{"id":12776,"date":"2009-12-24T17:00:00","date_gmt":"2009-12-24T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=12746"},"modified":"2009-12-24T17:00:00","modified_gmt":"2009-12-24T16:00:00","slug":"byl-jednou-jeden-ucitel-17","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/12\/24\/byl-jednou-jeden-ucitel-17\/","title":{"rendered":"Byl jednou jeden u\u010ditel 17."},"content":{"rendered":"
autor: Fabiana<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
Ahoj lidi,
Nebojte, nehodl\u00e1m tenhle d\u00edl okec\u00e1vat, jen jsem se v\u00e1s cht\u011bla na n\u011bco zeptat. \u010cetli jste n\u011bkdo Hermafrodita? (Napsal to Jeffrey Eugenides a je to zat\u00edm nejlep\u0161\u00ed kniha na sv\u011bt\u011b – teda pro m\u011b xD). Napadlo m\u011b to, proto\u017ee jsem tu knihu del\u0161\u00ed dobu nemohla naj\u00edt, no a v p\u00e1tek mi ji p\u0159inesla spolu\u017ea\u010dka, \u017ee „ji to nebavilo, tak to nedo\u010detla“ xD No a v\u010dera jsem to b\u011bhem jedin\u00e9ho dne zhltala cel\u00e9 znovu, a okouzlilo m\u011b to je\u0161t\u011b v\u00edc, ne\u017e kdy\u017e jsem to \u010detla poprv\u00e9 \ud83d\ude00 Fajn, pr\u00e1v\u011b mi do\u0161lo, \u017ee sem p\u00ed\u0161u kraviny, tak se nenechte ru\u0161it \ud83d\ude00
Je\u0161t\u011b n\u011bco\u2026 ano, v\u00edm, \u017ee v\u0161ichni netrp\u011bliv\u011b \u010dek\u00e1te, a\u017e se Tom setk\u00e1 s Billem \ud83d\ude00 d\u011bl\u00e1m to schv\u00e1ln\u011b \ud83d\ude00
Fabiana<\/em><\/p>\n<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
Po n\u011bkolika hodin\u00e1ch.
Po n\u011bkolika hodin\u00e1ch nep\u0159etr\u017eit\u00fdch ot\u00e1zek.
Po n\u011bkolika hodin\u00e1ch nep\u0159etr\u017eit\u00fdch odpov\u011bd\u00ed.
Po n\u011bkolika hodin\u00e1ch nep\u0159etr\u017eit\u00e9ho stresu z nep\u0159etr\u017eit\u00fdch ot\u00e1zek a st\u00e1le netrp\u011bliv\u011bj\u0161\u00edch odpov\u011bd\u00ed, se pomysln\u00e1 m\u00edrka trp\u011blivosti n\u011bkde hluboko v m\u00e9m t\u011ble naplnila a\u017e po okraj, a zat\u00edmco kapi\u010dky vzteku pomalu st\u00e9kaly po plastov\u00fdch boc\u00edch on\u00e9 pomysln\u00e9 n\u00e1doby, j\u00e1 m\u011bl co d\u011blat, abych n\u011bkomu, kdo v t\u00e9 chv\u00edli byl se mnou ve stejn\u00e9 m\u00edstnosti, p\u0159inejmen\u0161\u00edm nerozbil hubu. Volba „ob\u011bti“ nebyla p\u0159\u00edli\u0161 slo\u017eit\u00e1, vzhledem k faktu, \u017ee v m\u00edstnosti, ji\u017e jsem postupn\u011b st\u00e1le v\u00edce a v\u00edce nen\u00e1vid\u011bl, se krom\u011b m\u00e9ho ct\u011bn\u00e9ho zadku nach\u00e1zela jedin\u00e1 osoba. Osoba, jej\u00ed\u017e roztomil\u00fd obli\u010dej\u00edk bych v tu chv\u00edli s radost\u00ed rozsekal na ka\u0161i, jen kdyby mi to usnadnilo cestu k Billovi. O \u010dem\u017e jsem siln\u011b pochyboval.
Ne; v m\u00e9 pravomoci nebylo v\u00fdslech ukon\u010dit, ani urychlit. Mohl jsem jej jen p\u0159etrp\u011bt, zat\u00edmco Victoria se m\u011b ptala, s prominut\u00edm, na ka\u017edou hovadinu. Koho kur\u2026 tedy sakra, zaj\u00edm\u00e1, co m\u011bl Bill na sob\u011b, kdy\u017e jsem ho uvid\u011bl? Grr.
Zaryl jsem si nehty do k\u016f\u017ee na pa\u017e\u00edch a doufal, \u017ee u\u017e se moc nem\u00e1 na co pt\u00e1t. Mn\u011b osobn\u011b u\u017e \u017e\u00e1dn\u00e9 ot\u00e1zky nenapadaly.
„Hm\u2026“ zamumlala Victoria a odml\u010dela se, jako by na tom byla podobn\u011b.
„Mysl\u00edm, \u017ee u\u017e se nem\u00e1m na co zeptat.“ \u0158ekla pomalu.<\/div>\n
\n
Spadl jsem ze \u017eidle. P\u016fvodn\u011b jsem m\u011bl v pl\u00e1nu nad\u0161en\u011b vysko\u010dit na nohy, z\u00e1rove\u0148 odstr\u010dit st\u016fl a popadnout Victorii, aby m\u011b odt\u00e1hla tam, kde najdu Billa; nicm\u00e9n\u011b, tento pl\u00e1n nepo\u010d\u00edtal se dv\u011bma velk\u00fdmi nedostatky, a to konkr\u00e9tn\u011b s ochablost\u00ed m\u00e9ho t\u011bla (z\u0159ejm\u011b jsem se natolik soust\u0159edil na odpov\u011bdi, \u017ee jsem si ani nev\u0161iml, \u017ee mi d\u0159ev\u011bn\u00ed nohy a postupn\u011b cel\u00e1 spodn\u00ed polovina t\u011bla) a s pevnost\u00ed, jakou byl st\u016fl p\u0159ipevn\u011bn k podlaze, na ni\u017e jsem se zcela nedobrovoln\u011b polo\u017eil. Victoria se rozesm\u00e1la a j\u00e1 jsem se po chv\u00edli v\u00e1h\u00e1n\u00ed rozpa\u010dit\u011b p\u0159idal; koneckonc\u016f, nic se mi p\u0159ece nestalo.<\/div>\n
„Tak\u017ee u\u017e p\u016fjdeme za Billem?“ vyhrkl jsem dychtiv\u011b. Povyt\u00e1hla obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Ty bys cht\u011bl j\u00edt\u2026 za Billem<\/em>?“ podivila se. Najednou jsem znejist\u011bl.<\/div>\n
„No\u2026 o to p\u0159ece celou dobu jde, nebo se pletu?“ Bylo mi \u0161patn\u011b. Snad poprv\u00e9 od za\u010d\u00e1tku cel\u00e9ho toho divad\u00e9lka s \u00fanosem jsem poc\u00edtil z\u00e1chv\u011bv strachu. Od za\u010d\u00e1tku m\u011b p\u0159ed n\u00edm chr\u00e1nila jistota, \u017ee to v\u0161echno d\u011bl\u00e1m pro Billa. A \u017ee kdy\u017e to dok\u00e1\u017eu a dostanu se a\u017e sem, kone\u010dn\u011b se s n\u00edm potk\u00e1m. Tak co to znamen\u00e1? Pro\u010d je to najednou jinak? Ustoupil jsem ke st\u011bn\u011b; a\u010dkoli Victoria nijak nebezpe\u010dn\u011b nevypadala.<\/div>\n
„Tome,“ za\u010dala opatrn\u011b. „V\u00ed\u0161, ty si ode v\u0161eho moc slibuje\u0161, a to t\u011b\u2026“ Co to vykl\u00e1d\u00e1 za kraviny?<\/div>\n
„Tak\u017ee Bill tu nen\u00ed, \u017ee ano. A ty m\u011b te\u010f p\u0159ece jen n\u011bkde zabije\u0161.“ Sko\u010dil jsem j\u00ed do \u0159e\u010di. Samotn\u00e9ho m\u011b vyd\u011bsil ledov\u00fd klid, s jak\u00fdm jsem pronesl tuto v\u011btu.
Kr\u00e1tce, \u0161t\u011bkav\u011b se zasm\u00e1la. Roz\u010d\u00edlilo m\u011b to je\u0161t\u011b v\u00edc.
„Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee Bill tu je. Jen se s n\u00edm te\u010f prost\u011b nem\u016f\u017ee\u0161 vid\u011bt, to je cel\u00e9.“
Definitivn\u011b jsem tomu p\u0159estal rozum\u011bt.
„Tak jak to teda je? Je tu nebo ne?“
„Ano, je.“
„V tom p\u0159\u00edpad\u011b nech\u00e1pu, pro\u010d bych ho nemohl vid\u011bt.“
„Proto\u017ee\u2026 no, on toti\u017e\u2026 nen\u00ed tak \u00fapln\u011b\u2026 tady.“
„M\u00e1m dojem, \u017ee jsi pr\u00e1v\u011b \u0159ekla, \u017ee tu je?“ Pronesl jsem, se zna\u010dnou d\u00e1vkou nech\u00e1pavosti v hlase.
„No\u2026 je\u0161t\u011b ne. Toti\u017e, abych to vysv\u011btlila\u2026 oni\u2026 nepo\u010d\u00edtali s na\u0161\u00edm p\u0159\u00edjezdem takhle brzy.“
Hlavou se mi honily miliony ot\u00e1zek. Kdo oni? Pro\u010d s n\u00edm nepo\u010d\u00edtali? Kdy si mysleli, \u017ee p\u0159ijedeme? Co znamen\u00e1 ‚brzy‘?
Vybrat jsem si ale mohl jen jednu.
„Kde je Bill?“
„To ti nem\u016f\u017eu \u0159\u00edct.“
„Kdy se vr\u00e1t\u00ed?“ Dal\u0161\u00ed ot\u00e1zka mi vyklouzla z pootev\u0159en\u00fdch \u00fast jako by automaticky, zat\u00edmco ostatn\u00ed zcela zanikly.
„Nev\u00edme. Snad brzy.“
„A co\u2026 bude se mnou, ne\u017e\u2026 p\u0159ijede?“<\/p>\n<\/div>\n
„To je sm\u011b\u0161n\u00e9. Nem\u016f\u017ee\u0161-„
„J\u00e1 si mysl\u00edm, \u017ee m\u016f\u017eu. A ml\u010d u\u017e.“
Zabouchla za sebou dve\u0159e a j\u00e1 r\u00e1zem osam\u011bl.<\/p>\n<\/div>\n
Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed.
Samota byla p\u0159esn\u011b to, po \u010dem jsem tou\u017eil celou dobu, kdy jsem tr\u010del sv\u00e1zan\u00fd v aut\u011b; ale te\u010f, kdy\u017e jsem si ji mohl u\u017e\u00edvat, jak jen bych cht\u011bl, jsem tou\u017eil po spole\u010dnosti. A\u0165 u\u017e nezn\u00e1m\u00e9ho agresivn\u00edho chl\u00e1pka nebo nep\u0159\u00edjemn\u00e9 Victorie. Kohokoli. K vysv\u011btlen\u00ed nezn\u00e1m\u00e9ho agresivn\u00edho chl\u00e1pka mohu jen \u0159\u00edci, \u017ee se v\u0159\u00edtil do m\u00edstnosti, kde m\u011b Victoria psychick\u00fd mu\u010dila u\u017e b\u016fhv\u00edkolik hodin, a odvlekl m\u011b sem. Sem. Ale kde to vlastn\u011b je?
Cestou jsem m\u011bl zav\u00e1zan\u00e9 o\u010di; nejsp\u00ed\u0161 necht\u011bli, abych se dostal ven. Podle m\u011b to byl ale dost zbyte\u010dn\u00fd krok; i kdybych se nakr\u00e1sn\u011b dostal p\u0159es zam\u010den\u00e9 dve\u0159e a skrz cel\u00e9 cosi, a\u017e ven na vzduch a sv\u011btlo, nev\u011bd\u011bl bych, kam j\u00edt.
Zdrcen\u011b si povzdechnu a kone\u010dn\u011b si prohl\u00ed\u017e\u00edm m\u00edstnost. Nejsou tu \u017e\u00e1dn\u00e1 okna, jedin\u00fdm zdrojem n\u011b\u010deho, co zd\u00e1nliv\u011b p\u0159ipom\u00ednalo vzduch, je mal\u00e1 v\u011btrac\u00ed \u0161achta. Ne, ut\u00e9ct se tudy opravdu ned\u00e1, vzhledem k tomu, \u017ee kdybych odstranil m\u0159\u00ed\u017eku, stejn\u011b bych do n\u00ed st\u011b\u017e\u00ed narval celou ruku, nato\u017e cel\u00e9ho Toma. Ve\u0161ker\u00e9 v\u011bt\u0161\u00ed plochy (a t\u00edm mysl\u00edm podlahu, strop a st\u011bny) byly z materi\u00e1lu, jen\u017e p\u0159ipom\u00ednal beton, a jedin\u00fdm kusem n\u00e1bytku byla v\u011bze\u0148sk\u00e1 pry\u010dna, stoj\u00edc\u00ed u zdi napravo ode dve\u0159\u00ed.
S n\u00e1mahou jsem se vy\u0161krabal na horn\u00ed matraci, p\u0159ipadal jsem si tu bezpe\u010dn\u011bji ne\u017e dole. Netvrd\u00edm, \u017ee se mi necht\u011blo sp\u00e1t – popravd\u011b \u0159e\u010deno, o\u010di se mi zav\u00edraly u\u017e p\u0159i v\u00fdslechu, a te\u010f m\u011b nav\u00edc st\u00e1le bolelo cel\u00e9 t\u011blo – usnout jsem se ale neodv\u00e1\u017eil. Strach byl p\u0159\u00edli\u0161 velk\u00fd. Cloumal mnou a zakazoval mi jak\u00fdkoli pohyb, jen\u017e by naru\u0161il nep\u0159\u00edjemn\u00e9 ticho, a zabr\u00e1nil mi sly\u0161et kroky pl\u00ed\u017e\u00edc\u00edho se \u00fato\u010dn\u00edka.
Jsi paranoidn\u00ed<\/em>, ok\u0159ikl jsem se.
Ano, mo\u017en\u00e1 bych si m\u011bl povolit Billovu p\u0159\u00edtomnost alespo\u0148 ve snech.
To byla moje posledn\u00ed my\u0161lenka.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Fabiana<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Fabiana Ahoj lidi,Nebojte, nehodl\u00e1m tenhle d\u00edl okec\u00e1vat, jen jsem se v\u00e1s cht\u011bla na n\u011bco zeptat. \u010cetli jste n\u011bkdo Hermafrodita? (Napsal to Jeffrey Eugenides a je to zat\u00edm nejlep\u0161\u00ed kniha na sv\u011bt\u011b – teda pro m\u011b xD). Napadlo m\u011b to, proto\u017ee jsem<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[209],"tags":[],"class_list":["post-12776","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-byl-jednou-jeden-ucitel"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12776","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=12776"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12776\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=12776"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=12776"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=12776"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}