{"id":12842,"date":"2009-12-16T17:00:00","date_gmt":"2009-12-16T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=12812"},"modified":"2009-12-16T17:00:00","modified_gmt":"2009-12-16T16:00:00","slug":"midnight-sun-7","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/12\/16\/midnight-sun-7\/","title":{"rendered":"Midnight Sun 7."},"content":{"rendered":"
autor: Bubbly<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Omlouv\u00e1m se, \u017ee jste museli na dal\u0161\u00ed d\u00edl tak dlouho \u010dekat, ale m\u011bla jsem toho n\u011bjak moc ve \u0161kole. \u010clov\u011bk by \u0159ekl, \u017ee p\u0159ed V\u00e1nocema se u\u010ditel\u00e9 trochu zm\u00edrn\u00ed, ale na\u0161emu z\u00e1stupci ruplo v bedn\u011b, tak\u017ee toho bylo n\u011bjak moc najednou\u2026 Je\u0161t\u011b jednou se omlouv\u00e1m a tady u\u017e je dal\u0161\u00ed d\u00edl\u2026Bubbly<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Tom se dlouho nevracel dom\u016f. Z\u016fstal sed\u011bt na lavi\u010dce a\u017e do sv\u00edt\u00e1n\u00ed, doufaje, \u017ee se Vania vr\u00e1t\u00ed. A dokud tam byl tak s\u00e1m, p\u0159em\u00fd\u0161lel o tom, co mu navrhla. Bylo t\u011b\u017ek\u00e9 uv\u011b\u0159it tomu, \u017ee by se mohl dostat do sv\u011bta, ve kter\u00e9m se te\u010f nach\u00e1zel Bill. Podle toho, co sly\u0161el, to byl sv\u011bt pln\u00fd n\u00e1sil\u00ed, strachu a bolesti. Do takov\u00e9ho prost\u0159ed\u00ed Tom rozhodn\u011b necht\u011bl spadnout, ale ani se mu necht\u011blo nech\u00e1vat tam Billa. Billa, to k\u0159ehk\u00e9 \u010dernovlas\u00e9 stvo\u0159en\u00ed, ke kter\u00e9mu byl p\u0159ipoutan\u00fd na \u017eivot a na smrt.<\/div>\n
M\u011bl dojem, \u017ee se jeho my\u0161lenky p\u0159evaluj\u00ed jedna p\u0159es druhou a ned\u00e1vaj\u00ed \u017e\u00e1dn\u00fd smysl. V u\u0161\u00edch mu za\u010dalo hu\u010det a o\u010di se mu zav\u00edraly. Pod\u00edval se za obzor a zjistil, \u017ee slunce u\u017e vych\u00e1z\u00ed na oblohu. To znamenalo jedin\u00e9, Vania u\u017e ho dneska nenav\u0161t\u00edv\u00ed, aby se ho pokusila je\u0161t\u011b p\u0159esv\u011bd\u010dit o tom, co je spr\u00e1vn\u00e9. Cht\u011bl je\u0161t\u011b jednou sly\u0161et, aby se rozhodl srdcem a potom u\u017e snad bude m\u00edt jasno. Jen\u017ee te\u010f by se m\u011bl vr\u00e1tit dom\u016f. Ve dne nic nezm\u016f\u017ee a pot\u0159ebuje se prospat. U\u017e si ani nevzpom\u00edn\u00e1, kdy naposledy spal alespo\u0148 osm hodin.<\/div>\n
Doj\u00edt dom\u016f mu zabralo jen p\u00e1r minut. Ani se nenam\u00e1hal j\u00edt do pokoje. V ob\u00fdvac\u00edm pokoji se svalil na pohovku a po n\u011bkolikavte\u0159inov\u00e9m bloum\u00e1n\u00ed o\u010dima po strop\u011b usnul bezesn\u00fdm sp\u00e1nkem.<\/p>\n<\/div>\n
Bill kle\u010del vedle postele a s voln\u011b spu\u0161t\u011bn\u00fdma rukama pod\u00e9l t\u011bla a zlomen\u00fdm pohledem pozoroval Vaniu, kter\u00e9 le\u017eela na posteli, neh\u00fdbala se a na krku m\u011bla dv\u011b hlubok\u00e9 r\u00e1ny od Massenov\u00fdch \u0161pi\u010d\u00e1k\u016f. On s\u00e1m chv\u00edli p\u0159ed t\u00edm \u00fatokem pro\u017eil skoro jist\u00e9 peklo, ale te\u010f nepom\u00fd\u0161lel na sebe a na svou potupu a zlomenou hrdost. Litoval mlad\u00e9 m\u00ed\u0161enky, kter\u00e1 t\u00e9m\u011b\u0159 ned\u00fdchala.<\/div>\n
\n
Z jedn\u00e9 ranky se po bled\u00e9 k\u016f\u017ei snesla jedna rud\u00e1 perla a ztratila se ve Vaniin\u00fdch vlasech, \u010dern\u00fdch jako h\u0159\u00edva toho nejvz\u00e1cn\u011bj\u0161\u00edho vran\u00edka. Leskly se jako onyxov\u00fd drahokam. Bill sledoval, jak si v jej\u00edch kade\u0159\u00edch pohr\u00e1vaj\u00ed sv\u011btla z plamen\u016f.<\/div>\n
Chlapec si vzpomn\u011bl, jak jemu Vania pomohla od nep\u0159\u00edjemn\u00e9 bolesti po vamp\u00fd\u0159\u00edm kousnut\u00ed. A pokud i on m\u00e1 tolik s\u00edly, aby ji vyl\u00e9\u010dil, zkus\u00ed to. Sklonil obli\u010dej k jej\u00edmu krku a pootev\u0159el rty. Studen\u00fd dech se dotkl d\u00edv\u010dina krku. Ale d\u0159\u00edv, ne\u017e se stihl jazykem dotknout jej\u00ed k\u016f\u017ee, aby j\u00ed pomohl od bolesti, Vania zprudka otev\u0159ela o\u010di a jakmile vyc\u00edtila, \u017ee m\u00e1 bl\u00edzko t\u011bla vamp\u00fdra, prudce ho od sebe odstr\u010dila. Bill dopadl zt\u011b\u017eka na zem n\u011bkolik metr\u016f od postele. Chv\u00edli jen le\u017eel na b\u0159i\u0161e na podlaze a pot\u00e9 zvedl hlavu a p\u0159ekvapen\u011b se na d\u00edvku pod\u00edval. Vania pod jeho pohledem okam\u017eit\u011b ztuhla.<\/div>\n
„B-Bille, j\u00e1 necht\u011bla\u2026“ st\u00e1hla obo\u010d\u00ed k sob\u011b a zvl\u00e1\u0161tn\u011b se na n\u011bj zad\u00edvala.<\/div>\n
Bill se pomalu zvedl z podlahy. „Jsi v po\u0159\u00e1dku?“ A\u010dkoliv c\u00edtil, co se v n\u00ed zrovna odehr\u00e1v\u00e1, nedok\u00e1zal si nev\u0161imnout jej\u00edho zvl\u00e1\u0161tn\u00edho pohledu, kter\u00fdm ho obda\u0159ila. N\u011bco se zm\u011bnilo.<\/div>\n
„Je mi divn\u011b. Co se stalo?“<\/div>\n
„Ty nev\u00ed\u0161?“<\/div>\n
Vania se polo\u017eila ruku na \u010delo. „Nejsem si jist\u00e1.“<\/div>\n
„Cht\u011bla jsi m\u011b chr\u00e1nit p\u0159ed Massenem. Kousl t\u011b.“<\/div>\n
Vania polo\u017eila svoj\u00ed studenou dla\u0148 na sv\u016fj krk a uc\u00edtila krev a dv\u011b ranky. Pod\u00edvala se znovu do Billova obli\u010deje. „Bol\u00ed to.“<\/div>\n
„Cht\u011bl jsem ti pomoci, jako ty mn\u011b,“ p\u0159i\u0161el k n\u00ed Bill.<\/div>\n
D\u00edvka se pousm\u00e1la a nastavila mu krk. „Pros\u00edm.“<\/p>\n<\/div>\n
Bill nev\u00e1hal a jazykem j\u00ed p\u0159ejel po sn\u011bhov\u011b b\u00edl\u00e9 k\u016f\u017ei. R\u00e1ny na Vaniin\u011b krku se okam\u017eit\u011b zacelily a nez\u016fstala po nich jedin\u00e1 pam\u00e1tka. Ani jizva jako vzpom\u00ednka na Massen\u016fv \u00fatok. L\u00e9\u010div\u00e1 vlastnost byla to nejskv\u011blej\u0161\u00ed na vamp\u00fd\u0159\u00edch slin\u00e1ch. Chlapec se odt\u00e1hl a Vania se na n\u011bj d\u011bkovn\u011b pod\u00edvala.<\/div>\n
„Myslel jsem, \u017ee t\u011b zabil,“ podotkl potichu Bill, kdy\u017e se najednou rozrazily dve\u0159e a v nich se objevila Eternity. Oba dva sebou trhli p\u0159i jej\u00edm p\u0159\u00edchodu. Vania rychle slezla z postele, postavila se p\u0159ed Billa a zavr\u010dela:<\/div>\n
„Co tady chce\u0161, Eternity?“<\/div>\n
„Uklidni se,“ m\u00e1vla rukou smrtono\u0161ka. „Massen t\u011b chce vid\u011bt v p\u0159ij\u00edmac\u00edm s\u00e1le. Hned!“ zd\u016fraznila posledn\u00ed slovo a ode\u0161la z pokoje.<\/div>\n
„Jdu s tebou,“ nab\u00eddl se odhodlan\u011b Bill.<\/div>\n
Ale Vania ho r\u00e1zn\u011b odm\u00edtla. „Ani n\u00e1hodou, ty z\u016fstane\u0161 tady, jasn\u00e9? Neopova\u017euj se odtud hnout, pokud chce\u0161 z\u016fstat na\u017eivu. Massen u\u017e t\u011b \u0161et\u0159it nebude, Bille.“<\/div>\n
„Co t\u00edm chce\u0161 \u0159\u00edct?“<\/div>\n
D\u00edvka se oto\u010dila ve dve\u0159\u00edch. „Poslechni m\u011b a nikam necho\u010f.“ Potom rychle zmizela ve spleti chodeb. Hned za rohem na n\u00ed \u010dekala Eternity.<\/div>\n
„Kde je?“<\/div>\n
„Kdo?“ odsekla Vania.<\/div>\n
„Bill.“<\/div>\n
„V bezpe\u010d\u00ed. Prozat\u00edm.“<\/div>\n
„M\u00e1 j\u00edt s tebou. Massen v\u00e1s chce okam\u017eit\u011b vid\u011bt oba,“ u\u0161kl\u00edbla se.<\/div>\n
Vania se nem\u00ednila vzd\u00e1t. Dokud bude mo\u017en\u00e9 Billa udr\u017eet od Massena co nejd\u00e1l, tak se toho bude dr\u017eet. „To jsi zapomn\u011bla zm\u00ednit,“ p\u0159imhou\u0159ila o\u010di.<\/div>\n
Eternity se jen nep\u0159\u00edjemn\u011b usm\u00e1la a odhalila nebezpe\u010dn\u011b ostr\u00e9 \u0161pi\u010d\u00e1ky. „Nesly\u0161elas? \u0158ekla jsem hned, Vanio!“<\/div>\n
Vania na ni chv\u00edli up\u0159en\u011b z\u00edrala, ale nem\u011bla na v\u00fdb\u011br. Nakonec se musela stejn\u011b oto\u010dit a vr\u00e1tit se pro Billa, aby ho vystavila nep\u0159\u00edjemn\u00e9mu nebezpe\u010d\u00ed jm\u00e9nem Massen. Oba dva te\u010f n\u00e1sledovali Eternitin dlouh\u00fd krok, kter\u00fd je vedl chodbou do p\u0159ij\u00edmac\u00edho s\u00e1lu, kde u\u017e sed\u011bl Massen, po jeho boku Selenia a z druh\u00e9 strany se usadila Eternity. Selenia, snad nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed vamp\u00fdrka v tomhle klanu, byla t\u00e9\u017e smrtono\u0161ka, ale byla mnohem m\u00edrumilovn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e Eternity, kter\u00e9 v t\u011ble nezbyl ani kousek citu jako Massenovi. Selenia byla sice plnokrevn\u00e1 vamp\u00fdrka, ale zbyl v n\u00ed cit.<\/p>\n<\/div>\n
Vania s Billem se zastavili p\u0159ed Massenem a jeho poskoky. Bill sklopil hlavu, zat\u00edmco m\u00ed\u0161enka se tak moc nepoko\u0159ila. D\u00edvala se p\u0159\u00edmo do fialov\u00fdch o\u010d\u00ed sv\u00e9ho vl\u00e1dce a cvakala zuby. Ob\u010das j\u00ed mezi rty uniklo slab\u00e9 zavr\u010den\u00ed.<\/div>\n
„Co chce\u0161, Massene?“ zeptala se.<\/div>\n
Massen se na n\u011b potuteln\u011b usm\u00e1l, co\u017e rozhodn\u011b neznamenalo nic dobr\u00e9ho ani pro jednoho z nich. „M\u011bl bych v\u00e1s odsoudit za to, jak jste m\u011b oba napadli. To od v\u00e1s nebylo hezk\u00e9.“<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, \u017ee to nebylo bezd\u016fvodn\u011b,“ zavr\u010dela Vania.<\/div>\n
„Pokud nar\u00e1\u017e\u00ed\u0161 na ten incident mezi n\u00edm a Billem,“ ozvala se Eternity. „Tak to nebyl d\u016fvod. Tohle je Massen\u016fv klan a Bill je jeho majetkem.“<\/div>\n
Vania si v\u0161imla, jak se na Eternity pod\u00edvala Selenia. Nel\u00edbilo se j\u00ed, jak se zach\u00e1z\u00ed s jin\u00fdmi vamp\u00fdry a jeliko\u017e Massen nem\u011bl tolik slitov\u00e1n\u00ed jako ona, nemohla s t\u00edm prozat\u00edm nic ud\u011blat.<\/div>\n
„Nezaj\u00edm\u00e1 m\u011b, co si o tom mysl\u00edte, oba v\u00e1s potrest\u00e1m. A tvrd\u011b. Vaniu zav\u0159ete do Billova pokoje a Billa odve\u010fte ke mn\u011b!“ poru\u010dil si nejstar\u0161\u00ed vamp\u00fdr.<\/div>\n
Vania sebou \u0161kubla, kdy\u017e na ni s\u00e1hl jeden z vamp\u00fdr\u016f vysok\u00fdch jak hora. „To nem\u016f\u017ee\u0161, Massene!“ zavr\u010dela ost\u0159e.<\/div>\n
Druh\u00fd vamp\u00fdr se k n\u00ed p\u0159ihnal z lev\u00e9 strany, ale d\u0159\u00edve, ne\u017e se dotkl sv\u00e9ho c\u00edle, z\u00edskal prudkou r\u00e1nu do obli\u010deje. D\u00edvka se kolem sebe za\u010dala oh\u00e1n\u011bt pa\u017eemi a nohama, jen aby udr\u017eela odstup str\u00e1\u017ec\u016f daleko od sebe a od Billa.<\/p>\n<\/div>\n
Tom zam\u017eoural do denn\u00edho sv\u011btla. Bylo sotva poledne, kdy\u017e se probudil. Mohl se oto\u010dit na druh\u00fd bok a pokra\u010dovat v neru\u0161en\u00e9m sp\u00e1nku, ale neud\u011blal to. M\u00edsto toho vstal a \u0161el do koupelny, aby si dop\u0159\u00e1l horkou sprchu. Shodil ze sebe oble\u010den\u00ed a vlezl pod proud vody. N\u011bkolik minut jen st\u00e1l a nechal na sebe dopadat drobn\u00e9 kapky. Pot\u00e9 ze sebe smyl v\u0161echny \u00fatrapy posledn\u00edch dn\u00ed, krom\u011b jedn\u00e9. Krom\u011b ztr\u00e1ty Billa.<\/div>\n
Poslepu nahmatal ru\u010dn\u00edk na topen\u00ed a ov\u00e1zal si ho kolem bok\u016f. Vylezl ze sprchov\u00e9ho koutu p\u0159\u00edmo proti zrcadlu. Dlan\u00ed set\u0159el pomyslnou mlhu ze skla a vyd\u011b\u0161en\u011b za\u0159val. V zrcadle nebyl pouze jeho odraz, byl tam i n\u011bkdo jin\u00fd. Oto\u010dil se, ale v m\u00edstnosti s n\u00edm nebyla ani \u017eiv\u00e1 du\u0161e.<\/div>\n
„Vanio?“ za\u0161eptal na hranici sly\u0161itelnosti a z\u016fstal z\u00edrat na d\u00edv\u010din odraz ve skle.<\/p>\n<\/div>\n
Vania, zam\u010den\u00e1 ve sv\u00e9m pokoji, se soust\u0159ed\u011bn\u011b d\u00edvala na sv\u016fj odraz v zrcadle. B\u011bhem n\u011bkolika vte\u0159in se jej\u00ed o\u010di zvl\u00e1\u0161tn\u011b zaml\u017eily a z\u00edskala nep\u0159irozen\u011b \u0161edav\u011b fialovou barvu. Pomoc\u00ed soust\u0159ed\u011bnosti ve sv\u00fdch my\u0161lenk\u00e1ch se mohla zhmotnit v odrazu Tomova zrcadla. Byla si jist\u00e1, \u017ee ho vyd\u011bs\u00ed, ale m\u011bla pro n\u011bj d\u016fle\u017eitou zpr\u00e1vu. D\u00edky bohu, po chv\u00edli zaslechla jeho hlas.<\/div>\n
„Vanio?“<\/div>\n
„Jsem to j\u00e1, Tome.“<\/div>\n
„Jak jsi to\u2026“<\/div>\n
P\u0159eru\u0161ila ho. „To nen\u00ed d\u016fle\u017eit\u00e9. Mus\u00ed\u0161 m\u011b dob\u0159e poslouchat. Bill a j\u00e1 jsme pod Massenovou vl\u00e1dou, dr\u017e\u00ed n\u00e1s po z\u00e1mkem. Mus\u00ed\u0161 se rychle rozhodnout, tvoje volba bude d\u016fle\u017eit\u00e1 pro to, jak se na\u0161e \u017eivoty budou d\u00e1l odv\u00edjet.“<\/div>\n
„Co je s Billem?“ zaj\u00edmal se vyd\u011b\u0161en\u00fd Tom, jako by p\u0159eslechl Vaniino varov\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
„Je v po\u0159\u00e1dku. Zat\u00edm. Mus\u00ed\u0161 se rozhodnout, mus\u00ed\u0161 na pomoc! Pros\u00edm, \u0159ekni mi, jak jsi se rozhodl? Ano, ne? Napi\u0161 mi odpov\u011b\u010f na zrcadlo.“<\/div>\n
Vania c\u00edtila, jak se Tom pere s\u00e1m se sebou. Jak bojuje jeho hrd\u00e9 j\u00e1 s t\u00edm m\u00e9n\u011b hrd\u00fdm. Dv\u011b osoby se p\u0159ou v jedn\u00e9 du\u0161i. Co je dobr\u00e9? Co je \u0161patn\u00e9? Zachr\u00e1n\u00ed Billa, nebo ho nech\u00e1 d\u00e1l se tr\u00e1pit. Sta\u010d\u00ed jen jedno slovo a v\u0161echno m\u016f\u017ee b\u00fdt ztracen\u00e9 v Massenov\u011b nen\u00e1visti a zlob\u011b. Bezcitnosti a n\u00e1silnosti.<\/div>\n
„Tome, posp\u011b\u0161\u2026“<\/div>\n
Najednou se p\u0159ed Vaniin\u00fdma o\u010dima za\u010dala objevovat jednotliv\u00e1 p\u00edsmena, kter\u00e9 psal Tom na zrcadlo. Nejd\u0159\u00edve je vid\u011bla jenom matn\u011b. Nakonec ka\u017ed\u00e9 p\u00edsmeno zapadlo na sv\u00e9 m\u00edsto, jako jednotliv\u00e9 d\u00edlky ve skl\u00e1dance, a\u017e daly dohromady jedno jedin\u00e9 slovo.<\/div>\n
Nem\u016f\u017eu.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
autor: Bubbly<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Bubbly Omlouv\u00e1m se, \u017ee jste museli na dal\u0161\u00ed d\u00edl tak dlouho \u010dekat, ale m\u011bla jsem toho n\u011bjak moc ve \u0161kole. \u010clov\u011bk by \u0159ekl, \u017ee p\u0159ed V\u00e1nocema se u\u010ditel\u00e9 trochu zm\u00edrn\u00ed, ale na\u0161emu z\u00e1stupci ruplo v bedn\u011b, tak\u017ee toho bylo n\u011bjak moc<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[281],"tags":[],"class_list":["post-12842","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-midnight-sun"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12842","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=12842"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12842\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=12842"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=12842"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=12842"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}