{"id":1287,"date":"2017-05-07T15:00:00","date_gmt":"2017-05-07T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=1280"},"modified":"2017-05-07T15:00:00","modified_gmt":"2017-05-07T14:00:00","slug":"lykara-6","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2017\/05\/07\/lykara-6\/","title":{"rendered":"Lykara 6."},"content":{"rendered":"
<\/a>autor: Bitter<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/a>Zastavili na m\u00fdtin\u011b. Bill se op\u0159el o kmen stromu. Cht\u011bl j\u00edt d\u00e1l, ale Tom se po\u0159\u00e1d trochu pot\u00e1cel, bude lep\u0161\u00ed, kdy\u017e se p\u00e1rkr\u00e1t zastav\u00ed, ne\u017e riskovat, \u017ee by ho musel n\u011bjak vysadit na h\u0159bet Peebee, a\u017e by omdlel. P\u0159i vyloven\u00ed z \u0159eky se s n\u00edm natahala a\u017e dost.<\/div>\n
Tom se svalil do tr\u00e1vy a zav\u0159el o\u010di.<\/div>\n
„Dob\u0159e… tak spus\u0165. \u010cek\u00e1m.“<\/div>\n
„To, \u017ee sem temn\u00ed nem\u016f\u017eou, neznamen\u00e1, \u017ee m\u00e1me \u010das na to tady sed\u011bt a vysv\u011btlovat si v\u0161e, co se za t\u011bch x let stalo.“ Upozornil ho a ne\u017e stihl vst\u0159ebat prvn\u00ed v\u011btu, vychrlil na n\u011bj v\u0161e, co podle n\u011bj bylo pro tuhle chv\u00edli d\u016fle\u017eit\u00e9.<\/div>\n
Vysv\u011btlil mu, \u017ee stejn\u011b jako on spadl do \u0159eky, a t\u00edm se ocitl tady. V den\u00edku o \u0159ece psali jako o jednosm\u011brn\u00e9m port\u00e1lu do Lykary, ano, v\u011bd\u011bl, \u017ee to m\u011bla b\u00fdt metafora, ne, opravdu to nefunguje na druhou stranu. Druh\u00fd port\u00e1l, kter\u00fd by je dostal dom\u016f, je v pal\u00e1ci a pal\u00e1c zabral Dorien. Kr\u00e1l Temn\u00fdch, kter\u00e9ho by museli n\u011bjak porazit, ale Dorien m\u00e1 neomezenou moc a je nesmrteln\u00fd stejn\u011b jako oni dva. A jen tak mimochodem, nen\u00ed si jist\u00fd jak, ale v\u011bd\u011bl, \u017ee kdy\u017e jsou tady te\u010f oba, tok \u010dasu tady a tam venku je jin\u00fd ne\u017e dote\u010f. Str\u00e1v\u00ed tady m\u011bs\u00edc a venku uplyne hodina. Tak n\u011bjak, ale tohle by m\u011bl v\u011bd\u011bt Tom. Vymyslel to on.<\/div>\n
Oni n\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem za\u010dnou podl\u00e9hat \u010dasu venku, i kdy\u017e jsou tady, ale d\u0159\u00edv ne\u017e za p\u016fl roku ani nejsp\u00ed\u0161 nedostanou hlad. Ne, nev\u00ed, jak to funguje. Kdy\u017e skon\u010dil, Tom u\u017e sed\u011bl a nepatrn\u011b se pohupoval dop\u0159edu a dozadu.<\/div>\n
\n

„Tak\u017ee ty mi tvrd\u00ed\u0161, \u017ee tohle je doopravdy… jedin\u00e1 cesta ven je n\u011bkde v tom… Duhov\u00fdm pal\u00e1ci, kam se ale nedostaneme, proto\u017ee je tam ten Dorien… Je nesmrtelnej a nep\u0159emo\u017eitelnej… jak jinak… Tak\u017ee to tady jako z\u016fstanu tr\u010det? Ne\u0159\u00edkal jsi n\u00e1hodou, \u017ee jsme tady nesmrteln\u00ed a ty\u2026 zdej\u0161\u00ed\u2026 taky?“<\/p><\/div>\n

„Ano, n\u00e1s nem\u016f\u017eou zab\u00edt, a pokud zem\u0159e Lykaryan, druh\u00fd den se znovu narod\u00ed. V\u0161echny \u017eivoty se obnov\u00ed a opakuj\u00ed, proto\u017ee den\u00edk nen\u00ed dokon\u010den\u00fd, nemaj\u00ed svobodnou v\u016fli a d\u011blaj\u00ed po\u0159\u00e1d tot\u00e9\u017e. Proto se taky nikdo proti Dorienovi nevzbou\u0159\u00ed. Ne, pokud se jim to nena\u0159\u00edd\u00ed na\u0161imi jm\u00e9ny nebo jejich svobodn\u00fdmi vl\u00e1dci. Ti maj\u00ed svou v\u016fli, a proto by Dorien velice r\u00e1d jednoho z n\u00e1s zajal a donutil den\u00edk dokon\u010dit. Moc je ti na nic, kdy\u017e t\u011b poslouch\u00e1 jen hrstka poskok\u016f.“<\/div>\n
„No po\u010dkej\u2026 Tak pro\u010d se nesbal\u00edme s nima a nezlikvidujeme Doriena a trad\u00e1 dom\u016f. Proto\u017ee ve\u010der p\u0159ijede Leslie a j\u00e1 budu m\u00edt opravdu pr\u016fser, jestli tam nebudu.“<\/div>\n
„To nen\u00ed tak jednoduch\u00e9. M\u00e1 neomezenou moc a je neporaziteln\u00fd. N-E-P-O-R-A-Z-I-T-E-L-N-\u00dd. \u0158\u00edkal jsem ti p\u0159ece…“ Tom ho uml\u010del m\u00e1vnut\u00edm ruky.<\/div>\n
„Jojo, u\u0161et\u0159i m\u011b\u2026 mn\u011b sta\u010d\u00ed \u0159\u00edct v\u011bci jednou, jasn\u00fd? Nemus\u00ed\u0161 v\u0161echno opakovat, a u\u017e v\u016fbec ne hl\u00e1skovat. Nejsem d\u011bcko.“<\/div>\n
„Ah, tak to se omlouv\u00e1m, ale zat\u00edm se p\u0159esn\u011b tak chov\u00e1\u0161. Jako ura\u017een\u00e9 v\u00edl\u00ed d\u011bcko, co spadlo do rosy.“<\/div>\n
„Pod\u00edvej, nem\u00e1m n\u00e1ladu se tady dohadovat. Chci dom\u016f. O.K? Ten Dorien je asi nabu\u0161enej, ale co ho zajmout, hmmmm? Nevad\u00ed, \u017ee je neporazitelnej, seberem ty tvoje svobodn\u00fd kamar\u00e1d\u00ed\u010dky, n\u011bjak ho oklamem a vypadnem. No ne?“<\/div>\n
„Lesni\u010dko zelen\u00e1\u2026“ Zamumlal jen Bill a oto\u010dil se k ohniv\u00e9 fen\u011b po sv\u00e9 pravici. „Peebee, jestli to bude pokra\u010dovat takhle, dovol\u00edm ti ho se\u017erat.“ \u0160eptl j\u00ed a odepnul jednu z bra\u0161en.<\/div>\n
\n

„Bille? No ne? To by p\u0159ece \u0161lo. Pro\u010d jsi to nezkusil s\u00e1m? Nemusel jsi tu tr\u010det.“<\/p><\/div>\n

„Tome\u2026 Tohle nen\u00ed poh\u00e1dka, nen\u00ed to tak jednoduch\u00e9, jak mysl\u00ed\u0161. J\u00e1 se pokusil dostat se dom\u016f, ale je to nemo\u017en\u00e9. Prost\u011b to nejde. A te\u010f se zvedni, mus\u00edme do Elanie, tam se rozhodneme, co d\u00e1l. Nen\u00ed bezpe\u010dn\u00e9 z\u016fstat na jednom m\u00edst\u011b. Dorien to tady nech\u00e1 obkl\u00ed\u010dit a co potom. To u\u017e m\u016f\u017eeme rovnou nakr\u00e1\u010det do Duhov\u00e9ho pal\u00e1ce hlavn\u00ed branou.“<\/div>\n
„Ne\u0159\u00edkal jsi, \u017ee Temn\u00ed sem nem\u016f\u017eou?“<\/div>\n
„Temn\u00ed ne. Ostatn\u00ed ano a ne v\u0161ichni svobodn\u00ed jsou na\u0161i spojenci. Nav\u00edc je to tady sam\u00e1 lesni\u010dka.“ Nakr\u010dil nos a k pasu si p\u0159ipnul me\u010d. Tom jen pozdvihl obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
\n
„Chce\u0161 mi \u0159\u00edct, \u017ee s t\u00edm um\u00ed\u0161?“ Uk\u00e1zal na me\u010d a Bill popuzen\u011b trhl sponou opasku.<\/div>\n
„Jsem tu dlouho, Tome, p\u00e1rkr\u00e1t u\u017e m\u011b temn\u00ed chytili, jak si mysl\u00ed\u0161, \u017ee jsem utekl? Poprosil je?“ U\u0161kl\u00edbl se a v p\u0159\u00ed\u0161t\u00edm okam\u017eiku m\u011bl ost\u0159\u00ed u krku. Tom t\u00e9m\u011b\u0159 ani nezaznamenal, kdy se pohnul, a nejist\u011b za\u0161ilhal na \u010depel. Vypadala jako ze skla.<\/div>\n
Billovi se ruka ani nezachv\u011bla.<\/div>\n
„U\u010dili m\u011b v Zimn\u00edm kraji.“ Usm\u00e1l se a me\u010d uklidil.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, m\u011b u\u017e to asi ani nep\u0159ekvapuje…“<\/div>\n
„Neboj se, tebe nezap\u00edchnu, zat\u00edm. Ale jestli si mysl\u00ed\u0161, \u017ee p\u016fjdu bez n\u011bj, kdy\u017e jsou tady lesni\u010dky, tak ses zbl\u00e1znil.“<\/div>\n
„Nem\u011bly by b\u00fdt v\u00edly lesa ty hodn\u00e9?“<\/div>\n
„Nem\u00e1m r\u00e1d zelenou, pamatuje\u0161? Zelen\u00fd v\u00edly, \u0161patn\u00fd v\u00edly.“<\/div>\n
„To m\u00e1 logiku\u2026“<\/div>\n
„M\u011bl jsi je nakreslit jinak\u2026 te\u010f je pozd\u011b a nev\u00edm, jak chce\u0161 logicky myslet ve sv\u011bt\u011b, kde se l\u00edt\u00e1 na drac\u00edch a v balonech z mrak\u016f\u2026 \u010c\u00edm d\u0159\u00edv se p\u0159estane\u0161 sna\u017eit v\u0161e logicky a rozumn\u011b vysv\u011btlit, t\u00edm l\u00edp. Tenhle sv\u011bt je fantazie, Tome. Na\u0161e fantazie. Je to tady tak, jak jsme si my vysnili. V\u010detn\u011b zelen\u00fdch v\u00edl.“<\/div>\n
„Bejt po tv\u00fdm tenkr\u00e1t, bylo by tady v\u0161echno b\u00edlo modr\u00fd. Moment… draci?“<\/div>\n
„Modr\u00e1 a b\u00edl\u00e1 – Zimn\u00ed kraj, draci – Dalerie.“ Pousm\u00e1l se a Tom se sna\u017eil vzpomenout si na z\u00e1kladn\u00ed informace. Na jejich sv\u011bt se sna\u017eil l\u00e9ta zapomenout a jedin\u00e9, co si v jeho spojitosti p\u0159edstavoval, byl Bill, p\u0159ekvapen\u011b ale zaznamenal, \u017ee si p\u0159ece jen n\u011bco za\u010d\u00edn\u00e1 vybavovat.<\/div>\n
\n

„Treemeria\u2026 Kr\u00e1lovna lesn\u00edch v\u00edl?“ Zeptal se a Bill s pok\u0159iven\u00fdm \u00fasm\u011bvem k\u00fdvl.<\/p><\/div>\n

„Ne, \u017ee bych byl r\u00e1d, \u017ee si pamatuje\u0161 zrovna j\u00ed, ale alespo\u0148 n\u011bco.“ Popl\u00e1cal kasis po boku, uk\u00e1zal p\u0159ed sebe a vykro\u010dil.<\/div>\n
„Brzo ji ur\u010dit\u011b n\u011bkde potk\u00e1me. Je taky svobodn\u00e1. Nebav se s n\u00ed a nejez nebo nepij nic, co ti d\u00e1. Bohu\u017eel do Delanie se nedostaneme, ani\u017e by m\u011b n\u011bjak\u00e1 jej\u00ed zelen\u00e1 pi\u017ela nenapr\u00e1\u0161ila.“<\/div>\n
Tom jen k\u00fdvl a neochotn\u011b ho n\u00e1sledoval. Ani jeden d\u00e1l ne\u0159ekli ani slovo.<\/div>\n
Cht\u011b necht\u011b si pomalu musel p\u0159iznat, \u017ee nem\u00e1 ani halucinace, ani se mu to nezd\u00e1. \u0160li u\u017e p\u00e1r hodin a on, na rozd\u00edl od Billa, u\u017e mlel z posledn\u00edho a nohy ho bolely jako nikdy. Ne, tohle se mu rozhodn\u011b nezd\u00e1. Nav\u00edc tak p\u0159ed hodinou zahl\u00e9dl prvn\u00ed lesni\u010dku a od t\u00e9 chv\u00edle jich p\u0159ib\u00fdvalo. Zv\u011bdav\u011b poletovaly kolem a strkaly ho. Bill v\u017edy jen proto\u010dil v ruce me\u010d a na chv\u00edli byl klid. Pak dor\u00e1\u017eely znovu.<\/div>\n
\n

„Pod\u00edvej se vlevo, je vid\u011bt Oriana, oran\u017eov\u00e1 alej.“ Tom se zastavil a u\u017easle zamrkal na pruh oran\u017eov\u00fdch strom\u016f prosv\u00edtaj\u00edc\u00edch mezi t\u011bmi zelen\u00fdmi. Bill ud\u011blal p\u00e1r krok\u016f zp\u011bt k n\u011bmu a polo\u017eil mu ruku na rameno. Naklonil se p\u0159\u00edmo k jeho uchu.<\/p><\/div>\n

„Lituju, \u017ee jsem dal Peebee volno\u2026 Let\u00ed sem Treemeria. Ml\u010d, odk\u00fdvej v\u0161e, co \u0159eknu, a hlavn\u011b, jsem Reli.“<\/div>\n
„Reli?“<\/div>\n
„Kdyby v\u011bd\u011bla, kdo jsem, vydala by m\u011b Dorienovi i s fanf\u00e1rami.“<\/div>\n
„Nep\u0159ipad\u00e1 mi nebezpe\u010dn\u00e1.“ Konstatoval Tom posm\u011b\u0161n\u011b, kdy\u017e mali\u010dkou, sotva deseti centimetrovou v\u00edlu, kolem kter\u00e9 se shlukly ostatn\u00ed men\u0161\u00ed, zaregistroval.<\/div>\n
„Je to kr\u00e1lovna lesni\u010dek bludi\u010dek, Tome. Co d\u011blaj\u00ed bludi\u010dky? Aha vi\u010f. U\u017e nejsi d\u00edt\u011b, tak\u017ee o jej\u00edm nez\u00e1jmu si jako mu\u017e m\u016f\u017ee\u0161 nechat zd\u00e1t. J\u00e1 m\u00e1m \u0161t\u011bst\u00ed, jsem imunn\u00ed.“ Mrkl na n\u011bj, oto\u010dil se k roji v\u00edl, kter\u00fd se p\u0159ibl\u00ed\u017eil na doslech, a uklonil se.<\/div>\n
„Kr\u00e1lovno Treemerio, je to dlouho, co jsem v\u00e1s vid\u011bl\u2026 jak\u00e1 \u010dest\u2026“ Tom ho trochu opo\u017ed\u011bn\u011b napodobil a u\u017easle sledoval, jak se mali\u010dk\u00e1 v\u00edla v oblaku t\u0159pytiv\u00e9 nazelenal\u00e9 mlhy zm\u011bnila na drobnou \u017eenu s dlouh\u00fdmi prst\u00fdnky blond vlas\u016f, kter\u00e9 sahaly a\u017e do p\u016fli \u0161t\u00edhl\u00e9ho pasu, a v zelen\u00fdch \u0161atech, kter\u00e9 t\u011bsn\u011b obep\u00ednaly jej\u00ed \u0148adra a boky.<\/div>\n
„Reli\u2026“ Kr\u00e1lovna nakr\u010dila nos, a d\u00edvat se pohledem, jak\u00fdm propalovala Billa, ute\u010de. Ten jen zalo\u017eil ruce na hrudi, vyt\u00e1hl obo\u010d\u00ed a m\u00edrn\u011b na\u0161pulil rty. P\u0159esn\u011b tohle d\u011blal, kdy\u017e m\u011bl jako mal\u00fd j\u00edt ud\u011blat n\u011bco, co se mu necht\u011blo. Kr\u00e1lovna se u\u0161kl\u00edbla a se z\u00e1jmem se oto\u010dila k n\u011bmu. Drobn\u00fdmi kr\u016f\u010dky se p\u0159ibl\u00ed\u017eila a Tom nasucho polkl a silou v\u016fle se nutil d\u00edvat do v\u00edlin\u00fdch \u0161ed\u00fdch o\u010d\u00ed a ne do jej\u00edho bujn\u00e9ho v\u00fdst\u0159ihu.<\/div>\n
„A ty jsi?“ Ozvalo se mu t\u011bsn\u011b u ucha a on se zachv\u011bl, jak ho jej\u00ed dech za\u0161imral.<\/div>\n
„Zerfire.“ Vyhrkl Bill. „Je p\u0159\u00edstavn\u00ed.“ Dodal a znovu se uklonil, kdy\u017e se na n\u011bj kr\u00e1lovna pod\u00edvala. Tom si v hlav\u011b rychle vybavil, co to nejsp\u00ed\u0161 „p\u0159\u00edstavn\u00ed“ znamen\u00e1, a kdy\u017e se Treemeria oto\u010dila zp\u011bt k n\u011bmu, k\u00fdvl a k\u0159e\u010dovit\u011b se usm\u00e1l.<\/div>\n
„P\u0159\u00edstavn\u00ed\u2026 Dlouho jsem v p\u0159\u00edstavu nebyla\u2026 N\u00e1sleduj m\u011b, chci v\u011bd\u011bt, co je nov\u00e9ho.“ Ne\u017e sta\u010dil Bill zareagovat, v\u00edla se rty lehce ot\u0159ela o Tom\u016fv krk a ten ji s nep\u0159\u00edtomn\u00fdm v\u00fdrazem n\u00e1sledoval.<\/div>\n
„Sbohem, Reli, d\u011bkuji za d\u00e1rek.“<\/div>\n
\n

„Tak na to zapome\u0148\u2026“ Sykl Bill a tasil me\u010d. Roj v\u00edl doprov\u00e1zej\u00edc\u00edch Treemerii se na n\u011bj v okam\u017eiku vrhl a on se za\u010dal zalykat jedovat\u00fdm prachem z jejich k\u0159\u00eddel. Ano, byl imunn\u00ed v\u016f\u010di svod\u016fm a v\u00edly ho nedok\u00e1zaly k ni\u010demu donutit, jed je ale po\u0159\u00e1d jed\u2026<\/p><\/div>\n

Bleskurychle se oh\u00e1n\u011bl me\u010dem, ale jeho pohyby zpomalovaly a zvednout me\u010d bylo \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edce obt\u00ed\u017en\u00e9.<\/div>\n
Zavr\u010del nad\u00e1vku Treemeriin\u00fdm a Tomov\u00fdm sm\u011brem, a padl na kolena. V duchu u\u017e se vid\u011bl, jak Treemerii rozp\u016fl\u00ed. Hned jak omdl\u00ed, jej\u00ed lesni\u010dky si budou myslet, \u017ee je mrtv\u00fd a ztrat\u00ed o n\u011bj z\u00e1jem.<\/div>\n
Trvalo to jen p\u00e1r minut, ne\u017e se slo\u017eil \u00fapln\u011b.<\/div>\n
Treemeria byla \u0161t\u011bst\u00edm bez sebe. Reli j\u00ed vb\u011bhl na \u00fazem\u00ed zcela bez ohl\u00e1\u0161en\u00ed, jej\u00ed \u00fatlocitn\u00e1 sest\u0159i\u010dka j\u00ed nebude moct \u0159\u00edct ani popel na to, \u017ee se toho spratka ze zimn\u00edho kraje zbavila, kdy\u017e odluzovala toho p\u0159\u00edstavn\u00edho pro sebe. Reli v\u011bd\u011bl, \u017ee j\u00edt na \u00fazem\u00ed lesni\u010dek s mu\u017eem nen\u00ed chytr\u00e9. Kone\u010dn\u011b. Eelyon pukne vzteky.<\/div>\n
Usm\u00e1la se na Zerfira a vtiskla mu dal\u0161\u00ed polibek na tv\u00e1\u0159. Sotva na ni zaost\u0159il.<\/div>\n
„Ty jsi mi v\u00e1\u017en\u011b p\u011bkn\u00fd d\u00e1re\u010dek\u2026 Jak k tob\u011b ten kus ledu v\u016fbec p\u0159i\u0161el\u2026?“ Zamumlala a p\u0159ejela mu nehty po hrudi.<\/div>\n
„Spadnul jsem do vody\u2026“ Zamumlal a trochu nakr\u010dil \u010delo. „V\u016fbec nech\u00e1pu, pro\u010d \u0159\u00edkal, \u017ee jsi zl\u00e1\u2026“ Dodal a ona naklonila hlavu. Tohle bude jednoduch\u00e9. A mo\u017en\u00e1 se od n\u011bj v\u00e1\u017en\u011b n\u011bco dozv\u00ed. Reli je p\u0159ece Svobodn\u00fd, a nav\u00edc se \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee je ze v\u0161ech Svobodn\u00fdch mlad\u0161\u00edmu Kr\u00e1li nejbli\u017e\u0161\u00ed. A\u017e na tu mrchu Eelyon. Samoz\u0159ejm\u011b.<\/div>\n
\n

„Asi to m\u00e1 od m\u00e9 sest\u0159i\u010dky.“ Zap\u0159edla a on se na ni nech\u00e1pav\u011b zahled\u011bl. Pak se mu zabl\u00fdsklo v o\u010d\u00edch.<\/p><\/div>\n

„Ty m\u00e1\u0161 sestru? Kde?“ Vyhrkl a ona jen proto\u010dila o\u010di. M\u011bla sm\u016flu. Bu\u010f je to pitomec, nebo nen\u00ed svobodn\u00fd. Ka\u017ed\u00fd svobodn\u00fd v\u00ed o n\u00ed a o Eelyon. Jedna se stala Kr\u00e1lovou ochr\u00e1nkyn\u00ed a druh\u00e1\u2026 druh\u00e1 tady tr\u010d\u00ed s pitomcem z p\u0159\u00edstavu. Je\u0161t\u011b\u017ee je Reli pry\u010d. Doriena to jist\u011b pot\u011b\u0161\u00ed\u2026<\/div>\n
Ani Dorienova princezna Lalita se Reliho nedok\u00e1zala zbavit. Kdy\u017e na n\u011bj poslala Temn\u00e9 naposled, zmasakroval je, a je\u0161t\u011b se tomu vylo\u017een\u011b \u0159ehtal. N\u011bco s n\u00edm nebylo v po\u0159\u00e1dku, to v\u011bd\u011bla ur\u010dit\u011b.<\/div>\n
\n

Kdy\u017e se Bill probral, roj byl pry\u010d. Promnul si sp\u00e1nky a rozka\u0161lal se. Trocha prachu mu uv\u00edzla na oble\u010den\u00ed a jemu se z n\u011bho to\u010dila hlava.<\/p><\/div>\n

„Lesni\u010dka zelen\u00e1\u2026“ Zanad\u00e1val a od\u0161oural se bl\u00ed\u017e ke strom\u016fm. Pot\u0159eboval n\u011bco pro oporu a me\u010d proch\u00e1zel zem\u00ed jako n\u016f\u017e m\u00e1slem. N\u011bkdy byla zimn\u00ed pr\u00e1ce a\u017e moc perfektn\u00ed.<\/div>\n
Kdy\u017e na\u0161el dostate\u010dn\u011b vhodnou v\u011btev, pomalu se vydal k jez\u00edrku, n\u011bkam, kde m\u00e1 Treemeria mal\u00fd hrad pro svoji malou podobu. Mohl by ho rozdupat. Na druhou stranu, pokud Toma otr\u00e1v\u00ed, t\u0159eba pak on kone\u010dn\u011b pochop\u00ed, \u017ee v\u011bci tady u\u017e d\u00e1vno nejsou d\u011btsky nevinn\u00e9.<\/div>\n
P\u0159ijmout fakt, \u017ee by snad Lykara mohla b\u00fdt nebezpe\u010dn\u00e1, nedok\u00e1zal. Zat\u00edm\u2026<\/div>\n
„Ty zelen\u00e1 lesni\u010dko\u2026“ zavr\u010del Bill skryt\u00fd mezi stromy. Klacek, o kter\u00fd se p\u016fvodn\u011b op\u00edral, aby nevr\u00e1voral, chopil jako kyj a na chvilku se op\u0159el o kmen stromu. V\u00edl\u00ed prach se u\u017e vytratil, ale v nejlep\u0161\u00ed form\u011b st\u00e1le je\u0161t\u011b nebyl. Pohled na Toma a tu zelenou pi\u017elu j\u00ed k dobru rozhodn\u011b nep\u0159id\u00e1val.<\/div>\n
\n

Treemeria se svezla po Tomov\u011b t\u011ble, jako by byla had, a n\u011bco za\u0161eptala t\u011bsn\u011b u jeho ucha. Nerozum\u011bl tomu, ale to bylo vedlej\u0161\u00ed. Hlavn\u011b kdy\u017e byla s n\u00edm. Zlehka p\u0159ejel dlan\u00ed po jej\u00ed k\u016f\u017ei na krku a zabo\u0159il prsty do z\u00e1plavy sv\u011btl\u00fdch, jemn\u00fdch vlas\u016f.<\/p><\/div>\n

A to si je\u0161t\u011b p\u0159ed p\u00e1r hodinami myslel, \u017ee dnes u\u017e nic kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edho ne\u017e Billa, \u017eiv\u00e9ho a p\u0159esn\u011b takov\u00e9ho, jak\u00e9ho ho v\u00eddal ve snech, neuvid\u00ed.<\/div>\n
„Kde\u2026 kde je\u2026“ Zamumlal, kdy\u017e se mu na vte\u0159inku vyjasnila mysl, ne\u017e ho dal\u0161\u00ed d\u00e1vka jedu z kr\u00e1lovnin\u00fdch rt\u016f om\u00e1mila.<\/div>\n
<\/p>\n

autor: Bitter<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
postavy,vysv\u011btlivky<\/span><\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Bitter Zastavili na m\u00fdtin\u011b. Bill se op\u0159el o kmen stromu. Cht\u011bl j\u00edt d\u00e1l, ale Tom se po\u0159\u00e1d trochu pot\u00e1cel, bude lep\u0161\u00ed, kdy\u017e se p\u00e1rkr\u00e1t zastav\u00ed, ne\u017e riskovat, \u017ee by ho musel n\u011bjak vysadit na h\u0159bet Peebee, a\u017e by omdlel. P\u0159i vyloven\u00ed<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[669],"tags":[],"class_list":["post-1287","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-lykara"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1287","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1287"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1287\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1287"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1287"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1287"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}