00edval se na Toma t\u00e1zav\u011b.<\/p><\/div>\n

„Na kluky? Rozhodn\u011b. Holky se mnou ned\u011blaj\u00ed v\u016fbec nic,“ odpov\u011bd\u011bl Tom pevn\u011b.<\/div>\n
„Aha,“ \u0159ekl Bill, a najednou si uv\u011bdomil, jak odli\u0161n\u00e9 by tohle l\u00e9to mohlo b\u00fdt. Tom mu mohl \u0159\u00edct v\u011bci, kter\u00e9 cht\u011bl v\u011bd\u011bt, mo\u017en\u00e1 mu i jednu nebo dv\u011b v\u011bci vysv\u011btlit, mo\u017en\u00e1 i dokonce\u2026 ho znovu pol\u00edbit. „V\u00ed to tvoje m\u00e1ma?“<\/div>\n
Tom se rozesm\u00e1l a sklopil hlavu, ne stydliv\u011b, ale pobaven\u011b. „Mysl\u00edm, \u017ee u\u017e to uhodla.“<\/div>\n
„Pro\u010d to \u0159\u00edk\u00e1\u0161?“ Zeptal se Bill nevinn\u011b.<\/div>\n
„Kdykoliv si na noc p\u0159ivedu n\u011bjak\u00e9ho kluka, nikdy se nept\u00e1, jestli by mi m\u011bla d\u00e1t do pokoje dal\u0161\u00ed matraci.“<\/div>\n
Billovy tv\u00e1\u0159e chytly tmav\u0161\u00ed n\u00e1dech \u010derven\u00e9 p\u0159i pomy\u0161len\u00ed na to, co Tom s t\u011bmi kluky d\u011blal. „Aha,“ \u0159ekl znovu a p\u0159\u00e1l si, aby se p\u0159ed Tomem mohl p\u0159estat \u010dervenat.<\/div>\n
\n

Na chodb\u011b zazvonil telefon a Tom ho \u0161el zvednout. Bill se mezit\u00edm rozhl\u00ed\u017eel po pokoji po jak\u00e9mkoliv znamen\u00ed, kter\u00e9 by mu mohlo \u0159\u00edct, jestli je Tom u\u017e zadan\u00fd. Pol\u00edbil by Billa, kdyby byl, nebo ten polibek pro Toma neznamenal nic jin\u00e9ho, ne\u017e jen to, aby si dok\u00e1zal, \u017ee m\u011bl ohledn\u011b Billa pravdu?<\/p><\/div>\n

Bez jak\u00e9hokoliv varov\u00e1n\u00ed se Tomova hlava objevila znovu ve dve\u0159\u00edch a Billovi se ulevilo, \u017ee neza\u0161el tak daleko, \u017ee by otev\u0159el n\u011bjak\u00fd \u0161upl\u00edk nebo ud\u011blal n\u011bco podobn\u011b hloup\u00e9ho.<\/div>\n
„M\u00e1ma se pt\u00e1, jestli si s n\u00e1ma chce\u0161 d\u00e1t ve\u010de\u0159i?“ \u0158ekl Tom, dr\u017eel kliku od dve\u0159\u00ed, ani\u017e by vstoupil dovnit\u0159, a d\u00edval se na n\u011bj. Bill by s Tomem moc r\u00e1d z\u016fstal o n\u011bco d\u00e9le, ale jeho sv\u011bdom\u00ed mu \u0159\u00edkalo, \u017ee by m\u011bl str\u00e1vit n\u011bjak\u00fd \u010das se svou babi\u010dkou, ne\u017e p\u016fjde do postele.<\/div>\n
„\u0158ekni j\u00ed, \u017ee d\u011bkuju, ale m\u011bl bych zam\u00ed\u0159it dom\u016f,“ \u0159ekl Bill a \u010dekal, zat\u00edmco se Tom vr\u00e1til zp\u00e1tky k telefonu.<\/div>\n
Jakmile Tom zav\u011bsil, n\u00e1sledoval Billa ke dve\u0159\u00edm a spole\u010dn\u011b vy\u0161li na verandu.<\/div>\n
\n

„Cht\u011bl bys j\u00edt z\u00edtra dol\u016f k jezeru?“ Zeptal se ho Tom, a Bill byl nad\u0161en\u00fd, \u017ee ho Tom chce tak brzy znovu vid\u011bt.<\/p><\/div>\n

„Absolutn\u011b,“ odpov\u011bd\u011bl Bill rychle a doufal, \u017ee to nezn\u011blo p\u0159\u00edli\u0161 zoufale. Dnes ve\u010der zavol\u00e1 Andreasovi a pov\u00ed mu o Tomovi. Ne o t\u00e9 \u010d\u00e1sti, \u017ee ho p\u0159itahuje, bo\u017ee to ne, ale mohl Andreasovi \u0159\u00edct, \u017ee si u\u017e nemus\u00ed d\u011blat starosti, \u017ee by byl Bill tohle l\u00e9to \u00fapln\u011b s\u00e1m.<\/p>\n

autor: Sheefifty<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Shefifty N\u00e1sleduj\u00edc\u00edho r\u00e1na byl Bill mnohem nad\u0161en\u011bj\u0161\u00ed, kdy\u017e vstoupil do kuchyn\u011b, aby si p\u0159ipravil sn\u00eddani. Jeho babi\u010dka v\u017edycky vst\u00e1vala brzy, tak\u017ee u\u017e jedla, ale p\u0159ipravila pro n\u011bj m\u00edchan\u00e1 vejce, zat\u00edmco on si nalil ml\u00e9ko na kuku\u0159i\u010dn\u00e9 vlo\u010dky. „Chyst\u00e1\u0161 se nav\u0161t\u00edvit toho<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[672],"tags":[],"class_list":["post-1274","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-najemnik"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1274","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1274"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1274\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1274"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1274"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1274"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}