{"id":12854,"date":"2009-12-15T15:00:00","date_gmt":"2009-12-15T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=12824"},"modified":"2009-12-15T15:00:00","modified_gmt":"2009-12-15T14:00:00","slug":"byl-jednou-jeden-ucitel-15","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/12\/15\/byl-jednou-jeden-ucitel-15\/","title":{"rendered":"Byl jednou jeden u\u010ditel 15."},"content":{"rendered":"
autor: Fabiana<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
Tma a zvuk motoru dr\u00e1saly m\u00e9 nervy neust\u00e1le, u\u017e b\u016fhv\u00edkolik hodin. Ml\u010del jsem a jedin\u00e9, co jsem c\u00edtil, byla bolest. Nebyl jsem schopen se pohnout, provazy se mi za\u0159ez\u00e1valy do z\u00e1p\u011bst\u00ed, z dlouh\u00e9ho le\u017een\u00ed na prav\u00e9m boku m\u011b bolelo cel\u00e9 t\u011blo, a nav\u00edc mi za\u010d\u00ednalo b\u00fdt \u0161patn\u011b. V\u017edycky je mi \u0161patn\u011b, kdy\u017e jedu autem dlouho. P\u0159esto mohu p\u0159\u00edsahat, \u017ee jsem se neb\u00e1l. Jako by m\u016fj mozek najednou z\u00edskal n\u011bjak\u00fd blok, zabra\u0148uj\u00edc\u00ed mi c\u00edtit strach.
Kdy\u017e u\u017e jsem si myslel, \u017ee se bolest\u00ed zbl\u00e1zn\u00edm, motor utichl a auto se n\u00e1hle zastavilo. Nastra\u017eil jsem u\u0161i. Ozvalo se bouchnut\u00ed dve\u0159\u00ed auta a pak otev\u00edr\u00e1n\u00ed t\u011bch zadn\u00edch.
Te\u010f bych m\u011bl k\u0159i\u010det. Volat o pomoc, blesklo mi hlavou; ale neud\u011blal jsem to.
„Jm\u00e9no?“ zeptala se m\u011b ta \u017eena.
„Tom Kaulitz,“ procedil jsem skrze za\u0165at\u00e9 zuby. „M\u016f\u017ee\u0161\u2026 m\u016f\u017eete m\u011b pros\u00edm rozv\u00e1zat?“ po\u017e\u00e1dal jsem; n\u011bco mi \u0159\u00edkalo, abych vsadil na slu\u0161nost. „Bol\u00ed to,“ dodal jsem. „A p\u0159\u00edsah\u00e1m, \u017ee neute\u010du.“
„No\u2026 dob\u0159e.“ Souhlasila jen v\u00e1hav\u011b. Zav\u0159ela dve\u0159e a m\u00e9 ruce byly najednou voln\u00e9. Pomohla mi vst\u00e1t; nebo sp\u00ed\u0161 posadit se. Jen co jsem si prot\u00e1hl z\u00e1da, moje prav\u00e1 ruka automaticky vyst\u0159elila k asi-\u0161\u00e1tku, j\u00edm\u017e jsem m\u011bl zav\u00e1zan\u00e9 o\u010di, \u017eena m\u011b ale pleskla po ruce. „Ten \u0161\u00e1tek,“ odml\u010dela se, „si nech\u00e1\u0161, jasn\u00e9?“ P\u0159ik\u00fdvl jsem. Posledn\u00ed, co bych cht\u011bl, je na\u0161tvat ji.
„Hodnej. Budu se t\u011b te\u010f muset zeptat na p\u00e1r v\u011bc\u00ed. Tak\u017ee datum a m\u00edsto narozen\u00ed?“
„1. 9. 1989 v Lipsku.“ Zamumlal jsem.
„Souhlas\u00ed.“ Poznamenala. Neunikl mi uznal\u00fd t\u00f3n jej\u00edho hlasu, jako by ani ne\u010dekala, \u017ee to \u0159eknu.
„N\u011bjac\u00ed sourozenci?“
„Bratr\u2026 Bill.“
Zasm\u00e1la se. „Nep\u0159ekvapuje m\u011b, \u017ee ho zn\u00e1\u0161 pod t\u00edmto jm\u00e9nem.“
„M\u00e1 snad i jin\u00e9 jm\u00e9no?“
„Bill je velice nestabiln\u00ed.“<\/div>\n
\n
V\u016fbec jsem nech\u00e1pal smysl t\u00e9 v\u011bty, a a\u010dkoli moment\u00e1ln\u011b zn\u011bla docela vesele, necht\u011bl jsem riskovat a pt\u00e1t se.<\/div>\n
Polo\u017eila mi je\u0161t\u011b n\u011bkolik ot\u00e1zek, a na konci „v\u00fdslechu“ prohl\u00e1sila, \u017ee v\u0161echny odpov\u011bdi byly spr\u00e1vn\u00e9 a \u017ee u\u017e v\u00ed, \u017ee jsem opravdu ten, koho hledala.
„Nepot\u0159ebuje\u0161 nic?“ zeptala se m\u011b nakonec.
„Jako co?“
„No j\u00e1 nev\u00edm, t\u0159eba j\u00edst, p\u00edt, nebo\u2026 na z\u00e1chod?“
„Ne.“
„Tak jedem.“
P\u0159estoupila si op\u011bt dop\u0159edu a nastartovala. Op\u0159el jsem se o n\u011bco za sv\u00fdmi z\u00e1dy; netu\u0161\u00edm o co, ale bylo to m\u011bkk\u00e9 a p\u0159\u00edjemn\u00e9. Nev\u00edm, jestli si mohu dovolit promluvit, ta \u017eena rozhodn\u011b nep\u0159\u00e1telsky nezn\u011bla, ale co kdyby\u2026 za zkou\u0161ku nic ned\u00e1m, ne? Alespo\u0148 mysl\u00edm.
„Kam jedeme?“ Vyraz\u00edm ze sebe nakonec.
„To ti nem\u016f\u017eu \u0159\u00edct,“ \u0159ekla. Jako bych si to nemyslel.
S ura\u017een\u00fdm v\u00fdrazem jsem se odvr\u00e1til, co\u017e j\u00ed bylo nejsp\u00ed\u0161 jedno, proto\u017ee \u0159\u00eddila a ur\u010dit\u011b se d\u00edvala na cestu. Za chv\u00edli pustila hudbu. Podle hlasu bych ji na metal rozhodn\u011b netipoval.<\/div>\n
Dlouho bylo ticho. P\u0159edpokl\u00e1dal jsem, \u017ee se soust\u0159ed\u00ed na \u0159\u00edzen\u00ed, a kone\u010dn\u011b jsem si dovolil poodt\u00e1hnout \u0161\u00e1tek ze sv\u00e9ho prav\u00e9ho oka. P\u0159izp\u016fsoben\u00ed se sv\u011btlu mi chv\u00edli trvalo, ne v\u0161ak dlouho. D\u016fkladn\u011b jsem si \u017eenu prohl\u00ed\u017eel. Nevid\u011bl jsem j\u00ed sice do tv\u00e1\u0159e, ale v\u0161iml jsem si, \u017ee je mal\u00e9 postavy a m\u00e1 kr\u00e1tce st\u0159i\u017een\u00e9 a dost rozje\u017een\u00e9 zrzav\u00e9 vlasy. Pro jistotu jsem si pak oko zakryl, kdyby se n\u00e1hodou oto\u010dila. Evidentn\u011b moc nest\u00e1la o to b\u00fdt vid\u011bna. A j\u00e1 necht\u011bl m\u00edt probl\u00e9my; a\u010dkoli nebezpe\u010dn\u011b rozhodn\u011b nevypadala. V\u0161ak Bill taky na voj\u00e1ka nevypad\u00e1.<\/div>\n
Nudit jsem se za\u010dal a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 brzy. A pot\u00e9, co z jej\u00edho playlistu zazn\u011bla jedna z m\u00fdch obl\u00edben\u00fdch p\u00edsni\u010dek, jsem se docela uvolnil a nabyl sebev\u011bdom\u00ed. „U\u017e tam budem?“ Vyhrkl jsem.<\/div>\n
„Ne.“ Ozvalo se zep\u0159edu.
Na chv\u00edli m\u011b to uml\u010delo, ne v\u0161ak na dlouho. „Tak u\u017e tam budem?“ Zeptal jsem se zase.<\/div>\n
„Ne!“ Vyk\u0159ikla. Zn\u011bla dost na\u0161tvan\u011b.<\/div>\n
„A te\u010f?“<\/div>\n
„NE!!!“
\u2026
„U\u017e tam budem?“
„Ne!“
„U\u017e tam budem?“
Ozvalo se kv\u00edlen\u00ed brzd a jak\u00e1si nezn\u00e1m\u00e1 s\u00edla m\u011b odmr\u0161tila dozadu, tak\u017ee jsem narazil do dve\u0159\u00ed, kter\u00e9 se v tut\u00e9\u017e chv\u00edli otev\u0159ely, tak\u017ee jsem skon\u010dil na silnici. A ta k\u0159ehce vypadaj\u00edc\u00ed \u017eena n\u011bco vztekle zavr\u010dela, vyt\u00e1hla m\u011b na nohy, vrazila mi facku (a to po\u0159\u00e1dnou, a\u017e se mi orosily o\u010di – na\u0161t\u011bst\u00ed to nemohla vid\u011bt) a nacpala m\u011b zp\u00e1tky do auta. Usly\u0161el jsem specifick\u00fd zvuk izolepy, a pak u\u017e jsem mluvit nemohl. Nam\u00edsto na\u0161tvan\u00fdch ur\u00e1\u017eek jej\u00ed osoby, mi ze rt\u016f vy\u0161lo jen nesouvisl\u00e9 muml\u00e1n\u00ed.
Zabouchla dve\u0159e a op\u011bt si nastoupila dop\u0159edu a nastartovala. Jakmile jsme se rozjeli, za\u010dal jsem k\u0159i\u010det. Ne\u0161lo to moc sly\u0161et, ale trochu ano. Cht\u011bl jsem ji jen na\u0161tvat, tak, jako ona na\u0161tvala m\u011b. Ale nepovedlo se mi to; v klidu pustila hudbu, za\u010dala si zp\u00edvat, a j\u00e1 to vzdal.
Nev\u00edm, kdy se mi poda\u0159ilo usnout, ale poda\u0159ilo se mi to. A od t\u00e9 chv\u00edle nev\u00edm v\u016fbec nic.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Fabiana<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule
<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Fabiana Tma a zvuk motoru dr\u00e1saly m\u00e9 nervy neust\u00e1le, u\u017e b\u016fhv\u00edkolik hodin. Ml\u010del jsem a jedin\u00e9, co jsem c\u00edtil, byla bolest. Nebyl jsem schopen se pohnout, provazy se mi za\u0159ez\u00e1valy do z\u00e1p\u011bst\u00ed, z dlouh\u00e9ho le\u017een\u00ed na prav\u00e9m boku m\u011b bolelo cel\u00e9<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[209],"tags":[],"class_list":["post-12854","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-byl-jednou-jeden-ucitel"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12854","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=12854"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12854\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=12854"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=12854"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=12854"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}