{"id":12839,"date":"2009-12-16T18:30:00","date_gmt":"2009-12-16T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=12809"},"modified":"2009-12-16T18:30:00","modified_gmt":"2009-12-16T17:30:00","slug":"hate-you-for-lovin-me-28","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/12\/16\/hate-you-for-lovin-me-28\/","title":{"rendered":"Hate you for lovin‘ me 28."},"content":{"rendered":"
autor: Ketty<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
Secrets of the night<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Dave pova\u017eoval s\u00e1m sebe za dobr\u00e9ho producenta a organiz\u00e1tora, a v\u016fbec nebyl zvykl\u00fd, aby mu jeho pl\u00e1ny nevych\u00e1zely. A to byl ten hlavn\u00ed d\u016fvod, pro\u010d dnes str\u00e1vil nejm\u00e9n\u011b hodinu \u010dasu t\u00edm, \u017ee st\u00e1le dokola opakoval v\u011btu: „To prost\u011b nen\u00ed mo\u017en\u00e9!“ Dal\u0161\u00ed hodinu t\u00edm, \u017ee obvolal m\u00e9dia a sna\u017eil se vynutit si ur\u010dit\u00e9 sn\u00edmky zp\u011bt, a b\u00fdvalo by se mu to snad i poda\u0159ilo, nebo\u0165 za ta l\u00e9ta u\u017e m\u011bl vyzkou\u0161en\u00e9 sv\u00e9 metody\u2026 nakonec si ale \u0159ekl, \u017ee za tolik vyhozen\u00fdch pen\u011bz mu to nestoj\u00ed\u2026 stejn\u011b je nem\u016f\u017ee podplatit v\u0161echny, a n\u011bkter\u00e9 ty fotky se stejn\u011b dostanou ven\u2026 tomu u\u017e prost\u011b nezabr\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
Od t\u00e9 doby, co Peter Daveovi vypov\u011bd\u011bl, co se stalo v klubu, \u017e\u00e1dn\u00fd z \u010dlen\u016f t\u00fdmu u\u017e se neodv\u00e1\u017eil na n\u011bj promluvit, nebo\u0165 Dave p\u016fsobil dojmem, \u017ee ka\u017edou chv\u00edli vybuchne\u2026 a v tu chv\u00edli mu \u017e\u00e1dn\u00fd z jeho zam\u011bstnanc\u016f necht\u011bl b\u00fdt po ruce. Jedin\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed bylo, \u017ee ti, na kter\u00e9 Dave tou\u017eil k\u0159i\u010det ze v\u0161ech nejv\u00edc, se d\u00e1vno systematicky st\u00e1hli do horn\u00edch pater hotelu.<\/div>\n
S\u00e1m byl doopravdy zv\u011bdav\u00fd, jestli se jim z tohohle je\u0161t\u011b poda\u0159\u00ed vykroutit. St\u00e1le p\u0159esn\u011b nev\u011bd\u011bl, jak to v klubu vypadalo, podle toho, co mu \u0159ekl Peter, a toho, jak se cel\u00fd t\u00fdm tv\u00e1\u0159il, to doopravdy nemohlo dopadnout dob\u0159e. Dave nal\u00e9hav\u011b pot\u0159eboval mluvit se sv\u00fdm pr\u00e1vn\u00edkem, kdy\u017e se v\u0161ak Franka pokou\u0161el dovolat po\u010dtvrt\u00e9, vyslechl si tak maxim\u00e1ln\u011b, jestli se n\u00e1hodou nezbl\u00e1znil, \u017ee jsou skoro t\u0159i hodiny r\u00e1no, a je\u0161t\u011b n\u011bkolik nep\u0159\u00edli\u0161 slu\u0161n\u00fdch slov, a nakonec byl nucen sm\u00ed\u0159it se s t\u00edm, \u017ee s pr\u00e1vn\u00edkem si bude muset promluvit pozd\u011bji.<\/div>\n
<\/div>\n
„Georgu, Gustave\u2026 poj\u010fte sem,“ lusknul roz\u010dilen\u011b prsty sm\u011brem k jmenovan\u00fdm a pohodil hlavou ke stolu, u kter\u00e9ho sed\u011bl. G\u00e9\u010dka byli z\u0159ejm\u011b zabran\u00ed do jak\u00e9hosi zaujat\u00e9ho rozhovoru; kdy\u017e post\u0159ehli, \u017ee je Dave vol\u00e1, jen se na sebe pod\u00edvali a p\u0159e\u0161li k n\u011bmu.<\/div>\n
„Pov\u011bzte mi\u2026 jak to p\u016fsobilo na v\u00e1s? Je to takov\u00e1 katastrofa, jakou z toho v\u0161ichni d\u011blaj?“ vychrlil na n\u011b netrp\u011bliv\u011b.<\/div>\n
„No\u2026 \u0159ekl bych, \u017ee docela jo\u2026 tohle u\u017e se jen tak nevysv\u011btl\u00ed\u2026 Nech\u00e1pu, co to do nich vjelo\u2026“ pokr\u010dil Georg rameny, Gustav vedle n\u011bj jen p\u0159ikyvoval.<\/div>\n
„To je v prdeli\u2026“ zamumlal Dave sp\u00ed\u0161e s\u00e1m pro sebe a znovu se obr\u00e1til k hudebn\u00edk\u016fm. „Je\u0161t\u011b jedna v\u011bc\u2026 co David? Kde byl David, kdy\u017e se ti dva l\u00edbali? A kde je v\u016fbec te\u010f?“<\/div>\n
„David? Toho jsem si v\u016fbec nev\u0161iml, kde byl\u2026 Ty ano?“ obr\u00e1til se Georg ke Gustavovi.<\/div>\n
„Ne, netu\u0161\u00edm, kde byl\u2026“ zavrt\u011bl Gustav hlavou. „A te\u010f\u2026 bude pravd\u011bpodobn\u011b na pokoji. Pom\u00e1hal Billovi nahoru, proto\u017ee\u2026 Bill tak trochu nebyl schopn\u00fd se pohybovat,“ uchechtl se Georg.<\/div>\n
„Tak\u017ee ho David bral na pokoj. Ale u\u017e ho, p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, ulo\u017eil\u2026 m\u011bl by b\u00fdt u sebe.“<\/div>\n
„Fajn,“ pok\u00fdval hlavou Dave. „Ten mi to taky hezky v\u0161echno vysv\u011btl\u00ed, m\u011bl je hl\u00eddat! Tohle by se v\u016fbec nemuselo st\u00e1t\u2026 vrt\u011bl hlavou, a kdy\u017e vzhl\u00e9dl, uvid\u011bl nep\u0159\u00edli\u0161 p\u0159\u00edjemn\u00e9 v\u00fdrazy ve tv\u00e1\u0159\u00edch G\u00e9\u010dek.<\/div>\n
\n
„Co je?“ ohradil se.<\/div>\n
„David by je hl\u00eddat nemusel, kdybys jim nenak\u00e1zal, \u017ee musej p\u0159edst\u00edrat tuhle pitomost!“ vy\u010detl mu Gustav – musel k tomu sb\u00edrat odvahu cel\u00fd ve\u010der.<\/div>\n
„Co\u017ee? J\u00e1 po nich necht\u011bl, aby si to div nerozdali na ve\u0159ejnosti, a je\u0161t\u011b k tomu s takov\u00fdm zakon\u010den\u00edm\u2026 nen\u00ed to moje vina!“ br\u00e1nil se Dave. Naprosto ho p\u0159ekvapilo, \u017ee to n\u011bkdo chce d\u00e1vat za vinu jemu\u2026 on s t\u00edm p\u0159ece nem\u011bl nic spole\u010dn\u00e9ho\u2026 on to akor\u00e1t bude muset cel\u00e9 \u0159e\u0161it\u2026 Jak nevd\u011b\u010dn\u00e1 pozice\u2026<\/div>\n
„Nikdy by je nic takov\u00fdho ani nenapadlo, kdyby to nemuseli p\u0159edst\u00edrat\u2026 Cel\u00fd to v\u016f\u010di nim bylo d\u011bsn\u011b nespravedliv\u00fd\u2026“ p\u0159izvukoval kamar\u00e1dovi Georg. Prob\u00edrali to spolu cel\u00fd ve\u010der, a te\u010f kone\u010dn\u011b p\u0159i\u0161la chv\u00edle, \u0159\u00edct to Daveovi do o\u010d\u00ed. Probl\u00e9m byl v tom, \u017ee Dave byl u\u017e bez jejich r\u00fdp\u00e1n\u00ed vyto\u010den\u00fd na nejvy\u0161\u0161\u00ed m\u00edru, a te\u010f opravdu p\u016fsobil dojmem, \u017ee tolik emoc\u00ed jeho t\u011blo nem\u016f\u017ee pobrat. Ani\u017e by se na sebe pod\u00edvali, Gustav s Georgem ve stejn\u00fd moment ud\u011blali krok dozadu, nebo\u0165 Dave vypadal, \u017ee se ka\u017edou chv\u00edli za\u010dne \u0159\u00eddit heslem p\u00edsni\u010dky, kterou s chlapci produkoval jako prvn\u00ed – k\u0159i\u010d.<\/div>\n
„J\u00e1 jim dal na v\u00fdb\u011br! Mohli \u0159\u00edct ne! A v\u016fbec, tomuhle nem\u016f\u017eete rozum\u011bt, to je marketing. Va\u0161e pr\u00e1ce je hr\u00e1t koncerty a nahr\u00e1vat c\u00e9d\u00e9\u010dka – do tohohle v\u00e1m v\u016fbec nic<\/em> nen\u00ed!“ rozk\u0159ikl se na n\u011b, a\u017e se po n\u011bm ostatn\u00ed v m\u00edstnosti za\u010dali ot\u00e1\u010det. Georg s Gustavem si jen vym\u011bnili pohledy, kter\u00e9 jasn\u011b \u0159\u00edkaly: „Co jsem ti \u0159\u00edkal?“ a rad\u011bji odkr\u00e1\u010deli zp\u011bt k hotelov\u00e9mu baru, od kter\u00e9ho je Dave p\u0159edt\u00edm vyt\u00e1hl.<\/div>\n
<\/div>\n
P\u0159eci jenom – jedno pozitivum ten Dave\u016fv v\u00fdbuch m\u011bl – c\u00edtil se te\u010f o n\u011bco l\u00edp. M\u011bl by j\u00edt nahoru a se\u0159vat Billa nebo Davida, a bylo by mu \u00fapln\u011b skv\u011ble.<\/div>\n
Vy\u0159\u00eddil je\u0161t\u011b n\u011bkolik neodkladn\u00fdch telefon\u00e1t\u016f, a pak u\u017e se kone\u010dn\u011b odebral do horn\u00edch pater hotelu. Kdy\u017e proch\u00e1zel zd\u00e1nliv\u011b nekone\u010dnou chodbou, zamyslel se nad t\u00edm, co mu Georg \u0159ekl. \u017de by se snad do sebe dvoj\u010data\u2026 nebo sp\u00ed\u0161e Bill do Toma, zamiloval jen proto, \u017ee to m\u011bli od n\u011bj nak\u00e1zan\u00e9? To bylo p\u0159eci divn\u00e9, nemohlo to b\u00fdt t\u00edm\u2026 Byl tak zaujat\u00fd vlastn\u00edmi my\u0161lenkami, \u017ee se doopravdy vyd\u011bsil, kdy\u017e zvedl zrak a p\u0159\u00edmo p\u0159ed n\u00edm byly doko\u0159\u00e1n otev\u0159en\u00e9 dve\u0159e do jak\u00e9hosi pokoje. Kdo by proboha nech\u00e1val otev\u0159en\u00e9 dve\u0159e? Tohle patro bylo cel\u00e9 vyhrazen\u00e9 pro jejich team, tak\u017ee to musel b\u00fdt pokoj n\u011bkoho z nich. Obe\u0161el dve\u0159e a pohl\u00e9dl na tabulku na jejich p\u0159edn\u00ed stran\u011b. 102. Jist\u011b, Tokio Hotel 101 – 104 – nejluxusn\u011bj\u0161\u00ed pokoje\u2026 tohle bude ur\u010dit\u011b Tom\u016fv pokoj. Tak pro\u010d proboha nech\u00e1v\u00e1 otev\u0159en\u00e9 dve\u0159e?<\/div>\n
<\/div>\n
Vypadalo to, \u017ee pokoj byl pr\u00e1zdn\u00fd\u2026 Dave zat\u0159epal hlavou. Pro\u010d se t\u00edm tak zab\u00fdv\u00e1? M\u016f\u017ee mu to p\u0159eci b\u00fdt jedno\u2026 S lhostejn\u00fdm \u00fa\u0161klebkem na tv\u00e1\u0159i cht\u011bl vyrazit d\u00e1l, ihned se ale zastavil znovu, nebo\u0165 dve\u0159e hned vedle Tomova pokoje byly pootev\u0159en\u00e9. Co ty lidi dneska d\u011blaj? Davea to z n\u011bjak\u00e9ho d\u016fvodu roz\u010dilovalo. Tohle byl ur\u010dit\u011b Bill\u016fv pokoj, hned vedle Tomova, bylo to jist\u00e9\u2026 To je doma nenau\u010dili zav\u00edrat? Dave u\u017e cht\u011bl j\u00edt d\u00e1l, a kone\u010dn\u011b se dostat ke dve\u0159\u00edm sv\u00e9ho vlastn\u00edho pokoje, kdy\u017e zpoza t\u011bch pootev\u0159en\u00fdch dve\u0159\u00ed zaslechl jak\u00e9si hlasy. Co to bylo? \u017de by tam je\u0161t\u011b st\u00e1le byl David a pokou\u0161el se Billa ulo\u017eit? To by se mu ov\u0161em n\u00e1ramn\u011b hodilo, oba na jednom m\u00edst\u011b, dv\u011b mouchy jednou ranou, mohl by na n\u011b k\u0159i\u010det spole\u010dn\u011b. Zvuky zevnit\u0159 se st\u00e1le neti\u0161ily a Dave u\u017e u\u017e cht\u011bl vz\u00edt za kliku a bez ohl\u00e1\u0161en\u00ed vstoupit, kdy\u017e si tedy neum\u00ed zav\u00edrat, kdy\u017e vtom se ozval zvuk je\u0161t\u011b hlasit\u011bj\u0161\u00ed a z\u0159eteln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e byl p\u0159edchoz\u00ed, a v tu chv\u00edli Daveovi do\u0161lo, co to vlastn\u011b sly\u0161\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
Proboha, on si to tam s n\u011bk\u00fdm rozd\u00e1val! On m\u011bl odvahu si to po dne\u0161n\u00ed noci je\u0161t\u011b\u2026 Dave se zarazil. Sklouzl pohledem ke dve\u0159\u00edm Tomova pokoje. Byly otev\u0159en\u00e9 doko\u0159\u00e1n. Dave se znovu zaposlouchal do sten\u016f vych\u00e1zej\u00edc\u00edch zpoza Billov\u00fdch pootev\u0159en\u00fdch dve\u0159\u00ed\u2026 To snad nebylo mo\u017en\u00e9\u2026 Co ho je\u0161t\u011b \u010dek\u00e1 za p\u0159ekvapen\u00ed? S nejvy\u0161\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost\u00ed si to Bill pr\u00e1v\u011b rozd\u00e1val se sv\u00fdm promiskuitn\u00edm dvoj\u010detem, to byl doopravdy vrchol dne\u0161n\u00ed \u0161\u00edlen\u00e9 noci. To se mu snad jenom zd\u00e1\u2026 Tak\u017ee v\u0161echny ty \u00fachyln\u00fd holky m\u011bly pravdu\u2026 mezi t\u011bma dv\u011bma doopravdy n\u011bco bylo. To vysv\u011btlovalo to Billovo jedn\u00e1n\u00ed ve Felixovi\u2026 Dave se m\u00e1lem sk\u00e1cel, kdy\u017e mu to do\u0161lo. St\u00e1l tam uprost\u0159ed hotelov\u00e9 chodby, b\u00edl\u00fd jako st\u011bna, a nebyl schopn\u00fd se pohnout. Jen naslouchal tlumen\u00fdm zvuk\u016fm zu\u0159iv\u00e9ho sexu, kter\u00e9 zna\u010dily, \u017ee u\u017e se cel\u00fd styk ch\u00fdl\u00ed ke konci, a Dave se v\u0161\u00ed silou sna\u017eil vymyslet, co s t\u00edm. M\u011bl by j\u00edt dovnit\u0159 a skoncovat s t\u00edm? M\u011bl by si j\u00edt lehnout a d\u011blat, \u017ee nic nesly\u0161el? Nebo by jim m\u011bl naopak o sv\u00e9m objevu \u0159\u00edct a pohrozit jim, \u017ee s kapelou bude konec, pokud toho ihned nenechaj\u00ed? Anebo by toho naopak mohl vyu\u017e\u00edt, napadlo ho. Mezit\u00edm Tom\u016fv t\u00e1hl\u00fd sten ohl\u00e1sil, \u017ee dvoj\u010data skon\u010dila se svou aktivitou. Krom\u011b toho tak\u00e9 ohl\u00e1sil, \u017ee se Dave se sv\u00fdm odhadem nem\u00fdlil – byl to Tom\u016fv hlas, nebylo pochyb.<\/div>\n
Ze v\u0161eho nejd\u0159\u00edv by se tedy Dave m\u011bl od onoho pokoje vzd\u00e1lit co nejv\u00edc, ne\u017e se ale sta\u010dil n\u011bjak vzpamatovat a pohnout se, p\u0159ekvapil ho nejv\u011bt\u0161\u00ed \u0161ok tohoto ve\u010dera\u2026 A Dave se jen modlil, aby u\u017e byl posledn\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
\u00b0\u00b0\u00b0\u00b0<\/div>\n
<\/div>\n
David u\u017e n\u011bjakou chv\u00edli soupe\u0159il se sebou sam\u00fdm – jeho vnit\u0159n\u00ed hlas ho \u010d\u00edm d\u00e1l t\u00edm z\u0159eteln\u011bji nab\u00e1dal, aby ihned opustil m\u00edstnost, ve kter\u00e9 se pr\u00e1v\u011b nach\u00e1zel, a na celou dne\u0161n\u00ed noc se pokusil zapomenout; bylo v\u0161ak t\u011b\u017ek\u00e9 uposlechnout, kdy\u017e v\u00e1m v u\u0161\u00edch zn\u011bly nekontrolovateln\u00e9 \u0161tkav\u00e9 vzlyky pr\u00e1v\u011b trestan\u00e9ho devaten\u00e1ctilet\u00e9ho chlapce a pomstychtiv\u00e9 vzru\u0161en\u00e9 vzdechy jeho bratra.<\/div>\n
David spr\u00e1vn\u011b odhadl, \u017ee jejich styk se bl\u00ed\u017e\u00ed ke konci, Tomovy hlubok\u00e9 povzdechy se zrychlovaly a byly \u010d\u00edm d\u00e1l t\u00edm hlasit\u011bj\u0161\u00ed, a\u017e kone\u010dn\u011b p\u0159e\u0161ly v jeden t\u00e1hl\u00fd sten, doprov\u00e1zen\u00fd Billov\u00fdm p\u0159ekvapen\u00fdm zalap\u00e1n\u00edm po dechu, jak ho nejsp\u00ed\u0161 naplnilo Tomovo vyvrcholen\u00ed. Chv\u00edli bylo sly\u0161et jen Tomovo hlubok\u00e9 oddechov\u00e1n\u00ed a sk\u0159\u00edp\u011bn\u00ed matrace, jak zpod sebe nejsp\u00ed\u0161 Billa kone\u010dn\u011b osvobodil, a pak pokoj op\u011bt zaplnil Bill\u016fv hysterick\u00fd pl\u00e1\u010d\u2026 David ho je\u0161t\u011b nikdy neza\u017eil v takov\u00e9mhle stavu, hlasit\u011b vzlykal, a\u017e se ani nemohl po\u0159\u00e1dn\u011b nadechnout a d\u00edky tlumenosti jeho i tak dost hlasit\u00fdch vzlyk\u016f, David usoudil, \u017ee m\u011bl hlavu zabo\u0159enou v pol\u0161t\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„Nech toho divad\u00fdlka, bu\u010f tak hodnej,“ obo\u0159il se na n\u011bj Tom po chv\u00edli.<\/div>\n
Bill se v\u0161ak ani n\u00e1hodou neuti\u0161il, ba sp\u00ed\u0161e naopak.<\/div>\n
„V\u017edy\u0165 tohle je p\u0159esn\u011b to, o co ti celou dobu \u0161lo nebo ne?“ optal se ho Tom posm\u011b\u0161n\u011b a vypadalo to, \u017ee tentokr\u00e1t se mu Bill i pokus\u00ed odpov\u011bd\u011bt, ale zda m\u011bl Tom pravdu nebo ne, to u\u017e se David nedozv\u011bd\u011bl, nebo\u0165 v tu samou chv\u00edli se Tom podle v\u0161eho zvedl z postele a zvuky bl\u00ed\u017e\u00edc\u00edch se krok\u016f Davida donutily ihned zmizet.<\/div>\n
Tak ti\u0161e, jak dok\u00e1zal, rozev\u0159el pootev\u0159en\u00e9 dve\u0159e a stejn\u00fdm zp\u016fsobem je za sebou i znovu p\u0159iv\u0159el. Srdce m\u011bl v tu chv\u00edli a\u017e v krku\u2026 kdyby se n\u011bkdo jen dozv\u011bd\u011bl, \u017ee tam celou tu dobu st\u00e1l\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
„Davide?!“ David vyd\u011b\u0161en\u011b nadsko\u010dil. Krve by se v n\u011bm v tu chv\u00edli nedo\u0159ezal. Obr\u00e1til hlavu doleva a spat\u0159il p\u0159esn\u011b toho \u010dlov\u011bka, kter\u00e9ho si p\u0159\u00e1l vid\u011bt nejm\u00ed\u0148 – Dave.<\/div>\n
Dave p\u016fsobil nem\u00e9n\u011b \u0161okovan\u011b, jak si p\u0159ipadal David s\u00e1m, nevydr\u017eelo mu to v\u0161ak dlouho. Bled\u00e1 barva jeho obli\u010deje se rychle m\u011bnila na rozzu\u0159enou rudou a jedin\u00e9 Davidovo \u0161t\u011bst\u00ed bylo, \u017ee ani jeho kolega si nep\u0159\u00e1l b\u00fdt dvoj\u010daty odhalen, tak\u017ee kdy\u017e se zpoza pootev\u0159en\u00fdch dve\u0159\u00ed ozvaly p\u0159ibli\u017euj\u00edc\u00ed se kroky, strhl Dave Davida stranou a nevysv\u011btlitelnou rychlost\u00ed ho nacpal do vlastn\u00edho pokoje na druh\u00e9 stran\u011b chodby.<\/div>\n
Sotva za nimi cvakly dve\u0159e, kone\u010dn\u011b se Dave rozk\u0159ikl na kolegu.<\/div>\n
„M\u016f\u017ee\u0161 mi vysv\u011btlit, co jsi tam proboha d\u011blal?!“<\/div>\n
„J\u00e1\u2026 j\u00e1 jen\u2026“ zakoktal David. „Byl jsem ulo\u017eit Billa, jemu bylo \u0161patn\u011b\u2026“ vysv\u011btloval zmaten\u011b a st\u00e1le mu je\u0161t\u011b nedoch\u00e1zelo, co se to pr\u00e1v\u011b stalo.<\/div>\n
„Tak ulo\u017eit Billa, ano? Kdy\u017e jste se z Felixe vr\u00e1tili nejm\u00ed\u0148 p\u0159ed dv\u011bma hodinama\u2026 p\u011bkn\u00fd, Davide, v\u00edm, co se v tom pokoji d\u011blo, jejich hlasy je\u0161t\u011b pozn\u00e1m, a i to je\u2026 m\u00edrn\u011b \u0159e\u010deno \u0161okuj\u00edc\u00ed\u2026 Ale ze v\u0161eho nejv\u00edc m\u011b udivuje, co jsi tam proboha d\u011blal ty<\/em>?“ Dave se pokou\u0161el mluvit klidn\u011b, nijak zvl\u00e1\u0161\u0165 se mu to v\u0161ak neda\u0159ilo.<\/div>\n
David sv\u011bsil hlavu. Z tohohle u\u017e se nem\u011bl \u0161anci vykroutit.<\/div>\n
„Tak dob\u0159e\u2026 Byl jsem ulo\u017eit Billa, potom jsem odch\u00e1zel, a najednou kolem m\u011b prolet\u011bl Tom, ani si m\u011b nev\u0161iml a za\u010dal na Billa n\u011bco k\u0159i\u010det\u2026 a pak\u2026“ David zrudl ve tv\u00e1\u0159\u00edch.<\/div>\n
„V\u00edm co\u2026 A ty jsi \u010dirou n\u00e1hodou zapomn\u011bl odej\u00edt, p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m\u2026?“ David se vyhnul Daveovu ostr\u00e9mu pohledu.<\/div>\n
„No\u2026“ sklopil hlavu k zemi.
„Tak n\u011bjak\u2026“ p\u0159ik\u00fdvl nakonec a instinktivn\u011b si dal ruce p\u0159ed obli\u010dej pro p\u0159\u00edpad, \u017ee by Davea napadlo ventilovat sv\u016fj zjevn\u00fd vztek fyzicky.<\/div>\n
„To nemysl\u00ed\u0161 v\u00e1\u017en\u011b?! Ty jsi mi nerozum\u011bl, co by se mohlo st\u00e1t, kdybys s t\u00edm neskoncoval?“ Dave poc\u00edtil zna\u010dnou \u00falevu, kdy\u017e mohl kone\u010dn\u011b n\u011bkoho se\u0159vat.<\/div>\n
„Rozum\u011bl, jen\u017ee-„<\/div>\n
„Jen\u017ee co? V\u016fbec ti nen\u00ed blb\u00fd poslouchat sv\u00fd sotva dosp\u011bl\u00fd sv\u011b\u0159ence, jak si to spolu rozd\u00e1vaj?!“<\/div>\n
David se mu sna\u017eil odpov\u011bd\u011bt, Dave v\u0161ak pokra\u010doval d\u00e1l.<\/div>\n
„Tak\u017ee te\u010f m\u011b poslouchej! M\u00e1m toho akor\u00e1t tak dost! Akce ve Felixovi je cel\u00e1 zka\u017een\u00e1 a v\u016fbec bych se nedivil, kdybys na tom m\u011bl z\u00e1sluhy ty\u2026 jak by Billa samotn\u00fdho n\u011bco takov\u00fdho napadlo\u2026 A jak jsem ti \u0159\u00edkal – nen\u00ed mo\u017en\u00e9 tady pracovat, kdy\u017e m\u00e1me mezi sebou n\u011bco takov\u00e9ho\u2026 Co se t\u011bch dvou t\u00fd\u010de, po\u0159\u00e1d tomu je\u0161t\u011b nejsem schopn\u00fd uv\u011b\u0159it, ale ty\u2026 \u0158\u00edkal jsem ti to u\u017e jednou a dodr\u017e\u00edm to – jsem ochotn\u00fd zatajit tv\u00e9 d\u016fvody, pokud d\u00e1\u0161 do dvou dn\u016f dobrovoln\u011b v\u00fdpov\u011b\u010f.“<\/div>\n
David ho vyd\u011b\u0161en\u011b p\u0159eru\u0161il. „V\u00fdpov\u011b\u010f?“ zalapal po dechu.<\/div>\n
„V tom lep\u0161\u00edm p\u0159\u00edpad\u011b\u2026 V tom hor\u0161\u00edm\u2026 se tv\u00e9 mal\u00e9 tajemstv\u00ed dozv\u011bd\u00ed lid\u00e9 z Universalu a v\u011b\u0159 mi, \u017ee to nebude moc p\u0159\u00edjemn\u00e9\u2026 a v\u00fdsledek bude naprosto stejn\u00fd. Tak\u017ee si vyber\u2026 mysl\u00edm, \u017ee je to snadn\u00e9,“ Dave nem\u011bl na vybranou\u2026 nemohl Davidovi dovolit z\u016fstat v t\u00fdmu u\u017e kv\u016fli dvoj\u010dat\u016fm\u2026 kdyby on byl na jejich m\u00edst\u011b, z\u0159ejm\u011b by mu to p\u0159i\u0161lo je\u0161t\u011b odporn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e te\u010f, co\u017e u\u017e si ani nedok\u00e1zal p\u0159edstavit. Byl si jist\u00fd, \u017ee jedn\u00e1 spr\u00e1vn\u011b.<\/div>\n
„Ale\u2026“ David napr\u00e1zdno otev\u0159el \u00fasta, zase je zav\u0159el, a pak se zahled\u011bl k zemi. Mo\u017en\u00e1, \u017ee m\u011bl Dave pravdu\u2026 Dnes v noci se svou \u00fachylkou za\u0161el a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 daleko\u2026 Asi bude pro n\u011bj i pro dvoj\u010data lep\u0161\u00ed, kdy\u017e je te\u010f n\u011bjakou chv\u00edli nebude v\u00eddat\u2026<\/div>\n
„Dob\u0159e\u2026“ up\u0159el posmutn\u011bl\u00fd pohled k Daveovi. „Beru prvn\u00ed mo\u017enost.“<\/div>\n
<\/div>\n
autor: Ketty<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Ketty Secrets of the night Dave pova\u017eoval s\u00e1m sebe za dobr\u00e9ho producenta a organiz\u00e1tora, a v\u016fbec nebyl zvykl\u00fd, aby mu jeho pl\u00e1ny nevych\u00e1zely. A to byl ten hlavn\u00ed d\u016fvod, pro\u010d dnes str\u00e1vil nejm\u00e9n\u011b hodinu \u010dasu t\u00edm, \u017ee st\u00e1le dokola opakoval v\u011btu:<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[269],"tags":[],"class_list":["post-12839","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-hate-you-for-lovin-me"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12839","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=12839"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12839\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=12839"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=12839"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=12839"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}