{"id":12753,"date":"2009-12-27T16:00:00","date_gmt":"2009-12-27T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=12723"},"modified":"2009-12-27T16:00:00","modified_gmt":"2009-12-27T15:00:00","slug":"mluvit-3-3","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/12\/27\/mluvit-3-3\/","title":{"rendered":"Mluvit (3\/3)"},"content":{"rendered":"
\n
autor: Sab\u010da<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Chci pod\u011bkovat v\u00e1m v\u0161em za \u00fa\u017easn\u00e9 koment\u00e1\u0159e, kter\u00e9 mi v\u017edycky zvednou n\u00e1ladu o 100%, jste skv\u011bl\u00ed! Vesel\u00e9 V\u00e1noce a \u0161\u0165astn\u00fd Nov\u00fd rok, lidi! \ud83d\ude09<\/em><\/p>\n<\/div>\n
**<\/div>\n
Bill se probral z proudu vzpom\u00ednek. Musel se usm\u00e1t. Tenkr\u00e1t byl v\u00e1\u017en\u011b naivn\u00ed, kdy\u017e si myslel, \u017ee jedna p\u00edsni\u010dka by mohla n\u011bjak z\u00e1sadn\u011b zm\u011bnit jeho vztah s bratrem.<\/div>\n
„Asi m\u00e1\u0161 pravdu,“ \u0159ekl, „nikdy jsem ji nem\u011bl moc r\u00e1d.“<\/div>\n
Tom pok\u00fdval hlavou a nerv\u00f3zn\u011b p\u0159ejel po strun\u00e1ch kytary, nut\u00edce ji, aby vydala neidentifikovateln\u00fd fale\u0161n\u00fd zvuk. Z nevysv\u011btliteln\u00e9ho d\u016fvodu m\u011bl te\u010f uvnit\u0159 v b\u0159i\u0161e pocit, \u017ee Bill na n\u011bj chyst\u00e1 n\u011bco, co mu nebude zrovna p\u0159\u00edjemn\u00e9.<\/div>\n
„Ehm\u2026jak\u00fd byl tenkr\u00e1t vlastn\u011b ten tv\u016fj n\u00e1pad na klip? Nikdy jsem t\u011b nenechal to ani do\u0159\u00edct,“ usm\u00e1l se na n\u011bj Bil..<\/div>\n
Bylo to tady. Tom\u016fv cit nelhal. „Je to zbyte\u010dn\u00fd rozeb\u00edrat, ani u\u017e s\u00e1m vlastn\u011b nev\u00edm\u2026“<\/div>\n
„Tome!“ zazubil se na n\u011bj Bill. „J\u00e1 v\u00edm, \u017ee si to pamatuje\u0161<\/em>. A j\u00e1 to chci sly\u0161et.“<\/div>\n
Tom zm\u00e1\u010dknul kytaru a sna\u017eil se naj\u00edt nejvhodn\u011bj\u0161\u00ed slova. Ale nemohl je naj\u00edt. Jeho n\u00e1pad ne\u0161el popsat tak, aby se Bill nevyd\u011bsil a nenechal ho zav\u0159\u00edt do bl\u00e1zince.<\/div>\n
„Myslel jsem\u2026 no\u2026 \u017ee bychom tam tak n\u011bjak byli\u2026 my dva,“ za\u010dal opatrn\u011b.<\/div>\n
Bill se zasm\u00e1l. Pro\u010d se proboha sm\u00e1l? Tohle rozhodn\u011b nebyla vtipn\u00e1 situace.<\/div>\n
„Tys z toho cht\u011bl ud\u011blat grup\u00e1\u010d<\/em>? Panebo\u017ee, m\u00e1\u0161 je\u0161t\u011b zvr\u00e1cen\u011bj\u0161\u00ed p\u0159edstavy, ne\u017e jsem si myslel! \u010cekal jsem n\u011bco ve smyslu ty a holka, ale nikdy by m\u011b nenapadlo, \u017ee vymysl\u00ed\u0161 verzi ty, j\u00e1 a holka,“ sm\u00e1l se Bill po\u0159\u00e1d.<\/div>\n
„No… ne. Vlastn\u011b m\u016fj p\u016fvodn\u00ed n\u00e1pad byl jenom ty a j\u00e1. Bez holky,“ za\u0161eptal Tom a c\u00edtil, \u017ee rudne.<\/div>\n
Bill\u016fv sm\u00edch se t\u00e9m\u011b\u0159 okam\u017eit\u011b zti\u0161il. Jeho srdce se roztlouklo rychleji. Podv\u011bdom\u011b c\u00edtil, \u017ee Tom vyslov\u00ed to, o \u010dem on n\u011bkolik let snil, ale cht\u011bl, aby to Tom \u0159ekl s\u00e1m.<\/div>\n
„Tak\u017ee tys z toho cht\u011bl ud\u011blat bratrsk\u00fd klip? Ta p\u00edsni\u010dka ale v\u016fbec nen\u00ed\u2026“<\/div>\n
„Kriste pane, Bille! Cht\u011bl jsem ud\u011blat klip, jako kdybych tam byl s holkou, akor\u00e1t \u017ee s tebou!“ zak\u0159i\u010del Tom u\u017e zoufale z toho, jak ho Bill natahoval. Ve tv\u00e1\u0159\u00edch ho\u0159el a stra\u0161n\u011b moc si p\u0159\u00e1l, aby mohl hned te\u010f odej\u00edt z pokoje a po zbytek \u017eivota se n\u011bkde schovat.<\/div>\n
\n
Nedovedl si p\u0159edstavit, \u017ee se je\u0161t\u011b n\u011bkdy pod\u00edv\u00e1 Billovi do o\u010d\u00ed, kdy\u017e mu tady te\u010f vypr\u00e1v\u00ed tohle.<\/div>\n
Bill se musel usm\u00e1t tomu, jak roztomil\u00fd jeho bratr byl, kdy\u017e se sna\u017eil slu\u0161n\u00fdmi slovy opsat naprosto neslu\u0161nou my\u0161lenku.<\/div>\n
„Tak\u017ee… se mnou?“ zeptal se Bill jemn\u011b a u\u017e\u00edval si, kdy\u017e mohl nechat Toma vykoupat v jeho nejistot\u011b. Nem\u011bl sice d\u016fvod ho takhle tr\u00e1pit, ale \u0161k\u00e1dlit Toma byla v\u017edycky jeho nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00ed \u010dinnost. „P\u0159edstavuje\u0161 si \u010dasto se mnou podobn\u00fd v\u011bci?“<\/div>\n
„Ne!“ vyk\u0159ikl Tom okam\u017eit\u011b, ale pak vyc\u00edtil, \u017ee lh\u00e1t mu nejsp\u00ed\u0161 neprojde. Billovi nemohl lh\u00e1t. Proto\u017ee Bill to hned prokouknul a p\u00eddil se po pravd\u011b t\u00edm sp\u00ed\u0161. „Ano,“ p\u0159iznal potichu.<\/div>\n
Po\u0159\u00e1d \u010dekal, kdy to p\u0159ijde. Kdy za\u010dne Bill k\u0159i\u010det, nad\u00e1vat, ml\u00e1tit ho. Kdy to p\u016fjde zavolat m\u00e1m\u011b, \u0159ekne to v\u0161em lidem z t\u00fdmu a bude odm\u00edtat jet s Tomem na tour. Kdy se kone\u010dn\u011b objev\u00ed ta \u00fapln\u011b p\u0159irozen\u00e1 reakce, kterou nejsp\u00ed\u0161 te\u010f usilovn\u011b potla\u010doval.<\/p>\n<\/div>\n
Bill se zvednul ze sv\u00e9ho k\u0159esla a pomalu p\u0159e\u0161el k Tomovi. Neposadil se, st\u00e1l p\u0159ed n\u00edm, pozoroval z v\u00fd\u0161ky Tomovu hlavu slo\u017eenou ztr\u00e1pen\u011b v jeho dlan\u00edch.<\/div>\n
„To je dob\u0159e,“ promluvil potichu.<\/div>\n
Tom si opatrn\u011b odkryl tv\u00e1\u0159, chvilku p\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli to z Billovy strany nen\u00ed jenom n\u011bjak\u00e1 lest, jak ho vyt\u00e1hnout z \u00fakrytu, a pak mu jednu nat\u00e1hnout. Bill nad n\u00edm ale st\u00e1l naprosto v klidu, ruce le\u017e\u00e9rn\u011b v bok, na tv\u00e1\u0159i uvoln\u011bn\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
Jestli byl Tom p\u0159ed chvilkou lehce zmaten\u00fd z Billovy reakce, te\u010f u\u017e nech\u00e1pal absolutn\u011b nic.<\/div>\n
„Dob\u0159e?“ zeptal se nerv\u00f3zn\u011b, jeho hlas m\u011bl nep\u0159irozen\u011b sk\u0159\u00edpav\u00fd t\u00f3n.<\/div>\n
Bill si sednul vedle Toma na gau\u010d, necht\u011bl te\u010f p\u0159ed n\u00edm vypadat tak vysok\u00fd. U\u017e del\u0161\u00ed dobu pozoroval, \u017ee men\u0161\u00ed lid\u00e9 se s n\u00edm nec\u00edtili \u00fapln\u011b nejl\u00edp. I kdy\u017e na n\u011bm od prvn\u00ed chv\u00edle bylo vid\u011bt, \u017ee n\u011bjakou zvl\u00e1\u0161tn\u00ed silou neopl\u00fdv\u00e1, jakmile k n\u011bmu ostatn\u00ed museli zvedat hlavu, c\u00edtil z nich ur\u010dit\u00fd respekt v\u016f\u010di jeho osob\u011b. V\u011bt\u0161inou si to u\u017e\u00edval, dokonce se t\u00edm i trochu bavil, ale zrovna te\u010f tak rozhodn\u011b p\u016fsobit necht\u011bl.<\/div>\n
Tom na n\u011bj po\u0159\u00e1d up\u00edral pohled, nenechal si uj\u00edt jedin\u00fd moment z Billova v\u00fdrazu.<\/div>\n
Bill p\u0159ik\u00fdvnul, znova se usm\u00e1l. Ruku pomalu nat\u00e1hnul k Tomov\u011b, prsty n\u011b\u017en\u011b p\u0159ejel po jeho p\u0159edlokt\u00ed.<\/div>\n
„Pro\u010d jsi mi to nikdy ne\u0159ekl?“ zeptal se m\u011bkce.<\/div>\n
Tom p\u0159imhou\u0159il o\u010di. „V\u00e1\u017en\u011b si mysl\u00ed\u0161, \u017ee jsem m\u011bl pot\u0159ebu n\u011bkomu \u0159\u00edkat, \u017ee m\u011b vzru\u0161uje vlastn\u00ed bratr?“<\/div>\n
Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee tahle v\u011bta rozhodn\u011b nem\u011bla p\u016fsobit nijak… speci\u00e1ln\u011b<\/em>, ale stejn\u011b nemohl zabr\u00e1nit vln\u011b \u0161t\u011bst\u00ed, vzru\u0161en\u00ed a zvl\u00e1\u0161tn\u00edho n\u00e1boje projet sv\u00fdm t\u011blem.<\/div>\n
Bill se uchechtnul, v\u011bd\u011bl, co Tom myslel. Naprosto p\u0159esn\u011b. „Ale j\u00e1 bych t\u011b nikdy neodm\u00edtl, Tome. Nikdy.“<\/div>\n
„Stejn\u011b tak jsi mohl p\u0159ij\u00edt ty a \u0159\u00edct to mn\u011b,“ obr\u00e1til Tom a pozoroval, jak se Billovi do tv\u00e1\u0159\u00ed nahrnula r\u016f\u017eov\u00e1 barva.<\/div>\n
„Ehm\u2026 n\u011bjak jsem se nec\u00edtil na to, \u0159\u00edct ti, jak se v\u011bci maj\u00ed.“<\/div>\n
„Ale p\u0159itom j\u00e1 bych t\u011b nikdy neodm\u00edtl,“ zopakoval Tom Billova slova.<\/div>\n
Bill p\u0159ik\u00fdvl, najednou se c\u00edtil nerv\u00f3zn\u011b. C\u00edtil, \u017ee tohle je ta chv\u00edle, kdy by se m\u011bl sebrat a n\u011bco<\/em> ud\u011blat, ale v\u016fbec se mu do toho necht\u011blo. Bylo zatracen\u011b divn\u00e9 v\u00e9st diskuze o citech ke sv\u00e9mu bratrovi se sv\u00fdm bratrem.<\/div>\n
Tom se jako prvn\u00ed rozhoupal, propletl svoje prsty s Billov\u00fdmi, jemn\u011b si ho p\u0159it\u00e1hnul bl\u00ed\u017e k sob\u011b.<\/div>\n
Bill neklidn\u011b t\u011bkal pohledem z Tomov\u00fdch o\u010d\u00ed, p\u0159es kontury jeho obli\u010deje, k jeho rt\u016fm a nazp\u00e1tek. Cel\u00e9 jeho t\u011blo se t\u0159\u00e1slo, jenom ruku, kterou dr\u017eel Tom, se ze v\u0161ech sil sna\u017eil udr\u017eet v klidu. Necht\u011bl vypadat zbyte\u010dn\u011b moc<\/em> nerv\u00f3zn\u011b, jen\u017ee si nedok\u00e1zal poru\u010dit, aby se tak nec\u00edtil. Tohle byla v\u011bc, po kter\u00e9 tak dlouho tou\u017eil, a te\u010f m\u011bl strach, \u017ee to mo\u017en\u00e1 ani psychicky neustoj\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
Tom si lehce odka\u0161lal, p\u0159ekonal dal\u0161\u00edch n\u011bkolik centimetr\u016f odd\u011bluj\u00edc\u00edch ho od Billa. Nikdy sice nem\u011bl tolik holek, kolik v\u0161ude vykl\u00e1dal, ale \u00fapln\u00fd za\u010d\u00e1te\u010dn\u00edk taky nebyl. Co jeho pam\u011b\u0165 sahala ale nikdy nebyl s \u017e\u00e1dnou holkou takhle rozhozen\u00fd. Fakt, \u017ee se pr\u00e1v\u011b chyst\u00e1 pol\u00edbit sv\u00e9ho bratra, ho ovliv\u0148oval v\u00edc, ne\u017e si dovedl kdy p\u0159edstavit.<\/div>\n
Bill potichu zak\u0148u\u010del, odt\u00e1hl se a pohledem propaloval koberec. Jeho nervy povolily, tahle situace pro n\u011bj byla p\u0159\u00edli\u0161. „V\u00ed\u0161, mo\u017en\u00e1\u2026 j\u00e1-ty\u2026 nejsp\u00ed\u0161\u2026 nem\u011bli bychom nad t\u00edm tolik p\u0159em\u00fd\u0161let,“ dostal ze sebe nakonec. „Nesm\u00ed\u0161 to ch\u00e1pat tak, \u017ee nechci, ale\u2026 je to divn\u00fd. P\u0159ed p\u011bti minutama jsme si p\u0159iznali, co c\u00edt\u00edme, a te\u010f tady sed\u00edme a sna\u017e\u00edme se ud\u011blat to spr\u00e1vn\u011b, ale podle m\u011b to moc \u0159e\u0161\u00edme a\u2026“ Bill chrlil slova jedno za druh\u00fdm, pomalu u\u017e se ztr\u00e1cel ve smyslu toho, co \u0159\u00edkal.<\/div>\n
„Bille,“ p\u0159eru\u0161il ho Tom s \u00fasm\u011bvem. „Uklidni se, je to v pohod\u011b. Nemus\u00edme se l\u00edbat hned, m\u016f\u017eeme si nejd\u0159\u00edv\u2026 zvyknout. Nebudeme o tom tolik mluvit a p\u016fjde to.“<\/div>\n
„Jo\u2026 nejsp\u00ed\u0161 bychom nem\u011bli mluvit<\/em>,“ p\u0159itakal Bill a hledal okolo sebe n\u011bco, \u010demu by mohl v\u011bnovat svoji pozornost. „P\u016fjdu se nap\u00edt,“ ozn\u00e1mil, zvednul se z gau\u010de a pokra\u010doval do kuchyn\u011b.<\/div>\n
Nech\u00e1pal se. Tenhle okam\u017eik byl jeho p\u0159\u00e1n\u00edm u\u017e takovou dobu, a te\u010f se tam takhle sesypal. Mo\u017en\u00e1, \u017ee jenom on z toho d\u011bl\u00e1 probl\u00e9m. Tom to mo\u017en\u00e1 v\u016fbec takhle nepro\u017e\u00edv\u00e1. Kdyby byl schopen je\u0161t\u011b chv\u00edli po\u010dkat, Tom by ho pol\u00edbil a v\u0161echno by \u0161lo bez pot\u00ed\u017e\u00ed. Jen\u017ee Bill to zazdil.<\/p>\n<\/div>\n
Nalil si do skleni\u010dky d\u017eus, rozklepanou rukou zvedl skleni\u010dku k \u00fast\u016fm a napil se.<\/div>\n
Z\u00edral p\u0159ed sebe, otev\u0159en\u00fdmi dve\u0159mi vid\u011bl kus gau\u010de, ale na Toma nedohl\u00e9dnul. Sed\u011bl tam je\u0161t\u011b v\u016fbec? Mo\u017en\u00e1, \u017ee ode\u0161el do pokoje.<\/div>\n
O p\u00e1r vte\u0159in pozd\u011bji sly\u0161el z ob\u00fdv\u00e1ku n\u011bkolik pokusn\u00fdch akord\u016f. Tom tam byl po\u0159\u00e1d.<\/div>\n
Kytara se na chv\u00edli odml\u010dela, potom se cel\u00fdm domem rozezn\u011bla melodie Reden.<\/div>\n
Billovi ztuhla ruka, cel\u00fdm jeho t\u011blem projel elektrick\u00fd v\u00fdboj. Musel to ud\u011blat, te\u010f nebo nikdy.<\/div>\n
Polo\u017eil skleni\u010dku na st\u016fl, rychl\u00fdm krokem p\u0159e\u0161el do ob\u00fdv\u00e1ku. Obe\u0161el gau\u010d, nejkrat\u0161\u00ed cestou k m\u00edstu, kde sed\u011bl Tom. Posadil se vedle n\u011bj, pohladil ho po tv\u00e1\u0159i, za bradu si jeho tv\u00e1\u0159 n\u011b\u017en\u011b p\u0159it\u00e1hl k t\u00e9 svoj\u00ed. Lehce spojil jejich rty, po n\u011bkolika vte\u0159in\u00e1ch se kousek odt\u00e1hl, aby nechal Tomovi m\u00edsto na reakci. Tomovy rty okam\u017eit\u011b za\u010daly spolupracovat zp\u011bt, kytara on\u011bm\u011bla v moment\u011b, kdy Tom n\u011b\u017en\u011b skousnul Bill\u016fv spodn\u00ed ret a vz\u00e1p\u011bt\u00ed po n\u011bm p\u0159ejel jazykem. Tohle<\/em> bylo to, co si Bill p\u0159edstavoval, \u017ee se stane, kdy\u017e Tomovi d\u00e1val sv\u016fj text. Jen\u017ee realita byla stokr\u00e1t lep\u0161\u00ed, ne\u017e jeho p\u0159edstavy.<\/div>\n
Usm\u00e1l se do polibku a p\u0159it\u00e1hl si Toma je\u0161t\u011b o kousek bl\u00ed\u017e.<\/p>\n<\/div>\n
**<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee bychom trochu mohli upravit n\u00e1\u0161 tracklist,“ navrhnul Bill vesele, svoj\u00ed figurkou vyhodil tu Georgovu pol\u00ed\u010dko p\u0159ed dome\u010dkem.<\/div>\n
„\u0160mejde,“ zavr\u010del Georg, smutn\u011b sebral zelenou figurku a postavil ji stranou.<\/div>\n
„Jak p\u0159esn\u011b? Chce\u0161 p\u0159eh\u00e1zet po\u0159ad\u00ed song\u016f nebo tak n\u011bco?“ zeptal se Gustav, p\u0159ipravoval svoje v\u011bci do podoby, jak m\u011bly jet na turn\u00e9.<\/div>\n
„Myslel jsem jeden song p\u0159idat. R\u00e1d bych tam je\u0161t\u011b nacpal Reden,“ vysv\u011btlil Bill, pozoroval Tom\u016fv roz\u0161i\u0159uj\u00edc\u00ed se \u00fasm\u011bv schovan\u00fd za sandwichem.<\/div>\n
Georg koukal na Billa s otev\u0159enou pusou, zapomn\u011bl hodit kostkou. „Co\u017ee? Nen\u00ed to tak d\u00e1vno, cos tu chudinku necht\u011bl pustit ani na desku!“<\/div>\n
„N\u00e1zory se m\u011bn\u00ed,“ usm\u00e1l se Bill, posunul svoji figurku d\u00e1l. „Je to dobr\u00e1 p\u00edsni\u010dka, m\u011blo by se mluvit<\/em>,“ sna\u017eil se obh\u00e1jit sv\u016fj n\u00e1zor, v duchu se \u010dervenal, kdy\u017e si p\u0159edstavil, \u017ee jenom on a Tom ch\u00e1pou p\u0159esn\u00fd v\u00fdznam toho slova.<\/div>\n
„Jo, ale ne moc,“ dodal Tom, jeho pohled p\u0159esunul \u010derven\u00e1n\u00ed z Billovy mysli na jeho tv\u00e1\u0159e.<\/div>\n
Tom se zvednul od stolu, zahodil obal od sandwiche do ko\u0161e a s lehk\u00fdm \u00fasm\u011bvem pro\u0161el okolo Billa.<\/div>\n
„No, asi si p\u016fjdu je\u0161t\u011b zkontrolovat svoje kytary, nerad bych pak m\u011bl na tour n\u011bjak\u00fd probl\u00e9my,“ vysv\u011btlil a m\u00ed\u0159il dozadu ke sv\u00fdm kytar\u00e1m. Byl si stoprocentn\u011b jist\u00fd, \u017ee Bill jeho nar\u00e1\u017eku pochopil, a \u017ee se tam za malou chvilku objev\u00ed.<\/div>\n
„Pom\u016f\u017eu ti!“ vysko\u010dil Bill, hnal se za Tomem.<\/div>\n
„Po\u010dkej! Co na\u0161e hra?“ volal za n\u00edm Georg.<\/div>\n
Bill se zastavil uprost\u0159ed kroku, na\u0161tvan\u00fd, \u017ee ho je\u0161t\u011b n\u011bkdo zdr\u017euje v jeho cest\u011b za Tomem.<\/div>\n
Rychle se sna\u017eil vymyslet dobrou v\u00fdmluvu. „Hraje\u0161 hrozn\u011b, nebav\u00ed m\u011b to, kdy\u017e m\u00e1m v\u00fdhru v kapse. Zahraj si t\u0159eba s Gustavem,“ dodal rychle a p\u0159eskakoval v\u0161echny krabice v cest\u011b, jen aby se co nejd\u0159\u00edv dostal dozadu.<\/div>\n
„Ty to ch\u00e1pe\u0161?“ zeptal se Georg zmaten\u011b, ukazuj\u00edc za mizej\u00edc\u00edm Billem.<\/div>\n
„A tys jim snad n\u011bkdy rozum\u011bl?“ zasm\u00e1l se Gustav a vyu\u017eil Georgovy nepozornosti, aby mu ukradl kostku. „Hraju prvn\u00ed!“<\/p>\n<\/div>\n
autor: Gab\u010da<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Sab\u010da Chci pod\u011bkovat v\u00e1m v\u0161em za \u00fa\u017easn\u00e9 koment\u00e1\u0159e, kter\u00e9 mi v\u017edycky zvednou n\u00e1ladu o 100%, jste skv\u011bl\u00ed! Vesel\u00e9 V\u00e1noce a \u0161\u0165astn\u00fd Nov\u00fd rok, lidi! \ud83d\ude09 ** Bill se probral z proudu vzpom\u00ednek. Musel se usm\u00e1t. Tenkr\u00e1t byl v\u00e1\u017en\u011b naivn\u00ed, kdy\u017e si<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-12753","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12753","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=12753"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12753\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=12753"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=12753"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=12753"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}