{"id":1285,"date":"2017-05-08T15:00:00","date_gmt":"2017-05-08T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=1278"},"modified":"2017-05-08T15:00:00","modified_gmt":"2017-05-08T14:00:00","slug":"tattoo-9","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2017\/05\/08\/tattoo-9\/","title":{"rendered":"Tattoo 9."},"content":{"rendered":"
autor: Luki<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Jenom co Tom otev\u0159el dve\u0159e sv\u00e9ho bytu, okam\u017eit\u011b se kolem n\u00e1s za\u010dala linout p\u0159\u00edjemn\u00e1 v\u016fn\u011b a do u\u0161\u00ed n\u00e1s ude\u0159ila svi\u017en\u00e1 rockov\u00e1 hudba.<\/div>\n
„Neboj, to se jenom Geo p\u0159ipravuje na p\u00e1te\u010dn\u00ed ve\u010der a tohle je takov\u00fd jeho ritu\u00e1l. Nejd\u0159\u00edv po\u0159\u00e1dn\u00e9 j\u00eddlo, pak rozh\u00fdbat boky, a\u0165 ho pr\u00fd nesekne na parketu, a pak asi tak hodinov\u00e9 okupov\u00e1n\u00ed na\u0161\u00ed koupelny, aby ten blbec vylezl ven a vypadal skoro stejn\u011b, jako kdy\u017e do n\u00ed vlezl.“ Tom se za\u010dal chechtat, kdy\u017e k n\u00e1m z kuchyn\u011b zazn\u011bl Ge\u016fv pokus o zp\u011bv. „Jo, tak to bude dneska velk\u00e9, Geo zp\u00edv\u00e1.“ Naplno se rozesm\u00e1l, kdy\u017e Geo nesta\u010dil na zp\u011bv\u00e1k\u016fv v\u00fd\u0161kov\u00fd rozsah.<\/div>\n
\n

Po sund\u00e1n\u00ed bot a odlo\u017een\u00ed Tomovy mikiny, jsme se spole\u010dn\u011b vydali do kuchyn\u011b, kde Tom\u016fv spolubydl\u00edc\u00ed pob\u00edhal jenom v b\u00edl\u00fdch boxerk\u00e1ch a s ru\u010dn\u00edkem na hlav\u011b. Vrt\u00edc\u00ed se boky do rytmu a Geovo podup\u00e1v\u00e1n\u00ed nohou mysl\u00edm zlep\u0161ilo n\u00e1ladu n\u00e1m ob\u011bma. Vypadal jako kombinace Travolty a n\u011bkoho, kdo se pokou\u0161\u00ed rozehnat si housera.<\/p><\/div>\n

\n

„Hej, k\u00e1mo. Nechci ti br\u00e1t iluze, ale jestli jde\u0161 dneska na konkurz na n\u011bjak\u00fd muzik\u00e1l, tak t\u011b mysl\u00edm nevemou. Nedovede\u0161 skloubit zp\u011bv a pohyb, ani kdyby na tom z\u00e1visel tv\u016fj \u017eivot.“ Tom na m\u011b mrknul, z linky sebral misku s chipsy a malou misku gumov\u00fdch medv\u00eddk\u016f a nab\u00eddnul mi.<\/p><\/div>\n

„Kurva…“ Geo si m\u00e1lem leknut\u00edm opa\u0159il ruku, jak se pr\u00e1v\u011b sna\u017eil si zal\u00edt kafe. „Ty jsi takov\u00fd kret\u00e9n, fakt. Nazdar, Bille. Co ty tu, k\u00e1mo? \u010cekal jsem Toma s monoklem na oku a on si v klidu p\u0159ivede sv\u00e9ho kluka. To mi ne\u0159\u00edkej, \u017ee fakt ukecal va\u0161e, abys s n\u00edm mohl ven.“ Geo do\u0165apkal k ledni\u010dce, aby si nalil do k\u00e1vy trochu ml\u00e9ka, v\u0161e po\u0159\u00e1d v rytmu linouc\u00edho se z r\u00e1dia.<\/div>\n
„Utekl.“ Tom omotal pa\u017ei kolem m\u00fdch ramen a pokusil se m\u011b nasm\u011brovat pry\u010d z m\u00edstnosti. Nejsp\u00ed\u0161 se cht\u011bl vyhnout jak\u00e9mukoliv rozhovoru se sv\u00fdm kamar\u00e1dem, ale ten mu to nedovolil.<\/div>\n
„Tak moment, jak utekl? Co se stalo?“ Georg prudce oto\u010dil hlavu a ru\u010dn\u00edk se mu t\u00edm pohybem nap\u016fl rozmotal, tak\u017ee na n\u00e1s hled\u011bl jenom jedn\u00edm okem.<\/div>\n
„Hele, Georgu, mamka na Toma cht\u011bla poslat poldy, nemohl jsem ho jenom tak nechat odej\u00edt.“<\/div>\n
\n

„Tohle bude pr\u016fser, to v\u00e1m \u0159\u00edk\u00e1m rovnou. A tebe nenapadlo nic lep\u0161\u00edho, ne\u017e si ho vz\u00edt k sob\u011b dom\u016f? \u010c\u00edm jsi, sakra, p\u0159em\u00fd\u0161lel?“ Geo si na\u0161tvan\u011b st\u00e1hl ru\u010dn\u00edk z vlas\u016f a ty se mu rozje\u017eily kolem cel\u00e9 hlavy v neposlu\u0161n\u00e9m chumlu. Zlostn\u011b si m\u011b\u0159il sv\u00e9ho kamar\u00e1da a rozhodn\u011b se chystal mu k tomu v\u0161emu \u0159\u00edct, co si mysl\u00ed, a to p\u011bkn\u011b od plic.<\/p><\/div>\n

„Uklidni se. J\u00e1 ho pos\u00edlal dom\u016f, ale Billovi se necht\u011blo, \u017ee mladej. Tak\u017ee jsem mu sl\u00edbil, \u017ee ho zah\u0159eju a pak ho zase zavezu bez \u0159e\u010d\u00ed dom\u016f. V po\u0159\u00e1dku, ty kvo\u010dno?“<\/div>\n
„Seru ti na to, Tome, ale a\u017e bude\u0161 m\u00edt rozml\u00e1cen\u00fd cifern\u00edk, za mnou necho\u010f, abych ti na to p\u0159ipl\u00e1cnul fl\u00e1k masa. Nic, miz\u00edm, hezky se bavte, d\u011bti\u010dky, ale nezapome\u0148te na slu\u0161n\u00e9 vychov\u00e1n\u00ed.“ Prot\u00e1hl se kolem n\u00e1s a tak tak stihnul uhnout p\u0159ed dob\u0159e m\u00ed\u0159enou Tomovou p\u011bst\u00ed.<\/div>\n
„Chce\u0161 n\u011bco k pit\u00ed, nebo se p\u016fjdem za\u0161\u00edt ke mn\u011b do pokoje?“ Najednou nerozhodn\u011b post\u00e1val vedle m\u011b, ruku z m\u00fdch ramen st\u00e1hl dol\u016f.<\/div>\n
„Nem\u00e1m \u017e\u00edze\u0148, tak…“ byl jsem zv\u011bdav\u00fd na Tom\u016fv pokoj.<\/div>\n
„M\u016fj je ten napravo.“ K\u00fdvl rukou do chodby a tak jsem opustil kuchy\u0148 jako prvn\u00ed a zastavil se u jedin\u00fdch zav\u0159en\u00fdch dve\u0159\u00ed ur\u010den\u00fdm sm\u011brem. Ze druh\u00fdch se oz\u00fdvalo hv\u00edzd\u00e1n\u00ed, jak se Geo chystal na ve\u010der a evidentn\u011b u\u017e hodil starosti o Tomovo zdrav\u00ed za hlavu.<\/div>\n
\n
Vlastn\u011b jsem si ani nijak Tom\u016fv pokoj nep\u0159edstavoval, tak\u017ee kdy\u017e se otev\u0159ely dve\u0159e a j\u00e1 nakouknul dovnit\u0159, p\u0159ekvapila m\u011b sv\u011btlost pokoje. St\u011bny ve sv\u011btle modr\u00e9 barv\u011b a koberec, stolek i postel s povle\u010den\u00edm v b\u00e9\u017eov\u00e9, nebo sv\u011btle hn\u011bd\u00e9 barv\u011b. St\u011bny byly p\u0159ekvapiv\u011b hol\u00e9. Naproti byla op\u0159en\u00e1 o st\u011bnu kytara a kousek vedle n\u00ed st\u00e1ly kl\u00e1vesy.<\/div>\n
„Ty hraje\u0161?“ Muselo m\u011b prozradit nad\u0161en\u00ed v m\u00e9m hlase, proto\u017ee Tom se zasm\u00e1l, p\u0159e\u0161el m\u00edstnost k prot\u011bj\u0161\u00ed st\u011bn\u011b a mohl bych \u0159\u00edct, \u017ee l\u00e1skypln\u011b uchopil krk kytary do ruky.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 n\u011bjakou speci\u00e1ln\u00ed?“ Do\u0161el k posteli, na jej\u00ed\u017e okraj se posadil a ten kousek sladk\u00e9ho d\u0159eva si ulo\u017eil do kl\u00edna. Zkusmo p\u00e1rkr\u00e1t p\u0159ejel prsty po strun\u00e1ch a s o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00edm m\u011b sledoval. Takhle rychle jsem ze sebe nebyl schopn\u00fd vypotit naprosto nic a tak, jak jsem p\u0159em\u00fd\u0161lel, Tom za\u010dal tichounce vydrnk\u00e1vat pro m\u011b naprosto nezn\u00e1mou melodii.<\/div>\n
\n

„Co to hraje\u0161?“<\/p><\/div>\n

„Jenom n\u011bco, co jsem dal dokupy u\u017e hodn\u011b d\u00e1vno. Nen\u00ed to cel\u00e1 p\u00edsni\u010dka, jenom takov\u00fd kousek n\u011b\u010deho a ni\u010deho. Tak co, u\u017e sis vybral, co ti m\u00e1m zahr\u00e1t?“ Byla docela \u0161koda, \u017ee Tom p\u0159estal melodii hr\u00e1t, zn\u011blo to moc dob\u0159e, a tak jsem zalovil v pam\u011bti a vzpomn\u011bl jsem si na song, kter\u00fd hr\u00e1li, kdy\u017e jsme spolu tan\u010dili poprv\u00e9. J\u00e1 v\u00edm, hrozn\u00fd k\u00fd\u010d, a mysl\u00edm, \u017ee i Tomovi se to vybavilo, proto\u017ee se jenom pousm\u00e1l, ale nekomentoval to a za\u010dal hr\u00e1t. Netrvalo to dlouho a j\u00e1 sledoval, jak m\u016fj p\u0159\u00edtel naprosto propad\u00e1 do t\u00f3n\u016f, kter\u00e9 se mu da\u0159ilo brilantn\u011b vydolovat z kytary. P\u0159iv\u0159el o\u010di a na mal\u00fd okam\u017eik jsem m\u011bl pocit, \u017ee ani moc nevn\u00edm\u00e1 sv\u011bt kolem sebe. Bylo jasn\u00e9, \u017ee hudbu miluje. Dal\u0161\u00ed v\u011bc, kterou m\u00e1me spole\u010dnou.<\/div>\n
Nejsp\u00ed\u0161 jsem se nechal pohltit t\u00f3ny, proto\u017ee ani\u017e bych o tom moc p\u0159em\u00fd\u0161lel, za\u010dal jsem si pobrukovat s Tomem a v hlav\u011b se mi vybavila i slova, kter\u00e1 jsem za\u010dal nesm\u011ble zp\u00edvat.<\/div>\n
\n

Zoom into me
Zoom into me
I know you’re scared
When you can’t breathe
I will be there
Zoom into me<\/p>\n

Is there anybody laughing
To kill the pain
Is there anybody screamin‘
The silence away
Just open your jaded eyes<\/p>\n

Zoom into me
Zoom into me
I know you’re scared
When you can’t breathe
I will be there
Zoom into me<\/p>\n

Come closer
And closer<\/div>\n

\n

Tom polo\u017eil otev\u0159enou dla\u0148 na struny a p\u0159ekvapen\u011b se na m\u011b koukal. „Tos mi ne\u0159ekl, \u017ee um\u00ed\u0161 zp\u00edvat.“ Jeho rty se rozt\u00e1hly do pot\u011b\u0161en\u00e9ho \u00fasm\u011bvu a mn\u011b se do tv\u00e1\u0159\u00ed nahrnula \u010derve\u0148.<\/p><\/div>\n

„Jenom jsem si vzpomn\u011bl na slova, nic v\u00edc. Ale ty hraje\u0161 \u00fa\u017easn\u011b. Jak dlouho u\u017e hraje\u0161?“<\/div>\n
Dal\u0161\u00ed asi hodinu jsme str\u00e1vili zkou\u0161en\u00edm nau\u010dit m\u011b p\u00e1r akord\u016f na kyta\u0159e, co\u017e se nesetkalo s \u00fasp\u011bchem. Na\u0161li jsme p\u00e1r p\u00edsn\u00ed, kter\u00e9 oba milujeme a hned jsme si je i vyzkou\u0161eli spolu zahr\u00e1t. Mus\u00edm \u0159\u00edct, \u017ee takhle jsem se u\u017e dlouho nebavil. Tom se pr\u00e1v\u011b sm\u00e1l jednomu z m\u00fdch posledn\u00edch pokus\u016f se n\u011bco nau\u010dit, kdy\u017e se dve\u0159e od pokoje kousek otev\u0159ely a na jejich v\u00fdpl\u0148 dopadlo p\u00e1r za\u0165uk\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
„Je tam v\u0161echno slu\u0161n\u00e9?“ George byl opravdu opatrn\u00fd.<\/div>\n
„Oble\u010den\u00ed na sv\u00e9m m\u00edst\u011b, tak\u017ee asi jo, ty pako.“ Tom se zasm\u00e1l Geovu gestu, kdy jmenovan\u00fd vstoupil do m\u00edstnosti za n\u00e1mi a o\u010di si pro jistotu p\u0159ekr\u00fdval dlan\u00ed. „Kret\u00e9ne.“ Sv\u00e9 osloven\u00ed Tom doprovodil i pokusem sest\u0159elit sv\u00e9ho spolubydl\u00edc\u00edho pol\u0161t\u00e1\u0159em, ten byl ov\u0161em na \u00fatok p\u0159ipraven a r\u00e1nu odrazil. Tak jsme poznali, \u017ee nakukoval mezi prsty, aby mu n\u00e1hodou n\u011bco neuteklo.<\/div>\n
\n

„Ml\u00e1de\u017ei, va\u0161e garde odch\u00e1z\u00ed bavit se a lovit. Tak\u017ee ne \u017ee tady n\u011bco nahrajete. Tome, pamatuj, \u017ee Bill je na mate\u0159stv\u00ed je\u0161t\u011b moc mlad\u00fd.“ Tom po n\u011bm okam\u017eit\u011b vystartoval, ale Geo samo sebou na nic ne\u010dekal a se sm\u00edchem utekl. Z chodby na n\u00e1s je\u0161t\u011b zavolal, a\u0165 se ale bav\u00edme, a byl pry\u010d. Tom jenom zav\u0159el dve\u0159e od pokoje a oto\u010dil se ke mn\u011b. Najedou jako by se prostor kolem n\u00e1s naplnil rozpa\u010ditost\u00ed a nervozitou. Byli jsme tu sami a ani jeden jsme nev\u011bd\u011bli, co si od toho m\u016f\u017eeme slibovat. Nejist\u011b jsem poposedl na okraji Tomovy postele, kde jsme p\u0159edt\u00edm celou dobu sed\u011bli a veselost, kter\u00e1 mnou proudila je\u0161t\u011b p\u0159ed p\u00e1r minutami, byla nahrazena rozechv\u011bn\u00edm a touhou po n\u011b\u010dem a z\u00e1rove\u0148 strachem z \u010dehokoliv.<\/p><\/div>\n

\n

„Jestli chce\u0161, m\u016f\u017eu t\u011b u\u017e zav\u00e9st dom\u016f. Je skoro sedm.“ Tom mi nab\u00eddl \u00fanikovou cestu a j\u00e1 byl v siln\u00e9m poku\u0161en\u00ed ji p\u0159ijmout. Kdybych to ale ud\u011blal, v\u011bd\u011bl jsem, \u017ee toho budu litovat u\u017e ve chv\u00edli, kdy bych si v chodb\u011b obouval boty. B\u00e1l jsem se nezn\u00e1m\u00e9ho, ale byl to Tom. Neubl\u00ed\u017eil by mi. V\u011b\u0159il jsem, \u017ee by m\u011b nikdy netla\u010dil do n\u011b\u010deho, co bych necht\u011bl. A bo\u017ee, j\u00e1 cht\u011bl v\u0161echno, co mi byl Tom ochotn\u00fd d\u00e1t, jenom ne najednou.<\/p><\/div>\n

M\u016fj souboj se mi ur\u010dit\u011b musel odr\u00e1\u017eet v obli\u010deji, proto\u017ee Tom p\u0159e\u0161el p\u00e1r kroky p\u0159es celou m\u00edstnost a \u010dapnul si na bobek p\u0159ede m\u011b.<\/div>\n
„Bille, nikdy bych ti neubl\u00ed\u017eil, to p\u0159ece v\u00ed\u0161. Nemus\u00edme d\u011blat nic. Poj\u010fme si jenom pov\u00eddat. Poj\u010f mi dovolit t\u011b l\u00edp poznat. Jakkoliv.“ S v\u00e1\u017en\u00fdm v\u00fdrazem v o\u010d\u00edch si m\u011b prohl\u00ed\u017eel a \u010dekal. Vydechl jsem a p\u0159ik\u00fdvl. Chv\u00edli jsme na sebe koukali a pak jsem objevil v Tomov\u011b pohledu jisk\u0159i\u010dky pobaven\u00ed.<\/div>\n
„Co je na tom tak legra\u010dn\u00edho?“<\/div>\n
Tom se naplno rozesm\u00e1l. „To nen\u00ed tebou. J\u00e1 jenom… sakra, sly\u0161\u00ed\u0161 m\u011b, jak mluv\u00edm? Kdyby m\u011b sly\u0161el Geo, tak se ztrh\u00e1 sm\u00edchy. Nikdy jsem na tyhle \u0159e\u010di\u010dky nebyl, a kdy\u017e jsem je sly\u0161el n\u011bkdy n\u011bkoho n\u011bkomu \u0159\u00edkat, tak m\u011b napadlo akor\u00e1t, \u017ee je div, \u017ee mu to doty\u010dn\u00fd \u017eere, a te\u010f se na m\u011b koukni. Krm\u00edm t\u011b tady \u00fapln\u011b stejn\u00fdma \u0159e\u010di\u010dkama.“ Te\u010f u\u017e jsme se pochecht\u00e1vali oba. V tom m\u011bl pravdu. A pak m\u011b n\u011bco napadlo.<\/div>\n
\n

„Tome? J\u00e1 jenom… u\u017e mi ne\u0159\u00edk\u00e1\u0161 mladej…“<\/p><\/div>\n

Tom se nadechl a dosedl na paty. Na chv\u00edli zkoumal vzorek koberce a u\u017e to vypadalo, \u017ee z n\u011bj odpov\u011b\u010f nedostanu.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, pro\u010d jsem ti \u0159\u00edkal mladej?“ Tom se na m\u011b pousm\u00e1l.<\/div>\n
„Abys m\u011b na\u0161tval. S\u00e1m jsi \u0159\u00edkal, \u017ee t\u011b bav\u00ed m\u011b \u0161k\u00e1dlit.“ Na tohle jsem si pamatoval naprosto p\u0159esn\u011b.<\/div>\n
„Ne… to proto\u017ee ve sv\u00e9 hlav\u011b jsem si tak n\u011bjak t\u00edmhle od tebe dr\u017eel odstup. To nebylo kv\u016fli tob\u011b… jenom… pamatuje\u0161, jak jsme se bavili o tom, \u017ee ani jeden jsme po\u0159\u00e1dn\u011b s nik\u00fdm nechodili?“ Po\u010dkal, a\u017e p\u0159ik\u00fdvnu, a pak se nat\u00e1hl pro m\u00e9 ruce a propletl na m\u00fdch kolenou na\u0161e prsty. „Tak j\u00e1 jednou s n\u011bk\u00fdm chodil. Jmenoval se David. Byli jsme spolu docela dlouho. To on m\u011b p\u0159ivedl k tat\u00e9rsk\u00e9mu \u0159emeslu. On mi uk\u00e1zal, jak to v \u017eivot\u011b a sv\u011bt\u011b gaye chod\u00ed…“ na chv\u00edli se odml\u010del a j\u00e1 si nebyl jist\u00fd, jestli chci sly\u0161et i zbytek.<\/div>\n
\n

V Tomov\u011b hlase byly sly\u0161et vzd\u00e1len\u00e9 podt\u00f3ny bolesti. A\u0165 u\u017e byl pro n\u011bj David k\u00fdmkoliv, bylo poznat, \u017ee je tam je\u0161t\u011b p\u00e1r vl\u00e1ken, kter\u00e9 se Tomovi bu\u010fto nepovedlo, nebo necht\u011blo zp\u0159etrhat. A to bolelo. M\u011b. „A taky to byl on, kdo m\u011b vykopl ze sv\u00e9ho \u017eivota. Chci k tob\u011b b\u00fdt up\u0159\u00edmn\u00fd, trvalo mi, ne\u017e jsem se z toho vyhrabal. Te\u010f u\u017e je to ale za mnou. A t\u00edm, \u017ee jsem ti \u0159\u00edkal mladej… nejsp\u00ed\u0161 jsem si n\u011bkde uvnit\u0159 necht\u011bl p\u0159ipustit, \u017ee by to mohlo b\u00fdt n\u011bco v\u00e1\u017en\u00e9ho, n\u011bco, co by mi mohlo ubl\u00ed\u017eit, kdybych se dost nesna\u017eil.“ Tomova up\u0159\u00edmnost m\u011bla na m\u011b t\u00e9m\u011b\u0159 vra\u017eedn\u00fd \u00fa\u010dinek. Cht\u011bl jsem mu \u0159\u00edct, a\u0165 u\u017e ml\u010d\u00ed, \u017ee to nechci poslouchat, zra\u0148ovalo m\u011b to, ale na druhou stranu, nev\u011bdomost je mnohem krut\u011bj\u0161\u00ed ve sv\u00e9m objet\u00ed.<\/p><\/div>\n

„Tome… j\u00e1… mrz\u00ed m\u011b, \u017ee ti tak ubl\u00ed\u017eil.“ Pevn\u011bji jsem sev\u0159el jeho ruce, kter\u00e9 byly st\u00e1le zapleten\u00e9 do m\u00fdch a poklidn\u011b odpo\u010d\u00edvaly na m\u00fdch kolenou.<\/div>\n
„U\u017e je to d\u00e1vno, Bille. Uzav\u0159eno. Te\u010f u\u017e z\u00e1le\u017e\u00ed jenom na n\u00e1s dvou.“ Tom se naklonil bl\u00ed\u017ee ke mn\u011b a v tom jednoduch\u00e9m gestu jako by mi nab\u00edzel s\u00e1m sebe, se v\u0161\u00edm, co k n\u011bmu pat\u0159\u00ed. Nenal\u00e9hal, nech\u00e1val mi prostor, abych se mohl rozhodnout, jestli jeho nab\u00eddku p\u0159ijmu, nebo ne. V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee ve skute\u010dnosti jsem nem\u011bl na v\u00fdb\u011br. U\u017e jsem se pro n\u011bj rozhodl d\u00e1vno p\u0159edt\u00edm, ne\u017e mi dal p\u0159\u00edle\u017eitost nad t\u00edm v\u016fbec za\u010d\u00edt uva\u017eovat.<\/div>\n
\n

Zru\u0161il jsem vzd\u00e1lenost, kter\u00e1 n\u00e1s od sebe d\u011blila, a sv\u00fdmi rty nesm\u011ble p\u0159ejel p\u0159es jeho. Tom mi nedal mo\u017enost moc p\u0159em\u00fd\u0161let nad t\u00edm, jak moc naivn\u011b a d\u011btsky ten polibek p\u016fsobil, proto\u017ee jeho \u00fasta opustil \u00falevn\u00fd v\u00fddech a sv\u00fdmi rty se do\u017eadoval v\u011bt\u0161\u00ed odezvy z m\u00e9 strany. Rozmotal na\u0161e spojen\u00e9 ruce, aby mi prsty zapletl do vlas\u016f. T\u00edm pohybem si m\u011b k sob\u011b p\u0159it\u00e1hl t\u011bsn\u011bji a j\u00e1 mu zcela instinktivn\u011b ud\u011blal prostor mezi sv\u00fdmi koleny. Tom ani na okam\u017eik nezav\u00e1hal a ihned zaplnil vytvo\u0159en\u00e9 m\u00edsto. Najednou jsem m\u011bl dojem, jako bych mohl c\u00edtit tlukot Tomova srdce a b\u00e1l jsem se, \u017ee Tom mohl ur\u010dit\u011b c\u00edtit zb\u011bsil\u00fd tlukot toho m\u00e9ho. Ale co na tom z\u00e1le\u017eelo?<\/p><\/div>\n

Tom m\u011b vyz\u00fdval sv\u00fdmi rty k prohlouben\u00ed a d\u016fkladn\u011bj\u0161\u00edmu zkoum\u00e1n\u00ed sebe navz\u00e1jem. C\u00edtil jsem \u0161k\u00e1dliv\u00e9 doteky jeho jazyka na pat\u0159e, aby p\u0159i p\u0159\u00ed\u0161t\u00edm nadechnut\u00ed p\u0159ejel \u0161pi\u010dkou jazyka p\u0159es m\u00e9 zoubky, a j\u00e1 se do jeho h\u00fd\u010dk\u00e1n\u00ed pln\u00e9ho v\u00e1\u0161n\u011b propadal hloub\u011bji a intenzivn\u011bji. Se v\u0161\u00ed vervou a v\u00e1\u0161n\u00ed, kter\u00e9 jsem byl schopen, jsem Tomovy ataky vracel zp\u011bt. Probralo m\u011b a\u017e kousnut\u00ed do rtu a Tomovo zast\u0159en\u00e9 zasm\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
\n

„No ahoj.“ Jeho pohled byl lehce om\u00e1men\u00fd a pln\u00fd cht\u011bn\u00ed pokra\u010dovat d\u00e1l, vz\u00edt m\u011b v\u00fd\u0161.<\/p><\/div>\n

„Ahoj.“ \u00dapln\u011b m\u011b fascinovaly Tomovy rty. Od na\u0161ich polibk\u016f byly kr\u00e1sn\u011b pln\u00e9 a z\u010dervenal\u00e9.<\/div>\n
„U\u017e jsem ti \u0159ekl, \u017ee takhle vypad\u00e1\u0161 zatracen\u011b \u017ehav\u011b?“ Tom se zazubil ve chv\u00edli, kdy mou jedinou reakc\u00ed bylo je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed z\u010derven\u00e1n\u00ed tv\u00e1\u0159\u00ed. „Nech\u00e1pu… jak… m\u016f\u017ee\u0161… vypadat… tak sexy… a z\u00e1rove\u0148… tak nevinn\u011b…“ ka\u017ed\u00e9 sv\u00e9 slovo prolo\u017eil polibkem, „to nen\u00ed f\u00e9r. Koukej, co se mnou d\u011bl\u00e1\u0161, Bille.“ Tom se je\u0161t\u011b v\u00edce p\u0159ibl\u00ed\u017eil, aby mi m\u00e9 jm\u00e9no mohl za\u0161eptat do ucha, a z\u00e1rove\u0148 aby si mou ruku lehce p\u0159itiskl na viditeln\u011b se r\u00fdsuj\u00edc\u00ed bouli na jeho kalhot\u00e1ch.<\/div>\n
Znateln\u011b jsem c\u00edtil Tomovo t\u011b\u0161en\u00ed se na cokoliv dal\u0161\u00edho, co bychom spolu mohli prov\u00e9st, ale i kdy\u017e jsem na jednu stranu byl zv\u011bdav\u00fd, jak Tom vypad\u00e1 v cel\u00e9 sv\u00e9 kr\u00e1se, nebyl jsem si jist\u00fd, \u017ee na to chci p\u0159ij\u00edt pr\u00e1v\u011b te\u010f. Tom si musel v\u0161imnout m\u00e9ho vnit\u0159n\u00edho boje, proto\u017ee jeho \u00fasta se op\u011bt p\u0159itiskla k m\u00e9mu uchu, do kter\u00e9ho se mi a\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 n\u011b\u017en\u011b zakously jeho zuby.<\/div>\n
\n

„Nemus\u00edme d\u011blat nic, co bys necht\u011bl.“ Teplo jeho dechu mi vyslalo \u0161imr\u00e1n\u00ed do podb\u0159i\u0161ku. „Pro te\u010f mi jenom dovol, abych se pod\u00edval na tv\u00e9 tetov\u00e1n\u00ed, ano?“<\/p><\/div>\n

Lehce jsem p\u0159ik\u00fdvl, neschopn\u00fd ze sebe cokoliv dostat, a pak u\u017e jsem jenom c\u00edtil, jak mi m\u016fj p\u0159\u00edtel pom\u00e1h\u00e1 opatrn\u00fdmi pohyby p\u0159et\u00e1hnout tri\u010dko p\u0159es hlavu. Jeho prsty se okam\u017eit\u011b rozeb\u011bhly po m\u00e9m boku, kdy\u017e zkoumal svou pr\u00e1ci a jak hledal m\u00edste\u010dka, kde je\u0161t\u011b \u010dern\u011b namalovan\u00fd obr\u00e1zek nebyl \u00fapln\u011b zahojen\u00fd.<\/div>\n
„Zatracen\u011b n\u00e1dhern\u00fd.“ Sv\u00e9 prsty nahradil sv\u00fdmi rty a jeho pr\u016fzkum za\u010dal b\u00fdt pro m\u011b a\u017e moc. N\u011b\u017en\u011b lechtav\u00e9 doteky, kter\u00e9 mi skroutily nejen b\u0159\u00ed\u0161ko, ale i prsty na nohou, a pocity, kter\u00e9 mi ze rt\u016f, naprosto mimo m\u00e9 cht\u011bn\u00ed, dovolily uniknut\u00ed tich\u00e9ho zast\u00e9n\u00e1n\u00ed. „Hmm… \u0159ekne\u0161 mi, co chce\u0161?“<\/p>\n

autor: Luki<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Luki Jenom co Tom otev\u0159el dve\u0159e sv\u00e9ho bytu, okam\u017eit\u011b se kolem n\u00e1s za\u010dala linout p\u0159\u00edjemn\u00e1 v\u016fn\u011b a do u\u0161\u00ed n\u00e1s ude\u0159ila svi\u017en\u00e1 rockov\u00e1 hudba. „Neboj, to se jenom Geo p\u0159ipravuje na p\u00e1te\u010dn\u00ed ve\u010der a tohle je takov\u00fd jeho ritu\u00e1l. Nejd\u0159\u00edv po\u0159\u00e1dn\u00e9<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[667],"tags":[],"class_list":["post-1285","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-tattoo"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1285","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1285"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1285\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1285"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1285"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1285"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}