{"id":12864,"date":"2009-12-13T18:00:00","date_gmt":"2009-12-13T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=12834"},"modified":"2009-12-13T18:00:00","modified_gmt":"2009-12-13T17:00:00","slug":"casoprostor-iii-48","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/12\/13\/casoprostor-iii-48\/","title":{"rendered":"\u010casoprostor III 48."},"content":{"rendered":"
autor: Janule<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
BILL<\/p>\n<\/div>\n
„Tat\u00ed, kdy u\u017e tam bud\u00e9m?“ pt\u00e1 se m\u011b to na\u0161e \u0161\u00eddlo u\u017e asi po des\u00e1t\u00fd a soust\u0159ed\u011bn\u011b okop\u00e1v\u00e1 seda\u010dku p\u0159ed sebou. Je po dlouh\u00fdm letu unavenej, div\u00edm se, \u017ee je\u0161t\u011b neusnul. „Mn\u011b se chce na z\u00e1chod,“ prohl\u00e1s\u00ed, kdy\u017e hned neodpov\u00edd\u00e1m.<\/div>\n
„U\u017e zase? V\u017edy\u0165 jsme byli p\u0159ed dvaceti minutama. Za chv\u00edli jsme v Hamburku, to u\u017e vydr\u017e\u00ed\u0161,“ sna\u017e\u00edm se ho potichu uklidnit, ur\u010dit\u011b si vymej\u0161l\u00ed, aby se n\u011bjak zabavil. Nem\u016f\u017eu mu to m\u00edt za zl\u00fd, s\u00e1m u\u017e jsem rozl\u00e1manej a unavenej, stejn\u011b jako Sabine, kter\u00e1 mi p\u0159ed chvilkou usnula na rameni. „Nem\u016f\u017eu s tebou j\u00edt, vzbudil bych tetu,“ za\u0161ept\u00e1m mu do ucha.<\/div>\n
„Tak j\u00e1 pudu s\u00e1m, u\u017e jsem velkej,“ prohl\u00e1s\u00ed, a u\u017e se za\u010d\u00edn\u00e1 odep\u00ednat. Vtom se ale z reproduktoru ozve letu\u0161ka s t\u00edm, \u017ee se m\u00e1me p\u0159ipoutat, budeme p\u0159ist\u00e1vat. Klukovi se rozsv\u00edt\u011bj o\u010d\u00ed\u010dka radost\u00ed, zase se usad\u00ed, a najednou u\u017e po z\u00e1chod\u011b netou\u017e\u00ed. Te\u010f bude jin\u00fd dobrodru\u017estv\u00ed, jdeme na p\u0159ist\u00e1n\u00ed. Nejrad\u0161i m\u00e1 na v\u0161ech p\u0159ist\u00e1n\u00edch, kter\u00fd jsme dote\u010f absolvovali, z\u00e1v\u011bre\u010dnej potlesk, kdy\u017e se pilotovi op\u011bt povede nepoh\u0159b\u00edt svoje pasa\u017e\u00e9ry v trosk\u00e1ch rozml\u00e1cen\u00fdho ho\u0159\u00edc\u00edho letadla. Tlesk\u00e1 a je\u010d\u00ed u toho jako holky na koncert\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
Jemn\u011b po\u0161imr\u00e1m Sabine pod nosem, aby se probudila. „Hal\u00f3, \u0160\u00edpkov\u00e1 R\u016f\u017eenko, vst\u00e1vat,“ \u0161ept\u00e1m j\u00ed do ucha, a kdy\u017e si v\u0161imnu kolemjdouc\u00ed letu\u0161ky, jak na n\u00e1s zv\u011bdav\u011b z\u00edr\u00e1, p\u0159id\u00e1m je\u0161t\u011b man\u017eelskej l\u00e1skyplnej polibek na sp\u00e1nek. Jen a\u0165 si holka mysl\u00ed, \u017ee jsme ten nejdokonalej\u0161\u00ed p\u00e1r na sv\u011bt\u011b, to nikdy neza\u0161kod\u00ed. Sabine otev\u0159e otr\u00e1ven\u011b o\u010di, spala sotva deset minut, a z\u00edvne.<\/div>\n
„To u\u017e jsme tady?“ zept\u00e1 se rozespale. „Nem\u016f\u017ee\u0161 se ho do\u010dkat, co?“ usm\u011bje se na m\u011b, kdy\u017e se narovn\u00e1 v seda\u010dce a zkontroluje si p\u00e1s. Lehce k\u00fdvnu a s \u00fasm\u011bvem j\u00ed nazna\u010d\u00edm, aby byla rad\u0161i zticha. Douf\u00e1m, \u017ee se Tom n\u011bkde nezdr\u017eel a u\u017e na n\u00e1s \u010dek\u00e1, pro Dejva to bude \u00fa\u017easn\u00fd p\u0159ekvapen\u00ed.<\/div>\n
„Koho se nem\u016f\u017ee\u0161 do\u010dkat?“ zvoniv\u011b se ozve z vedlej\u0161\u00ed seda\u010dky, ten kluk m\u00e1 v\u00e1\u017en\u011b u\u0161i jako rys… jen proto\u010d\u00edm o\u010di v sloup.<\/div>\n
„D\u011bdy, p\u0159ece. A babi\u010dky,“ dod\u00e1m, aby to bylo spravedliv\u00fd. „Pojedeme rovnou k nim, to jsem ti \u0159\u00edkal, ne? Scotty u\u017e se na n\u00e1s ur\u010dit\u011b t\u011b\u0161\u00ed.“ Sna\u017e\u00edm se to zamluvit.<\/div>\n
„Ah\u00e1, to j\u00e1 se taky t\u011b\u0161\u00edm, d\u011bda mi sl\u00edbil, \u017ee a\u017e zase p\u0159ijedu, p\u016fjdeme do lesa na houby,“ hl\u00e1s\u00ed radostn\u011b prcek. Tak to nev\u00edm, jestli to d\u011bda spln\u00ed, proto\u017ee na konci \u0159\u00edjna u\u017e rostou leda pra\u0161ivky\u2026 ale nech\u00e1m ho p\u0159i tom, a\u0165 si to Gordon vy\u0159e\u0161\u00ed s\u00e1m.<\/div>\n
„Jo, jasn\u011b, tak te\u010f u\u017e ticho, hezky koukej z ok\u00fdnka, za chv\u00edli jsme skoro doma.“<\/div>\n
\n
TOM<\/p>\n<\/div>\n
Stepuju v hale u\u017e asi hodinu, n\u011bjak jsem si to \u0161patn\u011b vypo\u010d\u00edtal. Teda ne, \u017ee bych neum\u011bl po\u010d\u00edtat, ale Bill do m\u011b hu\u010del, abych nep\u0159ijel pozd\u011b, \u017ee se nem\u016f\u017ee do\u010dkat, a\u017e m\u011b uvid\u00ed, tak jsem vyrazil v\u010das. Jen\u017ee a\u017e moc v\u010das. Ka\u017edou chv\u00edli na m\u011b n\u011bkdo podez\u00edrav\u011b z\u00edr\u00e1, nejsp\u00ed\u0161 mu n\u011bkoho p\u0159ipom\u00edn\u00e1m, i kdy\u017e s tmavejma brejlema, n\u00e1plast\u00ed na obo\u010d\u00ed, a kapucou hluboko do \u010dela jsem snad k nepozn\u00e1n\u00ed. Necht\u011bl jsem poutat pozornost, aby n\u011bkdo nebrnkl novin\u00e1\u0159\u016fm, tak jsem si vzal ten ohoz, kterej jsem si po\u0159\u00eddil pro inspekci n\u011bmeck\u00fdch tov\u00e1ren, kdy\u017e jsem sh\u00e1n\u011bl TIRIUS, a na to zimn\u00ed bundu s kapucou. Mysl\u00edm, \u017ee i vlastn\u00ed matka by m\u011b s nepov\u0161imnut\u00edm minula, ani by j\u00ed nenapadlo, \u017ee jsem to j\u00e1. Dokonce nem\u00e1m ani k\u0161iltku. Sleduju tabuli s p\u0159\u00edletama, kone\u010dn\u011b dosedli na zem, tak snad se ti t\u0159i cestovatel\u00e9 za chv\u00edli objev\u00ed. Usrknu t\u0159et\u00edho kafe, kter\u00fd jsem si z nudy koupil v automatu, je to sice b\u0159e\u010dka, ale aspo\u0148 m\u00e1m n\u011bco v ruk\u00e1ch. Venku je ps\u00ed po\u010das\u00ed, douf\u00e1m, \u017ee si v\u0161ichni vzali n\u011bco tepl\u00fdho na sebe, aby nezmrzli.<\/p>\n<\/div>\n
No kone\u010dn\u011b… prvn\u00ed, jak jinak, ze dve\u0159\u00ed vyl\u00edtnul Dejv, poskakuje, jako by za sebou nem\u011bl \u010dty\u0159icet hodin v letadle, naprosto \u010derstvej, \u010f\u00e1bel jako v\u017edycky. Sakra, zd\u00e1 se mi to, nebo opravdu zase kus vyrostl? To je \u0161\u00edlen\u00fd… Za n\u00edm se hned vy\u0159\u00edtila Sabine, aby ho v\u010das chytila a navl\u00edkla mu zimn\u00ed bundu, kterou vyt\u00e1hla z p\u0159\u00edru\u010dn\u00edho zavazadla. Jsou oba perfektn\u011b op\u00e1len\u00ed, v t\u00fd zim\u011b tady budou vypadat chv\u00edli jako exoti, ne\u017e zase vyblednou. Rad\u0161i z\u016fst\u00e1v\u00e1m sed\u011bt na lavi\u010dce, schv\u00e1ln\u011b si po\u010dk\u00e1m, jestli m\u011b poznaj\u00ed.<\/div>\n
Posledn\u00ed, jako primadona, ze dve\u0159\u00ed vypluje m\u016fj \u00fa\u017easnej bratr, stejn\u011b op\u00e1lenej jako ti dva, nal\u00ed\u010denej, jako by hned po p\u0159\u00edletu \u010dekal n\u011bjakej d\u016fle\u017eitej fotoshooting, oble\u010denej p\u0159esn\u011b tak jako v\u017edy, v upnutejch d\u017e\u00edn\u00e1ch a tri\u010dku, do kter\u00fdho bych se sotva nasoukal. Ko\u017een\u00e1 bundi\u010dka to v\u0161echno korunuje, tohle je prost\u011b m\u016fj jedine\u010dnej Bill. Elegantn\u00ed, i kdyby m\u011bl zmrznout. Slu\u0161\u00ed mu to, mil\u00e1\u010dkovi, nem\u016f\u017eu se na n\u011bj vynad\u00edvat. Bo\u017ee… u\u017e se t\u011b\u0161\u00edm, a\u017e bude le\u017eet a st\u00e9nat pode mnou. Ale te\u010f na to nesm\u00edm myslet, nem\u00e1m svoje obr kalhoty, kter\u00fd by spolehliv\u011b skryly v\u0161echny moje h\u0159\u00ed\u0161n\u00fd my\u0161lenky na nah\u00fdho bratra. Bill se rozhl\u00ed\u017e\u00ed, zat\u00edmco se v\u0161ichni vypravili pro kufry. Hled\u00e1 m\u011b, to je jasn\u00fd, a nejsp\u00ed\u0161 si te\u010f \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee jsem se zase n\u011bkde zpozdil, jen\u017ee j\u00e1 jenom nechci uspo\u0159\u00e1dat dojemnou sc\u00e9nku p\u0159\u00edmo uprost\u0159ed leti\u0161tn\u00ed haly, to bychom mohli rovnou cinknout do novin, \u017ee jsme tady. P\u011bkn\u011b si po\u010dk\u00e1m, a\u017e budou p\u0159ipraven\u00fd k odchodu, a pak jim nab\u00eddnu nezi\u0161tn\u011b odvoz do Loitsche.<\/p>\n<\/div>\n
BILL<\/p>\n<\/div>\n
Sakra, kde ten Tom v\u011bz\u00ed? Sna\u017e\u00edm se skenovat o\u010dima halu, abych zahl\u00eddl jeho dredy, ale nikde nikdo. To je divn\u00fd… mus\u00edme si vyzvednout kufry, hlavn\u011b aby byly v\u0161echny, nerad bych o n\u011bkterej z nich p\u0159i\u0161el. Nakoupili jsme neuv\u011b\u0159iteln\u011b moc kr\u00e1sn\u00fdch v\u011bc\u00ed, se Sabine jsme na\u0161li spole\u010dnou z\u00e1libu. Vlastn\u011b jsme spolu je\u0161t\u011b nikdy na n\u00e1kupech nebyli, tak\u017ee jsem ani netu\u0161il, jak\u00e1 je v tomhle skv\u011bl\u00e1 spole\u010dnice. Trp\u011bliv\u011b hodnotila v\u0161echno, co jsem na sebe nat\u00e1hl, a narozd\u00edl od Dejva, kterej se \u0161\u00edlen\u011b nudil a zlobil, byla ochotn\u00e1 vydr\u017eet i moje desetiminutov\u00fd rozmej\u0161len\u00ed nad jedn\u00edm trikem. Nakonec jsem si ho vzal, tak douf\u00e1m, \u017ee se bude l\u00edbit i Tomovi. I kdy\u017e tomu je moje oble\u010den\u00ed odjak\u017eiva putna, v\u017edycky ho zaj\u00edmala jen barva, abychom se dopl\u0148ovali. Jeho vkus je n\u011bkde \u00fapln\u011b jinde. Je to ale divn\u00fd, \u017ee ho nikde nevid\u00edm…<\/div>\n
„Tat\u00ed, t\u00e1mhle jede m\u016fj kufr,“ ukazuje Dejv na koloto\u010d, na kter\u00e9m p\u0159ij\u00ed\u017ed\u011bj\u00ed zavazadla, pozn\u00e1 si ho podle n\u00e1lepky, kterou si koupil v Zoo v Aucklandu, a u\u017e se po n\u011bm s\u00e1pe. Hned za n\u00edm jsou dal\u0161\u00ed na\u0161e v\u011bci, tak se sna\u017e\u00edm to rychle st\u00e1hnout na zem, abychom nemuseli \u010dekat, a\u017e to znovu objede trasu. Jeden, dva, t\u0159i… tamhle je \u010dtvrtej, p\u00e1tej, \u0161estej, sedmej… tak, m\u00e1me to v\u0161echno. Uff… tohle je v\u017edycky nejhor\u0161\u00ed. Na tyhle v\u011bci jsme m\u011bli n\u011bkoho z teamu, kdo to za n\u00e1s v pohod\u011b za\u0159\u00eddil, ale kdy\u017e jedeme soukrom\u011b, je v\u0161echna starost o kufry na n\u00e1s nebo sp\u00ed\u0161 na mn\u011b. Sabine u\u017e p\u0159ij\u00ed\u017ed\u00ed s voz\u00edkem, tak to tam v\u0161echno nah\u00e1z\u00edme a jdeme hledat Toma…<\/p>\n<\/div>\n
„Nechcete zadarmo taxi do Loitsche?“ ozve se mi za z\u00e1dy podivn\u00fd \u0161ept\u00e1n\u00ed, a\u017e z toho nadsko\u010d\u00edm leknut\u00edm. Bo\u017ee… j\u00e1 ho zabiju.<\/div>\n
„Tome!“ vykv\u00edknu jak n\u011bjak\u00e1 puber\u0165a\u010dka, oto\u010d\u00edm se o sto osmdes\u00e1t stup\u0148\u016f a sko\u010d\u00edm na chl\u00e1pka, co vypad\u00e1, jako by vylezl z m\u00f3dn\u00edho magaz\u00ednu. „Je\u017e\u00ed\u0161i, pardon…“ odsko\u010d\u00edm od n\u011bj, ale kdy\u017e se l\u00edp pod\u00edv\u00e1m, zase ho s \u00falevou obejmu. Hlas m\u011b nezklamal, je to m\u016fj Tom. „Co to m\u00e1\u0161 na sob\u011b?“ vydechnu mu do ucha. „V\u016fbec bych t\u011b nepoznal,“ ma\u010dk\u00e1m ho k sob\u011b, je mi jedno, co si okol\u00ed mysl\u00ed, te\u010f si mus\u00edm u\u017e\u00edvat jeho bl\u00edzkost.<\/div>\n
„Mimikry, jasn\u00fd?“ usm\u011bje se br\u00e1cha, nadzvedne tmav\u00e9 br\u00fdle, a uk\u00e1\u017ee mi kr\u00e1snej moncl pod okem. Za\u010d\u00edn\u00e1 mu p\u011bkn\u011b \u017eloutnout.<\/div>\n
„L\u00e1sko moje… tak stra\u0161n\u011b jsi mi chyb\u011bl,“ za\u0161ept\u00e1m a l\u00edbnu ho nen\u00e1padn\u011b pod ucho, jsem zavrtanej do jeho kapuce, tak to nikdo nem\u016f\u017ee vid\u011bt. Bo\u017ee, tak kr\u00e1sn\u011b von\u00ed… jako Tom…<\/div>\n
„Ty mn\u011b taky, kocourku,“ mazliv\u011b m\u011b p\u0159itiskne je\u0161t\u011b v\u00edc k sob\u011b, vr\u00e1t\u00ed mi nen\u00e1padn\u00fd l\u00edbnut\u00ed na tv\u00e1\u0159, ale to u\u017e se za mnou ozve je\u010den\u00ed na\u0161eho syn\u00e1\u010dka.<\/div>\n
„Strejd\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1, juch\u016f\u016f\u016f\u016f\u016f\u016f, to je strejd\u00e1, teto, pod\u00edvej!“ b\u011b\u017e\u00ed k n\u00e1m prcek. Byl trochu nap\u0159ed, v\u017edycky se n\u00e1m sna\u017e\u00ed zdrhnout, a te\u010f jsme d\u00edky tomu m\u011bli alespo\u0148 nepatrnou chvilku na to se obejmout. M\u00e1m pocit, \u017ee te\u010f u\u017e mi Toma nep\u016fj\u010d\u00ed a\u017e do ve\u010de\u0159e. Je\u0161t\u011b \u017ee je to jen p\u00e1r hodin, pak u\u017e bude jenom m\u016fj…<\/p>\n<\/div>\n
„Poj\u010f ke mn\u011b, ty kluku u\u0161at\u00e1, ty jsi n\u011bjak vyrostl,“ nap\u0159\u00e1hne k n\u011bmu Tom ruce, kdy\u017e ho pust\u00edm, aby se mohl p\u0159iv\u00edtat se synovcem. Dejv mu sko\u010d\u00ed s rozb\u011bhem do n\u00e1ru\u010de, a Tom se usm\u00edv\u00e1 od ucha k uchu, je vid\u011bt, \u017ee se mu po n\u011bm stra\u0161n\u011b stejskalo. Mo\u017en\u00e1 i o tro\u0161ku v\u00edc ne\u017e po mn\u011b…<\/div>\n
„Strejd\u00f3, kde ses tady vzal?“ sm\u011bje se Dejv v Tomov\u011b n\u00e1ru\u010d\u00ed, obj\u00edm\u00e1 ho sv\u00fdma mal\u00fdma ru\u010di\u010dkama kolem krku, l\u00edb\u00e1 ho na tv\u00e1\u0159e i na pusu, co\u017e mu nepokryt\u011b z\u00e1vid\u00edm. „Mn\u011b se t\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1k stejskalo, kdy\u017e jsi byl tou lod\u00ed pry\u010d.“<\/div>\n
„Mn\u011b taky, prcku, u\u017e jsem se v\u00e1s nemohl do\u010dkat,“ odpov\u00ed mu \u0161\u0165astn\u011b Tom. „Ale te\u010f mus\u00edme honem do auta, ne\u017e si n\u00e1s n\u011bkdo v\u0161imne. Jsem tady inkognito,“ za\u0161ept\u00e1 spiklenecky do ucha Dejvovi, a mrkne na Sabine, kter\u00e1 se kousek od n\u00e1s jen ti\u0161e usm\u00edv\u00e1, kdy\u017e sleduje na\u0161e setk\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
„Co je to inkognito?“ hned se informuje prcek. Tom jen proto\u010d\u00ed o\u010di, z\u0159ejm\u011b zapomn\u011bl, \u017ee pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed ciz\u00edch slov je vedle na\u0161eho kluka jen na vlastn\u00ed nebezpe\u010d\u00ed. N\u011bco mu za\u0161ept\u00e1 do ucha, Dejv se zatv\u00e1\u0159\u00ed tajemn\u011b, a je jasn\u00fd, \u017ee u\u017e to pochopil.<\/div>\n
„\u010cau \u0161vagrov\u00e1, jak\u00e1 byla svatebn\u00ed cesta?“ usm\u011bje se na ni Tom, a v n\u00e1ru\u010d\u00ed se synovcem ji l\u00edbne na tv\u00e1\u0159, kdy\u017e popojde p\u00e1r krok\u016f sm\u011brem k v\u00fdchodu.<\/div>\n
„Ahoj, \u0161vag\u0159e,“ vr\u00e1t\u00ed mu Sabine lehkej polibek, „u\u017eili jsme si to, tv\u016fj bratr je ov\u0161em neskute\u010dn\u011b l\u00ednej tvor, byla to fu\u0161ka ho n\u011bkam vyt\u00e1hnout,“ post\u011b\u017euje si na m\u011b man\u017eelka, ale v\u0161echno je to s \u00fasm\u011bvem a v dobr\u00fd n\u00e1lad\u011b.<\/div>\n
„Tak jdeme, rodinko, parkuju hned p\u0159ed vchodem, co nejbl\u00ed\u017e to \u0161lo, venku je ps\u00ed po\u010das\u00ed. Nesm\u00edte mi nastydnout,“ popoh\u00e1n\u00ed n\u00e1s Tom s Dejvem po\u0159\u00e1d v n\u00e1ru\u010d\u00ed. Na mn\u011b zbyde samoz\u0159ejm\u011b voz\u00edk s kuframa, tak se do t\u00fd v\u00e1hy op\u0159u, a tla\u010d\u00edm to sm\u011brem k v\u00fdchodu. U\u017e abychom byli doma…<\/p>\n<\/div>\n
***<\/p>\n<\/div>\n
„U\u017e sp\u00ed?“ zept\u00e1 se m\u011b Tom s \u00fasm\u011bvem, kdy\u017e str\u010d\u00edm hlavu do jeho pokoje. Sed\u00ed na posteli a hraje na starou kytaru, co si tu nech\u00e1v\u00e1 na pam\u00e1tku. Stejn\u011b zn\u00ed po\u0159\u00e1d dob\u0159e, nebo m\u00e1 Tom zlat\u00fd ru\u010di\u010dky, a v\u0161echno mu pod nima rozkvete. J\u00e1 taky…<\/div>\n
„Jo, usnul rychle, byl utahanej,“ vr\u00e1t\u00edm mu spokojen\u00fd \u00fasm\u011bv, zav\u0159u za sebou dve\u0159e a oto\u010d\u00edm kl\u00ed\u010dem v z\u00e1mku. Tom Dejva vykoupal, \u0159\u00e1dili spolu ve van\u011b jako v\u017edycky, a j\u00e1 se \u0161el vysprchovat hned po nich. Uspat Dejva nebyl probl\u00e9m, v podstat\u011b jsem stihl p\u0159e\u010d\u00edst jen jeden odstavec a chrn\u011bl. M\u011bl jsem chvilku chu\u0165 vl\u00e9zt do postele k n\u011bmu, zavrtat se do pe\u0159iny a sp\u00e1t, jsem taky vy\u0159\u00edzenej, ale p\u0159i p\u0159edstav\u011b, \u017ee na m\u011b vedle \u010dek\u00e1 Tom, jsem se rychle probral. Gordon sp\u00ed v ob\u00fdv\u00e1ku u televize jako v\u017edycky, M\u00e1ma se Sabine si pov\u00eddaj v kuchyni, maj\u00ed toho k drb\u00e1n\u00ed ur\u010dit\u011b hodn\u011b, tak m\u00e1me s Tomem na sebe \u010das. Celou dobu jsme se museli kv\u016fli Dejvovi krotit, pusu jsme si dali jen rychlou a potaj\u00ed, m\u00e1ma n\u00e1s po\u0159\u00e1d do n\u011b\u010deho honila, bu\u010f do vypr\u00e1v\u011bn\u00ed, nebo do j\u00eddla, a kluk po\u0159\u00e1d poskakoval kolem. Klasick\u00fd bl\u00e1zniv\u00fd odpoledne u babi\u010dky a d\u011bdy. Do lesa na houby samoz\u0159ejm\u011b s d\u011bdou ne\u0161li, tak\u017ee to bylo nekone\u010dn\u00fd. Sice jsem v tom binci dok\u00e1zal na chvilku \u00fanavou usnout na seda\u010dce, ale pak mi ten malej \u0161\u00edlenec sko\u010dil rovnou na b\u0159icho a nevyb\u00edrav\u011b m\u011b probral. Honili se s d\u011bdou, a j\u00e1 byl zrovna ta nejlep\u0161\u00ed trefa.<\/div>\n
Kdy\u017e jsem p\u0159ed chv\u00edli m\u00e1mu a Sab poprosil, aby se ob\u010das na kluka mrkly, kdyby n\u011bco, v jejich pohledech a shov\u00edvavejch \u00fasm\u011bvech jsem si mohl p\u0159e\u010d\u00edst, \u017ee p\u0159esn\u011b v\u011bd\u00ed, co se te\u010f chyst\u00e1me s Tomem d\u011blat, ale je mi to jedno\u2026 jsem po Tomov\u00fdch dotec\u00edch tak vyprahlej, \u017ee by mi snad ani nevadilo, kdyby n\u00e1m to ty dv\u011b p\u00edskaly\u2026<\/p>\n<\/div>\n
„Poj\u010f ke mn\u011b,“ odlo\u017e\u00ed Tom kytaru do stojanu vedle postele, a nat\u00e1hne ke mn\u011b ruce. Nev\u00e1h\u00e1m a po kolenou k n\u011bmu dolezu, abych se mu mohl posadit obkro\u010dmo na kl\u00edn, a kone\u010dn\u011b ho po\u0159\u00e1dn\u011b obejmout. Tak jsem se na tuhle chv\u00edli t\u011b\u0161il… L\u00edbnu ho na mod\u0159inu, kter\u00e1 se mu vyj\u00edm\u00e1 kolem oka, a prstem jemn\u011b pohlad\u00edm r\u00e1nu na obo\u010d\u00ed, kter\u00e1 se pomalu za\u010d\u00edn\u00e1 hojit. Jizva tam asi z\u016fstane, ale Tomovi to na kr\u00e1se nic neubere, u\u017e m\u00e1 takovejch znamen\u00ed v\u00edc ne\u017e dost. P\u00e1r jich je dokonce ode m\u011b, v d\u011btstv\u00ed jsme si moc serv\u00edtky nebrali, kdy\u017e jsme se rvali. Nehody byly na denn\u00edm po\u0159\u00e1dku, ka\u017edou chv\u00edli tekla krev, bu\u010f jeho nebo moje, a m\u00e1ma n\u00e1m k tomu v\u011bt\u0161inou je\u0161t\u011b ka\u017ed\u00fdmu p\u0159idala v\u00fdchovnej lepanec, abychom toho zloben\u00ed u\u017e kone\u010dn\u011b nechali. Pak si zase zalezla do sv\u00fdho ateli\u00e9ru a vylezla, a\u017e kdy\u017e byl dal\u0161\u00ed \u0159ev. Voln\u00e1 v\u00fdchova se tomu mysl\u00edm \u0159\u00edk\u00e1… je\u0161t\u011b \u017ee je Dejv jenom jeden, tohohle jsme u\u0161et\u0159eni. M\u00edt kluky dva, tak o n\u011b budu m\u00edt neust\u00e1lej strach, \u017ee si vz\u00e1jemn\u011b n\u011bco provedou. Ale \u010dlov\u011bk m\u00e1 strach po\u0159\u00e1d, kdy\u017e ne o d\u00edt\u011b, tak o br\u00e1\u0161ku…<\/div>\n
<\/div>\n
„M\u011bl jsem o tebe takovej strach, kdy\u017e jsem se ti nemohl dovolat,“ p\u0159itisknu se k Tomovi a hlavu mu zabo\u0159\u00edm do ramene. M\u016fj Tom\u2026 kone\u010dn\u011b je zase m\u016fj, i kdy\u017e jen na chv\u00edli.<\/div>\n
„Kr\u00e1sn\u011b von\u00ed\u0161 \u0161amp\u00f3nem,“ za\u0161ept\u00e1 mi Tom do ucha, kdy\u017e si m\u011b k sob\u011b p\u0159itiskne. „P\u0159ipad\u00e1 mi, jako bych t\u011b nevid\u011bl nejm\u00ed\u0148 rok,“ \u0161ept\u00e1 d\u00e1l, zat\u00edmco mi jeho ruce hlad\u00ed z\u00e1da a sj\u00ed\u017ed\u011bj\u00ed po nich neomyln\u011b dol\u016f, kde se zastav\u00ed. „O tomhle n\u00e1dhern\u00fdm zadku se mi v noci zd\u00e1lo,“ stiskne m\u011b, a oba se usm\u011bjeme. Vr\u00e1t\u00edm se zp\u00e1tky do pozice, abych na n\u011bj vid\u011bl, z\u00edr\u00e1m mu do o\u010d\u00ed a m\u00e1m pocit, \u017ee se v nich utop\u00edm, kdy\u017e se budu d\u00edvat je\u0161t\u011b chv\u00edli. Jsou n\u00e1dhern\u011b hlubok\u00fd a pln\u00fd touhy. Mysl\u00edm, \u017ee Tom vid\u00ed v m\u00fdch o\u010d\u00edch to sam\u00e9.<\/div>\n
„Taky se mi o tob\u011b zd\u00e1lo,“ p\u0159izn\u00e1m a l\u00edbnu ho na nos. „Sam\u00fd perverzn\u00ed sny,“ u\u0161kl\u00edbnu se, a nepochybuju, \u017ee ty sny byly hodn\u011b podobn\u00e9 Tomov\u00fdm.<\/div>\n
„Jo, byla to n\u011bkdy fakt j\u00edzda,“ p\u0159izn\u00e1 s \u00fasm\u011bvem, a p\u0159itom mi za\u010dne vytahovat triko. Zvednu ruce, nech\u00e1m se svl\u00edknout, a s\u00e1m si za\u010dnu rozep\u00ednat d\u017e\u00edny. Za t\u011bch p\u00e1r chvil, co se k Tomovi tisknu, jsem tvrdej jako sk\u00e1la. On samoz\u0159ejm\u011b taky, c\u00edt\u00edm, jak m\u011b tla\u010d\u00ed jeho vzru\u0161en\u00ed.<\/div>\n
„Nesp\u011bchej, kocourku,“ za\u0161ept\u00e1, chytne mi ruce a pomalu m\u011b l\u00edb\u00e1 do dlan\u00ed, o\u010di zap\u00edchnut\u00e9 v m\u00fdch. „Chci si t\u011b vychutnat, je mi jedno, jak dlouho to bude trvat, kdy\u017e u\u017e jsem to vydr\u017eel tak dlouho… ale svl\u00edknu si t\u011b s\u00e1m.“ Polo\u017e\u00ed m\u011b opatrn\u011b vedle sebe na postel, jako bych byl z porcel\u00e1nu, a pomalu m\u011b za\u010dne l\u00edbat. Jeho ruce m\u011b p\u0159itom hlad\u00ed po t\u011ble, m\u00e1m trochu hus\u00ed k\u016f\u017ei, kdy\u017e se m\u011b dot\u00fdk\u00e1. Moje p\u0159edstavy o divok\u00e9m sexu, a\u017e se znovu setk\u00e1me, jsou najednou ty tam. Tom, jako by cht\u011bl mn\u011b i sob\u011b dok\u00e1zat, \u017ee mezi n\u00e1mi je n\u011bco v\u00edc ne\u017e jen \u017eivo\u010di\u0161n\u00fd sex\u2026 \u017ee je to l\u00e1ska, kter\u00e1 vydr\u017eela spoustu let, a proto n\u00e1s ani dlouh\u00e9 odlou\u010den\u00ed nezlom\u00ed. Nevrh\u00e1 se na m\u011b, jen m\u011b hlad\u00ed a l\u00edb\u00e1, aby mi dok\u00e1zal, jak moc m\u011b miluje\u2026 tohle jeho vyzn\u00e1n\u00ed l\u00e1sky je snad stokr\u00e1t kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e divok\u00e1 j\u00edzda, kterou jsme oba za\u017e\u00edvali ve snu. Budu si to u\u017e\u00edvat, jak to jen p\u016fjde\u2026 dokud to p\u016fjde.<\/p>\n<\/div>\n
Tom je ale po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b oble\u010denej, a to se mi nel\u00edb\u00ed. Zatah\u00e1m za jeho velk\u00fd triko, kter\u00fd si s \u00falevou p\u0159evl\u00edkl hned, jak jsme dorazili dom\u016f.<\/div>\n
„Chci se t\u011b taky dot\u00fdkat,“ vysv\u011btl\u00edm mu, kdy\u017e t\u00e1zav\u011b p\u0159eru\u0161\u00ed n\u00e1\u0161 polibek. Bez v\u00e1h\u00e1n\u00ed tri\u010dko sund\u00e1 a zahod\u00ed n\u011bkam na zem, a kdy\u017e u\u017e m\u011b musel pustit, st\u00e1hne si rovnou i kalhoty. Pohled na jeho vypracovan\u00fd t\u011blo m\u011b v\u017edycky znova a znova dostane. Je tak kr\u00e1snej\u2026<\/div>\n
„Jsi n\u00e1dhern\u011b op\u00e1lenej,“ pohlad\u00ed m\u011b po hrudn\u00edku, kdy\u017e se zase vr\u00e1t\u00ed k tomu, co d\u011blal p\u0159edt\u00edm. L\u00edb\u00e1 m\u011b pomalu, jako by v\u016fbec nebyl vzru\u0161enej a\u017e na doraz. \u017de to nen\u00ed pravda, si jen tak letmo ov\u011b\u0159\u00edm, kdy\u017e p\u0159ejedu rukou p\u0159es jeho napnut\u00fd boxerky. „A nedo\u010dkavej,“ usm\u011bje se, a aby mi zabr\u00e1nil v dal\u0161\u00edm vzru\u0161ov\u00e1n\u00ed, p\u0159em\u00edst\u00ed se mezi moje nohy. To se mu ov\u0161em moc nepoda\u0159ilo, m\u00e1m svoje metody. P\u0159it\u00e1hnu si ho k sob\u011b nahoru, abych ho mohl pol\u00edbit, a t\u00edm si ho p\u0159itisknu na t\u011blo\u2026 zvednu trochu nohy a patama zatla\u010d\u00edm na jeho zadek, aby m\u011b jeho vzru\u0161en\u00ed po\u0159\u00e1dn\u011b tla\u010dilo. M\u00e1m pocit, \u017ee se snad zbl\u00e1zn\u00edm, jestli ho co nejd\u0159\u00edv nebudu m\u00edt v sob\u011b, ale respektuju jeho p\u0159\u00e1n\u00ed a nech\u00e1v\u00e1m celou hru na n\u011bm. Jen\u017ee m\u00e1m po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b d\u017e\u00edny, a jak to tak vypad\u00e1, budu muset vydr\u017eet, ne\u017e se Tom ur\u00e1\u010d\u00ed mi je sundat.<\/div>\n
„Svl\u00edkni m\u011b u\u017e. Chci t\u011b m\u00edt bl\u00ed\u017e,“ \u0161ept\u00e1m, a sou\u010dasn\u011b ho hlad\u00edm po zadku a zaj\u00ed\u017ed\u00edm rukou pod boxerky.<\/div>\n
„Nebu\u010f tak hrrr, nic n\u00e1m neute\u010de,“ p\u0159esv\u011bd\u010duje m\u011b, kdy\u017e mi sjede rty na krk a pomalu m\u011b ol\u00edb\u00e1v\u00e1, aby m\u011b je\u0161t\u011b v\u00edc potr\u00e1pil. Tohle u\u017e ale hrani\u010d\u00ed s mu\u010den\u00edm\u2026<\/div>\n
„Nemu\u010d m\u011b, chci t\u011b,“ jsem schopen jen \u0159\u00edct, a sev\u0159u jeho zadek v ruk\u00e1ch. Sou\u010dasn\u011b ho na sebe je\u0161t\u011b v\u00edc p\u0159itla\u010d\u00edm, abych p\u0159es d\u017e\u00edny c\u00edtil, jak moc m\u011b chce on. Mysl\u00edm, \u017ee stejn\u011b tvrd\u011b…<\/div>\n
„Chci t\u011b mu\u010dit, l\u00e1sko moje,“ zvedne hlavu Tom od m\u00e9 bradavky, na kterou se pr\u00e1v\u011b soust\u0159ed\u00ed, a kter\u00e1 mi po dotec\u00edch jeho jazyka vys\u00edl\u00e1 neuv\u011b\u0159iteln\u011b jednozna\u010dn\u00e9 sign\u00e1ly do rozkroku, \u017ee je t\u0159eba j\u00edt d\u00e1l. „Celou dobu se na to t\u011b\u0161\u00edm,“ uculuje se, vid\u00edm na n\u011bm, jak si to u\u017e\u00edv\u00e1.<\/div>\n
„Jestli m\u011b hned nesvl\u00edkne\u0161-„<\/div>\n
„Tak co, zavol\u00e1\u0161 na pomoc svoj\u00ed man\u017eelku?“ za\u0161kleb\u00ed se na m\u011b.<\/div>\n
„Ne, maminku,“ odpov\u00edm zcela v\u00e1\u017en\u00fdm t\u00f3nem, a v tu chv\u00edli, kdy Tom zara\u017een\u011b z\u00edr\u00e1 do blba p\u0159i \u017eiv\u00e9 p\u0159edstav\u011b na\u0161\u00ed matky, jak n\u00e1m p\u0159itom d\u011bl\u00e1 dozor, ho pevn\u011b chyt\u00edm nohama i rukama kolem t\u011bla, a p\u0159eto\u010d\u00edm ho pod sebe. „Tak! A m\u00e1m t\u011b,“ usm\u011bju se v\u00edt\u011bzn\u011b, kdy\u017e na n\u011bm sed\u00edm. „Te\u010f si na tob\u011b zajezd\u00edm.“<\/div>\n
„V d\u017e\u00edn\u00e1ch?“ rozpustile m\u011b zatah\u00e1 za opasek, a mn\u011b dojde, \u017ee abych se svl\u00edkl, mus\u00edm ho pustit. Sakra\u2026 to mi nevy\u0161lo. Ale nenech\u00e1m se rozhodit.<\/div>\n
„V\u016fbec bych se nedivil, kdyby tohle,“ s\u00e1hnu neomyln\u011b p\u0159esn\u011b za sebe a zm\u00e1\u010dknu ho, „ty d\u017e\u00edny bez probl\u00e9m\u016f prorazilo.“ Vid\u00edm na Tomovi, jak p\u0159iv\u0159el o\u010di, kdy\u017e jsem ho stiskl, a v tu r\u00e1nu v\u00edm, jak na n\u011bj. J\u00e1 ti d\u00e1m, \u017ee to bude\u0161 protahovat, mil\u00e1\u010dku… uvid\u00edme, kdo s koho. Mysl\u00edm, \u017ee stejn\u011b vyhraju…<\/p>\n<\/div>\n
TOM<\/p>\n<\/div>\n
Bill si mysl\u00ed, \u017ee m\u011b p\u0159echytra\u010dil, kdy\u017e si na m\u011b sednul, ale tohle bylo vlastn\u011b celou dobu moje p\u0159\u00e1n\u00ed. Chci ho vid\u011bt p\u0159ed sebou, chci ho sledovat, jak si to u\u017e\u00edv\u00e1, nem\u016f\u017eu se naba\u017eit pohledu na n\u011bj… Kdy\u017e m\u011b stiskl, m\u00e1lem jsem se ud\u011blal, ale st\u00e1lo to za to. Ta doba, kdy jsem ho nem\u011bl, a kdy jsem na n\u011bj mohl jen myslet rukou se zav\u0159en\u00fdma o\u010dima a s\u00e1m, se neminula \u00fa\u010dinkem. Vzru\u0161uje m\u011b, u\u017e jen kdy\u017e mrkne okem, kdy\u017e na\u0161pul\u00ed pusu nebo se jen usm\u011bje… tohle je neskute\u010dn\u00e1 v\u011bc. Pocity skoro jako na za\u010d\u00e1tku, kdy jsme se je\u0161t\u011b jeden druh\u00e9ho b\u00e1li pomalu dotknout, se mi \u017eiv\u011b vybavuj\u00ed… ob\u010das je odlou\u010den\u00ed od milovan\u00fd osoby celkem dobr\u00e1 v\u011bc, jak to tak sleduju. Bill u\u017e se mezit\u00edm \u0161oupnul sv\u00fdm mr\u0148av\u00fdm zade\u010dkem na m\u00e1 stehna, po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b oble\u010den\u00fd v d\u017e\u00edn\u00e1ch, a prsty bloud\u00ed po m\u00e9m podb\u0159i\u0161ku. M\u00e1m chu\u0165 mu \u0159\u00edct, a\u0165 to u\u017e nezdr\u017euje, a\u0165 ho u\u017e kone\u010dn\u011b stiskne po\u0159\u00e1dn\u011b ve sv\u00fd h\u0159\u00ed\u0161n\u00fd puse, ale nem\u016f\u017eu… prozradil bych, \u017ee nejsem tak klidnej, jak jsem se celou dobu tv\u00e1\u0159il. M\u00e1m r\u00e1d, kdy\u017e je Bill ten, kdo chce sex, kdo se sna\u017e\u00ed m\u011b dostat… toho ale doc\u00edl\u00edm jen tak, \u017ee se tv\u00e1\u0159\u00edm odm\u00edtav\u011b.<\/div>\n
Kone\u010dn\u011b… Bill zah\u00e1kl prsty za lem m\u00fdch boxerek a stahuje je pomalinku dol\u016f. O\u010dima m\u011b hypnotizuje, sleduje m\u016fj v\u00fdraz, jestli mu ute\u010du, kdy\u017e se te\u010f nadzvedne, aby se mohl kone\u010dn\u011b zbavit sv\u00fdch kalhot, ale kdy\u017e vid\u00ed m\u016fj zaml\u017eenej pohled, nejsp\u00ed\u0161 usoud\u00ed, \u017ee u\u017e nejsem nebezpe\u010dnej. Rychle se posune dol\u016f a\u017e k m\u00fdm chodidl\u016fm, skoro ze m\u011b strhne boxerky, a kdy\u017e vid\u00ed, \u017ee nic ned\u011bl\u00e1m, rozepne si kalhoty. Takhle rychle jsem ho snad svl\u00edkat je\u0161t\u011b nevid\u011bl… v m\u017eiku zase sed\u00ed zp\u00e1tky na m\u00fdch stehnech, tentokr\u00e1t ale nah\u00fd a pln\u011b a tvrd\u011b vzru\u0161en\u00fd… n\u00e1dhernej pohled… tohle p\u0159esn\u011b jsem pot\u0159eboval vid\u011bt.<\/p>\n<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 tu n\u011bkde gel?“ zept\u00e1 se Bill potichu, zat\u00edmco m\u011b l\u00edb\u00e1 v kl\u00edn\u011b, tv\u00e1\u0159emi se se mnou mazl\u00ed, vlasy m\u011b \u0161imr\u00e1 a d\u011bl\u00e1 v\u0161echno proto, abych u\u017e ten gel ani nestihl pou\u017e\u00edt. Mus\u00edm zat\u00ednat zuby, abych nevyst\u0159\u00edkl, kdy\u017e vystr\u010d\u00ed ten sv\u016fj \u00fa\u017easnej jaz\u00fd\u010dek se st\u0159\u00edbrnou kuli\u010dkou a p\u0159ejede j\u00edm celou moji vzty\u010denou d\u00e9lku, aby na konci vzal \u017ealud do pusy a za\u010dal s\u00e1t. Bo\u017ee… tohle se ned\u00e1 vydr\u017eet. Z posledn\u00edch sil s\u00e1hnu rukou pod pol\u0161t\u00e1\u0159, kam jsem si tubu s gelem p\u0159ipravil, a pod\u00e1m ji Billovi. Na\u0161t\u011bst\u00ed na chvilku opust\u00ed m\u016fj kl\u00edn, aby se p\u0159ipravil, ale kdy\u017e vid\u00edm, jak si na prsty vym\u00e1\u010dkne trochu gelu, labu\u017enicky se prohne trochu dozadu, a s\u00e1m sebe p\u0159ipravuje na m\u011b, je to snad je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed. Nevydr\u017e\u00edm jen tak le\u017eet, to nejde. Sednu si, obejmu ho a l\u00edb\u00e1m jeho t\u011blo v\u0161ude, kam dos\u00e1hnu. Zat\u00edmco si jezd\u00ed prstem ve sv\u00fdm \u0161t\u00edhl\u00fdm t\u011ble, a se zaklon\u011bnou hlavou vzdych\u00e1 rozko\u0161\u00ed, l\u00edb\u00e1m ho na krku, hlad\u00edm jeho penis, krou\u017e\u00edm po n\u011bm prsty a rozt\u00edr\u00e1m kapku, kter\u00e1 se p\u0159i m\u00e9m dotyku zaleskla na jeho vrcholku. Bill nased\u00e1v\u00e1 na svou ruku v pravideln\u00e9m rytmu, jak se sna\u017e\u00ed rozt\u00e1hnout a p\u0159ipravit, aby ani kousek bolesti nenaru\u0161il na\u0161e spojen\u00ed po del\u0161\u00ed dob\u011b, a m\u011b to nut\u00ed p\u0159ir\u00e1\u017eet proti n\u011bmu, i kdy\u017e jsem zat\u00edm pouze uv\u011bzn\u011bn\u00fd pod jeho t\u011blem. Chci dovnit\u0159, sakra, u\u017e chci zajet dovnit\u0159 a uc\u00edtit to dokonal\u00fd teplo, tu \u00fazkou skulinu, kter\u00e1 mi zp\u016fsobuje nejn\u00e1dhern\u011bj\u0161\u00ed pocity, jak\u00fd se daj\u00ed za\u017e\u00edt.<\/p>\n<\/div>\n
„Poj\u010f u\u017e,“ za\u0161ept\u00e1m a stisknu jeho penis, kter\u00fd u\u017e mi tvrd\u00fd a vlhk\u00fd v pravideln\u00e9m rytmu jezd\u00ed dlan\u00ed. Bill vypad\u00e1, \u017ee se za chvilku ud\u011bl\u00e1, a to nesm\u00edm dopustit. Ani nen\u00ed schopen mi odpov\u011bd\u011bt, jen se v\u00edc nadzvedne, kdy\u017e ze sebe vyt\u00e1hne prsty a rychle se sna\u017e\u00ed posunout tak, aby byl p\u0159\u00edmo nade mnou. „A co j\u00e1? M\u011b nenama\u017ee\u0161?“ jen se zmaten\u011b zept\u00e1m, kdy\u017e se pomalu chyst\u00e1 na m\u011b dosednout.<\/div>\n
„Nen\u00ed \u010das, nen\u00ed t\u0159eba,“ vydechne, a zatla\u010d\u00ed proti mn\u011b. Bo\u017ee… to t\u011bsno m\u011b zni\u010d\u00ed. Pomalu se no\u0159\u00edm do Billa, jsem \u00fapln\u011b om\u00e1men\u00fd, nejsem schopen ni\u010deho, ne\u017e le\u017eet na z\u00e1dech a pozorovat jeho vzru\u0161enou tv\u00e1\u0159. Vid\u00edm na n\u011bm n\u00e1mahu, s jakou se na m\u011b sna\u017e\u00ed pomalu nasednout, p\u0159ece jen u\u017e je to dlouho, co jsem v n\u011bm byl naposledy, ale nakonec spokojen\u011b dosedne a otev\u0159e o\u010di. Zap\u00edchne je do m\u00fdch, kdy\u017e se pomalu za\u010dne nadzved\u00e1vat, chytne p\u0159itom do ruky svoj\u00ed chloubu a spln\u00ed sv\u016fj slib, \u017ee si na m\u011b zajezd\u00ed… jezd\u00ed \u00fa\u017easn\u011b. A\u017e tak \u00fa\u017easn\u011b, \u017ee m\u00e1m po t\u0159ech p\u0159\u00edrazech pocit, \u017ee jsem u konce… kou\u0161u se do rtu a zat\u00edn\u00e1m nehty do dlan\u00ed, abych rozko\u0161 p\u0159ebil aspo\u0148 tro\u0161kou bolesti a odd\u00e1lil vrchol, kter\u00fd se na m\u011b nezadr\u017eiteln\u011b \u0159\u00edt\u00ed takovou rychlost\u00ed, \u017ee u\u017e ho asi t\u011b\u017eko zastav\u00edm. R\u00e1d bych, v\u00e1\u017en\u011b moc r\u00e1d, ale nejde to… nen\u00ed to v m\u00fd moci.<\/div>\n
„Billi,“ vydechnu ne\u0161\u0165astn\u011b po dal\u0161\u00edch p\u00e1r p\u0159\u00edrazech, „j\u00e1 u\u017e asi…“ nesta\u010d\u00edm ani do\u0159\u00edct, kdy\u017e m\u011b ohrom\u00ed prvn\u00ed vlna orgasmu, a donut\u00ed m\u011b siln\u011b p\u0159irazit do Billa. Ten jen tlumen\u011b vyk\u0159ikne, jak naraz\u00edm do jeho prostaty, a vypad\u00e1 \u00fapln\u011b stejn\u011b jako j\u00e1… zvl\u00e1dnu je\u0161t\u011b dvakr\u00e1t hluboko zajet do jeho zade\u010dku, kdy\u017e se kone\u010dn\u011b ud\u011bl\u00e1m. B\u011bhem chvilinky c\u00edt\u00edm na b\u0159i\u0161e, \u017ee nejsem s\u00e1m, kdo byl tak rychle, jsme na tom oba stejn\u011b. Bo\u017ee, to bylo n\u00e1dhern\u00fd… p\u0159epychovej sex, dokonalej… u\u017e ani nem\u00e1m slova, kter\u00fdma bych to je\u0161t\u011b pojmenoval.<\/p>\n<\/div>\n
„To byl fofr,“ lehne si Bill spokojen\u011b na m\u011b, a polo\u017e\u00ed si hlavu na moje prsa. Po\u0159\u00e1d jsem je\u0161t\u011b uvnit\u0159 n\u011bho, a je mi tam dob\u0159e. „Pot\u0159eboval jsem to jako s\u016fl,“ sv\u011b\u0159\u00ed se mi je\u0161t\u011b a z\u00edvne. „Te\u010f u\u017e ale mus\u00edm sp\u00e1t, Tomi, jsem stra\u0161n\u011b unavenej,“ \u0161ept\u00e1, zat\u00edmco se na m\u011b uvelebuje. „Miluju t\u011b… pak m\u011b sho\u010f,“ jsou posledn\u00ed slova, kter\u00e1 pronese, ne\u017e za\u010dne zhluboka oddychovat. Bo\u017ee… je tak roztomilej… s\u00e1hnu vedle sebe pro pe\u0159inu, oba n\u00e1s p\u0159ikryju a zav\u0159u o\u010di. Shod\u00edm t\u011b, Bill\u00ed, shod\u00edm, ale a\u017e za chv\u00edli. Te\u010f si je\u0161t\u011b mus\u00edm u\u017e\u00edt n\u00e1s dva. Jsi lehkej jako p\u00edrko, nejsp\u00ed\u0161 takhle usnu, a r\u00e1no se od sebe neodtrhneme… t\u011bsn\u011b p\u0159edt\u00edm, ne\u017e za\u010dnu upadat do sp\u00e1nku, mi na mysl p\u0159ijde obraz n\u00e1s dvou, slepen\u00fdch k sob\u011b, jak se n\u00e1s m\u00e1ma a Sabine od sebe sna\u017e\u00ed odtrhnout… \u00fa\u017easn\u00e1 p\u0159edstava, v duchu se checht\u00e1m, ale na nic dal\u0161\u00edho u\u017e nem\u00e1m s\u00edlu… dobrou, Billi, miluju t\u011b…<\/p>\n<\/div>\n
autor: Janule<\/strong><\/div>\n
betaread: \u00c1\u010fa<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Janule BILL „Tat\u00ed, kdy u\u017e tam bud\u00e9m?“ pt\u00e1 se m\u011b to na\u0161e \u0161\u00eddlo u\u017e asi po des\u00e1t\u00fd a soust\u0159ed\u011bn\u011b okop\u00e1v\u00e1 seda\u010dku p\u0159ed sebou. Je po dlouh\u00fdm letu unavenej, div\u00edm se, \u017ee je\u0161t\u011b neusnul. „Mn\u011b se chce na z\u00e1chod,“ prohl\u00e1s\u00ed, kdy\u017e hned<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[221],"tags":[],"class_list":["post-12864","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-casoprostor-iii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12864","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=12864"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12864\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=12864"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=12864"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=12864"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}