{"id":12797,"date":"2009-12-22T18:00:00","date_gmt":"2009-12-22T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=12767"},"modified":"2009-12-22T18:00:00","modified_gmt":"2009-12-22T17:00:00","slug":"zakazane-ovoce-vune-novoty-3","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/12\/22\/zakazane-ovoce-vune-novoty-3\/","title":{"rendered":"Zak\u00e1zan\u00e9 ovoce – V\u016fn\u011b novoty 3."},"content":{"rendered":"
\n
autor: Kate<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Je tu dal\u0161\u00ed d\u00edlek m\u00e9ho pokusu o pov\u00eddku XD. Na tenhle d\u00edlek nejsem zrovna moc py\u0161n\u00e1. Nevim, \u010dim to je, je to takov\u00fd divn\u00fd. Je to takov\u00fd… no „utahan\u00fd“. Ale mo\u017en\u00e1 se to zd\u00e1 jen mn\u011b p\u0159i m\u00e9 p\u0159io\u017eraleck\u00e9 n\u00e1lad\u011b. Tak zat\u00edm \u00fachyl\u00e1ci, pa Kate<\/em><\/p>\n<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Bill udiven\u011b civ\u011bl p\u0159ed sebe na osobu, kter\u00e1 tam st\u00e1la. Prohl\u00ed\u017eel si ho, a pak se st\u0159etli pohledem. Bill kousek couvnul. Tom na tom nebyl o nic l\u00edp. Netu\u0161il, \u017ee ten, s k\u00fdm si cht\u011bl v\u010dera trochu pohr\u00e1t, tu bude st\u00e1t ve dve\u0159\u00edch. Hoper se vzpamatoval d\u0159\u00edv ne\u017e Bill.<\/div>\n
„Ehm… T-Tr\u00fcmper?“ Optal se Billa, kter\u00fd tomu nemohl uv\u011b\u0159it. Bill si v\u0161iml, \u017ee m\u00e1 na z\u00e1dech batoh.<\/div>\n
„A-ano?“ Oplatil mu trochu se klepaj\u00edc\u00edm hlasem Bill.<\/div>\n
„Okej. Jen tu rozn\u00e1\u0161\u00edm let\u00e1ky. Tak na.“ Objasnil svoj\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bvu a z ta\u0161ky tahal n\u011bjak\u00e9 pap\u00edry.<\/div>\n
„T-ty a let\u00e1ky? N\u011bjak mi to nejde dohromady.“ \u0158ekl Bill. Te\u010f u\u017e se moc neb\u00e1l. M\u016f\u017ee jen doufat, \u017ee se nepokus\u00ed o nic za b\u00edl\u00e9ho dne, tak jako v noci.<\/div>\n
„Jo, j\u00e1 a let\u00e1ky. No co, matka pracuje na po\u0161t\u011b, tak si n\u011bkdy trochu p\u0159ivyd\u011bl\u00e1m.“ Odpov\u011bd\u011bl mu pohotov\u011b Tom, kdy\u017e Billovi p\u0159ed\u00e1val let\u00e1ky. Tom se Billa jen nepatrn\u011b dotknul. Cht\u011bl by ho te\u010f zatla\u010dit do domu, a tam ho za\u010d\u00edt zu\u0159iv\u011b l\u00edbat. Kdyby jen mohl.<\/div>\n
„Ty tu te\u010f bydl\u00ed\u0161?“ Zeptal se Tom s trochou nad\u011bje, \u017ee ho je\u0161t\u011b uvid\u00ed.<\/div>\n
„Jo. V\u010dera jsme se p\u0159est\u011bhovali, a-“ zasekl se Bill, kdy\u017e si vzpomn\u011bl na v\u010derej\u0161\u00ed noc.<\/div>\n
„A co?“ Nav\u00e1zal na jeho v\u011btu Tom.<\/div>\n
„A nic.“ Zap\u0159el Bill.<\/div>\n
„Tak ok. J\u00e1 jdu. Jo… a jsem Tom.“ A podal mu ruku.<\/div>\n
„Bill.“ \u0158ekl Bill, a nat\u00e1hl svoji ruku do t\u00e9 jeho a stiskl. Kdy\u017e ji cht\u011bl ale st\u00e1hnout zp\u011bt, Tom ho necht\u011bl pustit. Billovi to za\u010d\u00ednalo b\u00fdt divn\u00e9.<\/div>\n
„Emh… no, u\u017e m\u011b… no m\u016f\u017ee\u0161 pustit.“ Za\u010dal koktat Bill. Tom te\u010f v\u00e1h\u00e1, jestli m\u00e1 couvnout nebo prov\u00e9st to, co se mu hon\u00ed v hlav\u011b. Kdy\u017e to te\u010f riskne, uvid\u00ed ho je\u0161t\u011b n\u011bkdy? Zkus\u00ed to. Tom p\u0159e\u0161l\u00e1pl na m\u00edst\u011b, a pak ud\u011blal krok k Billovi. Ten jenom vykulil sv\u00e1 hn\u011bd\u00e1 kukadla.<\/div>\n
\n
„Ty vole, a co se jako pokou\u0161\u00ed?“<\/em> Zeptal se s\u00e1m sebe Bill. Cht\u011bl se mu vysmeknout, ale stiskl jeho ruku pevn\u011bji. Tom se b\u00e1l, \u017ee mu ute\u010de, tak chytil i Billovu druhou ruku, kterou sv\u00edral v p\u011bst. Mohl mu ut\u00e9ct. Kdykoliv mu mohl vrazit facku. Ale on to neud\u011blal. Tom se nahnul k Billovi a nato\u010dil hlavu. Bill jen nehnut\u011b st\u00e1l. St\u00e1l tam jako kamenn\u00e1 socha. Tom u\u017e byl jen pouh\u00e9 milimetry od jeho rt\u016f, c\u00edtil jeho dech. Zav\u00e1hal. M\u00e1 se je\u0161t\u011b vr\u00e1tit nebo to ud\u011blat. Kdy\u017e u\u017e se ale dostal tak daleko, u\u017e necouvne. Jen lehce se ot\u0159el o Billovy rty. Ale Billova reakce byla jin\u00e1, ne\u017e Tom cht\u011bl. Rty pevn\u011b semknul k sob\u011b, ale st\u00e1le se neh\u00fdbal. Tom se tam cht\u011bl ale p\u0159esto dostat. Hr\u00e1t si s jeho jazykem. Na\u0161t\u011bst\u00ed v\u011bd\u011bl, jak na to. Pokr\u010dil nohu a p\u0159itla\u010dil kolenem na Bill\u016fv rozkrok. Bill jen stihnul otev\u0159\u00edt o\u010di, ale p\u0159estal ovl\u00e1dat rty. Pootev\u0159el je. Te\u010f byla Tomova \u0161ance. Vpil se do jeho rt\u016f. Razil si cestu jazykem, ale narazil na hradbu zub\u016f. P\u0159itla\u010dil znovu kolem na Bill\u016fv rozkrok. Tohle u\u017e nevydr\u017eel, potichu vzdychl a povolil i zuby. Tom si v duchu zatleskal. Vplul jazykem do jeho \u00fast. Bill ale nespolupracoval. Byl jako v tranzu. V\u016fbec nev\u011bd\u011bl, co se d\u011bje. Co tady d\u011bl\u00e1. Ani nev\u011bd\u011bl kdo vlastn\u011b je. Tom narazil na Bill\u016fv piercing v jazyku. A\u017e teprve te\u010f se zapojil i Bill. Vz\u00e1jemn\u011b si zkoumali \u00fasta a nevynechali ani jedin\u00fd milimetr. Hr\u00e1li jakousi hru. Tomovi u\u017e doch\u00e1zel kysl\u00edk a musel se odt\u00e1hnout. Op\u011bt na sebe pod\u00edvali. Bill c\u00edtil, \u017ee jeho tv\u00e1\u0159e z\u00edsk\u00e1vaj\u00ed r\u016f\u017eov\u00fd n\u00e1dech. Tom se op\u011bt cht\u011bl nahnout k Billovi a zopakovat to, co ud\u011blal. Byl u\u017e bl\u00edzko, ale Bill te\u010f hlavu oto\u010dil na stranu. Z domu se toti\u017e ozvalo n\u011bco, co takov\u00e9hle chvilky naprosto ru\u0161ilo. Telefon.<\/div>\n
„No j\u00e1… no budu muset j\u00edt.“ Klesl Bill a Tom od n\u011bj poodstoupil.<\/div>\n
„Jo. Tak… tak se zat\u00edm m\u011bj.“ \u0158ekl v\u00edce ne\u017e smutn\u011b Tom a pustil Billovy ruce. Bill se pousm\u00e1l a zmizel ve dve\u0159\u00edch.<\/p>\n<\/div>\n
Tom st\u00e1le smutn\u011b koukal na zav\u0159en\u00e9 dve\u0159e. Pro\u010d to muselo takhle skon\u010dit. Uvid\u00ed ho je\u0161t\u011b? Nezavrhne ho? Po tom, jak za\u010dal spolupracovat, doufal, \u017ee ne. Ty jeho rty byly tak… to nejde popsat. Jestli u\u017e ho neuvid\u00ed, alespo\u0148 se nemus\u00ed u\u017e\u00edrat ot\u00e1zkou, pro\u010d ho nepol\u00edbil, kdy\u017e m\u011bl p\u0159\u00edle\u017eitost. P\u0159esto \u017ee byl tich\u00fd a nepatrn\u00fd, sly\u0161el jeho vzdych. P\u0159i tom se musel pousm\u00e1t. Znovu se pod\u00edval na zav\u0159en\u00e9 dve\u0159e, a houpavou ch\u016fz\u00ed odch\u00e1zel rozn\u00e1\u0161et dal\u0161\u00ed po\u0161ahan\u00e9 let\u00e1ky.<\/p>\n<\/div>\n
Bill jakmile zabouchl dve\u0159e, tak se o n\u011b op\u0159el z\u00e1dy. Zrychlen\u011b oddechoval. P\u0159ehr\u00e1val si v hlav\u011b, co se stalo. Nech\u00e1pal to. O co se pokou\u0161el? Ale musel si p\u0159iznat, docela se mu to l\u00edbilo.<\/div>\n
„Ty vole! J\u00e1 nejsem buzna! Snad to byl jen \u00falet… ale fakt. Neni \u0161patnej. Kdybych byl holka, tak nevim. Asi… asi by se mi i l\u00edbil.“<\/em> P\u0159em\u00fd\u0161lel Bill, ale okam\u017eit\u011b tyto my\u0161lenky vyhnal. „Byl to jen \u00falet, jenom \u00falet.“<\/em> Opakoval si st\u00e1le v hlav\u011b.<\/div>\n
P\u00edp-P\u00edp-P\u00edp-p\u00edp-p\u00edp. Mobil se hl\u00e1sil.<\/div>\n
„Do prdele!“ Za\u0159val nahlas, odhodil na st\u016fl ty let\u00e1ky a b\u011b\u017eel do kuchyn\u011b pro telefon.<\/div>\n
Byla to pevn\u00e1 linka, tak\u017ee nev\u011bd\u011bl, kdo vol\u00e1.<\/div>\n
„Ano?“ Zeptal se, kdy\u017e si p\u0159ilo\u017eil k uchu sluch\u00e1tko.<\/div>\n
„Ahoj, Bille, tady m\u00e1ma.“<\/div>\n
„Jo. Co se d\u011bje?“<\/div>\n
„Pro\u010d mi nebere\u0161 mobil?“<\/div>\n
„Byl jsem v kuchyni a mobil m\u00e1m naho\u0159e. Asi jsem ho nesly\u0161el.“<\/div>\n
„Tak dob\u0159e. Hele, j\u00e1 v\u00edm, \u017ee to je narychlo, ale u\u017e to za\u010d\u00edn\u00e1. U\u017e m\u00e1m sjednan\u00fd sch\u016fzky v zahrani\u010d\u00ed. Tak\u017ee dneska odj\u00ed\u017ed\u00edm. Za chv\u00edli u\u017e budu doma, jo?“<\/div>\n
„Ok. \u010cau.“ Do\u0159ekl Bill a zav\u011bsil.<\/p>\n<\/div>\n
Simone p\u0159ijela. Sbalila si v\u011bci a odjela. Cel\u00fd zbytek dne se Bill jenom nudil. P\u0159\u00e1l si, a\u0165 u\u017e je ve\u010der. A ve\u010der byl tu. Osprchoval se, p\u0159evl\u00edkl, nave\u010de\u0159el a zaplul do postele. Usnul ale a\u017e za dlouho. Na posteli se po\u0159\u00e1d p\u0159evaloval a sna\u017eil se naj\u00edt vhodnou polohu. Nakonec ji na\u0161el p\u0159eci jen na z\u00e1dech s rukama za hlavou. Pod\u00edval se na mobil. 02:09.<\/div>\n
„J\u00e1 snad neusnu nebo co?!“<\/em> Za\u010dal si nad\u00e1vat a op\u011bt se p\u0159evaloval. Ale kone\u010dn\u011b usnul.<\/p>\n<\/div>\n
N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed den<\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n
„Halooooo… to jsem j\u00e1… tv\u016fj telefonn\u00ed bud\u00edk… j\u00e1 t\u011b bud\u00edm… vst\u00e1-“ Mobil nedokon\u010dil svoji zn\u011blku, proto\u017ee jej majitel okam\u017eit\u011b vypnul. Pomalu rozlepil o\u010dka. Dneska do nov\u00e9 \u0161koly. To snad nen\u00ed pravda. Pomalu vstal a \u0161el se um\u00fdt, p\u0159evl\u00edknout a nal\u00ed\u010dit. Nat\u00e1hl na sebe \u010dist\u00e9 boxerky, a vybral si upnut\u00e9 d\u017e\u00edny. Te\u010f u\u017e jen tri\u010dko. B\u00edl\u00e9 nebo \u010dern\u00e9. To \u010dern\u00e9. P\u0159et\u00e1hl si p\u0159es sebe \u010dern\u00e9 tri\u010dko s lebkou a \u0161el se nal\u00ed\u010dit. Sebral pot\u0159ebn\u00e9 v\u011bci, ta\u0161ku si nebral, nem\u011bl ani kn\u00ed\u017eky. Ty pr\u00fd dostane a\u017e z\u00edtra. Tak\u017ee se na ta\u0161ku vyka\u0161lal. Seb\u011bhl do kuchyn\u011b. Ud\u011bl\u00e1 si jenom kafe. Zapnul konvici a vyndal si hrn\u00ed\u010dek. Celou dobu na\u0159\u00edkal, pro\u010d se jenom on mus\u00ed tolik st\u011bhovat sem a tam. Dopil kafe, popadl kl\u00ed\u010de a u\u017e uh\u00e1n\u011bl do \u0161koly. Kdy\u017e zamykal br\u00e1nu, tak jeho cestu n\u011bco p\u0159ekazilo. N\u011bkdo do n\u011bj narazil.<\/div>\n
„Hej!“ Obo\u0159il se na nezn\u00e1m\u00e9ho Bill.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Kate<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n
Klikni na anketu, d\u00edky J. :o)<\/em><\/strong><\/div>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Kate Je tu dal\u0161\u00ed d\u00edlek m\u00e9ho pokusu o pov\u00eddku XD. Na tenhle d\u00edlek nejsem zrovna moc py\u0161n\u00e1. Nevim, \u010dim to je, je to takov\u00fd divn\u00fd. Je to takov\u00fd… no „utahan\u00fd“. Ale mo\u017en\u00e1 se to zd\u00e1 jen mn\u011b p\u0159i m\u00e9 p\u0159io\u017eraleck\u00e9 n\u00e1lad\u011b.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[293],"tags":[],"class_list":["post-12797","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-zakazane-ovoce"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12797","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=12797"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12797\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=12797"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=12797"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=12797"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}