{"id":12808,"date":"2009-12-21T14:30:00","date_gmt":"2009-12-21T13:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=12778"},"modified":"2009-12-21T14:30:00","modified_gmt":"2009-12-21T13:30:00","slug":"jste-bratri","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/12\/21\/jste-bratri\/","title":{"rendered":"Jste brat\u0159i…"},"content":{"rendered":"
autor: LucSinQa<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Sobota, 24. prosince. \u010clov\u011bk by \u0159ekl, \u017ee na \u0160t\u011bdr\u00fd den budou v\u0161ichni \u0161\u0165astn\u00ed a nebo to budou alespo\u0148 p\u0159edst\u00edrat. P\u0159edst\u00edrat tu radost z d\u00e1rk\u016f, kter\u00e9 jim budou pov\u011bt\u0161inou k ni\u010demu. Jednodu\u0161e \u0159e\u010deno radost z kravin. Radost z toho, \u017ee se po dlouh\u00e9 dob\u011b setkali se svou rodinou a mohou si popov\u00eddat bez h\u00e1dek. Jen\u017ee n\u011bco tady bylo \u0161patn\u011b. Pro Billa to bylo p\u0159esn\u011b naopak. Nem\u011bl r\u00e1d V\u00e1noce. P\u0159\u00edmo je nen\u00e1vid\u011bl. Vadila mu v\u0161echna ta p\u0159etv\u00e1\u0159ka a v\u011b\u010dn\u00e1 fale\u0161. To, \u017ee si ka\u017ed\u00fd v jeho okol\u00ed sna\u017e\u00ed hr\u00e1t na n\u011bco, co nen\u00ed. \u017de i kdy\u017e to vypad\u00e1, \u017ee je v\u0161echno v tom nejlep\u0161\u00edm po\u0159\u00e1dku, je to p\u0159esn\u011b naopak.<\/div>\n
Bylo n\u011bco okolo osm\u00e9 ve\u010der. V\u0161ude tma. Na ulic\u00edch sv\u00edtila pouze v\u00e1no\u010dn\u00ed v\u00fdzdoba, pouli\u010dn\u00ed lampy a v\u011bt\u0161ina rodin usedala ke sv\u00e1te\u010dn\u011b prost\u0159en\u00e9mu stolu s automatick\u00fdm \u00fasm\u011bvem na rtech. Matka domu zapalovala sv\u00ed\u010dku a p\u0159\u00e1la v\u0161em dobrou chu\u0165. \u010cernovl\u00e1sek s \u010dern\u011b or\u00e1movan\u00fdma o\u010dima byl na zasn\u011b\u017een\u00e9m poli za m\u011bstem. Sed\u011bl na lavi\u010dce, ze kter\u00e9 sledoval sn\u00edh. To bylo jedin\u00e9, co m\u011bl na zim\u011b a V\u00e1noc\u00edch r\u00e1d. Sn\u00edh. \u010cist\u011b b\u00edl\u00fd koberec, kter\u00fd pokr\u00fdval cel\u00fd Berl\u00edn, a ve kter\u00e9m se schov\u00e1valy diamanty. Tohle byl pro Billa sn\u00edh. Kdy\u017e se po\u0159\u00e1dn\u011b zad\u00edval, vid\u011bl ve sn\u011bhu t\u0159pyt\u00edc\u00ed se ‚diamant\u00edky‘, jak to r\u00e1d naz\u00fdval. Tady na poli nemusel vn\u00edmat negativn\u00ed energii, kter\u00e1 doslova s\u00e1lala z ka\u017ed\u00e9ho v jeho okol\u00ed. Byl tu s\u00e1m. Jen on a jeho my\u0161lenky. My\u0161lenky na n\u011bj. Na toho, jen\u017e byl, je a bude smysl jeho \u017eivota.<\/div>\n
\n
*Flashback*<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
„Kluci, poj\u010fte dol\u016f!“ Simone a Katrin byly v kuchyni. Ob\u011b v\u011bd\u011bly, \u017ee se to chlapci mus\u00ed n\u011bkdy dozv\u011bd\u011bt. P\u0159ece jim nemohou neust\u00e1le lh\u00e1t. I kdy\u017e by to bylo to nejlep\u0161\u00ed. Pro oba chlapce.<\/div>\n
„Co se d\u011bje?“ \u010dernovl\u00e1sek se posadil na \u017eidli a cpal si do pusy su\u0161enky, kter\u00e9 byly na stole. Tom se nad jeho chov\u00e1n\u00edm jen pousm\u00e1l. Byl tak roztomil\u00fd. Sedl si vedle Billa, kter\u00fd ho pod stolem chytl za ruku.<\/div>\n
„Mus\u00edme v\u00e1m n\u011bco d\u016fle\u017eit\u00e9ho \u0159\u00edct.“ Simone se op\u0159ela o linku a pod\u00edvala se na Katrin, kter\u00e1 z jej\u00edho pohledu poznala, \u017ee to m\u00e1 rad\u011bji \u0159\u00edct sama. Simone v\u011bd\u011bla, \u017ee pro ni to bude t\u011b\u017ek\u00e9. Jako jedin\u00e1 v\u011bd\u011bla o vztahu, kter\u00fd mezi chlapci prob\u00edhal. Nevadilo j\u00ed to. Jednodu\u0161e to akceptovala.<\/div>\n
„Asi se v\u00e1m to bude zd\u00e1t nemo\u017en\u00e9, ale je to tak. V\u00edte, v\u00e1\u0161 otec. \u0158\u00edk\u00e1m v\u00e1\u0161, proto\u017ee se k tomu dostanu. V\u00e1\u0161 otec netou\u017eil po rodin\u011b, byl a je to ten typick\u00fd chlap, kter\u00fd nevydr\u017e\u00ed na jednom m\u00edst\u011b. V dob\u011b, kdy byl se mnou, byl i tady se Simon. Ot\u011bhotn\u011bla jsem j\u00e1 i Simon. Jste brat\u0159i…“ Katrin se na chlapce pod\u00edvala a p\u0159ed o\u010dima se j\u00ed naskytl pohled na sedmn\u00e1ctilet\u00e9ho, \u010dernovlas\u00e9ho chlapce, kter\u00e9mu se z o\u010d\u00ed valilo snad milion slz. Nech\u00e1pala, pro\u010d pl\u00e1\u010de, nem\u011bl by se radovat? Nev\u011bd\u011bla nic o jejich vztahu.<\/div>\n
Tom sed\u011bl na \u017eidli jak p\u0159ibit\u00fd, nevydal ze sebe ani hl\u00e1sku. Na rozd\u00edl od jeho… te\u010f u\u017e bratra, kter\u00e9mu z \u00fast vych\u00e1zely vzlyky. Bill se zvednul a rychl\u00fdm krokem \u0161el ke vchodov\u00fdm dve\u0159\u00edm. Ihned, jak se zav\u0159ely, rozb\u011bhnul se a ut\u00edkal nezn\u00e1mo kam. Bydlel u konce Berl\u00edna, nebyl probl\u00e9m se jen tak vytratit. Byl u\u017e za Berl\u00ednem, kdy\u017e pohl\u00e9dl na velk\u00e9 pole, u kter\u00e9ho byl kr\u00e1sn\u00fd, listnat\u00fd strom.<\/p>\n<\/div>\n
*Konec flashbacku*<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Bill si p\u0159esn\u011b pamatoval to datum, bylo 14.8. a on Toma od t\u00e9 doby nevid\u011bl. Tolik si p\u0159\u00e1l ho znovu vid\u011bt, jen\u017ee mozek mu to nedovolil. Nesn\u00e1\u0161el ten pocit, kdy\u017e srdce \u0159\u00edk\u00e1 ano, ale mozek ne, kter\u00fd m\u011bl od toho dne, kdy jim to \u0159ekli. Sna\u017eil se na to nemyslet. A nav\u00edc, u\u017e dlouho se mu l\u00edbil n\u011bkdo jin\u00fd.<\/div>\n
Zase pozoroval sn\u00edh a oblohu, ze kter\u00e9 se vzn\u00e1\u0161ely vlo\u010dky v\u0161ech r\u016fzn\u00fdch velikost\u00ed. V\u0161echno bylo perfektn\u00ed, a\u017e na jednu v\u011bc. Bill\u016fv vibruj\u00edc\u00ed mobil, vyd\u00e1vaj\u00edc\u00ed otravn\u00e9 zvuky, kter\u00e9 mu hl\u00e1sily, \u017ee mu n\u011bkdo vol\u00e1. Vyt\u00e1hl mobil z kapsy a pod\u00edval se na display. Mutti.<\/em> Jako kdyby to ne\u010dekal. Zm\u00e1\u010dknul \u010derven\u00e9 tla\u010d\u00edtko a roze\u0161el se sm\u011brem zp\u00e1tky. V\u011bd\u011bl, \u017ee dne\u0161n\u00ed ve\u010der asi nep\u0159e\u017eije, ale to mu bylo jedno.<\/div>\n
Proch\u00e1zel zasn\u011b\u017een\u00fdmi ulicemi a kopal do hroud zmrzl\u00e9ho sn\u011bhu, okolo kter\u00fdch proch\u00e1zel. Ruce si dal do kapes a zachumlal se do sv\u00e9 nov\u00e9 bundy. Cestou kolem neprojelo jedin\u00e9 auto. Nesly\u0161el nic jin\u00e9ho, krom\u011b prask\u00e1n\u00ed sn\u011bhu pod jeho nohama. Nic jin\u00e9ho taky nevn\u00edmal, nebo se o to alespo\u0148 sna\u017eil.<\/p>\n<\/div>\n
„Brou\u010dku, kde jsi byl. B\u00e1la jsem se o tebe.“ \u010cernovl\u00e1sek ze sebe ani nesta\u010dil sundat bundu, kdy\u017e ho Simone pevn\u011b objala. V\u0161iml si, \u017ee za n\u00edm a jeho milovanou m\u00e1mou stoj\u00ed Tom a Katrin. V\u011bd\u011bl, \u017ee je pozve, byli na tom stejn\u011b jako oni, ale moc se mu nel\u00edbilo, \u017ee s nimi bude Tom tr\u00e1vit \u0160t\u011bdr\u00fd ve\u010der, i kdy\u017e ho nem\u011bl r\u00e1d.<\/div>\n
„Mami, nen\u00ed mi deset, je mi osmn\u00e1ct, jsem u\u017e dosp\u011bl\u00fd.“ Bill se na svou matku usm\u00e1l a \u0161el pozdravit Katrin, na Toma se ani nepod\u00edval.<\/div>\n
„Tak, kdy\u017e u\u017e jsme v\u0161ichni, m\u016f\u017eeme usednout k ve\u010de\u0159i ne?“ usm\u00e1la se Simone a u\u017e v\u0161echny hnala ke stolu. Rad\u0161i se Billa u\u017e na nic nevypt\u00e1vala.<\/p>\n<\/div>\n
„Promi\u0148te.“ Bill se omluvil a lehce z\u010dervenal, kdy\u017e mu uprost\u0159ed ve\u010de\u0159e zap\u00edpala sms-ka. Vyt\u00e1hl telefon z kapsy a otev\u0159el zpr\u00e1vu od Alexe. Od toho, kter\u00fd se mu tak dlouho l\u00edbil. Musel se pousm\u00e1t, kdy\u017e zjistil, \u017ee je od n\u011bho. Otev\u0159el zpr\u00e1vu a \u00fasm\u011bv na tv\u00e1\u0159i se mu je\u0161t\u011b v\u00edc roz\u0161\u00ed\u0159il.<\/div>\n
Tom, sed\u00edc\u00ed vedle n\u011bj, m\u011bl dobr\u00fd v\u00fdhled na to, kdo mu co napsal. Nemohl se nepod\u00edvat. Prost\u011b to ne\u0161lo.<\/div>\n
V Tomovi se doslova za\u010dala va\u0159it krev, kdy\u017e si p\u0159e\u010detl zpr\u00e1vu. Alex x): Ich liebe DICH. Moc mi chyb\u00ed\u0161. Promi\u0148.<\/em> Po p\u0159e\u010dten\u00ed toho kr\u00e1tk\u00e9ho textu m\u011bl chu\u0165 zab\u00edjet. Cht\u011bl n\u011bco ud\u011blat pr\u00e1v\u011b tomu Alexovi, kter\u00fd mu to napsal. Bill pat\u0159il Tomovi a tak to bude nav\u017edy. „Nikdo n\u00e1s nerozd\u011bl\u00ed…“ pr\u00e1v\u011b tahle slova sly\u0161el Tom v hlav\u011b. Byla to le\u017e. Bohapust\u00e1 le\u017e.<\/div>\n
Tolik se ten skoro p\u016fl rok tr\u00e1pil, a on u\u017e si n\u011bkoho na\u0161el. Tom v\u0161echny odm\u00edtal, jak holky, tak kluky, jen proto, \u017ee v n\u011bm je\u0161t\u011b pl\u00e1polal mal\u00fd plam\u00ednek nad\u011bje, \u017ee se to urovn\u00e1 a s Billem budou zase \u0161\u0165astn\u00ed. Jen\u017ee,.. to byl asi jen sen. Kr\u00e1sn\u00fd sen, ze kter\u00e9ho se probudil pr\u00e1v\u011b o V\u00e1noc\u00edch.<\/p>\n<\/div>\n
autor: LucSinQa<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n
Klikni na anketu, d\u00edky J. :o)<\/strong><\/em><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: LucSinQa Sobota, 24. prosince. \u010clov\u011bk by \u0159ekl, \u017ee na \u0160t\u011bdr\u00fd den budou v\u0161ichni \u0161\u0165astn\u00ed a nebo to budou alespo\u0148 p\u0159edst\u00edrat. P\u0159edst\u00edrat tu radost z d\u00e1rk\u016f, kter\u00e9 jim budou pov\u011bt\u0161inou k ni\u010demu. Jednodu\u0161e \u0159e\u010deno radost z kravin. Radost z toho, \u017ee se<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-12808","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12808","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=12808"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12808\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=12808"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=12808"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=12808"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}