{"id":12802,"date":"2009-12-21T18:00:00","date_gmt":"2009-12-21T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=12772"},"modified":"2009-12-21T18:00:00","modified_gmt":"2009-12-21T17:00:00","slug":"unos-bordel-a-laska-4","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/12\/21\/unos-bordel-a-laska-4\/","title":{"rendered":"\u00danos, bordel a l\u00e1ska 4."},"content":{"rendered":"
autor: Kiki<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Asi m\u011b za ten konec zabijete xD<\/em> Mysl\u00edm tohoto d\u00edlku. Nem\u00e1m v pl\u00e1nu to je\u0161t\u011b ukon\u010dit. Zat\u00edm.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Ani jsem se nemohl rozlou\u010dit.“ Zalo\u017eil ruce na prsou v aut\u011b Bill.
„Jsi na m\u011b na\u0161tvan\u00fd?“
„Jo.“
„Pro\u010d?“
„Je to neslu\u0161n\u00e9. Ani jsem se nerozlou\u010dil.“
„Odkdy ty mysl\u00ed\u0161, \u017ee je n\u011bco slu\u0161n\u00e9ho?“
„Od te\u010fka.“
„Jsem zv\u011bdav\u00fd, jak dlouho ti to vydr\u017e\u00ed.“
„Neboj se.“
„J\u00e1 se neboj\u00edm. Zapni si p\u00e1sy.“ Napomenul ho, kdy\u017e byli ve \u010dtvrtce cesty a on si toho v\u0161iml a\u017e te\u010f.
„Pro\u010d? Boj\u00ed\u0161 se.“ Objevil se mu mal\u00fd \u00fasm\u011bv na tv\u00e1\u0159i.
„Proto\u017ee je to spr\u00e1vn\u00e9.“
„Jen kv\u016fli toho, \u017ee je to spr\u00e1vn\u00e9?“ nadzvedl obo\u010d\u00ed.
„Jo.“
„V\u00e1\u017en\u011b?“
„Dob\u0159e, m\u00e1m o tebe strach. Nechci o tebe zase<\/em> p\u0159ij\u00edt.“
„Fakt?“
„Jo. Nech si ty blb\u00fd ot\u00e1zky pro sebe. Nech\u00e1pu, jak se na tohle m\u016f\u017ee\u0161 zeptat.“
„Norm\u00e1ln\u011b. Jsem r\u00e1d, \u017ee jsi m\u011b na\u0161el a \u017ee t\u011b m\u00e1m.“ Objal jej, kdy\u017e st\u00e1li na \u010dervenou.
„J\u00e1 taky, ale u\u017e se m\u011b na takov\u00e9 ot\u00e1zky, jestli m\u00e1m o tebe strach, neptej, ano?“
„Dob\u0159e. Cht\u011bl jsem se ujistit.“
„Ujistit?“
„Jo.“
„Na co, ujistit. V\u017edy\u0165 to je samoz\u0159ejm\u00e9. Ka\u017ed\u00fd se boj\u00ed o sv\u00e9ho sourozence.“<\/div>\n
\n
„Tome?“
„Ano?“
„Miluju t\u011b.“
„J\u00e1 tebe taky.“ Dal mu polibek na rty a rozjel se. Zrovna blikla zelen\u00e1.
„Co bude potom?“
„Kdy, potom?“
„A\u017e proraz\u00edme. Vlastn\u011b, jestli proraz\u00edme. Toti\u017e, te\u010f nikdo nev\u00ed, \u017ee jsme sourozenci a \u017ee mezi n\u00e1mi n\u011bco<\/em> je. Kdyby se ob\u011b v\u011bci dostaly na povrch, byl by to konec a j\u00e1 nechci o tebe znovu p\u0159ij\u00edt.“
„Budeme d\u00e1vat pozor. \u017de jsme sourozenci, budou v\u011bd\u011bt, ale \u017ee t\u011b miluju, to bude na\u0161e tajemstv\u00ed, hm?“
„A \u017ee j\u00e1 miluju tebe.“
„To je pravda.“ Usm\u00e1l se.<\/div>\n
„Tak poj\u010f. Jsme tu. Pr\u00e1v\u011b v \u010das.“ Dloubl Tom do sv\u00e9ho bratra.
„U\u017e lezu.“ Odepnul si p\u00e1s a vylezl.
„Ten d\u016fm je n\u00e1dhern\u00fd.“
„\u00da\u017easn\u00fd. Asi jsem se zamiloval.“
„A\u017e te\u010f? Do domu? A co j\u00e1?“ zeptal se dot\u010den\u011b Tom.
„U\u017e d\u00e1vno a d\u016fm to nen\u00ed.“ Dal mu pusu.
„Jsem se lekl, \u017ee by jsi mi zah\u00fdbal.“
„Ty se b\u00e1t ni\u010deho nemus\u00ed\u0161… Ale j\u00e1 ano.“ Za\u0161eptal.
„\u010ceho by jsi se m\u011bl b\u00e1t?“
„\u017de m\u011b najde. Byl jsem k smrti vyd\u011b\u0161en\u00fd, kdy\u017e Andy zazvonil a j\u00e1 byl v dom\u011b s\u00e1m. Ani Scotty tam nebyl. Vlastn\u011b, kde je?“
„Nenajde. Slibuju. Scotty je u rodi\u010d\u016f. Vezmeme si ho sem, ano?“
„Bezva. U\u017e se t\u011b\u0161\u00edm, a\u017e s n\u00edm budu moct… ven.“ Mluvil tak nad\u0161en\u011b, ale pak za\u0161eptal.
„Pro\u010d jsi tak zesmutn\u011bl?“
„Proto\u017ee jsem si uv\u011bdomil, \u017ee sl\u00e1va mi vezme v\u0161e. Nebudu moct j\u00edt ven.“
„M\u011b ti nevezme. Slibuju.“
„P\u0159\u00edsahej.“
„P\u0159\u00edsah\u00e1m.“
„Budu ti v\u011b\u0159it.“
„A j\u00e1 budu r\u00e1d.“ Usm\u00e1l se a pohladil jej po tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„Jsem tady. Douf\u00e1m, \u017ee ne\u010dek\u00e1te dlouho.“ P\u0159i\u0161el k nim n\u011bjak\u00fd mu\u017e.
„Ne, to my jsme tady brzo.“ Usm\u00e1l se na n\u011bj Tom.
„Tak dob\u0159e. Jsem Verner. Ur\u010dit\u011b byste si cht\u011bli prohl\u00e9dnout d\u016fm. Jsem r\u00e1d, \u017ee m\u00e1te z\u00e1jem, proto\u017ee ho pot\u0159ebuju co nejd\u0159\u00edve prodat nebo pronajmout.“
„Jo, to bychom cht\u011bli. Byli bychom r\u00e1di.“
„J\u00e1 budu tak\u00e9 r\u00e1d. Poj\u010fte za mnou.“ Odemykal br\u00e1nu od zahrady.<\/div>\n
P\u0159e\u0161li velmi prostornou zahradou k velk\u00fdm d\u0159ev\u011bn\u00fdm dve\u0159\u00edm, kter\u00fdmi pot\u00e9 vstoupili do domu a octli se v p\u0159eds\u00edni. Oran\u017eov\u011b vymalovan\u00e1. Ve\u0161li dal\u0161\u00edmi dve\u0159mi, tentokr\u00e1t do kuchyn\u011b, kter\u00e1 byla propojen\u00e1 s ob\u00fdvac\u00edm pokojem. Tentokr\u00e1t vymalov\u00e1no na zeleno. Oboj\u00ed.<\/p>\n

„Dole je je\u0161t\u011b WC s koupelnou. Je tam vana i sprchov\u00fd kout. M\u016f\u017eeme se j\u00edt pod\u00edvat.“ Promluvil pan Verner.
„Jasn\u011b.“
P\u0159e\u0161li malou chodbou, asi dva metry, ani ne, ve kter\u00e9 byly i schody do prvn\u00edho patra. WC s koupelnou bylo vymalov\u00e1no sv\u011btle modrou.
„Naho\u0159e jsou pokoje. I pro hosty. Ty maj\u00ed spole\u010dnou koupelnu.“ Pomalu \u0161li po schodech nahoru. Ve\u0161li do prvn\u00edho pokoje. Pak do dal\u0161\u00edho, dal\u0161\u00edho a nakonec na konci chodby, do toho nejv\u011bt\u0161\u00edho. S balk\u00f3nem, kter\u00fd byl st\u0159edn\u011b velk\u00fd. Sp\u00ed\u0161 by se to dalo nazvat terasa.<\/div>\n

„Mysl\u00edm, \u017ee bychom si ten d\u016fm pronajali.“ Promluvil Tom po cel\u00e9 prohl\u00eddce domu. Ostatn\u011b i po tom, co se pod\u00edvali do sklepa.
„V\u00e1\u017en\u011b?“ Udivil se Bill. Bylo to poprv\u00e9, co za celou dobu promluvil.
„Nel\u00edb\u00ed se ti?“
„Jo, je n\u00e1dhern\u00fd, ale-„
„Chci si ho pronajmout.“ Oto\u010dil se Tom na pana Vernera.
„Jste si jist\u00fd?“ ujistil se.
„Naprosto. Pen\u00edze m\u00e1m na kart\u011b, tak je zajedu vyzvednout a zaplat\u00edm.“
„To jako \u017ee je\u0161t\u011b dnes?“ vykulil o\u010di Verner. Je pravda, \u017ee ty pen\u00edze pot\u0159ebuje co nejd\u0159\u00edve, ale \u017ee u\u017e dnes? S t\u00edm nepo\u010d\u00edtal.
„Ano. Kdybyste tady po\u010dkal tak p\u016fl hodinky, zajeli bychom pro n\u011b.“
„Po\u010dk\u00e1m tady a potom sep\u00ed\u0161eme smlouvu. M\u00e1m ji v aut\u011b, tak\u017ee bez probl\u00e9m\u016f…“
„Bezva. Bille, jedeme?“
„Jo.“ Nasedl si do auta a p\u0159ipnul se. Rad\u011bji. Tom by mohl m\u00edt kecy. Zase.
„A bar\u00e1\u010dek bude n\u00e1\u0161. Zat\u00edm.“ Zasm\u00e1l se Tom.
„Kde jsi vzal tolik pen\u011bz?“
„\u0158\u00edkal jsem to. M\u00e1ma s Gordonem mi d\u00e1vaj\u00ed, je\u0161t\u011b vystupujeme v klubech s G-\u00e9\u010dkama nebo na narozeninov\u00fdch oslav\u00e1ch a j\u00e1 moc neutr\u00e1c\u00edm. Jen kdy\u017e je to nutn\u00e9.“
„Ale i tak. Je to divn\u00e9, kde jsi jich tolik vzal. V\u017edy\u0165 jsem byl pry\u010d jen<\/em> rok, ne?“ Po\u0159\u00e1d kroutil nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b hlavou.
„Bille, ne\u0159e\u0161 to, jo?“
„Dob\u0159e.“
„D\u00edky.“ Usm\u00e1l se vd\u011b\u010dn\u011b Tom. Stejn\u011b na narozeniny dostal od babi\u010dek, d\u011bde\u010dk\u016f, teti\u010dek, str\u00fdc\u016f, rodi\u010d\u016f, vlastn\u00edho t\u00e1ty… Tak\u017ee se to nahromadilo. Ostatn\u011b, jeho vlastn\u00ed t\u00e1ta je podnikatel, Gordon u\u010d\u00ed v hudebn\u00ed \u0161kole, m\u00e1ma taky nem\u00e1 nejhor\u0161\u00ed pr\u00e1ci.
„Ale stejn\u011b..“
„Nep\u00e1trej po tom.“
„Ok…“<\/div>\n
Tom vylezl z auta a \u0161el do banky. Billa nechal v aut\u011b. Odm\u00edtal j\u00edt s n\u00edm. Vyzvedl si pen\u00edze a zalezl zp\u00e1tky do auta. Jen\u017ee, Bill tam nebyl….<\/p>\n<\/div>\n
Tak co, zabijete m\u011b? To by jste ale musely p\u0159ijet za mnou do m\u011bsta a pak m\u011b je\u0161t\u011b naj\u00edt xD<\/em><\/p>\n<\/div>\n
autor: Kiki<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n
Klikni na anketu, d\u00edky J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Kiki Asi m\u011b za ten konec zabijete xD Mysl\u00edm tohoto d\u00edlku. Nem\u00e1m v pl\u00e1nu to je\u0161t\u011b ukon\u010dit. Zat\u00edm. „Ani jsem se nemohl rozlou\u010dit.“ Zalo\u017eil ruce na prsou v aut\u011b Bill.„Jsi na m\u011b na\u0161tvan\u00fd?“„Jo.“„Pro\u010d?“„Je to neslu\u0161n\u00e9. Ani jsem se nerozlou\u010dil.“„Odkdy ty mysl\u00ed\u0161,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[289],"tags":[],"class_list":["post-12802","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-unos-bordel-a-laska"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12802","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=12802"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12802\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=12802"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=12802"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=12802"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}