{"id":12814,"date":"2009-12-20T15:30:00","date_gmt":"2009-12-20T14:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=12784"},"modified":"2009-12-20T15:30:00","modified_gmt":"2009-12-20T14:30:00","slug":"byl-jednou-jeden-ucitel-16","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/12\/20\/byl-jednou-jeden-ucitel-16\/","title":{"rendered":"Byl jednou jeden u\u010ditel 16."},"content":{"rendered":"
\n
autor: Fabiana<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
Sed\u011bl jsem na tvrd\u00e9 zemi a pozoroval hv\u011bzdy. V\u0161ude kolem byla tma a jemn\u00e9 ticho laskalo m\u00e9 u\u0161i. Na sv\u00e9 ruce jsem c\u00edtil n\u011b\u010d\u00ed dotek, nem\u011bl jsem v\u0161ak tu\u0161en\u00ed, o koho jde. Ano, b\u00e1l jsem se to zjistit. B\u00e1l jsem se zklam\u00e1n\u00ed.
Ale pod\u00edvat jsem se musel. P\u0159im\u011bl jsem se k hlubok\u00e9mu n\u00e1dechu\u2026 a oto\u010dil hlavu.<\/div>\n
Byl tam. Opravdu tam sed\u011bl, v cel\u00e9 sv\u00e9 kr\u00e1se, a tak, jak jsem ho znal. Nebo sp\u00ed\u0161\u2026 jak jsem si myslel<\/em>, \u017ee ho zn\u00e1m. Kdy\u017e post\u0159ehl, \u017ee se na n\u011bj d\u00edv\u00e1m, z\u00e1\u0159iv\u011b se na m\u011b usm\u00e1l a op\u011bt obr\u00e1til o\u010di k nebi. „Dneska je\u2026 hezky\u2026“ zamumlal jsem, a p\u0159ipadal jsem si jako absolutn\u00ed idiot.<\/div>\n
„Je. A ty hv\u011bzdy\u2026 kr\u00e1sa. Tak vst\u00e1vej.“
„Co?“ Zeptal jsem se s dojmem, \u017ee jsem \u0161patn\u011b rozum\u011bl.
„Vst\u00e1vej!“ K\u0159ikl. „Je\u017e\u00ed\u0161i, neser m\u011b a u\u017e se probu\u010f!“<\/p>\n<\/div>\n
Otev\u0159el jsem o\u010di a stanul tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159\u2026 tm\u011b.<\/div>\n
„Co je?“ Vyjekl jsem. Vz\u00e1p\u011bt\u00ed se kousek ode m\u011b ozval hlas – nikoli v\u0161ak ten, kter\u00fd bych cht\u011bl sly\u0161et. „No sl\u00e1va, u\u017e jsem myslela, \u017ee t\u011b budu muset pra\u0161tit. M\u011bl jsi n\u011bjakej divnej sen, nemohla jsem t\u011b vzbudit. A te\u010f u\u017e se zvedej, jdeme.“<\/div>\n
Vz\u00e1p\u011bt\u00ed jsem si uv\u011bdomil, \u017ee tich\u00e9 vr\u010den\u00ed motoru, je\u017e m\u011b p\u0159ed n\u011bkolika hodinami ukol\u00e9balo ke sp\u00e1nku, je pry\u010d, a j\u00e1 – nebo my – se nach\u00e1z\u00edme uprost\u0159ed t\u00ed\u017eiv\u00e9ho ticha. S tich\u00fdm povzdechem, kryj\u00edc\u00edm nad\u00e1vky, jsem se vy\u0161kr\u00e1bal na nohy; po jejich dlouh\u00e9m nepou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed jsem ale jejich schopnost un\u00e9st m\u00e9 t\u011blo p\u0159ecenil a skon\u010dil jsem op\u011bt na zemi. Nav\u00edc jsem si dost bolestiv\u011b narazil koleno.
„Tak co je, vst\u00e1v\u00e1m, ne?“ K\u0159ikla na\u0161tvan\u011b. „Mo\u017en\u00e1 by pomohlo, kdybys mi sundala ten zasranej \u0161\u00e1tek!“ Necht\u011bl jsem na ni takhle vyjet, ale nedok\u00e1zal jsem se u\u017e ovl\u00e1dnout. „Jak by ti to asi mohlo pomoct, ty magore?“ Ptala se, se zna\u010dn\u00fdm n\u00e1dechem ironie v hlase.<\/div>\n
„T\u0159eba zv\u00fd\u0161it koncentraci, ty kr\u00e1vo.“<\/div>\n
\n
Nel\u00edbilo se mi ji ur\u00e1\u017eet, nechal jsem se ale strhnout z\u00e1palem konverzace. A m\u016fj n\u00e1vrh z\u0159ejm\u011b uznala, proto\u017ee za chv\u00edli mi \u0161\u00e1tek z pohledu zmizel. Byl jsem p\u0159ipraven mhou\u0159it o\u010di proti paprsk\u016fm slunce, ty se v\u0161ak neobjevily. Naopak, venku panovalo p\u0159\u00edjemn\u00e9 p\u0159\u00edtm\u00ed; t\u011b\u017eko \u0159\u00edct, jestli byl ve\u010der, nebo \u010dasn\u00e9 r\u00e1no. Kone\u010dn\u011b se m\u00fdm o\u010d\u00edm uk\u00e1zal interi\u00e9r auta, v n\u011bm\u017e jsem str\u00e1vil tolik \u010dasu, a kone\u010dn\u011b jsem mohl pohl\u00e9dnout do tv\u00e1\u0159e sv\u00e9 \u00fanoskyni. M\u011bla drobn\u00fd obli\u010dej, na n\u011bm\u017e jednozna\u010dn\u011b dominovaly velk\u00e9, saf\u00edrov\u011b modr\u00e9 o\u010di; naopak mal\u00fd nos a uzounk\u00e9 rty se jakoby ztr\u00e1cely. Ple\u0165 m\u011bla bez jedin\u00e9 chybi\u010dky, a p\u0159esto bez \u0161petky make-upu, a jej\u00ed vlasy u\u017e nebyly tak rozje\u017een\u00e9, jako kdy\u017e jsem ji vid\u011bl v\u010dera.<\/div>\n
„Lep\u0161\u00ed?“ Zeptala se m\u011b; p\u0159itom jsem si v\u0161iml, \u017ee j\u00ed chyb\u00ed n\u011bkolik zub\u016f. P\u0159itakal jsem a postavil se, na d\u016fkaz pravdivosti sv\u00fdch slov. „V\u00fdborn\u011b. Te\u010f vystup.“ Poru\u010dila, a m\u011b ani ve snu nenapadlo neuposlechnout. Opatrn\u011b jsem se p\u0159esunul na betonovou cestu, a zat\u00edmco \u017eena, jej\u00ed\u017e jm\u00e9no mi bylo dosud utajeno, zamykala zadn\u00ed dve\u0159e dod\u00e1vky, pokusil jsem se prohl\u00e9dnout si okol\u00ed. Do oka mi okam\u017eit\u011b padla rozestav\u011bn\u00e1 budova a hromada p\u00edsku vedle n\u00ed. V pozad\u00ed st\u00e1lo n\u011bkolik strom\u016f. Oto\u010dil jsem se a shledal, \u017ee „n\u011bkolik“ nen\u00ed pr\u00e1v\u011b p\u0159esn\u00e9 ozna\u010den\u00ed. Stovky strom\u016f. \u0158ekl bych, \u017ee jsme v lese.<\/div>\n
Mezit\u00edm se \u017een\u011b poda\u0159ilo dod\u00e1vku dostate\u010dn\u011b zajistit. „Jdeme.“ Zavelela, a dr\u017e\u00edc m\u011b za rameno vyrazila. Nejsp\u00ed\u0161 se b\u00e1la, abych j\u00ed neutekl, to si ale d\u011blala zbyte\u010dn\u00e9 starosti; jen vyrovnat se rychlosti jej\u00ed ch\u016fze mi d\u011blalo dost velk\u00e9 probl\u00e9my. Brzy jsme dorazili k velk\u00e9 budov\u011b, tvarem p\u0159ipom\u00ednaj\u00edc\u00ed kas\u00e1rna z americk\u00fdch film\u016f, a j\u00e1 si v duchu \u0159\u00edkal, kam jsem se to proboha dostal.<\/div>\n
Dovnit\u0159 n\u00e1s pustili dva mu\u017ei ve vojensk\u00fdch uniform\u00e1ch. Kr\u00e1\u010deli jsme dlouhou chodbou bez oken a m\u00edjeli des\u00edtky dve\u0159\u00ed, ani v jedn\u011bch se v\u0161ak z\u0159ejm\u011b nenach\u00e1zel c\u00edl na\u0161\u00ed cesty. Vyu\u017eili jsme a\u017e dve\u0159e na jej\u00edm konci, a octli jsme se v n\u011b\u010dem, co p\u0159ipom\u00ednalo m\u00edstnost, v jak\u00e9 se prov\u00e1d\u011bj\u00ed v\u00fdslechy, mysl\u00edm na policejn\u00ed stanici. Teda j\u00e1 nic nev\u00edm\u2026 no dob\u0159e, jednou m\u011b vysl\u00fdchali ve v\u011bci kr\u00e1de\u017ee, ale byl jsem v tom nevinn\u011b! V\u00e1\u017en\u011b!<\/p>\n<\/div>\n
„Posa\u010f se,“ \u0159ekla ta \u017eena. Nebyl to rozkaz, zn\u011blo to sp\u00ed\u0161e jako prosba. Jej\u00ed hlas se v t\u00e9m\u011b\u0159 pr\u00e1zdn\u00e9 m\u00edstnosti nep\u0159\u00edjemn\u011b rozl\u00e9hal a patrn\u011b on zap\u0159\u00ed\u010dinil vznik hus\u00ed k\u016f\u017ee na cel\u00e9m povrchu m\u00e9ho t\u011bla, poslu\u0161n\u011b jsem se ale posadil na nepohodlnou d\u0159ev\u011bnou \u017eidli a pohled up\u0159el na zrcadlo na prot\u011bj\u0161\u00ed st\u011bn\u011b. Vid\u011bl jsem sv\u016fj odraz; moc dob\u0159e jsem ale v\u011bd\u011bl, \u017ee na jeho druh\u00e9 stran\u011b jsou nejsp\u00ed\u0161 lid\u00e9, kte\u0159\u00ed m\u011b tak\u00e9 vid\u00ed. \u017dena zaujala m\u00edsto naproti mn\u011b a shov\u00edvav\u011b se na m\u011b usm\u00e1la; jako na d\u00edt\u011b, jemu\u017e matka vysv\u011btluje, \u017ee „tat\u00ednek odjel na dlouhou dovolenou“.<\/div>\n
„Tak\u017ee, ty jsi Tom.“ Konstatovala. P\u0159ik\u00fdvl jsem. „Je\u0161t\u011b jsem se nep\u0159edstavila, jsem Victoria.“
„T-t\u011b\u0161\u00ed m\u011b.“ Zamumlal jsem. Neusm\u00e1la se. „\u0158ekni mi,“ odml\u010dela se, jako by zva\u017eovala, zda si m\u016f\u017ee dovolit sv\u016fj dotaz. „Co je pro tebe Bill?“<\/div>\n
Nech\u00e1pal jsem dotaz. Netu\u0161il jsem, jak odpov\u011bd\u011bt. Bill je m\u016fj bratr, to Victoria v\u00ed, ale na druhou stranu\u2026 Bill je m\u016fj p\u0159\u00edtel. Je mo\u017enost, \u017ee tohle Victoria nev\u00ed? P\u0159ece by m\u011b jinak tak nepron\u00e1sledovala, nebo ano? Neunesla by m\u011b, nevl\u00e1\u010dela by se se mnou a\u017e sem\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Z\u0159ejm\u011b vyc\u00edtila, \u017ee podat p\u0159esnou odpov\u011b\u010f v tomto ohledu pro m\u011b nen\u00ed p\u0159\u00edli\u0161 jednoduch\u00e9.
„Tome, pros\u00edm\u2026 \u0159ekni mi pravdu. V\u00edm toho o n\u011bm spoustu, i to, co se norm\u00e1ln\u011b ne\u0159\u00edk\u00e1. V\u00ed\u0161, j\u00e1 a Bill se zn\u00e1me u\u017e dlouho. Ale\u2026 na tohle se t\u011b zeptat mus\u00edm. A ty mus\u00ed\u0161\u2026 ty bys m\u011bl odpov\u011bd\u011bt.“
P\u00e1ni, kdy\u017e chce, dok\u00e1\u017ee b\u00fdt docela p\u0159esv\u011bd\u010div\u00e1.
„No j\u00e1\u2026“
„Hele, j\u00e1 na to ale nem\u00e1m celej den. M\u00e1\u0161 Billa r\u00e1d?“
Zavrt\u011bl jsem hlavou. P\u0159ekvapen\u011b povyt\u00e1hla obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Nem\u00e1m ho r\u00e1d<\/em>. Miluju<\/em> ho\u2026“<\/p>\n<\/div>\n
autor: Fabiana<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Fabiana Sed\u011bl jsem na tvrd\u00e9 zemi a pozoroval hv\u011bzdy. V\u0161ude kolem byla tma a jemn\u00e9 ticho laskalo m\u00e9 u\u0161i. Na sv\u00e9 ruce jsem c\u00edtil n\u011b\u010d\u00ed dotek, nem\u011bl jsem v\u0161ak tu\u0161en\u00ed, o koho jde. Ano, b\u00e1l jsem se to zjistit. B\u00e1l jsem<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[209],"tags":[],"class_list":["post-12814","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-byl-jednou-jeden-ucitel"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12814","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=12814"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12814\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=12814"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=12814"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=12814"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}