{"id":1282,"date":"2017-05-09T16:00:00","date_gmt":"2017-05-09T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=1275"},"modified":"2017-05-09T16:00:00","modified_gmt":"2017-05-09T15:00:00","slug":"najemnik-1","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2017\/05\/09\/najemnik-1\/","title":{"rendered":"N\u00e1jemn\u00edk 1."},"content":{"rendered":"
autor: Shefifty<\/strong><\/div>\n
<\/p>\n

Dneska tady m\u00e1m pro v\u00e1s nov\u00fd p\u0159eklad, se kter\u00fdm je to tro\u0161ku slo\u017eit\u011bj\u0161\u00ed a v podstat\u011b ho tady budeme m\u00edt na \u010derno. Pov\u00eddka byla naps\u00e1na v letech 2009-11 a tenkr\u00e1t k n\u00ed autorka napsala, \u017ee si z osobn\u00edch d\u016fvod\u016f jej\u00ed p\u0159eklad nep\u0159eje. Mn\u011b to v\u0161ak p\u0159i\u0161lo jako stra\u0161n\u00e1 \u0161koda a mysl\u00edm, \u017ee si ten p\u0159eklad opravdu zaslou\u017e\u00ed. Kdy\u017e jsem se s n\u00ed ale pokou\u0161ela r\u016fzn\u00fdmi zp\u016fsoby spojit, nikdy mi neodpov\u011bd\u011bla. Proto jsem se rozhodla vz\u00edt v\u0161echna rizika na sebe a pov\u00eddku i p\u0159esto p\u0159elo\u017eit. Janule z toho p\u0159\u00edli\u0161 nad\u0161en\u00e1 nen\u00ed, tak\u017ee je to, po dlouh\u00e9 dob\u011b v\u00e1h\u00e1n\u00ed, \u010dist\u011b jen moje rozhodnut\u00ed… P\u0159esto douf\u00e1m, \u017ee si pov\u00eddku u\u017eijete, abych v\u011bd\u011bla, \u017ee to st\u00e1lo za to.<\/em><\/div>\n

Zuzu \ud83d\ude42<\/em><\/div>\n
PS: jm\u00e9no autora je vymy\u0161len\u00e9. J. :o)<\/p>\n

<\/em><\/div>\n

Bill se proch\u00e1zel vysokou tr\u00e1vou v hork\u00e9m letn\u00edm slunci. Byly to teprve \u010dty\u0159i dny z cel\u00e9ho l\u00e9ta v dom\u011b u babi\u010dky a on u\u017e byl znud\u011bn\u00fd a\u017e k slz\u00e1m. Nebylo absolutn\u011b nic, co by se tam dalo d\u011blat, jen kilometry a kilometry les\u016f, pol\u00ed a jednoho mal\u00e9ho jezera ve tvaru srdce. Babi\u010dka nem\u011bla ani kabelovou televizi, tak\u017ee se Bill za\u010dal proch\u00e1zet po okol\u00ed v zoufal\u00e9 snaze naj\u00edt n\u011bco, \u010d\u00edm by se mohl zabavit.<\/div>\n
\n

Dnes se \u0161el proj\u00edt k jezeru, ale nebyl moc velk\u00fd plavec, tak\u017ee se neobt\u011b\u017eoval vz\u00edt si s sebou plavky. Vytrhl ze zem\u011b dlouh\u00e9 st\u00e9blo tr\u00e1vy a jen tak ho ot\u00e1\u010del kolem prst\u016f, zat\u00edmco byl zahlouban\u00fd ve sv\u00fdch my\u0161lenk\u00e1ch. Chyb\u011bl mu jeho nejlep\u0161\u00edho kamar\u00e1d, stra\u0161n\u011b moc, \u200b\u200bale nem\u011bl \u0161anci p\u0159esv\u011bd\u010dit svou matku, aby mu dovolila vz\u00edt Andrease s sebou, dokonce ani jen na p\u00e1r dn\u00ed.<\/p><\/div>\n

„Tvoje babi\u010dka je u\u017e moc star\u00e1 na to, aby se zab\u00fdvala dv\u011bma dosp\u00edvaj\u00edc\u00edmi kluky,“ \u0159ekla mu matka, a to byl konec jejich diskuse.<\/div>\n
\n

Zahnul doleva kolem star\u00e9 chatr\u010de stoj\u00edc\u00ed na \u0161ikm\u00e9m kopci. Tohle m\u00edsto ho v\u017edycky d\u011bsilo, a p\u0159esto\u017ee mu p\u0159ed p\u00e1r m\u011bs\u00edci bylo sedmn\u00e1ct a byl u\u017e star\u00fd na to, aby v\u011b\u0159il na duchy, byl p\u0159esv\u011bd\u010den\u00fd, \u017ee na tom m\u00edst\u011b stra\u0161\u00ed. Tak\u017ee i za jasn\u00e9ho denn\u00edho sv\u011btla zrychloval tempo p\u0159i ka\u017ed\u00e9m pr\u016fchodu kolem.<\/p><\/div>\n

\n

Vzd\u00e1len\u00fd zvuk n\u011bkoho hraj\u00edc\u00edho na akustickou kytaru se propl\u00ed\u017eil mezi stromy a probudil Billovu zv\u011bdavost. Se\u0161el z cesty a \u0161el po svahu k m\u00edstu, kde si vzpomn\u011bl, \u017ee minul\u00fd rok vid\u011bl malebnou, ale opu\u0161t\u011bnou chalupu. Hudba s ka\u017ed\u00fdm krokem s\u00edlila, tak\u017ee v\u011bd\u011bl, \u017ee sm\u011b\u0159uje spr\u00e1vn\u00fdm sm\u011brem. M\u011bl radost, \u017ee se tam n\u011bkdo nast\u011bhoval, proto\u017ee mu to m\u00edsto p\u0159i\u0161lo kr\u00e1sn\u00e9, jak sed\u011blo mezi dv\u011bma obrovsk\u00fdmi javory, s pestrobarevn\u00fdmi kv\u011btinov\u00fdmi z\u00e1hony p\u0159ed b\u00edlou malovanou verandou, kter\u00e1 pokr\u00fdvala celou p\u0159edn\u00ed \u010d\u00e1st domu.<\/p><\/div>\n

\n
Bill spat\u0159il toho chlapce, kter\u00fd brnkal na kytaru, dlouho p\u0159edt\u00edm, ne\u017e dorazil k domu, a uc\u00edtil vzru\u0161en\u00e9 \u00fadery sv\u00e9ho srdce nad potenci\u00e1ln\u00edm kamar\u00e1dem. Chlapec ho nevid\u011bl, proto\u017ee se soust\u0159edil na struny, zat\u00edmco se pohyboval do rytmu hudby. M\u011bl dlouh\u00e9 tmav\u00e9 blond dredy sv\u00e1zan\u00e9 do p\u016fsobiv\u00e9ho cul\u00edku, a oble\u010den\u00ed, kter\u00e9 vypadalo, \u017ee pat\u0159\u00ed n\u011bkomu mnohem siln\u011bj\u0161\u00edmu, ne\u017e byl tenhle mlad\u00edk.<\/div>\n
Jak se Bill bl\u00ed\u017eil, za\u010dala u n\u011bj p\u0159evl\u00e1dat jeho plachost. Za norm\u00e1ln\u00edch okolnost\u00ed nebyl t\u00edm, kdo by se bl\u00ed\u017eil k jin\u00fdm ciz\u00edm lidem, ale byl tak osam\u011bl\u00fd a se zoufalou pot\u0159ebou spole\u010dnosti, \u017ee neuva\u017eoval nad t\u00edm, co \u0159ekne, a\u017e se tam dostane.<\/div>\n
\n

Druh\u00fd chlapec z\u0159ejm\u011b vyc\u00edtil jeho p\u0159\u00edtomnost, proto\u017ee zvedl hlavu, setkal se s Billov\u00fdma hn\u011bd\u00fdma o\u010dima a okam\u017eit\u011b svou ruku zastavil. Bl\u00fdskl po Billovi \u00fasm\u011bvem a dostal jeden nazp\u011bt, trochu m\u00e9n\u011b sebejist\u00fd.<\/p><\/div>\n

„Ahoj,“ \u0159ekl mlad\u00edk a sledoval Billa se z\u00e1jmem.<\/div>\n
„Ahoj,“ \u0159ekl Bill a hledal ve sv\u00e9m mozku n\u011bco chytr\u00e9ho, co by m\u011bl \u0159\u00edct. „Nev\u011bd\u011bl jsem, \u017ee tu n\u011bkdo bydl\u00ed.“ To se sotva po\u010d\u00edtalo za chytr\u00e9, \u017ee?<\/div>\n
Dredat\u00fd chlapec odlo\u017eil kytaru vedle sv\u00e9 \u017eidle.<\/div>\n
„Jo. Jsme tu jen j\u00e1 a m\u00e1ma,“ \u0159ekl chlapec. „Jsme tu na l\u00e9to.“<\/div>\n
\n

Jako na zavolanou se ve dve\u0159\u00edch objevila \u017eena ve st\u0159edn\u00edm v\u011bku se dv\u011bma skleni\u010dkami limon\u00e1dy a v\u0161imla si Billa stoj\u00edc\u00edho na tr\u00e1vn\u00edku.<\/p><\/div>\n

„Ach, vid\u00edm, \u017ee m\u00e1me spole\u010dnost,“ zvolala vzru\u0161en\u011b. „Dal by sis taky n\u011bjakou limon\u00e1du…?“ Zvedla obo\u010d\u00ed p\u0159i t\u00e9 ot\u00e1zce.<\/div>\n
„Bill,“ odpov\u011bd\u011bl rychle. „Ano, d\u011bkuju.“<\/div>\n
„Tak poj\u010f sem a posa\u010f se k Tomovi a j\u00e1 ti d\u00e1m sklenici. Mimochodem, j\u00e1 jsem Simone,“ \u0159ekla p\u0159\u00e1telsky a poklepala na prout\u011bnou \u017eidli, ne\u017e znovu zmizela uvnit\u0159.<\/div>\n
Bill se c\u00edtil trochu rozpa\u010dit\u011b a jako by ru\u0161il, ale ud\u011blal to, co mu bylo \u0159e\u010deno, a ukradl si zv\u011bdav\u00fd pohled na chlapce vedle sebe. Uvid\u011bl, jak Tom studuje jeho tv\u00e1\u0159, a pla\u0161e se usm\u00e1l.<\/div>\n
„Jsem r\u00e1d, \u017ee vid\u00edm, \u017ee tu \u017eije i n\u011bkdo jin\u00fd,“ \u0159ekl ten dredat\u00fd mlad\u00edk. „B\u00e1l jsem se, \u017ee tu budu cel\u00e9 l\u00e9to tr\u010det jen s m\u00e1mou.“<\/div>\n
\n

Bill si ot\u0159el vlhk\u00e9 dlan\u011b o d\u017e\u00edny. Tady ve st\u00ednu, pry\u010d od slunce, lehk\u00fd v\u00e1nek p\u0159\u00edjemn\u011b chladil a u\u017e nez\u00e1le\u017eelo na tom, \u017ee m\u011bl na sob\u011b v tak hork\u00e9m dni tmav\u00e9 oble\u010den\u00ed. Sv\u00e9 polodlouh\u00e9, \u010dern\u00e9 vlasy se mu lepily na sp\u00e1nky i \u010delo, a on si je projel rukama, aby si je odhrnul z obli\u010deje.<\/p><\/div>\n

„Jo, j\u00e1 taky. Jsem tady u babi\u010dky a\u2026,“ Bill pokr\u010dil rameny. „Za\u010d\u00edn\u00e1 b\u00fdt a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 star\u00e1, aby d\u011blala n\u011bkter\u00e9 v\u011bci.“<\/div>\n
„Ouch,“ \u0159ekl Tom soucitn\u011b.<\/div>\n
Tomova matka vy\u0161la ven s Billovou limon\u00e1dou a v\u011bnovala sv\u00e9mu synovi kr\u00e1tk\u00fd pohled, ne\u017e se nat\u00e1hla pro svou vlastn\u00ed skleni\u010dku.<\/div>\n
„Nech\u00e1m v\u00e1s dva o samot\u011b, abyste se mohli vz\u00e1jemn\u011b poznat,“ usm\u00e1la se, ne\u017e op\u011bt zmizela.<\/div>\n
Tom se za n\u00ed pobaven\u011b pod\u00edval a napil se ze sv\u00e9 sklenice, co\u017e zp\u016fsobilo, \u017ee kostky ledu v jeho limon\u00e1d\u011b o sebe zacinkaly.<\/div>\n
„Vypad\u00e1 mile,“ \u0159ekl Bill, a\u010dkoliv se s nimi ob\u011bma pr\u00e1v\u011b setkal. To teplo v \u017eenin\u00fdch o\u010d\u00edch a zp\u016fsob, jak\u00fdm se usm\u00e1la, ho okam\u017eit\u011b p\u0159inutilo si ji obl\u00edbit.<\/div>\n
„Jo, nen\u00ed tak \u0161patn\u00e1,“ usm\u00e1l se Tom.<\/div>\n
\n

Dredat\u00fd mlad\u00edk se zd\u00e1l b\u00fdt v Billov\u011b p\u0159\u00edtomnosti naprosto klidn\u00fd, ale \u010dernovlas\u00fd chlapec c\u00edtil nutk\u00e1n\u00ed cokoliv \u0159\u00edct, jen aby se vyhnuli trapn\u00e9mu tichu. Pod\u00edval se na n\u00e1stroj, kter\u00fd Tom tak opatrn\u011b polo\u017eil vedle sebe.<\/p><\/div>\n

„Hraje\u0161 opravdu dob\u0159e.“<\/div>\n
„D\u011bkuju. D\u011bl\u00e1m to u\u017e roky,“ usm\u00e1l se Tom a nat\u00e1hl se k \u010dasopisu, kter\u00fd le\u017eel na stole. „Jakmile za\u010dnu na podzim pracovat, koup\u00edm si tuhle Gibsonku.“ Oto\u010dil n\u011bkolik str\u00e1nek a uk\u00e1zal na \u017elutou kytaru, kter\u00e1 Billovi nep\u0159ipadala nijak speci\u00e1ln\u00ed, ale byla pravda, \u017ee toho o kytar\u00e1ch p\u0159\u00edli\u0161 nev\u011bd\u011bl.<\/p>\n

Kdy\u017e se k druh\u00e9mu chlapci naklonil, aby se pod\u00edval bl\u00ed\u017e, jejich ruce se dotkly a Bill se nen\u00e1padn\u011b odt\u00e1hl. Zd\u00e1lo se, \u017ee Tom si toho ani nev\u0161iml a d\u00e1l posv\u00e1tn\u011b z\u00edral do \u010dasopisu. Bill se odv\u00e1\u017eil d\u016fkladn\u011bji zkoumat jeho tv\u00e1\u0159. Jeho k\u016f\u017ee byla op\u00e1len\u00e1, tak\u017ee musel tr\u00e1vit spoustu \u010dasu venku, pomyslel si Bill. \u0160pi\u010dka jeho nosu m\u011bla m\u00edrnou k\u0159ivku, o kter\u00e9 si Bill myslel, \u017ee mu d\u00e1v\u00e1 chlapeck\u00fd vzhled, ale v\u011bc, kter\u00e1 upoutala jeho pozornost, byly ty dlouh\u00e9, hust\u00e9 \u0159asy, lemuj\u00edc\u00ed jeho tmav\u011b hn\u011bd\u00e9 o\u010di pod tmav\u00fdm obo\u010d\u00edm.<\/div>\n

Kdy\u017e Tom zvedl hlavu, Bill byl p\u0159isti\u017een p\u0159i z\u00edr\u00e1n\u00ed a rychle odvr\u00e1til pohled a usrkl si sv\u00e9 limon\u00e1dy. Tom \u010dasopis odlo\u017eil a napodobil ho, upil ze sv\u00e9 vlastn\u00ed sklenice.<\/div>\n
\n

„Taky jsi zrovna dokon\u010dil \u0161kolu?“ Zeptal se Tom a Billovi se ulevilo, \u017ee druh\u00fd chlapec na\u010dal n\u011bjak\u00e9 t\u00e9ma.<\/p><\/div>\n

„Ne, je\u0161t\u011b mi jeden rok chyb\u00ed.“<\/div>\n
„Tak\u017ee jsem o rok star\u0161\u00ed ne\u017e ty,“ usm\u00e1l se Tom. „Te\u010f v z\u00e1\u0159\u00ed mi bude osmn\u00e1ct.“<\/div>\n
„Mn\u011b bylo sedmn\u00e1ct v b\u0159eznu, tak\u017ee jsi star\u0161\u00ed jen o \u0161est m\u011bs\u00edc\u016f,“ u\u0161kl\u00edbl se Bill.<\/div>\n
Tom se ve sv\u00e9 \u017eidli op\u0159el a v\u011bnoval Billovi pomal\u00fd, tajemn\u00fd \u00fasm\u011bv, co\u017e zp\u016fsobilo, \u017ee Bill z n\u011bjak\u00e9ho nezn\u00e1m\u00e9ho d\u016fvodu z\u010dervenal. „Jo, ale t\u011bch \u0161est m\u011bs\u00edc\u016f d\u011bl\u00e1 ten velk\u00fd rozd\u00edl, proto\u017ee a\u017e skon\u010d\u00ed l\u00e9to, nebudu muset zase tr\u010det ve \u0161kole.“<\/div>\n
„Jo, h\u00e1d\u00e1m, \u017ee m\u00e1\u0161 pravdu,“ \u0159ekl Bill s \u00fasm\u011bvem. „Tak\u017ee \u017e\u00e1dn\u00e1 vysok\u00e1 \u0161kola?“<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 pozd\u011bji. Nejd\u0159\u00edv si chci vyd\u011blat n\u011bjak\u00e9 pen\u00edze. Krom\u011b toho, pr\u00e1v\u011b te\u010f je mi z u\u010den\u00ed tak \u0161patn\u011b, \u017ee pot\u0159ebuju n\u011bjakou zm\u011bnu.“<\/div>\n
„Odkud jsi?“ Cht\u011bl v\u011bd\u011bt Bill.<\/div>\n
„Bydl\u00edm kousek od San Diega,“ \u0159ekl Tom.<\/div>\n
San Diego? To bylo v podstat\u011b na druh\u00e9 stran\u011b zem\u011b, nebo alespo\u0148 n\u011bkolik st\u00e1t\u016f odsud. Vysv\u011btlovalo to v\u0161ak, pro\u010d byl Tom takhle op\u00e1len\u00fd.<\/div>\n
„To je p\u011bkn\u011b daleko,“ \u0159ekl Bill a poc\u00edtil z\u00e1blesk smutku, \u017ee a\u017e l\u00e9to skon\u010d\u00ed, u\u017e toho mlad\u00edka nejsp\u00ed\u0161 nikdy znovu neuvid\u00ed.<\/div>\n
„To mi pov\u00eddej,“ zasm\u00e1l se Tom. „Sestra m\u00e9 m\u00e1my si vzala chl\u00e1pka odsud a o\u0161kliv\u011b spadla a zlomila si nohu, tak\u017ee j\u00ed mamka pom\u00e1h\u00e1, zat\u00edmco ona poskakuje o berl\u00edch.“<\/div>\n
„A tys byl p\u0159inucen p\u0159ijet taky?“ Bill se usm\u00e1l.<\/div>\n
„Ne, ne \u00fapln\u011b p\u0159inucen, ale m\u00e1ma to cht\u011bla, a j\u00e1 jsem si myslel, \u017ee by bylo vzru\u0161uj\u00edc\u00ed poznat nov\u00e9 m\u00edsto,“ \u0159ekl Tom a pot\u0159\u00e1sl hlavou. „Kdybych v\u011bd\u011bl, \u017ee to bude n\u011bkde na konci sv\u011bta, mo\u017en\u00e1 bych se rozhodl jinak.“<\/div>\n
S t\u00edm se Bill mohl ztoto\u017enit, ale z\u00e1rove\u0148 se mu ulevilo, \u017ee tam Tom byl. Bez n\u011bj by tam na m\u00edle daleko nebyl nikdo v jeho v\u011bku.<\/div>\n
\n

Zd\u00e1lo se, jako by slova z Tomov\u00fdch \u00fast prost\u011b sama proudila, a Bill se sm\u00e1l a zjistil, \u017ee si u\u017e\u00edv\u00e1 \u010das str\u00e1ven\u00fd se sv\u00fdm nov\u00fdm kamar\u00e1dem. Dredat\u00fd mlad\u00edk byl velmi odli\u0161n\u00fd od Andrease, kter\u00fd byl v mnoha ohledech stejn\u00fd jako Bill. Ani jeden z nich nebyl tak otev\u0159en\u00fd a p\u0159\u00edm\u00fd, ale bylo to n\u011bco, co Bill obdivoval a tajn\u011b si p\u0159\u00e1l, aby se v t\u00e9 oblasti mohl taky trochu rozvinout.<\/p><\/div>\n

Dal\u0161\u00ed v\u011bc na Tomovi byla, \u017ee se zd\u00e1l b\u00fdt t\u00e9m\u011b\u0159 koketn\u00ed, jak Billovi neust\u00e1le pos\u00edlal \u00fasm\u011bvy nebo na n\u011bj mrkal. Bylo to ur\u010dit\u011b ne\u00famysln\u00e9, stejn\u011b jako zp\u016fsob, jak\u00fdm Tomovy o\u010di nev\u011bdomky klouzaly z Billova obli\u010deje dol\u016f na jeho t\u011blo, zat\u00edmco si jazykem pohr\u00e1val s krou\u017ekem ve spodn\u00edm rtu. P\u0159esto to Billovi zp\u016fsobovalo v b\u0159i\u0161e zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pocit, kter\u00fd nedok\u00e1zal zcela identifikovat. Mo\u017en\u00e1 to bylo d\u00edky Tomovu o\u010dividn\u00e9mu sebev\u011bdom\u00ed. Bill si p\u0159\u00e1l, aby od n\u011bj n\u011bco z toho pochytil. Bylo by skv\u011bl\u00e9 b\u00fdt tak sebejist\u00fd, jako se zd\u00e1l b\u00fdt Tom.<\/div>\n
\n

Dopil to, co zb\u00fdvalo z jeho limon\u00e1dy, pr\u00e1v\u011b kdy\u017e Simone vy\u0161la ven s kl\u00ed\u010di od auta v jedn\u00e9 ruce a s kabelkou ve druh\u00e9.<\/p><\/div>\n

„Jsi p\u0159ipraven\u00fd na cestu, zlat\u00ed\u010dko?“ Zeptala se Toma, a on i Bill se z\u00e1rove\u0148 zvedli ze \u017eidl\u00ed.<\/div>\n
„Jo, dob\u0159e.“ Oto\u010dil se k Billovi. „V\u017edycky pot\u0159ebuje siln\u00e9ho chlapa na n\u00e1kupy,“ u\u0161kl\u00edbl se. „Cht\u011bl bys p\u0159ij\u00edt i z\u00edtra?“<\/div>\n
„Jasn\u011b,“ \u0159ekl Bill a sna\u017eil se nezn\u00edt p\u0159\u00edli\u0161 nad\u0161en\u011b. M\u00e1vl na rozlou\u010denou a roze\u0161el se sm\u011brem dom\u016f, nyn\u00ed s lehk\u00fdm poskakov\u00e1n\u00edm ve sv\u00e9m kroku.<\/p>\n

autor: Shefifty<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Shefifty Dneska tady m\u00e1m pro v\u00e1s nov\u00fd p\u0159eklad, se kter\u00fdm je to tro\u0161ku slo\u017eit\u011bj\u0161\u00ed a v podstat\u011b ho tady budeme m\u00edt na \u010derno. Pov\u00eddka byla naps\u00e1na v letech 2009-11 a tenkr\u00e1t k n\u00ed autorka napsala, \u017ee si z osobn\u00edch d\u016fvod\u016f jej\u00ed<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[672],"tags":[],"class_list":["post-1282","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-najemnik"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1282","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1282"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1282\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1282"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1282"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1282"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}