{"id":12815,"date":"2009-12-20T15:00:00","date_gmt":"2009-12-20T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=12785"},"modified":"2009-12-20T15:00:00","modified_gmt":"2009-12-20T14:00:00","slug":"vylecim-te-laskou-22","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/12\/20\/vylecim-te-laskou-22\/","title":{"rendered":"Vyl\u00e9\u010d\u00edm t\u011b l\u00e1skou 22."},"content":{"rendered":"
autor: Rachel<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Bly\u0161tiv\u00e9 odlesky vych\u00e1zej\u00edc\u00edch slune\u010dn\u00edch paprsk\u016f oz\u00e1\u0159ily svou z\u00e1\u0159\u00ed a jasem cel\u00e9 m\u011bsto, a\u017e dote\u010f pod nadvl\u00e1dou noci, a rann\u00edm sv\u011btlem zalily snad ka\u017edou malou uli\u010dku, ka\u017ed\u00fd tmav\u00fd kout. Pomalu se za\u010d\u00ednaly probouzet, a zat\u00edmco si letn\u00ed v\u00e1nek pohr\u00e1val s korunami strom\u016f v parku a \u010de\u0159il vodu mal\u00e9ho jez\u00edrka, ony trp\u011bliv\u011b za\u010daly se svou prac\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
Ztichl\u00fdm pokojem, pono\u0159en\u00fdm do zlatav\u00e9 n\u00e1ru\u010de \u010dervnov\u00e9ho slunce, se ozvalo tich\u00e9 zak\u0148our\u00e1n\u00ed a n\u00e1sledn\u00e9 ospal\u00e9 z\u00edvnut\u00ed, kter\u00e9 bylo jen zn\u00e1mkou toho, \u017ee se pr\u00e1v\u011b jeden ze dvou chlapc\u016f, sp\u00edc\u00edch na velk\u00e9 posteli, zahalen\u00e9 z\u00e1vojem sn\u016f, za\u010d\u00edn\u00e1 probouzet. Pod Tomova v\u00ed\u010dka se jen velmi opatrn\u011b vkradl jeden ze slune\u010dn\u00edch posl\u00ed\u010dk\u016f a lechtiv\u011b si pohr\u00e1val s jeho \u0159asami tak dlouho, dokud se mu pod pevn\u011b semknut\u00e1 v\u00ed\u010dka nepoda\u0159ilo nahl\u00e9dnout. A opravdu. Netrvalo dlouho a za p\u00e1r okam\u017eik\u016f u\u017e se po m\u00edstnosti, oz\u00e1\u0159en\u00e9 zlatav\u00fdm jasem, rozhl\u00ed\u017eely dv\u011b o\u0159\u00ed\u0161kov\u00e9 o\u010di chlapce, kter\u00fd se pod pe\u0159inou m\u00edrn\u011b o\u0161il, aby jeho pohled mohl spo\u010dinou na kr\u00e1sn\u00e9m, proslun\u011bn\u00e9m r\u00e1nu za oknem. S\u00e1m pro sebe se pousm\u00e1l a naposled ospale zamrkal, aby si jeho o\u010di zvykly na z\u00e1\u0159, kter\u00e1 se jim naskytla. Zv\u011bdav\u011b sto\u010dily sv\u016fj pohled k mobilu na no\u010dn\u00edm stolku, a kdy\u017e se jejich majiteli jedin\u00fdm stiskem dostalo odpov\u011bdi v podob\u011b dev\u00edti rann\u00edch hodin, znova polo\u017eil hlavu na pol\u0161t\u00e1\u0159, rychle si ve sv\u00e9, je\u0161t\u011b sp\u00edc\u00ed mysli vybavuj\u00edc v\u010derej\u0161\u00ed ve\u010der. Sta\u010dilo jen, aby se nadzvedl, sto\u010dil sv\u016fj pohled na druhou \u010d\u00e1st postele a…<\/p>\n<\/div>\n
Jeho \u00fasm\u011bv u\u017e nemohl b\u00fdt z\u00e1\u0159iv\u011bj\u0161\u00ed. Vedle n\u011bj le\u017eelo v pe\u0159in\u00e1ch to nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed stvo\u0159en\u00ed na sv\u011bt\u011b a s tich\u00fdm odfukov\u00e1n\u00edm se odd\u00e1valo kouzlu sp\u00e1nku, kter\u00fd mu p\u0159ed n\u011bkolika hodinami semknul v\u00ed\u010dka. A p\u0159esto byl po\u0159\u00e1d tady, v\u016fbec nic se na n\u011bm za t\u011bch p\u00e1r hodin nezm\u011bnilo. Le\u017eel tady, p\u0159esn\u011b tak, jak v\u010dera usnul, a vedle Toma, na jeho\u017e rtech se us\u00eddlil mil\u00fd \u00fasm\u011bv. P\u0159isunul se bl\u00ed\u017e k jeho t\u011blu a pozorn\u011b se zad\u00edval do Billovy sp\u00edc\u00ed, p\u0159esto v\u0161ak st\u00e1le kr\u00e1sn\u00e9 tv\u00e1\u0159e. Nemohl se na n\u011bj vynad\u00edvat. Takhle sp\u00edc\u00ed a ni\u010d\u00edm neporu\u0161en\u00fd mu p\u0159i\u0161el je\u0161t\u011b v\u00edce k\u0159eh\u010d\u00ed a kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e obvykle. Jako by z n\u011bj sp\u00e1nek ud\u011blal to nejk\u0159eh\u010d\u00ed stvo\u0159en\u00ed na sv\u011bt\u011b, kter\u00e9 l\u00e1kalo o\u010di mlad\u00e9ho l\u00e9ka\u0159e st\u00e1le v\u00edc a v\u00edc. A Tom to v\u011bd\u011bl. Kolikr\u00e1t u\u017e vid\u011bl Billa sp\u00edc\u00edho a odd\u00e1vaj\u00edc\u00edho se sn\u016fm na nemocni\u010dn\u00ed posteli, tahle chv\u00edle mu v\u0161ak p\u0159i\u0161la mnohem hez\u010d\u00ed, ne\u017e v\u0161echny ty p\u0159ed n\u00ed. Pr\u00e1v\u011b te\u010f jej toti\u017e neobklopovalo nemocni\u010dn\u00ed prost\u0159ed\u00ed, nebyl tu nikdo, kdo by jej mohl vyru\u0161it. Byl tu jen on – a jeho l\u00e1ska, vedle kter\u00e9 se pr\u00e1v\u011b probudil. Jeho Bill, kter\u00e9mu v\u010dera vyznal l\u00e1sku, a kter\u00fd te\u010f le\u017eel vedle n\u011bj. Jeho sp\u00edc\u00ed tv\u00e1\u0159, jeho bl\u00edzkost, h\u0159ejiv\u00e9 teplo jeho t\u011bla, kter\u00e9 Tom vn\u00edmal pln\u00fdmi dou\u0161ky – to bylo to, co d\u011blalo tuto chv\u00edli, toto r\u00e1no tolik odli\u0161n\u00e9 od ostatn\u00edch. I kdy\u017e u\u017e sp\u00edc\u00edho Billa vid\u011bl n\u011bkolikr\u00e1t, vid\u011bl, jak se probouz\u00ed, je\u0161t\u011b nikdy mu nebylo dovoleno, aby mu byl takhle bl\u00edzko. A te\u010f…<\/div>\n
\n
Kone\u010dn\u011b se mu to splnilo! Nebylo nic, co by pro n\u011bj mohlo b\u00fdt v tuto chv\u00edli kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed. Probudit se do kr\u00e1sn\u00e9ho, proslun\u011bn\u00e9ho r\u00e1na a spat\u0159it po sv\u00e9m boku svou l\u00e1sku – co v\u00edc by si te\u010f Tom mohl p\u0159\u00e1t? T\u011blem mu projel \u0161imraj\u00edc\u00ed pocit a v jeho srdci vzplanul prvn\u00ed plam\u00ednek l\u00e1sky, kdy\u017e jeho o\u010di up\u0159ely sv\u016fj pohled na sp\u00edc\u00ed kr\u00e1su v b\u00edl\u00fdch pe\u0159in\u00e1ch. Uhlov\u011b \u010dern\u00e9 vlasy se voln\u011b rozprost\u00edraly po cel\u00e9m pol\u0161t\u00e1\u0159i a kr\u00e1sn\u011b kontrastovaly s jemnou b\u00edlou plet\u00ed. U\u017e d\u00e1vno nenesla \u017e\u00e1dn\u00e9 stopy po l\u00ed\u010didlech. Te\u010f se skv\u011bla svou p\u0159\u00edrodn\u00ed kr\u00e1sou a vyvol\u00e1vala tak u mlad\u00e9ho l\u00e9ka\u0159e pocit, \u017ee je snad je\u0161t\u011b kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e obvykle. Ani nab\u011bhl\u00e9 nar\u016f\u017eov\u011bl\u00e9 pol\u0161t\u00e1\u0159ky, o kter\u00e9 jejich majitel tolik dbal, se neleskly balz\u00e1mem, \u010di leskem na rty, o to v\u00edc v\u0161ak p\u0159itahovaly ty Tomovy, kter\u00e9 Tom pevn\u011b stisknul k sob\u011b. Tolik si p\u0159\u00e1l, aby sm\u011bl Billa probudit polibkem, nakonec to v\u0161ak neud\u011blal. Necht\u011bl ni\u010d\u00edm, by\u0165 sebemen\u0161\u00edm, poru\u0161it tu kr\u00e1su, kter\u00e1 vedle n\u011bj d\u0159\u00edmala tak neru\u0161en\u011b a sladce, a\u017e se Tomovi tajil dech. Jeho srdce do posledn\u00edho kousku zaplnila l\u00e1ska k \u010dernovlas\u00e9mu chlapci a Tom ji c\u00edtil. Nepot\u0159eboval u\u017e o ni\u010dem p\u0159em\u00fd\u0161let. Miloval jej… a svou l\u00e1sku mu cht\u011bl dokazovat ka\u017edou minutu sv\u00e9ho \u017eivota.<\/p>\n<\/div>\n
„Ach,“ slab\u00fd v\u00fddech opustil pln\u00e9, a\u017e dote\u010f pevn\u011b semknut\u00e9 rty \u010dernovlas\u00e9ho chlapce – a rozjasnil celou Tomovu tv\u00e1\u0159, jej\u00ed\u017e zamy\u0161len\u00fd v\u00fdraz se b\u011bhem n\u011bkolika vte\u0159in zm\u011bnil na rozz\u00e1\u0159en\u00fd a Tom jen se zatajen\u00fdm dechem up\u00edral pohled sv\u00fdch \u010dokol\u00e1dov\u00fdch o\u010d\u00ed na tv\u00e1\u0159, kter\u00e1 se pr\u00e1v\u011b za\u010d\u00ednala probouzet a na \u0159asy, jejich\u017e mihot\u00e1n\u00ed bylo st\u00e1le z\u0159eteln\u011bj\u0161\u00ed a z\u0159eteln\u011bj\u0161\u00ed. Jeho srdce prudce bu\u0161ilo tak, jako je\u0161t\u011b nikdy a jeho o\u010di se d\u00edvaly na ten skvost p\u0159ed sebou s pocitem, \u017ee nic kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edho je\u0161t\u011b nevid\u011bly. \u010cokol\u00e1dov\u00e9 o\u010di, poodhaleny a\u017e dote\u010f pevn\u011b semknut\u00fdmi v\u00ed\u010dky, se ospale porozhl\u00e9dly kolem, kdy\u017e v\u0161ak jejich majitel spat\u0159il tu, pro n\u011bj nej\u00fa\u017easn\u011bj\u0161\u00ed tv\u00e1\u0159 na sv\u011bt\u011b, rozz\u00e1\u0159ily se jako nejjasn\u011bj\u0161\u00ed hv\u011bzdy na nebi.<\/div>\n
„Ahoj,“ \u0161eptl t\u00e9m\u011b\u0159 nesly\u0161n\u011b a p\u0159es jeho rty p\u0159el\u00e9tl jemn\u00fd \u00fasm\u011bv, kter\u00fd se setkal s t\u00edm Tomov\u00fdm. Opatrn\u011b vzt\u00e1hl ruku a dlan\u00ed lehce spo\u010dinul na Billov\u011b tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„Dobr\u00e9 r\u00e1no, R\u016f\u017eenko moje \u0161\u00edpkov\u00e1,“ n\u011b\u017en\u011b se pousm\u00e1l a c\u00edtil, jak jej \u010dernovl\u00e1sk\u016fv m\u00edrn\u011b p\u0159ekvapen\u00fd pohled zah\u0159\u00e1l u srdce. Byl n\u00e1dhern\u00fd. Jen pouh\u00fdm zamihot\u00e1n\u00edm \u0159as si Toma z\u00edsk\u00e1val st\u00e1le v\u00edc a v\u00edc, a nechal se n\u011b\u017en\u011b laskat jeho h\u0159ejivou dlan\u00ed. Opatrn\u011b se sklonil k jeho rt\u016fm a v\u011bnoval mu prvn\u00ed rann\u00ed polibek. Toma znova zah\u0159\u00e1lo u srdce a on poc\u00edtil, jak se hejno mot\u00fdlk\u016f v jeho b\u0159\u00ed\u0161ku probudilo. S\u00e1m pro sebe se pousm\u00e1l. Co v\u0161echno s n\u00edm dovedl tenhle \u010dernovlas\u00fd chlapec ud\u011blat a jak\u00e9 pocity u n\u011bj dok\u00e1zal vyvolat? Zamiloval se do n\u011bj… a\u017e po u\u0161i.<\/p>\n<\/div>\n
„Tomi? M\u016f\u017eu k tob\u011b?“ Billova tich\u00e1 ot\u00e1zka p\u0159eru\u0161ila tok Tomov\u00fdch my\u0161lenek a p\u0159inutila jej vr\u00e1tit se zp\u00e1tky do reality. Tom p\u0159ekvapen\u011b zamrkal.<\/div>\n
„A pro\u010d?“ optal se prvn\u00ed ot\u00e1zku, kter\u00e1 mu p\u0159i\u0161la na jazyk a byl velmi zv\u011bdav\u00fd, co mu Bill odpov\u00ed. Jen z jeho pohledu se dalo lehce vy\u010d\u00edst, po \u010dem pr\u00e1v\u011b \u010dernovl\u00e1sek tou\u017e\u00ed.<\/div>\n
„No… U tebe je v\u011bt\u0161\u00ed teplo,“ za\u0161eptal s \u00fasm\u011bvem, a kdy\u017e mu Tom nadzvedl svou pe\u0159inu, nezav\u00e1hal ani na okam\u017eik. Za p\u00e1r vte\u0159in u\u017e se tulil k Tomovu t\u011blu a vyvolal sv\u00fdm po\u010d\u00edn\u00e1n\u00edm na Tomov\u00fdch rtech \u00fasm\u011bv. Spr\u00e1vn\u011b Billa prokoukl u\u017e na za\u010d\u00e1tku, v\u016fbec mu to v\u0161ak nevadilo. A u\u017e v\u016fbec ne Billovi, kter\u00fd p\u0159iv\u0159el v\u00ed\u010dka a se zasn\u011bn\u00fdm \u00fasm\u011bvem vn\u00edmal teplo Tomova t\u011bla, kter\u00e9 z n\u011bj vych\u00e1zelo. Neodolal, sehnul se a l\u00edbl Toma na nah\u00e9 rameno, aby mohl sv\u00fdmi rty jen na okam\u017eik polaskat von\u00edc\u00ed, op\u00e1lenou poko\u017eku. Jeho pa\u017ee se ovinuly kolem Tomova pasu a zanedlouho Tom uc\u00edtil, jak jeho b\u0159\u00ed\u0161ko pohladila jemn\u00e1, tepl\u00e1 dla\u0148. Zad\u00edval se do dvou \u010dokol\u00e1dov\u00fdch o\u010d\u00ed a s \u00fasm\u011bvem lehce odhrnul uhlov\u011b \u010dern\u00e9 vlasy z \u010dela chlapce, kter\u00fd se na n\u011bj zad\u00edval.<\/div>\n
„M\u016f\u017eu?“ \u0161eptl prosebn\u011b, a kdy\u017e uc\u00edtil na sv\u00e9 tv\u00e1\u0159i Tomovo pohlazen\u00ed, znova se sehnul k jeho hrudi.<\/p>\n<\/div>\n
Obdivoval jej\u00ed mu\u017enost a dokonalost a sv\u016fj obdiv d\u00e1val do ka\u017ed\u00e9ho, by\u0165 sebemen\u0161\u00edho polibku. Bylo to v\u016fbec poprv\u00e9, co se s jej\u00ed poko\u017ekou seznamoval jinak, ne\u017e dotyky, i p\u0159esto m\u011bl v\u0161ak pocit, jako by se vzn\u00e1\u0161el v sedm\u00e9m nebi. A p\u0159esn\u011b tak to c\u00edtil i Tom, jeho\u017e \u00fasm\u011bv z jeho rt\u016f nezmizel. Billovy nesm\u011bl\u00e9 polibky a dotyky mu vyvolaly na tv\u00e1\u0159i \u00fasm\u011bv, i p\u0159esto m\u011bl v\u0161ak Tom pocit, \u017ee nic kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edho, ne\u017e Billovo lask\u00e1n\u00ed, je\u0161t\u011b nikdy neza\u017eil. N\u011bha, se kterou se jej dot\u00fdkal a kterou vkl\u00e1dal do sv\u00fdch polibk\u016f, Toma naprosto uchv\u00e1tila. Je\u0161t\u011b u nikoho se s ni\u010d\u00edm takov\u00fdm nesetkal. Pram\u00ednky uhlov\u011b \u010dern\u00fdch vlas\u016f jej p\u0159\u00edjemn\u011b \u0161imraly na poko\u017ece a on u\u017e tou\u017eil jen po jedin\u00e9m.<\/div>\n
„Poj\u010f ke mn\u011b,“ za\u017eadonil a prosebn\u011b zamrkal na Billa, kter\u00fd k n\u011bmu vzhl\u00e9dl. Sta\u010dil jedin\u00fd \u00fasm\u011bv a on uc\u00edtil jeho bl\u00edzkost, kterou tolik miloval. Nechal jej uvelebit se ve sv\u00e9 n\u00e1ru\u010di a dlan\u00ed spo\u010dinul na Billov\u011b hork\u00e9m b\u0159\u00ed\u0161ku. Majetnicky jej objal kolem pasu a nechal se un\u00e1\u0161et omamnou v\u016fn\u00ed, vych\u00e1zej\u00edc\u00ed z Billov\u00fdch vlas\u016f. Zasn\u011bn\u011b p\u0159iv\u0159el v\u00ed\u010dka a ve sladk\u00e9m opojen\u00ed jen letmo vn\u00edmal mal\u00e9 obr\u00e1zky, kter\u00e9 kreslila b\u0159\u00ed\u0161ka Billov\u00fdch prst\u016f na jeho hrudi…<\/div>\n
Stalo se v\u0161ak n\u011bco, co ani v nejmen\u0161\u00edm neo\u010dek\u00e1val. Jeho dech se zatajil a on jen nehybn\u011b vn\u00edmal \u010dinnost Billov\u00fdch prst\u016f, tan\u010d\u00edc\u00edch po jeho hrudi. Tohle u\u017e nebyly obr\u00e1zky. Byla to p\u00edsmena. P\u00edsmena, kter\u00e1 d\u00e1vala dohromady slova, nad jejich\u017e v\u00fdznamem se Tomovo srdce rozbu\u0161ilo jako o z\u00e1vod. Jeho hlas se s posledn\u00edm p\u00edsmenem vytratil a on se jen p\u0159iv\u0159en\u00fdmi v\u00ed\u010dky zad\u00edval na osobu, klidn\u011b le\u017e\u00edc\u00ed ve sv\u00e9 n\u00e1ru\u010di. Nemohl tomu uv\u011b\u0159it. Tohle \u017ee byla pravda? Nebo se opravdu nechal un\u00e9st sny?<\/div>\n
„Napi\u0161 to je\u0161t\u011b jednou,“ za\u0161eptal do ticha pokoje a vyvolal t\u00edm u \u010dernovlas\u00e9ho chlapce trhnut\u00ed. Bill zamrkal a p\u0159ekvapen\u011b vzhl\u00e9dl. Netu\u0161il, \u017ee Tom je vzh\u016fru, myslel si, \u017ee sp\u00ed. I p\u0159esto si v\u0161ak za t\u00edm, co p\u0159ed chv\u00edli ud\u011blal, st\u00e1l – a pr\u00e1v\u011b proto se te\u010f zad\u00edval do Tomov\u00fdch hlubok\u00fdch o\u010d\u00ed, pln\u00fdch o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
„Miluji t\u011b,“ za\u0161eptal a v jeho o\u010d\u00edch se zra\u010dilo nekone\u010dn\u00e9 mo\u0159e up\u0159\u00edmnosti a l\u00e1sky, kterou \u010dernovlas\u00fd chlapec c\u00edtil ve sv\u00e9m srdci, kter\u00e9 sta\u010dila cel\u00e9 naplnit. C\u00edtil, \u017ee pat\u0159\u00ed jen mlad\u00e9mu l\u00e9ka\u0159i p\u0159ed sebou. Je\u0161t\u011b zes\u00edlila a prohloubila se, kdy\u017e se jeho o\u010d\u00edm naskytl \u00fasm\u011bv, kter\u00fd si zamiloval u\u017e od prvn\u00ed chv\u00edle, co jej spat\u0159il.<\/div>\n
„J\u00e1 tebe taky,“ Tomovy rty ti\u0161e \u0161eptly svou odpov\u011b\u010f a Tom c\u00edtil, jak jeho srdce zah\u0159\u00e1la l\u00e1ska, zra\u010d\u00edc\u00ed se v Billov\u00fdch \u010dokol\u00e1dov\u00fdch o\u010d\u00edch. Sta\u010dil polibek a v\u0161echny ot\u00e1zky byly v tu chv\u00edli zbyte\u010dn\u00e9. Ani jeden z nich u\u017e na n\u011b nepot\u0159eboval odpov\u011b\u010f. Jedinou odpov\u011bd\u00ed byly rty toho druh\u00e9ho a to jim ob\u011bma sta\u010dilo k tomu, aby byla tahle chv\u00edle pro oba tou nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed, kterou spolu dosud za\u017eili. Jejich tv\u00e1\u0159e rozjasnily \u00fasm\u011bvy, kdy\u017e se od sebe odtrhli a jejich dlan\u011b mapovaly tv\u00e1\u0159 toho druh\u00e9ho jemn\u00fdmi dotyky.<\/div>\n
„V\u017edycky jsem si tolik p\u0159\u00e1l b\u00fdt \u0161\u0165astn\u00fd,“ Tom\u016fv hlas se dolinul k Billov\u00fdm u\u0161\u00edm a Bill t\u00e1zav\u011b pozvedl sv\u00e9 o\u010di k t\u011bm Tomov\u00fdm, kter\u00e9 se na n\u011bj up\u00edraly. Zd\u00e1lo se mu to… nebo opravdu nesly tak zvl\u00e1\u0161tn\u00ed odlesk?<\/div>\n
„A te\u010f? Te\u010f jsi \u0161\u0165astn\u00fd?“ optal se svou ot\u00e1zku, odpov\u011b\u010f v\u0161ak byla tou nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed, jakou kdy sly\u0161el. C\u00edtil, jak b\u0159\u00ed\u0161ka prst\u016f p\u0159ejela po jeho tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„Jsem. Proto\u017ee… m\u00e1m tebe,“ Tomovy prsty pohladily Billovu l\u00edci a Tom n\u011b\u017en\u011b zastr\u010dil p\u00e1r havran\u00edch vlas\u016f za jeho ucho, oddan\u011b se d\u00edvaj\u00edc do dvou \u010dokol\u00e1d. Radost, kter\u00e1 se v nich zra\u010dila, u\u017e nemohla b\u00fdt v\u011bt\u0161\u00ed.<\/div>\n
„A j\u00e1 tebe,“ pousm\u00e1l se Bill, a kdy\u017e uc\u00edtil na sv\u00fdch rtech posledn\u00ed polibek t\u011bch Tomov\u00fdch, znova si op\u0159el svou hlavu o jeho hru\u010f a bla\u017een\u011b se usm\u00e1l, rozhl\u00ed\u017eej\u00edc se kolem.<\/p>\n<\/div>\n
Tom\u016fv pokoj je\u0161t\u011b nikdy nevid\u011bl a v\u010derej\u0161\u00ed ve\u010der str\u00e1vil n\u011b\u010d\u00edm \u00fapln\u011b jin\u00fdm a p\u0159\u00edjemn\u011bj\u0161\u00edm, ne\u017e rozhl\u00ed\u017een\u00edm se po n\u011bm. I p\u0159esto v\u0161ak o\u010dima zv\u011bdav\u011b zkoumal ka\u017ed\u00fd koutek, a kdy\u017e mu pohled padl na n\u011bco ply\u0161ov\u00e9ho v Tomov\u011b k\u0159esle, pousm\u00e1l se.<\/div>\n
„To je kr\u00e1sn\u00e1 ove\u010dka. Je tvoje?“ optal se a zv\u011bdav\u011b pozvedl pohled k Tomovi, kter\u00fd se zad\u00edval jeho sm\u011brem a tak\u00e9 se pousm\u00e1l.<\/div>\n
„Ano, je. Dostal jsem ji od jedn\u00e9 m\u00e9 obl\u00edben\u00e9 pacientky,“ odv\u011btil, ani\u017e by si uv\u011bdomil, co t\u00edm Billovi zp\u016fsobil. Jisk\u0159i\u010dky v jeho o\u010d\u00edch na okam\u017eik vyhasly a on posmutn\u011bl.<\/div>\n
„Aha,“ \u0161eptl a\u017e nezvykle zak\u0159iknut\u011b, i p\u0159esto v\u0161ak \u00fasm\u011bv z Tomov\u00fdch rt\u016f nezmizel. Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee to nen\u00ed tak, jak si Bill mysl\u00ed.<\/div>\n
„Dala mi ji jedna mal\u00e1 hol\u010di\u010dka, kterou jsme operovali asi p\u0159ed m\u011bs\u00edcem. M\u011bla velk\u00fd a dost zhoubn\u00fd n\u00e1dor na mozku a my j\u00ed ned\u00e1vali skoro \u017e\u00e1dn\u00e9 \u0161ance. A ona p\u0159esto bojovala. Po\u0159\u00e1d ji vid\u00edm, byla tak \u0161\u0165astn\u00e1, \u017ee m\u016f\u017ee znova \u017e\u00edt. A proto mi dala svou obl\u00edbenou ove\u010dku, jako pod\u011bkov\u00e1n\u00ed za to, \u017ee dostala dal\u0161\u00ed \u0161anci. Byla opravdu state\u010dn\u00e1,“ zamy\u0161len\u011b se pousm\u00e1l, to, co se v\u0161ak dolinulo k jeho u\u0161\u00edm, mu dokonale vyrazilo dech. P\u0159es Billovy rty p\u0159el\u00e9tnul \u00fasm\u011bv a Bill se zad\u00edval do Tomov\u00fdch o\u010d\u00ed s neskr\u00fdvan\u00fdm odhodl\u00e1n\u00edm. I on byl pevn\u011b rozhodnut\u00fd – a cht\u011bl mu to tak\u00e9 dok\u00e1zat.<\/div>\n
„Taky budu state\u010dn\u00fd a budu bojovat. Slibuji, Tome,“ pronesl odhodlan\u011b a up\u0159el sv\u016fj pohled do Tomov\u00fdch o\u010d\u00ed. Byly to pr\u00e1v\u011b ony a pr\u00e1v\u011b ten Tom, kter\u00fd mu dal v\u016fli bojovat a st\u00e1l p\u0159i n\u011bm. A pr\u00e1v\u011b proto jej Bill necht\u011bl zklamat. Po v\u010derej\u0161\u00ed noci u\u017e nebylo cesty zp\u011bt…<\/p>\n<\/div>\n
Jejich polibky se n\u011bkolik dlouh\u00fdch minut m\u00edsily s polibky toho druh\u00e9ho a oba chlapci si u\u017e\u00edvali vz\u00e1jemn\u00e9 bl\u00edzkosti a lask\u00e1n\u00ed. Slunce u\u017e za\u010d\u00ednalo stoupat na blankytn\u011b modrou oblohu a hladilo je sv\u00fdmi paprsky. Tomovy rty se odpojily od t\u011bch Billov\u00fdch a Tom se pousm\u00e1l.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 hlad?“ optal se tro\u0161ku starostliv\u011b a vid\u011bl, jak Bill pok\u00fdval hlavou. Od v\u010derej\u0161\u00edho r\u00e1na vlastn\u011b nic nejedl a tak\u00e9 u\u017e za\u010d\u00ednal poci\u0165ovat hlad. Proto se pomalu posadil na posteli a naposled se prot\u00e1hl.<\/div>\n
„Tak j\u00e1 sko\u010d\u00edm dol\u016f pro n\u011bco na sn\u00eddani, hm?“ navrhl a u\u017e u\u017e cht\u011bl z postele vst\u00e1t, setkal se v\u0161ak s protestem. \u010cernovl\u00e1sek nesouhlasn\u011b zavrt\u011bl hlavou a tak\u00e9 se posadil. Necht\u011bl si p\u0159ipadat a b\u00fdt neschopn\u00fd jen proto, \u017ee byl nemocn\u00fd. Tom se sna\u017eil a ud\u011blal toho u\u017e dost. Te\u010f byla \u0159ada na n\u011bm.<\/div>\n
„Ne ne, sn\u00eddani ud\u011bl\u00e1m j\u00e1,“ pronesl rozhodn\u011b a tak jist\u011b, a\u017e t\u00edm u Toma vyvolal \u00fadiv.<\/div>\n
„Ale ale, tak ty to um\u00ed\u0161?“ optal se s \u00fasm\u011bvem, ale i s mal\u00fdmi pochybnostmi, Bill\u016fv sebev\u011bdom\u00fd \u00fasm\u011bv mu je v\u0161ak okam\u017eit\u011b vyvr\u00e1til.<\/div>\n
„To si pi\u0161! P\u0159iprav\u00edm takovou sn\u00eddani, na kterou pan doktor jen tak nezapomene,“ lehce pol\u00edbil Toma na rty a ne\u017e se Tom nad\u00e1l, se sm\u00edchem zmizel za dve\u0159mi jeho pokoje.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Rachel<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Rachel Bly\u0161tiv\u00e9 odlesky vych\u00e1zej\u00edc\u00edch slune\u010dn\u00edch paprsk\u016f oz\u00e1\u0159ily svou z\u00e1\u0159\u00ed a jasem cel\u00e9 m\u011bsto, a\u017e dote\u010f pod nadvl\u00e1dou noci, a rann\u00edm sv\u011btlem zalily snad ka\u017edou malou uli\u010dku, ka\u017ed\u00fd tmav\u00fd kout. Pomalu se za\u010d\u00ednaly probouzet, a zat\u00edmco si letn\u00ed v\u00e1nek pohr\u00e1val s korunami<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[272],"tags":[],"class_list":["post-12815","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-vylecim-te-laskou"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12815","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=12815"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12815\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=12815"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=12815"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=12815"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}